HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY příspěvková organizace Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2005 Určeno pro vnitřní potřebu organizace a účely zřizovatele. Š T E F Á N I K O V A H V Ě Z D Á R N A P L A N E T Á R I U M P R A H A H V Ě Z D Á R N A Ď Á B L I C E P E T Ř Í N 2 0 5, 1 1 8 4 6 P R A H A 1 K R Á L O V S K Á O B O R A 2 3 3, 1 7 0 2 1 P R A H A 7 P O D H V Ě Z D Á R N O U 7 6 8, T EL. 25 7320540 T EL. 22 0999001-3, 233 376452 182 00 PR AH A 8 IČO 0 64441 F AX 245 005 519 F AX 23337 6434 T EL. 28 3910644 DIČ CZ 0006 4441 E - m a i l i n f o r m a c e @ o b s e r v a t o r y. c z E - m a i l p l a n e t a r i u m @ p l a n e t a r i u m. c z E - m a i l d a b l i c e o b s @ p l a n e t a r i u m. c z
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy v roce 2005 Příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je osvětovou organizací přírodovědného charakteru, jejíž tradice sahá do konce 20. let minulého století, kdy byla Magistrátem hl. m. Prahy zřízena Štefánikova hvězdárna. Od té doby se stala organickou složkou pražské kultury a po sloučení s Planetáriem je největší institucí svého druhu v ČR. Jejím posláním je seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami a dále realizace odborné a výzkumné činnosti v oborech jejího působení. V současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Kopernikově kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP české Budějovice). Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2005 téměř 140 000 osob. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 102 574 návštěvníky (73,3%); na Štefánkovu hvězdárnu se přišlo podívat 32 707 osob (23,3%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4685 návštěvníků (3,4%). Zhruba 64% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 4 Programy pro školy: HaP nabízí programy od pohádek s astronomickou tématikou, před pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, o prázdninách a ve všední dny večer. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích probíhala na obou hvězdárnách denní i noční pozorování oblohy. Kurzy a kroužky: V roce 2005 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Více na straně 13 Mimořádné akce: Přestože rok 2005 byl poměrně chudý na významnější astronomické jevy i události v kosmonautice, podařilo se připravit několik přitažlivých akcí pro veřejnost. Na začátku roku to byly akce připravené při příležitosti výzkumu Saturnova měsíce Titan sondou Huygens, jejíž model 1:1 vlastní výroby byl vystaven v Planetáriu, o prázdninách problematika hledání mimozemských civilizací, 40. let večerníčku a další. Dobře navštíveny byly rovněž velké tématické výstavy na Štefánikově hvězdárně. V listopadu bylo pro veřejnost připraveno několik akcí k 45. výročí existence Planetária. Více na straně 15 Výstavy: Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně více než 15 krátkodobých tématických výstav. Více na straně 17 2
Odborná činnost: Aktivita v odborných projektech se v roce 2005 soustředila zejména na vývoj softwaru pro robotický teleskop, neboť většina těchto projektů je na jeho funkci do značné míry závislá. Pozorovací projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní pracovníci HaP. Více na straně 19 Vydavatelské činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem přes 22 titulů s astronomickou tématikou. Z části se jednalo o dotisky oblíbených publikací Více na straně 22 Komerční aktivity: Doplňková činnost v sobě zahrnuje stejně jako v předchozích letech především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária i Štefánkovy hvězdárny a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Termíny těchto akcí jsou vybírány tak, aby nedošlo k negativnímu dopadu na působení v oblasti hlavní činnosti. Údržba a technický rozvoj: Více na straně 23 Pokračovala rozsáhlá rekonstrukce Štefánikovy hvězdárny. Díky poskytnutí dodatečných finančních prostředků bylo možné přikročit k budování bezbariérového pohybu ve veřejně přístupných prostorách Planetária. Více na straně 23 Mezinárodní spolupráce: HaP, respektive její zaměstnanci se účastnili činnosti v mezinárodních projektech a organizacích. Na konci roku se podařilo dohodnout podmínky na uvedení jednoho z programů Berlínského planetária v Praze. Více na straně 27 Handicapované osoby: V roce 2005 byla věnována zvýšená pozornost handicapovaným osobám. Byla zahájena výstavba systému umožňující bezbariérový pohyb v Planetáriu, probíhala příprava podobného záměru na Štefánikově hvězdárně. Byl připravován projekt nové výstavy na Štefánikově hvězdárně s ohledem na handicapované osoby a v Planetáriu byl zahájen projekt Neviděná obloha Více na straně 29 Rozbor hospodaření: Celkové náklady na hlavní činnost dosáhly výše 27 486 tis. Kč, neinvestiční příspěvek ve výši 22 298 tis. Kč byl využit s maximální účelností. Hospodářský výsledek roku 2005 před zdaněním činil u hlavní činnosti 684 tis. Kč, u doplňkové činnosti 563 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 117% a náklady na 99,6%, v doplňkové činnosti byly výnosy splněny na 177% a náklady na 117%. Více na straně 29 3
1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2005 téměř 140 000 osob. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 102 574 návštěvníky (73,3%); na Štefánkovu hvězdárnu se přišlo podívat 32 707 osob (23,3%) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 4685 návštěvníků (3,4%). Zhruba 64% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. 