opera balet Výroční zpráva o činnosti a hospodaření v roce 2011 www.opera.cz
Obsah 1. VEDENÍ STÁTNÍ OPERY PRAHA......................................................... 04 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A PŘEHLED PRACOVNÍKŮ K 31. 12. 2011......................... 05 2. 1. Základní personální údaje............................................................ 06 3. UMĚLECKÁ ČINNOST STÁTNÍ OPERY PRAHA 3. 1. Premiéry uměleckých souborů v roce 2011.............................................. 07 3. 2. Repertoár uměleckých souborů v roce 2011............................................. 11 3. 3. Ostatní akce....................................................................... 12 3. 4. Ocenění umělců Státní opery Praha................................................... 13 3. 5. Programy ke zvýšení návštěvnosti.................................................... 13 3. 5. 1. PR aktivity....................................................................... 13 3. 5. 2. Marketing....................................................................... 14 3. 6. Opatření pro zdravotně postižené občany............................................... 15 3. 7. Systém cenového zvýhodnění........................................................ 15 3. 8. Programy pro děti a mládež.......................................................... 16 3. 9. Významné události v SOP, výstavní a ediční činnost...................................... 16 3. 9. 1. Významné události............................................................... 16 3. 9. 2. Koncerty, představení............................................................. 17 3. 9. 3. Výstavy......................................................................... 19 3. 9. 4. Ediční činnost................................................................... 19 4. ČINNOST STÁTNÍ OPERY PRAHA ZÁKLADNÍ DOKUMENTY 4. 1. Hlavní činnost SOP................................................................. 20 4. 2. Vedlejší činnost SOP................................................................ 20 5. HOSPODAŘENÍ SOP ZA ROK 2011 5. 1. Příjmy a výdaje.................................................................... 21 5. 2. Počet představení.................................................................. 23 5. 2. 1. Na scéně Státní opery Praha....................................................... 23 5. 2. 2. V České republice................................................................ 23 5. 2. 3. V zahraničí...................................................................... 23 5. 3. Návštěvnost....................................................................... 24 5. 3. 1. Celková průměrná návštěvnost v SOP................................................ 24 5. 3. 2. Struktura návštěvníků v SOP....................................................... 24 5. 3. 3. Nejhranější tituly v SOP........................................................... 24 5. 3. 4. Nejvyšší průměrná návštěvnost v SOP............................................... 25 5. 4. Tržby............................................................................. 25 5. 4. 1. Celkové tržby za představení na scéně v SOP.......................................... 25 5. 4. 2. Průměrné tržby za představení v SOP................................................ 25 2
Obsah 5. 4. 3. Nejvyšší průměrná tržba za představení v SOP........................................ 25 5. 4. 4. Nejvyšší celkové tržby jednotlivých titulů v SOP....................................... 26 5. 4. 5. Celková průměrná cena vstupenky.................................................. 26 6. VÝSLEDKY KONTROL A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ 6. 1. Kontrolní činnost 2011............................................................... 28 6. 2. Poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím...................... 28 7. ZÁVĚR.............................................................................. 29 3
Vedení Státní opery Praha 1. VEDENÍ STÁTNÍ OPERY PRAHA opera balet ředitel: Radim Dolanský (od 21. 12. 2010 pověřen zastupováním ve funkci ředitele, do 5. 3. 2011) PhDr. Ondřej Černý (od 5. 3. 2011 pověřen zastupováním ve funkci ředitele) umělecký šéf Opery: Rocc (od 1. 7. 2011) umělecký šéf Baletu: Hana Vláčilová Státní opera Praha byla státní příspěvkovou organizací zřízenou zřizovací listinou, vydanou MK ČR pod č. j. 5 298/1992-SM, č. 4/1992, ze dne 11. 3. 1992, ve znění pozdějších změn či opatření. Zřizovatel: Ministerstvo kultury České republiky Státní opera Praha Legerova 75/57, 110 00 Praha 1 IČO: 45248621 DIČ: CZ 45248621 tel.: 296117111 fax: 224229711 mail: informace@opera.cz www.opera.cz 4
Organizační struktura a přehled pracovníků 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A PŘEHLED PRACOVNÍKŮ K 31. 12. 2011 Státní opera Praha měla k 31. 12. 2011 celkem 400 zaměstnanců ve fyzickém počtu a 370 zaměstnanců v přepočteném stavu. Kromě zaměstnanců byli v průběhu roku 2011 angažováni umělci z řad operních a baletních sólistů, dirigenti, režiséři, výtvarní umělci scénických a kostýmních výprav z České republiky i ze zahraničí. Organizační struktura organizace byla rozdělena na odborné úseky, které byly podřízeny řediteli. Vedoucí jednotlivých úseků řídili oddělení. kategorie počet fyzický počet přepočtený úsek ředitele 11 7 úsek šéfa Opery 247 243 úsek šéfa Baletu 22 20 úsek umělecko-technického provozu 61 59 úsek služeb 14 14 úsek ekonomický 8 8 obchodně propagační odd. 37 19 celkem 400 370 Počty zaměstnanců v jednotlivých kategoriích ve fyzickém a přepočteném počtu činily celkem: kategorie počet fyzický počet přepočtený umělci 261 256 sólisté Opery 35 32 sólisté Baletu 14 14 operní sbor 59 58 orchestr 121 121 ostatní umělecký personál 32 31 umělecko-technický provoz 61 59 technický servis 28 13 ostatní technické služby 50 42 celkem 400 370 Překročení závazných ukazatelů rozpisu rozpočtu v oblasti mzdových nákladů, limitu na platy a limitu na OON, bylo plně kompenzováno čerpáním fondu odměn. upravený rozpočet V průběhu roku nečerpala Státní opera Praha mimorozpočtové prostředky na platy. skutečnost platy 86 023 000 86 135 364 OON 3 670 072 3 671 522 celkem 89 693 072 89 806 886 5
