Ranû gotick farní kostel sv. Vojtûcha v Jílovém u Prahy ze 13. století

OBâASNÍK FARNOSTÍ TùCHOVICE-SLAPY DUBEN 2001 Ranû gotick farní kostel sv. Vojtûcha v Jílovém u Prahy ze 13. století

2 slovo na úvod Pfiibili ho na kfiíï a rozdûlili si jeho aty losováním. ZároveÀ s ním byli ukfiiïováni dva zloãinci, jeden po pravici, druh po levici. (Mt 27, 35,38) OVelikonocích, zvlá tû na Velk pátek máme pfied oãima vrch Golgotu nad Jeruzalémem s tfiemi kfiíïi. Obvykle vûnujeme svou pozornost jen tomu prostfiednímu, na kterém visí ukfiiïovan Kristus. Je to jistû správné, neboè právû skrze toto dfievo kfiíïe nám byla umoïnûna opût cesta k vûãnému Ïivotu. Zkusme se dnes zadívat i na ostatní dva. Také na nich umírají odsouzenci potupnou smrtí, která byla tou nejhroznûj í, jakou starovûk znal. Na rozdíl od nevinného JeÏí e tak docela bez pfiíãiny netrpûli. My si v imneme spí e jejich posledních okamïikû. Na prvním kfiíïi visí zloãinec, kter se pfiipojuje k zástupu rouhaãû a posmûvaãû slovy: CoÏ ty nejsi Mesiá? ZachraÀ sebe i nás (Lk 23,39). Snad se mûïeme domnívat, Ïe tento zloãinec alespoà tu il, ne-li vûdûl, kdo JeÏí je. Jistû o nûm sly el a moïná ho i vidûl udûlat nûjak zázrak. MoÏná i litoval svého zloãinu. Ale v posledních okamïicích v nûm zvítûzila p cha. ZÛstal zatvrzel ve svém vzdoru. Neuãinil rozhodn krok, kter se mu nabízel, aby byl vysvobozen. A tak na tomto kfiíïí jeho Ïivotní drama konãí vítûzstvím hfiíchu. Na druhém kfiíïi umírá také zloãinec. Své poslední okamïiky ale proïívá zcela jinak. Uznává, Ïe oba byli odsouzeni spravedlivû a vidí v JeÏí ovi poslední nadûji vyslovenou v prosbû: JeÏí i, pamatuj na mne, aï pfiijde se sv m královstvím (Lk 23,42). A slova Krista ke kajícímu lotrovi dokazují, Ïe BÛh vysly í upfiímnou prosbu vyslovenou byè i v poslední chvíli Ïivota. V du i tohoto ãlovûka nakonec do lo k vítûzství víry. Mezi lotry umírá nevinn JeÏí, aby mohl b t opravdu Vykupitelem. Umírá jako obûè za hfiíchy v ech lidí. Tûch, co ho poznali i nepoznali, milovali i nenávidûli. Omlouvá v echny: Otãe, odpusè jim, vïdyè nevûdí, co dûlají"(lk 23,34). Na tomto kfiíïi, ãnícímu nad ostatní dva, dochází k nejvût ímu vítûzství, vskutku hodnému BoÏího Syna: vítûzství lásky. A teì si zkusme pfiedstavit je tû kfiíï ãtvrt. Není ukotven na Golgotû. MÛÏeme se s ním setkat v kaïdodenním Ïivotû. JeÏí o nûm hovofií takto: Kdo chce jít za mnou, zfiekni se sám sebe, den co den ber na sebe svûj kfiíï a následuj mû"(lk 9,23). Tento kfiíï není urãen k dívání, byè i sebezboïnûj ímu. On se nám pfiímo nabízí, dot ká se nás. Pro kaïdého je jin, jinak tûïk, ale takov, abychom pod ním definitivnû nepoklesli. Máme ho donést ke kfiíïi Spasitelovu. To bude na e vítûzství pokory. Tam, jak doufáme, zaslechneme slova JeÏí ova: Skuteãnû, fiíkám ti: dnes bude se mnou v ráji. Radost ze vzkfií ení Krista a pfiíjemné proïití velikonoãních svátkû Vám pfieje

