Plán péče o přírodní památku Pivovařiska

Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Plán péče o přírodní památku Pivovařiska na období 2014-2023 Zpracoval v listopadu 2013 ing. Darek Lacina

Obsah Obsah... 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 3 1.1 Základní identifikační údaje... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území... 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 4 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma... 5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 5 1.6 Kategorie IUCN... 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav... 6 1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu... 6 1.9 Cíl ochrany... 6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 8 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 8 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 9 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 9 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 9 3. Plán zásahů a opatření... 10 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 10 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 10 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 10 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností... 11 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 11 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 11 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 11 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 11 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 11 4. Závěrečné údaje... 12 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 12 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 12 4.3 Seznam používaných zkratek... 13 Přílohy... 14 Tabulky:... 15 2

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2044 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Pivovařiska druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Okresního úřadu orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Vsetín číslo předpisu: 18/1999 datum účinnosti předpisu: 24. 6. 1999 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Zlínský Vsetín Vsetín Vsetín Hošťálková, Liptál Hošťálková, Liptál Orientační mapa s vyznačením území 3

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: PP Pivovařiska Katastrální území: (646059, Hošťálková) Číslo parcely Číslo parcely Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) podle KN podle PK nebo jiných evidencí (m 2 ) 1352/1 Trvalý travní porost 402 1 642 1 642 1352/2 Ostatní plocha Ostatní 1437 144 144 komunikace 1352/3 Trvalý travní porost 402 1 802 1 802 1352/4 Ostatní plocha Neplodná půda 402 1 438 1 438 1352/6 Trvalý travní porost 402 1 243 1 243 Celkem 6 269 Katastrální území: (684767, Liptál) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 3082/1 Trvalý travní porost 702 12 624 12 624 3082/3 Trvalý travní porost 702 6 601 6 601 3082/10 Trvalý travní porost 702 1 290 1 290 Celkem 20 515 Celková výměra: 26 784 m 2 Ochranné pásmo (dle upřesňujícího zákresu s využitím GIS): V k. ú. Liptál je tvořeno částí meandrujícího potoka p. č. 3940 severně pod přírodní památkou v délce cca 300 m, pásem širokým 30 m podél obvodu přírodní památky ležícím na p. č. 3081/6 a 3081/10. V k. ú. Hošťálková je tvořeno parcelou 1351/2, částí pozemku p. č. 1351/1 podél meandrujícího potoka v délce 300 m, příslušnou částí tohoto potoka p. č. 5421 a pozemky p. č. 1353/1, 1353/2. Ve vyhlašovacím dokumentu je chyba, protože uvádí celé parcely č. 1352/1, 1352/2, 1352/3 a 1352/6 jako vlastní ZCHÚ i jako OP. Číslo parcely podle KN Kat. území Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastni ctví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 3940 684767 Vodní plocha Koryto vodního toku 984 777 300 přirozené nebo upravené 3081/6 684767 Lesní pozemek 984 12 883 5 233 3081/10 684767 Lesní pozemek 984 1 284 625 16 888 1351/1 646059 Lesní pozemek 1427 4 287 3 335 1351/2 * 646059 Lesní pozemek 402 1 952 1 952/1 930 5421 646059 Vodní plocha Koryto vodního toku 1437 777 379 přirozené nebo upravené 1353/1 * 646059 Trvalý travní 402 1 047 1 047/987 porost 1353/2 * 646059 Trvalý travní 402 1 302 1 302/1329 porost Celkem 30 436/30 381 * Pozn.: u parcel, které by měly být celé v OP, je rozdíl mezi údajem v KN a výměrou zjištěnou v GIS (2. údaj) 4

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 0 2,7408 Způsob využití pozemku vodní plochy 0 0,0679 zamokřená plocha 0 trvalé travní porosty 25 202 0,2349 orná půda 0 0 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 ZCHÚ plocha v ha ostatní zemědělské 0 0 pozemky ostatní plochy 1 582 0 neplodná půda 1 438 zastavěné 0 0 plochy a nádvoří plocha celkem 26 784 3,0436 ostatní způsoby využití 144 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 evropsky významná lokalita: ne ne CHOPAV Vsetínské vrchy EVL 3348 Semetín Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území viz výše 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana květnatých luk na sušších a mokřadních stanovištích s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů květeny, zejména orchidejí prstnatce májového, vstavače bledého, hlavinky horské a vstavače mužského, dále bařičky bahenní, tolije bahenní a kozlíku celolistého. 5

