VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES NOSNÁ KONSTRUKCE BYTOVÉHO DOMU REINFORCED CONCRETE STRUCTURE OF A MULTIFUNCTION BUILDING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR PATRIK TMEJ Ing. PAVEL ŠULÁK, Ph.D. BRNO 2014
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracoviště B3607 Stavební inženýrství Bakalářský studijní program s prezenční formou studia 3608R001 Pozemní stavby Ústav betonových a zděných konstrukcí ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student Patrik Tmej Název Vedoucí bakalářské práce Datum zadání bakalářské práce Datum odevzdání bakalářské práce Nosná konstrukce bytového domu Ing. Pavel Šulák, Ph.D. 30. 11. 2013 30. 5. 2014 V Brně dne 30. 11. 2013...... prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA Vedoucí ústavu Děkan Fakulty stavební VUT
Podklady a literatura Platné předpisy a normy (včetně změn a doplňků) zejména: ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 19901-1 až 4 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN EN 1992-1-1 Navrhování betonových konstrukcí Další potřebná literatura po dohodě s vedoucím bakalářské práce. Zásady pro vypracování V rámci bakalářské práce budou navrženy a posouzeny vybrané části nosné konstrukce bytového domu (strop, stěna, schodiště). Bude provedeno i alternativní řešení návrhu typu nosných konstrukcí. Kromě statické analýzy bude vypracována i výkresová dokumentace v odpovídající kvalitě a rozsahu bakalářské práci. Předepsané výstupy: Textová část (obsahuje průvodní zprávu a ostatní náležitosti dle níže uvedených směrnic) Přílohy textové části P1) Použité podklady P2) Statický výpočet P3) Výkresová dokumentace Prohlášení o shodě listinné a elektronické formy VŠKP (1x) Popisný soubor závěrečné práce (1x) Bakalářská práce bude odevzdána v listinné a elektronické formě dle směrnic a na CD (1x). Struktura bakalářské/diplomové práce VŠKP vypracujte a rozčleňte podle dále uvedené struktury: 1. Textová část VŠKP zpracována podle Směrnice rektora Úprava, odevzdání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací a Směrnice děkana Úprava, odevzdání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací na FAST VUT (povinná součást VŠKP). 2. Přílohy textové části VŠKP zpracována podle Směrnice rektora Úprava, odevzdání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací a Směrnice děkana Úprava, odevzdání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací na FAST VUT (nepovinná součást VŠKP, v případě, že přílohy nejsou součástí textové části VŠKP, ale textovou část doplňují).... Ing. Pavel Šulák, Ph.D. Vedoucí bakalářské práce
Abstrakt Náplní předkládané práce je posouzení vybraných prvků čtyřpodlažního bytového domu v Litomyšli ze statického hlediska na základě reálné poskytnuté projektové dokumentace. Práce konkrétně řeší průvlak, sloup kruhového průřezu, vnitřní nosnou stěnu a dvouramenné schodiště. V neposlední řadě je součástí práce také posouzení navržené stropní konstrukce a zejména pak návrh jejího alternativního řešení. Výsledky určí vyztužení vybraných prvků z projektové dokumentace a posoudí, zda vyhoví působícímu zatížení. Klíčová slova Únosnost konstrukce, zatížení, průvlak, sloup, stropní konstrukce, schodiště, vnitřní nosná stěna, základ. Abstract The aim of the thesis is the assessment of choice elements of a four-storey residential building in Litomyšl from the static point of view based on the real project documentation. The thesis specifically follows up girder, columns of circular cross section, internal bearing walls and staircase. Finally, the thesis contain assessment designed ceiling structure and the proposal of alternative solutions. Results determine the reinforcement of selected elements of project documentation and assess whether they meet the load exerted. Keywords Resistance of construction, load, girder, columns, ceiling structure, staircase, internal bearing walls, foundation.
Bibliografická citace VŠKP Patrik Tmej Nosná konstrukce bytového domu. Brno, 2014. 19 s., 132 s. příl. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí. Vedoucí práce Ing. Pavel Šulák, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje. V Brně dne 23.5.2014 podpis autora Patrik Tmej
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Pavlu Šulákovi, Ph.D. za odborné vedení, vstřícný přístup při konzultacích, ochotu a cenné rady, kterými přispěl k vypracovávání této bakalářské práce. Také bych chtěl poděkovat projekční kanceláři KIP spol. s r.o. za poskytnutí podkladů pro vypracování této bakalářské práce.