Organizační struktura a přehled pracovníků 2. 1. ZÁKLADNÍ PERSONÁLNÍ ÚDAJE 1. Členění zaměstnanců podle věku a pohlaví stav k 31. 12. 2011 věk muži ženy celkem % do 20 0 5 5 1,3 21 30 35 36 71 17,8 31 40 30 39 69 17,2 41 50 65 52 117 29,3 51 60 53 24 77 19,2 61 a více 28 33 61 15,2 celkem 211 189 400 100,0 % 52,7 47,3 100,0 100,0 2. Členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví stav k 31. 12. 2011 věk muži ženy celkem % Z 25 43 68 17,0 V 21 11 32 8,0 ÚSV 31 25 56 14,0 ÚSO 65 60 125 31,2 VŠ 69 50 119 29,8 celkem 211 189 400 100,0 3. Celkový údaj o vzniku a skončení pracovních a služebních poměrů zaměstnanců v roce 2011 počet nástupy 59 odchody 89 4. Trvání pracovního a služebního poměru zaměstnanců stav k 31. 12. 2011 počet % do 5 let 149 37,25 do 10 let 99 24,75 do 15 let 50 12,50 do 20 let 43 10,75 nad 20 let 59 14,75 celkem 400 100,00 6
Umělecká činnost SOP 3. UMĚLECKÁ ČINNOST STÁTNÍ OPERY PRAHA 3. 1. PREMIÉRY UMĚLECKÝCH SOUBORŮ V ROCE 2011 3. 1. 1. OPERA Gaetano Donizetti (1797 1848) LUCIA DI LAMMERMOOR Obnovená premiéra: 10. 3. 2011 Dirigent: Richard Hein Režie: Anton Nekovar Scéna: Jan Dušek Kostýmy: Josef Jelínek Sbormistři: Tvrtko Karlović, Adolf Melichar Orchestr a sbor Státní opery Praha Vzhledem k úsporným opatřením uvedla Státní opera Praha obnovenou premiéru své někdejší úspěšné inscenace opery Lucia di Lammermoor. Svou nejproslulejší operu složil Gaetano Donizetti v roce 1835 podle románu v té době všeobecně oblíbeného skotského spisovatele Waltera Scotta. Původní premiéra této inscenace se uskutečnila ve Státní opeře Praha 30. 9. 2004. Obnovená premiéra byla uvedena v novém hudebním nastudování dirigentem SOP Richardem Heinem a s převážnou většinou nových pěvců. Magnetem premiéry byla slavná slovenská sopranistka Ľubica Vargicová, která hostuje na nejvýznamnějších operních scénách včetně newyorské Metropolitní opery, Vídeňské státní opery, mnichovské Bavorské státní opery ad. V náročné tenorové roli Edgarda se představil jako host kanadský tenorista Mario Zhang, který se Státní operou Praha spolupracuje od března 2008. Barytonovou roli Enrika alternoval se sólistou SOP Miguelangelem Cavalcantim Jakub Kettner, sólista Moravského divadla v Olomouci, rovněž stálý host SOP, který byl za roli Sancha Panzy v inscenaci Massenetova Dona Quichotta navržen do širší nominace na Ceny Thálie 2010. Ovace si kromě sólistů vysloužil i výkon sboru a orchestru. Ľubica Vargicová vystupovala v indispozici. I přes svízelné překážky, kterým musela během večera čelit, potila na komplikovaný part Lucie krev, která jejím kolegyním nekoluje v žilách, ani pokud jsou v dobré kondici. Mario Zhang svého Edgarda zvládá s přehledem Vynikající byl Miloš Horák (Raimondo), který svůj objemný bas neobvyklé čistoty ovládá naprosto suverénně. Pro Jakuba Kettnera role Enrika představuje skutečnou příležitost, a to především po pěvecké stránce Celá režijní koncepce Antona Nekovara líčí příběh v poněkud ponurých barvách, s aranžovanými scénami a minimalistickými prostředky. Možná právě proto, aby tak podtrhla tragičnost námětu. Jan Leskovský, www.operaplus.cz, 12. 3. 2011 Návštěvnost: 72,2 % při 12 reprízách Giuseppe Verdi (1813 1901) IL TROVATORE / TRUBADÚR Premiéra: 26. 5. 2011 Hudební nastudování: Jan Latham-Koenig Dirigenti: Jan Latham-Koenig, Jiří Štrunc Režie: Lubor Cukr Scéna a kostýmy: Josef Jelínek Světelný design: Pavel Dautovský Sbormistři: Tvrtko Karlović, Adolf Melichar Orchestr a sbor Státní opery Praha Verdiho Trubadúr byl spolu s jeho operami La traviata a Rigoletto prvním vrcholem ve skladatelově tvorbě a dodnes tato trojice oper láme rekordy v počtu představení a návštěvnosti v operních divadlech na celém světě. Po 2. světové válce byl Trubadúr uváděn v Praze pouze v budově Státní opery (Velká opera 5. května, Smetanovo divadlo, Státní opera Praha). Poslední pražská inscenace této opery měla premiéru ve Státní opeře Praha 5. 9. 1999. Nynější inscenaci hudebně připravil renomovaný britský dirigent Jan Latham-Koenig, mj. častý host Vídeňské státní opery, který se ve Státní opeře Praha v květnu 2010 zasloužil o zcela mimořádný úspěch nové inscenace Wagnerovy opery Tristan a Isolda. Také v případě Trubadúra patřily podle odborné kritiky ovace publika jednoznačně hudebnímu nastudování. Vyzdvižen byl výkon orchestru a sboru i dvojí pěvecky vyrovnané obsazení stěžejních rolí; až na jedinou výjimku se vesměs jednalo o sólisty SOP. Pověst stoupající hvězdy první velikosti potvrdil barytonista Svatopluk Sem debutem v roli hraběte Luny, potlesky na otevřené scéně byly oceněny obě protago- 7
Umělecká činnost SOP nistky Leo nory, Christina Vasileva a Anda-Louise Bogza, v roli Manrika na první premiéře zaujal slovenský tenorista Michal Lehotský (jediný host v inscenaci), ale i alternující Nikolaj Višňakov prokázal v této roli pěvecké kvality. V roli cikánky Azuceny zazářily dokonale pěvecky i herecky zvládnutou kreací Galia Ibragimova a Jana Sýkorová a v roli Ferranda na sebe upoutal zaslouženou pozornost mladý basista Miloš Horák. Nová inscenace stěžejního díla repertoáru je pro každé divadlo věcí prestiže. V nejisté době bez výhledu a bez možnosti opřít se o souznění s vedením domu jde o čin téměř hrdinský. Materiálové vklady jsou omezeny na minimum, nálada oscilující mezi pocitem zmaru a nutností obhájit vlastní bytí oslabuje soustředění ke studiu i k výkonům. Premiéra Verdiho Trubadúra ve Státní opeře Praha se přesto konala a v tom, co mohla přinést nasazením uměleckých sil, nabídla výrazně víc, než lze za daného stavu očekávat. Hudebního nastudování se ujal mezinárodně renomovaný britský dirigent Jan Latham-Koenig. Zkultivoval zvuk orchestru, změkčil dechy, dokázal modelovat až hebké smyčcové