1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2005 připraveno a uvedeno 8 nových pořadů Planetárium Svět prstenů (Cosmorama) Cesta k Saturnu je v mnohém cestou zpět k základům sluneční soustavy. Saturnovy prstence a měsíce jsou modelem počátku, kdy se ve velkém srážely úlomky kamenů a ledu. Saturnův měsíc Titan je podobný prvotní Zemi. Přesto, nebo možná právě proto, se tady zachovaly původní stavební kameny života. Cizí světy Hledá se Země (Cosmorama) Program seznamuje diváky s metodami hledání planet mimo Sluneční soustavu, prezentuje současné výsledky a zamýšlí se nad možnostmi objevení planety podobné naší Zemi. S jižním křížem nad hlavou (Cosmorama) Prodlužte si dovolenou a přijďte se podívat na souhvězdí jižní oblohy. Pořad je doprovázen názornými laserovými efekty. Barvy východu (Starvid) Audiovizuální pořad o Asii doprovázený komentářem a originální elektronickou hudbou. Prostřednictvím více než 500 barevných fotografií se vypravíte například do Indonésie, Laosu, Kambodže, Mongolska či Indie. Jedna z kapitol vás seznámí se životem a tradicemi několika zajímavých etnických skupin, jiná vás zavede na významná poutní místa v povodí posvátné řeky Gangy. Prohlédnete si řadu osobitých přírodních krajin a dozvíte se, že jízda dopravím prostředkem může být při cestování po Asii často větším zážitkem než samotný cíl. Za tajemstvím Betlémské hvězdy (Cosmorama) Pod hvězdnou oblohou Cosmoramy se pokusíme najít odpovědi na dávné otázky, týkající se astronomických symbolů Vánoc. Štefánikova hvězdárna: Geologie Planet - pro žáky 7. 9. třídy základních škol. Pořad dává poutavou formou meziplanetární mise odpovědi na základní otázky týkající se nejen vzniku a vývoje Země a Měsíce, ale i ostatních těles sluneční soustavy. 4
Zmiňuje se i o katastrofických srážkách kosmických těles a o vzniku a ranných vývojových stádiích sluneční soustavy. Prahou astronomickou - se věnuje slavné minulosti Prahy spojené s astronomií a s významnými astronomickými památkami Prahy, které zároveň patří mezi turisticky velmi atraktivní objekty. Z tohoto důvodu plánujeme pořad v roce 2006 uvést i v anglické verzi. Petr a Pavla na jaře - První díl připravovaného čtyřdílného seriálu. Jarní díl je zavedl na louku rozmáčenou tajícím sněhem pod noční oblohu počátku jara. Pořad je vhodný zejména jako doplněk či alternativa večerního pozorování oblohy. Hvězdárna Ďáblice: Báje o Perseovi Příběh o Perseovi doplnění projekcí oblohy Pohyby Země a čas Základní pohyby a odvození časových jednotek 1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Planetárium Praha nabízelo pro návštěvníky pořady v sálech Cosmorama, Starvid a v učebně. Kromě pořadů měli návštěvníci možnost shlédnout astronomickou výstavu ve foyeru, uvidět krátkodobé příležitostné výstavy, podívat se do malého planetária nebo do experimentální zahrady. Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků pro školní skupiny a pro veřejnost. Zhruba 70% návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Zhruba 80% tvořili návštěvníci programů v sále Cosmorama, 12% návštěvníci programů v sále Starvid a 3% návštěvníci akcí v učebně. Zbytek tvořili návštěvníci, kteří navštívili pouze astronomickou výstavu (návštěva výstavy jinak je zahrnuta v ceně vstupenek na pořady Planetária). V sále Cosmorama probíhala výuková i populárně naučná představení pod hvězdnou oblohou. Právě projekce hvězd na největší projekční plochu v České republice a jednu z největších v Evropě dělá Planetárium unikátním. Ve sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou. Pokračovaly také tradiční cykly přednášek (Kosmonautická kronika, cestopisné besedy). Koncem roku bylo v sále Starvid instalováno nové digitální planetárium Digistar3. V současné době probíhá příprava pořadů pro tento systém. V učebně byly nabízeny speciální přednášky doplňující učivo především pro základní a střední školy. Ve foyeru Planetária bylo vedle stálé expozice možné shlédnout v první polovině roku model pouzdra Huygens, jež bylo jako součást sondy Cassini dopraveno k Saturnu a vypuštěno na povrch jeho měsíce Titan. Přestože Planetárium zaznamenalo mírný pokles návštěvnosti především v prvních měsících roku oproti letům předchozím, udržela se návštěvnost na průměrné úrovni a Planetárium navštívilo více jak 100 tisíc návštěvníků. 5
16000 14000 12000 10000 8000 6000 2005 Průměr 4000 2000 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Graf 1: Rozložení celkové návštěvnosti v roce 2005 v porovnání s průměrem od roku 1999 120000 115000 110000 105000 100000 95000 90000 85000 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Graf 2: Vývoj návštěvnosti Planetária Praha v letech 2000 2005 1.2.1 Programy pro školy Za poslední tři roky navštívilo Planetárium téměř 1300 škol, z toho každý rok opakovalo své návštěvy téměř 600 škol, 350 škol navštívilo Planetárium dva roky po sobě a 350 škol pouze v jednom ze tří sledovaných let. Základní školy představují 70% všech návštěv, zbylých 30% je rovnoměrně rozděleno mezi střední školy a mateřské školy. Většina škol a mateřských školek navštíví během školního roku Planetárium 1-2-krát. Maximální počet návštěv jednou školou za jeden školní rok je 15, více jak 10-krát navštíví Planetárium během jednoho školního roku vždy okolo deseti škol. Školní pořady jsou nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária. Provozní přestávky byly minimalizovány na 15 minut, díky postupnému náběhu jednotlivých sálů je tak k dispozici deset termínů denně. Největší zájem je však samozřejmě o dopolední termíny, těch je však během školního roku maximálně 150. Zájem o dopolední termíny se projevuje i v obsazenosti sálu. Zatímco dopolední termíny bývají, i při běžné nemocnosti dětí, obsazeny od 70 do 90%, odpolední termíny bývají obsazeny jen z 50 až 25%. 6
Odpolední termíny jsou využívány především mimopražskými školami v rámci celodenních výletů popřípadě školními družinami. Ani v jednom z těchto případů není prakticky možné využít plnou kapacitu sálů. Struktura začátků představení umožňuje kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy, jedná se přibližně o 20 případů za rok. obsazenost sálu (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 74% 78% 85% 92% 86% 72% 62% 48% 38% 26% 09.00 09.15 09.45 10.15 10.45 11.00 11.30 13.15 13.30 15.00 začátky představení Graf 3: Průměrná obsazenost kapacity sálu při jednotlivých školních představeních Výukové i doplňkové programy jsou nabízeny pro všechny věkové kategorie ve všech sálech Planetária. Nejžádanějším však stále zůstává sál Cosmarama díky své unikátní projekční ploše i projekčnímu zařízení vytvářejícím iluzi hvězdné oblohy. V následujícím grafu jsou oranžově vyznačeny začátky představení v sále Cosmorama, která se uskutečnila v roce 2005, především v dopoledních termínech, až 140 oproti představením v sále Starvid (zeleně) a učebně (modře), kde se uskutečnilo 30-80 představení v daném termínu. Nižší počet pořadů v sále Starvid byl částečně způsoben i odstávkou sálu v měsíci září z důvodu instalace nového projekčního systému. počet představení za rok 140 120 100 80 60 40 20 0 09.00 09.15 09.45 10.15 10.45 11.00 11.30 13.15 13.30 15.00 začátky představení Graf 4: Počet školních představení konaných v daném čase během roku 2005 7
