Asociace učitelů španělštiny Asociación de Profesores de Español República Checa Comité ejecutivo Presidente, Secretario: Tomáš kupka Vicepresidenta para las regiones y Tesorera: Eva Kotrčková Vicepresidente: Július Štang Redactor: Jitka Fenclová Vocero: Ingrid Castro Direcciones de contacto Página web: www.aus-ape.cz Administrador de web: Tomáš Kupka Correo electrónico: Tomas.Kupka@gymnct.cz aus-ape@seznam.cz Correo postal: PhDr. Tomáš Kupka Gymnázium, Česká Třebová Tyršovo nám. 970 560 02 Česká Třebová Teléfono: 606 321 930 Las opiniones y el contenido de los artículos son responsabilidad exclusiva de los autores.
Estimados colegas: En dos últimos años pasaron muchas cosas muy importantes relacionadas con nuestra Asociación y con el mundo de la enseñanza de ELE en la República Checa. Entre todas hay que mencionar al menos tres siguientes: En el año 2013 acabó el período laboral de nuestro gran amigo y colaborador don Demetrio Fernández González, Agregado de Educación de la Embajada de España, que había cumplido su misión en nuestro país de manera excelente y profesional. Un par de semanas después de la despedida de Demetrio tuvimos el gran placer de conocer a doña Pilar Barrero García, una señora simpática que inmediatamente empezó a cumplir con el entusiasmo y vivo interés con su misión en la Agregaduría. Nuestra expresidenta Anna Mistinova recibió en el abril de 2014 condecoraciones de la orden del mérito civil del Reino de España y la cruz de oficial de la orden de Isabel la Católica por su labor en la promoción de las relaciones entre la República Checa y el Reino de España. La FIAPE, cuyo miembro fundador somos, coorganizó dos congresos internacionales y se presentó allí como una institución que une a más de 17.000 profesores de ELE por todo el mundo. Sus páginas Web y Facebook de FIAPE sirven como una buena fuente de información, recursos didácticos etc. En los próximos meses también nos esperan varias novedades. Por el cambio de la sede del Instituto de Preparación Lingüística y Profesional (ÚJOP) en Hloubětín termina una época de muchos años durante la que la APE solía celebrar las Jornadas en la Sala Iberoamericana del mencionado Instituto. Queríamos agradecer mucho a Věra Hoffmannová por su gran ayuda y apoyo. Junto con este cambio hay que reemplazar la sede formal de la APE y encontrar otro refugio en el que podamos organizar nuestros encuentros. En la primera Jornada del año 2015 nos esperan las elecciones del Comité Ejecutivo y de la Comisión Revisora de Cuentas. La Asamblea General debe revisar y acceptar una modificación de acuerdo con la legislatura actual.
Queridos amigos, después de dos años les presentamos el nuevo Boletín 2014 de la Asociación de Profesores de Español de la República Checa. Seguimos publicando así un material tanto informativo como inspirativo. Empezamos con el artículo de la Agregada de Educación de la Embajada de España, doña Pilar Barrero García, sobre la situación de la enseñanza del español en la Rep. Checa. En la parte Materiales y presentaciones pueden encontrar el matrial didáctico sobre la historia de Cuba que Július Štang creó para sus clases de ELE. Además se presentan en esta parte los departamentos de las universidades de la República Checa que ofrecen los estudios de la filología hispánica, traducción o estudios iberoamericanos. El otro texto de esta parte se dedica a la descripción de la sociedad AFS Mezikulturní programy, o.p.s. Tereza Strmisková, una de las coordinadoras de los programas educativos, nos informa sobre posibilidades de estudiar en las escuelas secundarias en los países hispanohablantes. En la parte Actualidad e información pueden encontrar información relacionada con los concursos para los estudiantes checos conocidos como Olympiáda ze španělštiny o Konverzační soutěž ze španělštiny. Alena Malá escribe sobre el proceso del concurso, describe las partes y métodos de la evaluación. Al final de su artículo hay tablas de colocación de los participantes del nivel nacional que participaron en el año 2013 y 2014. La nueva parte Opiniones contiene el texto escrito por parte de Enrique Ramírez Espino de TUL Liberec. Incorporamos este texto para que el autor no nos acuse de censura. Concluimos nuestro Boletín con las informaciones de parte del Comité Ejecutivo recordando las actividades de la APE en los años 2012, 2013 y 2014 y el estado de cuentas de la APE en los años 2012 y 2013. Queremos dar las gracias a todos que nos han apoyado, particularmente a las embajadas y las editoriales. Muchas gracias a todos los ponentes que nos ayudaron de manera abnegada a preparar el programa para nuestras jornadas de conferencias y talleres didácticos. También agradecemos a todos los que participan en nuestras actividades. Quedamos a su disposición para que puedan informarnos, enviar sus opiniones o críticas. Tomáš Kupka, Presidente de la APE Asociace učitelů španělštiny Bulletin 3
Artículos La enseñanza del español en la República Checa Pilar Barrero García El análisis de la situación de la enseñanza del español en la República Checa debe partir de la premisa de que este país ha estado históricamente interesado en el aprendizaje de idiomas, debido a su situación geográfica central en Europa y a sus fronteras compartidas con varios países, entre otras razones La enseñanza de lengua española está presente tanto en la enseñanza reglada como en la no reglada habiendo incrementado su presencia durante los últimos años. La implantación de Secciones Bilingües en centros públicos de la República checa representó un gran impulso para la enseñanza reglada del español. Se consiguió gracias a la firma de un Protocolo de colaboración entre el entonces Ministerio de Educación y Ciencia de España y el Ministerio de Educación, Juventud y Deporte de la República Checa. Actualmente son seis las Secciones Bilingües que están situadas en Brno, České Budejovice, Olomouc, Ostrava, Pilsen y Praga. La implantación de Secciones Bilingües en centros públicos de la República Checa representó un gran impulso para la enseñanza del español. Estas Secciones Bilingues ofrecen a su alumnado una formación bilingüe en español y en checo. Al finalizar el Plan de Estudios de seis años, los alumnos que aprueban los correspondientes exámenes y cumplen los requisitos requeridos para su expedición, obtienen la titulación propia del país y el título de Bachiller español. Asimismo, la enseñanza del español está presente en todas las etapas del sistema educativo, desde la educación primaria hasta la universidad. En conjunto, y sin tener en cuenta la enseñanza universitaria, el español es la quinta lengua más estudiada después del inglés, el alemán, el ruso y el francés. 4 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
