Staženo z www.rozhlas.cz/digital PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 5. volební období 552 Návrh poslanců Petra Plevy, Michala Haška, Olgy Zubové, Petra Tluchoře a Vítězslava Jandáka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne. zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. I Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/200 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto: 1. V 2 odst. 1 písmeno c) zní: c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání programů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 90 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b ), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak 1c ),. 2. V 2 odst. 1 písmeno e) zní: e) regionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání více než 1 % a méně než 90 % a v případě televizního vysílání více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b ),. 3. V 2 odst. 1 písmeno j) zní:
j) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků,. 4. V 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které včetně poznámky pod čarou č. 1d zní: z) pokrytím územní oblast, ve které je zaručena hranice minimální úrovně chráněné intenzity elektromagnetického pole, stanoveného pro příjem rozhlasového nebo televizního vysílání v příslušném kmitočtovém pásmu. Pokrytí území rozhlasovým vysíláním se posuzuje na základě zjištěných hodnot intenzity elektromagnetického pole signálu zemského rozhlasového vysílání. Výpočet intenzity signálu zemského rozhlasového vysílání se provádí v případě analogového vysílání s následujícími parametry: RDK2, bez polární diskriminace, bez útlumu přijímací antény. Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z toho odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis 1d ). 1d ) Vyhláška č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání.. 5. V 21 odstavec 2 zní: (2) Změnu ostatních skutečností uváděných v 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit a předložit doklady o schválených změnách do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zápisu změn v obchodním rejstříku.. 6. V 21 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: (8) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je společníkem více než jedné právnické osoby - provozovatele vysílání s licencí, se 100% podílem na hlasovacích právech, může po předchozím souhlasu Rady tyto právnické osoby nebo některé z nich přeměnit formou fúze sloučením nebo splynutím na jednu nástupnickou společnost, která bude mít formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. (9) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.
(10) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat program jiného provozovatele vysílání včetně identifikace přejímaného programu.. 7. V 31 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání je oprávněn do vysílání zařazovat i pořady a další části vysílání, programové prvky a reklamu s regionálně odlišným obsahem.. 8. 56 včetně nadpisu zní: 56 Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání (1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou. (2) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání přesáhnout 400 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných na základě všech jí držených licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání může přijímat. (3) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 400 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných všemi provozovateli jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, může přijímat. (4) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech
provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou. (5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.. 9. 57 včetně nadpisu zní: 57 Vytváření programových sítí Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním více než 90 % a televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který vysílá na základě licence udělené mu Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada ) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn písemně požádat Radu o udělení přechodné licence, na základě které bude oprávněn vysílat do 10. října 2019, případně do pozdějšího termínu stanoveného v Technickém plánu přechodu zemského analogového rozhlasového vysílání na zemské digitální rozhlasové vysílání (dále jen přechodná licence ). Ustanovení předchozí věty se použije přiměřeně rovněž na správní řízení o udělení licence k rozhlasovému vysílání zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na správní řízení o udělení licence k rozhlasovému vysílání zahájená po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do doby dokončení přechodu zemského analogového rozhlasového vysílání na zemské digitální rozhlasové vysílání. 