PRESTIŽ POVOLÁNÍ Z POHLEDU PROFESNÍ SKUPINY UČITELŮ ZŠ

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky PRESTIŽ POVOLÁNÍ Z POHLEDU PROFESNÍ SKUPINY UČITELŮ ZŠ PRESTIGE OF CAREERS FROM INSIGHT OF PRIMARY SCHOOL TEACHERS PROFESSION GROUP Bakalářská diplomová práce Alena Garguláková Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Helena Kubátová, Ph.D. Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne 21. března 2011

Obsah Úvod 4 1 Prestiž povolání 5 1.1 Definice 5 1.2 Historie výzkumů prestiže povolání ve světě 6 1.3 Historie výzkumů prestiže povolání v Československu a České republice po roce 1967 6 1.4 Prestiž povolání jako jeden z ukazatelů sociální stratifikace 9 1.5 Metody a cíle výzkumů prestiže povolání 10 1.5.1 Cíle 10 1.5.2 Metody 10 2 Výzkum prestiže povolání u profesní skupiny učitelů základních škol 13 2.1 Cíle 13 2.2 Hypotézy 15 2.3 Výzkumná metoda a technika 16 2.4 Zkoumaný soubor 16 2.5 Předvýzkum 17 2.6 Sběr dat 18 2.7 Vyhodnocení dat 18 3 Závěry a interpretace 23 3.1 Cíle 23 3.2 Hypotézy 33 Závěr 35 Anotace 36 Seznam použité literatury 37 Seznam tabulek a grafů 38 Přílohy 39 1. Dotazník před předvýzkumem 40 2. Dotazník po předvýzkumu 43 3

Úvod Povolání je páteří života. Friedrich Nietzsche Tato bakalářská práce je kvantitativním výzkumem, který má za cíl zjistit, jakou míru prestiže připisují jednotlivým povoláním učitelé základních škol. Hlavním předpokladem je, že se učitelé ZŠ podílejí na profesní orientaci dětí ovlivňováním jejich názorů na jednotlivá povolání na základě svých vlastních názorů na prestiž povolání. Učitelé na základních školách jsou pro děti velmi důležití, neboť jsou s nimi děti v kontaktu každý den, představují pro ně nejen autoritu, ale také rádce, případně i vzor. Můžeme říci, že po rodině představuje učitel i třída na základní škole jednu z nejdůležitějších skupin, ve které se dítě pohybuje. Na základních školách se začínají formovat představy dětí o tom, co by chtěly dělat a podle toho také vybírají, na jaký typ střední školy půjdou. Výběr povolání je pro každého z nás velice důležitý, protože od skončení školy až do konce našeho života vykonáváme určitou profesi a jak můžeme vidět z citátu výše povolání je páteří života. Toto jsou důvody, proč mě téma Prestiž povolání z pohledu profesní skupiny učitelů ZŠ velice zaujalo a rozhodla jsem se pro jeho výběr. 4

1 Prestiž povolání 1.1 Definice Podle Šanderové můžeme pojem prestiž jinými slovy vyjádřit jako váženost, jíž se lidé ve společnosti těší. Je jedním z předpokladů úcty, kterou si lidé navzájem prokazují. Prestiž může být individuální prestiž vztahována ke konkrétní osobě, nebo sociální v tomto případě je prestiž úcta spojená s určitým statusem, která se pak přenáší na individua, která tento status zaujala. Pojí se k ní určité atributy jako např. čestné tituly a diplomy, právo nosit určitou specifickou část oděvu apod. (Šanderová 2000, s. 125). Podle Jandourka bývá pojem prestiž často ztotožňován s pojmem sociálního statusu, ačkoliv je spíše jedním z jeho ukazatelů spolu s profesí, příjmem vzděláním, životním stylem, bydlištěm apod. (Jandourek 2001, s. 194). Obecně lze říci, že pojem prestiž (váženost) se používá pouze v souvislosti se zaměstnáním, v ostatním případě hovoříme o úctě respektu, despektu apod. (Šanderová 2000, s. 125). Tuček a Machonin zase chápeme prestiž povolání ve dvou vzájemně spjatých sociálních funkcích. Za prvé jako projev subjektivní dimenze objektivně existující vertikální sociální diferenciace zaměstnání a profesí. Prestiž povolání zde chápeme jako součást sociálního vědomí ve vztahu k objektivnímu pohybu socioprofesní struktury. Za druhé jako relativně ustálenou strukturu duchovních, morálních či materiálních kompenzací, kterých se jednotlivým povoláním dostává od společnosti za výkon pracovních míst. V tomto případě se prestiž profese stává jednou z důležitých objektivních charakteristik sociálního statusu (Tuček, Machonin 1993, s. 368). Podle Šanderové prvním, kdo vymezil prestiž jako důležitou charakteristiku zaměstnání byl Thorstein Velen v práci Teorie zahálčivé třídy, která poprvé vyšla v roce 1899. Obecně pak teorii prestiže formuloval Edward Shils v 70. letech 20. století. Prestiž individua je v jeho pojetí výsledkem celé řady individuálních charakteristik: zaměstnání, typ 5