Školním zařízením jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a jeho atmosférou. Základem pořadů pro školy je ucelená řada výukových pořadů plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Pro rozšíření znalostí jsou určeny pořady doplňkové. Pro mateřské školky jsou již tradičně vybrány pevné termíny konání představení, což zajišťuje poměrně vysokou obsazenost sálu okolo 70%. V roce 2005 bylo nabízeno mateřským školkám 7 pohádek v 64 termínech. Tato představení navštívilo přes 6 750 osob. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. V roce 2005 se konalo celkem 604 výukových představení pro více jak 55 tisíc osob. V následujícím grafu je možné porovnat počet uvádění jednotlivých výukových pořadů pro základní a střední školy. S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol. V rozšířené nabídce bylo školám nabízeno 36 doplňkových pořadů. Na základě objednávek škol bylo uvedeno 248 představení pro více jak 17 tisíc osob. Z tohoto celkového poču bylo uváděno 64-krát 8 pohádek pro více jak 3600 dětí. Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 43%, což je mírně nižší než u pořadů výukových. 1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy Pořady nabízené školním skupinám v sále Cosmorama je možné rozdělit podle typů do 3 základních skupin: pohádkové příběhy, které nenásilnou formou seznamují mladší děti se základními poznatky o vesmíru pořady vázané na tématické bloky ve výuce jednotlivých ročníků programy, které rozšiřují školní výuku Většina programů je plně automatických, dva programy pro menší děti jsou se živým lektorem. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pro tyto nejmenší děti je připraveno první nenásilné seznámení s některými astronomickými pojmy formou pohádek s astronomickým námětem, který ale stále zůstává pohádkovým. Během několika posledních let se osvědčilo pevné stanovení termínů výhradně pro mateřské školky, jednak je zajištěn nejvýhodnější termín z hlediska denního rozvrhu těchto zařízení (začátek představení v 10:15 hod), jednak je možné respektovat jejich pedagogická a další specifika. V roce 2005 bylo pro mateřské školky sedm pohádkových příběhů, proběhlo celkem 64 představení, které navštívilo 6750 dětí. Pro základní školy jsou nabízeny 3 základní typy pořadů v sále Cosmorama: pohádkové příběhy s astronomickou tématikou (1. 4. ročníky). živé přednášky vedené lektorem (1. 4. ročníky). automatizované pořady pokrývající a rozšiřující probíranou látku (3. 9. ročníky) V roce 2005 bylo uvedeno osm pohádkových příběhů, které na 56 představeních navštívilo 3677 dětí. 8
Šest výukových pořadů pro základní školy shlédlo na 319 představeních 40 044 žáků. Jednoznačně nejnavštěvovanějším pořadem jsou Pohyby Země určené pro 5. a 6. ročníky, velmi žádaným je také Vesmír kolem nás pro 3 a 4. ročníky. Tři výukové pořady pro střední školy shlédlo v roce 2005 při 58 představeních 4866 studentů. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Nejžádanějším pořadem byl, stejně jako v loňském roce, pořad Noční obloha poskytující základní seznámení se souhvězdími a objekty, 6krát uváděný také v anglické verzi. Z populárně naučných pořadů byly nejžádanější Bohové, faraóni a hvězdy, Čeká nás osud dinosaurů? a Za tajemstvím betlémské hvězdy. Celkem navštívilo 106 představení 8 773 osob. 1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy Od února roku 2003 běží provoz pro školy v sále Starvid s novou programovou nabídkou. Výukové pořady z astronomie, Výprava za zajatci Slunce, shrnující základní znalosti o sluneční soustavě pro žáky 5. 6. tříd ZŠ a Vesmír a světlo pro žáky 7. - 9. tříd ZŠ a pro studenty SŠ. Jako doplňující pořad je nabízen program Sedm divů vesmíru pro 2. stupeň ZŠ a SŠ. Zeměpisný pořad Evropa pro 6. - 9. třídy ZŠ je zaměřený vedle geografických poznatků na aktuální otázky o Evropské unii. Jako doplňující pořady pro výuku zeměpisu a dějepisu bylo nabízeno 6 pořadů. V sále Starvid byly uváděny 3 výukové pořady. Na 130 představeních je shlédlo 7747 osob. U všech školních pořadů uváděných v sále Starvid byla standardně zajištěna vysoká obsazenost jednotlivých představení okolo 60% kapacity sálu. Dále bylo v roce 2005 uvedeno 7 doplňujících programů pro školy na 35 představeních pro 1571 osob. 1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy Celkem bylo uváděno 5 typů přednášek. Při 101 představeních je shlédlo 2779 osob. Přednáška Naší přírodou je uváděna ve dvou verzích pro první a pro druhý stupeň základních škol. 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2005 bylo Planetárium v provozu celoročně s výjimkou krátkých přestávek nutných pro údržbu aparatury a dvou odstávek sálu Starvid z důvodu instalace nového projekčního systému a stavebních úprav spojených s bezbariérovým pohybem v Planetáriu. Během roku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost ve večerních hodinách, o víkendech pak 5-7 pořadů denně a během prázdnin 3-4 pořady denně. V první polovině roku byla návštěvnost veřejnosti nižší než v letech předchozích, během prázdninových měsíců se však návštěvnost oproti předchozím roků výrazně vzrostla, v druhé polovině roku zůstala na průměrné úrovni. Snížení v září a v prosinci bylo částečně způsobeno odstávkou sálu Starvid a stavebními úpravami spojenými s bezbariérovým zpřístupněním Planetária. 9
