ČINNOST SL. MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU 1935. SE SÍDLEM VE SLEZSKÉ OSTRAVĚ
i V
ČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ N A T Ě Š Í N S K U A H L U Č Í N S K U Z A R O K 1 9 3 5
ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU ZA ROK 1935 U S P O Ř Á D A L A N T O N Í N H O Ř Í N E K i------------------------------------------------------------------------------------------------- V E S L. O S T R A V Ě V K V Ě T N U 1 9 3 6 N á k l a d e m S l e z s k é M a t i c e o s v ě t y l i d o v é se sídl em v e S I. O s t r a v ě
Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové f ŠIMEČEK BEDŘICH, president krajského soudu n, o. ve Slezské Ostravě f HRUBÝ VĚNCESLAV, bývalý říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. O. L. v Opavě f JUDr. PELC FERD,, notář a dlouholetý zasloužilý starosta Sl. M. O. L. ve Sl. Ostravě P. FUŠEK ANTONÍN, čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl.M.O.L. LANDSFELD ANT., ředitel gymnasia n. o. v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O. L. VAŠEK VLADIM ÍR-Petr Bezruč, slezský bard v Brně HEJRET JAN, redaktor Národní Politiky v Praze HOLEŠ A L O IS, knihvedoucí n. o. v Orlové, starosta Sl.M. O.L. Diplomy čestného uznání Sl. M. O. L. obdrželi od r. 1 9 2 0 1935: BUZEK KAMIL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze BĚLEHRÁDEK F RAN TIŠE K, ředitel Ústřední Matice Školské v Praze f KLVAŇA AN TONÍN, okresní školní inspektor v Orlové PIŽL ALO IS, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. VALOUCH M IROSLAV, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze KEPL JOSEF, odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. STR ÁN SK Ý RUDOLF, tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze M LČOCH F R AN TIŠEK, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H REJSA GUSTAV, ministerský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H OFFM AN N STANISLAV, odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze KLIMÁNEK F RAN TIŠE K, hlavní pokladník města Slezské Ostravy n. o. f K ŘÍSTEK JAN, majitel realit v Lazích, bývalý starosta Sl.M.O.L. SED LAŘÍK JAN, majitel velkostatku ve Vratimově ŠRÁM EK JO SEF, bývalý zemský president slezský v Opavě H AERIN G JA R O SLA V, vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Fryštátě Dr. M ICHÁLEK JO SE F, vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě Dr. B A R O N JO SEF, bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě f STYPA T O M Á Š, bývalý řed. dívčí vyšší školy a starosta Nár. jednoty slezské v Praze f ŠK Á B A JOSEF, vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze Dr. STAŠEK FRAN T IŠE K, ministerský rada v presidiu min. rady v Praze HRUBÝ EM ANUEL, senátor a starosta Svazu Národních Jednot a Matic v Praze PAVELEK FERDIN AN D, vládní rada, zemský školní inspektor v Brně JUDr. PAVELEK JAKUB, vrch. rada pol. správy, přednosta presidia zemského úřadu v Brně ROTTER KAREL, vrchní rada politické správy, zemský úřad v Brně KUČERA O S K A R, revident Báňské a hutní společností n. o. v Karvinné
M ELICHAR A D O LF, pokladník Báňské a hutní společnosti n. o. ve Slezské Ostravě VALEČEK VALENTIN, inspektor státních škol v Karvinné T E S A Ř M ETODĚJ, ředitel okr. nem. pojišťovny v Opavě PAVLÁN PETR, ředitel okr. nem. pojišťovny v. v,, I. nám. starosty SLMOL ve Sl. Ostravě H AJN Á ZD EN K A, řídící učitelka v Praze P E T Ř ÍK KONSTAN TIN, ředitel stát, ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíně Dr. K RČM ÁŘ, ministr školství a nár. osvěty v Praze BOUS FRAN TIŠE K, vrchní školní rada min, školství a nár. osvěty v Praze Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové Zakládajícím členem se stane, kdo zaplatí jednou pro vždy nejméně Kč 500', Členům zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku. Od svého založení roku 1898 do roku 1935 přistoupilo za zakládajícího člena Sl.M.O.L, celkem 766 osob a korporací. Od roku 1930 nabyli diplomu zakládajícího členství: f Dr. SCH EIN ER JO SEF, advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze.. Kč 500' D OTLAČILOVÁ PAVLA, učitelka v. v. v P říb ra m i...... 1000' Dr, PREIS JA R O SLA V, vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e... 500' ŘED ITE LSTVÍ PO M O CN ÝCH Ú ŘAD Ú zemského úřadu v B r n ě... 500' B AN K A ČESK O SLO VEN SK ÝCH LEGIÍ v P ra ze... 500' SO K O LSK Á ŽU PA M O R A V SK O SLE ZSK Á v Mor. O stra v ě.... 500' Dr, PO SPÍŠIL VILÉM, guvernér Národní banky v P r a z e... 500' ČERNÝ JAN, president země Moravskoslezské v B r n ě...... 1000' NEKVASIL V,, podnikatelství staveb v Praze,...... 500' Č E SK O SLO V E N SK Á ZB R O JO V K A, akc. spol. v B r n ě... 500' f K O ZÁ K O V Á -ŠU B R T O V Á BOŽEN A, choť ředitele plynárny v Kolíně.. 3000' KUPKA V L A D IM ÍR, velkoobchodník hudebními nástroji v Mar. Horách.. 500' JUDr. SLÁ D E K VLA D IM ÍR, advokát v Mor. O stravě... 500' T E SAŘ ŠTĚPÁN, ředitel státní občanské školy v K arvinné... 900' V r. 1933 přistoupili za zakládající členy Sl, M. O, L.: S L A V ÍA, vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně... Kč 500' M ALYPETR JAN, předseda vlády ČSR. v P ra ze... 500' Dr. BENEŠ ED U A R D, president Československé republiky v Praze.... 500' Ú STŘEDNÍ SPO LEK ČESKÉHO U ČITELSTV A ve Slezsku v Orlové.. 500' Dr. Š Á M A L PŘEM YSL, kancléř presidenta republiky v P r a z e.... 500' B U D O U C N O ST", ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě.. 500' MUDr. M ÍČEK JARO SLAV, státní obvodní a pokladenský lékař v Bystřici n.o. 500' S T Ř E D O Č E S K Á SO K O L SK Á ŽU PA JA N A PODLIPN ÉHO v Praze.. 500 6