Número de alumnos de primaria, secundaria y educación superior no universitaria que estudian lenguas extranjeras 2010-2011 2011-2012 2012-2013 2013-2014 Español 27.751 28.001 27.133 27.259 Inglés 1.079.324 1.073.796 1.076.713 1.087.788 Francés 46.612 42.389 37.350 34.464 Alemán 348.439 322.682 299.963 316.409 Ruso 55.379 56.584 56.812 71.946 Latín 12.134 11.400 10.249 10.008 Griego clásico 5 0 0 0 Italiano 1.277 1.200 990 989 Otra lengua europea 154 183 108 130 Otra lengua 503 282 252 247 A esta cifra de 27.259 alumnos que estudian español desde primaria hasta la educación superior no universitaria hay que sumar la de los 8.317 alumnos de las universidades, donde la lengua española es el idioma que más crece. Podemos examinar la enseñanza del español en las distintas etapas: 1. Educación obligatoria Actualmente las lenguas extranjeras más estudiadas son, por este orden, el inglés, el alemán, el ruso, el francés y el español. El español, por lo tanto, ocupa el quinto lugar con un porcentaje reducido del total de estudiantes matriculados. El hecho de que la enseñanza del español esté poco extendida se debe, entre otras razones, a la falta de un número suficiente de profesores. 2. Educación Postobligatoria En las Escuelas de Secundaria Superior, el inglés es claramente la opción mayoritaria como primer idioma, seguido del alemán y el francés. El español, por su parte, compite con el ruso por la cuarta posición. El número de alumnos que aprenden español en esta etapa ha experimentado un crecimiento muy considerable durante los últimos años. Aunque la cifra de alumnos que han cursado español no es comparable todavía con las del francés o el alemán, es llamativo su incremento en los centros de Educación Secundaria Superior General y Especializada. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 5
3. Educación Universitaria En las universidades, el español es la lengua con mayor demanda. La evolución del número de alumnos universitarios de español ha sido importante, habiendo aumentado en un 35%. Durante el curso académico 2013/2014, el número de estudiantes de español en las dieciocho universidades checas en que se estudia este idioma fue de 8.317. La siguiente tabla ofrece una visión general del estado del español en la República Checa en lo que se refiere a número de centros, alumnos y profesores. Por otra parte, si se consideran las cifras de profesores de español en la enseñanza secundaria, se observa que el número es razonable, aunque en la enseñanza básica continúa siendo muy bajo. El profesorado de español de la Escuela Básica tiene una formación diversa, siendo de carácter generalista para la primera etapa de Educación Primaria y especializada en español con titulación expedida por una Facultad de Pedagogía para la segunda etapa que corresponde al Ciclo Inferior de Educación Secundaria. En los centros de Educación Secundaria Superior, los profesores tienen la titulación de Magistr en Filología Hispánica y han seguido un programa complementario de capacitación pedagógica en una Facultad de Pedagogía, que les habilita para la enseñanza. La enseñanza del español fuera del sistema educativo reglado se lleva a cabo desde el Instituto Cervantes de Praga, las Escuelas Estatales de Idiomas, así como por escuelas privadas de enseñanzas de idiomas, entre otros actores. Perspectivas de futuro A pesar de la bajada en el número de alumnos que se incorporan al sistema educativo en la República Checa debido caída de la natalidad, el número de estudiantes de español ha logrado mantenerse durante los últimos años, mientras que otras lenguas como el francés o el italiano han sufrido fuertes descensos. Además, el número de estudiantes de ELE fuera de la enseñanza reglada, a través de Escuelas Oficiales de Idiomas o academias privadas es considerable. República Checa: alumnos de español 2010-11 2011-12 2012-13 2013-14 Escuelas Básicas 2.316 2.652 2.698 3.884 Escuelas Secundarias 24.638 24.709 23.752 22.778 Educación Superior no universitaria 797 640 683 597 Educación Superior universitaria 10.341 8.903 8.321 8.317 TOTAL 38.092 36.094 35.454 35.576 Fuente: Ministerio de Educación, Juventud y Deporte de la República Checa. 6 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
República Checa: profesores de español 2010-11 2011-12 2012-13 2013-14 Escuelas Básicas 36 45 46 56 Escuelas Secundarias 318 323 314 315 Educación Superior no universitaria 9 9 10 7 Educación Superior universitaria 136 135 135 134 TOTAL 499 512 505 512 Fuente: Ministerio de Educación, Juventud y Deporte de la República Checa. República Checa: centros de español 2010-11 2011-12 2012-13 2013-14 Escuelas Básicas 71 72 71 97 Escuelas Secundarias 244 251 240 247 Educación Superior no universitaria 16 15 19 15 Educación Superior universitaria 43 43 43 43 TOTAL 373 381 373 402 Fuente: Ministerio de Educación, Juventud y Deporte de la República Checa. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 7