okolní farnosti 3 V minulém ãísle ProudÛ jsme zakonãili rubriku pojednávající o historii obcí v na ich farnostech, která se setkala s pfiízniv m ohlasem, a to nejen u lidí kostelních. Poãínaje tímto ãíslem otevíráme rubriku novou, jejímï cílem je bliï í seznámení s farnostmi sousedními. Máme pfiedstavu, Ïe bychom informovali o tom, které obce do jednotliv ch farností spadají, kolik je v nich kostelû a kaplí, komu jsou zasvûceny, nacházejí-li se tam nûjaká v znamná poutní místa ãi jiné zajímavosti. Rádi bychom se také dozvûdûli nûco ze Ïivota farností, napfi. jak pracují farní rady, jaké ve farnostech probíhají aktivity (spoleãenství, biblické hodiny, katechismus, snûmovní krouïek, Ïiv rûïenec, charita, rekolekce, farní knihovna aj.), zda vycházejí farní ãasopisy nebo vûstníky, zda fungují nûjaké sbory, jaká je úãast na bohosluïbách, kolik dûtí chodí na náboïenství, jaké jsou souãasné problémy pastorace na venkovû, event. její vize do budoucna. Vûfiíme, Ïe takové informace mohou b t pro nás zajímavé a tfieba i v lecãems inspirativní. A koneãnû znát pravideln pofiad bohosluïeb v okolí bude jistû uïiteãné i pro na e farníky, ktefií se v sousedních farnostech ãasto nebo alespoà obãas pohybují. Jako prvního ze sousedních knûïí jsme oslovili P. Stanislava HO KA, kter je zároveà i na ím panem vikáfiem, to znamená pfiedstaven m jednoho zvikariátû praïské arcidiecéze, do kterého patfií i na e farnosti. P. vikáfi sídlí v JÍLOVÉM u Prahy a kromû svého vikariátního úfiadu spravuje celkem ãtyfii rozsáhlé farnosti na pravém bfiehu Vltavy a v okolí Sázavy. Ústfiední farností je tedy Jílové u Prahy, kam spadají následující obce a osady: Bohuliby, Borek, Chlomek, Kabáty, Kamenn Pfiívoz, Kamenn Újezdec, Luka pod Medníkem, Petrov, Podlouãí, Radlík, Studené a Îampach. Jílovská farnost má 4300 obyvatel, ztoho je asi 20 % katolíkû a 0,5 0,7 % úãastníkû bohosluïeb. Mûsíãnû zde vychází Zpravodaj v rozsahu 2 stránek. Jílové u Prahy, nûkdej í královské horní mûsto, ve stfiedovûku nejproslulej í zlatonosné místo v âechách, je od r. 1992 mûstskou památkovou zónou. V dolním konci námûstí, které je z historického jádra Jílového nejv znamnûj í a jehoï podoba nebyla naru ena nevhodn mi zásahy, se Kaple sv. Václava, naz vaná v lázních nachází ranû gotick (pûvodnû románsk ) farní kostel sv. Vojtûcha, dfiíve sv. Mikulá e, ze 13. století. Zdej í farnost v 17. a 18. stol. spravovali minorité a kapucíni. Západnû za mûstem leïí uprostfied hfibitova filiální kostel BoÏího Tûla (pûv. gotick, pozdûji baroknû pfiestavûn ), kter se v souãasné dobû opravuje. Nedaleko je kaple sv. Václava, naz vaná v lázních, kde je kamenná nádrï s pramenitou vodou, která b vala léãivá. Z nápisu u pramene se dozvídáme, Ïe jílovská obec zde otevfiela poãátkem 60. let 18. stol. tzv. LázeÀ svatováclavskou. Zprávy o léãebn ch úãincích jílovského pramene pfiekroãily hranice mûsta a donesly se aï k praïsk m lékafiûm. Ant. Jungmann, profesor praïské lékafiské fakulty a bratr ãeského jazykovûdce Jos. Jungmanna, se zmiàuje o svatováclavském prameni v ãlánku âeské vody minerální a láznû v âasopise âeského muzea, roã. V., 1831. Pí e zde toto: Jílové, svatováclavská lázeà /voda/ jest svíravé moci

