Číslo jednací: - 77 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Pavla Horňáka v právní věci žalobce: Pražské inforádio, s. r. o., se sídlem Na Žertvách 132/24, Praha 8-Libeň, IČ 26506734, zast. Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou, se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Škrétova 44/6, Praha 2, za účasti: a) Route radio, s. r. o., se sídlem Stavební 992, Ostrava, IČ 27852474, b) Proradio, s. r. o., se sídlem Koperníkova 794/6, Praha 2, IČ 25047795, zast. JUDr. Olgou Sedláčkovou, advokátkou, se sídlem Nad Petruskou 1, Praha 2, c) Radio Samson, spol. s r. o., se sídlem Smetanovy sady 10, Plzeň, IČ 28010957, zast. Mgr. Janou Zilvarovou, advokátkou, se sídlem Hradešínská 2362/29, Praha 10, d) Radio Bonton, a. s., se sídlem Wenzigova 1872/4, Praha 2, IČ 60192682, e) ESA-rádio, s. r. o., se sídlem Koperníkova 794/6, Praha 2, IČ 62954202, zast. JUDr. Olgou Sedláčkovou, advokátkou, se sídlem Nad Petruskou 1, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 10. 2009 čj. KOZ/262/2009 sp. zn. 2008/1061/zab t a k t o : I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 6. 10. 2009 čj. KOZ/262/2009 sp. zn. 2008/1061/zab se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 640,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ludmily Kutějové, advokátky. III. Osoby zúčastněné na řízení ne mají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada), kterým byla podle 5 písm. b) a 12 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen zákon o vysílání) udělena společnosti Rádio Samson, spol. s. r. o. (dále jen Rádio
pokračování 2 Samson) licence k provozování rozhlasového vysílání programu Rádio SAMSON s využitím kmitočtové sítě se soubory technických parametrů Karlovy Vary 105,0 MHz/200 W, Plzeň 103,0 MHz/200 W, Tachov 105,6 MHz/200 W a Železná Ruda 105,6 MHz/25 W na dobu 8 let od právní moci rozhodnutí. Současně Rada zamítla žádosti o udělení licence žalobce a dalších šesti žadatelů. Žalobce v žalobní námitce A) namítá, že Rada vyhodnotila kriterium transparentnosti vlastnických vztahů ve společnosti žadatele ve vztahu k úspěšnému žadateli a žalobci nesprávně. Uvádí, že jediným společníkem Rádia Samson je společnost SAMSON A PARTNEŘI, a. s., jejíž základní kapitál je tvořen 200 kusy kmenových akcií na majitele v listinné podobě. Žalobce má dva akcionáře, společnosti GES ASSET MANAGEMENT, a. s., a RADIO ASSET, a. s., přičemž základní kapitál obou akcionářů žalobce je tvořen výlučně akciemi na jméno. Proto se žalobce domnívá, že toto kriterium splňuje lépe než úspěšný žadatel. Pokud jde o stabilitu vlastnických vztahů, uvádí žalobce, že Rádio Samson bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 10. 3. 2008 a v průběhu téhož roku byly uzavřeny tři smlouvy o převodu obchodního podílu, kdy původní tři zakladatelé fyzické osoby převedli své podíly na společnosti SAMSON A PARTNEŘI, a. s. Pokud tedy v průběhu šesti měsíců dojde ke stoprocentní obměně vlastnické struktury, nelze hovořit o stabilitě. V žalobní námitce B) žalobce uvádí, že Rada vyhodnotila kritérium ekonomické, organizační a technické připravenosti ve vztahu k uspěšenému žadateli a žalobci nesprávně. Základní kapitál Rádia Samson představuje částka 200.000 Kč, vzniklo přitom dne 10. 3. 2008. Naproti tomu žalobce byl zapsán do obchodního rejstříku již dne 28. 1. 