Obsah Úvod... 9 1. Zatížení konstrukcí, základní charakteristiky materiálů... 10 1.1. Zatížení proměnná... 10 1.2. Zatížení stálá... 10 1.3. Charakteristika použitých materiálů... 10 2. Průvlak... 11 3. Průvlak nad vstupem do komerční prostory... 11 4. Kruhový sloup... 12 5. Stropní konstrukce podle projektu... 12 5.1. Posouzení únosnosti stropních panelů... 12 5.2. Návrh a posouzení balkónu... 12 6. Stropní deska nad 1NP... 13 7. Schodiště... 13 8. Vnitřní nosná stěna... 14 9. Základ pod vnitřní nosnou stěnou... 14 9.1. Popis základové konstrukce... 14 9.2. Základová půda... 15 9.3. Posouzení základového pasu... 15 Závěr... 16 Seznam použitých zdrojů... 17 Seznam použitých zkratek a symbolů... 18 Seznam příloh... 19
Úvod V předkládané bakalářské práci je ze statického hlediska zpracováváno posouzení vybraných prvků novostavby čtyřpodlažního bytového domu v Litomyšli. Posouzení vzniklo na základě reálné poskytnuté projektové dokumentace stavební části (dispoziční a materiálové řešení). Svislé nosné konstrukce jsou navrženy zděné z keramických bloků a tvoří příčný nosný systém. Půdorysné rozměry objektu jsou 12,6 x 12,8 m. Práce konkrétně řeší průvlak v průčelní stěně, průvlak nad vstupem do komerční prostory a kruhový sloup, který podpírá výše zmíněné průvlaky. Dále je provedeno základní tabulkové posouzení předepnutých stropních panelů, které byly navrženy v projektové dokumentaci jako prefabrikáty. Stropní konstrukce je v této práci také řešena alternativně jako monolitická stropní deska, kde byl proveden návrh vyztužení a posouzení únosnosti. Na stropní desku navazuje dvouramenné monolitické schodiště uložené na podestových nosnících. V následujícím textu budou popsány jednotlivé body statického výpočtu, a jakým způsobem byla konstrukce řešena. Výstupem předkládané práce je zpracování statického výpočtu pro vybrané konstrukce, optimální návrh výztuže, posouzení únosnosti jednotlivých prvků a zhotovení výkresové dokumentace posuzovaných prvků. 9
1. Zatížení konstrukcí, základní charakteristiky materiálů V příloze P1) Statický výpočet jsem provedl přehled jednotlivých zatížení, které mohou na konstrukci působit. 1.1. Zatížení proměnná Vypsal jsem si přehled užitného zatížení. Jedná se o stavbu bytového domu, stavbu jsem tedy zařadil do kategorie A zatížení ploch pozemních staveb (místnosti obytných budov a domů), kde jsem si našel hodnoty užitného zatížení stropní konstrukce, schodiště a balkónu. Pro výpočet zatížení sněhem jsem si na mapě sněhových oblastí určil oblast zatížení sněhem. Jedná se o novostavbu bytového domu v Litomyšli, která se nachází ve III. sněhové oblasti. Pro výpočet zatížení větrem jsem Litomyšl na mapě větrných oblastí zařadil do II. větrné oblasti. 1.2. Zatížení stálá V této části jsem si napočítal stálé zatížení stavebních konstrukcí podle jednotlivých skladeb konstrukcí a použitých materiálů (vnitřní nosné zdivo, příčkové zdivo, stropní panely, skladby podlah, střešní plášť, pozední věnce, atd.). Hodnoty zatížení jsem hledal v katalozích jednotlivých výrobců, pokud byli v projektové dokumentaci specifikováni, případně jsem si některého výrobce zvolil. Ostatní stálé zatížení jsem určil z normovaných tabulkových hodnot na základě objemové tíhy jednotlivých materiálů. 1.3. Charakteristika použitých materiálů Ve statickém výpočtu jsem vypsal vlastnosti použitých materiálů pro železobetonové konstrukce. Vypsány charakteristické pevnosti materiálu a přepočteny na návrhové hodnoty pevností. Betonářská ocel B500B (f yk = 500 MPa; γ s = 1,15; f yd = 434,78 MPa) Použité betony C20/25 (f ck = 20 MPa; γ c = 1,5; f yd = 13,33 MPa) C30/37 (f ck = 30 MPa; γ c = 1,5; f yd = 20,00 MPa) 10
