Vypořádání meziresortního připomínkového řízení

V. Vypořádání meziresortního připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Připomínkové místo Ustanovení Obsah připomínky Vypořádání Ministerstvo financí Důvodová zpráva V bodu I/3 důvodové zprávy "Vyhodnocení nákladů a přínosů" (str. 23) požadujeme jednoznačně formulovat, jaké dopady na státní rozpočet bude přijetí navrhovaných změn mít. To znamená jednoznačně uvést, že bude dosaženo úspor nebo změny budou rozpočtově neutrální a nebo, že změny budou mít dopad na státní rozpočet. V případě úspor nebo dopadu na státní rozpočet požadujeme vyčíslení předpokládaných finančních objemů. U případného dopadu je též nutno uvést zdroj krytí. Stejným způsobem požadujeme charakterizovat dopad na ostatní veřejné rozpočty. Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje, že z judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že doplnění podmínky bydliště u nároku na příspěvek na péči tak, jak je uvedeno v části první čl. I bodu 3 návrhu zákona, je v rozporu s čl. 21 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen koordinační nařízení ), podle kterého: Pojištěná osoba a její rodinní příslušníci bydlící nebo pobývající v jiném členském státě než v příslušném členském státě mají nárok na peněžité dávky poskytované příslušnou institucí v souladu s právními předpisy, které uplatňuje. Dle rozsudků Soudního dvora ve věci C-160/96 Molenaar a Ministerstvo zahraničních věcí Čl. I bod 3 Ustanovení 4 bylo upraveno. 1

ve věci C-215/99 Jauch, které ostatně zmiňuje i důvodová zpráva k návrhu, je příspěvek na péči peněžitou dávkou v nemoci ve smyslu čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, kterému dnes odpovídá čl. 21 odst. 1 koordinačního nařízení. Soudní dvůr v rozsudku ve věci C- 215/99 Jauch dospívá k závěru, že příspěvek na péči, jakožto peněžitá dávka v nemoci, musí být vyplacena bez ohledu na to, ve kterém členském státě má závislá osoba bydliště, pokud splňuje ostatní podmínky pro nárok na tuto dávku. Ministerstvo zahraničních věcí tudíž navrhuje v ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 3 návrhu vypustit v 4: 1) na konci odst. 1 text: a to, pokud má bydliště na území České republiky; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi 49)., 2) v odst. 2 písm. a) za slovy v odstavci 1 nahradit středník čárkou a vypustit slova podmínka bydliště na území České republiky zde neplatí. (S ohledem na úpravu provedenou v bodě 1, je část věty v odst. 2 písm. a) uvedená za středníkem bezpředmětná). Tato připomínka je zásadní. Ministerstvo pro místní rozvoj Nad rámec návrhu V souvislosti s připravovaným návrhem komplexního řešení sociálního bydlení požadujeme, aby návrh zákona byl doplněn o právní úpravu bytové nouze, způsobu určení toho, zda se osoba nachází v bytové nouzi, a nástrojů na řešení bytové nouze. Tato připomínka je zásadní. Od připomínky bylo ustoupeno. Úkol D.2.4 vládou schválené Koncepce bydlení ČR do roku 2020 požaduje, aby MPSV V zákoně o sociální práci legislativně upravilo speciální nástroj sociální práce, který bude 2

účinně řešit problém bydlení osob ohrožených ztrátou bydlení a osob bez domova. MPSV požadovalo ve Zprávě za rok 2012 zrušení tohoto úkolu, s čímž MMR zásadně nesouhlasí, protože se jedná o úkol, který si MPSV v roce 2012 samo naformulovalo. Vzhledem k tomu, že podle sdělení MPSV zákon o sociální práci k 1.1.2014 připraven nebude, považujeme za vhodné začlenit ustanovení týkající se osob v bytové nouzi do zákona o sociálních službách, neboť sociální práce je součástí sociálních služeb. Navíc obdobným způsobem se přistupuje k posuzování snížené soběstačnosti osob a jejímu řešení. Ministerstvo pro místní rozvoj Nad rámec návrhu Požadujeme působnost krajského úřadu doplnit o činnosti související s poskytováním sociální pomoci osobám v bytové nouzi (zejména rozšíření obsahu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb o oblast řešení bytové nouze, monitoring potřeb osob v bytové nouzi a koordinace činností při řešení problematiky bytové nouze). Požadujeme obdobné povinnosti stanovit také obcím, a to včetně povinnosti zpracovávat ve spolupráci s kraji střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Tato připomínka je zásadní. Od připomínky bylo ustoupeno. Mezi problematické oblasti bydlení a bytové politiky zařazuje Koncepce bydlení ČR do roku 2020 mj. absenci informací o aktuální územně rozčleněné potřebnosti bydlení osob, které se bez pomoci státu v této oblasti neobejdou. Systém průběžného monitorování změn potřeb bydlení osob v bytové nouzi by měl být součástí střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na úrovni krajů a obcí. Ministerstvo vnitra Čl. I bod 4 Mají-li být spolky vyloučeny z okruhu poskytovatelů sociálních služeb, je nezbytné záměr předkladatele řádně vysvětlit a odůvodnit v důvodové zprávě. V této souvislosti je pak třeba zdůraznit, že odůvodnění navrhované úpravy se může opírat pouze o úpravu spolků obsaženou v občanském zákoníku. 3

