ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA

ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA Výběrová biografie archivářů Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 1 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

Obsah VÝBĚROVÁ BIOGRAFIE ARCHIVÁŘŮ... 3 BOROVIČKA Josef, prof. PhDr.... 3 ČELAKOVSKÝ Jaromír... 4 DŘÍMAL Jaroslav, doc. PhDr.... 5 EMLER Josef, prof. Dr. phil.... 6 ERBEN (v matrice narozených ERBAN) Karel Jaromír... 6 FRIEDRICH Gustav... 7 GINDELY (vlastně GINDELE) Antonín (Anton), prof. Dr. phil.... 8 HRUBÝ František, prof. PhDr.... 9 CHLUMECKÝ Petr, rytíř... 9 CHYTIL Josef, Dr. h. c. (1855 univerzita v Jeně)... 10 KLAUSER (CLAUSER) Jan Josef... 10 KOLLMAN Hynek... 11 KOSS Rudolf Leopold Thomas, doc. PhDr.... 11 KREJČÍK Adolf Ludvík (pseud. T. Kadlík, V. Boubín), PhDr.... 12 KÜRSCHNER Gottlieb, PhDr.... 12 LETOŠNÍK Václav, PhDr.... 13 NAVRÁTIL Bohumil, prof. PhDr.... 13 NEJEDLÝ Zdeněk, prof. PhDr.... 14 NOVÁČEK Vojtěch Jaromír, PhDr.... 15 NOVÁK Jan Bedřich, PhDr.... 16 PALACKÝ František, Dr. h. c.... 16 PEŘICH Leopold, PhDr.... 18 PROKEŠ Jaroslav, prof. PhDr.... 18 RADIMSKÝ Jiří, roz. Rypáček (změna 1921), PhDr. (1946)... 20 ROUBÍK František... 20 ŠEBÁNEK Jindřich, prof. PhDr., DrSc.... 21 TEIGE Josef, JUDr. et PhDr.... 22 TOMEK Václav Vladivoj... 23 VOJTÍŠEK Václav, prof. PhDr. (1911), DrSc.... 24 ZÁSADNÍ PRÁCE CELKOVÉ... 25 Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 2 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

VÝBĚROVÁ BIOGRAFIE ARCHIVÁŘŮ Výběrové medailonky častěji zmiňovaných archivářů přinášejí jen základní údaje k jejich profesnímu a osobnímu profilu (jsou výběrem údajů obsažených v níže uvedeném Biografickém slovníku Jaroslavy Hoffmannové a Jany Pražákové, v němž jsou obsaženy i další potřebné údaje). U jednotlivců je však vždy upozorněno na nové tituly literatury, které byly zveřejněny po datu předmětné publikace. Zatímco ve skriptech jsou citace literatury upraveny podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 960 2 (a pouze kvůli nepřetěžování seznamů literatury jsou u monografií vynechávány počty celkových stran a ISBN), v textech vlastních medailonků jsou pro grafické odlišení i texty časopiseckých studí a článků uváděny kurzívou). BOROVIČKA Josef, prof. PhDr. * 25. 5. 1885 Německý (nyní Havlíčkův) Brod, 23. 4. 1971 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie-moderní filologie (1903 07); Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň (mimořádný posluchač v letech 1905 07) Působil v Archivu země České Praha (1908 31), v Archivu ministerstva vnitra v Praze (1945 47) a v letech 1922 26 vyučoval na Státní archivní škole v Praze (bádal jako jeden z prvních našich historiků ve španělském královském archivu v Simancas). Jako vysokoškolský pedagog začal vyučovat na nově vzniklé univerzitě v Bratislavě (byl zde v letech 1925 1939 profesorem obecných dějin), krátce před válkou a pak v letech 1945 1948 působil na univerzitě v Brně. V r. 1946 se stal také profesorem politických dějin na Vysoké škole politické a sociální v Praze. V r. 1950 byl v politickém procesu odsouzen k osmi letům vězení. Od začátku šedesátých let do své smrti také úzce spolupracoval s Historickým ústavem ČSAV. Z hlediska moderní archivní práce je důležité, že byl důsledným prosazovatelem provenienčního principu u nás a v letech po první světové válce byl stoupencem myšlenky zřízení Národního archivu v Praze sloučením Archivu země české a Místodržitelského archivu, prosazoval také vybudování státních archivů v Brně, Opavě a Bratislavě. Po druhé světové válce působil ve funkci archivního rady při ministerstvu školství a osvěty. Publikoval více archivně teoretických statí a účastnil se na vydávání edice Sněmy české (viz též Palacký a naše archivy, Časopis archivní školy II, 1924, s. 1 9 ad.) R. 1945 byl pověřen zajištěním archiválií z archivního referátu bývalého Frankova ministerstva. KOLLMANN, Josef. Dr. Josef Borovička a Národní archiv. (Příspěvek k dějinám archivnictví novější doby). Paginae historie, 10, 2002, s. 167 222 LACH, Jiří. Historian Josef Borovička a československá společnost po roce 1945. Politílogica. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, 3, 2004, s. 181 189 Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 3 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

LACH, Jiří. Historické dílo Josefa Borovičky. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna, 2008, s. 97 123 Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 ČELAKOVSKÝ Jaromír (pseud. Jaromír Suk, Jirka Suk, Jiří Dlouhý), prof. JUDr., Dr. h. c. (univerzita v Petrohradě) * 21. 3. 1846 Wrocław (Polsko), 16. 10. 1914 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta (1865 69) Působil nejdříve jako kopista v Zemském archivu v Praze (1865 69), poté krátce v Městském archivu v Kutné Hoře (1869 70) a dlouhá léta v Archivu hl. m. Prahy (1871 1906), kde se v r. 1896 stal vedoucím (s titulem archivář hl. m. Prahy) Jako vysokoškolský pedagog působil na právnické fakultě v Praze jako první profesor dějin českého práva (od r. 1886 mimořádný, od r. 1892 1914 řádný). V letech 1911 1912 byl rektorem Univerzity Karlovy. Působil rovněž jako archivní rada ve Vídni a tzv. konzervátor K. k. Zentralkommission zur Forschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Systematicky se věnoval pramenům městského práva (založil edici pramenů městského práva pod názvem Codex iuris municipalis regni Bohemiae, z níž je dodnes dokončena jen řada privilegiálních listin českých měst do r. 1526). Soustavně studoval v řadě domácích i zahraničních archivů, čemuž odpovídalo i zaměření jeho publikační činnosti kromě zřetele k povšechným dějinám právním například Registra soudu komorního z let 1472 1482 (Archiv český, 7, 1887; 1482 1487; Tamtéž, 8, 1888; 1502 1508, 1511 1519; Tamtéž, 19, 1901; 1519 1524; Tamtéž, 32, 1915; 1524 1526; Tamtéž, 33, 1918 (s G. Friedrichem); Soupis rukopisů chovaných v Archivu král hl. m. Prahy (1. In: Sborník příspěvků k dějinám hl. m. Prahy, 1/2, 1920). Založení tohoto sborníku v r. 1907 sám inicioval. Byl činný politicky (poslanec českého zemského sněmu, člen říšské rady) a členem mnoha vědeckých společností, včetně zahraničních. HOLEC, František. Archivář JUDr. Jaromír Čelakovský. Archivní časopis,45, 1995, s. 138-153 VELEK, Luboš. Respektující rivalita: Jaroslav Goll a Jaromír Čelakovský na mocenském poli české historiografie.. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s. 193-242 VELEK, Luboš; VELKOVÁ, Alice (edd.). Jaromír Čelakovský. Moje zápisky (1871 1914). Praha, 2004 VANĚK, Vojtěch. Jaromír Čelakovský jako editor. Plány a realita v editorském díle Jaromíra Čelakovského a otázka vzniku diplomatáře Kutné Hory. In: Paginae historiae, 15, 2007, s. 231-263 KONVIČNÁ, Jana Z historie pražské magistrátní spisovny do roku 1945. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s. 105-129 Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 4 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

