Celostátní přehlídka choreografií folklorních souborů

Celostátní přehlídka choreografií folklorních souborů tvůrčí taneční dílna 22. listopadu 2008 Jiráskovo divadlo Nový Bydžov Pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar ARTAMA Praha ve spolupráci s Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici. Pořadatelé děkují Ministerstvu kultury za finanční podporu.

Je pro nás lidový tanec, či lidová taneční kultura jakýmsi dávno ztraceným světem, který střežíme ze zdánlivě nepodloženého strachu a hluboce zakotvené potřeby autority, anebo se pro nás klíčovým pojmem stává spíše tradice připouštějící neustálou reinterpretaci? Je zohlednění přítomnosti v tvůrčím procesu jakýmsi neadekvátním vetřelcem ohrožujícím klid naší duše? Anebo je vnášení současnosti právě tou těžce uchopitelnou spojnicí mezi čímsi dávno a čímsi dnes?

PRŮBĚH PŘEHLÍDKY Pátek 21. listopadu 2008 19:00 21:00 Taneční ladění Každý tvůrčím duchem naplněný dialog otevírá nové možnosti uvažování, chápání a vyjádření. Postupné překlenování cesty mezi nabytím určité dovednosti a okamžikem, kdy tato dovednost začne sloužit konkrétnímu záměru, kdy se stane přirozenou součástí naší promluvy, se stává nezbytným základním kamenem osobitého naplňování pohybu obsahem. Hlavním záměrem setkání je zamyšlení nad možnostmi funkčního propojování různých tanečních technik a rozvíjení pohybových zkušeností. Lektorka: Kateřina Černíčková Hudební doprovod: Jan Černíček Malý sál Adalbertina, Třída ČSA 300, Hradec Králové Sobota 22. listopadu 2008 8:20 12:40 zkoušky souborů 14:30 zahájení přehlídky 18:00 předpokládané ukončení programu přehlídky 19:00 veřejný hodnotící seminář vedený lektorským sborem 22:00 předpokládané ukončení přehlídky

PROGRAM PŘEHLÍDKY I. ČÁST VČERA, DNES A ZÍTRA Střední Rosénka Praha Choreografie: Zuzana Cílová Hudební úpravy: Zuzana Cílová PLÁTNO, ANEB JAK LID ČESKÝ K ODĚVU SVÉMU PŘIŠEL Lipka Pardubice Námět a choreografie: Lenka Šťastná Hudební úpravy: Michal Doubek KÁČI, KAČKY, KAČENY Rokytka Rokycany Choreografie: Věra Rozsypalová-Bláhová Hudba: Zdeněk Bláha KTERAK TÉMĚŘ SVORNĚ ŽILI I VÍNO PÁLILI, ŽÍZEŇ HASILI Kunovjan Uherské Hradiště Choreografie: David Pavlíček Hudba: CM Kunovjan, Goran Bregovič, Taraf de haidouks TAM V OPAVĚ U TORA Vrtek Opava Choreografie: Soňa Wenzelová Hudební úpravy: Roman Kubala, Radovan Peterka ZLATOKORUNSKÉ TANCE Jarošovci Mělník Choreografie: Filip Huml Hudební úpravy: Iva Dostálová Kostýmy: Michaela Kudelová Režie filmu: Filip Huml Kamera: Hendy Witanto Účinkují: Jarošovci Mělník a Baldrián Pardubice

II. ČÁST................................................................. JANÁČKOVSKÉ INSPIRACE Kašava Zlín Choreografie: Věra Kovářů Hudební úpravy: Antonín Bařinka, František Gargulák ŽOFKA Ondřejnica Stará Ves nad Ondřejnicí Choreografie: Yvona Voráčová Hudební úpravy: Pavel Rokyta PARÁDNÍ FUNUS Rosénka Praha Choreografie: David Pavlíček Hudební úpravy: Přemysl Rubeš, Martin Stupka Texty: Filip Jan Zvolský VYJECHALA Z OKYNKA Hlubina Ostrava Choreografie: Helena Skálová a kolektiv Hudba: Daniel Skála BALADA Slezský soubor Heleny Salichové Ostrava Choreografie: Věra Bílková, Aleš Polzer Hudba: Jaromír Dadák NESAHEJ MI NA KOLÍNKA Kohoutek Chrudim Námět a výběr písní: Šárka Jehličková Choreografie: členové souboru a Miloš Vršecký Hudební úpravy: Jan Voves Výtvarná spolupráce: Kamila Skopová