Dle 217 občanského zákoníku může být hlavní činností spolků jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že ve smyslu čl. 20 Listiny základních práv a svobod spočívá podstata spolkové činnosti v realizaci sdružovacího práva jako práva politického. Je tudíž z povahy věci vyloučeno, aby hlavním účelem spolku bylo poskytování sociálních služeb majících povahu odborné činnosti upravené zvláštním zákonem, a to ať již je poskytována za úhradu či s možností nestanovení úhrady. Ve vazbě na 217 občanského zákoníku pak bude dle návrhu zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob do spolkového rejstříku zapisováno vymezení účelu spolku a předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána. Požadujeme proto, aby předkladatel vyjasnil pojetí navrhované zákonné úpravy z hlediska vedlejší hospodářské činnosti spolku. Se zřetelem k výše uvedenému je dále třeba z odůvodnění vypustit odkaz na aplikaci zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvem vnitra, který je v souvislosti s navrhovanou úpravou právně nerelevantní. Vzhledem k tomu, že dle 1 odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb. se tento zákon nevztahuje na sdružování k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, je třeba zdůraznit, že jakákoliv výdělečná činnost anebo podnikatelská či odborná činnost nemůže být v případě občanského sdružení jeho hlavním posláním. Negativní vymezení působnosti zákona č. 83/1990 Sb. tudíž vylučuje registraci občanských sdružení, jejichž hlavní činnost by výlučně spočívala v poskytování sociálních služeb. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 4

Ministerstvo vnitra Čl. I bod 6 Domníváme se, že není vhodné, aby byl o zániku nároku na zvýšení příspěvku (v důsledku nedoložení rozhodného příjmu žadatele ve stanovených lhůtách) proveden pouze záznam do spisu. Máme za to, že by mělo být dané negativní rozhodnutí v písemné podobě adresátu řádně doručeno, aby se s celým jeho zněním mohl seznámit a proti rozhodnutí o zániku nároku na zvýšení příspěvku se odvolat. Ustanovení požadujeme přepracovat ve smyslu uplatněné připomínky. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra Čl. I bod 30 Nově navrhované ustanovení 82 je formulováno nevhodným způsobem, zvláště z hlediska jeho členění a rozlišení, na které případy (údaje, které jsou/nejsou náležitostmi rozhodnutí) se povinnost oznámit změny vztahuje. Dikce 82 odst. 2 postrádá návaznost na předchozí odstavec - není zřejmé, zda se mají změny oznámit též do 15 dnů jako v případě odstavce 1. V textu 82 odst. 2 navíc není vůbec uvedeno, že poskytování sociální služby v souvislosti se změnami údajů, jež jsou náležitostmi rozhodnutí, je možné až po vydání rozhodnutí o změně registrace. To uvádí pouze důvodová zpráva. Požadujeme nově navrhované odstavce 1 a 2 přepracovat, respektive přehledně rozčlenit tak, aby bylo lépe patrné, jaké údaje a v jaké lhůtě musí být doloženy. Dále požadujeme do ustanovení doplnit, jaké právní následky má změna registrace pro poskytovatele. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra Čl. I bod 30 V souladu s koncepcí základních registrů požadujeme návrh upravit tak, aby povinnost poskytovatelů sociálních služeb písemně oznámit registrujícímu orgánu změny údajů obsažených v žádosti o registraci a v dokladech předkládaných s touto žádostí byla omezena toliko na údaje, které nemůže registrující orgán využívat ze základních registrů, případně jiných informačních systémů veřejné správy. Za účelem využívání údajů vedených v neveřejných informačních systémech je však Ustanovení bylo upřesněno. Základní registry neobsahují údaje, které lze využít pro účely řízení o registraci nebo o změně registrace. 5

