VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Radka Malá Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty Diplomová práce 2014

Diplomová práce Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty Bc. Radka Malá Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: radka.mala22@gmail.com Praha 2014

Master s Dissertation The region around the city of Trebic as a potential destination (not only) for Czech tourists Bc. Radka Malá The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: radka.mala22@gmil.com Prague 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Vysoké školy hotelové. Svázaná a elektronická práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu PhDr. Mareku Merhautovi, Ph.D., MBA za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla velmi poděkovat své rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost.

ABSTRAKT MALÁ, Radka. Třebíčsko jako potenciální destinace (nejen) pro české turisty. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 70 s. Má diplomová práce se nejprve ve své teoretické části zabývá obecnou charakteristikou Třebíčska jako turisticky zajímavého regionu. Je sumarizován výčet zajímavých památek a turistických atrakcí s cílem ukázat skvělý turistický potenciál tohoto regionu, který se nutně nemusí omezovat jen na město Telč. V následující praktické části mé práce jsou prezentovány výsledky dotazníku, v němž respondenti odpovídali na otázky vztahující se k regionu Třebíčska. Odpovědi získané z dotazníku jsou následně analyzovány. S cílem dosáhnout větší inter-aktivity jsou rovněž přiloženy rozhovory s manažery 3 významných památek z daného regionu, jejichž výsledky jsou podrobeny stručné analýze. Připojeny jsou rovněž SWOT a PEST analýza. V závěru obsaženo shrnutí a formulována některá doporučení týkající se Třebíčska coby turisticky zajímavého regionu. Klíčová slova Třebíč, Telč, turistická destinace, návštěvnost, cestovní ruch

ABSTRACT MALÁ, Radka. The region around the city of Trebic as a potential destination (not only) for Czech tourists. [Master s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 70 p. My diploma thesis deals (in its theoretical part) with the general characteristics of the region round the city of Třebíč as a region that could potentially attract a lot of tourists and visitors. There is a summary of intereseting sights and tourist attractions in order to show the great tourist potential of this region that neendt necessarily only focus on the city of Telč. In the following practical part of my thesis, there are presented and analysed the results of the questionaire in which the respondents had to answer several questions regarding the region round the city of Třebíč. To make the thesis more interactive, there were also included 3 interviews with managers of 3 well-known sights in this region, also being a subject of an analyse. An integral part of the thesis are the SWOT and PEST analyses. In conclusion of my thesis, there are included some ideas and recommendations about this region and its tourist potential. Keywords Třebíč, Telč, tourist destination, visit rate, tourism

OBSAH ÚVOD... 10 1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST... 12 1.1 Region Třebíčsko... 12 1.2 Ekonomická situace regionu Třebíčsko... 14 1.3 Definice klíčových pojmů z oblasti cestovního ruchu... 16 1.4 Pamětihodnosti, historické objekty a další turistické atrakce regionu... 20 1.4.1 Město Třebíč centrální město regionu Třebíčsko... 20 1.4.2 Město Telč... 26 1.4.3 Moravské Budějovice... 35 1.4.4 Jaroměřice nad Rokytnou... 37 1.4.5 Jemnice... 38 1.4.6 Velké Meziříčí... 39 1.4.7 Náměšť nad Oslavou... 40 1.4.8 Kralice nad Oslavou... 42 1.4.9 Přírodní krásy Třebíče a jejího okolí... 43 2 ANALYTICKÁ ČÁST PRÁCE... 44 2.1 Cíl práce... 44 2.2 Metodika práce... 44 2.3 Dotazníkové šetření... 46 2.4 Rozhovory s managery zámků v Telči, Třebíči a Jaroměřicích... 53 2.4.1 Srovnání a vyhodnocení rozhovorů... 59 2.5 SWOT analýza... 61 2.6 PEST analýza... 64 2.7 Hypotéza... 68 3 NÁVRHOVÁ ČÁST... 70 3.1 Navrhovaná opatření... 70 3.1 Návrh vlastního výletu (či organizovaného zájezdu)... 72 ZÁVĚR... 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 77 SEZNAM PŘÍLOH... 80

