františka xavera šaldy

františka xavera šaldy am navstevnik.indd 1 žková azurová azurovávýtažková Výtažková purpurová purpurovávýtažková Výtažková žlutá žlutávýtažková Výtažková černá černápantone PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C 23.3.2007 15:16:2

NÁVŠTĚVNÍK ERIC- EMMANUEL SCHMITT se narodil v roce 1960, studoval klavír a poté filosofii v Paříži na prestižní École normale supérieure. Složil doktorát z filosofie a od roku 1991 vyučoval svůj obor na L Université de Chambéry. Od počátku devadesátých let se prosadil jako romanopisec a autor divadelních her, které byly přeloženy do pětatřiceti jazyků a hrají se ve čtyřiceti zemích po celém světě. Stal se nejznámějším frankofonním dramatikem současnosti, jeho hry i jejich inscenace byly ve Francii oceněny nejprestižnějšími cenami, řadou Moliérů i Velkou divadelní cenou Francouzské Akademie. Stejně tak se jeho hrám i románům dostalo cen i v cizině. Jeho první hrou byla La Nuit de Valognes (Noc ve Valognes, 1991) moderní variace mýtu o Donu Juanovi. V roce 1993 následoval Le Visiteur (Návštěvník), v němž je hlavní postavou Sigmund Freud. Právě tato hra přinesla autorovi největší úspěch, umožnila mu opustit místo učitele filosofie a věnovat se pouze psaní. Následoval v roce 1995 Golden Joe a vzápětí Variations énigmatiques (1996), které se staly dodnes nejhranější hrou autora. Uvedeny byly v Moskvě, Tokiu, LA, Londýně, Berlíně a jiných metropolích. Následoval Le libertin (Heslo morálka) z roku 1997, v němž autor přivedl na scénu Diderota v choulostivé situ- m navstevnik.indd 2 23.3.2007 15:16:2

Eric-Emmanuel Schmitt aci a uvažujícího o lidské přirozenosti a morálce. V roce 1998 vznikla hra Frédérick ou le Boulevarde du Crime (Frederik aneb Bulvár zločinu). Napsána byla více méně pro J. P. Belmonda. Milarepa z roku 1999 je monologem o buddhismu. V roce 2000 měl premiéru Hotel des deux monde (Hotel mezi dvěma světy). Opět hra, která má v námětu filosofující otázky. Ze stejné doby pochází i zvláštní dramatický útvar Monsieur Ibrahim et les fleurs du Coran hraný v roce 2001 na festivalu v Avignonu. Konečně Oscar et la dame rose uvedený v roce 2003, vyznamenaný dvěma Moliéry. Další hrou jsou Petits crimes conjugaux (Drobné manželské zločiny) z roku 2003 a tou poslední La tectonique des sentiments ze září 2005, která měla světovou premiéru v Bruselu. V roce 1997 vyšly filosofické teze, které byly součástí Schmittovy doktorské práce pod titulem Diderot ou la philosophie de la seduction (Diderot aneb Filosofie svádění). Od roku 1995 píše Schmitt i romány, většinou stejně úspěšné a populární jako jeho hry. Rovněž s nimi dosahuje četných úspěchů i v nefrankofonním světě. Tím prvním je La secte des égoistes (1996), následují L évangile selon Pilate (2000), La part de l autre (2001), Lorsque j étais une oeuvre d art (2002) a autobiografická fikce Ma vie avec Mozart z roku 2005, která vyšla současně v mnoha zemích od Koreje, přes Řecko, Itálii atd. až po Norsko. Jeho světově nejúspěšnější prózou je takzvaný Cyckle d l invisible (Cyklus o neviditelném) složený ze čtyř prací týkajících se čtyř největších světových náboženství Milarepa (1997) o buddhismu, Monsieur Ibrahim et les fleurs du Coran (2001) o islámu, Oscar et la dame en rose (2002) o křesťanství, L enfant de Noé (2004) o judaismu. m navstevnik.indd 3 23.3.2007 15:16:2