2. Žádost o udělení přechodné licence kromě obecných náležitostí podání obsahuje náležitosti žádosti o licenci podle 14 odst. 1 až 4 zákona č. 231/2001 Sb. a závazek provozovatele rozhlasového vysílání přistoupit na Technický plán přechodu zemského analogového rozhlasového vysílání na zemské digitální rozhlasové vysílání a závazek tento přechod podporovat ve svém vysílání; podklady, které má Rada k dispozici, se nepředkládají. Účastníkem řízení o udělení přechodné licence je pouze žadatel. Žádost o přechodnou licenci musí být Radě doručena a) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 24. do konce 18. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
b) u regionálního a místního rozhlasového vysílání v období od počátku 24. do konce 18. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence. 3. V žádosti o přechodnou licenci může provozovatel rozhlasového vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno. Fyzická osoba, která je provozovatelem rozhlasového vysílání s licencí, může v žádosti o přechodnou licenci zároveň požádat, aby licence, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast. 4. Rada udělí přechodnou licenci do 60 dnů ode dne podání žádosti. Rozhodnutí Rady o udělení přechodné licence obsahuje náležitosti podle 18 odst. 3 a 4 zákona č. 231/2001 Sb. Rozhodnutí Rady o udělení přechodné licence obsahuje licenční podmínky pro vysílání shodné s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení licence, na základě které provozovatel rozhlasového vysílání vysílá s výjimkou doby, na kterou se licence uděluje podle 18 odst. 4 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. 5. Přechodná licence zaniká a) dnem 10. října 2019 nebo dnem dokončení přechodu zemského analogového rozhlasového vysílání na zemské digitální rozhlasové vysílání stanoveným v Technickém plánu přechodu zemského analogového rozhlasového vysílání na zemské digitální rozhlasové vysílání, pokud tento den bude stanoven jako den pozdější, b) uplynutím lhůty 180 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence k rozhlasovému vysílání vydaného Radou v licenčním řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo v licenčním řízení zahájeném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do doby dokončení přechodu zemského analogového rozhlasového vysílání na zemské digitální rozhlasové vysílání, nezahájí-li držitel licence v této lhůtě vysílání, c) z důvodů uvedených v 24 zákona č. 231/2001 Sb. 6. V případě, že bude Česká republika přede dnem 10. října 2019 nebo přede dnem dokončení přechodu zemského analogového rozhlasového vysílání na zemské digitální rozhlasové vysílání stanoveném v Technickém plánu přechodu zemského analogového rozhlasového vysílání na zemské digitální rozhlasové vysílání, pokud bude tento den stanoven jako den pozdější, potřebovat přidělené analogové kmitočty, provozovatelé zemského analogového rozhlasového vysílání s licencí, kterým byla udělena přechodná licence, udělí souhlas Radě ke změně souboru technických parametrů vysílání výměnou za diagram využití rádiových kmitočtů pro digitální vysílání. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Českém rozhlasu
Čl. III Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 3b zní: 3b ) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.. 2. Za 8a se vkládá nový 8b, který včetně nadpisu zní: 8b Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise (1) Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen průměrná měsíční mzda ) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen koeficient odměn ). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (2) Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Český rozhlas vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví a) členu Rady ve výši 0,80, b) místopředsedovi Rady ve výši 1,03, c) předsedovi Rady ve výši 1,27. (4) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada. (5) Členu Rady a členu dozorčí komise přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu 3b ). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu. (6) Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komise je jiným úkonem v obecném zájmu podle zvláštního právního předpisu 3b ). Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy. (7) Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise poskytuje členům Rady a členům dozorčí
