V Kalfornii, východnod San FrancisCa, Se v centrlnčstipohoř Sierra Nevada nachz třenejstaršnrodn park USA _ Yosemite.Totopohoř je dosud z velkčsti ukzkou mlo přrody americkhozpadu. Scenrievrcholkůpohoř, kolmžulovstny, čistřelq;, dotčen vodopdy,jezera, lesnpartie s giganticlq,mi stromy sekvojemi, krajina modelovan ledovci je rjem turistůa horolezeců. jsou předmtem ochrany od roku ]890. Celúzem ce přežila 13 britských koloni spje k nezvislosti. Byla stvrzenadeklarac o nezvislostia vznikemspojených sttů amerických (1776).Američan svuj sttzalož1linanoúch, dosudnevyprincipech. zkoušených demokratických feudln hadici a přiodmtlievropskou jali republiknskouústavu,založenou na ochranjednotlivcepřed sttnbyrokral9. stoletseúzem USA ci'od začtku rozšřilo a zesliljejichpolitickývliv.do poloviny 19. stoletzskalakontinentln podobu.v roce čstusa svojisoučasnou 1867 koupily USA od Ruska Aljašku a postupnsecelamerika dostvpod jejich vliv. Velmocensk postaven zskvaj USA zejmnapo prvn svtov vlce. HegemonieUSA nabyla převahy po rozpadubipolmhosvtav 90.letech Americkvojensksly minulhostolet. v ruznýchčstech svta dokžzasahovat (v nedvnminulostitomubylo v Kari. biku,na Korejskmpoloostrov,ve Vietnamu,Afghnistnučilrku). stótgomorick lbi*iiliispojon (usn) ce řdk, narozďi od nhornchplošin (St. Lawrence River fsent lorenc rivr]), Mexika a Peru' Přistn Vikingů oko- do oblasti zvaí FÍaÍIcouzskKanada. sttem 1o roku 1000 v oblasti Newfoundlandu Prvn anglickou osadou byl Jamestown USA jsou plošn4. nejvtšm podle počtu (9,5 mil. km,)' obypro založetý roku 1607 ve svta nemlo trval osdfdžejmstaun], [njúfaundlendu] lenvtšvýznam.kolonizace čiproces Virginii. Sv osady na pobřežstředn- vatel zaujimaj3. mstoa podle ekoosyojovn územčlovkem byl zprvu hoatlantiku mli i Svdov(dnešnstt nomickhopotencilu a politicksly vedoucsvtovouvelmoc. velice opatmý a v haý. I ako prvnzača- Delaware [delavr])a Nizozemci, kteř jso-u. Neobyčejnpestrost,,americkho li kolonizovat Angloameriku Špan. v roce 1624 založllnový Amsterdam, př. kteř odpoloviny 16. stoletpronikalina nynjšnew York. Postupem času se nroda..je výsledkemneustlho Floridu a z Mexika do nynjšhotexasu Situace značnzjednodušila,v koloni- livu přisthovalcůz celhosvta;usa a Kalifornie' Ve stejndob se dostali zaci pokračovalipouze Angličana na jsou na4funy,,tavicmkotlem..nrodů a kultur.v UsA žijepřes 305 mil. obyusa Španl. Francouzi do ústřekv SvathoVavřince jihozpaddnešnch populace.je to Již v polovin 18. stoletbylo zřejm' vatel,tj. asi 5 7o svtov 60xvcenežv roce l800 a tmřčtvřnže se koloniln systmv Angloameri- York\ rpnra,\ ]{i f,u Mt. McKinley (6l94 m n. m.) na Af ašcev pohoř Alaska Range je nejvyššhorslqývrchol SevernAmerilql a zroveň i USA. V řeči kmene Athabascan se nazýv Denali, cožznamenó ''Nejvtšhora,,' Tentonzevse nynprosazuje mstonzvu, kteý hora dostala na počest americkhoprezi denta Will iama Mc Kinl eyho. Vrchol patř mezi nejstudenjšmsta Zem. ýexický To proto, že lež poblž severniho polórnho kruhu a mstnpodnebje siln ovlivnno "Ťl blzkosttichhooceónu a velkympřevýšenm nad okolni krajinou. Hlavn jdrov hospodřsk oblasti SevernAmerilry \ g. T 5š \' Y il.=a"