NÁVŠTĚVNÍK 1. listopadu 2006 vyšel soubor osmi novel nazvaný Odett Toulemonde et autres histoires, který se stal jedním z nejprodávanějších titulů nejen ve Francii. Odett Toulemonde Schmitt v roce 2006 realizoval jako svůj první celovečerní film, který vstoupil do kin 7. února 2007. /mu/ Autor o své hře Když jsem dokončil Návštěvníka, uspořádal jsem čtení hry pro své blízké, jak je mým zvykem. Dva z nich mi řekli, že je to vynikající, třetí, že ho to vůbec nezajímalo. Přirozeně jsem dal na něj a pohřbil bez poct text v šuplíku. Naléhání dvou přátel, zvědavost jednoho režiséra a zápal jednoho producenta způsobily, že o několik měsíců později se hra ocitla na scéně. Zkoušela se v srpnu 1993 místo zcela jiné hry, náhodou a ve spěchu, protože producent Francois Chantenay měl pronajaté divadlo a musel v něm za každou cenu něco uvést. m navstevnik.indd 4 23.3.2007 15:16:2

Eric-Emmanuel Schmitt Celý inscenační tým Návštěvníkovi věřil; Gerard Vergez režíroval vášnivě, nároční a výjimeční herci, Maurice Garrel, Thierry Fortineau a Josiane Stolerou mě v každé pauze znovu a znovu potvrzovali hluboké přilnutí k textu. Sžili se s ním a věřili v jeho odezvu. Nic jsem neříkal, byl jsem zdvořile opatrný. Byl jsem přesvědčen, že se pletou, že hra propadne a za dva měsíce budou přecházet na druhý chodník, aby se vyhnuli mému pozdravu. První představení 21. září 1993 mi dávalo zapravdu. Byli na něm pouze dva platící diváci, moji rodiče, kteří nedali jinak a lístky si koupili. Člověku, který měl na starosti propagaci, se nepodařilo předem zajistit články o hře a přivést na představení kritiky, neboť ti museli pokrývat inscenace mnohem očekávanější. Měl jediné řešení: zvát z ulice. Sál se zaplnil, zpočátku obtížně a potom snadno, neplatícími diváky. Začala působit šuškanda. Divadelníci se nadchli pro naše představení a rozruch narůstal, přišel tisk, objevili se vynikající kritiky, média zabrala, byl jsem zván do nejlepších pořadů. Dva měsíce večer co večer vyprodáno. Stali jsme se představením, které je třeba vidět, byl jsem prohlášen objevem roku a korunovali mě třemi Moliéry (francouzská divadelní cena, poz. red.). Tvrdý úspěch pokračoval napříč divadly a produkcemi s různými interprety a 40 000 prodaných textů znamenalo rekord. Nejvíc jsem tím byl překvapen já sám a jsem stále. Návštěvníka jsem napsal v osamění, z vnitřní nutnosti, považoval jsem ho za intimní, soukromý, osobní text. Nevěřil jsem, že by jej mohl přijmout někdo jiný, než věrní přátelé. m navstevnik.indd 5 23.3.2007 15:16:2

NÁVŠTĚVNÍK Jak dnes věřit v Boha? Jak ještě věřit v Boha ve světě, kde hrůzu přebíjí příšernost, kde vítězí jako nikdy rasová diskriminace, kde jsou zakládány převýchovné tábory, vyhlazovací tábory? Vážně, jak je možné věřit v Boha na konci vražedného 20. století, metodicky vražedného? Jak věřit v Boha tváří tvář zlu? Ve filosofii má tento problém jméno: Theodicie otázka proč Bůh stvořil svět zla, z něhož musíme být vykoupeni. Jestli Bůh trpící takové zlo vůbec existuje. Děláme to denně před trpícím dítětem, před umírající láskou, před fanatismem těch, kteří ve jménu svého Boha zabíjejí, před televizní obrazovkou přinášející křik a utrpení světa. Jednou večer mě vzaly televizní zprávy. Nebyly horší než jindy. Obvyklá omáčka zločinu a nespravedlnosti. Ale ten večer jsem nechtěl rozumět a registrovat informace. Cítil jsem je, násilí světa ve mně dunělo jako v tympánu. Deprimovalo mě. Řekl jsem si: jak musí být Bůh depresivní, když se dívá na zprávy v osm hodin večer. Soucítil jsem s Bohem, jehož existence je nejistá. A co může dělat Bůh, je-li v depresi? Koho vyhledá? A okamžitě se vynořil základní obraz. Bůh ležící na Freudově pohovce. A potom protiobraz. Freud na Boží pohovce. Slzy deprese byly pryč a já zajásal. Ti dva se na ničem neshodnou, dialog není snadný, protože žádný z nich nevěří v toho druhého. Ta myšlenka se ve mně na léta uhnízdila a zbavil jsem se jí až když jsem napsal tuto hru. Úspěch byl pro mne lekcí pokory. To, co, jak jsem domýšlivě věřil, zajímalo jen mě, najednou zajímalo spoustu lidí. Cestou do svého srdce jsem neobjevil sebe sama, ale člověka obecně. Upřímnost je lidskost. Doufat, měnit m navstevnik.indd 6 23.3.2007 15:16:2