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 MAPA ČESKÉ REPUBLIKY - TŘEBÍČSKO... 13 OBRÁZEK 2 TŘEBÍČSKÝ ZÁMEK... 21 OBRÁZEK 3 BAZILIKA SV. PROKOPA... 21 OBRÁZEK 4 MĚSTSKÁ VĚŽ V TŘEBÍČI... 23 OBRÁZEK 5 TŘEBÍČSKÉ KARLOVO NÁMĚSTÍ... 24 OBRÁZEK 6 STÁTNÍ ZÁMEK TELČ I.... 28 OBRÁZEK 7 STÁTNÍ ZÁMEK TELČ II.... 28 OBRÁZEK 8 DOLNÍ KAŠNA NA TELČSKÉM NÁMĚSTÍ... 31 OBRÁZEK 9 HORNÍ KAŠNA NA TELČSKÉM NÁMĚSTÍ... 31 OBRÁZEK 10 MALEBNÉ RENESANČNÍ DOMY NA TELČSKÉM NÁMĚSTÍ... 32 OBRÁZEK 11 BUDOVA ZÁMKU V MORAVSKÝCH BUDĚJOVICÍCH... 35 OBRÁZEK 12 BAROKNÍ ZÁMEK V JAROMĚŘICÍCH NAD ROKYTNOU... 37 OBRÁZEK 13 ZÁMEK V JEMNICI... 38 OBRÁZEK 14 ZÁMEK VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ... 39 OBRÁZEK 15 ZÁMEK V NÁMĚŠTI NAD OSLAVOU... 41 OBRÁZEK 16 BAROKNÍ MOST V NÁMĚŠTI NAD OSLAVOU... 41 OBRÁZEK 17 KRALICKÝ TISK PÍSNÍ DUCHOVNÍCH Z ROKU 1598... 42 OBRÁZEK 18 ROZHLEDNA NA PEKELNÉM KOPCI... 43 OBRÁZEK 19 VIZUALIZOVANÁ PODOBA NOVÉHO DOPRAVNÍHO TERMINÁLU V TŘEBÍČI... 62 SEZNAM TABULEK TABULKA 1 NÁVŠTĚVNOST HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ... 15 SEZNAM GRAFŮ GRAF 1 DRUHÁ OTÁZKA DOTAZNÍKU... 47 GRAF 2 TŘINÁCTÁ OTÁZKA DOTAZNÍKU... 51

ÚVOD Třebíčsko je v současnosti všeobecně vnímáno jako jeden z turisticky méně atraktivních cílů. Nejsou zde ani vyhlášená horská střediska, ani hojně navštěvované letní rekreační rezorty, a zdejší památky (snad jen vyjma Telče) rovněž nejsou centrem masové pozornosti turistů. Právě proto má však tento region, dosud poměrně opomíjený, své osobité kouzlo, a byla by určitě škoda, kdyby zůstával v opomnění i nadále. Hlavním cílem mé diplomové práce je proto poukázat na jeho, domnívám se, skvělý turistický potenciál, který může právě stavět i na tom, že tato oblast dosud nebyla zasažena masovou turistikou a představuje proto ideální rezort vhodný pro dovolenou těch, kteří by spíše uvítali klid a nerušený relax. Toho se jim nepochybně dostane jednak ve zdejší poklidné přírodě (tvořící jižní cíp Českomoravské Vrchoviny), jednak při procházce po zdejších historických místech, kdy se člověk nutně nemusí prodírat davy turistů a přesto může navštívit zdejší skvělé historické památky, z nichž některé byly dokonce zapsány na seznam světového historického dědictví UNESCO, i mnoho dalších turistických atrakcí. Hlavním cílem mé diplomové práce je změnit dosud zažitý pohled na region Třebíčska coby turisticky opomíjené destinace a ukázat, že i Třebíčsko toho může opravdu hodně nabídnout - od zdejší (téměř) panenské přírody s četnými lesy a rybníky, přes překrásné zámecké komplexy (Třebíč, Jaroměřice, Velké Meziříčí, Telč) až po zajímavé možnosti pěší turistiky (nová rozhledna nad městem Třebíč). Připočteme-li k tomu navíc snahu třebíčského magistrátu o lepší dopravní napojení tohoto regionu (výstavba moderního dopravního terminálu ve městě Třebíč, který umožní výrazně lepší napojení autobusové a železniční dopravy v daném regionu), myslím, že do budoucna lze hledět s mírným optimismem. Dotazník, který je integrální součástí mé práce a v němž pokládám respondentům otázky bezprostředně spojené s tímto regionem, mj. odhalil zajímavý fakt. Jen 13% respondentů totiž odpovědělo na otázku, zda se již někdy setkali s upoutávkou na Třebíčsko coby 10