LEKTORSKÝ SBOR ELIÁŠOVÁ BOHUMÍRA Absolventka taneční katedry HAMU obor choreografie a doktorského studia zaměřeného na choreografii a teorii choreografie. Dále absolvovala dvouleté studium pro pedagogy ZUŠ v Duncan centru. Jako pedagog působí na taneční katedře HAMU a na ZUŠ v Praze 8. Vytvořila řadu autorských představení, jako choreograf se zúčastnila tanečních festivalů v ČR i v zahraničí. LÖSSL JIŘÍ Absolvent taneční pedagogiky na katedře tance pražské HAMU. Věnuje se pedagogické, metodické, koncepční, publikační a výzkumné práci v oblasti scénického tance a pohybu vůbec. V současnosti je externím pedagogem na katedře výchovné dramatiky DAMU Praha a na katedře tance pražské HAMU. Vytvořil více jak desítku choreografií, publikuje v odborných časopisech. Je odborným pracovníkem NIPOS-ARTAMA pro scénický tanec a člen redakčního kruhu časopisu o scénickém tanci Pam pam. PACEK MARTIN Absolvent Taneční konzervatoře a HAMU v Praze, obor choreografie. Jako choreograf a režisér působí v oblasti činoherního divadla, opery a muzikálu. Je zakladatelem tanečního divadla BUFO (1991) a Originálního pohybového divadla Veselé skoky (2004). Od roku 1996 působí jako pedagog DAMU v Praze. Pro KČD i KALD zajišťuje výuku předmětů Jevištní pohyb, trénink, tanec. Jeho choreografická tvorba se váže také k folklorním souborům, spolupracuje např. se soubory Gaudeamus Praha nebo Ondráš Brno. SKOPOVÁ KAMILA Absolventka uměleckoprůmyslové školy, která svůj zájem o lidovou kulturu využívá v četné metodické, pedagogické a publikační činnosti. Autorsky se podílí na přípravě řady výstav věnovaných lidovým svátkům a zvykům. Spolupracuje s folklorními soubory, pro které připravila množství scénářů ke scénickým pásmům. STAVĚLOVÁ DANIELA Absolventka oboru etnografie se specializací na taneční folkloristiku FF UK v Praze a taneční pedagogiky na katedře tance HAMU v Praze. Průběžně tančila v souboru J. Vycpálka, v Choree Bohemice a je zakladatelkou, uměleckou vedoucí a choreografkou taneční a hudební skupiny Rustika. Od roku 1993 je uměleckou vedoucí a choreografkou souboru Josefa Vycpálka. Pracuje jako etnochoreoložka v Etnologickém ústavu AV ČR v Praze, přednáší na katedře tance HAMU v Praze. Je členkou mezinárodní etnochoreologické studijní skupiny při ICTM. VEJVODA ZDENĚK Absolvent pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 1980 byl členem rokycanských folklorních souborů, v roce 1993 se stal vedoucím dětských souborů Sluníčko a Rokytka, kde se věnuje tvorbě jevištních stylizací lidových písní a tanců. Jako pedagog lidového tance působí také na Pražské konzervatoři. Od roku 2001 je zaměstnán jako etnomuzikolog v Etnologickém ústavu AV ČR v Praze.

SLOVO O CHOREOGRAFIÍCH, JEJICH TVŮRCÍCH A SOUBORECH VČERA, DNES A ZÍTRA Střední Rosénka Praha Choreografie: Zuzana Cílová Hudební úpravy: Zuzana Cílová. Taneční obrázek nazvaný Včera, dnes a zítra je rozdělen do tří částí. V úvodu mladí tanečníci vzpomínají na svá první vystoupení se souborem Rosénka a dětskou taneční hru Na šimla. Ve druhé části je totožný hudební a taneční motiv rozpracován s důrazem na současné technické možnosti interpretů, závěrečná, třetí část choreografie, si pohrává s představou, jak by mohlo vypadat jejich představení za pár desítek let. Choreografka Zuzana Cílová studovala tanec na Státní konzervatoři v Praze, poté nastoupila do angažmá v ČSSPT jako tanečnice. Po sedmi letech přešla do AUS VN, kde působila jako tanečnice a posléze také jako choreografka. K choreografické práci se dostala především zásluhou Jiřiny Mlíkovské, u které studovala obor choreografie na pražské AMU. Studium po narození syna nedokončila. Se souborem Rosénka spolupracuje již 15 let, působí také jako lektorka na Tvořivých dílnách malých tanečníků, probíhajících v česko-slovenské spolupráci. Střední Rosénka je jednou z mnoha skupin pražského folklorního souboru Rosénka. Její členové pracují pod vedením Zuzany Cílové nepřetržitě od dětských let do současnosti, dnes je jejím členům 14 19 let. Skupina spolupracuje s cimbálovou muzikou. Umělecká vedoucí: Zuzana Cílová Primáš cimbálové muziky: Pavel Koplík