V r. 1934 přistoupili za zakládající členy: PRVNÍ ČESKÁ VZÁ JE M N Á POJIŠŤOVN A v P r a z e... Kč 500' CHROSTEK LUDVÍK, řídící učitel v. v. ve Slezské O stra vě..., 500' f VAŠEK ANTONÍN, notář v Klimkovicích... 500' Ing. Dr. MODR EMIL, centr, ředitel dolů Báňské á hutní společností v M, Ostravě 500' JUDr. SMIŘÁK SVATOPLUK, advokát ve Frýdku...500' CHAMRAĎ ALBÍN, obchodní dům v O r l o v é... 500' Ing. Dr, VLACH JIŘÍ, tajemník ředitelské konference v Mor, O stravě...,... 500' Ing. JURNEČKA ALFRED, úř. opr. civ. inženýr staveb a stavitel v M. Horách 500' FEDERER O SK AR, gen. ředitel Vítk. horního a hutního těžířstva v M. Ostravě 500' MUDr. HORNÍCH JAN, státní obvodní lékař v H nojníku......500' f MUDr. KRÁL OTA, zdravotní rada v R a d v a n ic íc h...500' HAERING JAROSLAV, okresní hejtman ve F r y š tá tě... 500' Ing. STILLER FR A N T., horní ředitel dolů Severní dráhy v Mor. Ostravě.. 500' MĚSTSKÁ SPO ŘITELN A ve Slezské Ostravě. '...500' f ŠIMEČEK BED ŘICH, president krajského soudu n. o. ve Slezské Ostravě. 500' ŠAFRATA RUPERT, obchod železem v Mor. O stravě......500' JUDr. ŘÍHA KAREL, advokát v Bohumíně...500' STEJSKAL A D R ÁBEK, stavitelé ve Slezské Ostravě......500' ODBOR SLEZSKÉ M ATICE OSVĚTY LIDOVÉ v Panských Nových Dvorech 500 BLAŽEJ IGNÁC, továrna nábytku, Porubá u S v in o v a...500' ODBOR SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ v K arvin n é-š olci...500' Ing. VO RÁLEK KAREL, náměstek řed. Báňské a hutní společností v M. Ostravě 500' V r. 1935 přistoupili za zakládající členy: ODBOR SLEZSKÉ M ATICE O SV ĚTY LIDOVÉ v Horním Těrlicku... Kč 500 ODBOR SLEZSKÉ M ATICE O SV Ě TY LIDOVÉ v Z á b l a t í......500' ODBOR SLEZSKÉ M ATICE O SV ĚTY LIDOVÉ v A lb rech ticích......500' O DBOR SLEZSKÉ M ATICE O SV Ě TY LIDOVÉ v T řin ci......500' O DBOR SLEZSKÉ M ATICE O SV ĚTY LIDOVÉ ve Skřečoni.......500' FILIPEC FRAN TIŠE K, zednický a tesařský mistr v Dol.Tošvicích... 500' O D BO R SLEZSKÉ M ATICE O SV Ě TY LIDOVÉ ve S třítěži......5 0 0 '- Nejmenovaný... ^00 7
Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové r. 1935 Předsednictvo: Starosta...HOLEŠ ALO IS, knihvedoucí v. v. v Orlové I. nám. starosty.. PA V L Á N P E T R, ředitel okr, nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě II. nám, starosty.. KLAC BO H U SLAV, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně I. je d n a te l...ště TIN A BEDŘICH, ředitel stát. občanských škol v Nov. Bohumíně II. je d n a te l... ŽELEZNÝ JAN, ředitel státních občanských škol v Bystřici n. Olzou Pokladník... PAVLÍČEK M ETO D ĚJ, přednosta poštovního úřadu ve Sl. Ostravě Člen... HOŘÍNEK AN T., tajemník Sl. M. O. L, ve Slezské Ostravě Poradní člen,.,. PLACH T VÁCLAV, profesor stát. ref, reál. gymnasia, správce odbočky ústřední kanceláře Sl. M. O. L. v Českém Těšíně V o len í členové ústředního výboru: FARNÍK ALFRED, statkář v Dolním Těrlicku FRONĚK VÁCLAV, hutník v Dolních Marklovicích FRÝBORT VÁCLAV, přednosta stanice ve Fryštátě H EGER K AREL, farář v Prostřední Suché H L A D ÍK RU D O LF, vrchní žel. inspektor, přednosta stanice v Petrovicích HUBEŇÁK JOSEF, ředitel měšťanské školy v Jablunkově JAN Čí K F R A N T IŠE K, řídící učitel v Lyžbicích JA Ř A B Á Č JAN, ředitel čsl. gymnasia, starosta města Orlové f MUDr, K R Á L O TA, zdravotní rada v Radvanicích KRŮ TA AN TONÍN, řídící učitel m, sl. v Karvinné M A LIN A STANISLAV, řídící učitel ve Vyšních Lhotách N ÁD EN ÍK RU D O LF, řídící učitel v Markvartovicích N O VÁK AN D ĚLÍN, okresní školní inspektor v Hlučíně P ETÁKOVÁ AN N A, choť ředitele dolů ve Slezské Ostravě P ILAŘ F RAN TIŠE K, ředitel měšťanské školy v Třinci PITH A EVA RIST, tajemník republikánské strany v Komorní Lhotce PO LÁ ŠE K ADOLF, inspektor státních škol v Českém Těšíně P R A Ž Á K FRAN TIŠEK, řídící učitel v Návsí JUDr. ŘÍH A KAREL, advokát v Bohumíně městě S K Á LA VÁCLAV, řídící učitel m. sl. ve Frýdku SLÍVA JAN, ředitel okresní nem. pojišťovny ve Fryštátě S V O B O D A EM ANUEL, řídící učitel ve Skřečoni SCHMID AU G U STIN, odborný učitel ve Frýdku ŠM ÍR A FERDINAND, učitel v Raškovicích T E S A Ř ŠTĚPÁN, ředitel občanské školy v Karvinné Ing. VĚŘÍŠ O TOM AR, lesmistr v Nýdku ZA H R A D N ÍK JAROSLA V, šéfredaktor v Mor. Ostravě 8
Okresní jednatelé členové ústředního výboru svou funkcí: AMBROS TOM ÁŠ, řídící učitel v Horním Těrlicku HROZEK ANTONÍN, okresní školní inspektor ve Frýdku HRUŠKA KAREL, ředitel občanských škol v Kravařích JIROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně MUDr, JUROŠ ALF, lékař v Raškovicích KARKOŠKA JINDŘICH, odborný učitel a starosta v Petřvaldě KUBALA BŘETISLAV, profesor reál, gymnasia v Orlové SMYCZEK KAREL, řídící učitel v Jablunkově SOUKUP JAN, profesor reál. gymnasia v Orlové ŠTĚTINA BEDŘICH, ředitel českých občanských škol v Novém Bohumíně ŽELEZNÝ JAN, ředitel občanských škol v Bystřici n. Olz. Poradci: Pro otázky školské...fresl FRANT., ředitel učitelského ústavu ve Sl. Ostravě M A C H A R A PRAV., ředitel zemské odb. školy v Čes. Těšíně M ENŠÍK V LA D., okresní školní inspektor ve Fryštátě VALEČ EK VAL., inspektor státních škol v Karvinné Pro otázky círk e v n í... Dr. JEDLIČK A KAREL, farář v Bohumíně Dr. M O JŽÍŠE K VÍT., farář v Horním Těrlicku p r á v n í...dr. N OVOTN Ý SLAVOM IL, advokát v Mor. Ostravě sportovní... JU R A RICHARD, řídící učitel v Loukách zaměstnanecké. HECZKO JAN, úředník železáren v Třinci hospodářské... ČÍŽEK JARO SLAV, lesní správce ve St. Městě n samosprávy... KOTRŠ FERD IN AN D, tajemník Ústředí mor. slez. obcí, měst a okresů v Mor, Ostravě Revisoři: HUVAR ROBERT, ředitel měšťanské školy ve Slezské Ostravě K RO ČK O VÁ V L A STA, choť řídícího učitele v Hrušově MELICHAR ADOLF, pokladník Báňské a hutní spol, v. v., Sl. Ostrava NĚMEC KAREL, prokurista Městské spořitelny ve Sl. Ostravě NÁPRAVNÍK ČESTM ÍR, ředitel Občanské záložny ve Sl. Ostravě PO LAN SK Ý PAVEL, ředitel Městské spořitelny ve Sl. Ostravě Ústřední kancelář: HOŘÍNEK ANTONÍN, tajemník SEDLÁČEK F R AN TIŠEK, účetní BŘOZOVÁ ZD EN K A, úřednice HAVELKOVÁ M ARIE, úřednice ŠINDELOVÁ D O B R O SLAVA, úřednice O d b o čk a ústřední kan celáře v Českém Těšíně: PLACHT VÁCLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně, správce CISO VSK Á BO ŽE N A, úřednice 9
N A Š E R O V Y KOLMÁŠ FRANTIŠEK, pekařský mistr ve V ratim ově Zemřel 3. února 1935. Zesnulý byl dlouholetým předsedou místního odboru Slezské Matice osvěty lidové ve Vratimově a štědrým podporovatelem snah matičních. ŠIMEČEK BEDŘICH, president krajského soudu v. v. v M. O stravě Zemřel 11. dubna 1935. Posmrtná vzpomínka byla mu věnována již ve výroční zprávě za r. 1934. RYŠAVÝ J A N, ředitel poštovního úřadu v. v. v Přívoze Zesnulý byl v době svého působení na Těšínsku činným pracovníkem matičním. V letech 1908 a 1909 byl členem ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové. BAJGER FRANTIŠEK, báňský úředník v. v. v Prostřední Suché Zemřel 13, května 1935. Rodem Slezan z Těšínská vždy věrně lnul k české národnosti. Členem ústředního výboru SLMOL byl od r, 1924 až do r, 1933. NĚBROJ JOSEF, rolník a hostinský v Dětmarovicích Zemřel 10. listopadu 1935. Zesnulý patřil k těm vzácným slezským rodům, které houževnatě lpí na svém češství. Roku 1909 založil odbor SLMOL v Dětmarovicích, jehož byl dlouholetým předsedou, V dobách předválečných stál pevně na svém místě a bránil houževnatě poněmčení a popolštění obce. Čest jejich památce! 10