2. Průvlak Jedná se o průvlak v průčelní fasádě, který probíhá nad prosklenou stěnou a krytým závětřím objektu. Jedná se o spojitý nosník o dvou polích podporovaný zhruba v 1/3 kruhovým sloupem. Průvlak je obdélníkového průřezu 330/400 mm. Pro výpočet jsem uvažoval dvě varianty statického schématu. U první varianty jsem uvažoval prosté uložení na okrajích spojitého nosníku. U varianty druhé předpokládám na okraji vetknutí. K tomuto řešení jsem přistoupil z důvodu, že průvlak průběžně pokračuje jako pozední věnec v úrovni stropní konstrukce nad 1NP a nebylo tedy jednoznačné uložení průvlaku na zdivu. Pro dimenzování jsem poté uvažoval kombinaci těchto dvou variant. Po rozdělení pohledu na jednotlivé zatěžovací oblasti a vypočtení si hodnot působícího zatížení jsem výše zmíněné varianty zadal do výpočetního programu Scia Engineer, kterým jsem spočítal průběhy vnitřních sil. Výstup z programu Scia Engineer je v příloze P4) Průběhy vnitřních sil (str.: 3 14), hodnoty jsem následně přepsal do přehledné tabulky statické výpočtu (příloha P2). Navrhl jsem podélnou výztuž pro přenesení ohybových momentů a posoudil kritické průřezy, spočítal kotevní délky jednotlivých prutů a provedl rozdělení podélné výztuže průvlaku. Dále byl nutný návrh třmínků a posouzení smykové únosnosti průřezu v oblasti u podpor. Jelikož průvlak nebyl na sloup uložen centricky, ale už v projektu byla jistá výstřednost, posoudil jsem průřez také na kroucení a navrhl uzavřené třmínky. 3. Průvlak nad vstupem do komerční prostory Jedná se o malý průvlak nad vstupními dveřmi, průřezu 440/200 mm, efektivní rozpětí 1,575 m. Zatížení průvlaku pro dimenzování výztuže bylo uvažováno pouze od vlastní tíhy a od zatížení přenášené do průvlaku od uloženého stropu a jednoho patra zdiva, které se nad průvlakem nachází. S ostatním zatížením jsem neuvažoval a předpokládal, že se klenbovým efektem roznese do okolního zdiva a do podpor. Statické schéma opět tvořily dvě varianty. Varianta první předpokládala uložení na zdivu kloubově a varianta druhá předpokládala uložení na zdivu vetknutím, protože průvlak průběžně pokračoval jako pozední věnec. 11
4. Kruhový sloup Jedná se o kruhový sloup v průčelní fasádě, který podpírá oba výše zmíněné průvlaky a přenáší zatížení do základů. Kruhový sloup má průměr 300 mm a bude vyztužený šesti kusy betonářské oceli, jak požadují konstrukční zásady pro kruhové sloupy. Sloup je namáhám ve dvou směrech. Kde jsem k zatížení samozřejmě uvážil vliv účinků druhého řádu. Vyztužení je sice symetrické, ale není stejné pro oba směry, řešil jsem tedy každý směr samostatně. Pro oba směry jsem napočítal jednotlivé body interakčního diagramu (Bod 0 dostředný tlak, Bod 1 neutrální osa prochází těžištěm první výztuže, Bod 2 rozhraní mezi tlakovým a tahovým porušením, Bod 3 prostý ohyb). Body 4 a 5 jsem nepočítal, jelikož se jedná o sloup v 1NP a veškeré zatížení způsobí pouze tlakové namáhání. Jednotlivé body pro každou variantu zvlášť jsem vynesl do interakčního diagramu a provedl grafické posouzení pro jednotlivé zatěžovací stavy. 5. Stropní konstrukce podle projektu 5.1. Posouzení únosnosti stropních panelů V poskytnuté projektové dokumentaci byla navržena stropní konstrukce z předepnutých prefabrikovaných stropních panelů tloušťky 200 mm. Pro posouzení jsem si stanovil zatížení působící na stropní panel a tabulkově jsem tuto hodnotu porovnal s maximální charakteristickou hodnotou užitného zatížení nad úrovní podlahy pro dané rozpětí. 5.2. Návrh a posouzení balkónu Balkón je konzolovitě vyložen před fasádu objektu. Vetknutí do stropní konstrukce je zajištěno přes navržený nosník Shöck Isokorb do monoliticky nadbetonované části nad filigránovou deskou. V místě obvodové stěny jsem navrhl nosník Shöck Isokorb, který brání tepelným mostům. Návrh nosníku jsem provedl na základě vypočtených vnitřních sil působících těsně za lícem obvodové stěny a podle těchto vnitřních sil jsem z tabulek od výrobce určil vhodný nosník. Taktéž jsem zkontroloval, zda navržený nosník Shöck Isokorb má dostatečnou délku prutů tak, aby byl zajištěn přenos vnitřních sil do betonu kotevní délkou (respektive délka styku pro napojení ostatní výztuže balkónu). Následně jsem provedl návrh a posouzení ostatní výztuže balkónové desky a bočního zábradlí balkónu. 12