turisticky zajímavý region, záporně. Jde o poměrně jasný signál, že propagace této turisticky zajímavé oblasti není dosud na odpovídající úrovni, snad jen s výjimkou města Telč, jehož jedinečný turistický potenciál má však již na startu mimořádné předpoklady pro jeho další úspěšný rozvoj. I přesto se domnívám, že také centrální město tohoto regionu - Třebíč, odkud já sama pocházím (a jsem tedy relativně dobře obeznámena se zdejší situací ohledně turistického ruchu) má velmi příznivý turistický potenciál, který však dosud nebyl patrně ideálním způsobem uchopen. Co se aplikované metodiky týká, využita byla především analýza (SWOT, PEST), komparace (srovnání výstupů rozhovorů s managery předních kulturních a historických zařízení v regionu) a dotazníkové šetření (sestavení na míru šitého dotazníku zahrnujícího otázky týkající se předmětné oblasti). V práci je rovněž obsažena hypotéza, v jejímž rámci si kladu dotaz, zdali může realizace konkrétních opatření, které v práci navrhuji, opravdu přispět k rozvoji turistického ruchu v daném regionu. 11

1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST 1.1 Region Třebíčsko Centrálním města třebíčského regionu je okresní město Třebíč. Toto město se nachází v kraji Vysočina. Krajským městem Vysočiny je město Jihlava, jež se nachází cca 30 km severozápadně od Třebíče. Region Třebíčsko se rozkládá v jihozápadní části Moravy. Severní část tohoto regionu tvoří malebná pahorkatá krajina výběžku Českomoravské vrchoviny, jež je bohatá na rybníky a lesy. Naproti tomu jižnější část tohoto regionu je tvořena sluneční jihomoravskou rovinou protkanou mělkým údolím několika spádových řek Jihlavy, Oslavy a Rokytné, blízko nichž nalezneme historické pozůstatky hned několika středověkých tvrzí a hradů, jež jsou vítaným místem pro toulky zdejší romantickou přírodou. I díky své jedinečné a neopakovatelné kráse, malebnosti zdejšího prostředí a památkám, které se zde nacházejí, byl tento region velkou inspirací pro mnohé významné osobnosti české literatury, z nichž bychom mohli např. zmínit Jakuba Demla, Otokara Březina či Jana Zahradníčka, kteří v tomto kraji dlouhodobě pobývali. V širším regionu Třebíčska nalezneme celkem sedm významnějších měst. V první řadě jde o kulturní a správní centrum tohoto regionu Třebíč se 2 památkami, jež jsou zapsány v seznamu UNESCO (tj. na seznamu kulturního světového dědictví). Dalším, z historického hlediska patrně ještě cennějším městem, je město Telč (cca 30 km jihozápadně), jehož historické jádro patří nepochybně mezi vůbec nejcennější městské památkové rezervace celé České republiky a které bylo v roce 1992 dokonce oficiálně zapsáno do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. 12