nezbytné registrujícímu orgánu založit zákonem příslušnou kompetenci. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra Čl. I bod 32 Dle zamýšlené změny ustanovení 82 odst. 4 v případě poskytovatelů, kteří poskytují více sociálních služeb, registrující orgán zruší registraci pouze pro konkrétní sociální službu, v jejímž poskytování budou shledány nedostatky dle 82 odst. 3 písm. a) až c), přičemž poskytování ostatních služeb poskytovatele nemá být dotčeno. Upozorňujeme, že jednotlivé podmínky vyjmenované v daném ustanovení se vážou často spíše na osobu poskytovatele než na konkrétní službu, o jejímž zrušení má být rozhodnuto. Máme za to, že není vhodné, aby registrující orgán vždy obligatorně rozhodoval o změně registrace, neboť poskytovatel v některých případech, například v důsledku svého protiprávního jednání, již obecně nesplňuje podmínky k provozování všech sociálních služeb, které poskytuje. Namísto změny registrace, tj. zrušení registrace pro konkrétní službu, by mělo být v některých případech přistoupeno spíše ke zrušení registrace jako celku. Požadujeme proto do daného ustanovení zakotvit namísto povinnosti registrujícího orgánu rozhodnout o změně registrace pouze možnost provést změnu registrace na základě správního uvážení. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra Čl. I bod 59 V souladu s obvyklou legislativní praxí tvorby skutkových podstat přestupků a jiných správních deliktů, která vychází z instruktážního materiálu Ministerstva vnitra Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy požadujeme zpřesnit danou skutkovou podstatu následujícím způsobem: (4) Asistent sociální péče se dopustí přestupku tím, že neuzavře písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci s osobou, jíž poskytuje pomoc, podle 83 odst. 3.. Ustanovení bylo ve smyslu připomínky upraveno. 6

Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra Čl. I bod 62 1. Upozorňujeme, že skutková podstata obsažená v písmenu p) postihuje pouze neoznámení údajů dle 82 odst. 1, tzn. při nově navrhované dikci daného ustanovení je postihováno pouze neoznámení údajů, které jsou náležitostí žádosti o registraci. Máme však za to, že navrhovatel chce postihovat i neoznámení změny údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí dle 82 odst. 2. Pokud je tomu tak, je třeba do skutkové podstaty doplnit také odkaz na 82 odst. 2. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Dotčená ustanovení 82 a 85 odst. 5 zákona o sociálních službách byla upravena. 2. Znění skutkové podstaty v písmenu q) nesdělí ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem údaje podle 85 odst. 7 se nám jeví jako chybné. Máme za to, že lhůtu nestanoví registrující orgán, neboť 85 odst. 7 odkazuje na ustanovení 85 odst. 5, ve kterém je uvedena lhůta do 30. června za předchozí kalendářní rok. Lhůta je tedy stanovena přímo zákonem. Navrhujeme proto znění skutkové podstaty upravit takto: nesdělí ve stanovené lhůtě údaje podle (...)", tedy obdobně jako v písmenu p). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra Čl. I bod 68 Nově je do ustanovení 108 odst. 4 doplněn výčet některých správních orgánů, které jsou oprávněny projednávat správní delikty, avšak z tohoto ustanovení není patrné, která skupina deliktů má být projednávána kterým orgánem. Působnost je zřejmě převážně vymezena přímo v zákoně, ovšem pro adresáta normy se jedná o ne příliš jasné a srozumitelné řešení. Požadujeme tedy zpřesnění slovy: v rozsahu působnosti stanovené v (...) tohoto zákona", nebo podle své působnosti stanovené v (...)". Lze také použít řešení, které nejlépe odpovídá právní jistotě a předvídatelnosti práva, kdy se výslovně 7

do ustanovení 108 odst. 4 uvedou jednotlivé správní delikty, které konkrétní správní orgán projednává: Správní delikty podle ( ) projednává. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra Čl. II bod 2 V návaznosti na zásadní připomínku k čl. I bodu 4, jakož i na ustanovení 3041 a 3045 občanského zákoníku požadujeme upřesnit přechodné ustanovení týkající se rozhodnutí o registraci sociálních služeb vydaných přede dnem 1. ledna 2014 občanským sdružením. Nedotčena navrhovaným ustanovením 6 návrhu zákona mohou zůstat toliko ta rozhodnutí o registraci sociálních služeb, jež byla vydána občanským sdružením, u nichž poskytování sociálních služeb není fakticky výlučnou činností, či těm občanským sdružením, která změní svoji právní formu na ústav podle 3045 občanského zákoníku nebo na obecně prospěšnou společnost na základě zákona č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pokud dotčená občanská sdružení (tzn. od 1. 1. 2014 spolky) nezvolí příslušnou právní formu, nezbude než uplatnit režim stanovený v 3041 odst. 2 občanského zákoníku. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ustanovení bylo vypuštěno v návaznosti na vypuštění ustanovení týkajícího se spolků v čl. I. Ministerstvo spravedlnosti Čl. I bod 4 Čl. II bod 2 Připomínka k novelizačnímu bodu č. 4 čl. I. a k novelizačnímu bodu č. 2 čl. II. části první návrhu zákona: Požadujeme zrušení novelizačního bodu, na jehož základě mají být spolky vyloučeny z kategorie poskytovatelů sociálních služeb (tj. změna 6 zákona o sociálních službách), a to včetně souvisejícího přechodného ustanovení. Neexistuje věcný důvod pro vyčlenění jedné jediné formy právnických osob z možnosti poskytovat akreditovanou 8