Zpráva jednatele Slezské Matice osvěty lidové za rok 1935 Bedřich Štětina,!, jednatel Hlučínsko Poměry na Hlučínsku byly v r, 1935 velmi svízelné a prokázaly, že pro toto území není dobře poskytnouti lidem všech výhod demokratického státu, poněvadž demokratických vymožeností nové doby využívají ^ahraniční protistátní činitelé pro své rejdy. Příkladem toho zvláště výmluvným jsou poslední volby z května 1935. Při volbách do poslanecké sněmovny dne 19. V. 1935 získaly v obcích politického okresu hlučínského: a) české kandidátky: b) německé kandidátky: rep u b lik á n i... soc. dem... soc. dem..... 892 a g rá rn íci... nár. soc.... 941 křesť. soc... lid o v c i..... 1374 Wahlblock... H lin k a... - 13 H e n l e i n... živnostníci..... 299 celkem fa š is t é... národní sjednocení..... 938 c) komunisté: celkem.. 5705 hlasů komun... Všech platných hlasů 22.753. 35 1164 61 15317 16787 hlasů (V této statistice nejsou výsledky několika obcí bývalého Hlučínska, jež jsou přičleněny politickému okresu opavskému.) Tento výsledek voleb přímo ohromil. Na Hlučínsku, kde podle posledního sčítání lidu je přes 90% Čechů (Moravců), získala protistátní strana Henleinova společně s ostatními stranami německými skoro 80 % všech platných hlasů. V parlamentních volbách dřívějších získávali Němci obyčejně 60% a to hlavně křesťanští socialisté; nyní ale aktivistické strany (agrárníci a křesť. soc. i soc. demokraté) byly decimovány, a skoro všechny hlasy získal Henlein. Kde je příčina velikého vzrůstu německých hlasů? Odpověď je snadná. Volby do parlamentu se konaly krátce po plebiscitu v Saarsku, kde Hitler dosáhl ohromného úspěchu. Říšskému rozhlasu a agitátorům se podařilo přesvědčiti lid na Hlučínsku, že volby u nás jsou prý vlastně plebiscitem, kterým se má rozhodnouti, ponechá-li se Hlučínsko Československu, či přičlení-li se zase k Německu. Zastrašovalo se, vyhrožovalo a podplácelo. Agitace pro Henleina byla ohromná. Slibovalo se zaměstnání v Německu a pomsta tomu, kdo Německo zradí. To pomohlo. Jiným velmi účinným prostředkem pro rozsévání iredenty je Privatunterricht placený ze zahraničních peněz. Po celou řadu let trpělo se, aby 40 německých učitelů vyučovalo a vychovávalo pokoutně přes 600 moravských dětí nelásce k Československé republice a mateřskému jazyku a konalo důkladnou zpravodajskou službu pro zahraničí. Nedá se upříti, že domorodý lid se bál těchto učitelů a snažil se ve strachu vyhovovatí každému jejich přání. Volil německé kandidátky a negoval vše české. 11
V uplynulém roce snažili se placení štváči zastrašovatí lid i terorem. Dne 10. října 1935 zapálili teroristé Ervín Truntschik, Emil W ilczek a Josef Glabaznia hasičskou zbrojnici v Kravařích, kde shořela motorová stříkačka, a podpálili českou školu v Koutech, kde jen náhodou se stalo, že požár byl uhašen. Po činu prchli pachatelé do Německa, aby v Berlíně demolovali čekárnu čsl. vyslanectví. Ačkoli je Německo podle smlouvy povinno zločince vydati, odmítlo jich vydání čsl. soudům proto, poněvadž prý spáchali zločin z důvodů politických a za účelem politickým. Dále byla vytlučena okna v bytě ředitele školy v Kobeřicích a v bytě učitele v Darkovicích. Byl poškozen pomník moravského buditele P. Cypriana Lelka v Dolním Benešově. Pachatelé nebylí dosud zjištění. V noci před volbami v Německu, v březnu 1936, vyvěsil syn bývalého čsl, četníka na Hlučínsku na věži kostela v Bolaticích říšskoněmecký prapor a rozhodil po kraji spoustu pobuřujících letáků. Po jí nu prchl zase zpět do Německa. Stalo se již zvykem, že občan z Hlučínska, který chce dostati lepší zaměstnání v Německu, dopustí se na Hlučínsku teroristického činu. Za těchto poměrů je veškerá práce a dobrá snaha českých učitelů, spolků i úřadů bezvýsledná. Tyto smutné poměry mají i svou světlou stránku. Zodpovědní činitelé se konečně přesvědčili, že návrhy hraničářů a jich snaha po přísnějším režimu na Hlučínsku není odporem proti demokratickému zřízení státnímu a výslednicí přemrštěného nacionalismu, nýbrž čistou a vroucí láskou k Československé republice a touhou, aby tento stát se udržel za každou cenu a byl pánem ve svém domě. Československé úřady vyšetřují každý případ protistátního činu, a soudy vyměřují zasloužený trest. Národní shromáždění projednává zákon na ochranu státu a zavádí trest smrti za špionáž. Zákon ze dne 27. března 1936 č. 72 Sb. z. a n. znemožní Privatunterricht a tím i činnost 40 zpravodajů pro Německo. Soukromé vyučování podle tohoto zákona může povoliti výjimečně okresní úřad školní a to jen tehdy, není-lí pochyby,, že a) vyučování dítěte doma zaručí dosažení učebného cíle předepsaného veř. škole národní, b) vyučování se bude konati v jazyku národnosti dítěte, c) bude pří tomto vyučování náležitě postáráno také o výchovu dítěte v ohledu mravním a státoobčanském. Podle prováděcího nařízení č. 45, 183-1 ze dne 4. dubna 1936 může býti dítě vyučováno doma jen tehdy, bylo-li k tomu od okresního úřadu na zvláštní žádost dáno povolení, a to teprve ode dne, kdy povolení bylo dodáno žadateli. Do té doby je dítě povinno choditi do veřejné školy obecné nebo měšťanské. Přivátu je odzvoněno. Němci se budou domáhati zřízení německých škol. Toho se ovšem netřeba obávati, poněvadž neprokáží u hlučínských dětí, že jejich mateřský jazyk je německý, když německy neumějí ani děti ani rodičové. Úřady povšimly si již i spolehlivosti četnictva a zaměstnanců pohraniční finanční stráže a zjednaly nápravu; policejní úřady pozorují bedlivěji nespolehlivé občany, vláda republiky zabezpečuje i pohraniční pásmo. Zavádí se již na Hlučínsku přísnější ruka, která imponuje, V povolování a uhýbání viděli občané slabost a nerozhodnost, která je nabádala k odboji, Máme-li tu dosíci v dohledné době řádných úspěchů, je třeba tu nejen přísnosti a bezohlednosti, ale i odměny těm, kteří cítí s námi a jsou spolehliví. Těm je třeba poskytnouti výhod. Celá řada nespolehlivých lidí tu má různé koncese, trafiky, zastává různé veřejné placené funkce, a za to se odměňují republice tím, že jí zaprodávají a špiní. Výhody od státu mohou žádati jen lidé, kteří stát milují a jemu věrně slouží. Při pozemkové reformě byla dána drobná půda do nájmu, velkostatky však ihned do vlastnictví. To vyvolává nespokojenost. Spolehlivým a hodným nájemcům dejme půdu 12