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) Vlhké pcháčové louky 55 Pasené nivní louky Širolosté suché trávníky s orchidejemi 25 Pasené louky na svahu ve V části bez jalovce Devětsilové lemy horských potoků 10 Fragmenty obecně podél vodotečí, souvislé plochy v S části s přechodem do js-ol luhu Jasanovo-olšové luhy 10 Dřevinná vegetace v nivě v S část území B. druhy název druhu Bařička bahenní (Triglochin palustris) Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) Kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia) Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Tolije bahenní (Parnassia palustris) Vstavač bledý (Orchis palens) Vstavač mužský (Orchis mascula) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ V r. 2013 nepotvrzena Jednotlivě (do 5 ks); V r. 2013 nepotvrzena Vitální (stovky kvetoucích ks) Vitální (desítky až stovky ks) V r. 2013 nepotvrzena Jednotlivě (do 5 ks); v poslední době nezjištěn Spíše jednotlivě (do 10 ks); 2013 2 kvet. ks stupeň ohrožení C2 2, C2, CITES C3 popis biotopu druhu pěnovcová luční prameniště 3, C3, Mokřadní louky CITES 3, C2 pěnovcová luční prameniště 2, C2, CITES 3, C2, CITES Suchá pastvina nad potokem; možnost početnější spásané populace 1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v popis biotopu typu přírodního stanoviště ZCHÚ (%) T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a do 25 % Svažitá sušší louka ve V části nad potokem bez jalovce obecného (Juniperus communis) L3.3B Západokarpatské dubohabřiny do 5 % Okrajové partie lesa v SV části ZCHÚ a jeho OP Zdroj:http://www.nature.cz/natura2000- design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=seznam&co=&jakshowsez=strankovat&opener=&vztazne_id=&o rder=naz_lok%20%20%20%20&orderhow=desc&frompage=325&searching=&def_str=14 (cit.:20.1.2014) 1.9 Cíl ochrany Zachování květnatých luk s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů květeny, zejména bohaté populace prstnatce májového a dalších mokřadních rostlin, dále zachování silné populace hlavinky horské a dalších ohrožených druhů rostlin na svažité louce. 6

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se z větší části nachází v údolní nivě potoka Štěpková (pod soutokem bezejmenných toků, které tvoří potok) v části Pivovařiska (cca 1,5 km západně od vrcholu Chléviska) na rozhraní katastrů obcí Liptál a Hošťálková. Malá část přírodní památky leží na svazích tohoto údolíčka. Nadmořská výška lokality činí 465 480 m. Skalní podloží tvoří převážně vápnité jílovce, méně glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Údolní dno vyplňují čtvrtohorní zahliněné štěrky, překryté nivními hlínami, na nich je vyvinuta fluvizem pseudoglejová, na okolních svazích kambizem typická. Většinu ploch v nivě pokrývají vlhkomilná společenstva svazu Calthion, na svazích nad potokem se objevuje prameniště s vegetací svazů Caricion fuscae a Caricion davallinae. Větší plochu zaujímá také společenstvo s dominujícím devětsilem lékařským (sv. Petasition officinalis). Na podmáčených stanovištích se nachází bohatá populace prstnatce májového (kvete 500 až 800 ex.), kozlíku celolistého, dále se vyskytují bařička bahenní, tolije bahenní, ostřice Hartmannova, kontryhel lysý a vzácný mech Hypnum pratense. Sušší části pokrývají společenstva přepásaných luk svazu Cynosurion a krátkostébelných pastvin Violion caninae na svahu nad potokem (hlavinka horská, pětiprstka žežulník, vstavač mužský, orlíček obecný, kociánek dvoudomý a ojediněle vstavač bledý). Tato vegetace je degradovaná a svým druhovým složením ukazuje na přechod k ovsíkovým loukám, i přes v současnosti probíhající pastvu v těchto místech je patrné, že tato část PP ležela delší dobu ladem plošky s dominancí třtiny (Calamagrostis epigejos) a válečky (Brachypodium pinnatum). V dolní části PP jsou také kosené kulturní louky svazu Arrhenatherion v současnosti vypásané. V listnatém lese na svahu a na jeho okraji se nacházejí řepíček mochnovitý, okrotice dlouholistá, aron karpatský, lýkovec jedovatý a hrachor jarní. V okolí obou potůčků se nachází olšové porosty, místy vrby a árón východní. Dle ústního sdělení Dr. Pavelky z KÚZK byl na suché louce pozorován ojediněle i vemeník (druhově neupřesněno) a v habřině v OP na VSV 1x kruštík modrofialový (Epipactis purpurata). Na části plochy (severní část p. č. 3082/1) došlo při povodni v roce 1997 k jejímu překrytí čerstvými štěrkovými náplavy, na kterých nyní roste společenstvo s devětsilem lékařským. Ze zajímavějších živočichů byli zjištěni v roce 1996 zavlečený hlemýžď Helix aspersea, který už nebyl později pozorován. Na mokřadech v údolní nivě lze očekávat výskyt vzácného střevlíka hrbolatého, který byl zjištěn asi o 2 km níže na jiném mokřadu s tůněmi. Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý, skokan hnědý, ropucha obecná, zaznamenána byla i kuňka žlutobřichá. Z ptáků se vyskytují běžné druhy obdobných biotopů, např. konipas horský, sýkora koňadra, sýkora lužní, střízlík obecný, budníček menší aj. Při přeletu byl v minulosti zaznamenán krkavec velký, čáp černý, skorec vodní 7