PLÁTNO, ANEB JAK LID ČESKÝ K ODĚVU SVÉMU PŘIŠEL Lipka Pardubice Námět a choreografie: Lenka Šťastná Hudební úpravy: Michal Doubek. Odlehčené scénické pojednání o výrobě lidového oděvu. Do choreografie byly zakomponovány tance pocházející ze sběrů Zdenky Jelínkové a Josefa Vycpálka. Lenka Šťastná je studentkou taneční pedagogiky na HAMU v Praze. Působí jako stálý taneční pedagog folklorního souboru Lipka a dětského folklorního souboru Perníček v Pardubicích, externě spolupracuje i s dalšími soubory. wwje také autorkou festivalových pořadů na MFF Jánošíkův dukát. Folklorní soubor Lipka, který vznikl v roce 2007 při Kulturním domě Dubina v Pardubicích, navazuje svojí činností na bohatý odkaz Souboru písní a tanců Lipka. V současné době jej tvoří přes 30 tanečnic, tanečníků, muzikantek a muzikantů. Repertoár souboru tvoří písně a tance především z Pardubicka, Hradecka, Chrudimska a českého Horácka. Vedoucí souboru: Michal Doubek Vedoucí taneční složky, choreografka: Lenka Šťastná

KÁČI, KAČKY, KAČENY Rokytka Rokycany Choreografie: Rozsypalová-Bláhová Hudba: Zdeněk Bláha. Představovaná choreografie pracuje s různými podobami označení kachny a Kateřin. Je sestavena ze zpěvů a melodií vztahujících se k oběma významům slova kačena. Díky své hravosti patří tento kus mezi členy souboru k vůbec nejoblíbenějším. Manželé Věra a Zdeněk Bláhovi jsou jakožto autorská dvojice tvůrčí stálicí západočeského folkloru. On, skvělý dudák, skladatel a upravovatel lidových písní, zakladatel letos padesátiletého souboru Úsměv. Ona, zkušená a oceňovaná choreografka s bohatou zásobou nových tvůrčích nápadů. Se souborem Rokytka spolupracují již téměř pět let. V loňském roce oslavil soubor Rokytka 40. výročí své existence. Jeho zakladatelka Božena Auterská vtiskla souboru velmi osobitý styl využívající folklorního materiálu tří národopisných oblastí. Jedná se o Plzeňsko, střední a jihozápadní Čechy. Soubor doprovází od jeho počátků dudácká muzika. Vedoucí souboru: Ivana Šiková, Vendula Michalová, Jana Nejdlová

KTERAK TÉMĚŘ SVORNĚ ŽILI I VÍNO PÁLILI, ŽÍZEŇ HASILI Kunovjan Uherské Hradiště Choreografie: David Pavlíček Hudba: CM Kunovjan, Goran Bregovič, Taraf de haidouks Víno, to je pochutina. Snadno ju dělíme na: 1. dá sa l 2. nedá sa l 3. dá sa svařit l 4. a vinaři nám připomenú starú pravdu o tom, že in vino veritas, aneb dá sa aj přepálit. Ale pozor, ať to na Vás nebúchne! David Pavlíček působí v souboru Kunovjan od roku 1989, v roce 2001 se stal vedoucím taneční složky. Společně s tanečníky vytváří dvě podoby souboru; jednu více folklorní a druhou spíše tanečně divadelní. Oba přístupy vycházejí z lidových tradic, které si originálními cestami přetvářejí do vlastní podoby. Folklorní soubor Kunovjan vznikl na přelomu let 1969 1970 v Kunovicích, v současnosti působí v Uherském Hradišti. Neotřelými způsoby zpracovává hudební, písňový, taneční i zvykoslovný materiál. Humorně spojuje folklorní a divadelní motivy, čímž získává jednu ze svých tváří. Vedoucí taneční složky, choreograf: David Pavlíček