plochy, dal prostor sólům, zejména klarinetu, propracoval tempa a kontroloval i v plnozvučné sazbě dramatické vrcholy. Orchestr hrál velmi pozorně ve sjednocené snaze o celistvý zvuk a nikdy nekryl pěvce. Právě pěvci dostali v novém nastudování hlavní příležitost a využili ji ke skutečnému koncertu, jaký se ne vždy slýchá. Pro titulního Manrika se do Státní opery vrátil Michal Lehotský s dobře známým, lahodným, oblým tenorem První dámou večera byla Christina Vasileva v roli Leonory v nejlepší dispozici se vzácně rozeznělou střední polohou, s vyrovnanými přechody a velmi muzikálním frázováním... V osobní premiéře zpívala Azucenu Jana Sýkorová, ovšem tak, jako by pro ni byla stvořena. Sametově temný alt, schopný dramatických důrazů i vroucnosti, dnes pěvkyni dovoluje dosáhnout i okrajových tónů dramatického mezzosopránu. Výkon hodný předních evropských scén. Kdo nezná poslední vývoj barytonisty Svatopluka Sema, musel být ohromen. Ale i posluchači, kteří pěvcův růst sledují, prožili oprávněné opojení z bezpečného, kultivovaného ovládání velkého daru. V roli Ferranda zněl další pozoruhodný hlas, bas Miloše Horáka. Ve společných scénách s Lunou byl partnerem téměř rovnocenným. Také sbory, připravené Tvrtkem Karlovićem a Adolfem Melicharem, zněly svěže a plasticky Výtvarník scény a kostýmů Josef Jelínek připravil jednoduchý, akusticky vděčný trojstěnný prospekt s třemi vysokými úzkými průchody a pohyblivý trámový stolec. Tři světy děje byly zato zřetelně odlišeny v kostýmech ponurých rytířů, bělostných cikánů a šedobílých jeptišek, na jejichž pozadí se mohly odrážet hlavní postavy dramatu, především efektní proměny zlatavých šatů Leonory. Vzhledem ke šťastnému souhvězdí hlasů a vzhledem k ohlášeným alternacím (Višňakov, Bogza, Ibragimova, Haan, Korotkov) může slibovat podobný pěvecký koncert i většina repríz. Jan Králík, Hudební rozhledy, 8/2011 Téměř celé představení jsem si připadal, jako bych neseděl ve Státní opeře, ale v téměř nějaké Staatsoper! Jan Latham-Koenig ukázal, že se souborem Státní opery Praha lze vytvořit představení nejvyšší úrovně. Trubadúra je však nutné spíš poslouchat, než se na něj dívat, protože vizuální podoba inscenace nenabízí nic víc než pověstný kostýmovaný koncert. Ten byl ovšem zážitkem. Petr Šimáček, www.operaplus.cz, 27. 5. 2011 V rozhovoru pro Lidové noviny před premiérou Trubadúra Jan Latham-Koenig prohlásil, že Státní opera Praha má silný umělecký potenciál v orchestru i sboru. Nastudováním Trubadúra dokázal, že ví, o čem mluví. Podařilo se mu, podobně jako loni při uvedení Wagnerova Tristana a Isoldy, vyburcovat orchestr k výkonu, v němž Verdiho partitura pulzovala muzikalitou, stmeleným zvukem i vybalancováním nástrojových skupin, barevností, vypracovaným frázováním a dynamikou. Totéž platí o výkonu sboru, který má v této opeře významnou úlohu. Helena Havlíková, www.operaplus.cz, 31. 5. 2011 Potlesk pro dirigenta, pěvce, orchestr i sbor Radka Hrdinová, Právo, 31. 5. 2011 Návštěvnost: 64 % při 13 reprízách Carl Maria von Weber (1786 1826) & Gustav Mahler (1860 1911) DIE DREI PINTOS / TŘI PINTOVÉ Předpremiéra: 22. 12. 2011 (v roce 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera) Hudební nastudování: Heiko Mathias Förster Dirigenti: Heiko Mathias Förster, Richard Hein Režie: Jiří Nekvasil Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Simona Rybáková Pohybová spolupráce: Števo Capko Sbormistři: Tvrtko Karlović, Adolf Melichar Orchestr a sbor Státní opery Praha Titul zřídkakdy uváděné opery Tři Pintové byl naplánován na jaře 2010 ještě za ředitele Jaroslava Vocelky, a to vzhledem k celosvětově připomínanému mahlerovskému výročí (Mahler zemřel 18. 5. 1911), ke spojení Webera a Mahlera s Prahou a v neposlední řadě ke skutečnosti, že premiéra tohoto titulu v českých zemích se uskutečnila pod taktovkou Gustava Mahlera 18. 8. 1888 právě 8
Umělecká činnost SOP v budově Státní opery, tehdejším Novém německém divadle. Rozjednána byla koprodukce s Velkým divadlem v Poznani a osloveni byli další koprodukční partneři v Německu a Rakousku. Z rozhodnutí ředitele Olivera Dohnányiho byla plánovaná premiéra 10. 3. 2011 zrušena, k předpremiéře tak došlo až v prosinci 2011. Carl Maria von Weber, v letech 1813 1816 kapelník v pražském Stavovském divadle, operu Tři Pintové pouze rozpracoval, dokončení se na přání skladatelova vnuka Carla ujal v roce 1887 Gustav Mahler, který dirigoval světovou premiéru opery 20. 1. 1888 v Lipsku. Premiéra této inscenace, kterou hudebně nastudoval německý dirigent Heiko Mathias Förster (v SOP úspěšně debutoval v obnovené premiéře Verdiho Otella v květnu 2009 a v březnu 2010 své nesporné hudební kvality potvrdil v nové inscenaci Massenetovy opery Don Quichotte), se uskutečnila 12. 1. 2012. Mezinárodní hudební festival Pražské jaro inscenaci zařadil do svého programu na 31. 5. 2012. (Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o předpremiéru, výběr z recenzí neuvádíme.) Návštěvnost: 71,5 % (jedno představení) 3. 1. 2. BALET Petr Malásek (*1964) & Libor Vaculík (*1957) FANTOM OPERY Obnovená premiéra: 13. 10. 2011 Choreografie a režie: Libor Vaculík Hudba: Petr Malásek Dirigent: Pavel Šnajdr Scéna: Martin Černý Kostýmy: Ľudmila Várossová Balet a orchestr Státní opery Praha Původní premiéra romanticky laděného baletu na motivy románu Gastona Lerouxe Le Fantôme de l Opéra se uskutečnila 10. 4. 2008. Inscenace svým atraktivním námětem i zpracováním oslovila široké spektrum publika a rychle se zařadila k repertoárovým stálicím baletu SOP. Pro obnovenou premiéru se Hana Vláčilová, pověřená uměleckým vedením baletního souboru, rozhodla mj. proto, aby příležitost v tomto tanečně náročném projektu dostali noví tanečníci souboru. Titulní roli si zopakoval Richard Hlinka, který byl za její ztvárnění v původní premiéře navržen do širší nominace na prestižní Cenu Thálie 2008 a znovu se do širší nominace dostal i po obnovené premiéře. Zuzana Hvízdalová byla za roli Christiny Daaé v obnovené inscenaci navržena na Cenu Thálie 2011. (Na obnovenou premiéru nevyšla žádná recenze.) Návštěvnost: 80,7 % při 3 reprízách) Adolphe Charles Adam (1803 1856) GISELLE Premiéra: 7. 