Materiales y presentaciones Stručné dějiny Kuby Výukový materiál, Gymnázium Nad Alejí, Praha Július Štang Ke kontaktu obyvatel Ameriky a Evropy došlo už v průběhu první objevitelské plavby Kryštofa Kolumba, který kromě ostrovního území Baham vstoupil i na půdu dnešní Kuby (27.10.1492). K její systematické kolonizaci došlo až na začátku 16. století. Od ní si španělští dobyvatelé slibovali značné výnosy z rýžování zlata v tamních potocích a řekách. Tato vidina rychlé návratnosti výdajů spojených s organizováním španělských objevitelských cest se v případě Kuby nikdy nenaplnila. Španělští dobyvatelé a kolonizátoři nalezli východisko v chovu hovězího dobytka, vepřů a koní, v zakládání tabákových a kávových plantáží a posléze i v pěstování cukrové třtiny dovezené z Indie. Přechod k produkci cukru, tabáku a kávy ovlivňoval po celá čtyři staletí ekonomiku Kuby. Rychlejšímu rozšiřování osevných ploch bránil nedostatek pracovních sil. Domorodí obyvatelé pod tíhou neúměrně vysokého pracovního vypětí i drsného zacházení ze strany kolonizátorů postupně vymírali, nebo dokonce páchali hromadné sebevraždy. Drastický úbytek místních obyvatel museli majitelé plantáží řešit už v 17. století dovozem otroků z Afriky. Lukrativní obchod však zcela ovládli Angličané a Holanďané. Prvním ekonomicky a politicky významným střediskem na Kubě bylo město Santiago na východě země, které bylo přirozeným pojítkem se zeměpisně i hospodářsky blízkým ostrovem Española (dnes Haiti a Dominikánská republika). V jeho čele, jakož i v čele dalších postupně zakládaných větších lokalit stály orgány místní správy nesoucí španělský název Cabildo. Na významu však nabývala Havana v západní části ostrova založená v roce 1515 jako město s dobře chráněným zálivem, jehož úzké hrdlo na rozdíl od Santiaga vedlo přímo do vod Atlantiku, kudy vedly námořní cesty spojující oba kontinenty Ameriku a Evropu. Přístav Havana se také stal vstupní branou do Mexického zálivu a celého Karibiku jako obligátní zastávka pro doplnění zásob pitné vody, dřeva a potravin pro posádky všech lodí plujících po tehdy známých námořních trasách. 8 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
Tento bod důležitý pro expanzi a udržení španělské nadvlády v Americe spolu s rostoucím hospodářským významem Kuby samotné, jejíž potenciál se koncentroval na západě země (tedy blíž k Havaně samotné), se později promítl i do významu španělské administrativně-politické správy Kuby s názvem Generální kapitanát, španělsky Capitanía General. Tento název byl dobovým označením pro vojenský okruh se širokými pravomocemi. V jeho čele stál generální kapitán (Capitán General), což nebyla vojenská hodnost, ale označení pro vysokého úředníka jmenovaného a vysílaného samotným španělským králem. Při čilém obchodování s otroky se Angličané velice brzy dobře seznámili s Karibskou oblastí, ovládli většinu ostrovních zemí Malých Antil a stali se pány Jamajky ve Velkých Antilách. Holanďané zase kontrolovali řetězec menších ostrovů ležících naproti břehům dnešní Venezuely. Anglie usilovala i o ovládnutí brány do Ameriky Havany. V roce 1762 se jí Angličané na 11 měsíců zmocnili. Tamní vlastenci však zorganizovali obranu města a získali ho opět pro sebe a pro španělskou korunu. Tento projev obranné iniciativy lze považovat za jeden z prvních dokladů svědčících o počátcích formování kubánského národa. Poučení z prvního vážného konfliktu dvou evropských koloniálních mocností v zámoří vedlo Španělsko k posílení své posádky v Havaně. Nutné navršení rozpočtu pro toto město kryla centrální vláda v Madridu z tzv. mexických dotací, španělsky Situado de México, plynoucích ve formě mincí ražených ze stříbra těženého v dolech Zacatecas (severní Mexiko). Z výrazného posílení vojenské přítomnosti Španělska na Kubě profitovali místní majitelé farem specializovaní na chov hovězího dobytka, a to hlavně ti, kteří ho dováželi ze vzdálenějšího vnitrozemí a potom ho na svých pastvinách a ve stájích umístěných kolem Havany opět vykrmili na požadovanou jateční váhu. Situace však zůstala nezměněna pro pěstitele cukrové třtiny a tabáku, protože vývoz těchto produktů podléhal režimu přísných regulací a export mohl být veden pouze a jedině prostřednictvím Španělska samotného. Pod tlakem světové poptávky po cukru a tabáku docházelo na Kubě v 18. století k rozšiřování plantáží i jejich produkce a vedlo k navyšování podílu otrocké pracovní síly, kterou dodávali Angličané. Volnou kapacitu nákladních lodí při zpáteční plavbě začali využívat kubánští producenti cukru a pěstitelé tabáku k obchodování přímo s Anglií a jejími koloniemi v Severní Americe, později s USA. Španělsko tak začalo být kráceno na příjmech z vývozu a rozdíl mezi legálním a ilegálním exportem té doby proudil na účty kubánských exportérů. Nárůstu politické radikalizace kubánských producentů a růstu odporu vůči španělské koruně bránily na začátku 19. století výrazné sociálně-rasové rozdíly uvnitř kubánské společnosti. Dělící čára mezi černošskou, otrockou populací a její bělošskou, vlastnickou protistranou, neprospívala sjednocení v jednolitý odpor. Navíc na Kubě tehdy přetrvávaly Asociace učitelů španělštiny Bulletin 9
také obavy, aby populace afrického původu nelikvidovala své bílé pány tak, jak tomu bylo po Francouzské revoluci (1789) na sousedním Haiti. I přes značné rozdíly v postavení obyvatel černé a bílé pleti došlo na Kubě v první polovině 19. století k promíchávání obou ras a k početnímu růstu míšenců mulatů. Narůstal i jejich pocit sounáležitosti se zemí, kam byli zavlečeni a kde už vyrostli. Pokračoval proces, kterému říkáme formování kubánského národa. Ve druhé polovině 19. století nabírá na síle nová dělící čára, tentokrát vedená mezi reprezentanty španělské koloniální správy vysílanými přímo že Španělska a Španěly žijícími po několik generací na Kubě. Privilegované postavení jedněch a nerovnoprávné postavení druhých vedlo k organizování hnutí odporu, které začínalo rituálem volání po svobodě, španělsky Gritos, které mělo vyburcovat Kubánce z letargie. Ozbrojený boj vedený proti španělské nadvládě na Kubě začal v roce 1868 a odstartoval tak první revoluci nazvanou Desetiletá válka. Toto vzplanutí boje proti cizí nadvládě na ostrově skončilo v roce 1878 bez kýženého výsledku. Vinu nenesou vojenští stratégové, ale mnohdy politické špičky odboje, které nedovedly úspěšně koordinovat projevenou touhu Kubánců po samostatnosti. Svoji roli sehrál i nedostatek finančních prostředků na pokračování ozbrojených akcí, protože majitelé plantáží už vyčerpali všechny zdroje podpory ve prospěch povstání. Místní vlastníci zemědělského půdního a lesního fondu mnohdy prodali své velkostatky o velkých rozlohách americkým plantážníkům z jižanských států USA nabývajících znovu ekonomickou sílu po vyčerpávající válce Severu proti Jihu v Americe (1864 1867). A tak v průběhu povstání i po první válce za nezávislost Kuby došlo k velkým vlastnickým přesunům nemovitého majetku na Kubě ve prospěch politického konkurenta španělské nadvlády, a to Spojených států amerických. Po novém přeskupení kubánských bojujících sil byl zápas o dosažení svobody obnoven v revolučním vzplanutí z roku 1895, nazvaném Druhá válka za nezávislost, kterou ze zahraničí organizoval (USA, Mexiko, Guatemala) kubánský revolucionář, vlastenec a básník José Martí. Jednou z mnoha jedinečných zásluh José Martího byla organizace sbírky finančních prostředků mezi kubánskými krajany ve výše uvedených zemích, která měla zaplnit ekonomický výpadek zděděný z dob Desetileté války (1868 1878) na Kubě. Počet obyvatel ostrovní země v roce 1889 dosáhl 1 572 797. Neštěstím druhé revoluce (1895 1898) bylo, že v jednom z prvních bojů padl hrdinskou smrtí sám José Martí, vůdčí osobnost a organizátor kubánského boje za nezávislost doma i v zahraničí. Svým skonem tak posílil ztráty dalších vedoucích představitelů kubánského odboje v průběhu první i druhé války za nezávislost (např. Antonio Maceo). Po vítězství boje za nezávislost bylo zformování nové, tentokrát kubánské vlády, už předem personálně oslabeno. 10 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