Í Ž ů ř ň č Ž ř ř ř ř ž ý č ž č š šž ř ů ř ů ř Ž ů ř š ý ý ů č ř ů ů č ý č č ýš Ž č ř š ý ž ř Č ó ř ž ž ř ř č ý ř ř Š č žš ř šš š Ž č ž ý č ó Šš ů šš č ů Í šš ů ó ý č ý č ý č ý ř š ó šš č ů č š šš ó šš ť ř ů Í ý ů ý ý ý ý ó ř óř č ů Ž č Í É ú Á č š š š ř ř ř Č Č ý ř ž ó ž ř ř ř š Č Č

a Karibiku(často sejedno neleglnpři. sthovalce). Mnozz nich hovořpouze španlsky. Jejichpočetavýznamvamerickpopulacistleroste. Podlenboženstv dominujkřest'an,hlscse všakk ruzným crkvm (k nezvislým30 oá, k protestantsk 25 oá a katolick20 %). V USA žij i muslimova2 % žiďtl.americkpopulace se vyznačujepřznivými demografickými charakteristikami, nizkou mortalitou (8 %o),vyšš natalitou (l5 %o)a vysokoustředndlkouživota (75 eru mužůa 80 let u žen).pochopiteln,žese tytoúdaječastolišpodle kulturnchtradica socilnúrovn.velmi vysok je mraurbanizace- tmř jsou typick 80 %.Pro americk osdlen megalopole(megalopolis)'psy sou- New York, nejvtšmsto USA, jehož centrum (Down Town)je,,mrakodrapovým vzorem,, pro vislhomstskhoosdlen, kdy jedno všechna,,city,, americltych velkomst; v pozadi řeka Hudson. mstopřechzplynulev druh. Nejvtš megalopoleprochzipodlvýchodnho být vyšš nežkapitol (sdloamerick- prvkemj sou taktzv.,,gate communipobřež USA, od BostonupřesNew York ho kongresu,tj. parlamentu). Mstsk ties,,_ uzavřenčstimst,kam smj a Filadelťrido Washingtonu; žijev n třdyse paprskovitsbhaj u Kapitolu pouze bydlca jejich nvštvy.tyto přes 40 mil' obyvatelabýv označov- a Blhodomu(sdlaprezidenta); velk zóny vznikaj na atlantickmpobřež, na Florid a častona přilehlých ostronajako Boswash.Druhnejvýznamnjšplochy zaujmajiparky a zahrady' diskrimimegalopole,chipitts, s 30 mil. obyvaa jejmenta- vech. Snahapo odstraňovn Americk společnost teli,smřujeod Chicagado Pittsburghu. lita se od evropskvýrazn liš.ame. nacese mnohdypřehouplado opačnho mstysan Fran- ričano evropsk PacifickpobÍežmezi hovořjakoo,,tired extrmu,kdy vlivem tzv. pozitivn discisco,los Angelesa San Diego lemuje societies..,unavenspolečnosti. Vt- kriminace,jsou zvýhodňovnysociln skupiny obyvatel. megalopolesansan (vcenež20 mil.). šinaameričanů vř v sílusvzem slabneblošsk Kdyžseřekneamerickvelkomsto, a ctsev nvelmi bezpečn' USA jsou ekonomicky daleko nejprotobyli vybavse každmu vtšinounew York velicerozčarovni, když I' zí200 vysp ejšstt planety (objem HDP nežm Čnaa Japonsko nebowashington.hranicenew Yorku byly teroristyzničenynewyorsk mra- maj2,5xvyšš jsou neurčit, nežnmecko či stty na 3. a proto i početobyva- kodrapysvtovho obchodnho centra a 5x vyšš