formou sociální služby, tím spíš, mají-li být takto diskriminovanou formou právě spolky, které se na poli dobročinnosti tradičně podílejí. Došlo by tak k absurdní situaci, kdy by spolky jako červený kříž či bílý kruh bezpečí byly z možnosti poskytovat sociální služby předem vyloučeny, zatímco právnické osoby typu společenství vlastníků jednotek či zájmových sdružení právnických osob by z formálního hlediska vyloučeny nebyly. Tato změna by však neodporovala jen zdravému rozumu, ale i dosavadní koncepci zákona o sociálních službách. Ten je postaven na posuzování věcných akreditačních kritérií (např. odborné způsobilosti osob, hygienických podmínek apod.), nikoliv formálních. Právní forma poskytovatele by tedy neměla být rozhodující, neboť nemá přímý vliv na kvalitu poskytované služby. Spolek je v novém občanském zákoníku ( NOZ ) definován víceméně jako účelově univerzální společenství osob. V souladu s 217 NOZ může být jeho hlavní činností cokoliv, co odpovídá zájmu, k jehož naplňování byl založen. Jediná omezení v tomto směru vyplývají z obecných zákazů uvedených v 214 NOZ (účelem např. nemůže být podpora násilí) a zákazu podnikání dle 217 (povolena je pouze vedlejší hospodářská činnost). Nic však spolek neomezuje v tom, aby byl založen za veřejně prospěšným účelem. Na tomto aranžmá se oproti současnému stavu nic nemění. Stejně jako doposud tak u nás budou moci působit spolky, jejichž zájem není primárně vnitrospolkový, ale veřejně prospěšný např. ochrana přírody, ochrana práv spotřebitelů, ochrana autorských práv apod. Spolky založené za účelem poskytování sociálních služeb (tedy typické veřejné služby) by tedy neměly být výjimkou. Pochybnou logiku navrhované změny nakonec dokládá i sama důvodová zpráva. V ní je sice výslovně uvedeno, že se věcné pojetí spolků oproti občanským sdružením nijak neliší, ale zároveň se považuje za nutné spolky z působnosti zákona nově vyloučit. Nakonec je argumentováno tím, že spolky mají být 9

Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství Čl. II Čl. IV primárně subjekty realizující občanské a zájmové aktivity, aniž by však bylo řečeno, proč těmito aktivitami nemohlo být právě pomáhání ostatním. Přechodné ustanovení vázané na datum účinnosti tohoto zákona je třeba uvést do souladu s čl. 51 Legislativních pravidel vlády. Např. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobně jako u předchozí připomínky je třeba text přechodného ustanovení uvést do souladu s Legislativními pravidly vlády, konkrétně s čl. 51. Ministerstvo zemědělství Důvodová zpráva Odůvodnění k bodům 1 a 3 neodpovídá novele, nejedná se pouze o okruh oprávněných osob, ale také o právní vztahy, které nejsou ve zvláštní části důvodové zprávy popsány. Ministerstvo průmyslu a obchodu Čl. I bod 2 K čl. I bodu 2 navrhovaného zákona: doporučujeme navrhované doplnění vypustit, protože jeho zařazení v 2 odst. 2 zákona o sociálních službách je vzhledem ke stávajícímu textu tohoto ustanovení neorganické. Financováním sociálních služeb se zabývá část šestá uvedeného zákona. Pokud předkladatel považuje za nezbytné vyjádřit, že sociální služby mají být financovány i jinak, než způsobem dosud uvedeným v části šesté ( 101 a násl.), bylo by vhodné zařadit takové ustanovení do této části a také s uvedením těchto dalších více zdrojů. Ministerstvo průmyslu a obchodu Čl. I bod 24 Doporučujeme zamyslet se nad úpravou ustanovení týkající se chráněného bydlení. Pokud do budoucna nebude možné poskytovat chráněné bydlení v rámci stávajících areálů sociálních služeb bez výjimek, může se tím paradoxně zcela zamezit poskytnutí chráněného bydlení na území menšího města nebo obce, kterým jejich finanční možnosti nedovolí pořídit další nemovitost mimo stávající objekt. Jakkoli považujeme za správné začleňování osob, kterým 10