TAM V OPAVĚ U TORA Vrtek Opava Choreografie: Soňa Wenzelová Hudební úpravy: Roman Kubala, Radovan Peterka V Opavě u Tora právě začala hrát muzika. Taneční zábavu najednou přeruší příchod verbířů, kteří nakonec donutí všechny přítomné synky, aby se upsali k vojenské službě za císaře pána. Nastává čas smutku, loučení, zmaru, ale i naděje. Autorkou choreografie je Soňa Wenzelová. Své zkušenosti a znalosti folklorního materiálu opavského Slezska a tanců pro tuto oblast typických získávala postupně v rámci svého členství v opavských folklorních souborech Úsměv a Vrtek. Dnes je vedoucí obou jmenovaných souborů a za přispění zkušenějších členů souboru Vrtek se věnuje tvorbě a realizaci nově vznikajících choreografií. Soubor Vrtek vznikl při Městském domě kultury Petra Bezruče v Opavě a v současné době pracuje pod záštitou Střediska volného času v Opavě. U jeho zrodu stáli manželé Jan a Olga Wajdovi. Při sestavování repertoáru vycházejícího z oblasti opavského Slezska autorka čerpá ze zápisů sběratelky H. Podešvové. Při vystoupeních soubor doprovází cimbálová muzika Kubalovci. Vedoucí souboru: Soňa Wenzelová

ZLATOKORUNSKÉ TANCE Jarošovci Mělník Choreografie: Filip Huml Hudební úpravy: Iva Dostálová Kostýmy: Michaela Kudelová Režie filmu: Filip Huml Kamera: Hendy Witanto Účinkují: Jarošovci Mělník a Baldrián Pardubice. Pořad Zlatokorunské tance vznikl při příležitosti 55. výročí souboru na podzim roku 2004. Hlavní inspirací se staly starodávné písně, jejichž zápisy byly nalezeny v klášteře Zlatá Koruna. V létě roku 2005 proběhlo filmové natáčení choreografie v původním prostředí, o němž se v písních ze Zlaté Koruny zpívá. Film získal jednu z cen na Filmovém festivalu Krišpín v roce 2006. Choreograf, tanečník, herec, režisér, muzikant, pedagog Filip Huml vystudoval DAMU v Praze (obor herectví KALD) a učitelství na univerzitě v Hradci Králové. Působí v divadle Drak a v Klicperově divadle v Hradci Králové, V Tanečním divadle Honzy Pokusila a jako pedagog na univerzitě v Hradci Králové. Spolupracoval s folklorními soubory Dupák Hradec Králové, Karmazín a Baldrián Pardubice a je uměleckým vedoucím souboru Jarošovci. Folklorní soubor Jarošovci tvoří již 58 let nedílnou součást kulturního života v Mělníku. Ve svém repertoáru mají klasická taneční čísla vycházející převážně ze středočeského regionu. Vedle toho se však věnují také zpracovávání písní a tanců jiných regionů. Příkladem tohoto přístupu je choreografie, s níž se soubor představí na letošní tvůrčí taneční dílně v Novém Bydžově. Umělecký vedoucí souboru: Filip Huml

JANÁČKOVSKÉ INSPIRACE Kašava Zlín Choreografie: Věra Kovářů Hudební úpravy: Antonín Bařinka, František Gargulák. Hudební skladatel Leoš Janáček se ve své tvorbě stále vracel ke svému rodnému kraji. Tance Pilky a Čeladenský původně zpracoval pro klavír jako valašské tance a ony jsou skutečně, stejně jako tanec Požehnaný, rozšířeny na území Valašska. Po tomto Janáčkově hudebním zpracování, jednodušším než uplatnil v Lašských tancích, sáhla choreografka Věra Kovářů. Společně s tanečníky a autory instrumentace, Antonínem Bařinkou (tance Pilky a Požehnaný) a Františkem Gargulákem (tanec Čeladenský), přináší poctu mistrovi, jehož jubileum si v letošním roce připomínáme. Etnografka, choreografka a sběratelka Věra Kovářů se kromě svého profesního zaměření na hmotnou lidovou kulturu již desítky let věnuje scénickému zpracování folkloru. Vedle zlínské Kašavy spolupracovala také s brněnskými soubory Kalamajka, Máj, Májek a Poľana a se zlínským Bartošovým souborem písní a tanců. S Kašavou spolupracuje již řadu let jako externí choreografka. Valašský soubor Kašava působí na Zlínsku již více než 35 let. Ve své tvorbě se soubor věnuje zpracování folklorního a zvykoslovného materiálu ze západního a jižního Valašska a částečně také z přilehlých oblastí luhačovického Zálesí a východní Hané. Repertoár souboru tvoří vedle jednotlivých tanců scénická hudebně tanečně dramatická pásma vycházející jednak z lidových obřadů a zvyků, jednak z folklorního materiálu, který v sobě nese výpověď o závažných momentech v životech minulých generací. Umělecká vedoucí: Lucie Uhlíková Vedoucí taneční složky: Veronika Jedličková Primáš cimbálové muziky: Petr Král Organizační vedoucí: Ondřej Pavlištík