2002 a jeho základní kapitál představuje částka 3,800.000 Kč. Z toho vyplývá, že žalobce naplňuje kritérium výše základního kapitálu a stadium existence žadatele lépe v porovnání s Rádiem Samson. V námitce C) žalobce namítá, že Rada vyhodnotila nesprávně kritérium přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby ve vztahu k úspěšnému žadateli a žalobci. Rada v odůvodnění rozhodnutí uvedla, že Rada méně příznivě hodnotila významné skutečnosti podle ust. 17 odst. 1 písm. c), e) a g) zákona o vysílání. Zákonná (Radou hodnocená) kritéria při udělení licence tak nebyla naplněna v takové míře, jako v případě Rádia Samson. Z tohoto odůvodnění tak není vůbec zřejmé, na základě čeho Rada dospěla k závěru, že žalobce toto kritérium splnil v menší míře než Rádio Samson. V námitce D) žalobce namítá, že Rada vyhodnotila nesprávně kritérium přínos programové skladby navrhované žadatelem k rozmanitosti stávající nabídky programů ve vztahu k úspěšnému žadateli a žalobci. Žalobce je přesvědčen, že pro účely hodnocení tohoto kritéria není výlučným a jediným způsobem posuzování hudební žánr, který hodlal žadatel vysílat, jak to provedla Rada. Pokud Rada ocenila, že žalobce se hodlá věnovat v nadstandardní míře informacím ze sportu, není zřejmé, proč právě tuto okolnost Rada nezohlednila při hodnocení naplnění kritéria přínosu programové skladby.
pokračování 3 Z napadeného rozhodnutí dále nevyplývá, proč Rada nehodnotila také další aspekty, jež žalobce ve své žádosti uvedl, když poukázal mj. na vysoké procento méně známých skladeb, sportovní zpravodajství, komplexní informační servis, zprávy, dopravní servis a kulturní pozvánky ze Západních Čech, tj. programové prvky, jimiž Rada odůvodnila udělené licence právě úspěšnému žadateli. Vzhledem k výše uvedenému je pak nutno hodnotit napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Rada ve vyjádření k podané žalobě uvedla, že s žalobu nesouhlasí a navrhla její zamítnutí. K jednotlivým žalobním námitkám pak uvedla následující: K námitce A) /transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele/ Rada uvádí, že žalobcem tvrzená povinnost žadatele o licenci splňovat podmínky dle 3a odst. 1 zákona o vysílání se vztahuje pouze na osobu žadatele a nikoli také na další osoby ve vlastnické struktuře žadatelů o licenci. Úspěšný žadatel má jediného stoprocentního vlastníka, který je akciovou společností s jediným akcionářem. Dále zdůrazňuje, že kritérium dle 17 odst. 1 písm. b) zákona o vysílání splnili všichni žadatelé, a proto toto kriterium nebylo tím, které rozhodlo o udělení licence. K námitce B) /ekonomická, organizační a technická připravenost žadatele/ Rada uvedla, že toto kritérium opět naplnili všichni uchazeči. Žalobce účelově vytrhuje z kontextu dvě skutečnosti zohledňované při hodnocení tohoto kritéria. V odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou pak vylíčeny další skutečnosti, které v případě úspěšného uchazeče byly vzaty v potaz. K námitce C) /přínos pro rozvoj původní tvorby/ Rada tvrdí, že žalobce opět vytrhuje části odůvodnění z kontextu. Rada uvedla v části odůvodnění vztahující se k úspěšnému žadateli, v čem tento žadatel vyniká u tohoto kritéria nad ostatními uchazeči. Nebylo by pak možné ani účelné toto odůvodnění opakovat v částech vztahujících se k jednotlivým dalším žadatelům o licenci. Pokud jde o námitku D) /přínos programové skladby k rozmanitosti stávající nabídky/ podle názoru Rady je jí vytýkáno něco, co se v napadeném rozhodnutí vůbec netvrdí. Rada nikde neuvádí, že by jedinou hodnocenou skutečností byl hudební žánr, který navrhuje žadatel vysílat. Jednotlivé prvky, které ve vztahu k úspěšnému žadateli shledala Rada jako přínosné, jsou opět uvedeny u tohoto žadatele. Naopak u žalobce Rada shledala, že jím nabízený hudební formát je již v regionu zastoupen a z tohoto důvodu je přínos žalobce z hlediska tohoto kritéria nižší než u úspěšného žadatele. Pokud jeden žadatel nabízí informační a kulturní servis, které jsou pro daný region přínosem, a také hudební formát, který v regionu schází, kdežto druhý žadatel nabízí sice přínosné informační prvky, ale zároveň hudební formát, který vzhledem ke svému zastoupení v regionu přínosem není, je zcela nepochybné, že první žadatel kritérium přínosu programové skladby naplňuje lépe. Pokud žalobce namítá, že Rada nehodnotila další aspekty, které žalobce uvádí, Rada zdůrazňuje, že není možné všechny skutečnosti uvedené v projektech přepsat do odůvodnění rozhodnutí.
