Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Ochrana před úrazem elektrickým proudem Ing. Pavel Chmiel, Ph.D.
OBSAH VÝUKOVÉHO MODULU 1. Účinky elektrického proudu na lidský organismus. 2. První pomoc při úrazu elektrickým proudem. 3. Prostředky ochrany při poruše elektrického zařízení. 4. Přehled opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem. 5. Princip a použití proudového chrániče. 2
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS Lidský organismus Lidské tělo obsahuje průměrně 60 70% vody. 3
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS Lidský organismus Dále se v těle nacházejí tyto složky: minerální látky, tuková tkáň, svalová tkáň. Lidské tělo je tedy elektricky vodivé! 4
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS Účinek el. proudu protékajícího lidským tělem ovlivňuje: 1. Druh elektrického proudu (střídavý, stejnosměrný) Oba druhy způsobují rozklad krve, svalové křeče (neschopnost okysličovat organizmus, zástava dýchání) a popáleniny. Střídavý proud navíc způsobuje tzv. fibrilaci srdce. frekvence sítě = 50 Hz = 50 s -1 frekvence srdce = 70 min -1 = 1,2 s -1 Snaha bít rychlostí 50 tepů za sekundu = nefunguje jako pumpa! Střídavý proud je nebezpečnější. Tkáně namáhá změna polarity. 5
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS 2. Velikost (intenzita) elektrického proudu Fyziologický účinek el. proudu je přímo úměrný jeho velikosti: 0,5 až 1 ma práh vnímání elektrického proudu, krátkodobě příjemný pocit 1 až 8 ma podráždění v nervech bolest, stoupání krevního tlaku 6 až 15 ma způsobuje nervosvalovou křeč, mez uvolnění člověk se již nemůže vlastní vůlí z obvodu vymanit 25 ma nervosvalová křeč dýchacího svalstva 60 ma chvění srdeční komory (fibrilace), přechodná zástava srdce nad 80 ma zpravidla trvalá zástava srdce Platí pro stř. proud (50 Hz), doba 5 sekund, dráha z levé ruky do obou nohou. 6
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS 3. Dráha elektrického proudu Mezi různými místy lidského těla je různá impedance. Nebezpečné dráhy proudu tělem (zasažení srdce a mozku): hlava noha hlava levá ruka ruka ruka levá ruka levá noha 7
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS Důležité: Maximální bezpečný elektrický proud stejnosměrný: 10 ma střídavý (10 100 Hz): 3,5 ma 8
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS 4. Doba průchodu elektrického proudu Čím delší působení proudu, tím vážnější následky. EKG srdeční činnosti 9
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS Vulnerabilnífáze: Jde o tzv. T-vlnu v EKG záznamu. Během této fáze srdeční činnosti, která trvá přibližně 0,2 sekundy, je srdce mimořádně náchylné k zástavě. Proud, který protéká srdeční krajinou déle než 0,8 sekundy, zasáhne minimálně 1 vulnerabilní fázi. Při době průchodu proudu 0,4 sekundy je pravděpodobnost vyhnutí se vulnerabilnífázi 30% a při trvání 0,2 sekundy pak60%. 10
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS 5. Impedance lidského těla Impedance lidského těla má převážně činný charakter. Velikost je velmi individuální a záleží na řadě činitelů, především: - vlhkost a teplota kůže, -místo a plocha, kterou se člověk dotýká, - dráha proudu, - množství podkožního tuku, - psychický stav organismu, - velikost dotykového napětí. Velikost se pohybuje v rozmezí od 1000 Ωaž do 10000 Ω. Průměrná hodnota byla stanovena na 2000 Ω. 11
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS 6. Frekvence střídavého elektrického proudu Pásma nebezpečných kmitočtů: 10 100Hz, 200 500 Hz. 12
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS 7. Velikost dotykového napětí Dotykové napětí napětí mezi vodivými částmi, kterých se osoba nebo zvíře dotýká současně. Pokožku lze chápat jako nedokonalý izolant lidského těla (přibližně 20 menší elektrická vodivost než vnitřní orgány). Při střídavém napětí do 60 V je impedance kůže velká. Při zvyšování napětí impedance značně klesá. Přibližně u hranice napětí 200 V dochází k průrazu kožní vrstvy, stanovuje se tedy mez tzv. bezpečného napětí. 13
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS 7. Velikost dotykového napětí Dotykové napětí napětí mezi vodivými částmi, kterých se osoba nebo zvíře dotýká současně. Pokožku lze chápat jako nedokonalý izolant lidského těla (přibližně 20 menší elektrická vodivost než vnitřní orgány). Při střídavém napětí do 60 V je impedance kůže velká. Při zvyšování napětí impedance značně klesá. Přibližně u hranice napětí 200 V dochází k průrazu kožní vrstvy, stanovuje se tedy mez tzv. bezpečného napětí. 14