komise Český rozhlas. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců Českého rozhlasu.. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro účely určení výše odměny členů Rady Českého rozhlasu se v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. ledna 2009 za průměrnou hrubou měsíční mzdu zaměstnanců podle 8b odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje částka 27.604,- Kč. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Zákonem č. 235/2006 Sb. a zákonem č. 304/2007 Sb., kterými se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla přijata právní úprava, která legislativně nastavuje přechod z analogového zemského televizního vysílání na digitální zemské vysílání. Těmito zákony tak byl vyřešen proces přechodu na digitální televizní vysílání. Vzhledem k tomu, že legislativně byl upraven pouze přechod na digitální televizní vysílání, je nutné upravit rovněž postup přechodu analogového zemského rozhlasového vysílání na digitální zemské rozhlasové vysílání (dále jen přechod na digitální rozhlasové vysílání ). Přechod na digitální rozhlasové vysílání je nevyhnutelným procesem daným světovým trendem digitalizace. Přechod na digitální rozhlasové vysílání je z celospolečenského hlediska významným krokem, který nejširší veřejnosti nabídne především novou kvalitu a širší nabídku rozhlasových programů. Přínosem digitálního rozhlasového vysílání pro spotřebitele je ve srovnání s analogovým vysíláním širší obsahová nabídka a větší realismus pro posluchače umožněný vylepšením kvality zvuku. 2. Podstata navrhovaných změn Návrh řeší postup při přechodu na rozhlasové digitální vysílání a přispívá ke konsolidaci na rozhlasovém trhu do doby dokončení přechodu na digitální rozhlasové vysílání a přináší další dílčí technické změny zákona č. 231/2001 Sb. Návrh obsahuje způsob řešení aktuálního sporu mezi provozovateli celoplošného rozhlasového vysílání a provozovateli regionálního rozhlasového vysílání týkajícího se regionálního obsahu vysílání včetně vysílání reklam, kdy provozovatelům celoplošného rozhlasového vysílání je umožněno vysílat pořady s regionálně odlišným obsahem a provozovatelům regionálního vysílání je povoleno vytvářet programové sítě s významným pokrytím. V důsledku vývoje rozhlasového trhu v České republice v posledních letech existují právnické osoby (obchodní společnosti), které vlastní 100% majetkovou účast ve více provozovatelích rozhlasového vysílání s licencí. Dosavadní právní úprava však neumožňovala těmto osobám své vlastnictví v jednotlivých provozovatelích konsolidovat. Návrh stanoví možnost pro subjekty, které jsou jediným společníkem ve
více provozovatelích vysílání s licencí, přeměnit tyto formou fúze na jednu nástupnickou společnost. Návrh přináší řešení pro překlenutí období, v němž bude docházet k postupnému skončení platností licencí k rozhlasovému vysílání u jednotlivých subjektů, do doby přechodu na digitální rozhlasové vysílání. Podstatou navrhovaných úprav je institut tzv. přechodné licence, na kterou vznikne právo dotčeným subjektům v souvislosti se změnou dosavadní právní úpravy, a to do doby dokončení přechodu na digitální rozhlasové vysílání. V rámci předkládané novely zákona je institut přechodné licence nezbytným nástrojem, který umožňuje řešení situace postupného skončení platností licencí dotčených subjektů, ke kterému bude docházet v následujících letech. 3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Přechod na digitální rozhlasové vysílání je komplikovaný a rozsáhlý proces, který musí být koordinován s okolními státy a v rámci území České republiky zasáhne každou domácnost, která využívá zemského vysílání pro příjem rozhlasových programů. V současné fázi tento proces vyžaduje změnu stávající právní úpravy, která by odstranila aktuální překážky přechodu na digitální rozhlasové vysílání. Dosavadní právní úprava se zabývá toliko digitalizací televizního vysílání, rozhlasové vysílání ponechala stranou. Návrh je řešením umožňujícím vytvoření transparentních postupů pro přechod na digitální rozhlasové vysílání a pro postupné ukončení zemského analogového rozhlasového vysílání, zejména pokud jde o možnost vytvoření dostatečně ekonomicky silných subjektů, které budou s to ekonomicky zajistit přechod na digitální vysílání. 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Z hlediska ústavního pořádku České republiky je východiskem navrhované právní úpravy zejména čl. 17 Listiny základních práv a svobod: Navrhovanou úpravu je třeba posuzovat ve světle ústavního požadavku zajistit svobodu projevu a svobodné přijímání a rozšiřování idejí a informací bez ohledu na hranice státu. 5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropských společenství Návrh právní úpravy je v souladu s čl. 19 Všeobecné deklarace lidských práv, který stanoví právo na svobodu přesvědčení a projevu, jež zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a šířit informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice. Limity tohoto práva jsou uvedeny v čl. 20 Všeobecné deklarace lidských práv. Návrh