a velikost majetku, velikost a zdroj příjmu, politická moc či autorita, příbuzenské vztahy apod. Za nejdůležitější pak považoval zaměstnání (Šanderová 2000, s. 126 127). 1.2 Historie výzkumů prestiže povolání ve světě Podle Tučka a Machonina patří výzkumy prestiže povolání k základním tématům empirických výzkumů. První výzkumy byly uskutečněny již ve dvacátých letech dvacátého století realizovali je např. T. H. Stevenson v roce 1911 a G. Counts v roce 1925. I v předválečném Československu bylo uskutečněno rozsáhlé empirické šetření, které se stalo podkladem pro monografii A. Obrdlíka z roku 1937. V poválečném období následovala známá studie NORC (National Options Research Center) Práce a povolání, která vymezila obsah i metodiku většiny dalších výzkumů v dané oblasti a položila základ ke všem komparativním studiím. Velkou měrou zde přispěli i A. Inkeles a P. H. Rossi, kteří obohatili výzkumy prestiže povolání o teorii strukturálního a kulturologického uchopení dané problematiky. Shrnující práci v oblasti komparace prestižních škál z řady národních výzkumů provedl D. J. Treiman v roce 1977, který na základě těchto srovnání vytvořil mezinárodní standardní škálu prestiže povolání (Tuček, Machonin 1993, s. 367). Tato škála se s určitými úpravami, odrážejícími posuny ve významu některých profesí v moderních společnostech, užívá dodnes (Tuček a kol. 2003, s. 282). 1.3 Historie výzkumů prestiže povolání v Československu a České republice po roce 1967 V roce 1967 byl realizován výzkum prestiže povolání, jehož autorem byl Jaroslav Kapr. Vzorek pro tento výzkum tvořilo 1431 dotazovaných a bylo zde zahrnuto celkem 50 povolání. Respondenti měli k hodnocení prestiže povolání použít 5-ti bodovou škálu hodnocení, kde kategorie 1 (výborné postavení) = 10 bodů až kategorie 5 (špatné postavení) = 2 body. Pro výpočet byl použit vážený průměr, takže minimální skóre mohlo 6

nabývat hodnoty 20 bodů a maximální hodnoty 100 bodů. Výsledná škála pak vypadala následovně (Kapr 1969): Tabulka 1 Výsledná škála prestiže povolání 1967 Název povolání Body Název povolání Body 1. Ministr 95 26. Kombajnér-mechanizátor 73 2. Ředitel průmyslového podniku 92 27. Strojvůdce 73 3. Lékař specialista 92 28. Učitel 1. - 5. roč. 72 4. Vysokoškolský profesor 91 29. Optik-mechanik 72 5. Předseda KNV 89 30. Zednický polír 71 6. Vědecký pracovník 89 31. Univerzální soustružník 71 7. Ředitel závodu 87 32. Výpravčí 71 8. Spisovatel 87 33. Hotelový číšník 70 9. Provozní inženýr 86 34. Vedoucí samoobsluhy 69 10. Okresní prokurátor 86 35. Kněz-duchovní 66 11. Inženýr-agronom 84 36. Zedník 66 12. Herec 84 37. Zámečník-opravář 65 13. Zpěvák tanečních písní 84 38. Brusič nástrojů 64 14. Středoškolský profesor 83 39. Malíř pokojů 64 15. Obvodní lékař 82 40. Ošetřovatel 63 16. Lékárník magistr 82 41. Knihovník veřejné knihovny 63 17. Voják z povolání 81 42. Asfaltér 60 18. Předseda JZD 80 43. Holič 60 19. Placený pracovník pol. org. 79 44. Průvodčí vlaků 60 20. Stavbyvedoucí 76 45. Obsluhovač benzinové stanice 58 21. Horník-rubač 76 46. Poštovní doručovatel 55 22. Televizní opravář 76 47. Člen polní pracovní sk. JZD 54 23. Vedoucí restaurace 75 48. Závorář 53 24. Příslušník VB 74 49. Pomocný dělník 50 25. Mistr v průmyslovém podniku 74 50. Hlídač parkovišť aut 46 Podle Tučka a Machonina tato prestižní škála zhruba reflektuje stav stratifikace tehdejší společnosti a je ze všech tehdy dostupných škál ze státně socialistických zemí nejblíže zkonstruované škále mezinárodní. Je také jedinou škálou, která vypovídá o společenské prestiži profesí za toto období, jelikož za 80. léta neexistují srovnatelné údaje o obecné prestiži povolání. Existoval pouze žebříček profesí, který byl vytvořen na základě odhadu spravedlivých příjmů (Tuček, Machonin 1993, s. 370 371). Další výzkumy byly realizovány v roce 1990 (M. Tuček) a 1992 (M. Tuček a P. Machonin). V roce 1990 bylo hodnoceno 50 profesí, v roce 1992 70 profesí (údaje za rok 1990 jsou brány za celé Československo, údaje za rok 1992 jsou za podsoubor respondentů z České republiky). Zjišťování prestiže jednotlivých povolání bylo v obou šetřeních stejné: respondent 7