Dále lze zmínit zámecké město Moravské Budějovice, město Jaroměřice nad Rokytnou (s barokním zámkem přezdívaným české Versailles), město Náměšť nad Oslavou (15 km východně od Třebíče), město Velké Meziříčí a v neposlední řadě také městečko Jemnice. Okresní město Třebíč jako správní a kulturní centrum tohoto regionu se rozprostírá na březích řeky Jihlavy na jihovýchod od krajského města Vysočiny města Jihlava. Třebíč je položena v nadm. výšce 392 mnm, obklopena je Českomoravskou vrchovinou. Město Třebíč je významným kulturním, ekonomickým, hospodářským i politickým centrem oblasti jihozápadní Moravy. Obrázek 1 Mapa České republiky - Třebíčsko Zdroj: Obce - města. [online]. 2014 [cit. 2014-01-08].Dostupné z: http://www.obcemesta.info/okres.php?id=trebic Má diplomová práce se snaží ukázat turistický potenciál regionu Třebíčska, který by při lepším využití mohl zlepšit také nepříliš dobrou ekonomickou situaci tohoto regionu. 13

1.2 Ekonomická situace regionu Třebíčsko Z ekonomického hlediska patří kraj Vysočina k českým krajům, jež dlouhodobě vykazují relativně vysokou míru nezaměstnanosti. Ta k 31.12.2012 dosáhla v tomto kraji průměrné úrovně 8,5%, což je šestý nejhorší výsledek v celé ČR. Okres Třebíč navíc vykazuje ze všech okresů kraje Vysočina (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou) vůbec nejvyšší míru nezaměstnanosti, která k 31.12.2012 v průměru činila 13,40%. Na hospodářskou situaci a zaměstnanost v okrese těžce dolehly důsledky transformace hospodářství po roce 1989. Důsledkem likvidace nebo alespoň dramatického omezení výroby v největších podnicích okresu na prvním místě je třeba jmenovat BOPO Třebíč se stala vysoká nezaměstnanost, k níž přispělo i propouštění v ostatních podnicích a úřadech. Vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých firmách mohl důsledky těchto procesů jen do jisté míry utlumit. Vysoká nezaměstnanost (zvláště dlouhodobá) a nízké platy jsou trvale hlavními problémy třebíčského okresu. Zvlášť tíživá je situace na vesnicích, kde se k obecným problémům přidružuje ještě útlum zemědělství a špatná dopravní obslužnost. 1 Vzhledem ke své malebné, do značné míry zachované a ekologicky poměrně málo zatížené krajině, řadě přírodních i historických památek (včetně památky UNESCO, komplexu třebíčského Židovského města, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa) v širší veřejnosti ovšem většinou málo známých - má třebíčský okres předpoklady k rozvoji turistického ruchu, zejména agroturistiky a cykloturistiky, které však dosud zůstávají prakticky nevyužity. 2 S ohledem na fakt, že Třebíčsko jako turistický region v širším slova smyslu není zcela identické s geografickým vymezením okresu Třebíč, uvádím pro názornější představu údaje Českého statistického úřadu z let 2009 2013 týkající se cestovního ruchu a návštěvnosti kraje Vysočina coby nadřazeného územně-správního celku, na kterých lze rovněž vysledovat obecný trend v těchto oblastech za posledních 5 let. Některé z údajů za rok 2013 dosud nebyly zveřejněny. 1 Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_trebic 2 Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_trebic 14

Tabulka 1 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení 2009 2010 2011 2012 2013 Hromadná ubytovací zařízení celkem k 31. 12. 354 346 398 387 Lůžka celkem k 31. 12. 19 532 19 954 21 178 21 102 Hosté 358 863 336 225 358 332 370 515 377 057 Přenocování 927 620 852 046 941 487 983 675 979 816 Zdroj: Český statistický úřad Jak je zřejmé z tabulky výše, je výše uvedená statistika v souladu s obecnou ekonomickou situaci v zemi, která byla především v roce 2010 významně zasažena dopady hospodářské krize. Jak je dále patrné z výše uvedených ukazatelů, právě výsledky za tento referenční rok (tj. rok 2010) jsou vůbec nejhorší. Počet hromadných ubytovacích zařízení v kraji se v tomto referenčním roce dramaticky snížil až na 346, zatímco v následujících 2 letech se v přímé souvislosti s postupně se lepšící hospodářskou situací v ČR mírně zvyšoval. Tentýž trend lze zaznamenat u počtu lůžek, hostů, kteří kraj navštívili, a přenocování. Lze se důvodně domnívat, že Třebíčsko (coby subregion kraje Vysočina) bude vykazovat obdobný trend. Z tabulky je rovněž patrná mírná konjunktura a progrese jednotlivých ukazatelů za poslední 3 roky. Jde tedy (podle mého názoru) o příhodnou dobu pro nastartování nových projektů, včetně těch v oblasti turistiky a cestovního ruchu. S ohledem na stávající vysokou míru nezaměstnanosti v tomto regionu si dokážu reálně představit, že lepší a především efektivnější využití turistického potenciálu Třebíčska, který se rozhodně má o co opírat, by mohlo přinést také nová pracovní místa, investice atp., které tento region v současné době jednoznačně potřebuje. Věřím, že mnou navrhovaná opatření v bodě 3 mé diplomové práce by mohla být jedněmi z těch, která by mohla pomoci nastartovat a pozvednout ekonomiku Třebíčska. 15