Eric-Emmanuel Schmitt názor, upadat z naděje do beznaděje, nevědět to není slabost, to je lidskost. Došlo mi, že každý si v zátočinách Návštěvníka našel svoje. Židé v něm slyší chasidskou meditaci, křesťané kus pascalovské úvahy o skrytém Bohu, ateisté rozeznávají křik svého zoufalství. To také znamená že každý naslouchá i místu, které není jeho vlastní. Kdo je Návštěvník? Bůh nebo blázen? Freudův sen? Není hra jen vnitřní meditací starého muže? Každý to rozhodne podle své svobodné vůle. Moje odpověď nemá větší hodnotu, než odpověď kohokoli jiného. vybral a přeložil /mu/ am navstevnik.indd 7 žková azurová azurovávýtažková Výtažková purpurová purpurovávýtažková Výtažková žlutá žlutávýtažková Výtažková černá černápantone PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C 23.3.2007 15:16:2

NÁVŠTĚVNÍK Eric-Emmanuel Schmitt NÁVŠTĚVNÍK Překlad: Michal Lázňovský a Tomáš Vondrovic režie: Petr Palouš scéna: Milan Čech kostýmy: Jitka Moravcová hudba a hudební spolupráce: Pavel Řezáč dramaturgie: Martin Urban m navstevnik.indd 8 23.3.2007 15:16:2

Eric-Emmanuel Schmitt OSOBY A OBSAZENÍ Sigmund Freud Václav Helšus Anna Freudová, jeho dcera Veronika Korytářová Návštěvník Nacista Jiří Doseděl Marek Sýkora/Vít Musil Inspice: Jitka Jirásková Nápověda: Kateřina Procházková Premiéra dne 30. března 2007 v Malém divadle VSTUPENKY NA PŘEDSTAVENÍ SI MŮŽETE OBJEDNAT A ZAKOUPIT, KROMĚ POKLADNY DIVADLA FRANTIŠKA XAVERA ŠALDY, TAKÉ PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU http://vstupenka.liberec.cz výhodná rezervace přes Libereckou městskou kartu m navstevnik.indd 9 23.3.2007 15:16:2

NÁVŠTĚVNÍK Heslo Sigmund Freud 1) Narodil se 6. května 1856 v Příboru na Moravě jako syn židovského obchodníka s látkami a Amálie, rozené Nathansonové, původem z Oděsy. Rodina žila v domě zámečníka Jana Zajíce ve skromných poměrech. Když se ještě zhoršily, odstěhovala se napřed do Lipska a o několik měsíců později do Vídně, kde se usadila natrvalo. Sigmund Freud byl do svých deseti let vyučován doma, když později přešel na obecnou školu a gymnázium, měl vynikající prospěch. Vynikal téměř fotografickou pamětí. Miloval knihy, přírodovědu, jazyky, literaturu. Nemiloval matematiku. V roce 1873 začal studovat lékařskou fakultu na vídeňské univerzitě a opět studoval s vynikajícími výsledky medicínu v širokém spektru. Interní obory, neurologii, neuropatologii, fyziologi, hystologii nervových buněk. Svá studia zaměřoval vědecky, m navstevnik.indd 10 23.3.2007 15:16:2