ÚČINKY EL. PROUDU NA LIDSKÝ ORGANISMUS Shrnutí (orientační hodnoty) Důležité hodnoty pro bezpečnost člověka před úrazem el. proudem: Stanovená impedance lidského těla: Maximální bezpečný ss proud: 2000 Ω do 10 ma Maximální bezpečný stř. proud (10 100 Hz): do 3,5 ma Bezpečné dotykové ss napětí: Bezpečné dotykové stř. napětí: do 120 V do 50 V Maximální doba průtoku proudu tělem: do 0,8 s (ideálně 0,2 s) Maximální nashromážděný náboj (pro dotyk): 50 μc 15
Při úrazu el. proudem je doporučen následující postup: 1. Zachovat klid, zhodnotit situaci, popřípadě převzít iniciativu. 2. Vypnout el. proud/odstranit nevodivým předmětem vodič z těla. (dbát na své vlastní bezpečí, pozor na spadlá vedení VN až ZVN!) 3. Přivolat záchranku ( 155, popřípadě 112) 4. Vyslat někoho čekat na záchranáře. 5. Poskytnout okamžitou 1. pomoc zraněnému. 6. Informovat nadřízeného. 16
Poskytnutí 1. pomoci zraněnému: a. Pokud je postižený při vědomí (vnímá, reaguje) -posadit jej do polohy v polosedě, - postiženého trvale sledovat, komunikovat s ním, - ošetřit druhotná poranění. b. Pokud je postižený v bezvědomí (nevnímá, nereaguje) -položit jej do polohy na zádech s mírně zakloněnou hlavou, - ověřit, zda přeci jen nereaguje (oslovení, štípnutí, poplácání), - ověřit zda dýchá. 17
Ověření, zda postižený dýchá: zkontrolujeme pohledem, zda se postiženému zvedá hrudník, přikloníme tvář k jeho nosu a ústům a cítíme vydechovaný vzduch. 18
Pokud postižený pravidelně dýchá: Trvale sledujeme stav dýchání. Postiženého v bezvědomí nepřemisťujeme ani nepřenášíme, pokud jej nebo zachránce neohrožuje prostředí. Není-li podezření na další vážnější poranění (zlomeniny končetin, poranění páteře) a nezjistíme-li prudké krvácení, uvolníme postiženému oděv kolem krku, hrudníku a pasu a uložíme jej do stabilizované polohy na boku. 19
Stabilizovaná poloha -udržuje volné dýchací cesty a brání vdechnutí krve či žaludečního obsahu při zvracení. (A) Přistupte k boku ležícího poraněného a jeho nohu, která je k vám blíže, ohněte v koleně do ostrého úhlu. (B) Vzdálenější ruku poraněného uchopte za paži a převalte ho na bok k sobě -druhou rukou si pomáháte za pánev (kyčel). (C) Upravte polohu poraněného tak, aby měl hlavu v záklonu a ústa směřovala dolů. Ruka poraněného přitom podpírá obličej, aby nedošlo k jeho stočení dolů. 20
21
Pokud postižený nedýchá(popřípadě lapavé, nepravidelné nádechy): položte postiženého na záda na rovnou podložku, zkontrolujte záklon hlavy. 22
Dýchání z plic do plic Zachránce vdechuje vzduch z vlastních dýchacích cest. Ten je sice ochuzen o kyslík (obsah asi 16 %), množství je však za normálních podmínek dostačující. Zachránce vdechuje do úst nebo nosu postiženého (u malých dětí současně do úst i nosu). Při dýchání do úst je nutno sevřít nosní křídla, při dýchání do nosu je nutno sevřít rty. Sledujeme, zda se při výdechu do postiženého zvedá hrudník. 23
Dýchání z plic do plic Dýchání se zahajuje 2 až 3 vdechy. Dospělé osoby dechová frekvence je 12 15 za minutu, objem asi 1000 ml, což odpovídá energickému výdechu. Děti (technika do úst a nosu současně) dechová frekvence 20 za minutu, objem 300 500 ml, toto množství odpovídá povrchnímu výdechu. Kojenci (technika do úst a nosu současně) dechová frekvence 30 za minutu, vydechuje se obsah nafouklých tváří. 24
Dýchání z plic do plic Dospělý jedinec 25
Dýchání z plic do plic Dítě 26
Dýchání z plic do plic Kojenec 27
Nepřímá masáž srdce Nahmatáme konec hrudní kosti, stlačujeme místo 2 cm nad ním. 28
Nepřímá masáž srdce Přiložíme ruku na bázi dlaně, druhá se přiloží dlaní na její hřbet. Rukama propnutýma v loktech mačkejte jeho hrudní kost do hloubky 4 5 cm (u dospělého) frekvencí asi 100 za minutu. Po každém stlačení umožněte návrat hrudníku do původní polohy, neztrácejte však kontakt mezi rukama a hrudníkem postiženého. Pokračujte až do příjezdu záchranné služby nebo do chvíle, než začne postižený reagovat (mrkat, mluvit, hýbat rukama apod.). 29
30
31
Kardiopulmonární resuscitace obnova krevního oběhu a dýchání 1. Jeden zachránce V pravidelném rytmu střídá 30 kompresí hrudníku s frekvencí 80 100 stačení/minutu se 2 vdechy (předtím znovu uvolní dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady). 32
Kardiopulmonární resuscitace obnova krevního oběhu a dýchání 2. Dva zachránci Současně provádějí kříšení oběhu a dýchání v poměru 30 kompresí hrudníku s 2 vdechy. 33
Ukončení kardiopulmonárníresuscitace Obnovení funkce krevního oběhu a dýchání. Příjezd rychlé záchranné služby, předání postiženého do jejich péče. Úplné vyčerpání zachránce/zachránců. 34
KONEC PREZENTACE Děkuji za pozornost chmiel@outech-havirov.cz 35