ŽOFKA Ondřejnica Stará Ves nad Ondřejnicí Choreografie: Yvona Voráčová Hudební úpravy: Pavel Rokyta. Dali jí Žofka Zofka, jak se říká u nás Žofie Havlová, dcera hajného na Hukvaldech, byla velkou inspirací Leoše Janáčka. Její životní příběh oslovil také básníka našeho kraje Karla Vůjtka. Jeho Báseň pro soprán se stala hlavní osou choreografie. Nežila žila pořád tu je stále se námi proplétá K choreografické činnosti přivedlo Yvonu Voráčovou především její jedenatřicetileté působení v souboru Ondřejnica. Absolvovala lidovou konzervatoř v Ostravě, obor lidový tanec, krátce studovala na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Její tvůrčí činnost je dodnes spjata nejvíce se souborem Ondřejnica. Folklorní soubor Ondřejnica vznikl původně jako dětský taneční kroužek, který se postupem času rozrostl ve více jak stočlenný kolektiv. V současné době působí v souboru dvě skupiny dospělých a tři skupiny dětí. Od počátku soubor směřuje k osobitému ztvárnění lašského folkloru, jehož nejsilnější a nejpůsobivější stránku nachází v jemné lyrice, jednoduchosti a prostotě. Vedoucí souboru: Yvona Voráčová Organizační vedoucí: Pavla Hranická Vedoucí cimbálové muziky Ondřejnica: Kamil Šperlín

PARÁDNÍ FUNUS Rosénka Praha Choreografie: David Pavlíček Hudební úpravy: Přemysl Rubeš, Martin Stupka Texty: Filip Jan Zvolský. Malou vískou, z hodně nejisté strany Karpat, prochází pohřební průvod. Nikdo však neví, kdo vlastně leží v rakvi a kdo jde za ní. Jadrný příběh ňoumy sedláka a jeho ženy pozvolna rozkrývá spletenec živých obrazů. Zavede nás do stavení, na tancovačku i k plačkám nad mrtvolou. Ale je někdo opravdu mrtvý nebo jde o pouhou fikci? Odpověď najdete v kramářské písni, tedy možná, snad Spolupráce Davida Pavlíčka se souborem Rosénka probíhá kontinuálně již šest let. Společně s vedoucí souboru, Radkou Baborákovou, se pokoušejí humorně laděnou formou přiblížit tradici laické veřejnosti. K tomuto dvoučlennému tvůrčímu týmu se v současné době připojil také Filip Jan Zvolský. Folklorní soubor Rosénka přináší již 25. rokem do Prahy folklor jižní Moravy. Soubor je součástí Dejvického divadla, jehož zřizovatelem je Městská část Praha 6. Rosénka je známá především zajímavým výběrem materiálu a jeho netradičním zpracováním pohybujícím se na pomezí tanečního divadla, zároveň se věnuje choreografickému zpracovávání lidových tanců z oblasti moravského Dolňácka. Vedoucí souboru: Radmila Baboráková

VYJECHALA Z OKYNKA Hlubina Ostrava Choreografie: Helena Skálová a kolektiv Hudba: Daniel Skála. V letošním roce přijela Hlubina do Nového Bydžova se slezskou baladou, která zpracovává téma nechtěných vdavek. Dívka musí poslechnout své rodiče a chystat se na svatbu s tím, koho jí přisoudili, přestože má ráda jiného Autorka Helena Skálová od raného dětství navštěvovala taneční obor LŠU v Ostravě. Lásku k tanci dále rozvíjela v SLPT Hlubina, kde působí již přes 35 let. Vedle Pedagogické fakulty v Ostravě a Lidové konzervatoře v Ostravě (obor lidový tanec), absolvovala řadu seminářů specializovaných na dramatickou výchovu. V současnosti je vedoucí taneční složky SLPT Hlubina, samostatné choreografické práci se věnuje v posledních čtyřech letech. Své jméno převzal Soubor lidových písní a tanců Hlubina z názvu ostravské šachty a kulturního domu, kde působil od svého založení v roce 1947 až do roku 1990. Stálou inspiraci havířským prostředím dala souboru do vínku už jeho zakladatelka Zdena Kyselá. Repertoár souboru vychází dále z kořenů širokého Slezska a Lašska, včetně inspirací slezským barokem. Vedoucí souboru: Kateřina Macečková Vedoucí taneční složky: Helena Skálová Vedoucí cimbálové muziky, autor hudby: Daniel Skála