Eric-Emmanuel Schmitt dokončil je v roce 1881 dosažením titulu doktora medicíny. Během té doby již pracoval ve fyziologické laboratoři a po konci studií nastoupil do všeobecné nemocnice. Stal se asistentem na psychiatrické klinice prof. Meynerta. V roce 1885 objevil anestetické vlastnosti kokainu. Opožděně, protože Žid, získal titul docenta medicíny. 2) V roce 1886 odjíždí k profesoru Charcotovi do Paříže studovat hysterii. Jde o definitivní příklon k psychiatrii a psychologii. Po návratu do Vídně v témže roce pobouřil lékařskou veřejnost poprvé (od té doby se pobouření lékařské veřejnosti stává průvodním jevem jeho života... a nejen lékařské) tím, že se odvážil popsat mužskou hysterii. V roce 1886 se také oženil. V roce 1889 odchází do Nancy do služeb dr. Bernheima, aby se zdokonalil v umění hypnózy. Velmi na mne zapůsobilo, jak silné mohou být duševní pochody, které přitom zůstávají vědomí člověka skryté. Zde za postupného upouštění od hypnózy, přes léčbu sugescí začíná postupná cesta k objevu a popsání nevědomí člověka, cesta k objevu léčebné metody, která bude nazvána psychoanalýzou. V roce 1891 se Freud se svojí rodinou usadil v bytě na Berggasse č. 19, kde zůstal až do odchodu do Anglie v roce 1938. V Berggasse měl byt i pracovnu s proslulým divanem. 3) Postupně odkrývá roli sexuality v lidském životě, láme pečeť tabu a vyvolává značné diskuse, vyvolává odpor. Během roku 1895 se vážně pokouší o pochopení utváření snů. Přinutili jej k tomu pacienti, kteří mu přinesli spontánně své sny. Vtáhli jej do hry a Freud začal analyzovat sám sebe, své vlastní sny. Píše. Chce odhalit velké klinické tajemství. Od písmenka k písmenku, od hypotézy k hypotéze kuje pomalu své nástroje psychopatologii potlačení, konflikt pudů, sexuální uvolnění přecházející do úzkosti, mnemonické opakování, převedení psychických představ do verbálního vyjádření konverzi, objevení tvorby symptomů. 23. října 1896 umírá Freudovi otec. Ani ne rok po nejotřesnější ztrátě v životě člověka Freud nachází m navstevnik.indd 11 23.3.2007 15:16:2

NÁVŠTĚVNÍK cestu k dalšímu objevu, s nímž se bude nadále lidstvo potýkat, k oidipovskému komplexu, k sexualitě dětí. V roce 1899 vychází téměř tajně jeho dílo Výklad snů. Jeho jmenování profesorem se nepřirozeně protahuje. Je uznávanou kapacitou, ale je Žid a jeho práce budí odpor. Na přelomu 19. a 20. století se konečně zbavuje tíhy, která ho pronásledovala, konečně může z psychoanalýzy udělat svůj objev, konečně se k ní může přihlásit veřejně. Je konečně jmenován profesorem.,, Přicházela blahopřání a květiny, jako by Jeho Veličenstvo najednou oficiálně uznalo úlohu sexuality, jako by rada ministrů potvrdila význam snů a parlament schválil dvěma třetinami hlasů nevyhnutelnost psychoanalytické terapie hysterie, píše v dopise v roce 1902. 4) Od roku 1905 Freud zdokonaluje a rozšiřuje své poznání, svůj převrat ve vnímání člověka, rozpracovává svou teorii snů, nevědomí, oidipovského komplexu. Zdokonaluje a hledá ideální podobu psychoanalýzy jako terapie. Nadále budí zuřivý odpor, ale objevuje se i uznání a přicházejí první žáci mezi nimi i C. G. Jung. Formuje se psychoanalytické hnutí. Freud se z revolučního vědce stává otcem-zakladatelem. Jeho objev nevědomí a pudových hnutí, jeho popis lidské psychiky znamenají v oboru, ale i mimo něj, podobný průlom, jako Einsteinova teorie relativity ve světě fyziky. Vzniká Psychoanalytická společnost. Vzniká časopis Imago (1911). Pro Freuda je nade vším věrnost pravdě. Pravdě objevu a pravdě poznání, za níž jde s buldočí vytrvalostí, někdy bezohledně, někdy nesmyslně. Dějiny psychoanalýzy se pro mě dělí na dvě období, v prvním jsem byl sám a sám a musel zastat všechnu práci, od roku 1895 tak do roku 1907. V druhém, které trvá dodnes neustále rostl význam příspěvků mých žáků a spolupracovníků, takže nyní, kdy mi těžká choroba připomíná blízký konec, mohu s velkým vnitřním klidem pomýšlet na ukončení činnosti, napsal Freud, když mu ještě zbývalo čtrnáct let života. V roce 1917 u něj zjistili rakovinu patra. Od roku 1923 je pravidelně operován, nosí čelistní m navstevnik.indd 12 23.3.2007 15:16:2