1.3 Definice klíčových pojmů z oblasti cestovního ruchu V této části práce je podáno vysvětlení některých klíčových pojmů z oblasti cestovního ruchu a turismu, které se bezprostředně váží k mé práci, jako např. cestovní ruch, UNESCO, udržitelný turismus či atraktivita turistické destinace, a) Cestovní ruch Cestovní ruch (co se původního významu tohoto slova týče) lze rovněž ekvivalentně označit jako cestování. Bývá obvykle spojen s aktivním využitím volného času, rekreací či poznáváním. Vznik cestovního ruchu a jeho rozvoj lze řadit mezi projevy 2 lidských potřeb: potřeby poznávat a potřeby rekreace, odpočinku a oddychu. Mezi základní podmínky pro vznik a rozvoj cestovního ruchu lze řadit rozvoj výrobních sil podmiňující rychlost i směr růstu či také stagnaci cestovního ruchu. Další ze základních podmínek rozvoje cestovního ruchu je život v mírových podmínkách, jakkoli vzletně se toto označení může jevit. Z dalších faktorů lze uvést podmínky demografické, ekonomické, pracovní, ekologické, administrativní či materiálně-technické. Postavení České Republiky v oblasti cestovního ruchu K určujícím faktorům náleží: atraktivita území a jeho dostupnost cenová hladina standard a úroveň poskytovaných a nabízených služeb aplikovaná politika v oblasti cestovního ruchu Z hlediska atraktivity lze obecně konstatovat, že v ČR nalezneme téměř veškerá turisticky atraktivní místa vyjma moře. Je zde mnoho přirozených přírodních krás, tradičních a kulturních památek či zajímavostí z folklorní oblasti. ČR navíc disponuje příznivou zeměpisnou polohou v centrální části Evropa. Jsou zde města s cennými historickými 16

jádry, mnohé z českých památek byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jsou zde také turisticky oblíbená tradiční lázeňská města a za zmínku rovněž stojí zdejší kulturní tradice. Pro ty, kteří po ČR cestují, je k dispozici hustá dálniční a silniční síť, která sice v některých ohledech dosud nedosahuje běžného západoevropského standardu, avšak lze zaznamenat trend k postupnému zlepšení situace. Co do rozsahu poskytovaných služeb se již Česká republika může směle rovnat západoevropským zemím, stále však lze (převážně v provinčních oblastech a Třebíčsko bohužel není výjimkou) narazit na nedostatečné jazykové zázemí zaměstnanců státního i firemního sektoru, a to bohužel často i u těch, kteří působí v oblasti cestovního ruchu (vlastní zkušenost z Třebíče). Výhodou jsou obecně nižší ceny, než ty, které jsou obvyklé v západní Evropě. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit významné cenové rozdíly mezi ČR a vyspělými zeměmi západní Evropy (Německo, Francie) ve vstupném do památkových objektů či na kulturní akce. b) UNESCO Organizace OSN byla v roce 1972 u zrodu významného mezinárodního dokumentu, jenž se nazývá Úmluva o ochraně světového dědictví. Podle tohoto dokumentu ochraňují zúčastněné země dotčené památky či přírodní celky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví. 3 Jedním ze stěžejních úkolů organizace UNESCO je podporovat snahu o udržení světového míru na základě rozvoje spolupráce v oblasti vědy, výchovy, kultury, informací a komunikace. 4 Seznam světového kulturního a přírodního dědictví Součástí tohoto seznamu jsou vybrané kulturní památky (sochařská díla, architektonická díla, malířské vyobrazení, kombinovaná díla člověka a přírody, skupiny budov či místa s archeologickými nálezy) a také přírodní celky (geologické útvary, geomorfologické útvary, 3 Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ 4 Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ 17