žebřčku). Vyspl tel se uvdrůzn- od 13 do 25 mi- a napadenydalšobjekty.problmem a 4. pořadsvtovho j souprohlubujc jsou všechnysfryhospodřstv;tralionů. Zahrnujeostrovy Manhattan, americk společnosti Long Islanda StateIsland. Převldaj se socilnrozdly(10 % nejbohatšch dici m vtšinaprůmyslovýchodvtv, tu stavbyz betonuaže ezana šachov- domcnostziskv polovinu přjmů), zemdlstvvykazuje velk přebytky, nicovmpůdorysu' Washington,budo- spojen navcs izolovanýmzpůsobem špičkovouúrovnse vyznačujslužby vaný od počtkujako hlavn msto životankteých etnickýchskupinoby- a rozvinutyjsou všechnydruhy doprafederace,je jiný' určitjš a m pev- vatelstva.znmjsou tzv. ghettav ame- vy, kter tvoř výborn fungujcsysportoric- tm.prosazujse supermodernobory njšstrukturu.výstavba mrakodrapů rickýchvelkomstech(čnsk, se o výzkum a inovace.v USA tu nehroz'neboťždnbudovanesm k,italskčijaponskčtvrti).novým oprajc vznikly i prvn technopole, výrobn arely propojujcvýzkum a výrobu. Z jednotlivých sektoru nrodnho hospodřstvm vedoucpostaventercirn sektor (služby),kteý zamstnv72 0Áekonomickyaktivnhoobyvatelstva,nsleduje sekundrnsektor s 25 % a s velkým odstupemprimr s pouhými3 %. Tžbasurovin zahrnujetmřkompletnsortiment;podlse25 %ona celkovsvtovtžb.z paliv je to ropa, zemnplyn a čern uhl.protožespotřebaje obrovsk,vlastnropa(10 % sv. tovtžby)nestač a musse dovžet' jsou Mexický Hlavnmi oblastmi tžby Hlavnm mstem USA je Washington'Metropole je nazvóna po prvnm americkmprezidentu Georgi I ashingtonoýi. Byla budovóna jako hlavn mstofederace podle pevnhostavebnho z iv (50 %),Aljaška(25 %) a Kalifor. nie (15 %), Zhrubave stejnýchlokaliplnu. Mstsktřdy nemaji pravoúhlou dispozicijako ve vtšinamericbých velkomst, ale tch se Ížiizemniplyn (20 % svtov sbhajse paprskovit u Blhodomu,

tžby).rozshljsou zsoby kvalitnho černho uhl (třetina svtových zsob) v oblasti Appalačskpnve a ve sttech lllionois, SevernDakota a Wyoming. Žetezn ruda se tžnedaleko Hořejšhojezera (80 % celosttntžby). ostatn suroviny' s výjimkou fos. ftů (Florida), se nachzej převžn ve Skalnatých horch. USA zaujmaj prvn msto na svt v tžb fosftů, sry a molybdenu (50 % svtovtžby). Americk průmyslov subjekty' strukturovan do gigantických koncernů (korporac), patř k nejvtšmna svt a pln polovina z nich se nachz v prvnsvtovdestce.mnoh,napojenmna svtovou sťdceřiných společnost a partnerských firem, maj nadnrodn charakter' Prosazujse hlavn ve strojrenstv(automobilovkoncern y ).p e t r o c h e m iai e l e k t r o n i c e. Spotřebou energiejsou USA na prvnm mst na svt. Přes 40 oá energie se zskv z ropy; podl domcho černho uhl na energetickbilanci se snažusa zvyšovat ve Snaze omezit zvislost na dovozu ropy. USA jsou i nejvtšmspotřebitelem a producente'melektrick energie (25 % svtov výroby).vyrb se převžnv tepelných elektrrnch(75 % celkovprodukce). Přes sto jaderných