je tato služba poskytována, do společnosti, v malých aglomeracích (obec, městys) se podmínka nové úpravy zákona může stát blokací pro poskytnutí služby vůbec. Ministerstvo průmyslu a obchodu Čl. III bod 11 K čl. III bodu 11: v novém odstavci 5 se odkazuje na postup podle ustanovení 3 odst. 3 věty třetí zákona, avšak 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, není vůbec členěn na odstavce a ze stávajícího textu není ani zřejmé o jaký postup by mělo jít. Doporučujeme opravit. Ministerstvo životního prostředí Čl. I bod 24 Z důvodové zprávy ani ze zákona není zřejmá definici pojmu ( areál ). Definici nenacházíme ani v žádném jiném platném právním předpisu (např. stavebním zákoně). Doporučujeme upřesnit pojem areál do důvodové zprávy k výše uvedenému návrhu zákona, aby nedocházelo k eventuálním výkladovým problémům při aplikaci tohoto paragrafu. Úřad vlády Čl. I bod 4 Doporučujeme z 6 vypustit slova s výjimkou spolků a to: varianta 1): zcela v celém rozsahu novely; varianta 2): doplnit do 6 slova s výjimkou spolků, které nemají status veřejné prospěšnosti ; varianta 3): slova s výjimkou spolků doplnit k typům sociálních služeb, pro jejichž poskytování je právní forma spolku skutečně nevhodná (jde především o pobytové služby). Nová právní forma spolku je podle nového občanského zákoníku zřizována k uspokojování a ochraně těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Občanský zákoník pokládá spolek za členskou korporaci, tudíž jeho účel (zájem) určují jeho členové. Neznamená to však, že spolek pracuje jen pro své členy a nerozvíjí aktivity určené široké veřejnosti. Navíc spolky, pokud si to budou přát, budou moci získat status veřejné 11

prospěšnosti podle zákona, který vstoupí v účinnost 1. ledna 2014 a je v současné době již dokončen. Z výše uvedených důvodů by nebylo vhodné vyloučit spolky z poskytování všech akreditovaných sociálních služeb. Úřad vlády Čl. I bod 51 Nesouhlasíme s vypuštěním písm. b) z 96 zákona o sociálních službách. Dle důvodové zprávy se navrhuje zrušit povinnost MPSV zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, neboť povinnost zpracovávat koncepce rozvoje svěřených odvětví vyplývá pro MPSV z 22 zákona č. 2/1969 Sb, Uvedená povinnost v zákoně o sociálních službách je tak dle předkladatele duplicitní. S tímto nelze souhlasit, neboť ustanovení 96 písm. b) zákona stanoví MPSV povinnost zpracovávat střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, což ze zákona č. 2/1969 Sb. nevyplývá. Vzhledem k předpokládanému přechodu financování sociálních služeb na kraje a dalším připravovaným změnám v oblasti sociálních služeb, dále považujeme za důležité, aby MPSV zůstaly zachovány nástroje pro koordinaci a plánování rozvoje sociálních služeb na celostátní úrovni. Bod, kterým se zrušuje 96 písm. b) byl vypuštěn. Úřad vlády Odbor kompatibility Čl. I bod 3 Obecně k okruhu oprávněných osob: Provázanost s nařízeními EU upravujícími koordinační pravidla a volný pohyb pracovníků nepovažujeme i přes navrhovaný čl. I bod 1 návrhu za dostatečnou. Z hlediska aplikace práva EU v této oblasti je klíčové rozdělení občanů EU na dvě skupiny, a to na pracovníky a jejich rodinné příslušníky, a na ostatní, kteří nejsou ekonomicky činní. V okruhu oprávněných osob v 4 zákona č. 108/2006 Sb. se ovšem díky obecnému odkazu v čl. I bod 1 vůbec kategorie občanů EU pracovníků a jejich rodinných 12

příslušníků neobjevuje, což není z hlediska aplikace a právní jistoty dotčených subjektů vhodné. Další aplikační problém nastane, pokud bychom mohli občana EU pracovníka nebo jeho rodinného příslušníka podřadit např. pod širší kategorii cizinců s trvalým pobytem na území ČR. Pro tuto kategorii osob návrh totiž výslovně požaduje bydliště na území ČR, tento požadavek se ovšem dostává do přímého rozporu s koordinačním nařízením č. 883/2004 a také s judikaturou Soudního dvora EU - např. rozsudek C- 215/99 ve věci Jauch požaduje, aby peněžitá dávka v nemoci (jako je příspěvek na péči) mohla být exportována do zahraničí a byla vyplácena bez ohledu na bydliště osoby závislé na péči. Navrhovaná písm. b) a c) v 4 odst. 2 bez dalšího také působí tak, že se jedná o obě výše uvedené skupin občanů EU, ačkoliv by podle našeho názoru měla dopadat jen na občany EU, kteří nejsou ekonomicky činní. Úprava okruhu oprávněných osob v rámci zákonů z oblasti sociálního zabezpečení a sociální pomoci je navíc značně nejednotná, doporučujeme proto její postupné sjednocení, v rámci předkládaného návrhu alespoň v návrhem dotčených zákonech č. 108/2006 Sb. a č. 329/2011 Sb. Požadujeme do výčtu oprávněných osob výslovně zařadit i občany EU pracovníky (viz např. podle 47o písm. h) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) s tím, že bude vyloučena podmínka bydliště pro tuto skupinu osob. Požadujeme návrh ve výše uvedeném smyslu upravit. Připomínka je zásadní. Formulace 4 odst. 1 písm. c) působí matoucím dojmem, protože se mluví u dlouhodobě pobývajících rezidentů zároveň o trvalém i dlouhodobém pobytu. Pokud má u nás takový cizinec trvalý pobyt, vztahuje se na něj již písm. b). Obdobná ale ne zcela totožná formulace je zvolena také ve stávajícím znění 3 písm. f) zákona č. 329/2011 Sb. Žádáme vysvětlit komplikovanost uvedené formulace, doporučujeme Formulace 4 odst. 1 písm. c) byla vysvětlena. 13