HLAVÁČEK, Ivan. Čeští archiváři a chebský městský archiv na konci 19. století. Z korespondence V. J. Nováčka a J. Čelakovského s H. Gradlem. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 229-255. HES, Milan. Jaromír Čelakovský a Slaný. In: Slánský obzor, 20. 2012 (vyd. 2013), s. 108-122. DŘÍMAL Jaroslav, doc. PhDr. * 9. 7. 1905 Bezměrov (okres Kroměříž), 11. 8. 1975 Nové Město na Moravě (okres Žďár nad Sázavou). Vzdělání Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis (1924 28). V r. 1929 se stal ředitelem jím založeného Archivu města Brna, ve kterém s válečnou přestávkou působil ve vedoucí pozici až do r. 1975 (za války působil v letech 1940 41 v Moravském zemském archivu a poté v Archivu ministerstva vnitra. Po válce byl angažován jako archivní rada při ministerstvu školství a osvěty Praha a v Zemské archivní komisi při ZNV Brno. Na brněnské univerzitě působil jako pedagog od r. 1928, v letech 1945 1975 jako docent českých dějin. Svůj odborný zájem na poli archivistiky soustředil jak na uspořádání a sepsání fondů Archivu města Brna (Archiv města Brna. Průvodce po fondech a sbírkách. Praha 1956), tak na obecně teoretické otázky (účastnil se rovněž činnosti v pracovní skupině pro přípravu zákona o archivnictví v r. 1974 a vyhlášek a instrukcí MV ČSR, vyplývajících z tohoto zákona. Je autorem mnoha faktograficky bohatých studií k dějinám Brna středověku (například Biskup Vilém z Kolína. Časopis Matice Moravské, 55, 1931, 1 42; Notář Jan Thabrarr. Časopis Matice Moravské, 58, 1934, 1 144) a raného novověku (Sociální boje v Brně v 20. letech 16. století. Brno v minulosti a dnes, 1, 1959, 219 286; Kroniky a pamětní knihy městských písařů brněnských v době pobělohorské. Tamtéž, 2, 1960, 82 124; Tamtéž, 3, 1961, 93 108) a vědeckým redaktorem prvního souborného vydání (dvousvazkového) dějin Brna v r. 1969. Je také zakladatelem sborníku Brno v minulosti a dnes. ŠTARHA, Ivan. 160 let moravských archivů - úspěchy i prohry. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s. 7-14 ZŘIDKAVESELÝ, František. Vzájemná spolupráce obou jubilujících archivů. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000, s. 125-128 SULITKOVÁ, Ludmila. Věnováno Doc. PhDr. Jaroslavu Dřímalovi. In: Brno v minulosti a dnes, 18, 2005, s. 11 15 PLOSOVÁ, Jaroslava. Brněnský městský archiv za protektorátu. Plosová, Jaroslava. In:, Brno v minulosti a dnes, 19, 2006, s. 241-263 HOFFMANN, František. Vzpomínka na Jaroslava Dřímala. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna, 2008, s. 223 230 Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 5 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Archiv města Brna v retrospektivě. In: Městské archivy a městští archiváři. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s. 25-59 ŠTARHA, Ivan. Městský archivář doc. Dřímal a vznikající okresní archivy jižní Moravy.. In: Městské archivy a městští archiváři. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s. 73-77 EMLER Josef, prof. Dr. phil. * 10. 1. 1836 Libáň (okres Jičín), 10. 2. 1899 Praha Vzdělání Univerzita ve Vídni, Filozofická fakulta (1856 58) a tamtéž Institut für Österreichische Geschichtsforschung (1859 61). V letech 1863 65 působil jako adjunkt v Zemském archivu v Praze, odkud přešel do Archivu hl. m. Prahy. Zde působil více než 30 let (v letech 1865 96, od r. 1871 na vedoucím postu jako archivář hl. m. Prahy). R. 1874 se stal první profesorem PVH na ještě nerozdělené Karlově univerzitě a od 1887 prvním řádným profesorem PVH na české filozofické fakultě pražské univerzity. Byl stejně výkonným na poli organizace vědecké činnosti a vydávání edic, jako na poli vlastního pramenného výzkumu. Je editorem několika řad pramenů (Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Fontes rerum Bohemicarum, 1 4; Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, 2 4; Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesis, 1-2, 3, 4, 6-10; Decem registra censuum aj.) Kromě členství v mnoha vědeckých společnostech a spolcích se také podílel jako člen redakční rady na přípravě (Riegrova) Slovníku naučného. HLAVÁČEK, Ivan. Editor a archivář Josef Emler *10. 1. 1836, 10. 2. 1899. Hlaváček, Ivan. In: In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 176-181 HLAVÁČEK, Ivan. Josef Emler. Zamyšlení u příležitosti 150. výročí jeho narození. Hlaváček, Ivan. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 116-123 HLAVÁČEK, Ivan. K podílu Josefa Emlera na boji o českou univerzitu v roce 1872. O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 169-175 PÁTKOVÁ, Hana. Jedenáct dopisů z dvanácti let. (Korespondence Josefa Emlera s Theodorem von Sickelem). Pátková, Hana. In: Sborník archivních prací. Praha : Odbor archivní správy a spisové služby MV 62, č. 1, (2012), s. 83-102 ERBEN (v matrice narozených ERBAN) Karel Jaromír (pseud. Jarmil Erben, K. Jarmil Erben, J. E. Miletínský, Květomil Podlipský) * 7. 11. 1811 Miletín (okres Jičín), 21. 1. 1870 Praha Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 6 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta (1833 37), v r. 1835 měl zapsány přednášky z diplomatiky a heraldiky u J. Helblinga z Hirzenfeldu. Působil nejdříve v letech 1846 51 jako asistent při archivu Muzea Království českého (dnes Archiv Národního muzea, poté přešel z popudu Fr. Palackého do Archivu hl. m. Prahy, kde pak působil až do r. 1870. Stal se zakladatelem AhlMP jako vědeckého ústavu své doby (už r. 1851 zpracoval první archivní instrukci a zpracovával nejstarší archivní pomůcky). Stejně usilovnou činnost vyvíjel i na poli odborné publikační a ediční činnosti (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, 1 (-1253). Pragae 1855; Die Primatoren der königlichen Altstadt Prag. Prag 1858; Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hl. m. Prahy dle nového, starého i nejstaršího číslování. Praha 1870). Byl také, stejně jako J. Emler, členem redakční rady (Riegrova) Slovníku naučného a od r. 1861 redaktorem časopisu Právník. V r. 1848 byl politicky činný (organizátor Slovanského sjezdu, člen Lípy slovanské). Stal se členem domácích i zahraničních vědeckých společností (Carské akademie nauk v Petrohradě, Jihoslovanské akademie v Záhřebu, Linnéovy společnosti v Lyonu aj. HOLEC, František. Karel Jaromír Erben první archivář hlavního města Prahy. Archivní časopis, 50, 2000, s. 198 212 HLAVATÝ, Jan. Profil rodu Karla Jaromíra Erbena. In: Genealogické a heraldické listy, 26, č. 2, 2006, s. 2-13 ČERNÝ, Marcel; BOHÁČEK, Jan. Potíže s Erbenem. Osudy edičních prací nad korespondencí K. J. Erbena. In: Slavia, časopis pro slovanskou filologii, 78, č. 3-4, 2009, s. 259-286 FRIEDRICH Gustav (pseud. J. V. Třebický, Eduard Novák, J. Vraný), prof. PhDr. * 4. 6. 1871 Poděbrady (okres Nymburk), 19. 11. 1943 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, historie (1890 94), Univerzita Vídeň, Filozofická fakulta (1894 95) a tamtéž Institut für Österreichische Geschichtsforschung (1895 97). V letech 1918 31 působil v archivu UK Praha. V letech 1919 41 byl ředitelem Státní archivní školy v Praze. Jako vysokoškolský pedagog působil od r. 1898 až do druhé světové války na pražské Karlově univerzitě (od r. 1904 jako profesor pomocných věd historických; v letech 1935 36 vykonával úřad rektora UK). Těžiště jeho odborné práce spočívalo v PVH (zejména diplomatika, paleografie, chronologie Učebná kniha paleografie latinské, Rukověť křesťanské chronologie), v pedagogické a ediční činnosti (byl editorem Českého diplomatáře (Codex diplomaticus Regni Bohemiae ) a desk dvorských citace viz kapitola II). Byl rovněž redaktorem Časopisu archivní školy. Člen domácích vědeckých společností. Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 7 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