6. Stropní deska nad 1NP Stropní konstrukci, která byla v projektu navržena z prefabrikovaných stropních dílců, jsem řešil alternativně jako monolitickou stropní desku. Při první úvaze jsem ruční metodou vypočítal vnitřní síly, kdy jsem uvažoval dvě zjednodušená statická schémata. Prostý nosník v prostoru vedle schodiště, případně spojitý nosník nad vnitřní nosnou stěnou. Vytkl jsem si vždy pruh o šířce jednoho metru a konstrukci jsem uvažoval jako pnutou v jednom směru. Pro kontrolu a jako další variantu jsem stropní desku namodeloval v programu Scia Engineer, kde jsem ji podepřel po celém obvodě a zatížil stejnými kombinacemi zatížení jako při ručním výpočtu, čili jako desku pnutou v obou směrech. V ruční metodě jsem uvažoval, že se pnutí v druhém směru výrazně neprojeví. Ukázalo se, že vlivem změny rozpětí stropní desky (v místě u schodišťového prostoru) zde bude vznikat skrytý průvlak, který nám bude desku dělit na dva menší celky téměř čtvercového půdorysu. Je tedy vhodné využít pnutí desky v obou směrech, kdy vnitřní síly ve směru y přidělíme rozdělovací výztuži, kterou doplníme tak, aby byl dodržen minimální stupeň vyztužení. Stropní desku jsem následně dimenzoval na vnitřní síly vypočtené v programu Scia Engineer. Příklady průběhů vnitřních sil jsou v příloze P4) Průběhy vnitřních sil (str. 15 30). Přehled vnitřních sil je pak vypsán příloze P2) Statický výpočet (kapitola 6. Stropní deska nad 1NP). 7. Schodiště Konstrukce schodiště je uvažována monolitická s podestovými nosníky. Podestový nosník v úrovni stropní konstrukce (hlavní podesta) předpokládám, že bude zhotoven zároveň se stropní deskou a budou vytaženy výztužné pruty pro následnou betonáž schodišťového ramene. Statické schéma schodiště uvažuji jako lomený spojitý nosník o dvou polích, kde mi střední podporu tvoří mezipodestový nosník, který bude betonován současně se schodišťovou a podestovou deskou. Schodišťovou desku jsem vyztužil pouze podélnou a rozdělovací výztuží. Schodišťové stupně uvažuji, že budou betonovány současně se schodišťovou deskou pouze z prostého betonu bez vložených příložek či další výztuže. 13
8. Vnitřní nosná stěna Pro posouzení vnitřní nosné stěny jsem si zvolil stěnu 1NP mezi chodbou a komerční prostorou. Důvodem byla úvaha, že na tuto stěnu by mohlo působit největší zatížení, protože vnitřní nosná stěna podpírá stropní konstrukce s největším rozpětím, tudíž zde je největší zatěžovací plocha a dále musí přenést veškeré zatížení od všech pater nad touto stěnou. Nosná stěna je navržena z keramických tvárnic Porotherm 30 Profi, pevnostní třída P10, na tenkovrstvou maltu M10 (T). Zdící prvky jsou zařazeny do kategorie I, skupina 2. Pro výpočet jsem uvažoval třídu kontroly provádění 3 a maltu jako obyčejnou návrhovou. Stěnu jsem posoudil ve dvou průřezech a to v patě stěny a uprostřed rozpětí. Pro tyto dva řezy jsem napočítal vždy dvě kombinace zatížení. V první kombinaci zatížení jsem hledal maximální tlakovou normálovou silu (veškeré stálé i proměnné zatížení na maximální možné zatěžovací ploše). Pro druhou kombinaci jsem uvažoval pouze se stálým zatížením na celé ploše a se zatížením proměnným pouze na jedné polovině jednoho patra přímo nad touto stěnou. Tímto jsem dostal zatěžovací stav s největším ohybovým momentem. 