přiděloval každé profesi od 1 do 99 bodů. Proto, na rozdíl od údajů z roku 1967, má smysl porovnávat hodnoty průměrných skórů (Tuček, Machonin 1993). Od roku 1996 realizuje výzkumy prestiže povolání Centrum pro výzkum veřejného mínění (dříve IVVM). Pro zjišťování prestiže se používá stejná metoda, jako u výše zmíněných výzkumů z let 1990 a 1992. Údaje z let 1996 a 2001 potvrzují ustálení většiny profesí na prestižní škále. V následující tabulce jsou uvedena vybraná povolání (prvních 15 z celkových 39 profesí) a srovnání výsledných skórů uskutečněných výzkumů z let 1990 2001 (Tuček a kol. 2003): Tabulka 2 Porovnání skórů prestiže povolání 1990 2001 1990 1992 1996 2001 Pořadí Povolání Body Body Pořadí Body Body 1. Lékař na poliklinice 80,6 79,2 1. 83,6 84,9 2. Ministr 77,5 77,9 2. 64,3 50,3 3. Docent, profesor VŠ 74,8 76,8 3. 76,6 81,5 4. Vědec 71,7 72,2 4. 74,4 79,5 5. Ředitel podniku 70,0 71,4 5. 6. Učitel ZDŠ 66,8 66,3 7. 70,4 70,3 7. Zdravotní sestra 66,3 63,4 8. 8. Právník, advokát 65,8 69,8 6. 73,9 72,7 9. Horník 63,4 51,2 18. 10. Agronom 58,7 56,4 13. 11. Konstruktér, projektant 58,5 60,2 9. 59,6 65,2 12. Strojvedoucí 57,9 51,2 17. 57,4 60,2 13. Soukromý zemědělec 54,5 48,2 20. 58,0 59,8 14. Spisovatel 54,5 59,7 10. 15. Mistr v továrně 53,7 47,5 21. 47,8 51,2 Od roku 2004 do roku 2007 Centrum pro výzkum veřejného mínění používalo ve svých šetřeních škálu 26 profesí. Poslední výzkum byl realizován v roce 2008 a nesl název Naše společnost 2008. Tento výzkum se uskutečnil v rámci projektu Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Došlo zde k obměně dvou profesí z profesní škály byla vyjmuta povolání soustružníka a opraváře elektrospotřebičů a nahradila je povolání zdravotní 8

sestry a stavebního dělníka. Reprezentativní vzorek tvořilo 1051 dotazovaných, kteří měli každé profesi přiřadit 1 99 bodů. Výsledky z těchto výzkumů jsou prezentovány v tabulce níže (Naše společnost 2008, 2008): Tabulka 3 Výzkumy z let 2004 2008 realizované CVVM Profese 2004 2006 2007 2008 Poř. Průměr Poř. Průměr Poř. Průměr Poř. Průměr Lékař 1. 89,5 1. 90,4 1. 89,8 1. 88,2 Vědec 2. 80,7 2. 81,2 2. 81,8 2. 81,8 Učitel na vysoké škole 3. 78,5 3. 77,7 3. 78,2 3. 77,5 Zdravotní sestra - - - - - - 4. 71,2 Učitel na ZŠ 4. 71,3 4. 71,4 4. 70,7 5. 71,1 Programátor 5. 66,3 5. 67,8 5. 65,7 6. 65,3 Projektant 7. 64,1 6. 65,8 6. 65,5 7. 64,5 Soudce 6. 64,8 7. 65,6 7. 65,0 8. 63,9 Soukromý zemědělec 10. 59,1 8. 58,4 8. 59,0 9. 57,7 Manažer 9. 59,4 9. 58 11. 55,4 10. 57,2 Starosta 8. 60,1 10. 57,9 9. 57,4 11. 56,1 Profesionální sportovec 11. 56,1 11. 57,4 10. 55,6 12. 53,8 Novinář 12. 54,4 13. 54,7 12. 53,0 13. 53,7 Účetní 14. 53,5 12. 55,9 15. 51,3 14. 52,3 Truhlář 16. 50,8 16. 53,1 14. 51,4 15. 51,3 Policista 20. 47,6 20. 49,5 13. 52,1 16. 60,6 Majitel malého obchodu 15. 51,2 17. 51,2 16. 50,1 17. 50,0 Ministr 13. 53,8 14. 54,1 17. 50,0 18. 48,8 Bankovní úředník 18. 50,2 19. 50,2 20. 48,7 19. 48,5 Voják z povolání 22. 44,8 21. 46,7 21. 46,4 20. 46,4 Stavební dělník - - - - - - 21. 44,3 Prodavač 24. 42,8 22. 44,4 23. 41,5 22. 41,8 Sekretářka 23. 43,7 23. 44,1 24. 40,5 23. 40,6 Kněz 21. 46,1 24. 42,6 22. 43,2 24. 40,0 Poslanec 25. 39,9 25. 38,9 25. 36,5 25. 33,6 Uklízečka 26. 29,4 26. 33,8 26. 29,0 26. 29,8 1.4 Prestiž povolání jako jeden z ukazatelů sociální stratifikace Podle Kapra se pojem prestiže stává jedním z centrálních pojmů teorie stratifikace. Předpokládá se, že osoby přisuzují hodnotám jednotlivých proměnných stratifikace určité ocenění v termínech úcty, vážnosti, důležitosti apod. a že na základě ocenění proměnných je možné určit obecný status osoby nebo vrstvy. O prestiži povolání pak platí 9