16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Graf 5: Rozložení návštěvnosti pořadů pro veřejnost během roku 2005 1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama Programy pro děti jsou uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak v průběhu celého týdne dle programu. Výjimkou jsou jarní prázdniny, kdy je zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2005 bylo nabízeno 8 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 135 představení pro 5445 osob. Kromě osmi pohádek s astronomickou tématikou byla vždy jednou v měsíci ( s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška Obloha pro zvídavé děti, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také o aktuálním dění na obloze i v kosmickém výzkumu. V roce 2005 se konalo 10 přednášek pro celkem 921 návštěvníků. V roce 2005 byly pro sál Cosmorama připraveny tři nové audiovizuální programy pro veřejnost. Program Svět prstenů byl věnován aktuální problematice průzkumu Saturnu sondou Cassini a byl připraven při příležitosti přistání pouzdra Huygens na měsíci Titan. Program Cizí světy se zabýval planetami mimo Sluneční soustavu a nožným výskytem života ve vesmíru mimo Zemi. Program S jižním křížem nad hlavou seznamoval návštěvníky s krásami jižní oblohy a umožnil tak návštěvníkům blíže poznat oblohu míst jejich letních dovolených. V roce 2005 bylo uváděno 11 pořadů, proběhlo 180 představení pro 5934 návštěvníků. Celkem bylo uváděno 5 večerních pořadů na 275 představení pro 4297 návštěvníků. Nabídka večerních pořadů byla v průběhu roku rozšířena o pořad Bohové, faraóni a hvězdy. Večerní pořady jsou uváděny během celého týdne. Z následujícího grafu průměrné obsazenosti sálu je patrné, že bez ohledu na uváděné pořady jsou 2 dny s výrazně vyšší návštěvností oproti ostatním. 10
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Sobota Neděle Graf 6: Průměrná obsazenost večerních pořadů pro veřejnost v jednotlivých dnech týdne v roce 2005 1.2.2.2 Programy v sále Starvid V sále Starvid bylo 9 audiovizuálních pořadů na 193 představení pro 2615 návštěvníků. Pořady v sále Stravid jsou uváděny o víkendech ve dvou odpoledních termínech. Vždy je uváděn jeden pořad s astronomickou tématikou a jeden pořad geografickocestopisný. U premiérových geograficko-cestopisných pořadů je pořad uváděn také jeden den večer během pracovního týdne. Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května a od října do prosince vždy v pondělí od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 23 zeměpisných přednášek a cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 416 osob. V roce 2004 se konalo 8 přednášek o zajímavostech z kosmického výzkumu v rámci Kosmonautické kroniky, které navštívilo 292 osob. 1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2005 téměř 33 tisíc návštěvníků, z toho bylo 9600 žáků a studentů v rámci školních výprav. Návštěvnost byla ve srovnání s předchozím rokem přibližně na stejné úrovni, pokles o necelá 2 % nelze pokládat za statisticky významný. Z dlouhodobého hlediska je ovšem patrný posun v zastoupení jednotlivých skupin návštěvníků. Počet dospělých návštěvníků od roku 1995 postupně mírně narostl o cca 10 %, zatímco počet dětských návštěvníků se během uplynulých deseti let snížil téměř na polovinu. Naopak počet školních výprav na Štefánikovu hvězdárnu se za poslední desetiletí prakticky zdvojnásobil. V případě školních výprav je nárust návštěvnosti zřejmě výsledkem cíleného zkvalitňování nabídky, rozšířené palety školních pořadů a v neposlední řadě důsledného zasílání aktuální nabídky jednotlivým školám. Návštěvnost přednášek a pořadů pro veřejnost zůstala oproti roku 2004 zhruba na stejné úrovni. Četnost astronomických přednášek se lehce zvýšila a konaly se přibližně dvakrát za čtvrtletí. Astronomické pořady pro děti i dospělé jsou pravidelnou součástí sobotní a nedělní programové nabídky. V letních měsících, byly operativně zařazovány do programové nabídky anglické i české programy pro nejširší veřejnost. Tato dynamická forma tvorby programové nabídky, 11
která se řídí zejména počtem potenciálních návštěvníků a je tedy odvozená například od aktuálního počasí, se velmi osvědčila a je vhodná pro svou vysokou efektivnost a malé provozní náklady. 1.3.1 Programy pro školy Z nabídky 10 pořadů pro základní a střední školy navštívilo hvězdárnu celkem 304 školních výprav, celkem 9600 žáků. V průběhu roku 2005 bylo do nabídky pořadů pro školy nově zařazeno pásmo Geologie planet pro žáky 7. 9. třídy základních škol. Pořad dává poutavou formou meziplanetární mise odpovědi na základní otázky týkající se nejen vzniku a vývoje Země a Měsíce, ale i ostatních těles sluneční soustavy. Zmiňuje se i o katastrofických srážkách kosmických těles a o vzniku a ranných vývojových stádiích sluneční soustavy. Dalším pořadem, zařazeným do nabídky školních programů, je Petr a Pavla na jaře. Tento pořad, koncipovaný primárně jako pořad pro dospělé, je vhodným doplňkem návštěvy žáků 9. třídy základních škol a středních škol. 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost V roce 2005 byl připraven nový pořad pro veřejnost Prahou astronomickou, který se věnuje slavné minulosti Prahy spojené s astronomií a s významnými astronomickými památkami Prahy, které zároveň patří mezi turisticky velmi atraktivní objekty. Z tohoto důvodu plánujeme pořad v roce 2006 uvést i v anglické verzi. Druhý pořad, který byl v roce 2005 nově uveden pro veřejnost, je první díl plánovaného čtyřdílného seriálu rozhovorů Petr a Pavla. Jarní díl je zavedl na louku rozmáčenou tajícím sněhem pod noční oblohu počátku jara. Pořad je vhodný zejména jako doplněk či alternativa večerního pozorování oblohy. 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Dvakrát byla hvězdárna díky mimořádným astronomickým úkazům otevřena pro veřejnost i mimo otevírací dobu. Jednalo se zejména o akci Noc vědců (23.9.) a zatmění Slunce (3.10.), které však bylo nepozorovatelné kvůli silné oblačnosti a dešti. V mimořádné otevírací době navštívilo hvězdárnu přes 400 návštěvníků. 1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Ďáblická hvězdárna je nejmenším střediskem s nejmenším počtem zaměstnanců. Hvězdárnu navštívilo celkem 4685 návštěvníků (veřejnost: 1276 školy: 3409). V roce 2005 stouply tržby jenom nepatrně oproti předchozímu roku. Celková návštěvnost poklesla, i přes nárůst školních pořadů, protože v roce 2005 nebyly žádné pozorovatelné mimořádné úkazy, které ovlivňují zájem veřejnosti. Na nižší návštěvnost má vliv poloha hvězdárny na okraji Prahy. Dalším limitujícím faktorem je velmi malá kapacita přednáškového sálu. 1.4.1 Přednášky pro školy V rámci provozu pro školy bylo uváděno 9 pořadů, které shlédlo při 106 představeních 3389 žáků. Součástí pořadů je i prohlídka hvězdárny a za dobrého počasí i pozorování denní oblohy. 12