elektrren,lokalizovaných z důvodůbezpečnostiprovozu hlavn do oblasti Skalnatých hor, dodv asi 15 oá a na vodn elektrrny připad 10 % vyrobenelektrickenergie (hydropotencilje prakticky vyčerpn). Nejvýznamnjšvodn elektrrny byly vybudovny na řekch Columbia (hydroelektrrnagrand Coulee 6800 MW) atennessee.o využitalternativnener. gie _ geotermln,vtrnči slunečnusiluje Kalifornie. Hutnictv a strojrenstv se pro. sazuje svou vysokou kvalitou. Dky miniaturizaci a polžvni plastů se snižuje výroba oceli (podl na svto. v produkci klesl k l0 %). Výrobky barevnmetalurgie využv elektronika, leteck a jadern technika.usa jsou nejvtšmvýrobcem hlinku na svt (15 %), přestožese bauxit mus dovžet'strojrenstvse podlna svtovprodukci25 %; USA jsou nejvtšmproducentemletadel (Los Angeles, San Diego, St. Louis, Houston, Seattle,,Boeing"), zbrani a elektrotechniky. Tradičnvýrobu představuj automobily (15% svtovprodukce),jejichžvýro. bu ovld tzv.,,velk trojka..:general Motors, Ford a Chrysler. Svtovúrovndosahuje elektronika a elektrotechnika. Počtačov vel- moc Se opro firmy jako např. IBM, vem skotu na maso.v Kalifornii je GeneralElectric,UNISYS, Microsoft vysoce rozvinuta produkce ovoce, je telekomuni- zeleninya vna. či Motorola.Špičkov je zsaďni kačntechnikaa fototechnika- firmy Efektivndopravnsystm Kodaka Polaroid.USA jsou nejvtšm podmnkou úspšnho rozvojeekonomivýrobcemchladničeka 2' mstozauj- ky.nic nezmniloamerickouspolečnost majve výrobledničeka praček.pro- v poslednch 75 letechjako automobije zvislýna petroche- Iizace.YžtIse i termn..automobilov voz automobilů je svobodný mii (koncernyexxon,mobil, Texaco). doba...podle Američanů Nejvtšrafinrieropy lemujmexic- ten, kdo se dokžeodpoutat a vyrazit, ký zlva naleznemeje i ve velkých svobodnýje ten,kdo sedza volantem. přstavechpři Atlantiku(40 % svtov Lkajhlavndlouhnekonečn dlnivýrobybenznu). Gumrenskýprůmysl ce (,'highways..) vedoucpustoukrajireprezentuje značkagoodyearv ohiu. nou.sťdlnicspojuje 90 % všechmst USA jsou svtovouvelmocve výrob s vcenež50 tisciobyvateli.po silniumlých hnojiv, plastůa kosmetiky. ci se přepravuje20% nkladna85 % Potravinřský průmysl zpracovv osobndopravy.hust je vnitrosttn produkcivýkonnho americkho zem- leteck sť.nejvtšmiletiština svdlstv.přednmstazaujmvýroba t jsou At anta,chicago a New York. mlka(1. na svt),masa(2.) a ms- Vysoký podlna přepravnkladům jsou npoje že eznični (40%)a řčn la (3' na svt).populrn doprava ( 5 %). firemcoca-colaa Pepsi-Cola.V USA Velk jezerajsou nejdůležitjšm sladse vyrobtaknejvcewhisky a piva. kovodnmspojemsvta. Značn přebytkov zemdlstv Zahraničn obchodse svtemspše dosahujevysokúrovn- vce než stagnujea vyznačujese siln zpornou l5 % celosvtov produk- bilanc(hlavnv důsledkuobrovskzemdlsk ce,vyznačuje sevysokouproduktivitou ho dovozuropy a čnskho spotřebnho a specializac, kterouumožňujepestrost