s určitými modifikacemi to, co platí o prestiži obecně. Lidé posuzují, jaká práva a povinnosti, odměny a šance povolání poskytuje, jak je povolání významné pro společnost, jaká důležitost je mu přisuzována a jak je povolání přístupné. Toto jsou důvody, proč jsou vybírána povolání jako proměnné stratifikace (Kapr 1969). Také Šanderová uvádí prestiž povolání jako jednu ze tří dimenzí sociální stratifikace spolu s materiálním zabezpečením a mocí. Říká, že v tomto pojetí pracují s prestiží povolání především zastánci hierarchického pojetí sociální stratifikace. Uvádí také, že prestiž, nebo přesněji morální hodnocení jednotlivých zaměstnání, představuje páteř stratifikačního systému v Parsonsově strukturálním funkcionalismu (Šanderová 2000). 1.5 Cíle a metody výzkumů prestiže povolání 1.5.1 Cíle Podle Tučka a Machonina sledují výzkumy prestiže povolání obvykle tyto cíle: a) deskriptivní čistě popisné zachycení hierarchie prestiže profesí v určitém okamžiku; b) komparační v čase porovnání vývoje prestiže v určité časové řadě; c) komparační v mezinárodním měřítku; d) determinační a vztahové měření souvislostí prestiže povolání s dalšími charakteristikami profese; e) strukturální odhalení hodnotových kritérií, vytvářejících prestižní škálu (Tuček, Machonin 2003, s. 368). 1.5.2 Metody Podle Šanderové se prestiž povolání hodnotí pomocí tzv. škál prestiže povolání. K jejich konstrukci se používá standardizovaná metoda, kdy reprezentativní vzorek populace hodnotí zaměstnání z hlediska jejich prestiže. Tyto škály prestiže povolání jsou si v jednotlivých industriálních zemích pozoruhodně podobné a jsou vcelku stabilní v čase. Jsou také však poměrně často předmětem kritiky, jelikož se poukazuje na příliš velký 10

význam expertů při seskupení jednotlivých zaměstnání. Nelze totiž vyloučit, že běžná populace považuje za homogenní jiné skupiny zaměstnání než experti. Např. Goldthorpe a Hope dospěli k přesvědčení, že škály prestiže povolání spíše než samotnou prestiž měří desirabilitu (obecnou žádanost) jednotlivých profesí (Šanderová 2000, s. 128). Podle Machonina a Tučka se pro měření prestiže může použít jednak mezinárodní standardizovaná prestižní škála, jak ji definoval D. J. Treiman, jednak česká škála prestiže povolání, která byla vytvořena v roce 1992 (Machonin, Tuček a kol. 1996, s. 62). Podle Tučka bývá při dotazníkovém šetření pojem prestiž povolání upřesňován otázkou např. jak si lidí s danou profesí vážíte, jakou váženost profese požívá. Respondenti pak mají přiřadit jednotlivým povoláním, které jsou seřazeny abecedně, body od 1 (nejméně vážená profese) do 99 (nejvíce vážená profese). Kromě nabídnutých profesí pak výzkumníci zjišťují, na co lidé při určování prestiže konkrétní profese kladou důraz viz tabulka níže (Tuček a kol. 2003): Tabulka 4 Nejdůležitější hlediska pro posuzování míry prestiže povolání v % 1. pořadí Výskyt mezi třemi uvedenými Vysoké znalosti 27,5 64,0 Důležitost pro společnost 27,4 56,2 Odpovědnost 21,2 57,7 Praktická potřebnost 9,3 30,3 Fyzická namáhavost 6,6 19,2 Zručnost, šikovnost rukou 4,6 27,6 Ostatní* 7,6 * v úvahu připadaly: lehkost, jak se dají vydělat peníze, možnost řídit a ovlivňovat druhé, nezávislost, vzácnost, výjimečnost profese. Po rozboru kombinací trojic kritérií bylo zjištěno, že se rozpadají do dvou skupin (Tuček a kol. 2003, s. 283): 1. Znalosti + důležitost + odpovědnost důraz kladen na znaky charakterizující vysoce náročné (duševní) práce; 2. potřebnost + namáhavost + zručnost důraz kladen spíše na charakteristiky určitých typů manuální práce. 11

První skupinu kritérií pak využívají při hodnocení prestiže lidé s vyšším vzděláním, druhou skupinu lidé s nižším vzděláním. Otázkou kritérií hodnocení se ve svém výzkumu zabýval i Jaroslav Kapr. Mezi výsledná kritéria se pak řadil např. příjem, způsob práce (manuální, nemanuální, ostatní), sociální utilita, kvalifikace, osobní zkušenosti s povoláním, kvalita výkon, odpovědnost apod. (Kapr 1969). 12