1.4.2 Pořady pro veřejnost V r. 2005 bylo uspořádáno celkem 18 přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou. Dále se uskutečnilo 22 filmových večerů s podobnou náplní. Průměrná návštěvnost byla 10 osob. 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování oblohy se konalo podle plánu vždy ve čtvrtek večer, 2x za měsíc i v pátek večer a každou neděli odpoledne. Dále se konala mimořádná pozorování u příležitosti výše zmíněných úkazů. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 83 pozorování. 2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST V roce 2005 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účasní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. 2.1 KURZY A KROUŽKY 2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) V červnu byly ukončeny oba běhy prvního a druhého ročníku Astronomického kroužku 04/05 a na podzim byly zahájeny na ně navazující běhy ročníku 05/06. Došlo ke sjednocení velké části výukových materiáiů, které tak mohly být efektivně využity pro web hvězdárny, kde se staly základem nové a oblíbené sekce elearning. Do přednášek byly ovšem zařazovány i ryze praktické lekce, věnované práci s dalekohledy a pozorování oblohy. V roce 2005 došlo ke zvýšení ceny kroužku z 500 Kč na 800 Kč za jeden rok. Oba kroužky navštěvovalo 23 frekventantů. Za rok 2005 proběhlo v každém kroužku 34 lekcí. 2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) V průběhu roku 2005 proběhl závěrečný jarní semestr prvního ročníku astronomického kurzu 2004/2005, na který bylo přihlášeno 51 posluchačů. Kurz úspěšně ukončilo 28 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl podzimním semestrem otevřen ročník 2005/2006 pro 34 posluchačů. Jednotlivé lekce kurzu se konaly střídavě v sále Cosmorama, sále Starvid a v učebně, v závislosti na počtu posluchačů a na požadavcích na projekční techniku. Celkem proběhlo 27 lekcí. 2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) V květnu 2005 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Astronomického kurzu 04/05, po kterém následovaly zkoušky pro uchazeče o činnost demonstrátorů na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl pak zahájen běh II. ročníku 05/06. Kurz je rozdělen do dvou semestrů, přičemž první se zaměřil na prohloubení znalostí získaných v I. ročníku a druhý semestr byl zaměřen více na praktickou pozorovatelskou a demonstrátorskou činnost. Další osvědčenou aktivitou jsou praktika, která v roce 2005 probíhala po každé lekci. V nich si frekventanti osvojují zacházení s přístroji, výklad k demonstrovaným objektům a zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. Absolvování určitého množství praktik je nezbytnou 13
podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu. V lekcích, které to umožňují, je užíváno v maximální míře audiovizuální a výpočetní techniky. Také se ukázalo účelné zařadit do osnov kurzu jednu lekci věnovanou bezpečnosti práce s přihlédnutím k některým specifikům práce na hvězdárně. Astronomický kurz navštěvuje 23 frekventantů. 2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami Letní soustředění absolventů 1. a 2. ročníku Astronomického kurzu proběhlo na hvězdárně v Rokycanech v době od 11. do 17. 7. 2005. Pro potřeby výukových aktivit byl k dispozici celý areál hvězdárny s chatičkami a prakticky celá hvězdárna s přednáškovým sálem, klubovnou a za přítomnosti zaměstnance i kopule. Cílem tohoto soustředění je zejména praktická příprava absolventů pro práci demonstrátora a doplnění teoretických znalostí v některých oborech astronomie. Program akce je proto zaměřen zejména na pozorování noční oblohy, která je světelně podstatně méně znečištěna než v Praze a je proto vhodná k vyhledání a pozorování slabých objektů. Další částí programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení z astronomie, jako je nácvik složení a ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním pozorování a základy navigace. Ubytování bylo zajištěno ve čtyřlůžkových dřevěných chatičkách. Stravu, ubytování a dopravu si zajišťoval každý účastník sám. Akce se zúčastnilo 13 úspěšných absolventů astronomického kurzu. 2.1.1.5 Astronomická expedice 25. ročník Mobilní Astronomické Expedice proběhl ve dnech 29. července - 7. srpna Na akci se podílelo celkem 29 účastníků, z toho 3 pracovníci ŠH. Cílem expedice bylo zejména zvýšení praktických i teoretických znalostí demonstrátorů tak, aby byly prakticky využitelné v jejím provozu. Novinkou bylo sledování několika průletů satelitů Adeos a Adeos II ve spolupráci s Družicovou pracovní skupinou na FJFI ČVUT. Fotografický program pracoval s astronomickou CCD kamerou SBIG ST-10, digitální jednookou zrcadlovkou Canon D100 a klasickými fotoaparáty jak ve spojení s výkonnými teleobjektivy tak s refraktory Zeiss 18 a Celestron 11. V sekci pozorovatelů proměnných hvězd bylo naměřeno několik neúplných křivek a jednotlivých měření pro program Medusa. Pozorovací aktivity APO (amatérské přehlídky oblohy) se účastnili především noví účastníci expedice a čerství absolventi astronomického kurzu. 2.2 ODBORNÉ SEKCE A ZÁJMOVÁ ČINNOST 2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) V druhém pololetí 2005 začala při Planetáriu působit skupina věkově neomezených hlubších zájemců o kosmonautiku. V současnosti má 12 stálých členů a schází se v učebně nejméně jednou měsíčně. 2.2.2 Skupina pro kosmickou filatelii (Svaz českých filatelistů) (Planetárium Praha) Přidružená zájmová skupina, jejíž jádro tvoří nyní 13 stálých členů, se v Planetáriu sešla během kalendářního roku celkem 6x. Hlavní činností byla vzájemná výměna postálií a 14