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (krom výše uvedených) název druhu aktuální početnost nebo vitalita kategorie podle vyhlášky popis biotopu druhu, další poznámky populace v ZCHÚ č. 395/1992 Sb. Bradáček vejčitý (Listera ovata) 2013 5 kvet. ks C4, CITES IP 2013; lesem zastíněný okraj Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) Mečík obecný (Gladiolus inbricaus) Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) C2 jednotlivci 2, C2 IP 2013 aj. suché pastviny nad potokem IP 2013 aj.; na okraji suché pastviny nad potokem v lemu lesa v místech, kde pasoucí se ovce rozdupaly povrch; pravděpodobně malý zbytek dříve početnější populace jednotlivci 3, C3, CITES V habřině na okraji ZCHÚ/OP severně od suché louky 2013 3 ks C3 IP 2013 aj.; suchá pastvina nad potokem; pravděpodobnost vyššího počtu rostlin již bylo spaseno a zdupáno ovcemi neudáno 3, C2, CITES IP 2013 Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) Prstnatec Fuchsův 3, C4, CITES IP 2013 aj. (Dactylorhiza fuchsii) Řepíček řepíkovitý (Aremonia C2 IP 2013 aj. agrimonoides) Suchopýr širolistý (Eriophorum C2 IP 2013 aj. latifolium) Záraza devětsilová (Orobanche flava) Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) Mlok skvrnitý (Salamandra jednotlivci 2 salamandra) Ropucha obecná (Bufo bufo) jednotlivci 3 Čáp černý (Ciconia nigra) jednotlivci 2 Při přeletu Krkavec velký (Corvus corax) jednotlivci 3 Při přeletu neudáno C3 IP 2013; v podrostu devětsilu v nivě potoka jednotlivci 2 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ochrana přírody je na území praktikována od vyhlášení přírodní rezervace roku 1999. Vlastní činnost se orientovala na vyznačení hranic ZCHÚ a na udržování bezlesí formou pastvy ovcí a koz. b) zemědělské hospodaření V minulosti byly TTP udržovány sečením a pastvou, na což bylo navázáno aktuálním managementem, který je prováděn na větší části pastvou ovcí a koz (za ohradníkem a s ochranou psů), na JJZ kosením. Při Z okraji nad potokem je bývalý včelín s menším množstvím odpadků pod stavbou. c) rekreace a sport Skrz ZCHÚ po místní komunikaci probíhá turistická zelená značka, která je totožná s naučnou stezkou Tesák a cyklotrasou 6121. Bylo vybudováno turistické posezení. Při SZ okraji se nalézá chata, která funguje i jako občasné občerstvovací zařízení. V J okraji se nalézá rozpadající se dřevěná boudička. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. RURÚ ORP Vsetín 8