formulaci zjednodušit. Úřad vlády Odbor kompatibility Čl. I bod 34 Navrhované ustanovení dává registrujícímu orgánu možnost provádět kontrolu jakýchkoliv fyzických i právnických osob, existuje-li důvodné podezření, že poskytují sociální služby. Taková kontrola je prováděna podle zákona o kontrole a cílem je umožnit kontrolujícím také vstup do soukromých objektů, jak potvrzuje předkladatel ve zvláštní části důvodové zprávy. Takové ustanovení požadujeme z hlediska fyzických osob za nepřiměřený zásah do jejich soukromí, který je z hlediska práva EU v rozporu s Listinou základních práv Evropské unie. Čl. 7 Listiny obecně stanoví právo každého na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Navíc se domníváme, že i vzhledem k právnickým osobám existuje řada jiných mechanismů, jak prověřit takové důvodné podezření postoupením věci živnostenskému úřadu (pro kontrolu neoprávněného podnikání), kontrole podle zákona o ochraně veřejného zdraví, event. Policii ČR pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného podnikání. Ustanovení navrhujeme vypustit. Připomínka je zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 2 Doplnění lze považovat za zcela nadbytečné. Vícezdrojové financování vyplývá z principů financování sociálních služeb, kdy na dotaci není právní nárok, je tak zcela nezbytné, aby tyto služby byly financovány z více zdrojů. Uvedená věta nemůže zajistit zvýšené poskytování finančních prostředků, jak předpokládá důvodová zpráva, resp. vyšší participaci jiných zdrojů. Ustanovení 105 zákona o sociálních službách rovněž výslovně specifikuje možnost poskytování dotace (byť i toto ustanovení lze považovat za nadbytečné). Navíc případné zařazení věty do 2 nelze považovat za vhodné, neboť toto ustanovení řeší zásady poskytování sociálních služeb ve vztahu k uživatelům těchto služeb. 14

Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 13 Nesplnění nově zaváděné povinnosti není sankcionováno, doporučujeme zavedení sankce (jako je tomu např. ve státní sociální podpoře -viz 65b zákona o státní sociální podpoře). Olomoucký kraj Čl. I bod 14 (Čl. III bod 3) Z navrhované úpravy ustanovení 25 odst. 2 vyplývá, že by sociální pracovník krajské pobočky Úřadu práce ČR měl vyhodnocovat, zda nedošlo ke dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu a schopnosti samostatného života v přirozeném sociálním prostředí. K tomuto však sociální pracovníci nejsou kompetentní a budou velmi problematicky vyhodnocovat, zda skutečně došlo ke zhoršení zdravotního stavu. Pro zabránění případného poškození žadatele o dávku tak dojde k tomu, že bude vždy žádáno o posouzení OSSZ. Změnu ustanovení nelze považovat v této části za vhodnou. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 18 Navrhované ustanovení předpokládá spojení řízení v případě podání žádosti o příspěvek a žádosti o zvýšení příspěvku ustanovení 23 zákona o sociálních službách však takovou žádost nedefinuje - definováno je zahájení řízení na základě žádosti o příspěvek, žádosti o změnu výše (příp. zahájení řízení z moci úřední). V odst. 2 se potom navrhuje zahájení řízení z moci úřední v případě vydání nového posudku o stupni závislosti - takové zahájení řízení z moci úřední by však mělo následovat pouze v případě, mělo-li by dojít ke snížení příspěvku na péči, neboť by měla být dodržována zásada, že v případě, že osoba by mohla pobírat příspěvek na péči z důvodu vyšší závislosti, musí si o takovou změnu požádat. Jedná se o zásadu obecně uznávanou v sociálním zabezpečení (výplata dávky, na kterou má osoba nárok, by měla být v dispozici osoby, vyšší dávku nelze osobě "vnucovat" na základě rozhodnutí správního orgánu Navrhovaná úprava v čl. I i čl. III byla vypuštěna. Navrhované ustanovení 27 odst. 2 bylo vypuštěno. 15