přírodní jevy, přírodní lokality) mimořádné univerzální hodnoty přesahující národní hranice. 5 Základním principem výběru památek zapisovaných na Seznam světového dědictví je jejich autenticita, jedinečnost a celistvost. Jde o reprezentativní seznam, přičemž památky na něm zapsané obvykle symbolicky zastupují specifický stavební typ předmětného období v určitém regionu (to je důvodem, proč je zapsání na tento seznam ryze výběrovým aktem). S cílem spravedlivě posoudit a hodnotit navrhované objekty byla specifikována všeobecná kritéria. Nominaci na zápis do tohoto Seznamu smějí Centru světového dědictví zasílat jen ty státy, které ratifikovaly Úmluvu. Navržená lokalita musí být nejprve součástí tzv. národního Indikativního seznamu. 6 Emblém světového dědictví Pro označení míst světového dědictví se používá emblém světového dědictví, který symbolicky vyjadřuje vzájemný vztah mezi přírodou a kulturními památkami: středový na koso postavený neuzavřený čtverec představuje formy vytvořené člověkem, kruh vyjadřuje přírodu a obě části tvoří jediný propojený celek. Má podobně jako náš svět tvar kruhu, který zároveň vyjadřuje i ochranu poskytovanou organizací UNESCO. Emblém přijal Výbor světového dědictví na zasedání ve Washingtonu v roce 1978, jeho autorem je belgický umělec Michel Olyff. Emblém je chráněn a jeho použití podléhá přísným pravidlům. 7 České dědictví UNESCO Česká republika (resp. tehdejší Československo) se stala členem Úmluvy v roce 1991. Od roku 1991 bylo do tohoto prestižního Seznamu zapsáno již celkově 12 mimořádně hodnotných míst naší vlasti, z regionu Třebíčska pak hned 2 komplexy památek: a) historické centrum Telče (1991) b) bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči (2003) 5 Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ 6 Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ 7 Unesco-mediain [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.unesco-mediain.cz/1-unesco-15/ 18

c) Atraktivita turistické destinace Atraktivita turistické destinace je zčásti vyjádřena jejím potenciálem. Mnohé studie dokázaly, že primární potenciál cestovního ruchu je rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje cestovní ruch v dané destinaci. 8 Atraktivita destinace je širší pojem, často subjektivního charakteru. V očích návštěvníků je především odrazem turistické nabídky v dané lokalitě a zároveň cenové úrovně poskytovaných služeb. Samotná turistická destinace by měla generovat určitá specifika, vytvořit určitou image, které návštěvníky do míst přilákají. 9 Význam atraktivity turistické destinace stabilně narůstá zabývá se jí tzv. destinační management. Významnou roli hraje rovněž zvolená marketingová strategie, jež se obvykle vytváří s ohledem na hodnocení atraktivity předmětné destinace. Atraktivita turistické destinace nemusí být vždy nutně odvislá jen od jejího přírodního, historického či kulturního potenciálu. d) Udržitelný turismus Udržitelný turismus lze obecně charakterizovat takový cestovní ruch, jenž dlouhodobě nenarušuje či nepoškozuje kulturní, přírodní, a sociální prostředí. V rámci udržitelného rozvoje jsou uspokojovány potřeby jak současných turistů, tak i hostitelských regionů. Jeho cílem je dosáhnout také úrovně řízení všech zdrojů, aby mohly být uspokojeny sociální, ekonomické a estetické potřeby při současném zachování kulturní integrity, klíčových procesů, biologické mnohotvárnosti resp. procesů umožňujících život. Úspěch rozvoje cestovního ruchu je mj. závislý na zevrubném poznání jeho charakteristik, a to především v oblasti poptávky a nabídky. Podílejí se na něm nejen provozovatelé zařízení poskytujících příslušné služby (stravování, ubytování, dopravní služby, zprostředkovatelské služby atp.), ale také sami hosté a návštěvníci formulující své požadavky a přání a očekávající příslušné plnění. 8 VANIČEK, J., VAISOVÁ, V. Vliv charakteru destinace na strukturu návštěvníků ubytovacích zařízení. In Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství: Trvale udržitelný rozvoj a turismus: 10. ročník mezinárodní vědecké konference. 2005. ISBN 80-7040-766-2 9 KOVAŘÍK, p.: Atraktivita a benchmarking turistických regionů. COT business [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupný z: www.cot.cz 19