V závěru vítězné ofenzívy kubánských vlasteneckých sil směřující z východu na západ země k Havaně, zasáhly silově proti jednotkám už beztak vyčerpané španělské armády Spojené státy americké, aby údajně definitivně vojensky i politicky porazily svého protivníka z evropské monarchie a zároveň potvrdily a legitimizovaly nabytá vlastnická práva amerických občanů na Kubě v létech 1868 1878 v neprospěch původních majitelů, kteří jim je v nouzi postoupili. Španělsko si bylo vědomo síly republikánsky orientované unie na americkém kontinentě a diplomaticky navrhlo Spojeným státům na leden-únor 1898 výměnu přátelských návštěv svých vojenských plavidel v newyorském a havanském přístavu. Tato mise dobré vůle se uskutečnila. Ale v únoru 1898 zůstal v havanském přístavu americký vojenský křižník The Maine s 260 muži a 10 důstojníky na palubě. V noci 22. února tam došlo k explozi, která plavidlo s celou posádkou a dvěma službu konajícími důstojníky potopila. USA obvinily Španělsko ze sabotáže a vyhlásily mu válku. Spojené státy se politicky přihlásily k porážce Španělska na Kubě s tím, že tuto zemi připojí k unii. To se však přes snahy Washingtonu a faktickou okupaci ostrovní země nestalo, protože Kubánci trvali na vyhlášení samostatnosti. V roce 1902 symbolicky vztyčili kubánskou vlajku v sídle již bývalého Generálního kapitanátu v Havaně. Prvním prezidentem nezávislé Kuby se stal Tomás Estrada Palma. Reliktem vojensko-politické intervence USA a krátkodobé vlády nad ostrovem zůstal až do roku 1934 tzv. Plattův dodatek ke kubánské ústavě, španělsky la Enmienda Platt, ve kterém si Washington vyhradil právo intervenovat na Kubě, kdykoli by tam byly ohroženy americké zájmy. (Orville H. Platt, senátor, autor dodatku schváleného americkým kongresem platil i pro Filipíny). Počet obyvatel Kuby v roce 1919 dosáhl 2 889 000. I dodnes však zůstává v platnosti časově neomezená úmluva vynucená ze strany USA v dobách vzniku kubánské samostatnosti o výhradním užívání přístavu a rozsáhlého přístavního pásma americkou vojenskou základnou Guantanamo jako enklávou USA uprostřed kubánského státního území. Politické dění na Kubě v průběhu prvního půlstoletí samostatnosti (1902 1952) primárně ovlivňovaly vývozní možnosti třtinového cukru na trhy v USA. Do hry vstupovala jeho cena a Spojenými státy stanovované, často se měnící dovozní kvóty, tj. množství kubánského cukru každoročně akceptované na tamním trhu. Do konkurenčního boje s kubánským vývozem mnohdy vstupovali také pěstitelé cukrové řepy v samotných USA, když se obávali snižování cen cukru vlastní produkce. Na Kubě na situaci kolem vývozu cukru velice citlivě reagovaly dvě hlavní skupiny podnikatelů a jejich politická reprezentace. Napětí mezi podnikateli z řad exportérů cukru a rostoucí skupina exportérů jiných komodit (citrusové plody, kakao, káva, atd.) se stalo zdrojem otevřené rivality. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 11
Rozepře mezi privilegovanou vrstvou exportérů a státem zanedbávanými vývozci netradičních komodit často vyvrcholily ve vážnou politickou konfrontaci. A tak se v průběhu prvních 50 let existence kubánské státnosti vystřídalo v prezidentském paláci celkem 25 hlav státu. Za této situace se v roce 1930 dostal do čela kubánských ozbrojených sil mladý důstojník Fulgencio Batista. Kromě lavírování mezi konkurenčními skupinami podnikatelů si velice rychle osvojil nový způsob obohacování. Podporoval a kryl působení americké narkomafie, hazardu a ilegálního obchodu s alkoholem a zbraněmi, vše spojené s daňovými úniky. Dobrou adresou těchto podnikatelských aktivit byl luxusní havanský hotel Nacional otevřený v prosinci 1930. Počet obyvatel Kuby v roce 1931 dosáhl 3 962 344. Politické působení Fulgencia Batisty v domácí politice Kuby začíná v létech 1940 1944, kdy zastával funkci prezidenta republiky. Během jeho mandátu Kuba následovala USA, připojila se ke spojencům Osy a vyhlásila válku nacistickému Německu (1941). V roce 1952 se Batista znovu vrací na politickou scénu, tentokrát v čele vojenského převratu (10.března), jehož cílem bylo zabránit konání nových prezidentských voleb (plánovaných na srpen 1952). Batistu znepokojovaly prudce rostoucí volební preference favorizovaného kandidáta Eduarda Chibáse v době končícího mandátu Carlose Prío Socarráse. Ten se po převratu uchýlil do politického exilu v Mexiku a posléze do USA. Eduardo Chibás spáchal sebevraždu. Spojené státy americké vládu Fulgencia Batisty uznaly. Vojenský převrat vyvolal velkou nevoli v řadách občanské společnosti Kuby. Kubánci nabyli přesvědčení, že samozvaného prezidenta Batistu podporovaného armádou a cukrovými barony nelze porazit jinak než v ozbrojeném povstání. Dne 26. července 1953 absolvent Právnické fakulty Havanské univerzity Fidel Castro v čele 80-ti spolubojovníků zaútočil na kasárna Moncada ve městě Santiago na východě země. Akci přežilo pouze 12 mužů. Sám Fidel Castro byl zajat a odsouzen k 15-ti letům nucených prací. V roce 1955 mu byl tento trest změněn na vyhoštění ze země. Spolu s dalšími druhy získal politický azyl v Mexiku. Počet obyvatel Kuby v roce 1953 dosáhl 5 829 000. Fidel Castro na jednom velkostatku nedaleko mexického hlavního města přeskupil bojové síly a položil základy nové skupiny, se kterou se 2. prosince 1956 na palubě jachty Granma vylodil na kubánském území. I když se podařilo Batistovým tajným službám vylodění odhalit a část vlastenců fyzicky likvidovat, skupina bojovníků v čele s Fidelem Castrem se stáhla do hor Sierra Maestra, odkud úspěšně organizovala historicky nové revoluční vystoupení. Do tohoto boje se plně zapojil i revolucionář argentinského původu Ernesto Che Guevara ( 1928 1967). 12 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