do vlastnictví. Podle zákona na ochranu státu bude tu vždy možnost, aby se mu půda vyvlastnila, kdyby se dopustil protistátního činu. Některým občanům z Vrbky, kteří ačkoli již dostali půdu do vlastnictví, dnes do jednoho hlasují pro německou školu a volají po Hitlerovi, vyvlastněme půdu a dejme ji spolehlivým a to zcela podle zákona. To vzbudí respekt, a bude po iredentě. Absolventům českých škol postarejme se o místa, to je otázka státní prestiže. Nedopusťme, aby absolventi hlučínského gymnasia prosili Němce o místo. V Čechách a na Moravě mělo by býti více porozumění pro Hlučínsko, měli by tu býti s radostí přijímáni absolventi měšťanských škol alespoň za učně, a dívky na polní práce u velkostatků. Učitelské ústavy, obchodní akademie i školy odborné měly by pří příjímání žáků pamatovati více na Hlučínsko, a při stejných jinak podmínkách fměla by býti žákům z Hlučínska dávána přednost. Je však nezbytně nutno, aby práce na Hlučínsku byla řádně organisována. Je tu třeba někoho, kdo by měl evidenci všech našich spolehlivých lidí a lidí nespolehlivých a nebezpečných, Dosavadní organisace nepostačuje. Je třeba, aby Slezská Matice v dohodě s Nár. jednotou v Praze a snad s Nár. radou zřídila v Hlučíně kancelář, která by našim lidem pomáhala, soustřeďovala zprávy z každé obce na Hlučínsku a zakročovala. Doba je vážná, jednejme. Nespoléhejme jen na náhodu a na úřady. Pomáhejme úřadům a žádejme důrazně, aby byl plněn zákon. Budeme-li jednati v zájmu státním ráznějí, a odměníme-li zasloužilé lidi, nestane se, že by úředníci a učitelé z Hlučínska utíkali. Práce a námaha bezvýsledná se zhnusí, je-li oceněna, těší, V Dolním Benešově zemřel děkan P, Bruno Schneider za nadvlády pruské horlivý zastánce Moravců na Hlučínsku, Za republiky se odmlčel, Stěžoval sí, že kněžstvu se dostalo málo vděku za to, že udrželo v lidu na Hlučínsku národní vědomí i za Pruska, Chceme-li Hlučínsku pomocí, postarejme se o stavbu škol, Z 11 měšťanských škol jsou uspokojivě umístěny pouze školy v Kravařích a Petřkovicích, Ostatní školy jsou umístěny velmi uboze. Přímo nemožné jsou poměry v Ludgeřovicích, Třebovicích a Bolaticích. Dívčí měšťanská škola v Hlučíně má pro 11 tříd pouze 7 učeben bez jakýchkoli vedlejších místností. S radostí kvitujeme, že se staví jíž školní budova v Dolním Benešově, a že letos má býti započato se stavbou školy v Hlučíně a Hošťálkovicích. Z obecných škol jsou nejhůře umístěny školy v Hošťálkovicích, Markvartovicích, Darkovičkách a ve Vrablovci. O ostatních obecných školách netvrdím, že by byly umístěny vzorně. Stavba škol na Hlučínsku není jen požadavkem školským, ale i eminentně sociálním a hospodářským. Hlučínsko je kraj zedníků, kteří trpí tolik nezaměstnstí. Dejme jim prácí a získáme je i jejích rodiny. Vždyť otázka Hlučínska je a bude otázkou chleba. Zájem státní také žádá, aby správa obcí byla ve spolehlivých rukou, a aby zaměstnanci obcí nešilhali za hranice. V tom směru žádáme, aby byla obecní zastupitelstva rozpuštěna alespoň na dobu, pokud se poměry neupraví, a správa obcí aby byla svěřena jmenovaným komisařům a správním komisím. Dále žádáme, aby Hlučínsko bylo pojato celé do pohraničního pásma, aby tu platila pro celé území ustvení zákona na ochranu státu, od něhož očekáváme, že vyčistí toto území od živlu státu nebezpečného. Děkujeme vládě i zákonodárným sborům, že vyslyšely hlasu z pohraničí a odhodlaly se ke krokům, od nichž jedině očekáváme záchranu. Hraničáři pracují rádi, ale chtějí, aby jejich práce byla úřady podporována a i oceněna. Na Hlučínsku nikoho nepočešťujeme. Nepřipustíme ale, aby bylo za peníze z Německa germanisováno. 13
Těšínsko Poměr českopolský se v r. 1935 neobyčejně přiostřil. Neúspěchy polské zahraniční politiky a nespokojenost v širokých vrstvách lidových s vládou polských plukovníků nutí polské úřady a vládní činitele, aby odvrátili pozornost svých poddaných od těchto zjevů. Vhodným prostředkem k tomu je falešný křik ve vládních polských listech na domnělé utiskování Poláků u nás; Illustrowanny Kuryer Codzienny a celá řada jiných listů uveřejňovala denně vymyšlené a překroucené zprávy o útisku Poláků u nás. Československo a československý národ byl urážen a tupen způsobem přímo nestoudným, ve větších městech Polska konány tábory, na nichž se štval polský lid proti Československu, vyhrožovalo se vojenským zakročením, red. Kaszyckému dovolil polský rozhlas, aby z Katovic přímo neslýchaným způsobem mluvil o poměrech u nás a povzbuzoval naše Poláky k odboji a neposlušnosti. A by polské úřady měly průkazný materiál pro zahraničí, že naši Poláci jsou tu nespokojení, o to se postaral polský konsulát v Mor. Ostravě. Konsul Malhome i jeho nástupce Klotz dojížděli velmi často do hotelu Polonia v Českém Těšíně, kde konány důvěrné porady s vedoucími činiteli Macierze szkolnej^ Towarzystwa oszcz^dnosčí a jiných korporací. Do Polonie pozváni lidé, kteří za peníze dopustí se i zločinů. Důkazy byly hned. Polští teroristé vytloukli okna v českých školách Karpentné, Dolní Lištné, Komorní Lhotce, Něborech, Ropici, Třinci, Vendryni, v Českém Těšíně (v novostavbě gymnasia), v Dolních Marklovicích, Hnojníku, Střítěži, Stanislavicích, Oldřichovících, Horním Těrlicku, Bystřici-Pasekách. V Konské- Kanadě poškozen pomník Národní hymny, v Karpentné a ve Vendryni zneuctěn ve škole obraz p. presidenta T. G. Masaryka. V několika obcích byly vyvěšeny polské státní vlajky a obrazy presidenta Pilsudského, v jiných zase zlomeny lípy Svobody1'. V Českém Těšíně s budovy celního úřadu byl sňat státní znak československý a vyměněn za polský. Však i ekrasitu použili polští teroristé v Loukách, kde jej umístili pod železniční koleje, a v Českém Těšíně, kde chtěli vyhoditi most spojující Český Těšín s Cieszynem. V Českém Těšíně do zahrady u Střelnice položili pekelný stroj, jenž měl vybuchnouti dne 28. října 1935, kdy na náměstí při oslavě státního svátku bylo přítomno na 30.000 lidí. Jen šťastné náhodě lze přičísti, že účinky ekrasitu na tratí v Loukách a na mostě v Českém Těšíně nenabyly rázu katastrofálního, a že silný dešť dne 28. října 1935 přímo zázračným způsobem zamezil vybuchnutí pekelného stroje. Polští studenti na zemské hospodářské škole v Českém Těšíně zahájili bezdůvodně stávku; dne 28. října 1935 na polské demonstrací u mostu v Cieszynie slibuje úředník katovického vojevodství Rzyman pomstu Československé republice, dne 22. září nový protestní tábor v Cieszynie proti Československu, kde se vyhrožuje zabráním Těšínská až po Ostravicí, téhož dne pronáší polský konsul Klotz z Moravské Ostravy v Horním Těrlicku píetní vzpomínku polským letcům, v níž provokativně a urážlivě mluví o Československu a vyhrožuje, při oslavě státního svátku v Loukách vhozeny teroristy do sálu slzotvorné bomby. Z Polska jsou vypovídáni čsl. příslušníci. Na straně české na výzvu Slezské Matice osvěty lidové zachovává se klid, který imponuje i Polákům. Všechny národní korporace (Slezská Matice osvěty lidové, Sokol, DTJ, Orel, Národní garda, Českosl. obec legionářská, hasíčstvo, skauti a t. d.) svolávají své členy na den 28. října 1935 na oslavu státního svátku do Českého Těšína. Třícettisíc účastníků sleduje v dešti projevy řečníků a ústy Slováka dra Ivanky odpovídá Polákům za Olzou, že z Těšínská nevydáme ani píď půdy. Úřady naše rázněji zakročují proti rušitelům pokoje, odnímají exequatur polskému konsulu Malhomovi i jeho nástupci Klotzovi, zvyšují počet četnictva a 14