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 1. Louky s mokřady a přísušky 1a. Louka ve svahu sušší TTP ve východní část PP ve svahu nad potokem se širokolistými suchými trávníky a bodovým výskytem pramenišť. Po roce 2000 tu byly opakovaně zaznamenány: hlavinka horská několik ex., prstnatec májový desítky ex., vstavač mužský kolem 10 ex. 1b. Louka v údolní nivě lokalita s mokřady bohatá na výskyt prstnatce májového několik set ex. východně od cesty, 300-500 ex. západně od cesty. Dále se objevoval vstavač mužský jednotlivě, celkem do 10 ex., nejvíce v okolí tabule na severním okraji a vstavač bledý 1 trs s 3 jedinci kvetl ještě v roce 2005 asi 5 metrů jižně od tabule na severním okraji, v posledních cca 5 letech nebyl zjištěn. V roce 2013 zde proběhla seč, avšak nedošlo k řádnému odklizení biomasy. 2. Plocha se štěrkovými náplavy Devětsilová louka v S části území, která byla v minulosti využívána i jako dětský tábor. V roce 2005 zde byla vyhloubena tůň, která nebyla průběžně kontrolována a v sušších obdobích byla zřejmě suchá. Sukcesí pomalu přechází do plochy 3 (viz níže). 3. Olšina S část ZCHÚ se sukcesně vznikající olšinou (mladší) částečně zasahuje v linii proti proudu k jihu (zde ale olše šedá). 4. Svažitá louka Plocha v J JZ části mezi terénní hranou meze a korytem potoka (na levém břehu) je tvořena koseným TTP. Hranicí mezi plochou 1b a 3 je vodní tok s břehovými porosty dřevin (převážně olše a vrba křehká). Ve střední části se nalézá starý nefunkční včelín a pod ním menší skládka odpadu. 5. Chatka a okolí Na plochu 4 na S navazuje v husté zeleni schovaná chatka s dvorkem, snad využívána i jako sezónní pohostinství. Severně od chatky je nad potokem neudržovaná ploška s postupující sukcesí a znaky degradace (ruderály). Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V minulém období probíhala pastva ovcí a koz na určených plochách, stejně jako kosení TTP. Vypásání v poslední době probíhá na celé ploše. Dle Tkáčikové (Tkáčiková, 2013) chybí management v podobě kosení, avšak v létě 2013 byly louka 1b záp. od cesty a louka 4 posekány. Byl činěn pokus o seč i v podmáčených polohách v 1b, ale nebyl dotažen do konce. Ostatně i na zbytku plochy nebyla seč provedena kvalitně šlo spíše o pomulčování TTP. S velkou pravděpodobností lokalita celá nebo její části v posledním desetiletí nebyly pravidelně ošetřovány. Na omezení kosení a pastvy ukazuje přítomnost expanzních druhů, jako jsou třtina křovištní a válečka prapořitá. Patrné jsou známky sukcesní degradace (např. snížení počtu vstavačovitých, úbytek širokolistých bylin a nástup trav, mladý nálet z okraje lesa). Z porovnání výsledků inventarizačních průzkumů z roku 1997 (Dančák) a 2013 (Tkáčiková) plyne, že došlo ke snížení druhové diverzity. V roce 2005 byla vyhloubena jedna tůňka ve štěrkových náplavech, avšak nebyl blíže sledován její vývoj. Největším nebezpečím pro celé navrhované území je přerušení hospodaření na loukách a pastvinách a z toho plynoucí sukcesní degradace. Dále jsou to zásahy do hydrologického režimu lokality ať již odvodňování tak regulace potoka. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nejsou známy. 9