9. Základ pod vnitřní nosnou stěnou 9.1. Popis základové konstrukce Pro úplnost statického výpočtu tak, aby byly posouzeny všechny hlavní prvky nosné konstrukce bytového domu, jsem navrhl a posoudil také základ pod vnitřní nosnou stěnou. Pro návrh a posouzení v bakalářské práci uvažuji plošné založení objektu na základových pasech. Základový pas jsem navrhl následujících rozměrů (šířka základu b = 1,2 m, výška základu h = 0,8 m, délka vytknutého základového pasu l = 1 m a vyložení základového pasu od stěny a = 0,45 m). Tento druh založení se pravděpodobně liší oproti projektové dokumentaci. K tomuto řešení jsem přistoupil z důvodu, že neznám přesné základové poměry z inženýrsko-geologického průzkumu a neměl jsem k takovýmto údajům přístup. V prvé řadě jsem zatížení působící v patě vnitřní nosné stěny přenesl do základu. Uvažuji, že zatížení s maximální tlakovou normálovou silou působí centricky, tedy nevzniká žádný ohybový moment. Zároveň uvažuji nulovou horizontální sílu (jedná se o zděný systém s tuhými stropními konstrukcemi, kdy tyto síly budou přenášet ztužující stěny). 14
9.2. Základová půda Pro potřeby bakalářské práce jsem si zvolil zeminu, která se nachází v základové spáře (důvodem byl výše zmíněný fakt, že neznám přesné základové poměry). Zeminu jsem zvolil F6 CL jíl s nízkou plasticitou, konzistence pevné. Důvodem byla snaha eliminovat extrémy a naopak uvažovat reálnou hodnotu únosnosti zeminy, která by se mohla v podzákladí skutečně nacházet. Základní tabulková únosnost zeminy pro hloubku založení 0,8 1,5 m je R dt = 200 kpa. Na základě podrobných tabulkových hodnot jednotlivých parametrů zeminy jsem spočítal i výpočtovou únosnost zeminy pro přesnější posudek. 9.3. Posouzení základového pasu Na základě únosnosti zeminy byla stanovena minimální nutná plocha a rozměry základu tak, aby byla splněna podmínka, že napětí v základové spáře od účinků horní stavby musí být menší než únosnost zeminy v základové spáře. Jelikož se jedná o základ z prostého betonu, provedl jsem také posouzení na momentovou únosnost betonového průřezu (základ působí jako konzola). Nesmí být překročena tahová únosnost betonu v krajních vláknech betonového průřezu, konkrétně u dolního okraje základového pasu. 15
Závěr V bakalářské práci jsem navrhl a posoudil vybrané nosné prvky konstrukce čtyřpodlažního bytového domu v Litomyšli. Posuzoval jsem prvky na základě podkladů z poskytnuté projektové dokumentace stavební části, navrhoval jsem optimální výztuž i alternativní řešení. Výstupem této bakalářské práce bylo vypracování statického výpočtu, kde jsem provedl posouzení jednotlivých prvků pro 1. Mezní stav únosnosti. Čili posouzení, že účinky od zatížení jsou menší, než je únosnost jednotlivých prvků. Návrh byl vždy proveden tak, aby byla konstrukce reálně proveditelná. Dalším výstupem bylo vypracování výkresové dokumentace, ve které je nakresleno vyztužení jednotlivých prvků na základě statického výpočtu včetně vypracovaného výkazu materiálu. Náročný při zpracování bakalářské práce byl výpočet jednotlivých bodů interakčního diagramu kruhového sloupu, kdy bylo vždy nutné dopočítat plochu kruhové úseče, určit polohu neutrální osy, posoudit započitatelnost výztuže a následně určit únosnost pro jednotlivé body. Vše bylo umocněno tím, že pro každou změnu plochy kruhové výztuže se změnila poloha těžiště a vždy se musely dopočítat jednotlivé vzdálenosti k jednotlivým výztužím. Výsledkem byly dva interakční diagramy, kde je vidět že tlaková únosnost je naprosto stejná a podstatný rozdíl v jednom a druhém směru je u prostého ohybu v závislosti na právě zmíněné započitatelnosti výztuže. Mnou navržené alternativní řešení stropní desky považuji