Na poli vlastní archivní činnosti byl iniciátorem nové organizace univerzitního archivu. SULITKOVÁ, Ludmila. Vztah učitel žák v osobní korespondenci J. Golla s G. Friedrichem. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s. 419 437 PÁTKOVÁ, Hana. Žák a učitelé. Václav Hrubý, Gustav Friedrich a Václav Novotný. Přínos korespondence pro poznání situace v české historiografii v první třetině 20. Století. Sborník archivních prací, 63, 2013, s. 421-450 GINDELY (vlastně GINDELE) Antonín (Anton), prof. Dr. phil. * 3. 9. 1829 Praha, 24. 10. 1892 tamtéž Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta (1846 48), Teologická fakulta (1848 50) a Právnická fakulta (1850 53). Z popudu Fr. Palackého byl v r. 1862 zakladatelem Zemského archivu království Českého v Praze, kde působil jako jeho ředitel až do r. 1892. Jako vysokoškolský pedagog působil přechodně na univerzitě v Olomouci (1853 55) a od r. 1862 jako profesor rakouských dějin na pražské Karlově univerzitě. Vzhledem k tomu, že se měl stát pokračovatelem Palackého ve vydávání souborných dějin národa českého pro následné období, orientoval se ve své vědecké činnosti především na raně novověké období, a to na problematiku obecně politickou, ale i náboženskou a hospodářskou. Podnikal rozsáhlé výzkumy rovněž v zahraničních archivech (Böhmen und Mähren im Zeitalter der Reformation, 1 2. Prag 1857 1858; Geschichte der böhmischen Finanzen von 1526 1618. Denkschrift der philosophischhistorischen Classe der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 18. Wien 1869, 89 167; Dějiny českého povstání léta 1618,1-4. Praha 1870 1880; Geschichte des dreissigjährigen Krieges, 1 4. Prag 1869 1880; Rudolf II. und seine Zeit. 1600 1612, 1 2. Prag 1863, 1865). Podílel se rovněž na vydávání edice Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu, 1 7, 1526 1591. Praha 1877 1891 (též německy). Člen domácích vědeckých společností i vídeňské akademie věd. KOKOŠKOVÁ, Zdeňka. Svatováclavský archiv a Antonín Gindely. In: Našim jubilantkám : (sborník příspěvků k poctě životního jubilea Věry Beránkové, prom. hist., PhDr. Dagmar Culkové a PhDr. Marie Liškové. K vyd. připravila Alena Pazderová za spolupráce Jana Kahudy. Praha: Státní ústřední archiv, 2000 s. 120-128 POLIŠENSKÝ, Josef. Moravské počátky historika Antonína Gindelyho. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica. Váženému panu doc. PhDr. Miloši Kouřilovi k sedmdesátinám. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 31, 2003, s. 203-207 POLIŠENSKÁ, Milada. Antonín Gindely a "evropská dimenze" jeho díla. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2007 (=Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 4, 2007) Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 8 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