tajné policie, nařizují obcím hlídání českých škol, v polít, okrese českotěšínském zostřují se policejní předpisy, v Třinci uzavírá okresní úřad Katolický dům polský, Dziennik Polski zastavuje se na 6 měsíců, provádějí se častější úřední prohlídky u nespolehlivých osob. Tajná policie a četnictvo má úspěch. Podaří se jí zjistiti pachatele teroristických činů a usvědčiti i pana konsula Klotze, že financoval ze zahraničních peněz celou teroristickou akci, jejímž střediskem byla Polonie v Českém Těšíně. Pan Klotz je přinucen opustiti Moravskou Ostravu, usvědčení teroristé putují ke krajskému soudu do Moravské Ostravy, aby tu za svou činnost dostali zasloužený trest. V Polsku veliké zklamání. I pan Kaszycki ustává řádití v katovickém rozhlase. Sztuka síq nieudala". Naše úřady pozorují bedlivě činnost polských učitelů a polských zaměstnanců košickobohumínské dráhy. Nastává zděšení a strach v polském táboře. Tato opatření posilují v našem lidu důvěru k vládě, u nás nastává uklidnění, poněvadž je lidem zřejmo, že vláda pražská dovede si tu zjednati respekt. Líd je vděčen, že národní shromáždění projednává již zákon na obranu státu, v němž jsou přísná opatření pro bezpečnost hranic, a raduje se, že všechny státotvorné strany se vyslovily pro přijetí jeho. Od tohoto zákona slibujeme si ozdravění poměrů na pohraničí. Není přece myslitelno, aby státní a veřejní zaměstnanci pracovali tajně proti státu, který je platí, nemůžeme trpěti, aby průmyslové podniky, které při válečných zápletkách mají svou důležitost, byly spravovány nespolehlivými cizinci, nemůžeme trpěti, aby cizí stát vyvolával u nás neklid, aby tu bujela špionáž a iredenta. S povděkem kvitujeme, že se činí opatření na zabezpečení hranic. Blahodárná" činnost polského konsulátu v Mor. Ostravě neměla mnoho štěstí. Úředník jeho p. Stapiňski napsal v r, 1936 hpis Czesi, v němž kryje svoje jméno pseudonymem Tomasz Jwicz. Svůj pamflet označil podtitulkem Studium historyczno-polityczne, aby mu dodal jakési vážnosti, a zařídil, že tuto knihu o 158 stránkách přidal krakovský Illustrowany Kuryer Codzienny dne -19. března 1936, kdy bylo po celém Polsku slavnostně vzpomínáno zesnulého maršálka Pilsudského, k celému svému nákladu jako bezplatnou přílohu pro všechny abonenty. Uvážíme-li, že Kuryera tiskne se nejméně 30.000 výtisků, seznáme, že tento ohromný náklad knižního hpisu, nemohl zaplatiti pan Stapiňski, nýbrž někdo jiný, finančně silnější činitel polský, který obětuje i statisíce na protičeské štvaní. Obsah hpisu, za který se stydí i rozumní Poláci, není studiem, nýbrž snůškou nepravd zahrocených proti Československu. Byl také v Polsku několika časopisy označen jako ostuda polského národa. Těší nás, že původce tohoto pamfletu byl usvědčen z autorství a přinucen, aby opustil Moravskou Ostravu. Při této příležitosti znovu zdůrazňujeme, že polský konsulát v M. Ostravě je místem, které živí polskou iredentu u nás. Rádi jsme uviděli, že v r. 1935 vydalo pražské nakladatelství Orbis Chmelařovu knihu Polská menšina v Československu", která je klidnou ale učenou odpovědí na knihu Poláci v Československu" vydu ve Varšavě nákladem Polského ústavu pro spolupráci se zahraničím. Kniha Chmelařova vydaná za spolupráce Dr. Auerhana, Dr. Boháče, Dr. Brandejsa, Dr. Fialy, J. Hejreta a Dr. Stránského přesnou statistikou vyvrací stížnosti polské o utiskování Poláků u nás prokazuje, že naší Poláci mají u nás vše, ba mnohem více než je jím jako menšině zaručeno mezinárodní smlouvou. Zato Češi na Volyní nemají ani jediné veřejné školy české. Ve 13 soukromých školách českých učí se některým předmětům (dějepisu, zeměpisu a nauce o státu) jazykem polským. Kniha je vydána také jazykem polským a byla rozeslána do Polska různým význačnějším osobám a vědeckým pracovníkům. 15
Rozdělením Těšínská stala se nám křivda. Smířili jsme se s osudem a snažíme se zapomínat. Polákům dáváme vše, čeho pro svůj národní vývoj potřebují, nepřejme jím ničeho zlého, ale nestrpíme, aby Polsko prostřednictvím svého konsulátu v M. Ostravě organisovalo si tu teroristické tlupy, které ohrožují klid a mír. Je zajímavo, že polští poslanci naši a význačnější oganisace ve dvou posledních neklidných letech nenašli ani jediného slova, kterým by odsoudili činy polských teroristů, nebo projevili loyalítu ke státu, v němž žijí. Domáháte-li se práv, prokažte že jste loyální. Výsledek voleb do poslanecké sněmovny konaných 19. května 1935. V politickém okrese českotěšínském bylo odevzdáno celkem 44.617 hlasů. Z toho připadlo českým stranám... 17.440 polským... 14.472 německým s tra n á m...4.702 komunistům... 7.983 Největšího počtu hlasů dosáhly tedy české strany. V roce 1929 měly české s t r a n y... 11.583 polské... 12.937 německé s t r a n y...4.954 k o m u n is t é... 8.401 Byly tedy nejsilnější skupinou při volbách v roce 1929 Poláci. České strany od roku 1929 získaly tedy 5.857 hlasů. Poláci získali pouze 1.535 hlasů; Němci ztrácejí 252 hlasy; komunisté ztrácejí 418 hlasů. Tedy již z absolutních čísel je patrno, že v politickém okrese českotěšínském získávají velikou část hlasů strany české, Poláci zaznamenávají přírůstek poměrně malý, Němci a komunisté ztrácejí. Podle percentuelního rozvržení mají nyní české strany 39.10%, měly 30.58 /o, získávají tedy 8.5270, Poláci mají 32.44 /o, měli 34.16 /o, ztrácejí tedy 1.72 /o, Němci mají 10.557o, měli 13.087o, ztrácejí tedy 2.537o, Komunisté mají 17.907, měli 22.187o, ztrácejí tedy 5.087o. Získávají tedy jedině strany české, které mají přírůstek 8.52 7», ztrácejí všechny skupiny ostatní. Srovnáme-li výsledky sčítání lidu v r. 1930 s volebními výsledky, docházíme k zajímavým závěrům. Nutno ovšem bráti zřetel k tomu, že komunisté mají své hlasy ze všech složek národnostních skupin. Čechoslováci měli podle sčítání lidu v politickém okrese českotěšínském 40'21 /o a Poláci 51'36 /0, Byli tedy podle sčítání lidu Poláci daleko silnější než Čechoslováci. Podle výsledku voleb do parlamentu, při nichž získali Čechoslováci 39'10 / hlasů, získali tedy skoro plnou cifru sčítání lidu (40'21%)< bez českých hlasů odevzdaných straně komunistické. Naproti tomu Poláci mají proti sčítání lidu méně o 18'92 /0. I kdybychom připočetli značnou část hlasů komunistických k polskému dobru, kdybychom odečetli hlasy židovské a polských soc. demokratů, přece jenom jest hlasování zřejmým dokladem ciferného poklesu polských hlasů. Naproti tomu Němci měli podle sčítání lidu pouze 7'38 /0>získali nyní 10'55%, takže soustředili i při svém absolutním i relativním poklesu hlasů ještě větší počet voličů, než jaký jim náleží podle sčítání lidu. 16