4 okolní farnosti Dal í farností jsou Zlatníky s pfiilehl mi obcemi: Dolní BfieÏany, Hodkovice, Lhota, LibeÀ. Ve Zlatníkách je farní kostel zasvûcen sv. Petru a Pavlovi (datum svûcení 22. 11. 1857). Filiální kostel sv. Mafií Magdaleny (posvûcen 17. 4. 1887) je v Dolních BfieÏanech v zámeãku. Ten ale není v provozu; za 2. svûtové války zde byl knûïsk semináfi, kter byl tehdy vyhnán zprahy. Obyvatel je ve farnosti 2100, úãast na bohosluïbách 1 2 %. Farnost Vrané nad Vltavou zahrnuje obce Bfiezová, Ohrobec, Ole ko, Skochovice, Zvole. Ve Vraném je kostel sv. Jifií, kde pûsobí aktivní chrámov sbor, kter je zván i do jin ch farností, zvlá tû o Vánocích a Velikonocích. U nás vystupoval sbor sv. Jifií 24. 6. 1995 na Ostrovské pouti. Ve Zvoli je filiální kostel sv. Markéty (datum svûcení 20. 9. 1894). Obyvatel ve farnosti je 2600, úãast na bohosluïbách 0,5 2 %. Poslední farností jsou Dolní Jirãany s obcemi: Horní Jirãany, Jesenice, Libefi, Okrouhlo, Psáry, tûdfiík, Záhofiany. Farní kostel je zasvûcen sv. Václavovi (datum svûcení 20. 10. 1877), filiální kostel v Libfii sv. Jiljí. Farnost má 3100 obyvatel, úãast na bohosluïbách 0,4 %. Ve v ech farnostech se slaví poutû na svátek patrona kostela a v roãí posvûcení. NáboÏenství se uãí na fafie a v rodinách, celkem asi 20 dûtí. Hfibitovní kostel BoÏího Tûla v Jílovém a slouïí proti kyselosti, ochromení, trhání oudû, svrabu atd. Mezi úspû nû vyléãen mi byl i poslední opat klá tera sv. Jana Kfititele na Ostrovû a pod Skalou Jan Nepomuk Felix zebenholzu (1722-1785). Léãil si vodou zjílovského pramene pakostnici, coï potvrdil do pamûtní knihy prohlá- ením a opatfiil peãetí. V souãasné dobû je voda bohuïel natolik zneãi tûna, Ïe se k pití nepouïívá. Na námûstí poblíï farního kostela v domû zvaném Mince sídlí známé Regionální muzeum, s kter m na e farnosti jiï nûkolikrát spolupracovaly, zvlá tû v rámci Ostrovského milénia, kdy se zde konala v stava Tisíc let Ostrovského klá tera a muzeum vydalo publikaci Ostrov, tisíciletá historie zmafieného klá tera (viz Proudy ã. 50/1999). Ostrovu je ostatnû vûnována i jedna ze stál ch expozic muzea. Dal í z trval ch v stav se zab vá historií tûïby zlata v okolí Jílového, která v voj mûsteãka silnû ovlivnila. Zajímavá je i expozice zamûfiená na historii trampingu zvlá tû v blízkém Posázaví. Na opaãném konci námûstí stojí starobylá budova radnice, jejíï historie sahá aï do 14. století. V Jílovém je také sídlo náboïenské obce Církve ãeskoslovenské husitské s Husov m sborem v znamnou funkcionalistickou stavbou s vûïí. Z ostatních obcí jílovské farnosti je v znamnûj í Kamenn Pfiívoz s barokním kostelem sv. Ludmily. Pravideln pofiad bohosluïeb: JÍLOVÉ U PRAHY: m e sv. Ne 8.30 hod., Po a St 17.30 hod., 2. a 4. Pá v mûsíci 17.30 hod. KAMENN P ÍVOZ: m e sv. So 16.30 hod., v zimû v 15.30 hod. ZLATNÍKY: m e sv. Ne 10.45 hod. VRANÉ: m e sv. Ne 18.00, v zimû 17.00 hod. ZVOLE: m e sv. pouze v létû v 16.00 hod. DOLNÍ JIRâANY: m e sv. 1. a 3. Pá 17.00 hod., v zimû v 16.00 hod. Za poskytnuté informace p. vikáfii srdeãnû dûkujeme. MÎS