HRUBÝ František, prof. PhDr. * 21. 8. 1887 Strukov (okres Olomouc), 10. 2. 1943 Brno Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta (1909 13). V letech 1920 37 působil v Moravském zemském archivu v Brně, jehož ředitelem se stal v r. 1927. Od r. 1924 vykonával funkci státního archivního inspektora pro Moravu a Slezsko. Jako vysokoškolský pedagog působil od r. 1924 na Masarykově univerzitě v Brně, kde se r. 1936 stal řádným profesorem československých dějin, od r. 1937 všeobecných dějin západoevropských středního věku. Ve své vědecké publikační a především politické, hospodářské a kulturní dějiny Moravy raného novověku (Pád českého povstání na Moravě r. 1620 1621, 1925; Selské a panské inventáře v době předbělohorské, 1927; Odhady konfiskovaných moravských velkostatků 1622 1623, 1927; Ladislav Velen z Žerotína, vůdce bělohorského odboje na Moravě a český emigrant (1579 1639), 1930; Die Wiedertäufer in Mähren, 1935; Moravská korespondence a akta z let 1620 1636, 1934 1937; Moravské zemské desky z let 1348 1642, 1931). Člen domácích vědeckých společností (in memoriam mu byla za dílo, redigované Jindřichem Šebánkem z pozůstalosti, totiž Severní Morava v dějinách, 1947, udělena Cena osvobození země Moravskoslezské na rok 1948). BOROVSKÝ, Tomáš. František Hrubý a historický seminář v Brně. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, 2005 s. 515-537 BOROVSKÝ, Tomáš. František Hrubý v posudcích Julia Glücklicha. Borovský, Tomáš. In: Brno v minulosti a dnes, 19, 2006, s. 479-496. BOROVSKÝ, Tomáš; LACH, Jiří. Josef Šusta a František Hrubý ve vzájemné korespondenci. In: Prameny dějin moravských, 12. Brno: Matice moravská, 2006 Dokoupil, Lumír Počátky historické práce Františka Hrubého v době studií v Olomouci. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica, 33, 2007, s. 175-182 BOROVSKÝ, Tomáš. Julius Glücklich a František Hrubý. Dvě tváře pozitivistické věd v Brně. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna 2008 CHLUMECKÝ Petr, rytíř * 30. 3. 1825 Terst (Itálie), 29. 3. 1863 Brno Vzdělání Univerzita v Olomouci a Vídni, Právnická fakulta (1842 45) Působil v letech 1855 63 jako ředitel Moravského stavovského zemského archivu v Brně. Ve své odborné a vědecké činnosti věnoval velkou pozornost vlastní archivní práci stanovil zásadní směrnice pro ochranu archiválií a dohled nad archivy jak soukromými, tak obecními, prosazoval celozemský přehled o stavu archivů, požadoval maximální zpřístupnění archivů a jejich přehledné uspořádání. Z publikační činnosti je Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 9 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

třeba zmínit především Karl von Žerotin und seine Zeit, 1862,1877 a Über die Geschichte Mährens und deren Quellenforschung, 1857. Z ediční činnosti pak Regesten der mährischen Archive, 1856, pokračování ve vydávání Moravského diplomatáře Codex diplomaticus Moraviae, VI VII, 1854 1858 (s J. Chytilem) a iniciaci edice Landtafel des Markgrafthums Mähren, 1854-1861. Byl aktivním člen moravského sněmu (zvolen i do zemského výboru, referátu vědeckých záležitostí), ve sněmu podal návrh na zrovnoprávnění moravského jazyka s německým a usiloval o maximální identitu kultury na Moravě. OBRŠLÍK, Jindřich. Moravský zemský archiv v Brně a Moravské zemské muzeum (dříve Františkovo muzeum) v Brně za Bočka a Chlumeckého (vzájemné vztahy). In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s. 89-94 ŘEPA, Milan. Historiografie druhé poloviny 19. století jako pramen pro poznání kolektivní totožnosti moravských Němců. In: Muzeum Brněnska, 2009, s. 132-137 CHYTIL Josef, Dr. h. c. (1855 univerzita v Jeně) * 9. 3. 1812 Kojetín (okres Přerov), 10. 2. 1861 Brno Vzdělání studium bohosloví na Filozofickém učilišti v Brně (1831 32; 1834 35); studium teologie, pedagogiky a všeobecných dějin v klášteře augustiniánů bosáků na Starém Brně (1833 35). V letech 1841 61 působil v Moravském zemském archivu v Brně, jehož ředitelem se stal v r. 1855 (s titulaturou moravský stavovský archivář). Ve své odborné a vědecké činnosti se soustřeďoval k moravským pramenům pořizoval opisy listin v moravských soukromých archivech, pořádal archiválie získané A. Bočkem na studijních cestách po moravských archivech, podílel se na edici dodatků a rejstříku k pěti dílům Moravského diplomatáře (Codex diplomaticus Moraviae) a byl rovněž redaktorem edice nejstarších kvaternů moravských zemských desk (viz výše u P. Chlumeckého). Byl členem Matice moravské (předseda v letech 1849 52 a 1856 59) a členem Dánské společnosti pro nordické starožitnosti Kodaň. V r. 1854 obdržel zlatou medaili Litteris et artibus (Vědám a umění) za práci na edici moravských zemských desek a v r. 1859 zlatý záslužný kříž za záslužnou úřední a literární činnost. KLAUSER (CLAUSER) Jan Josef křest 20. 3. 1705 Praha, 31. 7. 1771 tamtéž Vzdělání pravděpodobně Univerzita Karlova v Praze (filozofická a snad i právnická studia). V letech 1754 71 působil v Guberniálním archivu v Praze, od r. 1757 jako guberniální archivář a registrátor. Mezitím v letech 1760 62 pořádal též Městský archiv Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 10 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

v Chebu. V r. 1762 se stal dvorním knihtiskařem (a zakladatelem spolku pražských tiskařů Verbindung der Buchdrucker Kunstverwandten Confoederatio typographorum Pragensium). Ve své odborné archivní činnosti se zaměřil na budování guberniálního archivu jako instituce z dosavadních registratur místodržitelské a komorní (základem mu bylo pořádání tzv. Staré manipulace), přičemž takto zamýšlel vybudovat archiv Českého království. Je autorem některých historických prací (Kronika Chebska a města Chebu, Dějiny českého špitálu v Římě). KOLLMAN Hynek * 31. 7. 1864 Hradec Králové. 22. 6. 1938 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis (1882 1888 žák J. Emlera). V letech 1890 93 působil v Archivu Kongregace de Propaganda fide v Římě jako člen Rakouského historického ústavu a poté v letech 1893 1920 v Archivu země České v Praze (od r. 1909 jako jeho vedoucí s titulem zemský archivář, v r. 1920 mu byl přiznán čestný titul ředitele archivu). Ve své odborné a vědecké činnosti se orientoval v první řadě na výzkum bohemik ve Vatikánském archivu v Římě (papežská registra Řehoře XI., církevní dějiny pobělohorské doby v archivu Kongregace de Propaganda fide). Z těchto pramenů začal vydávat edici Acta Sacrae congregationis de Propaganda fide res gestas Bohemicas illustrantia (I/1, 2 a Prodromus) a podílel se rovněž na vydávání edice Sněmy české (sv. 8 10) a Archiv český (sv. 27). V jeho pozůstalosti je kromě toho uloženo na 13 a půl tisíce přepisů z archivu Propagandy pro léta 1622 1814. KOSS Rudolf Leopold Thomas, doc. PhDr. * 28. 10. 1884 Praha, 13. 5. 1929 tamtéž Vzdělání Univerzita Karlova v Praze (německá část), Filozofická fakulta, historiefilozofie (1903 08) a Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň. Působil nejdříve, v letech 1910 12 jako správce Archivu UK Praha, po vzniku samostatné Československé republiky v letech 1918 29 v Archivu země České v Praze, kde mu byla svěřena důležitá funkce správce Archivu České koruny. V letech 1919 27 se podílel na provádění spisové rozluky s Rakouskem. Jako vysokoškolský pedagog působil od r. 1910 na pražské německé univerzitě, od r. 1912 jako docent rakouských dějin. Ve své odborné výzkumné činnosti se orientoval zejména na medievistiku, dějiny ústavní, právní a sociální a v okruhu archivní činnosti na uspořádání Archivu koruny české (Archiv koruny české 1. Dějiny archivu. Praha 1939 (z pozůstalosti vyd. O. Bauer) a 2. Katalog listin z let 1158 1346. Praha 1928). Z dalších výzkumných témat viz Kritische Bemerkungen zu Friedrichs Codex I. Prag 1911; Das Wesen des ältesten deutschen Adels und die Lehre von der Urdemokratie. Prag 1919; Forschungen zur mittelalierlichen Gerichtsverfassung Böhmens und Mährens. Prag 1919. Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 11 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