1.4 Pamětihodnosti, historické objekty a další turistické atrakce regionu V této části práce se snažím shrnout a detailně popsat pamětihodnosti, zajímavá místa, historické objekty či další turistické atrakce regionu Třebíčsko, se zvláštním zaměřením na města Třebíč a Telč, jež jsou zapsána v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 1.4.1 Město Třebíč centrální město regionu Třebíčsko Město Třebíč je jedním z okresních měst správního kraje Vysočina. Aktuálně je jeho druhým největším městem. Třebíč se rozkládá v jižní části Českomoravské vrchoviny, protéká jí řeka Jihlava. Dle posledního sčítání v roce 2010 žije v tomto městě cca 38 tisíc obyvatel. 1.4.1.1 Raná historie Třebíče Historické počátky Třebíče spadají do roku 1101. Právě v tomto roce zde byl moravskými knížaty založen místní benediktinský klášter. Tento benediktinský klášter představoval významné středisko místního duchovního života i regionální vzdělanosti. V roce 1270 pak bylo opatem Martinem založeno samotné město Třebíč. Další zásadní historický mezník v bohaté historii města Třebíč nepochybně představuje rok 1468. V tomto roce byla Třebíč v důsledku válek mezi vojsky Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína téměř celá zničena. Zdejší klášterní panství následně v roce 1525 přechází do majetku světské vrchnosti. 1.4.1.2 Třebíčský zámek - dnešní Muzeum Vysočiny Současný třebíčský zámek nacházející se v místní části Podklášteří byl původně třebíčským benediktinským klášterem v Třebíči. Jde o českou národní kulturní památku. Zdejší zámek byl vybudován na základě komplexní přestavby původního benediktinského kláštera. Tato přestavba byla realizována v průběhu šestnáctého století. Třebíčský zámek 20

byl sídlem vlastníků třebíčského panství. Hlavním účelem rozsáhlé obnovy třebíčského zámku, jež byla započata v roce 1957, byla úprava významné části jeho interiérů tak, aby zde svou činnost mohlo provozovat zdejší Západomoravské muzeum (a archiv) resp. (od roku 2003) Muzeum Vysočiny Třebíč. Součástí zámeckého komplexu je bazilika sv. Prokopa postavená v románském stylu. Tato bazilika nepochybně patří ke skvostům evropského stavitelství období středověku. Pod bazilikou v její východní části nalezneme kryptu, jež je z historického hlediska jednou z jejích nejcennějších částí. Třebíčská bazilika sv. Prokopa byla v roce 2003 zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Obrázek 2 Třebíčský zámek Zdroj: Voztrans. [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://voztrans.cz/stehovanitrebiclevnevyklizeni.a99.html Obrázek 3 Bazilika sv. Prokopa Zdroj: Commons. [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:trebic_podklasteri_bazilika_velka_apsida.jpg 21