Eric-Emmanuel Schmitt protézu a trpí strašnými bolestmi. Jeho pozornost se obrací ke kulturnímu významu psychoanalýzy. V roce 1913 píše Totem a tabu, dodnes strhující studii o archaických společnostech. Po první světové válce, v souvislosti s ní se zamýšlí nad pudem k smrti, píše ateistické a psychoanalytické zhodnocení víry jako kolektivní neurózy, Budoucnost jedné iluze (1927) a Nespokojenost v kultuře (1929) o protikladu pudových složek člověka a kulturních cílů, řadu esejů o literatuře, divadle, historii z psychoanalytického pohledu. Nevyhýbá se žádnému kulturnímu tématu, stává se celosvětovou autoritou podobně jako Einstein, Zweig, Thomas Mann, Romain Rolland a jiní. Na jeho práci se přímo odvolává surrealismus atd. V Evropě povstává fašismus a v Německu přichází k moci Adolf Hitler. 5) Málo co nenáviděli nacisté víc než Freudovo učení. Později i komunisté. Pro každou totalitní moc znamenalo ohrožení a zesměšnění mýtu, na němž stála. V roce 1931 je Freudovi v Příboře odhalena deska u příležitosti jeho 75. narozenin a jeho dcera Anna přečetla při této příležitosti dopis Freuda starostovi. V roce 1933 jsou v Berlíně slavnostně páleny jeho knihy. 1934 píše Freud Mojžíše a monoteismus, anonymě. Vydán bude až v srpnu 1938. Roku1936 se stává česným členem Royal Society. 1938 vpád nacistů do Rakouska znamená smrtelné ohrožení. Nacisté jej chtějí zničit, vymazat fyzicky i kulturně. Nejen, že je Žid, ale jeho učení cítí jako svoji urážku. Na nátlak světové kulturní a politické veřejnosti je spolu se svou dcerou Annou, která byla jednoho dne odvedena k výslechu na gestapo, propuštěn do emigrace. Napřed ale musel podepsat nacisty sepsané lživé prohlášení, že mu nebylo gestapem bráněno v práci, ubližováno, ani jeho blízkým. Freud nakonec podepsal a k textu přidal skutečně dnes již legendární ironický dovětek,,gestapo mohu každému vřele doporučit. Po té odjeli s dcerou Annou přes Paříž do Londýna. Všichni příbuzní, kteří v Rakousku zůstali, se stali oběťmi holocaustu. m navstevnik.indd 13 23.3.2007 15:16:2