kultura 5 FILM Nedávno mûly v na ich kinech premiéru dva ãeské filmy, které se sv m obsahem i zpracováním vymykají bûïné produkci. Oba ãerpají z literární pfiedlohy Karla Jaromíra Erbena. Kameraman a reïisér F. A. Brabec se ve filmu KYTICE vlastnû jako úplnû první pokusil pfievést na filmové plátno klasické básnické dílo K. J. Erbena z r.1853, tak notoricky známé mnoha generacím ãesk ch ãtenáfiû jiï z povinné kolní ãetby. Ze 13 Erbenov ch básní si scenáristé Milo Macourek, F. A. Brabec a Deana Jakubisková-Horváthová vybrali sedm dûjov ch pfiíbûhû o nestejné délce a rûzného Ïánru (klasické balady, pohádka i krat í básnické útvary), které se ve filmu stfiídají (Kytice, Vodník, Svatební ko ile, Polednice, Zlat kolovrat, Dcefiina kletba a tûdr veãer). Nûkolik motivû pak jednotlivé pfiíbûhy spojuje (sedm postupnû dohofiívajících svící, ãeská krajina se zábûry rûzn ch obfiadû a lidov ch zvykû, postava chlapce s pí Èalkou). Dialogy, event. komentáfi, tvofií pouze Erbenovy ver e. Hlavní pfiedností tûchto básnick ch obrazû je jejich v tvarné zpracování skvûlá kamera F. A. Brabce s citem pro barvy a svûtlo, odli ná stylizace pfiíbûhû, promûnlivé kost my. PÛsobiv je i hudební doprovod skladatele Jana Jiráska. Herecké v kony znám ch i nov ch tváfií (Linda Rybová, Karel Roden, Klára Sedláãková, Jifií Schmitzer, Bolek Polívka, Zuzana Byd- Ïovská, Anna Geislerová, Vûra Galatíková, Alena Mihulová a dal í) jsou sice malé rozsahem, ale velké provedením. Filmová báseà Kytice se bude ov em líbit jen tûm divákûm, ktefií pfiistoupí na její zvlá tní hororovou poetiku. Znám v tvarník, scenárista a reïisér animovan ch filmû Jan vankmajer se ve svém novém groteskním hororu OTESÁNEK inspiroval lidovou pohádkou ze sbírky K. J. Erbena. Znám pohádkov pfiíbûh o bezdûtn ch manïelích, ktefií zoufale, ale marnû touïí po dûèátku, pfiesazuje autor do souãasné doby a formy hraného filmu, ov em kombinovaného s ãetn mi triky a ãásteãnû i s animací. Postupnû se diváci pfiesvûdãují, Ïe sly et nebo ãíst pohádku o obïivlém nenasytném dítûti vytesaném z pafiezu je nûco docela jiného neï vidût tohoto kanibala v akci na plátnû in natura, coï je místy podívaná jen pro silné Ïaludky. Oba manïele v bornû ztvárnili Jan Hartl a Veronika Îilková, pfiesvûdãiví jsou i dal í herci Jaroslava Kretschmerová, Pavel Nov, Zdenûk Kozák, Jitka Smutná, Jifií Lábus a dal í. V dûtské roli (ale nikoliv Otesánka) exceluje Kristina Adamcová. vankmajerûv film je pln ãerného humoru, mystick ch prvkû, symbolû a bizarnosti, provokuje, baví i dûsí. Poselství filmu