BALADA Slezský soubor Heleny Salichové Ostrava Choreografie: Věra Bílková, Aleš Polzer Hudba: Jaromír Dadák. Balada je lyrickým vyprávěním o loučení děvčat se svými hochy, kteří musí mašírovat na vojnu. A jak to u balad bývá, šťastný konec můžeme jen stěží očekávat. Taneční a hudební zpracování celého vyprávění, které je rozděleno do pěti obrazů (Rekrutská, Bubny I, Rozlučka, Bubny II, Návrat) se pokouší vtáhnout diváka do těžké a smutné doby odcházení mladých lidí z vesnice. Věra Bílková, autorka části Rozlučka, působila v souboru v jeho počátcích, byla vedoucí taneční složky a je autorkou několika choreografií v repertoáru souboru. Aleš Polzer působil v souboru Haná ve Velké Bystřici, v Slezském souboru Heleny Salichové byl vedoucím taneční složky. Navázal na práci Věry Bílkové a dal tanečnímu bloku Balady ucelenou tvář. V repertoáru souboru jsou další jeho autorská díla, v současné době je externím choreografem. Slezský soubor Heleny Salichové byl založen etnochoreoložkou Hanou Podešvovou společně s Annou Buroňovou v roce 1977. O rok později začala se souborem pracovat cimbálová muzika pod vedením Jaromíra Dadáka. Soubor ve svém repertoáru zpracovává oblast opavského Slezska. Čerpá převážně z materiálu Heleny Salichové (1897 1975), akademické malířky, spisovatelky a sběratelky. Další podněty pro svoji tvůrčí činnost hledá ve sběrech Františka Sušila a Jana Vyhlídala. Vedoucí taneční složky: Šárka Vojtkuláková

NESAHEJ MI NA KOLÍNKA Kohoutek Chrudim Námět a výběr písní: Šárka Jehličková Choreografie: členové souboru a Miloš Vršecký Hudební úpravy: Jan Voves Výtvarná spolupráce: Kamila Skopová. Lehce pohoršlivý výběr ze sbírek písní, který mnohé překvapí, jiné vzruší a některé snad pobaví. Všechny písně jsou čerpány ze sbírek Jana Jeníka rytíře z Bratřic a sbírky Kryptadia K.J. Obrátila. Všechny texty písní jsou plně autentické. Za programy a choreografiemi Národopisného souboru Kohoutek nestojí jeden autor. Od roku 2003, kdy soubor začal každoročně pracovat na přípravě několika menších či větších nových celků, se jejich tvorba opírá o tvůrčí podněty několika tanečníků souboru pod vedením Tomáše a Šárky Jehličkových a Kateřiny Trojanové. Celý proces tvorby choreografie Nesahej mi na kolínka završil Miloš Vršecký, jehož dlouholetých zkušeností, rad, připomínek a přátelství si soubor velmi váží. Národopisný soubor Kohoutek z Chrudimi existuje od roku 1984. V posledních letech se soubor snaží o nový přístup v interpretaci regionálních materiálů a pramenů při tvorbě scénických dějových kompozic. Soubor každoročně připravuje nové programy, které premiérově uvádí vždy v prosinci v Divadle Karla Pippicha v Chrudimi ve vlastním pořadu s názvem Trochu vánoční. Vedoucí souboru: Tomáš Jehlička Primáš muziky: Tomáš Dostál

Pořadatelé děkují pracovníkům Jiráskova divadla v Novém Bydžově................................................ Celostátní přehlídka choreografií folklorních souborů tvůrčí taneční dílna Nový Bydžov 2008 programová brožura Připravilo NIPOS ARTAMA Praha Grafická úprava Pavel Tichoň Tisk Nová tiskárna Pelhřimov s. r.o. Praha, listopad 2008