zbož). Exportujse kvalitnstrojrenpřrodnch podmnek. Nejvýznamnjš skvýrobky(45 % - nejvtš exportr ps zemd sk specializacepředsta- zbrani, letadel a PC), chemickprovuje kukuřičnýps (CornBelt)'ležc dukty(10 oá),zemdisk zboži( 0 % jižn od Velkýchjezer.Dodv 40 % z celkovhodnotyexportu- nejvtš americk kukuřice'vynik intenzivnm exportr masa,kukuřice a pšenice). jdrovou oblastusa chovemvepřůa skotuna mlko.nov Rozhodujc se rozšiřujplochypstovnsóji. Tra- je,,průmyslový ps.. (,,Industrial je dnesjiž ponkud dičnbavlnkovp antže byly přemis- Belt..). označen tny vcena zpad,hlavndo Texasu. zavdjci,neboťprůmyslovvýroba Prriejsou znmextenzivnmcho- daleko ustupuje významl tercirn,/ / ' t,,1.. / ''''? LI ra! s l.l. \ \ t 7] z Ws M+ z ffiffiro _ls f f f la Itt ffio Es 7tz \ Me.xický ztiliv oblasti zemdlskspecializace USA: 1 - chov dobytka na maso a zvlahov rolnictv, 2 _ chov dobytka na mlkoa ovocnóřstv, 3 _ tichomořskó ovocnařskó a zelinóřsk oblast, 4_jarnpšenice,5_kukuřice,6_ozimópšenice,7_smšenzemdlstv,8_bavlna a sója, 9 - chov dobytka na mlko, I0 _ atlantskó ovocnóřsk' zelinřskó a tabkov oblast, 11 - subtropickplodiny, 12 _ megalopolis B)SIIrASH.

ho sektoru.ps se rozklď na tzem dvounejvtšch megalopol' BoSWA. SH a CHIPITTS,a vytvřpřespolovi. nu HDP celýchusa. Neustloumoderúzaci tradičnchodvtv si udržuje prioritudopravnstrojrenstv (Detroit, Lansing), elektrotechnikaa hutnictv (Pittsburgh,Buffalo). Svtovýmg1oblnmekonomickýmjdrem je New York (18 mil. obyvatel)- sdloosn, nejvtšfinančncentrumsvta (Wall Street)s prestižnmi univerzitami.velkomstoje významnýmclemcestovnho ruchu a mstemkonnkongresůa sjezdů.filadelfie (Philadelphia, ó mil. obyvatel),prvn hlavn msto je obchodusa v letech1790-1800, n' finančn a vdeckcentreum.průmyslu dominujvelk rafinrieropy. Chicago (10 mil. obyvatel),dopravn uzel (poatlantnejvtšletištna svt) při Michiganskómjezeře, se zformovalove středisko obchodus obilm a masem;pyšnse nejvtšm americ. (Searstower,443 m kým mrakodrapem vysoký).pro ekonomickýrozvojoblasti je dtiežitvodncestapo řece Hudson, kterje propojenakanlems Velkými jezery. Druhou jdrovou oblast, kter se v současn dob dynamickyrozvj,je megalopolesansan v Kalifornii. Soustřeďujse v n nejprogresivnjšprůmyslovobory a technoparky. je zemdlstv Významn a rozvojcesjdremoblasti tovnhoruchu.nejvtšm Las Vegas,msto zbavy, rekreace a hazardu je Los Angeles(12 mil. obyvatel).pru- nostzabývajcch sekřemkoými, tedy myslovvýrobdominujepetrochemie, silikonovýmimikročipya počtači. Sdl výrobaletadelaaut. Hollywoodje sv. tu svtoznmfirmy jako Hewlett-Pacfiremn tovým centrem filmovhoprumyslu. kard, Google(aktulnnejdražš Íinanč- značkasvta)či Apple Computer.Inc. San Francisco(8 mil. obyvatel), na obchodncentrum,bývoznačovno Google je jeden z nejpopulrnjšch pro svoupřrodnscenriiza nejkrsnjš internetovýchvyhledvačůs