4. 2011 Choreografie: Hana Vláčilová podle Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy Režie: Hana Vláčilová Hudební nastudování: Tomáš Brauner Dirigenti: Tomáš Brauner, Václav Zahradník Scéna: Martin Černý Kostýmy: Josef Jelínek Balet a orchestr Státní opery Praha Adamova Giselle je dnes bezesporu nejznámějším reprezentantem zlatého věku romantického baletu. Podle současných statistik je po Labutím jezeru, Coppélii a Louskáčkovi čtvrtým nejuváděnějším, a tudíž také nejoblíbenějším baletem v České republice. Na nastudování nové inscenace v choreografii jedné z dřívějších hvězdných představitelek titulní role Hany Vláčilové (podle Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy) se podíleli kromě baletního souboru SOP také studenti Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. Jak konstatovala odborná kritika, na jevišti se zrodila pohádková atmosféra prostá archaických klišé, nabízející dojemný příběh lásky až za hrob. Inscenace se setkala s nebývalým diváckým ohlasem, kromě hlavních tanečníků, Zuzany Hvízdalové, Rebeccy King, Miho Ogimoto, Aliny Nanu, Michala Krčmáře, Viktora Kociana ad. si za své precizní provedení vysloužil nejeden potlesk také sbor víl v 2. jednání a rovněž orchestr pod taktovkou Tomáše Braunera a Václava Zahradníka. Miho Ogimoto a Michal Krčmář byli za role Giselle a Alberta navrženi na prestižní Cenu Thálie 2011 (Miho Ogimoto ji v březnu 2012 získala). Tři mimořádné večery zažila Státní opera Praha 4. 5., 18. a 20. 10. 2011, kdy v inscenaci hostovala 9
Umělecká činnost SOP primabalerína Anglického národního baletu Daria Klimentová se svým partnerem, prvním sólistou Anglického národního baletu Vadimem Muntagirovem. Česká televize pořídila kompletní záznam celého představení, který odvysílala ČT2 ve čtvrtek 2. února 2012. Pokud chcete vidět esenci ryzí romantiky, zakletý les, úplněk a víly v sukénkách jako z mlhy, pak je pro vás Giselle ve Státní opeře Praha tím pravým představením Za dnešní podobou baletu Giselle, vycházející z historických choreografií Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy, stojí šéfka Baletu pražské Státní opery Hana Vláčilová, bývalá sólistka Baletu Národního divadla. Podařilo se jí vytvořit neobvykle vyrovnaný a sehraný soubor tanečníků, zvláště sbor ze dvou tuctů tanečnic vyvolával nadšení publika. Když se dá do pohybu takové množství identicky vyhlížejících baletek, jejichž těla a kroky jsou sladěny nejen navzájem, ale i přesně na hudbu, je to velkolepý pohled. Jako ústřední dvojice se na premiéře představila Zuzana Hvízdalová a Michal Krčmář. Toho diváci uvítali již při prvním nástupu potleskem. Spolu vytvořili velmi talentovaný a vůči hudbě citlivý pár, jejich pas de deux v druhém jednání byl neobyčejný zážitek. Velký úspěch za svůj energický výstup v 1. jednání sklidili Daria Lazucova a Veaceslav Burlac. Okouzlující scénu, zcela realisticky pojatou, zobrazující hluboké hvozdy s měsícem či siluetou zámku na obzoru, vytvořil Martin Černý. Autorem půvabných kostýmů byl osvědčený výtvarník Josef Jelínek a hudbu nastudoval mladý dirigent Tomáš Brauner. Orchestr se nekomplikované romantické partitury Adolpha Charlese Adama zhostil se ctí, houslová sóla sice měla trochu dramatičtější vibrato, než je třeba, ale všechna sóla byla zahrána bez závad a některá výtečně (například dlouhé violové sólo Petra Šušlíka v 2. jednání). Svatava Barančicová, www.operaplus.cz, 8. 4. 2011 Nastudování Giselle v SOP představilo tento balet v náležitém romantickém oparu ve druhém jednání se soubor svou interpretací spolu s výtvarným řešením dotkl dokonalosti snové iluze. Lucie Dercsényiová, Lidové noviny, 16. 5. 2011 Nehledě na problémy, ve kterých se Státní opera Praha nachází, podařilo se skvěle zinscenovat tradiční verzi slavného baletu Giselle Suverénní výkon japonské baleriny Miho Ogimoto byl mimořádný. Byla zosobněním Giselle se všemi filigránskými drobnostmi gest, technické virtuozity i hereckého výrazu. Marcela Benoniová, Právo, 16. 4. 2011 Státní opera opět dokázala Pražanům, že je hodna samostatné existence a jako baletní scéna má v české kultuře své nezadatelné místo. Úspěšně uvedla další z romantických titulů, které i po dvou stech letech stále dobývají srdce diváků Režie Hany Vláčilové neopouštěla tradiční pojetí, umně zpracovala Petipův odkaz a historický nános do kompaktního celku, který souzněl s dobovým tématem, přesto ale nepůsobil omšele nebo nepatřičně. Fanouškům nechyběly všechny populární variace, laikům názorné vykreslení děje bez přehnané zkratkovitosti jen pro zasvěcené. Na jevišti se zrodila pohádková atmosféra prostá archaických klišé, nabízející dojemný příběh lásky až za hrob. Lucie Burešová, Hudební rozhledy, 6/2011 Návštěvnost: 73,7 % při 14 reprízách 3. 1. 3. KONCERT GALAKONCERT STÁTNÍ OPERY PRAHA SVÝM PŘÍZNIVCŮM, 6. 6. 2011 Slavnostní koncert, kterým umělci SOP poděkovali všem svým příznivcům a věrným návštěvníkům za jejich podporu v sezoně 2010/2011. Pozvání baletního souboru SOP k vystoupení přijali renomovaní tanečníci působící v zahraničí, Anna Nikulina, sólistka Velkého divadla v Moskvě, Jan Váňa, sólista Národní opery Ukrajiny, a Barbora Kohoutková, bývalá sólistka Hamburského baletu Johna Neumeiera, baletu Bavorské státní opery v Mnichově a Finského národního baletu. Operní soubor reprezentovali sólisté SOP, Christina Vasileva, Veronika Hajnová, Jana Sýkorová a Svatopluk Sem, účinkoval sbor a orchestr SOP, dirigentské taktovky se ujal významný britský dirigent Jan Latham-Koenig. Diváci ve zcela zaplněném hledišti odměnili všechny účinkující bouřlivým potleskem. Program večera byl složen z ukázek toho nejlepšího, co má SOP na svém repertoáru. Hvězdami večera byli všichni účinkující, kteří se Galavečera zúčastnili bez nároku na honorář, v čele s dirigentem Janem-Lathamem Koenigem. Příjemným zpestřením večera bylo vystoupení dětí z Baletní školy Olgy Kyndlové při SOP. Diváci nadšeně tleskali již v průběhu jednotlivých operních a baletních čísel, na závěr aplaudovali nekonečně dlouhé minuty vestoje. jar, Hudební rozhledy, 7/2011 Návštěvnost: 93,6 % 10