Uvádím zase jen politický okres českotěšínský, kde Poláci mají podle sčítání lidu většinu, v politickém okrese frýdeckém, kde mají Češi majoritu, byl výsledek voleb pro nás velmi příznivý. Pří volbách do zemského zastupitelstva byli zvolení nebo jmenování tito členové ústředního výboru SLMOL: Bohuslav Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně a náměstek starosty SLMOL, Jan Jařabáč, ředitel gymnasia v Orlové a člen ústředního výboru SLMOL, K. Smyczek, řídící učitel v Jablunkově a okresní jednatel matiční, dr. František Jedlička, farář v Novém Bohumíně a poradce ústředního výboru pro otázky církevní. Všichni ustavili se ve klub poslanců zemských a hájí zájmy Těšínská dobře. Výsledky zápisu do škol národních v politickém okrese českotěšínském pro školní rok 1935/36. I. Ve školním roce 1932/33 na národních školách v politickém okrese zapsáno 16.500 dětí... 1933/34 16.915 1934/35... 17-185 1935/36... 16.846 Jest tedy letos na všech národních školách v politickém okrese zapsáno o 339 dětí méně, t. j. o l'97 /o O011* byl celkový přírůstek l 5 /o< předloni 2'44%)- II. Do národních škol českých 1935/36 zapsáno 8.638 dětí, t. j. 51'27 /0 polských 1935/36 6.688 t. j. 39'7 /o německých 1935/36 1.520 t. j. 9'02 /o 16.846 100 "/0 III. Z celkového úbytku.339 dětí IV. Chodilo do škol: České školy mají přírůstek 322 dětí, t. j. + 194 98 /o Polské úbytek 474 t. j- 139'82 /» Německé 187 t. j._ 55'160/o Celkový úbytek.... 339 dětí, t. j. 100 /o 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 českých.. polských.. německých. V. Školy české polské. německé 42'83 7» 44-03 70 44-38 7o 46-66 7. 48-35 7. 51-27 7. 46'02 7» 44-74 / 44-18 7. 42-90 7. 41'71 7. 39-70 7» 11-03 7o 11-23 7o 11-44 7o 10-44 7» 9-94 7» 9-02 7... zapsáno šk. r. 1935/36 8.638, t. j. více o 322, t. j. - f 3-87.,, 11 11 11 1935/36 6.688, t. j. méně o 474, t. j. - 6-617,. 11 11 11 1935/36 1.520, t. j. o 187, t. j. - 10-90 7o Celkový úbytek na národních školách v politickém okrese českotěšínském (viz I.) jest pro školní rok 1935/36 l'97 /o. Nad tento průměr polské školy 6'61 /o a německé 10'957o. Přírůstek mají školy české, a to -j- 3"877o, 17
VI. Z 1000 dětí chodilo ve školním roce 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 do českých... 429 440 444 467 483 513 do polských... 461 447 442 429 417 397 do německých.. 110 113 114 104 100 90 VII. Podle sčítání lidu 1930 bylo obyvatel: V r. 1935/36 je ve školách: národnosti československé... 40'21 /o českých.... 51-27 /» p o ls k é... 51'36 % polských.... 39-70 % n ě m e c k é... 7 38 /o německých... 9-02 /o Výsledky zápisu v politickém okrese fryštátském, kde Češí tvoří většinu, a frýdeckém, který je český, neuvádím. Jsou pro nás rovněž příznivé. Poznamenávám, že při zápisu do českých škol se vůbec neagituje, rodiče mají možnost dáti si svoje děti zapsati do kterékoli školy. Kdo agituje před zápisy, jsou Poláci. Bývalý konsul v Moravské Ostravě Malhome a jeho nástupce Klotz zasílal před zápisy do všech obcí spousty šatů a obuvi, aby zachránil každou polskou duši. Statistika však prokazuje, že ani podplácení nepomáhá. Lidé si uvědomují, že jejich praotcové bylí Češi, kteří bylí násilím popolštěni, a vracejí se zpět. O svoje školství mají Poláci v republice československé postaráno lépe než v Polsk Mají tu více než 100 škol národních placených z prostředků veřejných, spoustu škol mateřských, pokračovacích, několik škol odborných a 1 gymnasium. Republika Československá chová se k polskému školství mnohem lépe než jejich spojenec p. Hitler, který Polákům v Německu zavře od počátku školního roku 1936/37 všechny polské školy soukromé, takže v Německu nebudou míti Poláci vůbec polských škol. Tu mohou křičet a zcela právem. M atiční školy V roce 1935 vydržovala Matice tyto školy: a) odbornou školu pro ženská povolání v Novém Bohumíně (dvouletá se živnostenskou pracovnou pro šití šatů), b) odbornou školu pro ženská povolání v Karvinné (roční škola rodinná), c) hudební školu v Novém Bohumíně s expositurami v Petrovicích, Fryštátě a Rychvaldě, d) hudební školu v Českém Těšíně s expositurami v Třinci, Jablunkově a Hnojníku, e) 43 mateřské školy v různých místech Těšínská a Hlučínska, Mimo to vlastní hudební školu má matiční odbor v Orlové, Petřvaldě a Radvanicích. Ministerstvo školství a národní osvěty ulehčilo Maticí finančně v roce 1935 tím, že převzalo do služeb státních od 1. července 1935 tří členy odborné školy pro ženská povolání v Novém Bohumíně a od 1. prosince 1935 učitelku šití šatů rod. školy v Karvinné, a přidělilo je službou oběma jmenovaným školám. Tímto opatřením ušetří Matice na služném ročně více než Kč 60.000". Mimo to postátnilo minist. školství matiční mateřskou školu v Dolní Lištné a převzalo do služeb státních tří učitelky matičních mateřských škol. Novou mateřskou školu zřídila Matice v Karvinné v osadě Nový York. Matice nezaměstnává vdaných učitelek. 18
Ze služeb matičních bylo propuštěno 5 učitelek mateřských škol (4 se provdaly a 1 přijala místo v jiných službách). Do služeb matičních bylo přijato 9 nových učitelek škol mateřských vesměs z Těšínská. Přijaty byly výhradně učitelky, které prokázaly, že byly nejdelší dobu bez místa (při jinak stejných sociálních poměrech). Náklad na školy mateřské činil v r. 1935 Kč 590.168-85. Stavba škol V roce 1935 vystavěla SMOL budovu pro obecnou školu v Karpentné a v Žívoticích a přistavěla budovu odborné školy pro ženská povolání v Novém Bohumíně. Celkový stavební náklad těchto tří škol činil skoro 1 milion Kč. Na úhradu stavebního nákladu přispěl darem Matici I. odbor matiční v Novém Bohumíně (v movitostí Kč 120.000" a zaplatil nábytek Kč 16.638"75). Zbytek uhradila Matice půjčkou Kč 800.000 u Zemědělské záložny ve Frýdku. Státní správa postavila budovu obecné školy v Návsí pod Stožkem, dokončila budovu státního r. r. gymnasia v Českém Těšíně a zahájila stavbu budovy obecné školy v Bukovci u Jablunkova. Ústřední Matice školská v Praze postaví v roce 1936 budovu měšť. školy v Jablunkově a budovy obecných škol v Mostech na Šancích a v Bystříci-Pasekách, státní správa hodlá postavití budovu obecné školy v Lyžbicích, Stavba školní budovy ve Stonavě