Skupina postupně získala plnou podporou většinové občanské společnosti na Kubě a založila vlastní armádu, španělsky nazvanou el Ejército Rebelde, která začátkem ledna 1959 vstoupila do Havany. Fulgencio Batista opustil Kubu již v časných ranních hodinách 1. ledna 1959, aby se vyhnul potupné porážce. Nejdřív odletěl do Dominikánské republiky, potom se ale trvale usadil ve Frankově Španělsku. Z důvodu vazeb na americkou narkomafii mu USA až do jeho skonu (1974) odmítly udělit vstupní a pobytové vízum. Spojené státy americké 7.1.1959 revoluční vládu uznaly. (Odvolaly pouze velvyslance Earla Smithe kompromitovaného spoluprací s Batistou a nahradily ho velvyslancem Philipem Bonsallem). Jedním z prvních právních aktů nové vlády bylo vyhlášení pozemkové reformy, španělsky la Ley de Reforma Agraria (17.5.1959), která zvýhodnila drobné zemědělce a postihla místní i americké latifundisty. Koncem června 1960 byl dosazen státní dozor (intervención) v rafineriích firem Esso, Texaco a Shell poté, co odmítly zpracovávat ropu dovezenou ze SSSR na základě obchodní dohody. Začátkem července 1960 zrušily USA dovozní kvóty pro cukr pocházející z Kuby. O měsíc později (srpen 1960) byl na Kubě schválen zákon o znárodnění 36 cukrovarů patřících americkým majitelům. Obnovení plné suverenity Kuby, legitimní obrana svrchovanosti spolu s respektem k obecně uznávaným zákonům a normám chránícím ekonomické zájmy nezávislého státu vyvolaly podrážděnou reakci USA. Kampaň USA vyvrcholila v jednostranném přerušení diplomatických styků s Kubou. Země sdružené v Organizaci amerických států, s výjimkou Kanady a Mexika, následovaly tento nevlídný akt a diplomatické styky s Kubou přerušily také. Eskalace nepřátelských aktivit namířených proti Kubě pokračovala vojenskou intervencí přívrženců Batistovy diktatury žijících v USA. Za podpory Washingtonu podnikli v dubnu 1961 invazi na pláži Girón s cílem svrhnout novou revoluční vládu. Tento útok proti ostrovní zemi nezískal žádnou podporu obyvatel Kuby. Invazní jednotka byla poražena a její bojovníci zajati. Ve svém prvním vystoupení po této obranné vojenské akci přednesl Fidel Castro projev o socialistickém charakteru kubánské revoluce. Na začátku šedesátých let minulého století mezinárodní situaci vážně komplikovala snaha USA vybudovat sanitární prstenec vojenských základen kolem SSSR. Na tuto situaci Moskva reagovala instalací raket země-země na Kubě. Tím byly položeny základy pro karibskou krizi, která v plné míře vypukla v říjnu 1962. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 13
Reálná hrozba nukleární katastrofy vedla nejvyšší americké a sovětské představitele, J. F. Kennedyho a N. S. Chruščova, k přímým jednáním. Výsledkem bylo stažení sovětských raket z Kuby. Kubánská vláda nebyla k jednáním přizvána. To vyvolalo nevoli Havany. Moskva se hájila tím, že od Washingtonu získala na oplátku příslib, že na Kubu vojensky nezaútočí. Fidel Catro však N. S. Chrušcovovi vytýkal, že při uzavírání dohody o stažení raket nepožadoval na USA zrušení americké vojenské základny Guantanamo na Kubě a obnovení kubánské svrchovanosti nad tímto územím. I když hrozba americké vojenské intervence pominula, ostrovní stát a jeho obyvatelé zůstali postiženi politickou a ekonomickou blokádou uvalenou na Kubu ze strany USA již v roce 1962 a trvající dodnes.a to i přesto, že byla drtivou většinou členských zemí OSN (včetně ČR) v průběhu Valného shromáždění této univerzální organizace opakovaně odsouzena. Sovětská hospodářská pomoc poskytovaná Kubě spolu s běžnou obchodní výměnou nejenom se SSSR, ale i se zeměmi jeho tehdejších spojenců, byla kompenzována dovozem kubánského cukru. Tak byl de facto zachován stav závislosti Kuby na pěstování cukrové třtiny zděděné z minulosti. Kubánská vláda si stanovila ambiciózní hospodářský plán dosáhnout při sklizni v roce 1970 produkci deseti miliónů tun třtinového cukru. Motivací pro dosažení tohoto cíle byla stabilně vyšší cena za tunu, ve srovnání s cenami na světovém trhu, nabízená Kubě v SSSR a v zemích jeho spojenců. Plán deseti miliónů však nebyl dosažen. Fidel Castro navštívil v roce 1972 SSSR a země jeho spojenců. Tato cesta přispěla k rozšíření hospodářské spolupráce s Kubou. Začátkem roku 1975 byla schválena nová ústava, která zohlednila systémové změny probíhající od počátku šedesátých let minulého století na Kubě. Bylo ustaveno Národní shromáždění lidové moci, španělsky Asamblea Nacional del Poder Popular de Cuba, jednokomorový parlament se 612 členy, poslanci, volenými na období 5-ti let. (Poslední parlamentní volby se konaly 3. února 2013). V roce 1975 došlo také k právním úpravám a politické dohodě vedoucím k prnímu sjezdu Komunistické strany Kuby v témže roce. Teze o odstranění ideologických principů v mezinárodních vztazích (desideologización de relaciones internacionales), se kterou vystoupil na Valném shromáždění OSN v New Yorku v roce 1985 tehdejší Gorbačovův ministr zahraničních věcí SSSR Eduard Ševarnadze, postupně uvolnila soudržnost zemí tzv. reálného socializmu a vedla k rozpadu jejich politického systému i k rozpadu samotného SSSR (1989 1990). Zpřetrhání stabilních hospodářských vazeb bývalých socialistických zemí s Kubou po roce 1990 vedlo v ostrovním státě k přijetí drastických úsporných opatření. Byl zaveden zvláštní ekonomický režim, na Kubě nazvaný Período especial. Mohli bychom ho porovnat s obdobím rekonstrukce evropských zemí po 2. světové válce. 14 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