Umělecká činnost SOP 3. 2. REPERTOÁR UMĚLECKÝCH SOUBORŮ 3. 2. 1. OPERA V roce 2011 celkem 17 titulů představení premiéra počet představení SOP počet představení na jiných scénách celkem v roce 2011 Aida 2. 6. 1994 12 12 Bohéma 23. 10. 2008 15 15 Carmen 11. 3. 2004 18 1 19 Kouzelná flétna 20. 10. 1995 12 12 Lazebník sevillský 29. 9. 2005 12 12 Lucia di Lammermoor 10. 3. 2011 12 12 Madama Butterfly 7. 3. 1985 20 20 Nabucco 28. 11. 1993 14 14 Netopýr 20. 12. 1991 1 1 Otello 28. 5. 2009 6 6 Rigoletto 14. 1. 1988 14 14 Rusalka 5. 5. 2005 18 18 Tosca 7. 6. 1999 11 16 27 Traviata 5. 10. 2006 21 21 Trubadúr 26. 5. 2011 13 13 Tři Pintové 22. 12. 2011 1 1 Turandot 15. 9. 1999 5 5 celkem 205 17 222 3. 1. 2. BALET V roce 2011 celkem 9 titulů představení premiéra počet představení v SOP počet představení na jiných scénách celkem v roce 2011 Cirkus Bambino (představení dětské přípravky SOP) 13. 6. 2011 1 1 Dáma s kaméliemi 23. 10. 2003 2 2 Fantom Opery 13. 10. 2011 3 3 Giselle 7. 4. 2011 14 14 Labutí jezero 29. 3. 2007 22 1 23 Popelka 16. 12. 2004 14 14 První krůčky (představení dětské přípravky SOP) 20. 6. 2011 1 1 Spící krasavice poslední dcera cara 23. 1. 2010 6 6 Vánoce v Cirkuse Bambino (představení dětské přípravky SOP) 12. 12. 2011 1 1 celkem 64 1 65 11
Umělecká činnost SOP 3. 2. 3. KONCERTY představení premiéra počet představení v SOP počet představení na jiných scénách celkem v roce 2011 Galakoncert SOP svým příznivcům 6. 6. 2011 1 1 Lohengrin & Dalibor Příběhy bájných rytířů 18. 6. 2011 1 1 (koncert, Smetanova Litomyšl) Koncert operních a operetních árií (Zwettl, Rakousko) 5. 11. 2011 1 1 Zpěvy betlémské (vánoční koncert Kühnova dětského sboru) 25. 12. 2011 1 1 celkem 2 2 4 Celkem v roce 2011 271 20 291 3. 3. OSTATNÍ AKCE 1. + 2. Prague Ballet Gala, 6. a 7. 1. 2011 3. Ples v Opeře, 6. 2. 2011 4. Burza mladých zpěváků, 11. 4. 2011 5. 10. Prague Ballet Summer 2011 Étoiles, 28., 29. 6., 9., 10., 11. a 14. 7. 2011 11. George Michael: Symphonica: The Orchestral Tour, 22. 8. 2011 12. Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa, 12. 9. 2011 13. Dee Dee Bridgewater, 26. 9. 2011 14. Světla ramp: Pocta Barrandovu, 10. 10. 2011 15. Miro Žbirka: Symphonic Tour 2011, 7. 11. 2011 16. Český slavík Mattoni, 26. 11. 2011 17. The Tap Tap v Opeře, 5. 12. 2011 18. Bílé Vánoce Lucie Bílé v Opeře, 13. 12. 2011 12
Umělecká činnost SOP 3. 4. OCENĚNÍ UMĚLCŮ STÁTNÍ OPERY PRAHA Nominace a ceny zveřejněné v roce 2010 a udělené v roce 2011 Ceny Thálie 2010 Christina Vasileva (udělení) za ztvárnění titulní role v Janáčkově opeře Káťa Kabanová v pražském Národním divadle Andrea Kramešová (nominace) za ztvárnění role Anastázie v inscenaci Čajkovského baletu Spící krasavice poslední dcera cara ve Státní opeře Praha Veaceslav Burlac (nominace) za ztvárnění role careviče Alexeje v inscenaci Čajkovského baletu Spící krasavice poslední dcera cara ve Státní opeře Praha Jakub Kettner (širší nominace) za ztvárnění role Sancha Panzy v inscenaci Massenetovy opery Don Quichotte ve Státní opeře Praha Nominace zveřejněné v roce 2011 a udělené v roce 2012 Ceny Thálie 2011 Miho Ogimoto (udělení) za ztvárnění titulní role v baletu Giselle ve Státní opeře Praha Josef Jelínek (Zvláštní Cena Kolegia pro udělování Cen Thálie 2011) Mezinárodně uznávaný kostýmní výtvarník Josef Jelínek cenu obdržel za celoživotní vklad v oblasti scénografické a kostýmní. Vytvořil návrhy kostýmů k 850 inscenacím doma (byl stálým výtvarníkem Národního divadla, poté Státní opery Praha) i v zahraničí (Berlín, Monte Carlo, Lublaň, Leeds, Bergen, Buenos Aires, Santa Fé, Sevilla aj.), jako kostýmní výtvarník se podílel na hudebních filmech Petra Weigla. Ojediněle se věnuje i scénografické tvorbě, naposledy v Státní opeře Praha (Verdiho Trubadúr, 2011, Minkus: Don Quijote, 2012). Zuzana Hvízdalová (nominace) za ztvárnění role Christiny Daaé v baletu Fantom Opery ve Státní opeře Praha Michal Krčmář (nominace) za ztvárnění role Alberta v baletu Giselle ve Státní opeře Praha Richard Hlinka (širší nominace) za ztvárnění titulní role v baletu Fantom Opery ve Státní opeře Praha 3. 5. PROGRAMY KE ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI 3. 5. 1. PR AKTIVITY A. V zahraničí: Veškeré aktivity Státní opery Praha jsou uveřejňovány na nejvýznamnějším operním serveru Operabase (www. operabase.com). Tento server je překládán do více než dvaceti jazyků, a jeho prostřednictvím se tak o Státní opeře Praha mohou dozvědět zájemci prakticky na celém světě. články v zahraničních odborných časopisech a denících: Německo: Das Opernglass, Opernwelt, Orpheus, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Tageszeitung Berlin; Rakousko: Der Neue Merker, Bühne; Francie: Music & Opera, Diapason; Velká Británie: Opera, Itálie: L opera; USA: Opera News a Musical America.com 13
Umělecká činnost SOP plnohodnotná německá a anglická podoba webových stránek zapojení SOP do sociálních sítí Facebook a Twitter B. V České republice: Výrazně byla prohloubena spolupráce s kulturními portály www.operaplus.cz, www.scena.cz a www.kult.cz, internetovými servery www.novinky.cz, www.lidovky.cz, www.idnes.cz a www.tyden.cz a tiskovou agenturou Mediafax. Inzerce v tisku, rozhlase i na internetu: (Česká kultura, Hudební rozhledy, Harmonie, Art and Antiques, Český rozhlas Radiožurnál, Vltava) + prostřednictvím mediálních partnerů (Právo + novinky.cz, Prager Zeitung, The Prague Post, Instinkt, Týden, Radio Classic, M.I.P., EuroAWK, pressweb.cz, tschechien-online). Dlouhodobá spolupráce s médii formou reportáží, rozhovorů (denní tisk, odborné hudební časopisy Hudební rozhledy a Harmonie, časopisy Květy, Glanc, Instinkt, Týden, Reflex, Art and Antiques, Česká televize, Český rozhlas 3 Vltava, Český rozhlas 1 Radiožurnál, Radio Classic, Regina, TV Prima, TV Nova). Na základě smlouvy připravuje Radio Classic samostatné pořady o Státní opeře Praha, pravidelně vysílá kalendária z historie divadla a referuje o zajímavostech ze života umělců a celé instituce. Česká televize zařazuje zpravodajství o činnosti Státní opery Praha, především v kulturních magazínech, v pořadu Terra musica a v Událostech v kultuře a rovněž v pořadu Dobré ráno, kde se objevovaly zejména informace o operních a baletních premiérách a rozhovory s umělci. Česká televize pořídila kompletní záznam představení baletu Giselle 18. a 20. 