JANIŠ, Dalibor. Rudolf Koss. Právní a sociální dějiny v pracích medievisty a archiváře. In: Německá medievistika v českých zemích do roku 1945. Praha: Filosofia, 2004, s. 289-304 KREJČÍK Adolf Ludvík (pseud. T. Kadlík, V. Boubín), PhDr. 14. 6. 1877 Dobrovice (okres Mladá Boleslav), 4. 1. 1958 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie (1895 97-žák J. Golla), Institut fůr Österreichische Geschichtsforschung Vídeň (1897 99). V letech 1901 09 působil ve Schwarzenberském archivu v Třeboni/Český Krumlov, v letech 1909 19 jako adjunkt v Moravském zemském archivu v Brně a poté od r. 1919 dlouhodobě v Československém státním archivu zemědělském v Praze (do r. 1936), jehož byl zakladatelem a od r. 1920 ředitelem (v letech 1925 31 byl současně vedoucím Ústřední slovanské zemědělské knihovny v Praze). Ve své odborné vědecké archivní činnosti věnoval hodně pozornosti organizaci a především archivům velkostatkovým (K organisaci archivnictví v Čsl. republice. Venkov, 1921, č. 29; Beiträge zum Verzeichnis der Archive des Grossgrundbesitzes, 1928; Archivy velkých statků a vlastivěda. Časopis přátel Společnosti přátel starožitností českých, 38, 1930; K historii vzniku Československého archivu zemědělského. Venkov, příloha časopisu Československý zemědělec, 1937, 19/34). V ediční činnosti připravoval opisy z vatikánských archivů (pro IX. sv. edice Monumenta Vaticana). Byl členem mnoha domácích vědeckých společností. KAHUDA, Jan. 50. výročí úmrtí archiváře Adolfa Ludvíka Krejčíka. In: ČAS v roce 2008. Ročenka České archivní společnosti. Praha: Česká archivní společnost, 2009, s. 23 50 KÜRSCHNER Gottlieb, PhDr. * 10. 3. 1847 Horní Bobrová (okres Žďár nad Sázavou), 11. 9. 1928 Opava Vzdělání Univerzita ve Vídni, Filozofická fakulta, historie a geografie (1865 69). Povoláním středoškolský profesor, který se stal se prvním slezským zemským archivářem a v Zemském archivu v Opavě působil od jeho založení v letech 1901 20 (slezským zemským archivářem byl jmenován usnesením zemského sněmu r. 1901 až po svém penzionování). V době své předchozí pedagogické činnosti působil zároveň od r. 1880 jako zemský konzervátor 3. (archivní) sekce pro Slezsko. Odbornou archivní a publikační činnosti zaměřoval především na prameny k dějinám Slezska a na pořádání slezského stavovského archivu, ale také rodinného archivu knížat Lichnovských v Chuchelné a listin města Opavy. Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 12 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

KRAVAR, Zdeněk. Gottlieb Kürschner první slezský zemský archivář. In: 100 let Zemského archivu v Opavě. Sborník příspěvků přednesených v rámci 9. konference archivářů ČR 23. 25. května 2001 v Opavě. Uspořádal MÜLLER, Karel. Opava: Zemský archiv, 2002, s. 37 43 GEBAUER, Josef. Zemský archiv v Opavě již stoletým kmetem. Vlastivědný věstník moravský, 53, 2001, s. 193-195 KRAVAR, Zdeněk. Gottlieb Kürschner, 1847-1928. In: Historiografie Moravy a Slezska. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2, 2006, s. 51-61 LETOŠNÍK Václav, PhDr. * 1. 2. 1891 Habřina (okres Hradec Králové), 8. 7. 1955 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis (1910 14 žák V. Novotného a J. Bidla), Státní archivní škola Praha (1919 21). V letech 1920 54 působil v Ústředním archivu ministerstva vnitra v Praze (od r. 1947 jako jeho přednosta), od 1948 ministerský rada; v letech 1954 55 vedoucí oddělení v nově konstituovaném Státním ústředním archivu v Praze. V rámci odborné archivní činnosti se nejprve aktivně účastnil na archivní rozluce s Rakouskem a vyhledávání spisů pro pařížskou reparační komisi o stavbě silnic na československém území. V Archivu ministerstva vnitra byl správcem fondu Zemské a dvorské desky (Die Bömische Landtafel, 1944 (s Antonem. Blaschkou). Ve výzkumné a publikační činnosti se orientoval především na slovanské, zejména ruské a polské dějiny a polskou historiografii (Smolenská oblast v bouřlivé době Moskevského státu 1608 1609. Věstník Královské české společnosti nauk, 1923, tř. filozofickohistoricko-jazykovědná, část 4; Polsko, dům rakouský a Albrecht z Valdštejna za pruské války 1626 1629. Časopis Národního muzea, 108, 1934, 161 185; Tamtéž, 109, 1935, 42 77; Tamtéž, 110, 1936, 235 272; Tamtéž, 111, 1937, 28 74) Působil také ve stálé komisi pro stanovení úředních názvů míst v Československé republice a v užším výboru pro revizi názvů míst v Čechách, na sklonku svého života v nově utvořené místopisné komisi při ČSAV v Praze. NAVRÁTIL Bohumil, prof. PhDr. * 21. 2. 1870 Vyškov, 2. 7. 1936 Brno-Řečkovice Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta (1889 92) a Filozofická fakulta (1892 96 žák Jaroslava Golla a Josefa Emlera), (v letech 1896 97 pobyt na univerzitách v Berlíně a Bonnu). Působil v letech 1900 20 v Moravském zemském archivu v Brně (od r. 1908 jako jeho vedoucí s titulem zemský archivář). Od r. 1918 se podílel se rovněž na správě Archivu zemského hlavního města Brna. Své působení vysokoškolského pedagoga spojil s Masarykovou univerzitou v Brně, a to v letech 1920 36 jako profesor všeobecných dějin (v letech 1926 27 byl rektorem zdejší univerzity). Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 13 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