pokračování 4 Při ústním jednání žalobce i žalovaný setrvali na svých písemných podáních, zúčastněná osoba Rádio Samson navrhla, aby žaloba byla zamítnuta a ztotožnila se s vyjádřením žalované, zástupce zúčastněných osob Proradio, s. r. o., a ESA-rádio, s. r. o., se ztotožnil s podanou žalobou a navrhl, aby jí bylo vyhověno. Zákon o vysílání v 17 odst. 1 vymezuje kritéria, která Rada při rozhodování o udělení licence hodnotí. Žalobce pak formuluje své žalobní námitky jako konkrétní výtky k jednotlivým kritériím. Rada ve vztahu ke každému kritériu si pak stanovila dílčí okruhy hodnocených skutečností, které jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí. Soud proto přezkoumal hodnocení Rady u těchto kritérií ve vztahu k žalobci a k uspěšenému žadateli a v návaznosti na skutečnosti, které vyplývají ze spisového materiálu, uvádí následující: K žalobní námitce A), tj. ke kritériu podle 17 odst. 1 písm. b) zákona o vysílání - transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele soud uvádí následující: Na toto ustanovení 17 odst. 1 písm. b) zákona o vysílání navazuje ust. 3a odst. 1 tohoto zákona, podle něhož předpokladem k tomu, aby právnická osoba získala licenci nebo registraci, je, že splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem. Má-li právnická osoba právní formu akciové společnosti, je předpokladem k získání licence, že její akcie znějí na jméno. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Rada uvedla ve vztahu k Rádiu Samson: Žadatel kritéria jasně naplňuje, neboť má jediného vlastníka, společnost SAMSON A PARTNEŘI, a. s. ve vztahu k žalobci: Rada nemá žádné námitky, neboť žadatel má dva vlastníky, společnost RADIO ASSET, a. s., a GES MEDIA ASSET, a. s. Žalobce v žalobě namítá, že podle kritérií, které si sama Rada stanovila, měla být hodnocena i právní forma zakladatele či společníka s největším podílem. Pokud by to Rada skutečně učinila, zjistila by, že jediným společníkem Rádia Samson je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen akciemi na majitele, zatímco základní kapitál společníků žalobce je tvořen akciemi na jméno. Rada pak ve vyjádření k žalobě namítá, že povinnost stanovená v 3a odst. 1 zákona o vysílání se vztahuje jen na samotného žadatele a nikoli již na jeho společníky nebo zakladatele, pokud by takové skutečnosti zkoumala, překročila by své kompetence. Soud v daném případě dává žalobci zapravdu. S Radou lze souhlasit potud, že zákon výslovně nezakazuje, aby licence byla udělena žadateli, jehož jediným společníkem je akciová společnost s akciemi na majitele. To ovšem neznamená, že by taková skutečnost nemohla být překážkou pro udělení licence nebo neměla být hodnocena. Zákon stanoví, že předmětem hodnocení má být transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele. Je zřejmé, že pokud zákon výslovně zakazuje, aby licence byla udělena žadateli, který je akciovou společností s akciemi na majitele, pak lze postup, kdy taková společnost založí
pokračování 5 společnost s ručením omezeným a v této společnosti je jediným společníkem právě akciová společnost s akciemi na majitele, hodnotit jako nepřípustné obcházení zákona. Podle 12 odst. 7 zákona o vysílání licence je nepřevoditelná na jinou osobu. Podle 12 odst. 9 zákona o vysílání v žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno. Podle 21 odst. 1 písm. e) zákona o vysílání provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas mj. se změnou výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů. Podle 21 odst. 2 zákona o vysílání změnu ostatních skutečností uváděných v 