novely je v souladu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, který ve svém čl. 19 rovněž garantuje právo na svobodné šíření názorů. Čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod z roku 1950 široce deklaruje právo na svobodu projevu a informací zahrnující svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů bez ohledu na hranice. Novela není v kolizi s popsanými závazky České republiky. 6. Soulad s právem Evropských společenství Základní prameny práva Evropských společenství neobsahují výslovné obecné zmocnění k právní úpravě rozhlasového a televizního vysílání. Navrhovaná úprava je v souladu se sekundárním právem Evropských společenství. V oblasti televizního vysílání je v souladu se Směrnicí Rady č. 89/552/EHS z 3. 10. 1986, ve znění Směrnice Rady č. 97/36/EHS z 30. 6. 1997. Pokud jde rozhlasové vysílání, v principu není právem Evropských společenství upraveno a ponechává se úpravám členských států. 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy včetně vlivu na podnikatelské prostředí a dopadů na životní prostředí Navrhovaná právní úprava je z hlediska předpokládaného hospodářského a finančního dosahu neutrální. Nevyžádá si nárůst výdajů ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů a nepředpokládá ani navýšení příjmů některého z veřejných rozpočtů. Navrhovaná úprava má pozitivní vliv na životní prostředí, protože náklady na provoz vysílačů digitálního vysílání z hlediska spotřeby elektrické energie jsou nižší než náklady na analogové vysílání. Ve vztahu k podnikatelskému prostředí, především pokud jde o provozovatele rozhlasového vysílání, nepředstavuje pro tento podnikatelský segment zpřísnění stávajícího právního režimu. Trh rozhlasového vysílání je stabilizovaný a panuje na něm konkurenční prostředí. Na sociální oblast, včetně rovnosti mužů a žen, nemá navrhovaná úprava žádný dopad. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K čl. I K bodům 1 až 4: Stávající definice celoplošného a regionálního rozhlasového a televizního vysílání nepamatuje na definici technického pokrytí a neupravuje dostatečně určitým způsobem ani způsob započítávání obyvatel (posluchačů, resp. diváků). K bodu 5:
Upravuje se oznamovací povinnost provozovatele vysílání s licencí vůči Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. K bodu 6: Provozovatelům vysílání s licencí se umožňuje volit dle situace na trhu a dle vlastních potřeb a záměrů právní formu a organizační uspořádání včetně změny stávající právní formy; jde o jistou liberalizaci stávajícího neodůvodněně striktního režimu, který změny v organizačním uspořádání neumožňuje. V zájmu ochrany hospodářské soutěže se však zachovává ingerence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. K bodu 7: Zpřesňuje se oprávnění provozovatele vysílání volit skladbu vysílaného rozhlasového nebo televizního programu. K bodům 8 a 9: Stanoví se pravidla pro majetkové propojování provozovatelů vysílání s licencí tak, aby se zachovalo soutěžní prostředí, současně však aby se umožnilo jejich účelné propojování. Věc je aktuální především v souvislosti s přípravou digitalizace rozhlasového vysílání, která je finančně i technicky náročná. Právní úprava musí proto vytvořit prostor pro spolupráci provozovatelů vysílání a umožnit jim vytvářet ekonomicky silnější subjekty; navrhovanou limitací podílu na trhu se zachovává tržní prostředí. K čl. II Institut přechodné licence využívá zkušenosti z právního režimu digitalizace televizního vysílání. Samotný přechod rozhlasového vysílání na digitální lze očekávat kolem r. 2019 s tím, že platnost dosavadních licencí k rozhlasovému vysílání skončí roku 2013 a v bezprostředně následujících letech. Zhruba v polovině nových licenčních období by přitom mělo dojít k přechodu na digitální vysílání, což může vést jednak k destabilizaci trhu, jednak ke komplikacím s digitalizací samotnou. Stávající (ale i budoucí držitelé licencí) by se dostali do obtíží s digitalizací rozhlasového vysílání, proto se považuje za vhodné vytvořit jim institutem přechodné licence stabilitu potřebnou pro digitalizaci rozhlasového vysílání. Ustanovení o zániku platnosti licence zůstává nedotčeno a vztahuje se i na přechodnou licenci. K čl. III K bodu 1: Legislativně technická úprava textu poznámky pod čarou č. 3b z důvodu přijetí nového zákoníku práce.