V r. 1918 se účastnil jednání o Úmluvě mezi ČSR a Rakouskou republikou ohledně jednotlivých ustanovení státní smlouvy (uzavřena v Saint-Germain-en-Laye 1920). V odborné výzkumné činnosti se zaměřil hlavně na období raného novověku do protireformace (Biskupství olomoucké 1576 1579 a volba Stanislava Pavlovského. Praha 1909; Jesuité olomoučtí za protireformace. Akty a listiny z let 1558 1619. Brno 1916), v ediční činnosti na doplnění materiálu pro sv. 14 15 Moravského diplomatáře (Codex diplomaticus Moraviae) a na vydání historicky významné korespondence mezi Fr. Palackým a A. Bočkem (Listy Palackého Bočkovi. Časopis Matice moravské, 25, 1901, 97 132) Byl členem domácích vědeckých společností (včetně Matice Moravské) a redaktorem Časopisu Matice moravské. Od r. 1919 působil rovněž ve stálé komisi pro stanovení úředních názvů míst v Republice československé. ZŘÍDKAVESELÝ, František. Vzájemná spolupráce obou jubilujících archivů. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s. 125-128 VON8ŠEK, Martin. Bohumil Navrátil. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Brno: Archiv Města Brna, 2008 s. 9-33 HOFFMANNOVÁ, Jaroslava Přátelství historika Václava Novotného a Bohumila Navrátila. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Brno: Archiv Města Brna, 2008 s. 35-60 NEJEDLÝ Zdeněk, prof. PhDr. * 10. 2. 1878 Litomyšl (okres Svitavy), 9. 3. 1962 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie-estetika (1886 1901 žák T. G. Masaryka, J. Golla a O. Hostinského) V letech 1899 1909 působil v Archivu Muzea Království českého (dnes Archiv Národního muzea (od r. 1904 jako adjunkt), v letech 1927 30 v Městském archivu a městském muzeu v Litomyšli. Mezitím se stal vysokoškolským pedagogem od r. 1905 působil jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (od r 1909 jako první profesor hudební vědy). V letech 1939 45 byl profesorem na univerzitě v Moskvě a současně byl zaměstnán v Historickém ústavu Akademie věd SSSR. Po válce se angažoval v politickém životě - v letech 1945 46 byl ministrem školství a osvěty, v letech 1946 48 ministrem práce a sociální péče, v letech 1948 53 ministrem školství, věd a umění, r. 1953 se stal jako ministr bez portfeje místopředsedou vlády. Ve své archivní činnosti se věnoval především evidenci fondů Archivu národního muzea a uspořádání a evidenci litomyšlského městského archivu (s J. Žďárským). Městské fondy zužitkoval i v několika publikacích (Dějiny města Litomyšle a okresu, 1899; Dějiny města Litomyšle a okolí I, 1903; Litomyšl. Tisíc let života českého města, 1934). Jinak se ve své rozsáhlé výzkumné a publikační činnosti zaměřoval především na dějiny hudby (na českou hudební kulturu husitské doby) a dále na problémy českých kulturních a politických dějin, zejména na husitství a národní obrození (Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách, 1904; Počátky husitského zpěvu, 1907; Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 14 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

Dějiny husitského zpěvu za válek husitských, 1913; Česká hudba, 1918; Zdeněk Fibich, 1901; J. B. Foerster, 1910; Richard Wagner, 1916; Bedřich Smetana, 1 4, 1924 1933; Spor o smysl českých dějin, 1914; T. G. Masaryk, 1 3, 1930 1937; Dějiny národa českého, 1 2, 1948 1953; studie o Fr. Palackém, E. Denisovi, B. Němcové aj.). Byl zakladatelem několika hudebních časopisů a členem domácích vědeckých společností a společností politicky levicově orientovaných (Společnost pro hospodářské a kulturní sblížení s Novým Ruskem; Výbor přátel demokratického Španělska). Měl zásadní podíl na založení Československé akademie věd v r. 1953 (stal se jedním z jejích prvních akademiků). Byl značně angažován politicky v letech 1939 45 za svého ilegálního pobytu v SSSR byl spolupracovníkem moskevského vedení KSČ, v letech 1946 54 členem předsednictva Ústředního výboru KSČ (podílel se na tvorbě Košického vládního programu). Tato činnosti mu vynesla mnohá ohodnocení (1945 a 1953 Leninův řád; 1951 laureát státní ceny; 1953, 1955 a 1958 Řád Klementa Gottwalda). KŘESŤAN, Jiří. Dny všední archiváře Zdeňka Nejedlého a jeho přátel, In: Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu. K vyd. připravila PAZDEROVÁ, Alena. Praha: Státní ústřední archiv, 2002, s. 136 147 HAVELKA, Miloš. Kdy a jak se Nejedlý rozešel s Gollovou školou. In: Dějiny - teorie kritika, 7, č. 1, 2010, s. 113-123 KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý: politik a vědec v osamění. Praha Litomyšl: Paseka, 2012 NOVÁČEK Vojtěch Jaromír, PhDr. * 1. 6. 1852 Sibiu (Rumunsko), 8. 4. 1916 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, filozofie a historie (od 1873, studia přerušena dokončena r. 1891 v době přerušení studia byl do r. 1885 vychovatelem v rodině barona Bohdana Hrubého z Jelení v Červených Pečkách) V letech 1891 1916 působil v Archivu země České v Praze, od r. 1903 byl jeho ředitelem. Působil rovněž jako archivní rada ve Vídni. V odborné archivní činnosti se orientoval na výzkum v městských archivech (Cheb, Kadaň, Kutná Hora) a také na studium v zahraničních archivech (Vatikán, Vídeň, Mnichov ad.). Svou činností publikační a ediční přispěl k zpřístupnění významných pramenů k poznání (Listář k dějinám školství kutnohorského 1520 1623. Historický archiv, 5, 1894, XX a 1 174; Několik listin týkajících se koleje Karlovy z let 1367 1424. Věstník Královské České společnosti nauk, 1895, tř. filosoficko-historickojazykozpytná, část 12, 1 30; Copialbuch des apostolischen Nuntius Bertrand de Macello 1366 1368. Věstník Královské České společnosti nauk, 1895, tř. filosofickohistoricko-jazykozpytná, část 12, 1 41; Trutnovské desky manské 1455 1539. Archiv český, 15, 1896, 344 508; Výpisy z knih viničných z let 1358 1576. Archiv český, 15, 1896, s. 500 560 a Archiv český, 18, 1900, 322 400; Františka Palackého Korespondence a zápisky, 1 3. Praha 1898, 1902 a 1911 ad.). Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 15 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