nejlépe vystihl sám autor slovy: Jak víme, lidové pohádky jsou pfievyprávûné staré m ty. Jak m tus je ukryt v pohádce o Otesánkovi? Bezdûtní manïelé se vzepfiou svému osudu a dítû si na pfiírodû vyvzdorují. Doslova jí vyrvou její tajemství zrození. Za tuto vzpouru proti pfiírodû hofice pykají, ale nejen oni, n brï i jejich okolí. Jak vidíme, dostali jsme se do bezprostfiední blízkosti jednomu ze základních m tû této civilizace: m tu o Adamovi a Evû nebo, chcete-li, analogickému m tu o Faustovi. Myslím, Ïe teì po pfieãtení lidského genomu tyto m ty nab vají na zvlá tní aktuálnosti. mal K ESËANSKÉ RADIO DOPORUâUJI RADIO PROGLAS Tímto pfiíspûvkem do na eho farního ãasopisu chci upozornit na vysílání kfiesèanského Radia Proglas. Vysílá jiï pût let, ale unás nebylo sly et aï do loàského podzimu. V na ich konãinách nyní mûïeme zachytit na frekvenci 97,9 MHz (VKV FM) z vysílaãe Liberec. Pofiady tohoto rádia oslovují v echny posluchaãe, ktefií se chtûjí na chvilku zastavit a pfiem let o svém duchovním Ïivotû. Je z ãeho vybírat od ranních chval, my lenek na den, liturgického ãtení toho dne, pfies polední modlitbu Andûl Pánû, hudbu váïnou, kfiesèanské písnû, country, aï po rûïenec a ne pory. MÛÏeme téï poslouchat ãtení krásné literatury na pokraãování, ale i pohádky a soutûïe pro dûti. Vysílání Proglasu ocení zejména ti, kdo se nemohou pro nemoc nebo stáfií zúãastnit bohosluïeb, farních spoleãenství a jin ch aktivit. Mimo jiné jsou vysílány i zprávy pfiejímané z BBC, pfiedpovûì poãasí atd. Prostor mají také jiné kfiesèanské církve, coï pfiispívá k tomu, aby v ichni jedno byli. Proto prosme v modlitbách na eho Pána JeÏí e Krista za v echny zamûstnance tohoto rádia, které nás nesmírnû obohacuje v tomto uspûchaném svûtû, za zdraví a sílu pro jejich práci. Pfiipojuji pozdrav z Radia Proglas. Marie Beranová

6 stalo se 5. 12. 2000 Je úter odpoledne, nasedáme do auta a vyráïíme smûr Kytín. Jedeme za na í milou Barto kou do Domova dûchodcû. V Kytínû nás jiï oãekává paní fieditelka, která nás nejprve provede po Domovû a potom spolu se sestfiiãkami pfiedáváme, obleãeni za Mikulá e a andûla, balíãky leïícím babiãkám a dûdûm, ktefií nás svojí vitalitou a dobrou náladou mnohdy pfiekvapují. Nakonec jdeme k na í Barto ce, která je opravdu pfiekvapená, protoïe na i náv tûvu neãekala. Sedíme v jejím pokoji a vyprávíme, co se dûje ve farnosti a ona na oplátku, jak se jí teì Ïije v Kytínû. Ukazuje nám, kam chodí do kostela a s radostí vykládá, jak za nimi do Domova pfiichází pan faráfi. âas odjezdu se blíïí, a po uji tûní, Ïe opût pfiijedeme, nasedáme do auta, protoïe dne ní den je tû nekonãí. UÏ je tma, kdyï nabíráme dal í pasaïéry, andûla a ãerty, protoïe co by to bylo za Mikulá e bez ãertû s fietûzy a ko Èaty, a spoleãnû jedeme za dal ími bábinkami ve farnosti. Mnohé z nich nás jiï ãekají. Pfiedáme jim balíãek, posedíme, popovídáme a jedeme dál. Na e mikulá ské putování konãíme jako obvykle utaterû. L.J. 9. 