2 Výzkum prestiže povolání u profesní skupiny učitelů základních škol Učitelé se podílejí na profesní orientaci dětí ovlivňováním jejich názorů na jednotlivá povolání na základě svých vlastních názorů na prestiž povolání. Působení učitelů ZŠ na děti je velice důležité, protože se podílejí na růstu schopností a kultivaci předpokladů pro společenský a pracovní život budoucí generace. Také současně ovlivňují procesy její diferenciace, selekce a alokace. Děti se na základní škole totiž rozhodují o budoucím povolání a pro významnou část mladých je tato volba také konečná. Tím, že si děti zvolí určité povolání, se začleňují do diferencovaných pozic v profesní struktuře (Havlík, Koťa 2002). Ottova všeobecná encyklopedie (2003, s. 550) definuje učitele jako kvalifikovaného pedagoga, který je spoluodpovědný za výchovně vzdělávací proces. Učitelé (pedagogové) by měli mít široký rozhled, být morálně vyspělí a mít žádoucí hodnotovou orientaci. Měli by být spravedliví, pedagogickými optimisty, zvládnout pedagogický takt a klid, dokázat se profesně angažovat a být tvořivými. Také je důležité, aby měli dobrý vztah k vychovávaným jedincům (Malach 2002, s. 48). Předpoklad, že se učitelé podílejí na profesní orientaci dětí ovlivňováním jejich názorů na jednotlivá povolání na základě svých vlastních názorů na prestiž povolání, nelze testovat. Je ovšem důvodem, proč budu provádět výzkum prestiže povolání právě u profesní skupiny učitelů základních škol. 2.1 Cíle Pro tento výzkum byly stanoveny následující cíle: Cíl 1 Zjistit mínění učitelů základních škol v okrese Olomouc o prestiži povolání. Tohoto cíle bude dosaženo pomocí kvantitativního výzkumu. Respondentům bude předložena otázka v tomto znění: Na seznamu jsou 13

uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně a obodujte jej číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývajícím přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení. (Naše společnost 2008, 2008). Bude následovat seznam 26 povolání, která budou seřazena abecedně. Seznam povolání bude převzat z výzkumu realizovaného v roce 2008 Centrem pro výzkum veřejného mínění (Naše společnost 2008, 2008). Tento seznam je také uveden v kapitole 1.3, konkrétně v tabulce 3. Uvedená otázka byla vybrána z důvodu srovnání výsledné škály prestiže povolání, jak ji řadili učitelé základních škol a prestižních škál, které uvedlo ve svých výzkumech, realizovaných v posledních letech, Centrum pro výzkum veřejného mínění. Cíl 2 Zjistit kritéria, která učitelé použili pro řazení jednotlivých povolání. Tohoto cíle bude dosaženo tak, že respondentům bude předložen seznam hledisek kritérií, podle kterých se rozhodovali při přiřazování váženosti jednotlivým povoláním. Respondentům bude předložena otázka Když říkáte, že si nejvíce vážíte některého povolání, jaká je podle Vás příčina tohoto stavu? Za touto otázkou bude poté nabídnut seznam následujících kritérií (Tuček a kol. 2003), kdy respondenti budou hodnotit každé kritérium na škále od 1 (nejméně důležité) do 4 (nejvíce důležité): 1. Důležitost pro společnost; 2. fyzická namáhavost; 3. lehkost, jak se dají vydělat peníze; 4. možnost řídit a ovlivňovat druhé; 5. nezávislost; 6. odpovědnost; 7. praktická potřebnost; 8. vysoké znalosti; 9. vzácnost, výjimečnost profese; 10. zručnost, šikovnost rukou. 14

Kritéria znalosti, důležitosti a odpovědnosti využívají při hodnocení prestiže lidé s vyšším vzděláním (Tuček a kol. 2003). Z toho můžeme vysoudit, že učitelé ZŠ ve svém hodnocení budou používat tato tři kritéria. Na základě získaných výsledků pak bude stanovena typologie učitelů ZŠ. Cíl 3 Zjistit, zda vybrané proměnné (věk, pohlaví respondentů) mají vliv na stanovení prestiže povolání. Aby bylo dosaženo tohoto cíle, budou respondenti dotázáni na svůj věk a pohlaví. Na základě získaných dat pak proběhne porovnání výsledků v závislosti na věku a pohlaví. Cíl 4 Srovnat výslednou prestižní škálu učitelů ZŠ se škálou celé populace. Výsledná škála prestiže povolání tak, jak ji uvedli učitelé ZŠ, bude porovnána s výzkumy prestiže povolání, které uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. 2.2 Hypotézy Hypotéza 1: Jednotlivá povolání se budou lišit mírou přisuzované prestiže. Hypotéza 2: Jednotlivá povolání bude možno hierarchicky seřadit, jelikož každému povolání bude připsána různá míra prestiže. Hypotéza 3: Učitelé ZŠ při svém hodnocení prestiže povolání použijí kritéria znalosti, důležitosti a odpovědnosti. Hypotéza 4: Věk respondentů neovlivní stanovení prestiže povolání. Hypotéza 5: Pohlaví respondentů nebude mít vliv na stanovení prestiže povolání. 15