vydávání interního členského věstníku. Její členové získali na mezinárodních filatelistických akcích opět několik ocenění. 2.2.3 Dovolená s dalekohledem Dovolená s dalekohledem je akce určená majitelům astronomické techniky a jejich rodinám, kterou Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy pořádá ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech. Její 16. ročník se konal v rekreačním středisku OAZA v osadě Pivoň v západních Čechách nedaleko Domažlic. V roce 2005 se této akce zúčastnilo 100 účastníků a organizátorů na celý týden a 8 hostů na jeden až tři dny. Zaměření DsD v roce 2005 bylo dáno skutečností, že po velkou část noci byl na obloze Měsíc. HaP hl. m. Prahy pro tuto akci zajišťuje rozesílání pozvánek, auto pro vlastní akci a jednu kontrolní návštěvu na táboře během jara, dále pozorovací techniku a přítomnost jednoho pracovníka. Zároveň se podílí na přípravě, programovém obsahu a výkonném zabezpečení celé akce. 3. MIMOŘÁDNÉ AKCE Přestože rok 2005 byl poměrně chudý na významnější astronomické jevy i události v kosmonautice, podařilo se připravit několik přitažlivých akcí pro veřejnost. Na začátku roku to byly akce připravené při příležitosti výzkumu Saturnova měsíce Titan sondou Huygens, jejíž model 1:1 vlastní výroby byl vystaven v Planetáriu, o prázdninách problematika hledání mimozemských civilizací, 40. let večerníčku a další. Dobře navštíveny byly rovněž velké tématické výstavy na Štefánikově hvězdárně. V listopadu bylo pro veřejnost připraveno několik akcí k 45. výročí existence Planetária. 3.1.1.1 Svět prstenů, Huygens na Titanu (Planetárium Praha) Od 15. ledna 2005 Pro astronomickou výstavu ve foyeru byla připravena a průběžně aktualizována tematická velkoplošná projekce Cíl:Saturn. Od 15. ledna 2005 měli návštěvníci pražského Planetária mimořádnou příležitost prohlédnout si další unikátní model přístroje, který zkoumá sluneční soustavu která byla doplněna modelem pouzdra Huygens. Model v měřítku 1:1 je vybaven všemi detaily, které bychom našli na jeho předloze, tedy originální sondě Huygens. Nechybí ani padák, na kterém sonda sestoupila na povrch Titanu. 3.1.1.2 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) 4. 6. 2005 I v roce 2005 byl pro děti uspořádán program k jejich svátku. Pro děti byla připravena soutěž Hvězdná brána. Děti se s její pomocí ocitly v minulosti a pro návrat zpět musely plnit na jednotlivých stanovištích úkoly týkající se astronomie a připomínající hlavní milníky historie astronomie. Současně probíhalo v jednotlivých kopulích pozorování a v přednáškovém sále promítání pořadů pro děti. Každé dítě za svůj výkon obdrželo malý dárek. Akce se zúčastnilo přibližně 200 dětí. 15
3.1.1.3 Cizí světy (Planetárium Praha) 10. července 2005 V neděli 10. července 2005 probíhala v prostorách Planetária Praha mimořádná akce "Cizí světy" pořádaná u příležitosti uvedení nového pořadu o planetách mimo Sluneční soustavu. Pro návštěvníky byl připraven celodenní program. Dopoledne pohádka, ve které se děti nenásilnou formou dozvěděli, že existují cizí planety - některé chladné, jiné zase žhavé a na některých může být i život. Odpoledne byl pro zájemce připraven bloh speciálních přednášek následovaný premiérou pořadu Cizí světy. Celá akce byla zakončena přednáškou paní Nagin Cox z Jet Propulsion Laboratory (NASA). Akci navštívilo 176 zájemců o problematiku a 38 dětí. 3.1.1.4 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) 23. 9. 2005 Na noc z pátku 23. na sobotu 24. září vyhlásila Evropská komise tzv. Noc vědců. Cílem této aktivity je zejména oboustranné přiblížení lidí a vědy. Štefánikova hvězdárna se do této aktivity zapojila mimořádnou otevírací dobou (do půlnoci) a mimořádným cyklem přednášek a pořadů pro veřejnost, které byly většinou zcela vyprodány. V průběhu této akce navštívilo hvězdárnu na 450 návštěvníků. 3.1.1.5 Večerníček slaví narozeniny 8. a 9. října 2005 O víkendu 8. a 9. října 2005 se HaP zapojilo do oslav 40. narozenin Večerníčku. V Planetáriu na děti čekala kromě tradičních programů projekce večerníčků "Rákosníček a hvězdy", tématická výstava obrázků z večerníčků, do speciálního Večerníčkova pasu mohly děti získat pohádkové razítko. Nejvíce se však nejen malí, ale i velcí návštěvníci, těšili na "živého" Rákosníčka, který přišel v sobotu i v neděli do Planetária děti pozdravit. Celá akce se setkala s mimořádným zájmem veřejnosti. V sobotu byl pro velký zájem program rozšířen o 2 pohádky. Během celého víkendu navštívilo Planetárium rekordních 1918 návštěvníků. Na Štefánikově hvězdárně byl o akci nečekaně velký zájem. Hvězdárnu za víkend navštívilo na 2300 návštěvníků, z toho téměř 1200 dětí. Na návštěvníky na hvězdárně čekala nejen tradiční prohlídka hvězdárny, dalekohledů, astronomické pořady a pozorování Slunce, ale také výstava obrázků z večerníčků a promítání seriálu Rákosníček a hvězdy. 3.1.1.6 45. výročí zahájení trvalého provozu Planetária (Planetárium Praha) 19.-20.11.2005 O víkendu 19.-20.11.2005 probíhal v Planetáriu mimořádný program u příležitosti 45. výročí zahájení provozu Planetária Praha. Každý návštěvník obdržel jako upomínku pohlednici s unikátním příležitostným razítkem (KAŠET) "45 let pod hvězdami Planetária". Návštěvníci - filatelisté (a samozřejmě i ostatní návštěvníci) si mohli po tyto dva dny zakoupit příležitostné známky (známky s kupony pro přítisky) vydané u příležitosti 45 let Planetária. Pro naše nejmenší 16
návštěvníky jsme připravili dopoledne vesmírných zajímavostí a her. V odpoledních hodinách probíhaly unikátní prohlídky technického zázemí Planetária, které se setkaly s velkým ohlasem z řad veřejnosti. během víkendu bylo uspořádáno mezi standardními pořady celkem 10 prohlídek, kterých se zúčastnilo 212 osob. Celkem během tohoto víkendu navštívilo Planetárium 1051 návštěvníků. 4. VÝSTAVY Kromě stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou ve všech střediscích měli návštěvníci možnost shlédnout v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně více než 15 krátkodobých tématických výstav. 4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Prohlídka výstavních prostor byla součástí návštěvy pořadů uváděných v Planetáriu, kromě toho bylo možné navštívit výstavu samostatně. Pouze výstavní prostory navštívilo 5424 osob. Světelné panely i informace na počítačových monitorech stálé výstavy z astronomie a kosmonautiky byly průběžně aktualizovány. V polovině roku bylo instalováno nové Telurium, o které je především ze stran pedagogů velký zájem. Exponát byl také použit zkušebně pro výuku nevidomých. V prostoru experimentální zahrady byly vedle samotného pěstování okrasných i užitkových rostlin při umělém osvětlení (simulujícím mj. podmínky kosmické lodi) doplňovány informační panely. Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní pracovníci Planetária. Součástí stálé expozice je i prostor Malého Planetária s expozicí optiky 4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2005 instalovány tyto tématické expozice, volně vázané na aktuální programovou nabídku nebo astronomické a kosmonautické zajímavosti: Albánie - fotografická výstava ke stejnojmennému programu Svět prstenů - výstava u příležitosti získání nových poznatků o Saturnu a jeho měsících v rámci projektu Cassini-Huygens Zničené Tatry - výstava aktuálních fotografií Radka Mischuta z Tater poničených vichřicí Cizí světy - výstava ke stejnojmennému pořadu o planetách mimo Sluneční soustavu a o možnosti výskytu života na těchto planetách Kamarádím se Sluncem - výstava dětských kreseb s tématikou Slunce ve spolupráci s agenturou Mertis Obloha pod Jižním křížem - výstava k novému pořadu v sále Cosmorama o zajímavostech na jižní obloze Večerníček - výstava u příležitosti 40. výročí zahájení vysílání Večerníčka (s doprovodným programem) Srí Lanka - perla východu - fotografická výstava Sametový vesmír - obrazy Miloše Kouteckého zobrazující hluboký vesmír na černém sametu 17
4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ Prochází rozsáhlou rekonstrukcí, vzhledem k nutnosti stavebních úprav prostor byly v roce 2005 vystavené exponáty spíše redukovány. O to větší pozornost byla věnována krátkodobým výstavám ve výstavním sále hvězdárny 4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) 4.4.1.1 Mrazivý svět Saturnu Termín: leden duben 2005 Tato výstava byla věnována planetě Saturn, která byla v lednu 2005 v opozici se Sluncem. Na 14. ledna navíc připadla historická událost přistání modulu Huygens na Saturnově měsíci Titan. Výstava byla ihned doplněna o nejnovější informace, takže obrázky povrchu Titanu s podrobným popisem a prvními závěry byly návštěvníkům k dispozici již čtvrtý den po přistání. 4.4.1.2 Drtivá krása Termín: květen červenec 2005 Drtivá krása byl název tematické výstavy, která byla věnována impaktním událostem v historii Země, při kterých vznikla tzv. impaktní skla a tektity. Hlaví částí byla kolekce patrně nejkrásnějších impaktních skel vltavínů. Exponáty na výstavu ochotně a bezúplatně zapůjčil jeden z největších sběratelů Vlatavínů na světě, pan Milan Prchal. Výstava se setkala s velkým zájmem veřejnosti a byla proto oproti původnímu plánu o měsíc prodloužena. 4.4.1.3 Stokrát za sekundu jednou za život Termín: červenec září 2005 Tato mimořádná výstava s podtitulem Cesta do nitra hmoty a hlubin vesmíru, pořádaná u příležitosti Mezinárodního roku fyziky, seznamovala návštěvníky s nejnovějšími poznatky o povaze hmoty, o jejím vztahu k celkovému uspořádání a vzhledu našeho vesmíru a o nejnovějších poznatcích na poli kosmologie. Významnou součástí byla instalace Wilsonovy mlžné komory, zapůjčené Katedrou fyziky FEL ČVUT v Praze, která umožňuje přímou vizualizaci stop prolétajících elementárních částic. I tato výstava se setkala s mimořádným úspěchem a byla o měsíc prodloužena. 4.4.1.4 Mars znovu na dosah Termín: listopad prosinec 2006 Tato akce, pořádaná u příležitosti opozice Marsu v listopadu 2005, navazovala na výstavu Mars na dosah ruky, která byla pořádána v roce 2003 v souvislostí s extrémním přiblížením Marsu k Zemi. Období kolem opozice Marsu však v roce 2005 připadlo na pozdní podzimní a zimní měsíce, takže akce nevzbudila takový zájem veřejnosti, jako v roce 2003. Přesto byla návštěvníky velmi příznivě hodnocena, mimo jiné i proto, že bylo k dispozici několik stereoskopických kukátek, vyrobených svépomocí v dílnách 18
hvězdárny, které umožňovaly vytvoření trojrozměrného obrazu povrchu Marsu. 4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY V roce 2005 byla knihovna otevřena pro veřejnost 116 výpůjčních dnů. Knihovních služeb využilo 603 čtenářů. Knihovna poskytla svým návštěvníkům 209 absenčních výpůjček a 899 výpůjček prezenčních. V průběhu roku 2005 byl do knihovny pořízen počítačový databázový systém OpenBiblio, který byl stávajícím knihovním fondem naplněn přibližně na 40 %. Zavedení výpůjčního informačního systému by v blízké budoucnosti mělo výrazně snížit nároky na pracovní zdroje, které jsou v současné době silně neefektivní a dle předběžných analýz je bude možné snížit až o 70 % bez toho, aby bylo nutné výrazně zmenšovat počet hodin otevírací doby knihovny. 4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA Lístková kartotéka knihovny Planetária byla převedena do počítačového knihovního programu ISIS. V tomto systému lze vyhledávat knihovní jednotky podle autora nebo názvu i přibližného (pro potřeby výpůjček) a podle přírůstkových čísel (pro knihovnické práce). Je možné vyhledávat také podle věcných hesel, která jsou průběžně doplňována. Knihovní fond příruční odborné knihovny Planetária, slouží především pracovníkům HaP (pro veřejnost je určena knihovna ŠH) a byl stejně jako v předchozích letech průběžně doplňován. V prosinci byl a zahájena rekonstrukce knihovny, její dokončení se předpokládá v první polovině roku 2006. 5. ODBORNÁ ČINNOST Aktivita v odborných projektech se v roce 2005 soustředila zejména na vývoj softwaru pro robotický teleskop, neboť většina těchto projektů je na jeho funkci do značné míry závislá. Pozorovací projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní pracovníci HaP. 5.1 VĚDECKÁ ČINNOST 5.1.1 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel: RNDr. J. Švestka) Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy prostřednictvím řešitele již od roku 1985 spolupracuje s ústavem Maxe- Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu v SRN. Tak se rovněž podílí na experimentu umístěném na kosmické sondě Cassini, která se stala r. 2004 první umělou družicí Saturnu; ČR se tím poprvé v historii oficiálně účastní projektu NASA. Řešitel se rovněž jako jediný odborník z ČR podílí na koncepci mezinárodního projektu DUNE (Dust near Earth) pro studium prachových částic kolem Země; zapojil se též do přípravy projektu Europlanet (European Planetary Network), kterého se má zúčastnit 39 institucí ze 17 evropských zemí (z ČR jen naše organizace a Ústav fyz. chemie J. Heyrovského AV ČR). Vlastní práce spočívala r. 2005 zejm. ve: 19