12. 2000 Jednou z pfiíleïitostí, jak dát urãitou dynamiku osobní vífie a nestát na místû, byly adventní rekolekce na tûchovické fafie vedené P. Miloslavem Fialou, prezidentem Charity. V první ãásti jsme mûli moïnost se pfiesvûdãit o tom, jak je kaïd z nás bez ohledu na vzdûlání stvofien k naslouchání a pfiem lení o BoÏím slovû. Pfii postupné meditaci nad podobenstvím O rozsévaãi (Mk 4,3-9) jsme se tak snaïili poznávat pravdu o sobû, o tom, jakou pûdu jsme my sami pfiipravili pro pûsobení BoÏího slova v nás. Pfii rozboru podobenství o Uzdravení slepého (J 9,1-13) nám P. Fiala ukázal nejen jednotlivé formy apo tolátu, ke kterému jsme povoláváni, ale hlavnû to, Ïe víra je opravdov m duchovním svûtlem Ïivota a Ïe bez Krista zûstáváme slepí. Závûrem do lo i na debatu o souãasn ch problémech církve o evangelizaci, nedostatku knûïí, potfiebû vût í aktivity laikû atd. A co jsme si zapamatovali pro kaïdodenní Ïivot z víry? KaÏd veãer se zamysli, kolikrát a za jak ch okolností ses toho dne setkal s Kristem J.S. 16. 12. 2000 Jedno pfiedvánoãní sobotní odpoledne, kdy bytem vonûlo cukroví a také le tûnka, toho na mû bylo uï nûjak moc. Bolela mû záda a chtûlo se mi fiíci tak dost! Tohle má b t advent? To aï atmosféra adventního koncertu souboru Laudato sii... mi vnesla do du e pohodu a klid. Z tváfií spoluposluchaãû jsem ãetla, Ïe je také vûbec nemrzí odloïené plechy s nedopeãen m cukrovím. KdyÏ k tomu pfiipoãtu je tû to, Ïe v tûïek poslouïí dobré vûci, pomûïe tomu, aby se pár postiïen ch, a pfiesto viditelnû Èastn ch lidí ze sdruïení PORTUS, mohlo postavit na vlastní nohy, tak to odpoledne získalo úplnû jin rozmûr, neï se pûvodnû zdálo. P.K. 16. 12. 2000 V sobotu 16. prosince 2000 v pfiedveãer 3. nedûle adventní jsme ve tûchovickém kostele proïili nev ední liturgii. Strohá adventní bohosluïba, pfiestoïe neztratila svûj charakter, byla obohacena skvûl m provedením klasick ch dûl, pfieváïnû ãeské vokální polyfonie. Vedle skladeb star ch mistrû, napfi. VodÀanského Rorando coeli, zaznûla i Adventní kantáta na eho souãasného skladatele, mistra Thuriho. Za toto v echno dûkujeme sboru z kostela sv.tomá e na Malé Stranû v Praze, kter se sv m sbormistrem Pavlem Vernerem zavítal do na ich konãin. Doufáme, Ïe ne naposled. R.H. 26. 12. 2000 Vánoãní koncert souboru Laudato sii, ÏákÛ Základní koly tûchovice a Základní koly Slapy se jiï pomalu stává tradicí. Dûti ze slapské koly si pfiipravily pásmo básní s vánoãní tematikou, dûti ze tûchovické koly zpívaly koledy. Doufáme, Ïe radost z narození Krista pfii la takto i do rodin, které se tfieba jinak do kostela nedostanou. r. 5. 1. 2001 V pfiedveãer slavnosti Zjevení Pánû, tj. 5. ledna 2001, jsme také v na í praïské arcidiecézi slavnostnû ukonãili Svat rok 2000. Stalo se tak den pfied tím, neï papeï Jan Pavel II. definitivnû uzavfiel svaté brány Jubilejních fiímsk ch bazilik. Obfiad byl zahájen v kostele V ech svat ch na PraÏském hradû a odtud se prûvod biskupû, knûïí a církevních hodnostáfiû spolu s ostatními vûfiícími odebral do katedrály hlavní vstupní branou, kterou posléze symbolicky uzavfiel hlavní celebrant, svûtící biskup praïsk, mons. Jaroslav karvada. Potom následovala m e svatá pfied zaplnûnou katedrálou. PfiipomeÀme si je tû jednou v znam Jubilejního roku alespoà nûkolika my lenkami z apo -