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit a předložit doklady o schválených změnách do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zápisu změn v obchodním rejstříku. Podle 21 odst. 6 zákona o vysílání provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence. Ze všech těchto ustanovení jednoznačně plyne, že záměrem zákonodárce bylo nastolit takové podmínky, aby nejen při udělování licence, ale i následně po celou dobu její platnosti, bylo bez problémů zjistitelné, kdo je skutečným vlastníkem této licence, tj. kdo fakticky vykonává vliv na subjekt, kterému byla licence udělena. Tomu odpovídá i zákonná dikce v 17 odst. 1 písm. b) zákona o vysílání, kde se hovoří o transparentnosti vlastnických vztahů ve společnosti žadatele. Je-li jediným společníkem žadatele o licenci akciová společnost s akciemi na majitele, nelze o transparentnosti vlastnických vztahů vůbec hovořit, neboť skutečného vlastníka licence tu nelze vůbec zjistit, resp. je jím vždy ten, kdo akcie momentálně drží a vlastnictví k akciím může převést prakticky okamžitě na jinou osobu. Tomu ovšem odpovídá i vymezení dílčích kritérií, které si sama Rada stanovila, když uvedla, že má být hodnocena mj. právní forma zakladatele či společníka žadatele s největším podílem. V rozporu s tím pak Rada ve vyjádření k žalobě tvrdí, že tato skutečnost nemohla být hodnocena. Soud proto uzavírá, že Rada postupovala v rozporu se zákonem o vysílání, když udělila licenci žadateli, jehož jediným společníkem je akciová společnost s akciemi na majitele. Soud se ve vztahu k tomuto závěru rovněž zabýval otázkou, zda se nejedná ze strany zákonodárce o porušení čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), tj. o protiústavní omezení práva na podnikání, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle čl. 26 odst. 1, odst. 2 Listiny má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. V daném případě se tak jedná o omezení ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny, kdy konkrétní způsob podnikání, tj. provozování rozhlasového vysílání na základě licence, je umožněn pouze takovému subjektu, u něhož je zajištěna transparentnost vlastnických vztahů a
pokračování 6 je tak zřejmé, kým je fakticky ovládán. S ohledem na to, že se jedná o činnost, která může mít široký dopad na formování veřejného mínění a může ovlivňovat názory občanů na různé otázky, jedná se dle názoru soudu o legitimní požadavek. Nikomu totiž není a priori odpíráno právo v tomto oboru podnikat, pouze je stanoven požadavek, aby ten, kdo v tomto oboru podniká a má z tohoto podnikání zisk, byl nejen pro státní orgány, ale také pro veřejnost snadno zjistitelný. Soud proto neshledal překážku k aplikaci ustanovení 3a odst. 1 zákona o vysílání a nedospěl ani k závěru, že výklad předmětného ustanovení, který zaujal shora, by byl protiústavní. Rada v rámci tohoto kritéria dále sama uvedla, že má být hodnocena také stabilita vlastnických vztahů žadatele. V odůvodnění rozhodnutí pak ve vztahu k tomuto dílčímu kritériu není uvedeno v napadeném rozhodnutí nic, a to ani ve vztahu k žalobci ani ve vztahu k úspěšnému žadateli. Žalobce proto v žalobě namítá, že ve vztahu k tomuto dílčímu kritériu je napadené rozhodnuti nepřezkoumatelné. Rada se k této otázce následně nevyjádřila ani ve vyjádření k podané žalobě. Žalobce pak v žalobě zejména namítá, že společnost úspěšného žadatele vznikla dne 10. 3. 2008 a v průběhu téhož roku (11. 9. 