- vyhodnocování a interpretaci výsledků měření analyzátorem kosmického prachu na sondě Cassini a porovnávání s výsledky měření detektory prach. částic na sondách Galileo a Ulysses; - výpočtech elektrického náboje prachových částic v okolí Země v souvislosti s projektem prachového dalekohledu DUNE; - studiu elektr. náboje dutých nesférických prach. částic a jejich elektrostatické fragmentace; - výpočtech elektr. náboje nesférických mezihvězdných a mezigalaktických prach. částic. Výsledky činnosti byly presentovány mj. v souhrnné zprávě celého týmu In situ dust measurements in the inner saturnian system a v samostatných referátech na workshopu v Bernu a na prestižní konferenci Americké geofyzikální unie v San Franciscu. Kromě toho měl řešitel díky příslušným pozváním možnost referovat o výsledcích odborníkům na 3 špičkových pracovištích v USA (University of California, University of Colorado, University of Florida), v Holandsku (Ustav pro kosmický výzkum) a Německu (Jena). Pozvání přednášet na těchto pracovištích a konferencích (vč. úhrady cca dvou třetin celkových nákladů) je projevem uznání zahraničních odborníků. 5.1.2 Projekt simulace meziplanetárního prachu (řešitel: Mgr. I. Větvička, RNDr. J. Švestka, CSc.) V roce 2005 byly zahájeny přípravy projektu simulace meziplanetárního prachu, věnovaný interpretaci dat, získaných sondami Cassini a Galileo. Jejich aparatury měřily fyzikální vlastnosti částic meziplanetárního prachu, ale nebyly vybaveny na jeho fotografování. Víme tedy, jak se prach chová, ale nevíme, jak vypadá, jaký má tvar a o jeho chemickém složení a původu se můžeme jen dohadovat. Při výzkumu bude použito počítačové simulace rozložení náboje na prachové částici. Účelem je nalezení materiálu, který má fyzikální vlastnosti srovnatelné s meziplanetárním prachem zkoumaným sondami Galileo a Cassini. Nyní je testován program SIMION 7.0, zda může posloužit při počítačové simulaci meziplanetárního prachu. 5.1.3 Elektronický archiv historie hvězdárny (řešitel: RNDr. O. Hlad) V roce 2005 probíhalo další vyhledávání materiálů, které se týkají historie naší instituce a jejích odborných i popularizačních aktivit. Materiály byly převáděny do elektronické podoby, tříděny a popisovány tak, aby mohly být po skončení této fáze zařazeny do databázového vyhledávacího systému. 5.1.4 Práce v oblasti historických studií (řešitel: Mgr. P. Najser) V roce 2005 byla rozšířen materiál objevitelé nebes, který nyní obsahuje 102 portrétů nejvýznamnějších astronomů narozených před rokem 1850. Tento materiál bude základem informací obsažených v nově rekonstruované části výstavní expozice Historie astronomie. Pro tuto část výstavy byl rovněž připraven rozsáhlý materiál Poklady starého hvězdářství. Podklady pro oba materiály byly využity i při odborných přednáškách pro spolupracovníky hvězdárny, pro posluchače kurzů a kroužků mládeže, na Dovolené s dalekohledem aj. V roce 2005 byla také dokončena tvorba nového pořadu Prahou astronomickou. 5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ V obou pražských hvězdárnách i společném pracovišti v Koperníkově kopuli na Kleti probíhala odborná astronomická pozorování a měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny. Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd Měsícem, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery. 20
5.2.1 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem na hvězdárně Ďáblice V roce 2005 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy Sluneční soustavy.výsledky byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí a do IOTA/ES kvůli vyhodnocení evropské soutěže pozorovatelů YICOM. O výsledcích referoval pracovník hvězdárny na Evropském sympoziu o zákrytových projektech v Helsinkách, Finsko. Hvězdárna obdržela diplom od Českého národního výboru VT 2004 jako poděkování za aktivní účast v evropském projektu zaměřeném k pozorování vzácného astronomického jevu přechodu Venuše před Sluncem 8.června 2004. 5.2.2 Hledání extrasolárních planet na Štefánikově hvězdárně V roce 2005 se podařilo získat několik testovacích a kalibračních spekter, jejichž cílem bylo ukázat funkčnost navrženého systému. Dále probíhaly především teoretické přípravy, výpočty parametrů optického kabelu a návrhy konstrukce jeho koncových částí. Nové i obecné poznatky byly publikovány například v Československém časopise pro fyziku či na řadě externích přednášek a seminářů. 5.2.3. Sluneční sekce I přes možnost zaznamenávat stav sluneční fotosféry jinými způsoby má tento způsob pozorování stále svůj význam a pozorování jsou žádána mezinárodními organizacemi. Důvodem je jednoduchost pozorování a především zachování souvislé řady pozorování Slunce stejným způsobem. Na Štefánikově hvězdárně probíhají tato pozorování s menšími přestávkami od roku 1929. Všechna pozorování probíhala v hlavní kopuli ŠH. Zákresy sluneční fotosféry pořizovali pozorovatelé zapojení do činnosti sluneční sekce v období od 13.1.2005 do 18.12.2005. Celkem bylo pořízeno 113 kreseb ve 113 dnech. Na zakreslování se podílelo 20 pozorovatelů. Napozorované kresby byly ihned zpracovávány pomocí programu Sun. Napozorovaná data byla zasílána jednak do SIDC v Bruselu (relativní číslo a související ukazatele) a Volkssternwarte v Padderbornu (ISindex a související ukazatele). Sekce pokračovala ve vydávání nepravidelného zpravodaje Skvrna, určeného především pracovníkům a demonstrátorům Štefánikovy hvězdárny, jehož cílem je mimo jiné zprostředkovat astronomické a astrofyzikální novinky související zásadním způsobem se Sluncem, nejčastěji pozorovaným objektem na Štefánikově hvězdárně. V roce 2005 bylo připraveno především zvláštní vydání, které obsahuje cizojazyčné texty o Slunci, jež mají za cíl zvýšit úroveň provádění zahraničních návštěvníků. Dále byli demonstrátoři seznamováni s aktualitami prostřednictvím nástěnky v klubovně demonstrátorů na ŠH. 5.2.4 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti V roce 2005 proběhlo omezené množství výjezdů, což bylo způsobenou z části nepříznivým počasím a ale nejvíce rozsáhlou rekonstrukcí Staré kopule, kterou prováděla budějovická strana. V době stavby došlo k výraznému zhoršení pozorovacích podmínek v okolí stavby a proto souhlasila pražská strana s dočasným pozastavením výjezdů. 21