stalo se 7 tolského listu papeïe Jana Pavla II. Novo millennio ineunte vydaného na závûr Jubilejního roku: Chci se proto obrátit k vám, nejdraï í, abych s vámi sdílel zpûv chvály. JiÏ na zaãátku svého pontifikátu jsem myslel na tento Svat rok 2000 jako na dûle- Ïit mezník. Není moïné vyãíslit v echny milosti, jeï se v prûbûhu roku dotkly lidsk ch srdcí. Na církev se v ak bezpochyby rozlila fieka vody Ïivé, která neustále pr tí zpod trûnu BoÏího a Beránkova. Je to voda Ducha svatého, jeï hasí ÏízeÀ a obnovuje. Je to Otcova milosrdná láska, která se nám v Kristu znovu zjevila a darovala. Na závûr tohoto roku mûïeme v novém jásotu zopakovat prastará slova vdûãnosti: Oslavujte Hospodina, neboè je dobr, jeho milosrdenství trvá na vûky (Î 118).Zatímco toto jubileum konãí a otevírá nás budoucnosti nadûje, kéï vstoupí k Otci skrze Krista v Duchu svatém chvála a vdûãnost celé církve. R.H. 7. 1. 2001 UÏ jsme si zvykli, Ïe na e sbírky obãas putují jinam, neï do na í farní pokladny. Letos ta úplnû první byla pro nás netradiãní. íkalo se jí Tfiíkrálová sbírka a byla vûnována pro Charitu. U nás koledníci nechodili, tak alespoà sbírky z této nedûle a v tûïek z koncertu z 26. 12. 2000 byly vûnovány na tento úãel. Celkovû jsme pfiispûli ãástkou 5 150,- Kã. Koncert 1 320,- Kã, tûchovice 1 230,- Kã, sv. Kilián 1 920,- Kã a Slapy 680,- Kã. r. 28. 1. 2001 Sbírka z poslední lednové nedûle smûfiovala do nemocnice Milosrdn ch sester sv. Karla Boromejského. Pfiispûli jsme ãástkou 2 360,- Kã. Ve tûchovicích se vybralo 295,- Kã, usv. Kiliána 1 235,- Kã a ve Slapech 830,- Kã. r. 11. 2 2001 Haléfi sv. Petra se fiíká sbírce, kterou kaïdoroãnû pfiispíváme na provoz Apo tolského stolce. Letos na e farnosti pfiispûly ãástkou 2 360,- Kã. 850,- Kã ve tûchovicích, 980,- Kã usv. Kiliána a 530,- Kã ve Slapech. 10. 3. 2001 Se li jsme se opût v hojném poãtu po nûkolika mûsících v této postní dobû velikonoãní k duchovní obnovû. Tentokrát ji vedl otec Koláfi ze semináfie. Pater nás pfiivítal a modlitbou zahájil projev. Na programu byly tfii pfiedná ky s velmi zajímav mi tématy. Filiální kostel sv. Markéty ve Zvoli První promluva pojednávala o cestû k Bohu, prokládána rûzn mi pfiíklady ze Ïivota muãedníkû, prorokû a svat ch. Tak BÛh miloval svût, Ïe svého jediného Syna poslal, abychom byli vykoupeni jeho smrtí na kfiíïi. Druhá ãást byla zamûfiena na v chovu dûtí v rodinû. Vûfiící rodiny ífií kolem sebe paprsky dobra, lásky a pokoje k ostatním. Kde lásky není, v chova bez pomoci rodiny zpûsobuje problémy