z moci úřední). Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 24 Není zřejmé, co je myšleno "areálem" jiné pobytové služby. Má jít o pozemek ohraničený plotem, pozemek zapsaný v katastru nemovitostí? Legální definici areálu nenacházíme v žádném relevantním právním předpise. Podle Slovníku cizích slov jde o pozemek se skupinou staveb tvořící určitý celek nebo pozemek určený k jistému stavebnímu účelu nebo vymezená část území [Klimeš, 1998, s. 34]. Při takto nekonkrétně definovaném zákazu mohou vznikat výkladové problémy např. v situaci, kdy pozemek, na němž je poskytována služba domova pro osoby se zdravotním postižením, bude ohraničen plotem, a bude sousedit s pozemkem, na kterém bude poskytována služba chráněného bydlení. Nejde nepochybně o stejný areál, přesto nemůže být hovořeno o podpoře života osob v komunitě. Pokud nedojde k dalšímu zpřesnění pojmu areál, navrhujeme alespoň upravit znění navrhovaného odstavce takto: "Chráněné bydlení nelze poskytovat v areálu, v němž je současně poskytován jiný druh pobytové sociální služby." (pozn. není známo, zda obdobná formulace v ustanovení 4 odst. 5 zákona o výkonu ústavní vychovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních působí problémy či nikoliv). Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 30 Z navrhované změny vyplývá, že pro oznámení změn údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o registraci, není stanovena žádná lhůta. Lhůta stanovená v navrhovaném znění odst. 1 se totiž vztahuje pouze na změny, které nejsou náležitostí rozhodnutí o registraci. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Ustanovení 82 odst. 2 bylo upřesněno. 16

Olomoucký kraj Čl. I bod 31 Nové znění nepřináší zpřesnění právní úpravy, naopak navozuje nové výkladové problémy. Sporné může být, kdy jde o opakované nesplnění (již při druhém?), zda jde o opakované nesplnění pouze jednoho a téhož uloženého opatření apod. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 34 Uvedené navrhované ustanovení žádným způsobem neulehčí postup registrujícím orgánům. Spor bude vždy o výklad toho, zda existuje důvodné podezření. Správní řád dává registrujícímu orgánu dostatečné nástroje k provádění dokazování, zda je sociální služba poskytována bez příslušného oprávnění (důkaz ohledáním, důkaz svědeckou výpovědí atd.). Navíc je otázkou, zda tato úprava není v rozporu s ustanovením 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), resp. plnění jakých povinností by mělo být kontrolou ověřováno. Taková kontrola by byla spíše zjišťováním podkladů pro závěr, že je poskytována sociální služba bez příslušného oprávnění, což by však, jak již bylo naznačeno, mělo být předmětem shromažďování důkazů v rámci vedeného správního řízení. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 37 Ustanovení lze v takto obecném znění považovat za problematické. Není racionální důvod pro zákaz, aby např. zaměstnanec poskytovatele pečovatelské služby nemohl poskytovat pomoc jako asistent sociální péče osobě, která je klientem tohoto poskytovatele (pokud mu tuto pomoc neposkytuje jako pečovatel/ka v rámci pracovního poměru). Navrhované znění však takovou situaci vylučuje. Navrhujeme taxativně stanovit služby, u nichž je takový souběh vyloučen. Navíc doporučujeme změnit část "ubytovací a stravovací služby" na "ubytovací případně i stravovací služby", neboť lze předpokládat, že některá ubytovací zařízení neposkytují stravování a při navrhovaném znění by musel podnikatel poskytovat jak ubytovací tak stravovací služby. Ustanovení 83 odst. 4 bylo upřesněno. 17

Olomoucký kraj Čl. I bod 40 Navrhované znění odst. 7 není v souladu s odůvodněním uvedeným v důvodové zprávě. Pokud údaje dle odst. 7 má zapisovat krajská pobočka Úřadu práce, bude nezbytné, aby tyto údaje poskytl této pobočce poskytovatel jiným způsobem než elektronickým způsobem (pokud bude sdělovat poskytovatel elektronicky, nemá Úřad práce již co zapisovat, neboť bude "zapsáno" v aplikaci poskytovatelem sociální služby). Není zřejmý význam navrhovaného odst. 8 ani důvody, pro které může o tyto údaje krajská pobočka Úřadu práce požádat. Není zřejmé, jak by předmětná žádost měla vypadat, důvod jejího vydání a podoba požadovaných údajů (jak zobecnit údaj o počtu osob?). Bude tak na libovůli krajské pobočky Úřadu práce, které poskytovatele a v jaké frekvenci bude o tyto údaje žádat? Jedná se o zavedení další zbytečné povinnosti pro poskytovatele sociálních služeb. Za vhodné lze rovněž považovat, aby struktrura sdělovaných údajů byla stanovena prováděcím právním předpisem. Navrhujeme zapracovat do tohoto bodu ustanovení, podle kterého bude MPSV stanovovat strukturu údajů vyhláškou (a k tomu do čl. I bodu 79 zapracovat zmocňovací ustanovení). Ustanovení 85 bylo upraveno. Olomoucký kraj Čl. I bod 51 Nelze souhlasit se zrušením povinnosti MPSV zpracovávat střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb. Odůvodňování tohoto zrušení duplicitou v návaznosti na zákon č. 2/1969 Sb. není na místě. Obdobně by bylo možno požadovat zrušení povinnosti krajů vytvářet střednědobé plány rozvoje sociálních služeb, neboť povinnost dbát o rozvoj kraje vyplývá z jiných právních předpisů (zákon o krajích, zákon o podpoře regionálního rozvoje). Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 52 Není zřejmé, jak bude ověřováno splnění povinnosti poskytovatelem sociální služby a zda by neměla být rovněž stanovena sankce za nesplnění této povinnosti. Bod, kterým se zrušuje 96 písm. b) byl vypuštěn. 18