2.3 Výzkumná metoda a technika Jako výzkumná metoda byla zvolena metoda matematickostatistická, a to kvůli kvantitativnímu zaměření výzkumu. Výzkumná technika bude mít povahu dotazníku. Dotazník byl zvolen proto, že umožňuje poměrně snadno získat informace od velkého počtu respondentů, a to s nízkými náklady a v relativně krátkém čase. Je zde také zaručena anonymita dotazovaných. Technika dotazníku navíc odpovídá zvolené matematicko-statistické metodě. Nevýhodou je ovšem nízká návratnost. Z tohoto důvodu bude muset být počet dotazníků nadhodnocen. 2.4 Zkoumaný soubor Okruh dotazovaných budou tvořit učitelé základních škol v okrese Olomouc (seznam základních škol byl převzat od Krajského úřadu Olomouckého kraje). Jednotlivé základní školy budou vybrány prostým náhodným výběrem za pomoci matematicko-fyzikálního programu Matlab. Pro zmíněný náhodný výběr bude použita funkce RAND, kdy bude zadáno rozpětí čísel, mezi kterými má náhodný výběr proběhnout (konkrétně rozptyl čísel od 1 do 88). Z výsledné řady čísel pak budeme postupovat od začátku a budeme vybírat po sobě jdoucí čísla, která zastupují jednotlivé základní školy. Počítáni budou všichni učitelé dané ZŠ. Takto budeme postupovat, dokud nebude naplněna velikost zkoumaného souboru. Velikost zkoumaného souboru bude vypočtena na základě Katriakova schématu, které podle Loučkové může být do jisté míry směrodatné pro odhad výběrového souboru (Loučková 2010, s. 207). do počtu jednotek základního souboru Tabulka 5 Katriakovo schéma procento z celkového počtu 100 80% 1 000 40% 10 000 7,5% 100 000 1,5% 1 000 000 0,25% 10 000 000 0,05% 16

Do výzkumu tedy bude zahrnuto celkem 88 základních škol z okresu Olomouc s celkovým počtem asi 1150 učitelů. Dle výše uvedené tabulky bude reprezentativní vzorek tvořit 86 respondentů, celkem bude rozdáno 150 dotazníků (64 dotazníků bude ponecháno jako rezerva pro případ nízké návratnosti) na následujících základních školách: Základní škola Milady Petřkové, Velký Týnec; Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33; Základní škola Hlubočky, okres Olomouc; Základní škola Dlouhá Loučka, okres Olomouc; Základní škola a Mateřská škola Babice; Základní škola Komenium Olomouc, 8. května 29; Základní škola a Mateřská škola Újezd; Fakultní základní škola Olomouc, Tererovo nám. 1; Základní škola a mateřská škola Žerotín; Základní škola a Mateřská škola Charváty; Základní škola Olomouc, Stupkova 16. 2.5 Předvýzkum V rámci předvýzkumu byl předložen dotazník (příloha 1) pěti vysokoškolsky vzdělaným respondentům. Byla zjištěna nejasnost u první otázky týkající se hodnocení prestiže povolání (viz kapitola 2.1). Otázka tedy bude pozměněna do následujícího znění: Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně a obodujte jej číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všechna zbývající povolání ohodnoťte body v rozmezí od 02 do 98 podle osobního uvážení. (viz dotazník příloha 2). 17

2.6 Sběr dat Vlastní sběr dat proběhl ve dnech 9.2. 25.2.2011 na školách uvedených v kapitole 2.4. Tento výsledný seznam základních škol musel být několikrát změněn, neboť některé základní školy odmítly na výzkumu spolupracovat, a to z důvodů např. vysoké nemocnosti vyučujících nebo z důvodu účastni na jiných výzkumech či projektech, vysoké zaměstnanosti vyučujících apod. Z celkových 150 dotazníků bylo vhodných ke zpracování 91, návratnost zpracovatelných dotazníků tedy činí asi 61 %. Z počtu vrácených dotazníků můžeme konstatovat, že potřebná velikost výběrového souboru byla naplněna. Důvody pro výše uvedenou návratnost jsou následující: 1) některé dotazníky nebyly vůbec vráceny (asi jedna třetina); 2) v další třetině případů nebyly dotazníky řádně vyplněny, jejich zařazení do zpracování by zkreslilo celkové výsledky; 3) v poslední třetině případů odmítli respondenti dotazníky vyplnit, protože nechtěli některá povolání degradovat na nedůležitá nebo podřadná, nesouhlasili se stanovením a řazením jednotlivých povolání a komentovali svá rozhodnutí tím, že každá profese je důležitá, pokud je vykonávána správně a poctivě. 2.7 Vyhodnocení dat Vyhodnocení získaných dat proběhlo za pomoci analytického softwaru STATISTICA a tabulkového procesoru Microsoft Excel. Do těchto programů byla zanesena získaná data a tato pak byla podle daného cíle statisticky zpracována za pomoci potřebných funkcí. Míra prestiže jednotlivých povolání z pohledu profesní skupiny učitelů základních škol byla vypočtena v programu Microsoft Excel pomocí zde přítomné funkce Průměr, kdy tato funkce vyhodnotila aritmetický průměr získaných dat pro uvedená povolání. Výsledné řazení studovaných profesí je znázorněno v tabulce 6. 18