mládeïe, drogy, násilí, alkohol, ikanu. Tfietí ãást mû zaujala nejvíce. Pojednávala o pomoci Matky BoÏí. Miluj svého bliïního jako sebe samého. V duchu jsem se vrátila do kolních lavic, kde vedl náboïenství stafiiãk pan faráfi s pomocí mladé katechetky. Pûstovali v nás dûtech úctu a lásku k Pannû Marii. Vidím ty krásné chvíle a prostory kostela v T nci nad Sázavou, kde jsme my, dívky, odûné za drûïiãky, na sobû dlouhé bílé a rûïové atiãky, které na e maminky v tehdej í dobû váleãné tûïce pofiizovaly a shánûly. Byla jsem vïdy vybraná na sólové básnû. Dodnes si dvû z nich pamatuji. V té dobû ve mnû vzklíãila nesmírná láska k Matce BoÏí, která trvá dosud. Pfii modlitbách a zvlá tû v tûïk ch chvílích Ïivotních, ji vïdy prosím o pomoc a pfiímluvu. Pfiedná ky p.koláfie byly protkány rozjímáním, druïn m hovorem, dobr mi mouãníky, ovocem, kávou a ãajem. To v e pfiipravily sestry ze spoleãenství. Velmi dobr obûd jako vïdy k této pfiíleïitosti, pro nás pfiipravila sestra NoÏinová. Díky v em, ktefií se podíleli na zdárném prûbûhu tak krásného a duchovnû bohatého dne. H.D.

8 kalendáfi / kultura VELIKONOCE 2001 So 7. 4. Ne 8. 4. ât 12. 4. Pá 13. 4. So 14. 4. Ne 15. 4. Po 16. 4. M e sv. z Kvûtné nedûle (svûcení ratolestí, pa ije) Kvûtná nedûle (svûcení ratolestí, pa ije) Zelen ãtvrtek M e sv. na památku Veãefie Pánû (mytí nohou, adorace) Velk pátek KfiíÏová cesta Velkopáteãní obfiady Bílá sobota Velikonoãní vigilie Slavnost Zmrtv chvstání Pánû Slavnostní bohosluïby Pondûlí v oktávu velikonoãním M e sv. 18.00 tûchovice 8.00 Sv.Kilián (Davle) 10.00 Slapy 18.00 tûchovice 17.00 tûchovice 18.00 tûchovice 20.00 tûchovice 8.00 Sv.Kilián 10.00 Slapy 18.00 tûchovice 9.00 tûchovice V úter 1. kvûtna 2001 budeme opût putovat k Pannû Marii Mariazellské na Rovínek. Sraz poutníkû bude v 9.00 hod. v kostele ve tûchovicích. Stezkou Svatojánské proudy poputujeme ke Slapské pfiehradû a dále na Rovínek, kde m e sv. zaãíná v 15.00 hod. Svátek sv. Jana Nepomuckého, patrona tûchovické farnosti, oslavíme slavnou m í svatou a poboïností k sv. Janu v sobotu 12. kvûtna v 18.00 hod. Svátek Nav tívení Panny Marie oslavíme v kapli tohoto zasvûcení v Davli poutní m í svatou v 17.00 hod. ve ãtvrtek 31. kvûtna. V nedûli 10. ãervna na slavnost Nejsvûtûj í Trojice v 10.30 hod. bude m e sv. v kapli na Rovínku. Obvyklá nedûlní m e ve Slapech nebude. Slavnost Tûla a Krve Pánû se koná letos v kostele ve tûchovicích v sobotu 16. ãervna v 18.00 hod. Po m i sv. bude adorace a svátostné poïehnání. PouÈ na Ostrovû u Davle bude v sobotu 23. ãervna 2001, tj. v den pfied svátkem Narození sv. Jana Kfititele. Poutní m e sv. zaãíná v 10.00 hod. a otec biskup J. karvada pfii ní bude udílet svátost bifimování. obãasník pro vnitfiní potfiebu farností tûchovice a Slapy Náklad: 250 ks. Adresa redakce: tûchovice 213. Tel.: 02/994 11 12 éfredaktor: P. Robert Hanaãík Grafická úprava: J.+J. Majcherovi. Tisk: ÚJI Praha-Zbraslav