zařadí se do státního stavebního programu pro rok 1937. V otázkách církevních se poměry skoro nezměnily. Určitý úspěch zaznamenati můžeme pouze v Novém Bohumíně, kde katolickým farářem stal se Dr. Frant. Jedlička, ačkoli spolek německých kněží se namáhal, aby farářem byl tu jmenován německý žadatel z Karvinné. V Bohumíně po zemřelém faráři Pardubickém byl jmenován opět Čech P. Vaniček, který se stal děkanem po zemřelém P. Ježkoví (Němci). V Loukách n. O. vzdal se dobrovolně český farář svého úřadu, administrátorem byl jmenován Polák. Louky n. O. ilustrují velmi dobře poměry na Těšínsku. Český farář se zřekne fary, poněvadž polští štváči a teroristé placení ze zahraničních fondů mu znechutili práci. Generální vikář kapituluje před touto hrstkou jedinců a uství administrátorem Poláka. Maně vybaví se otázka: Jsme ještě v Československu?" Na Těšínsku je nedostatek českých kněží, který způsobuje, že na uprázdněná místa není dostatek českých žadatelů. Podle výsledků sčítání lidu z roku 1930 žije na čsl. Těšínsku 225.426 Čechoslováků, 77.309 Poláků a 22.013 Němců. Z nich je 228.061 katolíků a to: 169.260 národnosti československé, 44,339 národností polské a 14.472 národnosti německé. Na školách obecných a měšťanských s vyučovacím jazykem československým je na Těšínsku 28.512 dětí náboženství římskokatolického, Z celkového počtu 90 kněží je však pouze 44 Čechů, ostatní jsou Němci a Poláci. Naprostý nedostatek českých kněží zaviňuje, že celá řada systemisovaných míst katechetů na českých školách není obsazena. Náboženství vyučují kněží němečtí a polští, nebo světští učitelé (učitelky). * Není naděje, že by se poměr českých kněží v dohledné době zlepšil, V semináři ve Vídnavě je ve školním roce 1935-36 celkem 64 bohoslovců, z nich je 18 Čechů, 27 Poláků a 19 Němců, Poláci mají ve všech ročnících většinu. Ve II. roč. je na př. 5 Čechů a 9 Poláků, ve IV. roč. 1 Čech, 6 Poláků a 1 Němec. Absolventi českých gymnasií na Těšínsku věnují se 19
málo studiu bohosloveckému, rozhodnou-lí se někteří pro toto studium, vyhýbají se Vidnavě, odcházejí do Čech nebo na Moravu, odkud se pak jíž k nám nevrátí. Pokud nebude vyřízena otázka modu vivendi, není naděje, že by nastala u nás podstatná změna ve směru národním. Augsburská evangelická církev ve Východním Slezsku V Čechách a na Moravě po převratu sloučili se čeští evangelíci augsburského i helv ského vyznání a utvořili českobratrskou církev evangelickou. Na Těšínsku jich příkladu následovala jen malá část českých evangelíků, která na př. v Orlové si vystavěla Husův sbor. Ostatní čeští evangelíci zůstali příslušníky různých evangelických církví, které na Těšínsku jsou dosud ovládány Němci a Poláky. Z těchto evangelických církví je na Těšínsku nejpočetnější augsburská evangelická církev ve Východním Slezsku, která má pouze 6 far, ale 45.111 duší. Podle národností je v této církví 29.687 Poláků (65'8 /0), 15.055 Čechů (33'3 /0), 369 Němců (0"9 /0) ; poměr školních dětí je přibližně tento: ve školách polských je dětí 49 /0, ve školách českých 43 /0, v německých školách 8 /0, Tato církev má značné jmění a jest ovládána nejvýbojnějšími Poláky, Její prozatímní ústavu schválila vláda republiky Československé v r. 1923, ačkoli nevyhovuje duchu doby, neboť nepřipouští při volbách poměrného zastoupení menšin, Voliti může pouze ten, kdo zaplatil za 2 roky předepsaný poplatek církevní a komu presbyterstvo a farář prodá místo v kostelní lavici. Poněvadž v presbyterstvu jsou nesmiřitelní Poláci, a ani jediný z farářů není Čech, nemohou se čeští příslušníci této církve domoci volebního práva. Přiznají-li ojedinělé volební právo i Čechu, jest jeho hlas pří volbě bez významu, jelikož rozhoduje absolutní většina. Farní úřady této církve jsou v těchto obcích: Komorní Lhota. Duchovní jsou Poláci neznalí českého jazyka, ale učí náboženství na českých školách. Děti českých škol mají polskou konfirmaci. Veškeré náboženské úkony se konají jen polský, čeština nesmí do kostela. Orlová, Kněží jsou výhradně Poláci. České bohoslužby jsou třikrát do roka. Konfirmace pro 15 německých dětí se koná německy, ale pro 115 polských a 125 českých dětí jen polský, Dolní Bludovice, Farář i vikář jsou Poláci. Českých bohoslužeb v kostele není vůbec, Třinec, Senior i ostatní kněží jsou Poláci, Příprava na konfirmaci pro české děti se koná česky. Pro 28 /0 Čechů jsou české bohoslužby pětkrát v roce, pro 3 /0 Němců každý měsíc, Bystřice nad Olzou, Duchovní jsou Poláci; bohoslužby jen polské. Návsí. Farář i vikář jsou Poláci. Pro 30 /o Čechů jsou české bohoslužby třikrát za rok, pro V2 /0 Němců německé bohoslužby také třikrát do roka. Tato církev za svou protičeskou činnost dostává od Československé republiky ročně 200.000 Kč, aby mohla vydávatí laciné polské zpěvníky a učebnice na polonisaci českých dětí. Poměry v této církvi zasluhují, aby si jích ministerstvo školství a národní osvěty důkladněji povšimlo a znovu přezkoušelo prozatímní ústavu, odpovídá-lí zájmům církevním a státním. Nemůže se přece trpěti, aby čeští příslušníci této církve, kterých je plná třetina, neměli vůbec práv jazykových, zaručených jím československými zákony, a aby byli vydáni na milost polských farářů. 20
Těšínský kalendář vydává jíž Matice 15 let. Má již svou tradici a vžil se. Redakční rada se snaží, aby kalendář vyhovoval obsahem i úpravou po stránce umělecké a ráda vyhoví dobrým námětům na zlepšení jeho úrovně. V dřívějších letech byl matiční kalendář značným zdrojem příjmů, neboť náklad jeho se uhradil výtěžkem za rozprodané výtisky. Výnos inserce, která byla značná, plynul do matiční pokladny jako čistý zisk. Tíživá hospodářská situace zapůsobila velmi účinně 11a inserci a snížila zisk na minimum. Pro Hlučínsko se vydává jako Moravský kalendář. Bylo by si přáti, aby matiční odbory věnovaly rozprodeji jeho větší pozornost, aby se dostal do každé české rodiny na Těšínsku a Hlučínsku. Matiční zpravodaj informoval odbory o činnosti Matice a byl jim dobrým rádcem v řadě různých otázek. Rozmnožuje se v matiční kanceláři strojem. Vydává se podle potřeby, obyčejně měsíčně. Svépomocný fond V roce 1935 zažádalo o podporu pro své členy postižené neštěstím celkem 24 odborů. Vyhověno bylo všem žádostem. Celkem bylo vyplaceno 27 žadatelům Kč 6,750. Jest litovatí jen toho, že všechny odbory nejsou členy svépomocného fondu. Ze 157 odborů je členem pouze 67 odborů. Poměry v průmyslových závodech ve směru národním se částečně zlepšily, tu a tam zaznamenáváme menší úspěch (Třinec, Hrušov, Nový Bohumín), ale jsme stále nespokojeni, neboť význačná místa mají v rukou stále cizinci