Stejným způsobem pak byla vypočtena prestiž povolání z pohledu věkových skupin a také z pohledu pohlaví. Tabulka 6 Prestiž povolání z pohledu profesní skupiny učitelů ZŠ Pořadí Název povolání Body 1. Lékař 93,3 2. Učitel na ZŠ 87,0 3. Učitel na VŠ 84,3 4. Zdravotní sestra 83,1 5. Vědec 81,9 6. Soudce 73,0 7. Soukromý zemědělec 65,4 8. Policista 64,5 9. Starosta 63,6 10. Projektant 61,6 11. Programátor 60,8 12. Majitel malého obchodu 56,7 13. Účetní 56,5 14. Truhlář 54,0 15. Manažer 52,3 16. Novinář 48,4 17. Bankovní úředník 48,0 18. Kněz 46,1 19. Stavební dělník 43,9 20. Voják z povolání 43,8 21. Prodavač 42,6 22. Ministr 39,9 23. Uklízečka 39,0 24. Sekretářka 37,7 25. Profesionální sportovec 35,3 26. Poslanec 25,1 Při výpočtu míry prestiže povolání z pohledu věkových skupin byla data rozdělena do 4 skupin dle věku respondentů a poté byl vypočítán aritmetický průměr jednotlivých povolání pro každou takovouto skupinu. První věkovou skupinu tvořili respondenti do 35 let a byla zastoupena 24 % všech respondentů. Druhá skupina byla tvořena respondenty ve věku od 36 do 45 let a v témže zastoupení 24 %. Třetí věková skupina byla složena z respondentů ve věku 46 až 55 let s celkovými 41 % a poslední věkovou skupinu tvořili respondenti starší 56 let zastoupeni v 11 % případů. Výsledné řazení povolání je shrnuto v tabulce 7. 19

Tabulka 7 Prestiž povolání z pohledu věkových skupin do 35 let 36-45 let 1. Lékař 96,7 1. Lékař 91,3 2. Učitel na ZŠ 85,5 2. Vědec 87,8 3. Vědec 84,0 3. Učitel na ZŠ 85,3 4. Učitel na VŠ 82,2 4. Učitel na VŠ 82,3 5. Zdravotní sestra 82,2 5. Zdravotní sestra 81,5 6. Soudce 77,5 6. Soudce 75,8 7. Projektant 67,3 7. Starosta 71,9 8. Programátor 63,6 8. Policista 71,8 9. Soukromý zemědělec 61,2 9. Projektant 70,9 10. Starosta 60,1 10. Programátor 68,5 11. Truhlář 57,5 11. Soukromý zemědělec 65,2 12. Manažer 57,3 12. Účetní 60,4 13. Účetní 53,5 13. Ministr 56,4 14. Policista 51,8 14. Kněz 55,7 15. Bankovní úředník 51,7 15. Manažer 55,5 16. Kněz 50,2 16. Truhlář 53,5 17. Majitel malého obchodu 49,1 17. Majitel malého obchodu 53,2 18. Stavební dělník 43,9 18. Novinář 51,2 19. Sekretářka 42,2 19. Bankovní úředník 48,8 20. Novinář 42,0 20. Voják z povolání 46,8 21. Voják z povolání 39,3 21. Prodavač 44,1 22. Profesionální sportovec 39,1 22. Stavební dělník 43,3 23. Ministr 37,2 23. Sekretářka 37,9 24. Uklízečka 37,1 24. Uklízečka 37,0 25. Prodavač 35,9 25. Profesionální sportovec 35,5 26. Poslanec 23,3 26. Poslanec 30,8 46-55 let 56 let a více 1. Lékař 93,4 1. Učitel na ZŠ 96,5 2. Učitel na ZŠ 86,2 2. Učitel na VŠ 91,9 3. Učitel na VŠ 84,6 3. Zdravotní sestra 91,3 4. Zdravotní sestra 82,4 4. Lékař 89,8 5. Vědec 75,6 5. Vědec 87,4 6. Soudce 71,7 6. Starosta 70,1 7. Soukromý zemědělec 68,3 7. Policista 64,9 8. Policista 67,7 8. Soukromý zemědělec 64,7 9. Majitel malého obchodu 62,3 9. Programátor 64,1 10. Starosta 58,9 10. Soudce 61,7 11. Účetní 55,8 11. Majitel malého obchodu 60,7 12. Programátor 53,8 12. Projektant 58,7 13. Projektant 53,5 13. Truhlář 58,6 14. Truhlář 51,0 14. Účetní 57,0 15. Bankovní úředník 49,3 15. Novinář 56,0 16. Novinář 48,4 16. Stavební dělník 53,2 17. Manažer 47,8 17. Bankovní úředník 51,5 18. Voják z povolání 45,7 18. Manažer 50,9 19. Prodavač 44,0 19. Prodavač 49,0 20. Stavební dělník 41,8 20. Uklízečka 48,1 21. Uklízečka 38,9 21. Sekretářka 46,8 22. Kněz 37,8 22. Kněz 46,7 23. Ministr 33,9 23. Profesionální sportovec 46,0 24. Sekretářka 32,5 24. Voják z povolání 39,9 25. Profesionální sportovec 29,5 25. Ministr 31,8 26. Poslanec 22,6 26. Poslanec 26,2 20