arelem mstosvta.v Berkeley sdlprestiž- zvanýmgoogleplex;íirmaapple zase nuniverzita.jižnod mstase nachz ýrazn pomohlanstupuosobnchpočsiliconvalley (doslovakřemkov údo- tačů v 70. letech.dnes je údolsvtol). Nzev asi 19 sdel,roztroušených vým centrempočtačovho a technolov údolsanjos,jeodvozenod společ- gickhoprumyslu,zdejšpozemkypatř k nejdražšm v USA. MegalopoleSan, psu.o, tzv.,,slunečnho Sanje součst probhajcho od Kaliforniepo Floridu. Vyznačujese dynamickýmpopulačnm a ekonomickýmrustemvtšinyvelkých mst v kontrastus průmyslovýmpsmem, kde msta stagnuj.američan v postproduktivnmvku nyn cestuj,,za Sluncem..,proto j1žnisíý,předevšmkalifornie a Florida, významn populačnrostou'byťse na růstupodpenzist. lejpředevšm USA jako celek představujivýraznoujdrovouoblastsoučasnho svta' Při regionlnm hodnocenje všaktřeba zdtraznit, že vedle nejvýznamnjšch svtovýchjaderzde najdemei rozshl přechodn,a hlavn perifern oblasti. Jsoujimi předevšm rozshl,mlo zalidnnoblastialjašky' Skalnatých horokulturn stepi a prrie na jejich východnmúpat'menš oblastii jinde. Zde je životti úroveňvtšiny obyvajednm ze středisek tichomořskhozpadu USA (Kalifurnie) je významnýpřstav San Frantelstvapodstatnnižšinežv oblastech cisco, ležcv chrnnmzlivu (San Francisco Bay). Průlivem Golden Gate (Zlat bróna) vyšš ve je spojen s Tichým ocenem. Na snmku most přes tuto ztoku. Msto ležv seizmiclty velmi jdrových,ale mnohonsobn srovnns vtšinouobyvatelchudých neklidnzón na zlomu San Andreas. Hroz mu stl zemtřesen, V roce ]906 iedno z nich zničilo tmřcelmsto. makroresionů současnho svta.

,:.,., ttl' '...j. ta., 'lt, Ctist Los Ángeles v oblasti Kuli/.ornic,:. :t'::' := rochemie,barevn metalurgiea dřevozpracujcprůmysl.tmř 60 % elektřiny připad na vodn elektrrny (např' La Grande a Churchill na Labra. doru), 15,Á ta jademelektrrny. Výrobu automobilůovldajamerickkoncerny (Windsor, Toronto). Vyrbj se specilnletadla (aerotaxi,letadla pro zemdlstva lesnictv)a strojnzařzen pro paprenský a ropný průmysl. Petrochemie se soustřeďuje v Alber. t (E'dmonton,Calgary) a v přstavech (Vancouver).Surovinovbohatstvvedlo k rozvoji barevnmetalurgie' Kanada je druhým nejvtšm výrobcem hlinpředpoklady pro ku na svt. Jedinečn rozvoj m dřevozpracujc průmysl výroba papru (4. msto na svt), pohled ze síudia Uniycr'sol Ekonomika se opr o ve mi pestr a bohatpřrodn bohatstv- lesy, Kanada zau1imsevernpolovinu seve- ryby, a hlavn nerostnsuroviny. Kanaroamerick pevniny s přilehlými ostro- dazaujim l. mstona svtv tžbniklu v y. S p l o c h o u 1 0 m i 1.k m ' j e p o R u s k u (25 %), zinku (20 oá) a uranu (30 % druhým nejvtšmsttem svta. Kro- svtovtžby)a přednpozici v tžb m USA nerr hranice s Ždnoujinou rud mdi, olova, zlata,platiny a střbra. je itžbazemnhoplynu a ropy zerrr. Prv s tmtosousedemm nad- DůleŽit _ (Alberta, povodmackenzie a ŠelfSevers t a n d