Olomoucký kraj Čl. I bod 59 Je otázkou, zda by pod sankcí pokuty nemělo být i neplnění dalších povinností asistenta sociální péče než toliko neuzavření písemné smlouvy. Dále doporučujeme sankcionovat neposkytování (osobní) pomoci podle uzavřené smlouvy. Olomoucký kraj Čl. I bod 62 Návrh zavádí skutkovou podstatu správního deliktu při neoznámení změn údajů podle 82 odst. 1 zákona o sociálních službách. Navrhované znění ukládá registrujícímu orgánu, aby takové jednání vždy považoval za správní delikt. Takové řešení nepovažujeme za vhodné ani nezbytné. Mělo by být na vyhodnocení registrujícího orgánu, zda řízení o správním deliktu zahájí či nikoliv, resp. zda dospěje k závěru, že se svým jednáním dopustil poskytovatel správního deliktu. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. I bod 68 Zavedení obecního úřadu jako orgánu příslušného k projednávání přestupku v souvislosti s porušením povinnosti mlčenlivosti podle 100 (viz důvodová zpráva) je zcela nevhodné, neboť by o tomto přestupku rozhodoval obecní úřad (tedy orgán obce se základní působností) příslušný podle místa trvalého pobytu (viz 11 správního řádu). Vzhledem k závažnosti dokazování a posuzovaní naplnění skutkové podstaty přestupku lze považovat za vhodné, aby bylo rozhodování svěřeno obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj Čl. III bod 11 Navrhované ustanovení odkazuje na ustanovení 3 odst. 3 věty třetí. Takové ustanovení však v zákoně není. Není zřejmé (a nevyplývá to ani z důvodové zprávy), na jaké ustanovení má být odkázáno. Olomoucký kraj Čl. III bod 12 Ustanovení zavádí řízení z moci úřední o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Zastáváme názor, že přiznání průkazu by mělo být vázáno na dispozici osoby. Nelze (jako v celém Formulace skutkové podstaty správního deliktu zahrnuje všechny povinnosti obsažené v 83 odst. 3. Formulace je v souladu se zásadami správního trestání. 19

sociálním zabezpečení) vnucovat osobě přiznání průkazu proti její vůli. Olomoucký kraj Čl. I Nad rámec návrhu V 21a odst. 1 a 2 navrhujeme nahradit slova uvedené v 48 až 51 slovy uvedené v 48 až 50. V rámci služby chráněné bydlení ( 51) není poskytovatel této služby, vzhledem ke konstrukci úhrady za poskytované služby, oprávněn zjišťovat, zda uživatel služby je příjemcem příspěvku na péči, nemá tak k dispozici (resp. nemusí mít) informace nezbytné ke splnění povinnosti. Olomoucký kraj Čl. I Nad rámec návrhu V 26 odst. 1 navrhujeme vypustit písm. b). V praxi přináší toto ustanovení (přerušení řízení o příspěvku po dobu hospitalizace) značné problémy, které velmi často jsou řešeny "převedením" žadatele o příspěvek na krátkou dobu na poskytování sociální služby podle 52 zákona o sociálních službách (přestože velmi často zůstává na stejném lůžku), kde již sociální šetření může být realizováno. Zastáváme názor, že sociální odborně způsobilý pracovník je schopen posoudit schopnost klienta (za současné návštěvy jeho přirozeného prostředí), přestože je hospitalizován ve zdravotnickém zařízení Olomoucký kraj Čl. I Nad rámec návrhu V 83 odst. 3 navrhujeme doplnit na konci odstavce větu: Pro uzavření smlouvy o poskytnutí pomoci platí ustanovení 91 odst. 6 zákona obdobně.. Podle současné právní úpravy není nijak řešena situace, kdy osoba vzhledem ke zdravotnímu stavu není schopna učinit právní úkon - uzavření smlouvy o poskytování pomoci. V praxi tak nastávají situace, kdy dohoda je podepsána osobou, u které lze důvodně pochybovat, zda učinila perfektní právní úkon. Otázkou pak také může být, zda taková smlouva je v nejlepším zájmu příjemce příspěvku na péči. Pokud se nově zavádí sankce za neuzavření smlouvy o poskytování pomoci (viz čl. I bod 59 návrhu), považujeme za nezbytné zavést 20