6. 2011 (vysíláno 2. 2. 2012). V průběhu roku 2011 výrazně zintenzívněla mediální kampaň v základních a středních školách. Pro školy jsou připravovány výhodné nabídky a počet zájemců se neustále zvyšuje. K nejaktivnějším školám patří ZŠ v Říčanech, ZŠ Korunovační, ZŠ Hostýnská, ZŠ Sázavská, Gymnázium Makovice, Budějovická, Christiana Dopplera ad. Rovněž Balet Státní opery Praha se systematicky věnuje spolupráci s několika pražskými i mimopražskými školami. Žáci, studenti a jejich pedagogové ze škol základních, středních odborných, gymnázií i základních uměleckých několikrát do roka navštěvují za zvýhodněných cenových podmínek vybraná představení Baletu SOP. Okruh zájemců se stále rozrůstá, z původního počtu asi pěti škol, které opakovaně projevují o návštěvy baletních představení zájem, se počet navýšil na několik desítek. Pro mnohé z dětí i studentů jde o první setkání s operou a baletem, často také o první setkání s velkým kamenným divadlem. Webové stránky Státní opery Praha jako nejúčinnější nástroj mediální propagace byly neustále rozšiřovány, doplňovány a aktualizovány. Facebook a Twitter je samozřejmostí. Stránky jsou přístupné na adrese www.opera.cz, ale i dalších doménách http://operaprague.com; http://staatsoper-prag.com; http://opera-de-prague.com; www.sop.cz. V roce 2011 se uskutečnilo celkem 3 523 459 zobrazení stránek a 658 955 návštěv ze 174 zemí celého světa (v roce 2010 to bylo 585 918 návštěv ze 172 zemí). Webové stránky dále zprostředkovávají internetový obchod (e-shop), kde si návštěvníci mohou zakoupit programy k představení, premiérové plakáty, pohlednice, ročenky a další publikace z produkce SOP. Nabízejí také krátké videoukázky z představení, interaktivní pohled do interiéru budovy a virtuální prohlídku divadla. Registrovaným zájemcům je elektronicky rozesílán Newsletter. Facebook Dne 21. 8. 2009 byly založeny oficiální stránky Státní opery Praha na Facebooku, které informují o aktuálním dění v SOP. K 10. 4. 2012 byl aktuální stav 2689 fanoušků. 3. 5. 2. MARKETING Agentura Bohemia Ticket od samotného vzniku Státní opery Praha v roce 1992 bezplatně vybavila SOP špičkovým softwarem na prodej vstupenek včetně bezplatného servisu a upgradu tohoto systému. Tento systém umožnil jako první v tomto státě prodávat vstupenky SOP on-line pomocí počítačové sítě, napojení SOP na tuzemské a zahraniční prodejní systémy. Mimo to umožňuje propojení cca 200 prodejních míst v České republice (včetně téměř všech největších hotelů v Praze a řady tuzemských cestovních kanceláří) na prodejní software v pokladně SOP. Tento otevřený systém poskytuje zájemcům z celého světa přístup k zakoupení vstupenek na celou sezonu on-line pomocí internetu velice jednoduchým způsobem včetně zaplacení a vytištění E-ticketu 14
Umělecká činnost SOP doma v počítači. Otevřenost tohoto systému, který má divadlo bezplatně k dispozici, přinesla v minulosti a obzvláště v roce 2011 zcela mimořádné výsledky i v porovnání s ostatními srovnatelnými divadly. Agentura Bohemia Ticket neposkytuje SOP pouze prodejní software, ale aktivně se podílí na obchodní a cenové politice divadla včetně systému předplatného, a to po celou dobu existence samostatné Státní opery Praha. Předplatné v sezoně 2011/2012 Předplatné na sezonu 2011/2012 představovalo v celkovém příjmu 6 199 620, Kč, což je o 172 650, Kč méně než v uplynulé sezoně. Také v počtu předplatitelů došlo k poklesu o 1053 abonentů na konečnou výši 6839 předplatitelů. Pokles předplatitelů i celkového příjmu z předplatného byl způsoben především zpožděným prodejem předplatného o více než měsíc v souvislosti s diskusí o rekonstrukci Státní opery Praha, pozdním stanovení repertoárového plánu ad. Z tohoto důvodu odešla řada stálých předplatitelů do Národního divadla. Vzhledem k částečnému zvýšení cen předplatného se podařilo částečně kompenzovat úbytek předplatitelů, např. v průměrné ceně jedné vstupenky na předplatné na 243, Kč, což je o 22, Kč vyšší než v uplynulé sezoně. Celkový příjem za předplatné představuje cca 6,9 % z celkových tržeb, což je pokles o 0,4 %. Na předplatném bylo prodáno 25 561 míst, což je 12,5 % z celkově prodaných míst (oproti 14,6 % v předcházející sezoně). Další mimořádné akce a nabídky Státní opera Praha nabízí vybraným cílovým skupinám v Praze i ČR divadelní prostory k mimořádným akcím, a to včetně zadaných představení či pro natáčení reklamních spotů a filmů. Pro obchodní a další partnery je připravena česko-anglická brožura s konkrétními nabídkami na spolupráci. 3. 6. OPATŘENÍ PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY Řešení zvláštních bezbariérových přístupů je vzhledem k architektuře historického objektu velmi problematické. Přesto je zdravotně handicapovaným občanům věnována náležitá pozornost, která spočívá ve vyčlenění zvláštních míst, ochotné pomoci uvaděček apod. V roce 2006 byl v rámci další etapy rekonstrukce budovy nově zřízen bezbariérový vchod pro zdravotně handicapované diváky a příslušné sociální zařízení. 3. 