a r d n v z t a h y ' p r o p o j e n o ue k o. je nho ledovho ocenu)'tradičnje tžba nomickou výrobu a turistickým zzemim pro jeho obyvatele. Kanada železnrudy na poloostrovlabrador j e f e d e r a t i v nst t.n e j v y š Š pmř e d s t a - a Č e r n huoh 1 l A l b e r t NejvýznamnjŠmi průmys1ovými Núrodnpurk Killarney (Kanada) se rozkldťt vitelem zůstvíbrmlnbritsk krodvtvmije dopravnstrojrenstv. pet- na severnm okraji Huronskho j ezera. lovna. T v r d p ř r o d n p o d m n k yn a s e v e r u z e m z p ů s o b i yž, e9 0, h o b y v a t e ž i j e v 3 0 0 k m š i r o k mp s u p o d l h r a n i c e s U S A. P ů v o d n o b y v a t e l (indini. lnuit - Eskymci) Žij roztroušenpo celm ťrzemkanady (hlavn na severu) a tvoř nece 2 0Á p o p u l a c ev. K a n a d e x i s t u j d v a ú ř e d n j a z y k y. P ř e v a Ž u j ea n g l i c k y m l u v c o b y v a t e l s t v o ;f r a n k o f o n n ( f r a n c o u z s k y r n l u v c j )e z e j m n aq u b e c( 2 5 % -r obyvatelkanady)' Mrn převažujka'. t.j I tolci nad protestanty.v Kanad plat omezenpro imigraci. Přesto se ročn p ř i s t h u j eo k o l o l 0 0 t i s ' o s o b, h l a v n z Asie a Karibiku. Kanadaje druhounejvtšekonomickou velmoc zpadnpolokoule.až do t ř i c t ý c hl e t m i n u l h os t o l e t t y p i c k y zerndlska dřevařsk zem se dky d y n a m i c k ó m ur ů s t up o d r u h s v t o v vlce pror-rrnila v modern průmys ový stt s vysp ým zemd stvm' Podle velikosti HDP zauiim 8. oořad TortlnÍo,hlavn msttl kanodskprovint.ie oníario (přstav no jezeře ontario), je nejvtšmsto Kanady (v agloneraci 4 milionťt obyvatel) a význanln CenÍrumprůmyslu a obchodu. ve svt. 3.{.2 Honodo

celulózy, nbytku a řeziva. Kanadaje nejvtšm svtovýmexportrem dřeva. Potravinřský průmysije zamřenna zpracovnimasa,mlkaa ryb. Zemdlstv disponuje pouze 5 oá ompůdyz roz\ohykanady a přestože zamstnv p ouze3 oáekonomickyaktiv. nhoobyvatelstva,je sobstačn a řada produktůjde na export.převažujefarmřsk'vysoceproduktivnvelkoýroba (mechanizace). Nejúrodnjš oblastijsou je rybolov vatlantskm prrie.tradičn ocenna mlčinch u poloostrova Labrador.Vlivem nadmrnho výlovu však tmtolovištm hrozdevastace. Dopravahraje důležitou roli vzhle. dem k obrovskýmpřepravnmvzdlenostempři převozu surovin.nejdůležitjšje žeiezničn doprava.yzďlenostod pobřežatlantskhoocenu k pobřežpacifiku (vcenež6 tis. km) překonvajtranskontinentln trat. Neobyčejnývýznamm lodndoprava na řece Sv. Vavřince a na Velkých jezerech. Kanada patř k nejvtšmexportrůmna svt a m tradičnkladn komoobchodnsaldo.hlavnexportn výrobky dity představujstrojrensk (45 % - auta, strojn zařzen),pa iva a rudy (25 % - zemnplyn, zinek, nikl, uran),papra dřevo (l5 oáz ce kovhodnotyexportu).turistickyjedna z nejvice navštvovaných zem (ročn 40 mil. nvštvnků) nabzhlavnpřrodn atraktivity (divokou panenskou přrodu). Jdrovou oblast Kanady ie tzv.,,zlatpodkova..