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy PUPFL se nalézá pouze v ochranném pásmu ZCHÚ. V PP se objevují formace dřevin okolo potoka a zvláště v S části se vlivem sukcese začíná jednat o kompaktnější plochy s atributy mladého jasanoolšového luhu. V částech, kde se v nivních polohách vyskytuje smrk, je třeba výchovou podporovat stanovištně odpovídající druhy (olše, jasan) a při obnově využít potenciálu přirozeného zmlazení těchto dřevin (ponechat sukcesi). Mimo vlastní ZCHÚ pak využít výsadby stanovištně odpovídajících dřevin. b) péče o nelesní pozemky V návrhu managementu v tomto území je na prvním místě obhospodařování luk a pastvin. Toto opatření je nutné bezpodmínečně dodržovat louky kosit jednou za rok, poté popřípadě pouze mírně vypásat. Některé mokřady postačí pokosit jednou za dva roky popř. nekosit vůbec a jen odstraňovat nálet toto platí pro porosty devětsilu. Plochy, které již zarůstají je nutno začít neprodleně kosit, aby nedošlo k jejich úplné degradaci. Přesto je nejisté, zda se podaří navrátit lokalitu do původního stavu. Vzhledem k tomu, že je izolovaná lesem, je pochopitelně snížené i zásobování a přenos semen pastvinných a lučních druhů (např. některé vstavačovité) a také druhů mokřadních luk. Z dlouhodobého hlediska udržení mokřadních společenstev je důležité zamezit jakýmkoli zásahům do hydrologického režimu. Výjimkou je povrchové narušení při pastvě či pojezdu mechanizace při kosení, které mokřadní louky pouze povrchově naruší a naopak je příznivé pro výskyt druhů iniciálních sukcesních stadií, které nesnáší zápoj (bařička bahenní). Toto neplatí pro svahové luční prameniště, které by mělo být ručně koseno či pouze extenzivně přepásáno. c) péče o rostliny Konkrétní opatření jsou svázána s péčí o nelesní plochy. d) zásady jiných způsobů využívání území Turistické využití je možno zachovat a v rámci osvěty i podporovat stávají vedení turistické trasy, naučné stezky i cyklotrasy skrz ZCHÚ po lesní/polní cestě. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Dílčí plochy 1. Louky s mokřady a přísušky Po odkvětu orchidejí (nejdříve první dekáda července) 1 x ročně pokosit, seno usušit a odstranit. Druhou alternativou obhospodařování je provádění extenzivní pastvy dobytka od konce června s následným pokosením nedopasků a jejich odstraněním. Průběžně odstraňovat náletové dřeviny na okrajích sečené plochy, jednou za několik let radikálněji zmladit část porostu u potoka, aby nedocházelo k nadměrnému stínění květnatých luk v jejich okolí. U mokřadů lze provádět každý druhý rok mělké stružkování. Tyto stružky jsou příznivé pro výskyt druhů iniciálních sukcesních stadií, které nesnášejí zápoj (zde zejména bařička bahenní). 2. Plocha se štěrkovými náplavy Plochu ponechat přirozené sukcesi dřevin - nutno ji však kontrolovat, aby se na ni nedostaly nepůvodní druhy (např. křídlatka), které je třeba ihned likvidovat. Vhodné odstranit zbytky staveb od dětských táborů, které se zde konaly začátkem 90. let. Na silněji podmáčených místech je vhodné vyhloubit tůně pro rozmnožování obojživelníků a vodních bezobratlých s následným průběžným odstraňováním případně zastiňujících dřevin. 3. Olšina Plochu ponechat pokračující přirozené sukcesi - nutno ji však kontrolovat, aby se na ni nedostaly nepůvodní druhy (např. křídlatka), které je třeba ihned likvidovat. Výchovou v rámci hospodaření na PUPFL postupně eliminovat smrk. 4. Svažitá louka Udržovat plochu jako TTP kosením 1x ročně (nejdříve první dekáda července) s usušením sena a jeho odstraněním. V pozdním létě a na podzim je možno louku přepásat. 5. Chatka a okolí V ohrazeném prostoru okolo chatky žádné specifické návrhy, Pro celou plochu obecně platí zákaz jakýchkoli dalších stavebních aktivit. S část buď začít kosit, nebo variantně ponechat sukcesi dřevin. 10