1.4.1.3 Muzeum Vysočiny Třebíč V třebíčském zámku sídlí v současnosti Muzeum Vysočiny Třebíč. Jde o regionální instituci, která se především zabývá dokumentací historických, přírodních a geografických poměrů v regionu jihozápadní Moravy, se zvláštním zaměřením na bezprostřední okolí měst Třebíč, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Telč, Jemnice a Velké Meziříčí. Jak jsem zjistila na základě rozhovoru s historičkou a zástupkyní ředitele muzea, paní Kabelíkovou, současné aktivity třebíčského muzea jsou velmi bohaté. Pořádají se zde přednášky na nejrůznější témata (převažují historická), dějepisné soutěže žáků základních a středních škol, křtění knih pojednávajících či tématicky se věnujících zdejšímu kraji, folklorní pořady, či muzejní noci. Součástí Muzea Vysočiny Třebíč je rovněž její rozsáhlá knihovna, kterou lze ve zkratce charakterizovat jako bohatý knižní fond (čítající cca 40 tisíc svazků) specializovaný na regionální literaturu, reálie oblasti západní Moravy, přírodovědné i historické informace o zdejším regionu. Nalezneme zde také rozsáhlou publikační produkci nakladatele J. Lorenze zahrnující díla Václava Kosmíka, Kurta Konráda či Bedřicha Václavka a selektivně jsou zde rovněž zastoupení současní autoři ze zdejšího regionu (básníci a prozaikové, avšak také výtvarníci či ilustrátoři). 1.4.1.4 Třebíčská židovská čtvrť Významným kulturně-historickým momentem v dějinách města Třebíč je rok 2003, kdy byla zdejší židovská čtvrť (včetně židovského hřbitova) zapsána do Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Třebíčská historická židovská čtvrť se rozprostírá na levém břehu řeky Jihlava. Tato židovská čtvrť patří k vůbec nejzachovalejším původním židovským čtvrtím. Její součástí je celkem 123 staveb, z nichž lze především uvést tzv. Zadní a Přední synagogu, rabinát, budovu chudobince, objekt nemocnice, rafinát, židovskou radnici či místní židovskou školu. Najdeme zde typicky úzké uličky mezi jednotlivými židovskými domy, rozpěrné oblouky, veřejné průchody, romanticky vyhlížející náměstíčka, balkony a v neposlední řadě také verandy. 22

Třebíčský židovský hřbitov dýchá svou neopakovatelnou tajemnou atmosférou, která doslova magicky působí na všechny jeho návštěvníky. Jde o jeden z vůbec nejrozsáhlejších a současně také nejzachovalejších židovských hřbitovů nacházejících se na území České republiky. Rozloha třebíčského židovského hřbitova činí 11 722 m2 je na něm pohřbeno cca 11.000 lidí a najdeme zde přibližně 3 tisíce smutečních náhrobků. S ohledem na fakt, že s historií třebíčské židovské čtvrti jsou bezprostředně spojeny pohnuté osudy jejích obyvatel v době druhé světové války, jejichž potomci dodnes žijí v různých částech světa, má právě tato třebíčská čtvrť z hlediska turistického potenciálu mimořádný význam. 1.4.1.5 Třebíčský kostel sv. Martina s věží Jednou z dominant města Třebíč je nepochybně věž u kostela svatého Martina, jež byla původně součástí městského opevnění Třebíč. Výška věže činí 75 m s vyhlídkou (ve výšce 35 metrů). Ciferník této věže o průměru 5,5 m patří k vůbec největším na evropském kontinentu. Obrázek 4 Městská věž v Třebíči Zdroj: Město Třebíč. [online]. 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.mesto-trebic.cz/vyhlidka-zveze.php 23

1.4.1.6 Třebíčské Karlovo náměstí Jednou z mnoha dalších kulturně-historických zajímavostí města Třebíč je Karlovo náměstí. S rozlohou cca 22 tis. m2 patří toto náměstí k vůbec největším náměstím na území celé České republiky. Nalezneme zde mnoho významných památek a budov a památek zmínit lze např. sousoší Cyrila a Metoděje či Malovaný a Černý dům zdobené sgrafity. Obrázek 5 Třebíčské Karlovo náměstí Zdroj: Region Vysočina. [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.regionvysocina.cz/karlovo-namesti-trebic-cx416 1.4.1.7 Třebíčská turistická informační centra V současné Třebíči najdeme tři turistická informační centra. Všechna tato centra vyhovují podmínkám stanoveným Českou centrálou cestovního ruchu a mohla tak být zařazena na seznam oficiálních turistických informačních center (tj. pod záštitou ofic. registrovaného loga). 24