2008) byly uzavřeny tři smlouvy o převodu obchodního podílu z původních tří zakladatelů na současného jediného společníka. Jedná se tedy o skutečnosti, které nepochybně spadají pod hledisko stability vlastnických vztahů žadatele. Ve vztahu k tomuto kritériu (a obdobně i ve vztahu k následujícímu) přitom nelze akceptovat názor Rady uvedený ve vyjádření k podané žalobě, že tato kritéria nerozhodovala o udělení licence, neboť je splnili všichni uchazeči. Jak totiž vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, ani u ostatních kritérií se Rada nespokojila pouze se závěrem, zda ten který uchazeč dané kritérium splnil, ale zkoumala také, v jaké míře bylo toto kritérium splněno. Pokud Rada zohledňovala různou míru naplnění některých kritérií různými žadateli, není důvodu, proč by nemělo být tímto způsobem postupováno u všech kritérií. Lze tedy uzavřít, že ve vztahu k tomuto kritériu je napadené rozhodnutí jednak nezákonné a jednak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Pokud jde o žalobní námitku B) vztahující se k ustanovení 17 odst. 1 písm. a) zákona o vysílání - ekonomická, organizační a technická připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal - Rada v rámci tohoto kritéria sama uvedla, že má být hodnocena mj. výše základního kapitálu a stadium existence žadatele. V odůvodnění rozhodnutí Rada uvedla ve vztahu k Rádiu Samson: Žadatel vychází ze zkušeností s prodejem on-line reklamy a lokální reklamy v regionu. Žadatel je plně organizačně a personálně připraven zahájit vysílání. Je dlouhodobě provozovatelem internetového rádia a disponuje odbavovacím, on-air a nahrávacím pracovištěm. ve vztahu k žalobci: Žadatel je provozovatelem rozhlasového vysílání, programu Radio Hey Praha. Disponuje částí finančních prostředků a další získá od společnosti GES MEDIA ASSET, a. s. Organizační a personální připravenost je dobrá a rovněž technická připravenost je vyhovující.
pokračování 7 Žalobce v žalobě poukazuje na nestabilní vlastnickou strukturu ve společnosti úspěšného žadatele a na to, že tato společnost má základní kapitál toliko 200.000,- Kč, zatímco žalobce má základní kapitál ve výši 3,800.000,- Kč. Rada ve vyjádření k žalobě uvedla, že toto kritérium naplnili všichni účastníci licenčního řízení. Žalobce pouze účelově vytrhuje z kontextu dvě skutečnosti zohledňované v rámci tohoto kritéria. V odůvodnění rozhodnutí jsou vylíčeny skutečnost rozhodné pro zhodnocení tohoto kritéria, zejm. zkušenosti s prodejem on-line reklamy a personální a organizační zajištění, když žadatel je již provozovatelem internetového rádia www.radiosamson.cz. Ve vztahu k tomuto kritériu platí to, co již bylo uvedeno shora k předchozí žalobní námitce. Rada zde opět opomněla výslovně zhodnotit některá dílčí kritéria, která si sama stanovila, a která mohou mít pro udělení licence význam. Soud souhlasí s tím, že licenční řízení není soutěží o výši základního kapitálu. Nicméně nelze souhlasit s tím, že by několikanásobný rozdíl ve výši základního kapitálu mezi jednotlivými žadateli byl zcela bez významu a že by se tedy jednalo o okolnost, kterou není třeba v odůvodnění rozhodnutí zmiňovat a hodnotit ji. Soud proto uzavírá, že i ve vztahu k tomuto kritériu je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Pokud jde o žalobní námitku C) vztahující se k ustanovení 17 odst. 1 písm. e) zákona o vysílání - přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby - v odůvodnění rozhodnutí Rada uvedla ve vztahu k Rádiu Samson Rada považuje přínos za nesporný. Žadatel vytváří vlastní autorský program včetně žánrově zaměřených specializovaných pořadů a poskytuje prostor pro nové talenty a mladé kapely a interprety. Dává před základními osvědčenými hity přednost zařazování skladeb