nebo lidé necítící česky. Organisace Do konce roku 1935 měla Slezská Matice osvěty lidové celkem 155 odborů. V uplynulém roce založeny byly nové odbory v Bystřici-Pasekách, v Kojkovicích, v Konské-Puncově a v Návsí pod Stožkem. V pohraničních obcích okresu fryštátského a českotěšínského není již ani jediné obce bez matičního odboru. Odbory nejsou jen v několika málo obcích okresu frýdeckého, ale je naděje, že i zde budou zřízeny v dohledné době. Počátkem roku 1936 byly zřízeny nové další odbory a to v Bocvicích na Jablunkovsku a ve Skalici u Frýdku. Okresních matičních sborů bylo roku 1934 celkem 9. V roce 1935 byly pro značnou rozsáhlost rozděleny matiční okresy frýdecký a jablunkovský ve dva. Na Frýdecku je tedy matiční sbor I. a II. a na Jablunkovsku matiční sbor bystřický a jablunkovský. Ústřední výbor jmenoval okresním jednatelem pro II. sbor frýdecký p. M, U. Dr. Juroše, obvodního lékaře v Raškovicích, a pro sbor jablunkovský p. K. Smyczka, řídícího učitele v Jablunkově. 21
Zm ěna stv Poněvadž se vyskytly stížnosti, že matiční stvy jsou zastaralé a neodpovídají duchu doby, vyzvalo předsednictvo organisační komisí, aby stvy přepracovala. Návrh prodebatován I ve schůzích okresních jednatelů, předsednictva i ústředního výboru a schválen po nepatrných 1 změnách mimořádnou valnou hromadou, která se konala dne 24, března 1935 v Orlové, ; Ministerstvo vnitra schválilo změnu stv Slezské Matice osvěty lidové výnosem ze dne 23. dubna 1935 č. 22492j2a - 1935. Nejpodstatnější změny jsou tyto: do ústředního výboru volí valná hromada 30 členů místo 24, okresní jednatelé, kteří bylí dosud poradci, jsou plnoprávnými členy ústředního výboru, okresní jednatele jmenuje ústřední výbor po návrhu okresních sborů, každý okresní sbor je zastoupen v ústředním výboru dvěma volenými členy, okresní sbor matiční tvoří okresní jednatel, předsedové a jednatelé přičleněných matičních odborů a volení členové ústředního výboru za obvod tohoto sboru. Dále byly i přepracovány a pozměněny stvy odborů, které byly příliš stručné a kusé. Stvy odborů byly rozmnoženy a dodány všem odborům, aby je po schválení valnou hromadou předložily ' samostatným podáním zemskému úřadu v Brně ke schválení. Stalo se tak na rozkaz zemského úřadu. Odbory schválily nové stvy při valných hromadách konaných v r. 1936, Do dnešního j dne má jíž celá řada odborů nové stvy schváleny. Iniciativní návrhy odborů a okresních sborů se přidělují komisím (finanční, tiskové, in- j formační, národohospodářské, organisační, církevní), aby je propracovaly a předložily předsednictvu, Komise se svolávají podle potřeby, a možno říci, že se osvědčily. Správa spolku» 1 V čele matiční organisace je ústřední výbor a předsednictvo, které koná 2 až 3 schů do měsíce. V r. 1935 vyřídilo předsednictvo ve 27 schůzích 831 různých záležitostí, ústřední výbor ve 4 schůzích schválil všechna usnesení předsednictva a mimo to projednal celou řadu různých záležitostí. Mimo to svolává předsednictvo podle potřeby okresní jednatele, aby se vyslovili o různých podnětech a iniciativních návrzích. Usnesení předsednictva i ústředního výboru vyřizuje matiční kancelář ve Slezské Ostravě, která má kromě tajemníka a účetního tři písařky na stroji. Rozsáhlost kancelářské agendy nejlépe vystihnou číslice. V r. 1935 přijala ústřední kancelář 5.975 dopisů a odeslala 4.782, tiskopisů rozesláno 9.102, místních telefonických rozhovorů bylo 1810, meziměstských 318, Matičního zpravodaje vydáno 12 čísel ve 2805 výtiscích, různých oběžníků zasláno odborům 10 a mateřským školám 3, přijato 156 balíků a odesláno 210, telegramů přijato i odesláno 11, peněžních zásilek přijato 3165 a odesláno 2624. O d b o č k a ústřední kan celáře Slezské M atice osvěty lidové v Č. Těšíně vyřizuje záležitosti okresních sborů českotěšínských A i B, jablunkovského a bystřického, Pravidelných porad zúčastnili se tito matiční činitelé: náměstek starosty ředitel Boh. Klac, jednatel matiční ředitel Jan Železný, okresní jednatelé: pp. Tomáš Ambros, řídící učitel, Václav Jiroušek, odb. učitel, Karel Smyczek, řídící učitel, p. insp. státních škol Adolf Polášek a správce odbočky profesor Václav Placht, 22
V roce 1935 bylo celkem 16 porad odbočky a vyřízeno v nich 384 záležitostí. V poradách činěna usnesení o národně politických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblastí matiční politického okresu českotěšínského. Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru. Prostřednictvím odbočky rozesílána Těšínská korespondence, která zpravovala český tisk o poměrech na Těšínsku, V odbočce připravováno vydání Těšínského kalendáře, V poradách redakční rady Těšínského kalendáře projednáno 80 záležitostí, Projednány záležitosti kuratoria Masarykova jubilejního fondu lidovýchovného, K odbočce přičleněná agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko. K vyřízení 737 záležitostí bylo třeba 4.029 dopisů. Letáčků pro kursy a přednášky Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové bylo natištěno 29,150, Návštěv v odbočce bylo 1.837, telefonních rozhovorů 2.109. Z matiční divadelní knihovny vypůjčilo si 21 odborů 205 divadelních her. Správce odbočky zúčastnil se celkem 173 matičních a osvětových schůzí a porad. Přehled činnosti M asarykovy jubilejní vyšší školy lidové I. Kursy: Do 18 kursů bylo zapsáno celkem 518 posluchačů, vyučovalo se celkem 409 hodin a průměrná návštěva byla 39 posluchačů. II. Putovní školy lidové: Ve 20 putovních školách lidových uspořádáno 127 večerů, které navštívilo úhrnem 9.163 posluchačů, vyučováno bylo celkem 323 hodin a průměrná návštěva jednoho večera byla 71 posluchačů. III. Jednotlivé přednášky: 46 přednášek navštívilo 6,471 posluchačů, průměrná návštěva jedné přednášky byla 140 osob, 7 přednášek bylo spojeno s debatou. Celkem 99 hodin. IV. Sociologický seminář: Účast 47 posluchačů, 3 hodiny celkem. V. Přednášky v útulcích pro nezaměstnu mládež: Celkem 188 přednášek, posluchačů 80, průměrná návštěva 76, hodin 220. V I. Přednášky se světelnými obrazy: Na 12 témat uspořádáno 83 přednášek, celková účast 13,267 osob, průměrná návštěva 159 osob na přednášku, hodin 166, VII. Čtenářské besídky: 5 čtenářských besídek, celková návštěva 289 osob, průměr 57, hodin 15. byl 1.187. VIII. Výstavy: Celkem uspořádáno 6 výstav s celkovou účastí 3.922 osob. Celková návštěva všech uvedených podniků byla 33.550 osob, počet hodin v I. až VII, O dbory matiční vykonaly v r. 1935 obrovský kus práce ve směru národně uvědomovacím, sociálním, výchovném, hospodářském a propagačním. Mravenčí práci matičních odborů vystihnou nejlépe číslice. 23