za čistší řešení. Pod původně navrženými stropními panely je navržen železobetonový věnec s úskoky v rozích objektu což by bylo komplikované při realizaci. Pokud by ve skutečnosti byla řešena stropní deska monoliticky, po vzoru alternativního řešení, nemusíme řešit dodatečné pozední věnce (stropní konstrukce je sama dostatečně tuhá a vyztužená). Dále nemusíme kombinovat filigránovou desku pro vetknutí balkónu s předepnutými stropními panely, ale nosník Shöck Isokorb vetkneme rovnou do monolitické stropní desky. Veškeré navržené a posuzované konstrukce vyhoví na 1. Mezní stav únosnosti. 16
Seznam použitých zdrojů Normy 1) ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí, Český normalizační institut, březen 2004 2) ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí, Část 1-1: Obecná zatížení Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb, Český normalizační institut, duben 2004 3) ČSN EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí, Část 1-3: Obecná zatížení zatížení sněhem, Český normalizační institut, červenec 2005 4) ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí, Část 1-4: Obecná zatížení zatížení větrem, Český normalizační institut, červenec 2005 5) ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí, Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, Český normalizační institut, prosinec 2006 Knižní zdroje 6) PROCHÁZKA, J., ŠMEJKAL, J., VÍTEK, L.J., VAŠKOVÁ, J. Navrhování betonových konstrukcí. Příručka k ČSN EN 1992-1-1 a ČSN EN 1992-1-1. Praha: 2010. 338 s. ISBN 978-80-87438-03-9. 7) ZICH, M. a kol. Příklady posouzení betonových prvků dle eurokódu. Praha: 2010. 145 s. ISBN 978-80-86897-38-7. 8) HOŘEJŠÍ, J., ŠAFKA, J. a kol. Statické tabulky. Praha: 1987. 688 s. Typové číslo L 17-C3-IV-51/78276. Elektronické zdroje 9) Technické podklady Wienerberger. In: Podklady pro navrhování 13. vydání [online]. Listopad 2011 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.wienerberger.cz/ke-staženídownload/technické-podklady. 10) Podklady pro projektování Shöck-Wittek s.r.o. In. Schöck Isokorb typ K [online]. 2012 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.schoeck-wittek.cz/cs/downloadcz?type=7&filter=1 11) Technické informace, podklady ke stažení. In: Uživatelská příručka Spiroll 2013 [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.prefa.cz/content/uzivatelskaprirucka-spiroll 17
Seznam použitých zkratek a symbolů G k, g k charakteristická hodnota stálého zatížení G d, g d návrhová hodnota stálého zatížení Q k, q k charakteristická hodnota proměnného zatížení Q d, q d návrhová hodnota proměnného zatížení s k, s d charakteristická, návrhová hodnota zatížení sněhem v b,0 základní rychlost větru h, b, l výška, šířka, délka Z.Š. zatěžovací šířka f k, f d charakteristická, návrhová hodnota pevnosti y betonářská ocel c beton γ s, γ c dílčí součinitel spolehlivosti materiálu (oceli, betonu) γ objemová hmotnost materiálu E s, E cm modul pružnosti (oceli, betonu) A zatěžovací plocha γ G, γ Q dílčí součinitel zatížení (stálého, proměnného) M Ek, M Ed charakteristická, návrhová hodnota působícího ohybového momentu M Rk, M Rd charakteristická, návrhová hodnota únosnosti ohybového momentu V Ek, V Ed charakteristická, návrhová hodnota působící posouvající síly V Rk, V Rd charakteristická, návrhová hodnota únosnosti posouvající síly N Ek, N Ed charakteristická, návrhová hodnota působící normálové síly N Rk, N Rd charakteristická, návrhová hodnota únosnosti normálové síly c krytí výztuže d účinná výška průřezu z rameno vnitřních sil ε poměrné přetvoření l bd návrhová kotevní délka α, β dílčí součinitele 18
Seznam příloh P1) Použité podklady P2) Statický výpočet P3) Výkresová dokumentace P4) Průběhy vnitřních sil 19