méně známých skupin a interpretů daného žánru. Žadatel je také pořadatelem hudebního festivalu přímo v daném regionu (v Hrádku u Rokycan). ve vztahu k žalobci Žalobce realizuje vlastní pořady za pomoci redaktorů i externích spolupracovníků v regionu a spolupracuje s kulturními a společenskými subjekty v regionu. Žalobce tvrdí, že z rozhodnutí není zřejmé, na základě čeho Rada dospěla, že u žalobce bylo toto kritérium naplněno méně než u úspěšného žadatele. Rada ve vyjádření k žalobě uvedla, že z odůvodnění rozhodnutí je to zřejmé, neboť úspěšný žadatel (podobně jako žalobce) vytváří vlastní autorský program, dále je však pořadatelem regionálního hudebního festivalu a navíc poskytuje prostor pro mladé kapely a nové talenty. Proto bylo v rozhodnutí uvedeno, že úspěšný žadatel v tomto kritériu vyniká nad ostatními žadateli. Z odůvodnění rozhodnutí je to pak zřejmé. Soud v tomto ohledu souhlasí s Radou. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zcela zřejmé, že žalobce stejně jako úspěšný žadatel vytvářejí vlastní autorský program, avšak úspěšný žadatel narozdíl od žalobce je také pořadatelem hudebního festivalu přímo v daném regionu a že dává prostor pro nové talenty a mladé kapely a interprety. Z napadeného
pokračování 8 rozhodnutí je tedy zcela jednoznačně zřejmé, v čem úspěšný žadatel toto kritérium naplňuje lépe než žalobce a námitka tak není důvodná. Ve vztahu k žalobní námitce D) týkající se hodnocení kritéria dle 17 odst. 1 písm. c) zákona o vysílání - přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto - v odůvodnění rozhodnutí Rada uvedla ve vztahu k Rádiu Samson: Rada uvedla, že formát programu žadatele v regionu chybí. Jedná se o projekt plnoformátové žánrové stanice se zaměřením čistě na country, folk a trampskou hudbu. Žadatel vychází z úspěšného formátu internetového rádia. Mimo žánrové hudby projekt přináší komplexní informační servis vycházející ze žánrového zaměření. Kromě aktuálního přehledu událostí v regionu budou informační rubriky zaměřeny zejména na kulturní (především hudební) dění. Rada významně ocenila těsné sepětí hudební a informační složky. Všechny pořady, rubriky a informační servisy budou vizualizovány prostřednictvím internetu. Žadatel klade důraz na interaktivitu a kontakt s posluchačem, např. formou hitparád či písničkových přání. Z tohoto hlediska je tedy přínos žadatele nesporný. ve vztahu k žalobci: Předložený projekt představuje převzatý program Radia Hey Praha s formátem skrz žánry nejen pro aktivní dospělé. V intencích převzatého programu bude docházet k regionálnímu odpojování zpravodajství. Žadatel se hodlá v nadstandardní míře věnovat informacím ze sportu. Rada toto zaměření ocenila s ohledem na to, že žadatel má dohodnutou spolupráci s některými sportovními kluby. Hudební formát shledala podstatně méně přínosným, neboť je v dané oblasti již zastoupen (Hitrádio Dragon, Hitrádio FM plus, K iss Proton aj.) Žalobce namítá, že výlučným a jediným předmětem posuzování nemá být hudební žánr a že nebyly zmíněny některé aspekty zmíněné žalobcem v žádosti o licenci, ačkoli shodné prvky byly důvodem pro udělení licence vítěznému žadateli. Rada ve vyjádření k žalobě poukazuje na to, že takto nepostupovala, že ve vztahu k informační části programové skladby shledala oba projekty v podstatě stejně přínosnými, a proto hrál rozhodující roli prvek hudební. Soud se plně ztotožňuje s vyjádřením Rady. Z napadeného rozhodnutí nijak nevyplývá, že by Rada v souvislosti s tímto kritériem hodnotila toliko vysílaný hudební žánr, jak naznačuje žalobce v žalobě. Z rozhodnutí zřetelně