Seno, které nelze zužitkovat mimo plochu (odvoz) lze spálit na ohništích na území PP podle pokynů pracovníků ochrany přírody tak, aby nedošlo k ohrožení lokalit se vzácnými rostlinami. Část biomasy travin lze uložit na hromady na vhodných místech (v zástinu stromů), kde budou sloužit k rozmnožování plazů. Na jednotlivých místech lze údržbu v jednotlivých letech pozměnit podle aktuálních výsledků přírodovědných výzkumů, zejména botanických, tj. s ohledem na výskyt vzácných nebo ohrožených druhů rostlin. V případě nutnosti svážet dřevo z pokácených stromů je možno kmeny přes sušší louky svážet jen pomocí koní, a to při sušším počasí, při zámrzu nebo sněhové pokrývce. Drobné vydření travního porostu je spíše prospěšné pro různé druhy květeny, nesmí ale dojít k vyjetí kolejí nebo rozježdění (k hrubému poškození) louky. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T1 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Listnatý les s habrem v ochranném pásmu s přírodně zachovalejší skladbou fytocenózy, - udržovat ve stávající skladbě, nejlépe výběrným hospodařením. Podrobnější pokyny lze zpracovat v rámci doplňku tohoto plánu. Olšina podél potoka se smrkovým porostem v ochranném pásmu - olšinu ponechat svému vývoji s případným odstraňováním vývratů. U smrkových porostů je vhodné na mokřadních částech zvýšit zastoupení jasanu či olše, na sušších místech zastoupení buku či dubu. Podrobnější pokyny lze zpracovat v rámci doplňku tohoto plánu. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Současné vymezení ZCHÚ je stabilizováno. Pruhové značení hranic v terénu je nepravidelné někde je zřetelné, jinde je již silně vybledlé, případně zcela chybí. Proto bude třeba v průběhu platnosti plánu péče min. 2x toto značení obnovit, s tím, že 1. obnova bude provedena co nejrychleji. Dále bude třeba doplnit označení tabulemi s malým státním znakem o 2 ks tak, aby byly umístěny na každé přístupové cestě k PP. Průběžné pak bude označení kontrolováno a opravováno. (umístění tabulí viz příloha M3) 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nenavrhují se. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Úklid odpadků, především z prostoru turistického odpočívadla. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území lze využít v rámci ekologické výchovy veřejnosti (i jako cíl environmentálních vycházek mateřské a základní školy). Lokalita leží na značené turistické trase a naučné stezce, která je osazena informační tabulí č. 8 v jižní části u odpočívadla. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Provádět každoroční monitoring (ideálně) zvláště chráněných druhů rostlin a obratlovců (obojživelníci, plazi, netopýři a vybrané druhy ptáků). Jednou za 4-5 let je nutno provést inventarizaci rostlin včetně fytocenologických snímků na stacionárech, vhodné provést mykologický průzkum. Alespoň jednou během účinnosti pp provést inventarizační průzkum hlavních skupin bezobratlých (vážky, pavouci, brouci, motýli, ploštice, blanokřídlí aj.) a obratlovců (obojživelníci, plazi, ptáci, savci). 11

Možností je spolupráce s univerzitami přírodovědného a/nebo zemědělského zaměření při výzkumu specifického prostředí pasených TTP. Vhodný by byl dlouhodobější výzkum, avšak možnosti se nabízejí i pro zpracování bakalářských, diplomových nebo disertačních prací. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) bez DPH Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) bez DPH Jednorázové a časově omezené zásahy Podrobný inventarizační průzkum bezobratlých ---------- 8 000,- Kč Podrobný inventarizační průzkum obratlovců ---------- 8 000,- Kč Mykologický průzkum ---------- 6 000,- Kč Instalace 2 ks tabulí s malým státním znakem 5 000,- Kč Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 27 000,- Kč Opakované zásahy Kontrola a údržba označníků s tabulí, úklid odpadků 1 000,- Kč 10 000,- Kč Kosení luk včetně likvidace biomasy na místě 40 000,- Kč 400 000,- Kč v kombinaci s pastvou Inventarizace rostlin včetně fytocenologických snímků 3 000,- Kč 6 000,- Kč na stacionárech (2x) Monitoring ZCHD rostlin a živočichů 2 500,- Kč 25 000,- Kč Pruhové značení ZCHÚ (1 000 m) 3x (150,-/100 m) 1 500,- Kč 4 500,- Kč Redukce náletových dřevin a zásahy do břehových 5 000,- Kč 10 000,- Kč porostů včetně odstranění vytěžené hmoty mimo PP (2x) Stružkování podmáčených ploch (5x) 1 500,- Kč 7 500,- Kč Opakované zásahy celkem (Kč) 463 000,- Kč N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------- 490 000,- Kč Mimo rozpočet jsou aktivity, které nejsou bezprostředně nutné nebo nesouvisejí s předmětem ochrany vyhloubení tůně v sev. části (cca 10 000,- Kč) či případné zásahy proti invazním neofytům. 4.2 Použité podklady a zdroje informací CULEK, M. et al., 1995. Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-0-3. DANČÁK, M., 1997. Navrhované chráněné území Štěpková Pivovařiska botanická zpráva. 7 s. Dep. KÚZK, odbor ŽP DEMEK, J. et al., 2006. Hory a nížiny Zeměpisný lexikon ČR. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN 80-86064-99-9. GUTH J., 2002. Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů. Praha, AOPK ČR, 2002. 10 s. CHYTRÝ, M. et al., 2001. Katalog biotopů ČR. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. ISBN 80-86064-55-7. MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. A KOL., 2002. Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN 78-89562-23-6 MARHOUL, P., TUROŇOVÁ, D., (eds.): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha. 2008 MÍCHAL, I., PETŘÍČEK, V. (eds), 1999: Péče o chráněná území, díl II. Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha, 714 s. 12