K bodu 2: Změna zákona o Českém rozhlasu nastavuje členům Rady Čro a členům dozorčí komise Čro stejný způsob odměňování jako členům Rady ČT a členům dozorčí komise ČT a napravuje tak ničím nepodloženou nerovnost mezi těmito orgány. K čl. IV Pro určení výše odměny členů Rady Čro se uvádí průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců Čro. K čl. V Účinnost zákona se navrhuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. V Praze dne.... července 2008 Petr Pleva, v.r. Michal Hašek, v.r. Olga Zubová, v.r. Petr Tluchoř, v.r. Vítězslav Jandák v.r.
Platné znění příslušných částí zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) rozhlasovým a televizním vysíláním prvotní šíření původních rozhlasových a televizních programů a služeb přímo souvisejících s programy, včetně teletextu v analogovém televizním vysílání, určených k příjmu veřejností v 1), 1a) podobě chráněné nebo nechráněné systémem podmíněného přístupu prostřednictvím sítí elektronických komunikací 1), b) převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí, včetně služeb přímo souvisejících s programy nebo s podstatnými částmi programu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací 1) ; za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně vysílaného v cizím jazyce, c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak 1c), c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání programů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 90 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b ), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak 1c ), d) programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné šíření více provozovateli, e) regionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b), e) regionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání více než 1 % a méně než 90 % a v případě televizního vysílání více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b ), f) místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b),
g) provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, včetně služeb přímo souvisejících s programem, je odpovědná za jejich obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program i služby přímo související s programem nezaměnitelně identifikuje, tento program a služby přímo související s programem šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit (dále jen "provozovatel vysílání"), h) provozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání, včetně služeb přímo souvisejících s programy převzatého vysílání, a která tyto programy a služby s nimi přímo související šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen "registrace") podle tohoto zákona, i) základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby, j) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků v rámci jednoho vysílaného programu, j) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků, k) plnoformátovým programem televizní program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy, l) pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového nebo televizního vysílání; v rozhlasovém vysílání se pořadem rozumí i programový prvek, m) teletextem systém vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního signálu analogového televizního vysílání, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením, n) reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb, včetně nemovitého majetku, práv a závazků, o) službou přímo související s programem služba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programem šířeným digitálně, jenž je určen k příjmu veřejnosti spolu s tímto programem; službou přímo související s programem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce a služba rozšiřující možnosti využití programu ve vztahu ke koncovému zařízení, p) obsahem elektronického programového průvodce textové, obrazové a zvukové informace o programech šířených v síti elektronických komunikací1), které jsou šířeny prostřednictvím téže sítě elektronických komunikací a jsou synchronně spojeny s těmito programy, q) skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele
služeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo jinou protihodnotu, r) teleshoppingem přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků, nebo služeb, určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či jinou protihodnotu, s) sponzorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou, která neprovozuje televizní vysílání nebo produkci audiovizuálních děl, k přímému nebo nepřímému financování rozhlasových nebo televizních pořadů za účelem propagace jména a příjmení fyzické osoby nebo názvu právnické osoby, obchodní firmy, obrazového symbolu (loga) nebo ochranné známky, sponzora nebo jeho služby, výrobků nebo jiných výkonů, t) podprahovým sdělením zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat, u) nejnižší programovou nabídkou soubor programů poskytovaný provozovatelem kabelového systému za nejnižší cenu, v) kabelovým systémem síť elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu 1), jejímž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání šíří předplatitelům programy za sjednanou cenu; kabelový systém zahrnuje sítě kabelové televize, mikrovlnné systémy pro zemské rozhlasové a televizní vysílání či jiné technické prostředky vyjma zemských rádiových vysílacích zařízení, w) souborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení (dále jen "vysílač") kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště, x) opakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech, y) územním rozsahem vysílání v případě celoplošného vysílání celé území České republiky a v případě regionálního nebo místního vysílání území stanovené v oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "licence") ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu 1. souborem technických parametrů vysílání v případě analogového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů, 2. diagramem využití rádiových kmitočtů 1) v případě digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů, z) pokrytím územní oblast, ve které je zaručena hranice minimální úrovně chráněné intenzity elektromagnetického pole, stanoveného pro příjem rozhlasového nebo televizního vysílání v příslušném kmitočtovém pásmu. Pokrytí území rozhlasovým vysíláním se posuzuje na základě zjištěných hodnot intenzity elektromagnetického pole signálu zemského rozhlasového vysílání. Výpočet intenzity signálu zemského rozhlasového vysílání se provádí v případě analogového vysílání s následujícími parametry: RDK2, bez polární diskriminace, bez útlumu přijímací antény. Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z toho odvozené
pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis 1d ). (2) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje a) zajišťování komunikačních služeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků, b) zajišťování sítě elektronických komunikací a poskytování služby elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu 1), c) šíření rozhlasových a televizních programů a služeb přímo souvisejících s programem prostřednictvím družice, pokud jsou šířeny provozovatelem vysílání na základě licence udělené uděleného podle 12 nebo jde-li o provozovatele vysílání podle 3 odst. 1 písm. a) a toto vysílání slouží pouze k dopravě signálu chráněného systémem podmíněného přístupu k vysílačům, 1d ) Vyhláška č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání. d) sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílání, e) vysílání prostřednictvím dálkového přístupu (Internetu). (3) Za převzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů včetně služeb přímo souvisejících s programem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván. (4) Za programovou síť se nepovažuje a) dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy a teleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu, b) vysílání programů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech. * * * 21 Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek (1) Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci: a) označení názvu programu, b) změna časového rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysílání podle 2 odst. 1 písm. y), c) změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,
d) změna licenčních podmínek, e) změna výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů. (2) Změnu ostatních skutečností uváděných v 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. (2) Změnu ostatních skutečností uváděných v 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit a předložit doklady o schválených změnách do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zápisu změn v obchodním rejstříku. (3) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce. 9) V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží. (4) Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku. (5) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích. (6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence. (7) Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí
pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence. (8) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je společníkem více než jedné právnické osoby - provozovatele vysílání s licencí, se 100% podílem na hlasovacích právech, může po předchozím souhlasu Rady tyto právnické osoby nebo některé z nich přeměnit formou fúze sloučením nebo splynutím na jednu nástupnickou společnost, která bude mít formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. (9) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast. (10) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat program jiného provozovatele vysílání včetně identifikace přejímaného programu. * * * 31 Obsah programů (1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. (2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru. (3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politickopublicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě. (4) Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.
(5) Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání je oprávněn do vysílání zařazovat i pořady a další části vysílání, programové prvky a reklamu s regionálně odlišným obsahem. * * * 56 Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání (1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání nebo více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání ani v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu. (2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání nebo více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání ani všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu. (3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic. 56 Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání (1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou. (2) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání přesáhnout 400 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel
České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných na základě všech jí držených licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání může přijímat. (3) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 400 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných všemi provozovateli jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, může přijímat. (4) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou. (5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic. * * * 57 Vytváření programových sítí Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním nebo televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu. 57 Vytváření programových sítí Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním více než 90 % a televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.
Platné znění příslušných částí zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn 8 (1) Do působnosti Rady náleží: a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen "rozhlasová studia"); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu, c) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu, d) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona 3b ), e) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií ( 9 odst. 8) a návrhy podle 9 odst. 7, f) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele, g) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání ( 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky, h) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje, i) zřizovat dozorčí komisi ( 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise ( 8a odst. 7), j) určovat mzdu generálního ředitele. (2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen "rozpočet"). (4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů. 3b ) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 3b ) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
8a Dozorčí komise (1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření Českého rozhlasu. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek Českého rozhlasu. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění. (2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí 2 ). (3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v 4 odst. 3 a 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně 6 odst. 1 a 2. (4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád. (5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis. (6) Dozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. (7) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada. (8) Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat Českého rozhlasu a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností Českého rozhlasu, jakož i požadovaná vysvětlení. (9) O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisi. (10) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření Českého rozhlasu vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.