7. SYSTÉM CENOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ Mládež je vedle dalších aktivit SOP motivována k návštěvám operních a baletních představení dlouhodobým systémem slev, a to ve třech formách. První, dosahující výše až 60 %, je spojena se zakoupením celoročního abonentního cyklu Studentská řada, který byl v prodeji vždy od března do května na následující divadelní sezonu. Druhou představují všechny vstupenky na II. balkon, které mohou držitelé karty ISIC (International Student Identity Card) zakoupit se slevou 50 %. Třetí umožňuje získat všem studentům středních a vysokých uměleckých škol vstupenky na II. balkon za symbolickou cenu 20 Kč. Kromě toho je zde možnost získat tyto vstupenky za 20 Kč deset minut před představením kamkoliv, tedy i do přízemí. Pro seniory poskytovala Státní opera Praha zvýhodněné vstupenky v rámci celoročních abonentních cyklů Seniorská řada 1 a Seniorská řada 2, které bylo možno zakoupit vždy od března do května na následující divadelní sezonu. Sleva 50 % pro seniory při nákupu vstupenek na II. balkon. Držitelům průkazů ZTP a ZTP-P a jejich doprovodu jsou poskytovány 50 % slevy, a to na všechna představení. Díky cenové politice Státní opery Praha byla zhruba třetina kapacity divadla cenově běžně dostupná tuzemskému publiku. 15
Umělecká činnost SOP 3. 8. PROGRAMY PRO DĚTI A MLÁDEŽ Mimořádně úspěšný projekt Státní opery Praha dětem Hurá do Opery!, určený pro žáky 1. stupně základních škol. Jedná se o cykly šesti návštěv (od listopadu do května), které zahrnují program od nahlédnutí do zákulisí velkého operního divadla až po seznámení se světem operní hudby formou scénických ukázek v provedení členů Opery a Baletu SOP. Absolventi prvního cyklu navštěvují druhou sérii Hurá do Opery! II.. Na závěr obou cyklů je zařazena návštěva dopoledního operního představení. Projekt Hurá do Opery! byl zahájen v prosinci 2007 a již v září 2008 byl rozšířen na dva cykly. O oba cykly je stále zcela mimořádný zájem a převyšuje několikanásobně provozně-technické možnosti SOP. Dětská představení ve Státní opeře Praha. V trendu posílit aktivní zájem dětí a mládeže o hudební divadlo pokračuje Státní opera Praha nejen v dramaturgické linii (uvádění titulů pro rodiny s dětmi), ale také rozšířením nabídky pro abonenty: kromě tří cíleně zaměřených cyklů s názvem Rodiny, Odpoledne v Opeře, Divadlo pro děti je zde další abonentní cyklus Dětem pro radost v rámci Vánočního předplatného. Mládeži je určena abonentní řada s názvem Studentská. Baletní školy pro děti. Při Státní opeře Praha působí dva samostatné subjekty: Baletní přípravka Děti Terpsichory (dříve Grishko), vedená Pavlínou Ďumbalovou, a Baletní škola Olgy Kyndlové při Státní opeře Praha. Vybrané děti se uplatňují i na scéně Státní opery Praha, mj. v operách Kouzelná flétna, Madama Butterfly, Carmen, Bohéma a v baletech Labutí jezero a Spící krasavice poslední dcera cara. V roce 2011 děti vystoupily ve třech samostatných projektech. Baletní škola Děti Terpsichory připravila 13. 6. 2011 program s názvem Cirkus Bambino a 12. 12. 2011 program Vánoce v Cirkuse Bambino a Baletní škola Olgy Kyndlové nabídla 20. 6. 2011 večer s názvem První krůčky. Tradicí je rovněž spolupráce s Kühnovým dětským sborem a chlapeckým sborem Pueri gaudentes. Děti vystupují v inscenacích Státní opery Praha (Kouzelná flétna, Carmen, Turandot, Bohéma) a dostávají i příležitost k samostatným koncertním vystoupením o Vánocích. Vedle výše zmíněného projektu Hurá do Opery! je to další cesta, jak získávat budoucí operní diváky: děti mají možnost seznámit se podrobně se zákulisím, vystupovat na jevišti a řada z nich se pak v dospělém věku vrací do naší opery jako věrní diváci. 3. 9. VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V SOP, VÝSTAVNÍ A EDIČNÍ ČINNOST 3. 9. 1. VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI Státní opera Praha absolvovala v říjnu své již 10. turné do Japonska. Od 5. 10. do 24. 10. uvedla ve 14 městech 16 představení inscenace Pucciniho Tosky s výpravou Daniela Dvořáka. Jednalo se o zájezdovou verzi této opery, kterou SOP s velkým úspěchem představila na podzim 2006 ve Velkém festivalovém domě v Salcburku a v létě 2009 v antickém amfiteátru v Aspendos v Turecku. Titulní roli zpívala v Japonsku sólistka SOP Praha Anda-Louise Bogza a host SOP, maďarská sopranistka Szilvia Rálik, dirigoval Giorgio Croci z Itálie, který se SOP spolupracoval na většině jejích japonských turné. Oba soubory Státní opery Praha, operní i baletní, vyjádřily solidaritu a soustrast lidem v Japonsku zasaženém důsledky tragického zemětřesení: věnovaly představení Bizetovy Carmen 25. 3. 2011 obětem zemětřesení a uspořádaly sbírku, jejíž obnos byl zaslán na dárcovské konto v Japonsku. V Japonsku hostuje Státní opera Praha pravidelně od roku 1996. I v roce 2011 pokračovala spolupráce s Mezinárodním operním festivalem Smetanova Litomyšl, na němž Státní opera Praha vystoupila 18. 6. s koncertním programem se scénami ze Smetanova Dalibora a Wagnerova Lohengrina. Nevšední projekt s názvem Příběhy bájných rytířů nastudoval renomovaný německý dirigent Gerd Albrecht, příznivec a propagátor české hudby. Účinkoval orchestr a sbor SOP, sólisty byli Olga Romanko, Petra Froese, Michal Lehotský, Svatopluk Sem a Richard Novák. 16
Umělecká činnost SOP Mimořádně šťastnou událostí se pro soubor Státní opery Praha stala první spolupráce s významným britským dirigentem Janem Lathamem-Koenigem na úspěšné inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda (2010). Jan Latham-Koenig navázal se souborem SOP oboustranně inspirující vztah a ve spolupráci pokračoval v roce 2011, kdy nastudoval novou inscenaci Verdiho opery Trubadúr a dirigoval Galakoncert SOP v červnu 2011. V květnu 2012 bude dirigovat dva koncerty z tvorby Richarda Wagnera a v sezoně 2012/2013 nastuduje Gluckovu operu Orfeus a Eurydika (premiéry 2. a 3. 2. 2013 ve Stavovském divadle). Sólisty mezinárodního významu, kteří v roce 2011 hostovali v běžném operním repertoáru, byli mj. bývalá sólistka Metropolitní opery a milánské Scaly, britská sopranistka Elizabeth Connell, která se v SOP představila poprvé v květnu 2010 jako vynikající Isolda a 24. 2. 2011 v roli Turandot (18. 2. 