PAVELKA J., TREZNER J. (eds), 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 504s. + 64 s. bar. příloh QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia, GÚ ČSAV v Brně, 73 s TKÁČIKOVÁ, J., 2013. Botanický inventarizační průzkum PP Pivovařiska. 11 s. Dep. KÚZK, odbor ŽP Nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR Nařízení Okresního úřadu Vsetín č. 18/1999 ze dne 18. 5. 1999 o vyhlášení přírodní památky Pivovařiska Rezervační kniha PP Pivovařiska http://drusop.nature.cz/index.php http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3&nabidka=hlavni http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Vlastní terénní šetření v roce 2013 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. 4.3 Seznam používaných zkratek 1 kriticky ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů 2 silně ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů 3 - ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod ČR Česká republika EVL Evropsky významná lokalita KÚZK Krajský úřad Zlínského kraje LHP lesní hospodářský plán (M)ZCHÚ (maloplošné) zvláště chráněné území OP ochranné pásmo OPRL oblastní plán rozvoje lesů ORP obec s rozšířenou působností PP přírodní památka pp plán péče PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa RSH rámcové směrnice hospodaření RURÚ rozbory udržitelného rozvoje území (S)LT skupiny lesních typů ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability 13

Přílohy Tabulky: T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území (v textu) Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Schváleno orgánem ochrany přírody: 14

Tabulky: Tabulka T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) 1a 0,3892 Suchá louka Udržet druhově pestré TTP 1b 1,1084 Nivní louky s mokřady Udržet druhově pestré TTP stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléhavost termín provedení 1. Kosení s odstraněním pokosené hmoty mimo PP (možno kombinovat s pastvou ovcí a koz) 2. Redukce náletů v okrajích a u potoka 1. Kosení s odstraněním pokosené hmoty mimo PP (možno kombinovat s pastvou ovcí a koz) 2. Redukce náletů v okrajích a u potoka 3. Stružkování podmáčených ploch 1 2 1 Začátek VII IX - III Začátek VII IX - III interval provádění 1x ročně 1x za 5 let 1x ročně 2 2 1x za 5 let Ob rok 2 0,2591 Devětsilová louka na náplavech Tvorba tůňky 3 neurčeno 1x Ponechat sukcesi; vhodné zřídit tůň pro obojživelníky 3 0,4535 Olšina Občasné zásahy do břehového porostu mezi loukami 2 IX - III 1x za 5 let Ponechat sukcesi, pouze v JV výběžku proti proudu občasné zásahy 4 0,2379 Mezofilní louka na svahu 1. Kosení s odstraněním pokosené hmoty mimo PP 1 Začátek 1x ročně Udržet druhově pestré TTP (možno kombinovat s pastvou ovcí a koz) VII 2. Redukce náletů v okrajích a u potoka 2 IX - III 1x za 5 let 5 0,2115 Pozemek s chatkou, dvorkem a méně kvalitními a 1. Zabránění stavebním aktivitám 1 neurčeno Průběžně degradujícími TTP 2. Kosení v sev. části plochy/variantně ponechat 2/3 Začátek 1x ročně Zamezení rozvoji stavebních aktivit sukcesi VII naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. 15