(main street)_ územ mezi Torontema Montrealem.Je sem koncentrovnapolovinaobyvatela produkujese75 oáhdp celkanady.specializuje se na dopravnstrojrenstv, hutnický'chemickýa dřevozpracujc prumysl.hlavnmicentryjsou Toronto (v aglomeraci4 mil. obyvatel),středispolygrafie, vý znamn ko fi nančnictv, je výrobaosobnchautomobilů, telekomunikačnch a informačnch technologi. Montral (Montreal [montriól], přes 3 mil. obyvatel),nejvtš frankofonnmstozpadnpolokoule'vynik výroboulčiva elektroniky,softwarovým inženýrstvm a kosmickýmpru. myslem. Druhoujdrovouoblastje jih Brit. skkolumbie s jdrovou aglomerac Vancouver-Victoria(a Seattlev USA, vz mapana str.88). d ote"ry a úkoly I. Určete na fy zicko geografi ckmap velkpřrodn celley v makroregionu Severn Am3rilql. 2. Srovnejte ve Skolnm atlasu svta mapu podnebných (teplotnch)podmnek Severn Amerilql a Evropy. Komentujte sv zjištna zhodnot,. te faktory způsobujcrozdly předevšmlednových teplot vzhledem k zempisnšřce. 3. Jak se nazývaj původn obyvatel Severn Amerilql? Popište, jakym způsobem zajišt,ovali svoji výživu a dalšpotřeby. Jak se živ dnes? Zjistte podrobnosti o kanadskm teritoriu Nunavut a o jeho obyvatelch. 4. V historii makroregionu Severn Amerilql sehrly významnou roli,,zlathorečlql,,.jak ovlivnily tent9 region? 5. Relql na územ Severn AmerilE jsou významnými dopravnmi osami. Svým využitmpro dopravu se však velmi liš. Uveďte, proč tomu tak je. 6. Vyhledejtena mapóch hlavnjdrov oblasti ve Spojených stótech a v Kanad. Určete jejich znalql a hospodřskou specializaci. 7. Na polilick map Severn Amerilry vyhledejte jednotliv stty USA a kanadsk provincie a teritoria. Uvódjte jejich významnpřrodn celle, jadrov a perifern oblasti, významn msta, nrodni parl:y, lokality cestovnho ruchu, předn univerzity a dalšzajmavosti. 8' Uveďte, co způsobuje nerovnomrnostv osdlenspojenýchsttůa Kanady. 9. Existuje v Severn Americe transkontinentln doprava? V přpad, že ano, kter linie jsou nejdůležitjš? ]0. Zdůvodnte, proč je zemdlstv Severn AmerilE ýznamn přebytkov. 1l. Vyhledejte, kteúmi stóty USA, přpadn Kanady prostupuje kukuřičný, pšeničnýa bavlnkový ps, 12, Uveďte nkternrodn parlql USA a Kanady a hlavn předmt jejich ochrany. 13. Vysthovat se do Amerilql je snem mnoha obyvatel různýchkontinentů.srovnejte nrodnostn strukturu přisthovalců na počtku vzniku USAaKanadyadnes. ] 4. Severoamerick společnost usiluj e ve vztazch mezi lidmi o korektnost. Proto se použvaj nkdy pro ns neobvyklpojmy, aby nebyl nikdo dotčen. Dokžete nkter takov pojmy uvsta vysvtlit? 15' Vyberte si nkteý ze sttů USA a nkterou provincii nebo teritorium Kanady. Vyhledejte o nich podrobnjš informace a představte je v podob stručnhoencyklopedickho hesla, Vancouver (djišt ZoH 2010) jejednm z nejkrsnjšich mst SevenAmerilry (pohled na Stanley Park). t-