vyplývá, že Rada při porovnání předložených žádostí žalobce a Radia Samson dospěla k závěru, že informační prvky obou předložených žádosti jsou v podstatě stejně přínosné z hlediska 17 odst. 1 písm. c) zákona o vysílání a ocenila i prvky uváděné v žádosti žalobce. Při shodnosti přínosu, pokud jde o informační prvky navrhované skladby programu, pak musela Rada nutně zohlednit, že hudební složka navrhovaného programu v případě žalobce není pro daný region přínosem narozdíl od vítězné žádosti. Rada tedy zcela logickým a zákonu odpovídajícím způsobem dospěla k závěru, že pokud jde o kritérium dle 17 odst. 1 písm. c) zákona o vysílání, je přínos u žádosti úspěšného žadatele větší než u žalobce. Tento svůj názor také přezkoumatelným a dostatečným způsobem ozřejmila v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tuto námitku proto soud důvodnou neshledal.
pokračování 9 Ze shora uvedeného vyplývá, že Rada se snaží prezentovat výsledek licenčního řízení při porovnání žalobce a úspěšného žadatele tak, že některá kritéria naplňují oba tito žadatelé stejně a v některých pak úspěšný žadatel žalobce převyšuje. Takový úsudek je ovšem dílem nesprávný a dílem nedostatečně odůvodněný. V řízení o udělení licence pochopitelně není vyloučeno, aby nastala situace, že žádný z žadatelů nebude ve všech kritériích ostatní žadatele převyšovat a naopak lze očekávat, že při samostatném posuzování některých kritérií budou nejlépe to které jednotlivé kritérium splňovat různí uchazeči. Lze si pak dokonce představit i situaci, že licence bude udělena žadateli, který ani v jednom kritériu nebyl vyhodnocen jako nejlepší, protože předložené žádosti je nutno posuzovat jako celek. Je potom věcí Rady, aby uvážila (a následně zdůvodnila) důležitost jednotlivých kritérií a míru náskoku jednotlivých žadatelů a odůvodnila tak udělení licence některému z žadatelů. V daném případě nicméně shledává soud zásadní pochybení Rady spočívající v tom, že licence byla udělena žadateli, který pro udělení licence vůbec nesplňuje zákonné podmínky, když se jedná o překážku absolutní, která nemůže být kompenzována tím, že tento žadatel v kritériích, která Rada považovala za zásadní, ostatní žadatele výrazně převyšuje. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí podle 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení ( 78 odst. 4 s. ř. s.). Právním názorem, který soud vyslovil v tomto rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán ( 78 odst. 5 s. ř. s.). Žalobce měl se svojí žalobou úspěch a náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených a prokázaných nákladů řízení podle ustanovení 60 odst. 1 s. ř. s. Tyto náklady spočívají v nákladech souvisejících se zastoupením advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za 3 úkony právní služby po 2100 Kč (za převzetí věci, sepis žaloby a účast u ústního jednání), a 3 režijní paušály po 300 Kč. Celkem tedy činí náklady na právní zastoupení 7.200.- Kč. K tomu se připočítává daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, jíž je žalobcův advokát plátcem, ve výši 1440 Kč. Další náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10.640 Kč. Osoba zúčastněná na řízení má podle 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. V daném případě soud osobám zúčastněným na řízení žádnou povinnost neuložil, a proto jim právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
pokračování 10 Za správnost vyhotovení: Krejčová B. vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie ( 105 odst. 2 s.ř.s.). V Praze dne 6. května 2010 Mgr. Jana Brothánková, v.r. předsedkyně senátu