Zvláštní kapitolou kubánských dějin zůstaly vztahy s USA. Již v roce 1977 byla vytvořena Zájmová sekce Spojených států a Zájmová sekce Kuby; první vystupující pod záštitou velvyslanectví Švýcarska v Havaně a druhá pod záštitou Československa ve Washingtonu. Personál těchto sekcí tvořili a nadále tvoří diplomaté vysílaní vládami USA a Kuby. Po roce 1990 se Československo záštity vzdalo. Na žádost Kuby ji také v USA převzalo Švýcarsko. V roce 1994 podepsaly USA a Kuba konzulární dohodu, v níž se Washington zavázal udělit ročně 20 000 (dvacet tisíc) vstupních víz kubánským občanům v zájmu spojování rodin. Tento závazek byl málokdy číselně naplněn. Nedodržování dohody mělo cíleně podpořit ilegální emigraci kubánských občanů do USA, tedy způsob překročení hranic, který měl mediálně podpořit obraz Kuby jako státu bránícího svým občanům svobodně vycestovat. USA schválily zákon o zvláštním režimu platícím pouze pro Kubánce, španělsky Ley de Ajuste Cubano, který legalizoval jejich pobyt, pokud vstoupili na americké území suchou nohou. Kubánci, které pohraniční hlídka USA zachytila na moři, byli vráceni na Kubu. Čtyři staletí španělské koloniální správy Kuby ovlivnila kromě kultury a jazyka i náboženství. Velké množství katolických kostelů zůstalo i nadále svědectvím víry zděděné po předcích. Na tento segment věřících nezapomněl papež Jan Pavel II. při své pastorační cestě na Kubu (leden 1998). Stejné reagoval i jeho nástupce Benedikt XVI., který také navštívil ostrovní stát u příležitosti 400.výročí objevení sošky patronky země Panny Marie Milosrdné z Cobre (březen 2012). V průběhu pastoračních cest se oba pontifikové setkali s Fidelem i Raúlem Catrovými. Stagnující ekonomika země začala ve druhé polovině devadesátých let minulého století hledat nové možnosti svého růstu. Přírodní krásy, rozsáhlé písečné pláže a celoročně příjemné klimatické podmínky tvoří výborné předpoklady pro rozvoj turistiky jako stabilního zdroje příjmů. Některé státy Evropské unie (např. Německo, Španělsko, Francie, Itálie) a Kanada podepsaly s Kubou řadu dohod na výstavbu hotelových komplexů za výhodných podmínek. Dohody s platností na 50 let umožňují cizím investorům 100% expatriaci (vývoz) zisků a desetileté daňové prázdniny. Země původu investora zabezpečují rovněž leteckou dopravu oběma směry prostřednictvím svých vlajkových nebo charterových přepravců. V roce 2012 navštívilo Kubu dva milióny osm set tisíc zahraničních turistů. Změny můžeme zaznamenat i v přístupu k pěstování cukrové třtiny. Kuba po roce 2000 radikálně snížila osevní plochy plantáží a vyřadila z provozu dosluhující cukrovary. (Z původních 160 na stávajících 80). Uvolněný půdní fond byl dán do užívání soukromým zemědělcům nebo zemědělským družstvům. Podmínkou je, že tuto půdu využijí k produkci potravin. Kuba přijala zákonná opatření umožňující soukromé podnikání, a to s výjimkou energetiky, těžebního průmyslu, zdravotnictví, školství, dopravy a spojů spolu s jinými aktivitami vymezenými ústavou. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 15
Plánuje radikálně snížit početní stav státních zaměstnanců na úrovni ministerstev, krajských a okresních orgánů státní správy. Řádově o jeden milión. Počet obyvatel Kuby dosáhl 11 500 000. K 14. lednu 2013 Kuba plně uvolnila cesty svých občanů do zahraničí, jejich pobyt i návrat. Budou regulovány pouze vízovou povinností cílové země pobytu. Země Latinské Ameriky i Karibské oblasti už v minulém století opustily restriktivní politiku vůči Kubě a postupně obnovily diplomatické styky s tímto ostrovním státem v plném rozsahu. V hlavním městě Chile, Santiagu, skončil 28.1.2013 historicky první summit 33 zemí Latinské Ameriky a Karibské oblasti sdružených v integračním seskupení CELAC (španělsky Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños). Účastníci vrcholného setkání se dohodli, že (rotující) předsednictví CELACu pro tempore, pro rok 2013, převezme Kuba. Za účasti nejvyšších představitelů Evropské unie (Herman van Rompuy a José Manuel Barroso) a představitelů jednotlivých členským zemí se v návaznosti na výše uvedený summit 33 hlav států z Latinské Ameriky a Karibské oblasti konalo společné zasedání obou seskupení (EU CELAC) s cílem posoudit a stanovit perspektivy vzájemné spolupráce. V zastoupení svých zemí se ho zúčastnila například kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkelová nebo předseda španělské vlády Mariano Rajoy. Českou republiku zastupoval tehdejší prezident Václav Klaus. V průběhu roku 2013 a začátkem roku 2014 vykonali oficiální návštěvu Kuby ministři zahraničních věcí Holandska, Francie a Španělska a jednali se svým kubánským protějškem. Havanu rovněž oficiálně navštívil náměstek ministra zahraničních věcí Slovenské republiky. V souvislosti s vypuknutím epidemie eboly v západní Africe vyslala Kuba do epicentra nemoci (Sierra Leone, Libérie a Guinea) ke dni 21. října 2014 týmy 256 lékařů a zdravotníků. Dle zpravodajství BBC z 22.10. prezident USA Barack Obama ocenil mimořádný přínos Kuby v boji s touto smrtící infekcí 16 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
Prezentace pracovišť vysokých škol ČR s oborovým studiem španělštiny Oddělení hispanistiky (Ústav románských studií) Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Hispanistika s dlouhou tradicí Zaměření na Španělsko i Hispánskou Ameriku Výuka, studentské práce a atestace v českém a španělském jazyce Důraz na jazykovou a odbornou úroveň, práci s primární a sekundární literaturou Španělský lektor Spolupráce s Instituto Cervantes a dalšími českými a zahraničními institucemi Studenti mají možnost být v kontaktu s odborníky uznávanými u nás i v zahraničí. Mohou se podílet na grantech, výzkumných záměrech, publikační činnosti (např. v časopisech Romanistica Pragensia, Svět literatury, Časopis pro moderní filologii, Linguistica Pragensia, Ibero-Americana Pragensia); účastnit se Iberoamerické ceny (Premio Iberoamericano), na jejímž vzniku se počátkem 90. let podílelo i naše pracoviště. Mají možnost pobytů v zahraničí v rámci programu Erasmus (až dvousemestrální studium na univerzitách v Madridu, Salamance, Barceloně, Burgosu, Seville, Granadě, Valencii, Santiagu de Compostela, Zaragoze, Bilbau aj.) Bakalářské studium (tříleté) Jednooborové i dvouoborové prezenční studium Studijní plán (viz http://www.ff.cuni.cz/ff-8669.html) Absolvent Bc. studia má kvalitní znalost základů lingvistiky španělského jazyka, literárních a kulturních dějin Španělska a Hispánské Ameriky. Výstupní znalost španělštiny je na úrovni C1; student dosáhne rovněž základní znalosti dalších dvou cizích jazyků. Širší rozhled v humanitních disciplínách vytváří podmínky pro profesní flexibilitu i pro další vzdělávání. Lze pokračovat v navazujícím magisterském studiu zejména oborů Hispanistika a Iberoamerikanistika, a souběžně s hispanistickým zaměřením rovněž Učitelského studia pro střední školy. Díky vhledu do principů profesionální práce v humanitní oblasti, nahlédnutí do interdisciplinárních souvislostí s dalšími obory, schopnosti zacházet s domácí a cizojazyčnou odbornou literaturou, seznámení s překladatelskou a redakční prací absolvent Bc. studia nachází uplatnění jako redaktor, překladatel, jazykový asistent v médiích, asistent v obchodních firmách, v neziskových organizacích, v kongresových agenturách, v cestovním ruchu, ve strukturách MZV, EU, pracovník na velvyslanectvích Španělska a hispanoamerických zemí v ČR, nebo na velvyslanectvích a v kulturních střediscích ČR v hispánských zemích. Navazující magisterské studium (dvouleté) Jednooborové i dvouoborové prezenční studium; Studijní plán (viz http://www.ff.cuni.cz/ff-8669.html) Asociace učitelů španělštiny Bulletin 17