NÁVŠTĚVNÍK 23. září 1939 umírá po recidivě zhoubného bujení a po dohodě s lékařem, který mu nechal morfin v pokoji, aby si sám uvážil dávky proti bolesti. Anna Freud, dcera Sigmunda Freuda se stala jeho univerzální dědičkou, jak majetkovou tak i profesní. Narodila se v roce 1896 a zemřela v roce 1982. Byla jednou ze zakladatelských postav dětské psychoanalýzy a tzv. egopsychologie. Stála u řady objevů v psychice a poruchách chování dětí. Milan Čech se usmívá. Klidně, trochu posměšně, trochu dětsky, trochu smutně zkrátka jako vždycky. Vzápětí poklepe na stůl a řekne:,,tak pánové!! a my si všimneme, že před námi stojí fernet. Pozorně ho do sebe kopnem. Znamená to: právě skončilo jedno kolo debaty nad nějakým textem režisér, scénograf, dramaturg. Nebo právě skončila předávačka scény, nebo právě skončila technická a osvětlovací zkouška, nebo právě končí popremiérová euforie. Tečka. Právě jsme nad věcí mezi divadlem a světem. Divadlo ve stanu, hráli jsme v šapitó. Každý něco pro vlast od Klicpery. Milan navrhuje Petru Paloušovi vystřihnout obdélníkovou díru do stanu a natočit tento dírou ku Hradčanům či ku pamětihodnosti města, v němž stan zrovna stojí. Najednou vidím jeho úsměv za obrovskými činely, jimiž o sebe s lehkostí hraje. To je Sen noci svatojánské band. S ním je tu Vratislav Brabenec, Karel Nepraš, občas Jirous a jiní. Počernická bienále. Malá noční hudba. Stejný úsměv. Divadelní dílny, výkresy:,,pánové, podle toho to vyrobí i slepej. Zase ten úsměv. Znají ho dílny, režiséři, herci od Prahy přes Kolín, Pardubice, Hradec Králové, m navstevnik.indd 14 23.3.2007 15:16:2

Eric-Emmanuel Schmitt Olomouc, Ostravu po Těšín, ale i dále na Slovensko, hlavně Zvolen, Martin, Bratislava. A na západ Plzeň, Cheb a od Prahy na jih České Budějovice a na sever Mladá Boleslav, Liberec. Vlastně je těžké najít divadlo, kde Milanův úsměv neznají. Milan je skvělý scénograf, který není posedlý jedinou myšlenkou či sám sebou, má skvělou fantazii, humor, cit pro režiséry a zkušenost. V Liberci pracoval od počátku 80. let namátkou, Revizor, Zločin a trest, Urmefisto, Sen noci svatojánské do devětaosmdesátého. Malé divadlo bylo otevřeno v roce 1989. První inscenace: Obsluhoval jsem Anglického krále, Hrabal, adaptace a režie Petr Palouš, výprava Milan Čech. Milan je vlastně kmotrem této ojedinělé scény i v rámci republiky. A pak tu následovala řada inscenací s jeho výpravami především k režiím Petra Palouše: W. Allen, Sex noci svatojánské, Driver, Čechov na Jaltě, Pinter, Zrada, Benett, Kafkovo brko, Voltair, Candide, Škvorecký, Mirákl, Carriére, Terasa. V poslední době Tabori, Goldbergovské variace, Shakespeare, Hamlet. A ve Velkém Harwood, Garderobiér, ale také opera Lazebník sevilský. I v jiných operách v republice poznali Milanův úsměv. Poznali ho také v Antverpách, v Helsinkách a v Berlíně, v němž právě vytvářel scénografii operních představení. Text Schmittova Návštěvníka si Milan vzal uprostřed prosince. Neusmíval se. Krátce před tím mu nečekaně zemřela Janinka žena. Sám byl nemocný. Scházel se nad textem s Petrem Paloušem. Uprostřed ledna jsme se sešli všichni. Návrh byl prakticky hotov. Ještě ty výkresy, než půjde koncem ledna do nemocnice. Úsměv byl vlastně stejný, jen unavenější. Neměli jsme fernet. Koncem ledna odešel Milan do nemocnice. 14. února 2007 zemřel. Takže za všechny, kdo ten úsměv v Liberci znali, Milane, ahoj. PS.: Ten fernet si jednou jistě dáme. Ale promiň, nehodláme na něj spěchat. /mu/ m navstevnik.indd 15 23.3.2007 15:16:2

TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Vedoucí osvětlovač: Pavel Hejret Svítí: Zdeněk Úlehla Vedoucí zvukař: Miloš Vondráček Zvukař: Matěj Ošanec Jevištní mistr: Sergiy Martinenko Rekvizity: Ladislav Říha Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Jitka Linhartová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, Praha 9. 2007 náklad: 500 ks ředitel: František Dáňa šéf činohry: Vít Vencl redakce: Martin Urban grafická úprava: Pavel Dušek Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. cena 18 Kč WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ m navstevnik.indd 16 23.3.2007 15:16:2