2012 neočekávaně zemřela), dále maďarské sopranistky Csilla Boross a Szilvia Rálik, bulharská sopranistka Jordanka Derilova, slovenské sopranistky Ľubica Vargicová a Adriana Kohútková, kanadský tenorista Mario Zhang, turecký tenorista Efe Kişlali a slovenští tenoristé Peter Berger a Michal Lehotský; M. Lehotský také nastudoval roli Manrika v nové inscenaci Trubadúra. Z dirigentů to byli především Jan Latham-Koenig a Hilary Griffiths (oba Velká Británie), Heiko Mathias Förster (Německo), Enrico Dovico (Itálie) a Ondrej Lenárd (Slovensko). Sólistkou mezinárodního významu, která v roce 2011 hostovala v běžném baletním repertoáru, byla primabalerína Anglického národního baletu v Londýně Daria Klimentová, která již dříve hostovala v SOP opakovaně v Labutím jezeru. Tentokrát se představila v titulní roli Giselle (4. 5., 18. a 20. 10.), pokaždé s prvním sólistou Anglického národního baletu, Vadimem Muntagirovem. Záznam z říjnových představení pořídila Česká televize (odvysíláno 2. 2. 2012). Mimořádnými hosty Galakoncertu SOP svým příznivcům 6. 6. 2011 byli vynikající tanečníci Anna Nikulina, Jan Váňa a Barbora Kohoutková. Bývalý sólista Baletu SOP (v sezoně 2010/2011) Michal Krčmář se od sezony 2011/2012 stal sólistou Finského národního baletu v Helsinkách; na své nové domovské scéně si neuvěřitelně rychle získal velké renomé a již 3. 12. 2011 byl jmenován prvním sólistou. V lednu 2011 (8. a 10. 1.) hostoval na scéně SOP v roli Alberta (Giselle) a v červnu 2012 se sem opět vrátí, nejen v roli Alberta (Giselle), ale také Basila (Ludwig Minkus: Don Quijote). Velkou posilou Baletu SOP se od sezony 2011/2012 stali ázerbájdžánský sólista Ulvi Azizov a moldavská sólistka Alina Nanu. V roce 2011 pokračovala spolupráce se Společností Richarda Wagnera v Praze, započatá v roce 2010, kdy byla v den premiéry opery Tristan a Isolda 20. 5. odhalena na 1. balkoně v historické budově SOP busta (zatím sádrová) Richarda Wagnera jako společný projekt SOP a SRW. Probíhala jednání o podílu SOP na uměleckých akcích v rámci Mezinárodního wagnerovského kongresu v květnu 2012 v Praze, do něhož Státní opera přispěje dvěma koncerty pod taktovkou Jana Lathama-Koeniga a na 1. balkoně bude 20. 5. odhalena tentokrát již bronzová busta R. Wagnera. 3. 9. 2. KONCERTY, PŘEDSTAVENÍ Prague Ballet Gala, 6. a 7. 1. 2011 Mezinárodní balet Praha uvedl ve Státní opeře Praha 6. a 7. 1. 2011 již pošesté unikátní přehlídku světového baletního umění s názvem Prague Ballet Gala. Ples v Opeře, 6. 2. 2011 V unikátním interiéru SOP se opět uskutečnil prestižní Ples v Opeře. Protože hlavním hostem se stal člen kambodžské královské rodiny, inspiroval se touto jihoasijskou zemí částečně i program plesu. Ten zajistila Renata Sabongui, organizátorka Festivalu české kultury v The Kennedy Center for the Performing Arts ve Washingtonu DC v roce 2005. Burza mladých zpěváků, 11. 4. 2011 Celodenní burzu mladých zpěváků do 35 let pořádá na scéně Státní opery Praha již řadu let Jednota hudebního divadla ve spolupráci se Státní operou Praha za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace Život umělce. Studenti a absolventi uměleckých škol prakticky z celého světa se zde mohou představit zástupcům divadel, agentur i kritické a teoretické obce. 17
Umělecká činnost SOP Prague Ballet Summer 2011 Étoiles, 28., 29. 6., 9., 10., 11. a 14. 7. 2011 (6 představení) Po loňském úspěchu projektu ALO diamonds Étoiles, který se konal v SOP, nabídla Společnost Mezinárodní balet Praha na této scéně další nevšední projekt, Mezinárodní baletní festival Prague Ballet Summer. Přehlídka výkonů baletní elity z různých zemí se stala exkluzivní baletní událostí. XIX. Verdi Festival, 18. 31. 8. 2011 Tradiční festival, jímž Státní opera Praha zahajuje od roku 1993 své divadelní sezony. George Michael: Symphonica: The Orchestral Tour, 22. 8. 2011 Jedna z největších osobností britské hudební scény George Michael zahájil na scéně SOP své první evropské turné od roku 2008. Pořádal Live Nation Czech Republic, s.r.o. Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa, 12. 9. 2011 Státní akademické divadlo Jevgenije Vachtangova z Moskvy uvedlo Čechovovo drama Strýček Váňa. Inscenace litevského režiséra Rimase Tuminase získala v Rusku ta nejprestižnější divadelní ocenění, mj. v roce 2010 Mezinárodní Stanislavského cenu a v roce 2011 Zlatou masku v kategorii Představení roku. Pořádala agentura Signeco, s.r.o. Dee Dee Bridgewater, 26. 9. 2011 Koncert proslulé jazzové vokalistky, vynikající představitelky afroamerického vokálního projevu a držitelky nesčetných hudebních ocenění. V rámci festivalu Struny podzimu. Světla ramp: Pocta Barrandovu, 10. 10. 2011 Jubilejní 10. koncert královen popu. Show u příležitosti 80. výročí založení Ateliérů Barrandov připomněla slavné filmové písně od 30. let přes skladby Voskovce a Wericha nebo Semaforu až po filmové hity Karla Svobody. Pořádala agentura Bon Art Production. Miro Žbirka: Symphonic Tour 2011, 7. 11. 2011 Své nové CD za doprovodu symfonického orchestru Capella Istropolitana představil Miro Žbirka během turné, které zahájil v SOP. Pořádala agentura Bon Art Production. Český slavík Mattoni 2010, 26. 11. 2011 Jedenácté vyhlášení ankety o Českého slavíka se opět uskutečnilo ve Státní opeře Praha. Anketu pořádala agentura Musica Bohemica, přímý přenos odvysílala televize Nova. The Tap Tap v Opeře, 5. 12. 2011 Benefiční mikulášský koncert hudební skupiny studentů s tělesným handicapem The Tap Tap. Výtěžek ze vstupného byl věnován na technické vybavení vzdělávacího centra STUDEO. Generálním partnerem večera byla Státní opera Praha, hlavním partnerem Nadace Jedličkova ústavu. Bílé Vánoce Lucie Bílé v Opeře, 13. 12. 2011 Koncert nejpopulárnější české pěvecké hvězdy Lucie Bílé v rámci jejího předvánočního turné. Pořádala Agentura 44, s.r.o. Zpěvy betlémské, 25. 12. 2011 Na tradičním vánočním koncertě vystoupil Kühnův dětský sbor, který účinkuje již řadu let v představeních Státní opery Praha. Za řízení prof. Jiřího Chvály a ve spolupráci s Dechovým kvintetem Academia a Josefem Hervertem (recitace) uvedl cyklus Zpěvy betlémské Jana Seidela. 18