Byl reaktorem Ottova slovníku naučného, 1886 88 a členem domácích vědeckých společností, spolků a komisí, například Komise pro vydávání Archivu českého a Komise pro vydávání pramenů českého hnutí náboženského ve století 14. a 15. HLAVÁČEK, Ivan. Čeští archiváři a chebský městský archiv na konci 19. století. Z korespondence V. J. Nováčka a J. Čelakovského s H. Gradlem. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 229-255 NOVÁK Jan Bedřich, PhDr. * 27. 11. 1872 Orlík nad Vltavou (okres Písek), 29. 10. 1933 Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie (1890 96), od r. 1895 Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň. Působil v letech 1900 33 v Archivu země české, od r. 1916 jako jeho ředitel. Před vznikem 1. Československé republiky vykonával rovněž funkci archivního rady ve Vídni. Po vzniku samostatného státu se stal ředitelem (od r. 1925) nově založeného Státního historického ústavu a v letech 1920 27 vyučoval na Státní archivní škole v Praze. Patří mu velká zásluha na výstavbě první archivní účelové budovy v nové republice, totiž budovy Archivu země české (Praha-Dejvice, dnes ul. Milady Horákové). Ve své výzkumné a odborné publikační a ediční činnosti se orientoval na formulářové sbírky, prameny z Vatikánských archivů a sněmovní památky české raného novověku (Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně 1276 1296, 1903; Kritika listináře královny Kunhuty, 1906; Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, 1 2, 1907; Sněmy české, 15/1, 2, 1917 a 1929; je rovněž autorem monografie Rudolf II. a jeho pád (1933). Byl členem domácích vědeckých společností (od r. 1929 také předsedou nově založené Československé archivní společnosti. Angažoval se rovněž v Ústavu italské kultury v Praze (nositel Řádu italské koruny). MORÁVEK, Jan. Archivní nekrologium za léta 1939-1945. In: Archivní čtvrtletník. Ústí nad Labem: Albis International, 8, č. 3-4, 2000, s. 125-133 HÁLEK, Jan. Jan Bedřich Novák (27. 11. 1872-19. 10. 1933). In: Akademický bulletin AV ČR, č. 10, 2003, s. 18 Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 PALACKÝ František, Dr. h. c. (1848 Právnická fakulta a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) * 14. 6. 1798 Hodslavice (okres Nový Jičín), 26. 5. 1876 Praha Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 16 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

Vzdělání evangelické alumneum v Trenčíně (1809 12) a evangelické lyceum v Bratislavě (1812 18). Od r. 1823 působil jako archivář v rodině hrabat Šternberků, v r. 1831 byl českými stavy ustaven (jmenován až r. 1838) historiografem Království českého. Obdivuhodná je nejen jeho výzkumná a publikační činnost, ale i organizační činnost (aktivně se podílel na soudobém českém vědeckém, kulturním a společenskopolitickém životě v revolučních letech byl například členem Svatováclavského a Národního výboru, poslancem českého ústavodárného zemského sněmu a starostou Slovanského sjezdu, poslancem Ústavodárného říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži; od 1861 doživotním členem panské sněmovny říšské rady, v letech 1861 75 poslancem Českého zemského sněmu). V oblasti vlastní archivní práce je autorem instrukce pro thunovský archiv v Děčíně a lobkovický archiv v Roudnici a iniciátorem vzniku tří institucionalizovaných archivů (Archivu Národního muzea tehdejšího Archivu Vlasteneckého muzea v Čechách. Prováděl soustavný archivní výzkum v řadě domácích i zahraničních archivů (jako první protestantky orientovaný historik bádal i ve Vatikánských archivech). Byl iniciátorem založení ediční řady česky psaných pramenů středověku a raného novověku Archiv český, kromě toho ovšem edičně zpřístupnil a řadu dalších objevných pramenů zejména k husitskému období a jeho vyznění (Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527,1829, nově J. Charvát 1941; Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges in den Jahren 1419 1436, 1 2, 1873, přetisk 1966; Documenta Mag. Iohannis Hus vitam, doctrinam, causam in Consiantiensi concilio actam... iilustrantia, 1869, přetisk 1966; Urkundliche Beiträge zur Geschichte Böhmens und seiner Nachbarländer im Zeitalter Georgs von Podiebrad 1450 1471, 1860; Monumenta Conciliorum Generalium saeculi decimi quinti. Concilium Basiliense, 1 2, 1857 a 1873). Kromě monumentálního díla Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1. díl vyšel nejprve v r. 1836 německy a v r. 1848 česky) je autorem hodnotící studie o narativních pramenech (Würdigung der alten böhmischen Geschichtschreiber. Königlich-Böhmische Gesellschaft der Wissenschaften, 1830. 2. vyd. 1869) Inicioval vznik Společnosti vlasteneckého muzea (od r. byl jejím jednatelem), Matice české, Spolku pro postavení českého Národního divadla, Svatoboru ad. Byl členem Královské české společnosti nauk (v letech 1839 45 její sekretář, v letech 1868 75 předseda) a členem Kaiserliche Akademie ve Vídni. Od r. 1827 byl redaktorem Časopisu Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách. Za své zásluhy obdržel r. 1866 Řád železné koruny 2. stupně. František Palacký 1798/1998, dějiny a dnešek. Sborník z jubilejní konference. K vydání připravil ŠMAHEL, František (spolupráce DOLEŽALOVÁ, Eva). Praha: Historický ústav AV ČR, 1999 KOŘALKA, Jiří; RUMPLER, Helmut; URBANITSCH, Peter. František Palacký. (1798-1876). Der Historiker der Tschechen im österreichischen Vielvölkerstaat. Wien: Verlag der Österreichschen Akademie der Wissenschaften, 2007 JIROUŠEK, Bohumil. František Palacký pohledem dějepisectví tvz. Gollovy "školy". In: Jeden jazyk naše heslo buď. Sv. 4, český romantismus - jiskření a záblesky. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké mezioborové konference konané u příležitosti 170. výročí prvního vydání Máchova Máje. K vyd. připr. Vyčichlo, Jaroslav; Viktora, Viktor. Radnice: Spolek divadelních ochotníků v Radnicích et al., 2007 s. 19-27 KOŘALKA, Jiří. Lobkovický zámek v Neratovicích v životě a díle Františka Palackého. Praha: Akropolis, 2007 Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 17 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