Absolvent NMgr. studia je vybaven dokonalou znalostí běžné španělštiny a odborné španělštiny humanitních oborů, má hluboký vhled do problematiky hispánské filologie i jejích mezioborových souvislostí. V literárněvědné specializaci získává ucelené znalosti literárních a kulturních dějin Španělska a Hispánské Ameriky v rámci západní civilizace a v multikulturním kontextu. Lingvistická specializace mu poskytuje ucelené znalosti základních lingvistických disciplín aplikovaných na španělský jazyk. Zvládnutím teoretické problematiky je připraven k doktorskému studiu a k vědecké dráze. Má možnost obhájit rigorózní práci a složit rigorózní zkoušku (tzv. malý doktorát, PhDr.), nebo pokračovat v doktorském studiu oborů Románské jazyky a Románské literatury (3 roky, Ph.D.) Zároveň má předpoklady k praktické aplikaci na špičkové úrovni v profesích jako nakladatelský redaktor, gymnaziální učitel, překladatel literárních a odborných děl, pracovník ve sdělovacích prostředcích, diplomatických službách, státní správě, mezinárodních institucích, zahraničním obchodu a podnikatelské sféře. Přijímací zkouška do bakalářského studia: jednokolová (ústní) Předměty přijímací zkoušky: praktická znalost španělštiny, španělská a hispanoamerická literatura v kontextu kulturních dějin, všeobecné znalosti z jazykovědy Další požadavky: seznam četby obsahující nejméně 10 děl španělské a hispanoamerické beletrie (v překladu či originále), přehled dosavadního studia a odborné činnosti (předkládá se u zkoušky) Přijímací zkouška do magisterského studia: jednokolová (ústní) Předměty přijímací zkoušky: španělský jazyk, lingvistika španělštiny v rozsahu státních bakalářských zkoušek oboru hispanistika, dějiny španělsky psaných literatur v rozsahu státních bakalářských zkoušek oboru hispanistika Další požadavky: výtisk bakalářské práce nebo její reprezentativní části, seznam četby nejméně 50 děl hispánských literatur a seznam prostudované odborné literatury, odborný životopis, index nebo výpis absolvovaných předmětů předchozího/stávajícího studia (předkládá se u zkoušky) Obecné informace k přijímacím zkouškám na stránkách: Oddělení přijímacího řízení http://www.ff.cuni.cz/ff-93.html http://ff.cuni.cz Uchazeč Další informace: http://urs.ff.cuni.cz/ 18 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
Katedra romanistiky (oddělení španělštiny) Filozofická fakulty Ostravské univerzity V akademickém roce 2014/2015 bude nabízet katedra romanistiky (oddělení španělštiny) Filozofické fakulty Ostravské univerzity tyto obory: tříleté bakalářské studium: jednooborové: Španělština ve sféře podnikání, bakalářský stud. obor (forma prezenční i kombinovaná forma) - Přijímací zkouška se nekoná. Předpokládá se znalost španělského jazyka na úrovni B1 (samostatný uživatel jazyka) podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, což odpovídá znalostem a dovednostem v rozsahu středoškolského učiva. dvouoborové: Španělský jazyk a literatura (prezenční forma) dvouleté navazující magisterské studium: jednooborové: Španělský jazyk a literatura (prezenční forma); Španělština pro překladatelskou praxi (prezenční forma) dvouoborové: Španělský jazyk a literatura (prezenční forma); Učitelství španělského jazyka a literatury pro střední školy (prezenční forma) tříleté celoživotní studium jednooborové: Rozšiřující studium španělského jazyka a literatury pro střední školy (kombinovaná forma) Přijímací zkoušky do bakalářského studia: Forma přijímací zkoušky: písemný test Obsah přijímací zkoušky: Uchazeč musí prokázat vstupní vědomosti alespoň na úrovni B1 (samostatný uživatel jazyka) podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, což odpovídá znalostem a dovednostem v rozsahu středoškolského učiva. Písemná zkouška je zaměřena na ověření znalosti gramatiky a slovní zásoby a dovednosti porozumět psanému textu. Písemný test má dvě části: - Gramatika a slovní zásoba (celkem 45 testových úloh). Uchazeč řeší všechny úlohy volbou jedné ze čtyř možností z nabídky (včetně doplňování neúplného textu). - Čtení s porozuměním. Ověřují se receptivní dovednosti - klíčová slova, správná orientace v textu, vyhledávání základních informací a důležitých detailů, pochopení argumentů a závěrů autora textu apod. (celkem 5 testových úloh). Uchazeč řeší všechny úlohy volbou jedné ze čtyř možností z nabídky. Asociace učitelů španělštiny Bulletin 19
Celkem v písemném testu uchazeč může získat 100 bodů. Trvání písemného testu: 60 minut Kritéria přijímací zkoušky: Úlohy mají pouze jedno správné řešení. Každé správné řešení bude ohodnoceno 2 body. Za nesprávná řešení body strhávány nebudou. V případě zvolení dvou či více řešení bude celá odpověď považována za nesprávnou. Pro složení zkoušky je třeba dosáhnout předepsaného počtu bodů. Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkoušku musejí vykonat všichni uchazeči o studium. Certifikáty o dosažených jazykových zkouškách, průměr známek ze střední školy a jiné skutečnosti nebudou bodově bonifikovány. Doporučená literatura: Učebnice používané na gymnáziích, středních školách s maturitou a středních odborných školách. Termíny přijímacích zkoušek: 2. - 6. června 2014 Proč si vybrat studium španělštiny na Filozofické fakultě Ostravské univerzity? Výuka probíhá ve španělštině. Katedra má vlastní španělskou knihovnu a studovnu. Součástí studijních plánů jsou nejen teoretické disciplíny, ale i hodiny praktického jazyka s rodilými mluvčími. Studenti si mohou vybrat z široké nabídky povinně volitelných a výběrových předmětů (Cestovní ruch ve Španělsku, Současný španělský argot, Lexikografie, Španělský film, Obchodní korespondence, Dějiny a společnost ve španělské literatuře 20. století...). Studenti získají základy překladatelské a tlumočnické kompetence. Jako povinně volitelný či výběrový předmět mohou studenti vybrat i další jazyky: portugalštinu, francouzštinu, italštinu, rumunštinu, galicijštinu, latinu... angličtinu, němčinu, polštinu, ruštinu... hebrejštinu, vietnamštinu, arabštinu, čínštinu, japonštinu, korejštinu, romštinu. Studenti mají možnost vyjet na studijní pobyt v rámci programu Erasmus do Španělska (Santander, Oviedo, Santiago de Compostela, Málaga, Valladolid, País Vasco, Almería, La Laguna, Jaén). Na katedře přednášejí i hostující odborníci z jiných (českých i zahraničních) univerzit. Katedra se podílí na organizaci celostátní Překladatelské soutěže FF OU. Katedra pořádá Studentské vědecké konference. Další informace o katedře najdete na stránce: http://ff.osu.cz/kro 20 Asociace učitelů španělštiny Bulletin
Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nabízí bakalářský studijní program španělština pro mezikulturní komunikaci a magisterské studijní programy překladatelství španělština-čeština a tlumočnictví španělština-čeština. V bakalářském stupni se studenti se seznamují jak se základy tlumočnické a překladatelské profese - prohlubují si znalosti nejen příslušného cizího jazyka, ale také kultury dané jazykové oblasti. Důraz je kladen rovněž na ovládání češtiny jako pracovního jazyka překladu. Velký zájem o projektové semináře zaměřené na vlastní překlady studentů, určené pro publikaci v tištěné, příp. virtuální podobě. Absolventi bakalářského studijního programu mohou působit jako jazykově vzdělaní administrativní pracovníci v zahraničních firmách, v redakcích, cestovních kancelářích apod., většinou ale volí možnost pokračování magisterském studiu jak v oborech překladatelství španělština-čeština nebo tlumočnictví španělština čeština, případně v oborech příbuzných na FF UK i mimo ni. Magisterský stupeň nabízí možnost profesně výrazně diferencovaného zaměření studentů podle určitých linií překladatelské a tlumočnické práce.ústav translatologie je členem dvou významných konsorcií evropských překladatelských a tlumočnických škol, které splňují přísná kvalitativní kritéria EMCI (European Master in ConferenceIntepreting) a EMT (European Master in Translation). Ústav translatologie je schopen uspokojit všechny zájemce o studijní pobyt ve Španělsku v rámci programu Erasmus+, s Unverzitou ve Valladolidu, Campus de Soria (Traducciónprofesional e institucional - http://www.mastertpi.uva.es/) spolupracuje Ústav translatologie navíc v rámci konsorcia EMT. Bližší informace o bakalářském a magisterském studiu lze nalézt na http://utrl.ff.cuni.cz/. Ústav románských jazyků a literatur Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ÚRLJ je pracoviště nabízející tradičně široké spektrum studijních oborů, v jejichž rámci lze studovat jazyk, literaturu a kulturu řady jazykových oblastí, v nichž se hovoří románskými jazyky. Vedle španělštiny, francouzštiny, portugalštiny či italštiny je možné se zabývat třeba katalánštinou, rumunštinou či baskičtinou. Studentům se věnují tuzemští odborníci i experti z řad rodilých mluvčích zmíněných jazyků. Oddělení HISPANISTIKY na ÚRJL poskytuje vzdělání v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu, studium je koncipováno jako jednooborové nebo dvouoborové. Jedná se o: Asociace učitelů španělštiny Bulletin 21
Tříleté bakalářské studium oboru Španělský jazyk a literatura (forma prezenční a kombinovaná) Dvouleté navazující magisterské studium v prezenčních oborech Španělský jazyk a literatura; Učitelství španělského jazyka pro střední školy; Překladatelství španělského jazyka Doktorské studium v oborech Románské jazyky; Románské literatury Ústav nabízí moderní vzdělávání v technicky velmi dobře vybavených posluchárnách i e-learningovém prostředí. Jako součást velké fakulty disponuje širokou nabídkou dalších vzdělávacích možností (kombinace studia s množstvím dalších jazykových i nejazykových humanitních oborů, možnost doplnění studia o některé předměty z jiných fakult MU). Absolventi bakalářského studia španělštiny mohou plynule přejít na některý z magisterských hispanistických oborů. V rámci studia španělštiny je samozřejmostí možnost vycestovat na zahraniční studijní pobyt na některé ze španělských univerzit v rámci programu Erasmus, pro příští rok je plánována spolupráce se Střední Amerikou (Salvador). Studenti se mohou věnovat i řadě nadstavbových aktivit pořádaných katedrou (studentské divadlo, studentské konference, organizace partnerských programů pro střední školy). Absolventi jsou schopni důstojného písemného i ústního projevu ve španělštině a jsou vybaveni společenskými, politickými, kulturními, historickými, literárními a lingvistickými znalostmi o Španělsku a dalších hispanofonních zemích. Zároveň mají znalost dalšího románského jazyka dle vlastního výběru a přehled v současné společenské a kulturní situaci. Kromě práce v oboru (překladatelství, tlumočení, publicistika, učitelství) se uplatní v profesích, které vyžadují schopnost samostatného myšlení a vyjadřovací dovednosti ve španělském i mateřském jazyce. (Namátkou: kontakt se zahraničím, diplomacie, mezinárodní firmy atd.) Uchazeči o bakalářské studium jsou přijímáni na základě písemné přijímací zkoušky, která se skládá z testu studijních předpokladů (TSP), společného pro většinu oborů Filozofické fakulty MU, a oborového testu. Oborový test je sestaven z gramatických úloh, za jejichž správné řešení lze získat sto bodů. Za chybné řešení se body nestrhávají. K úspěšnému složení zkoušky je třeba dosáhnout stanoveného počtu bodů. Předpokládá se znalost jazyka v rozsahu učebnice Španělština pro samouky (Prokopová, L., SPN: Praha 1990 nebo pozdější vydání). Termíny: TSP: 3. - 4. 5. 2014; Oborový test: 5. 6. 6. 2014 Informace o TSP a přijímacích zkouškách obecně: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci/bakalarske/index_html Vzorový oborový test: http://www.phil.muni.cz/wff/home/prijimaci/bakalarske/pozadavky-k-prijimacim-zkouskam-pro-akrok-2014-2015 22 Asociace učitelů španělštiny Bulletin