KOŘALKA, Jiří. Palacký a poslání českého národa v Evropě. In: Idea českého státu v proměnách staletí : fakta, úvahy, souvislosti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s. 134-143 ČAPKOVÁ, Dagmar. František Palacký jako komeniolog. Čapková, Dagmar. In: 120 let Muzea Komenského v Přerově a Oslavy Komenského v roce 1892 ve střední Evropě : materiály z odborné konference, konané 14.- 15. října 2008 v Přerově. K vyd. připr. Konířová, Marta. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2009, s. 193-204 ŠTAIF, Jiří. František Palacký. Život, dílo, mýtus. Praha: Vyšehrad, 2009 PRAŽÁK, Richard. František Palacký a maďarská historiografie před rokem 1867. In: Historik na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. K vyd. připr. Ambrožová, Hana. Brno: Matice moravská, 2009, s. 139-145. Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 PEŘICH Leopold, PhDr. * 14. 11. 1901 Smolkov (okres Opava), 31. 8. 1974 Karlovy Vary Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, čeština-historie (1921 26), od r. 1922 Státní archivní škola v Praze. Po absolutoriu působil krátce v Archivu země České jako pomocná vědecká síla, pak přešel do Zemského archivu v Opavě, kde celkově působil v letech 1927 38 (od r. 1935 jako jeho ředitel angažoval se proti navrhovanému zrušení zemského archivu ve 30. letech, ke kterému tak naštěstí nedošlo). V letech 1938 41 vykonával funkci správce Zemského archivu v Brně, v letech 1941 45 zemského vrchního archivního komisaře v Archivu země České v Praze a v letech 1945-55 byl pověřen znovu funkcí ředitele Zemského archivu v Opavě. Od r. 1945 působil také jako archivní rada při ministerstvu školství a osvěty v Praze a od r. 1949 jako inspektor nestátních archivů Ostravského kraje (r 1955 zatčen a odsouzen na 5 let za protistátní výroky). Ve své odborné a vědecké činnosti se zaměřoval především na dějiny Slezska. Jeho hlavní práce však měly esejistický charakter a zabýval se v nich především kulturou, zejména výtvarným uměním, ale také literárními a divadelními kritikami. L. Peřich redigoval Věstník matice opavské, který proměnil ve Slezský sborník. Po válce inicioval vznik Slezského ústavu (krátce byl součástí archivu). ŠOPÁK, Pavel. Leopold Peřich pokus o portrét. In: 100 let Zemského archivu v Opavě. Sborník příspěvků přednesených v rámci 9. konference archivářů ČR 23. 25. května 2001 v Opavě. Uspořádal Karel Müller, Opava: Zemský archiv, 2002, s. 44 46 MÜLLER, Karel; ŠOPÁK, Pavel. Leopold Peřich texty (edice). Opava: Slezská univerzita, 2007 PROKEŠ Jaroslav, prof. PhDr. * 11. 1. 1895 Kněžice (okres Chrudim), 30. 3. 1951 Praha Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 18 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi

Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofický fakulta, historie zeměpis filologie (1913-17- žák V. Novotného). V letech 1919 45 působil v Archivu ministerstva vnitra v Praze, od r. 1934 jako jeho ředitel (v letech 1940 42 s titulem přednosta archivu). V r. 1928 se habilitoval jako docent československých dějin na Karlově univerzitě, od r. 1935 zde působil jako mimořádný profesor. Současně také vyučoval (v letech 1932 45) na Státní archivní škole v Praze, jejímž byl od r. 1941 ředitelem. V rovině odborné archivní činnosti se aktivně účastnil na archivní rozluce s Rakouskem a věnoval se uspořádání a zpracování fondů Archivu ministerstva vnitra (celková zpráva o jeho činnosti do r. 1933 v Časopise archivní školy, 11, 1933, 176 190; vědecké zpracování materiálu z fondů České gubernium a Policejní ředitelství např. studie Boj o Haugvicovo Direktorium in publicis et cameralibus 1761. Věstník Královské české společnosti nauk, tř. I, 1926 (vyšel 1927), 74n.; Instrukce vydané 1762 pro českou a rakouskou dvorní kancelář, Tamtéž, 47n.). Kromě toho, že se věnoval rovněž počátkům naší nejstarší vědecké společnosti (Počátky České společnosti nauk do konce 18. století, 1, 1774 1789, 1938) se ve výzkumné a publikační činnosti zaměřoval především na náboženské dějiny husitské a předbělohorské doby a na tereziánské a josefínské reformy (Jan Žižka z Trocnova a jeho doba, 1920; Husitika Vatikánské knihovny v Římě, 1928). Byl také autorem popularizačních prací k českým dějinám (Obrázkové dějiny naší samostatnosti, 1930; Československá vlastivěda, 4. Československé dějiny nové a nejnovější 1648 1918 a 10. Literatura dějepisná - přehled českého dějepisectví od osvícenství. Praha 1931 1933; Světová válka 1914 1918, 1934). V letech 1934 40 vykonával funkci redaktora Sborníku archivu ministerstva vnitra (v meziválečném období také spoluredaktora Časopisu Národního muzea a Časopisu pro dějiny venkova). Byl členem Královské české společnosti nauk a Československé akademie zemědělské. KOLLMANN, Josef. Dr Jaroslav Prokeš, archivář, historik, učitel. Medailón k 100. výročí narození. In: Pagiane historiae, 5, 1997, s. 123 162 KOLLMANN, Josef. Případ univ. Prof. Dr. Jaroslava Prokeše chmurná kapitola z dějin Archivu Ministerstva vnitra. In: Paginae historie, 9, 2001, s. 270 334 SEKYRKOVÁ, Milada. Vzájemná korespondence Václava Novotného, Jaroslava Prokeše a Otakara Odložilíka. Sborník archivních prací, 51, č. 1, 2001, s. 85-274 KOLLMANN, Josef. Dr. Jan Slavík k případu prof. Dr. Jaroslava Prokeše. Kollmann, Josef. In: Paginae historiae, 11, 2003, s. 165-192 SEKYRKOVÁ, Milada. Jaroslav Prokeš a Otakar Odložilík ve vzájemném poměru a v poměru ke Gollovi a jeho odkazu.. In: In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s. 463-474. Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 Doc. Ludmila Sulitková, CSc. - 19 - http://ff.ujep.cz/archivnictvi