Postup při výpočtu míry prestiže povolání z pohledu pohlaví byl následující: zpracovatelná a zapsaná data byla rozdělena do dvou skupin. První skupinu tvořily všechny ženy (celkem 70 respondentek), druhou skupinu muži (celkem 21 respondentů). U jednotlivých skupin byl vypočítán, stejně jako v předchozích případech, aritmetický průměr jednotlivých povolání v tabulkovém procesoru Microsoft Excel. Výsledné řazení povolání je uvedeno v následující tabulce (tabulka 8): Tabulka 8 Prestiž povolání z pohledu pohlaví Ženy Muži Poř. Název povolání Body Poř. Název povolání Body 1. Lékař 93,8 1. Lékař 91,8 2. Učitel na ZŠ 86,3 2. Učitel na ZŠ 89,1 3. Učitel na VŠ 84,1 3. Vědec 88,6 4. Zdravotní sestra 82,0 4. Zdravotní sestra 86,8 5. Vědec 79,9 5. Učitel na VŠ 84,9 6. Soudce 72,4 6. Soudce 75,0 7. Soukromý zemědělec 66,2 7. Soukromý zemědělec 62,9 8. Policista 65,7 8. Projektant 62,8 9. Starosta 64,1 9. Starosta 61,8 10. Projektant 61,3 10. Programátor 61,1 11. Programátor 60,8 11. Policista 60,1 12. Majitel malého obchodu 58,3 12. Truhlář 56,0 13. Účetní 57,1 13. Manažer 55,5 14. Truhlář 53,4 14. Účetní 54,3 15. Manažer 51,4 15. Majitel malého obchodu 51,5 16. Novinář 49,4 16. Kněz 51,3 17. Bankovní úředník 47,1 17. Bankovní úředník 50,7 18. Prodavač 46,6 18. Novinář 44,9 19. Stavební dělník 45,7 19. Voják z povolání 41,3 20. Kněz 44,5 20. Stavební dělník 38,0 21. Voják z povolání 44,5 21. Profesionální sportovec 33,1 22. Ministr 42,4 22. Sekretářka 32,3 23. Uklízečka 41,1 23. Uklízečka 32,0 24. Sekretářka 39,4 24. Ministr 31,5 25. Profesionální sportovec 36,0 25. Prodavač 29,2 26. Poslanec 25,9 26. Poslanec 22,5 21

Při analýze jednotlivých kritérii byl využit druhý zmíněný softwarový program - STATISTICA. Pro výpočet byla použita vložená funkce Tabulka četností. U každého kritéria byla vypočítána četnost výskytu odpovědi nejvíce důležité, kdy byl tento výrok zastupován číslem 4 na číselné škále od 1 do 4, kdy 1 bylo nejméně důležité a 4 nejvíce důležité. Výsledná četnost je uvedena v tabulce níže. Tabulka 9 Nejdůležitější kritéria pro výběr prestiže povolání Kritérium Počet případů % Odpovědnost 82 90 % Důležitost pro společnost 77 85 % Vysoké znalosti 67 74 % Praktická potřebnost 60 66 % Vzácnost, výjimečnost profese 31 34 % Zručnost, šikovnost rukou 29 32 % Možnost řídit a ovlivňovat druhé 17 19 % Nezávislost 17 19 % Fyzická namáhavost 13 14 % Lehkost vydělání peněz 5 <1 % 22

3 Závěry a interpretace Po vyhodnocení a analýze získaných dat můžeme přistoupit k jednotlivým interpretacím a závěrům. 3.1 Cíle V podkapitole 2.1 byly určeny jednotlivé cíle, které byly stanoveny pro tento výzkum. Prvním cílem bylo zjistit mínění učitelů základních škol v okrese Olomouc o prestiži povolání. Výsledné řazení jednotlivých povolání je již uvedeno v podkapitole 2.7 viz tabulka 6. (Pozn.: pro lepší přehlednost a orientaci zmíněnou tabulku uvedu v této podkapitole znovu, jako tabulku č. 10 viz níže). Jak tedy můžeme vidět dle této tabulky, bylo uvedeného cíle úspěšně dosaženo. Tabulka 10 Výsledné řazení povolání dle míry prestiže Poř. Název povolání Body 1. Lékař 93,3 2. Učitel na ZŠ 87,0 3. Učitel na VŠ 84,3 4. Zdravotní sestra 83,1 5. Vědec 81,9 6. Soudce 73,0 7. Soukromý zemědělec 65,4 8. Policista 64,5 9. Starosta 63,6 10. Projektant 61,6 11. Programátor 60,8 12. Majitel malého obchodu 56,7 13. Účetní 56,5 14. Truhlář 54,0 15. Manažer 52,3 16. Novinář 48,4 17. Bankovní úředník 48,0 18. Kněz 46,1 19. Stavební dělník 43,9 20. Voják z povolání 43,8 21. Prodavač 42,6 22. Ministr 39,9 23. Uklízečka 39,0 24. Sekretářka 37,7 25. Profesionální sportovec 35,3 26. Poslanec 25,1 23

Za nejvíce vážené povolání považují učitelé základních škol povolání lékaře, které získalo v průměru celkem 93,3 body. Tuto profesi označilo za nejvíce vážené (tedy přiřadilo nejvíce možných bodů 99) celkem 50 respondentů, což činí 55 % z celkového počtu respondentů. Více než 90 bodů (konkrétně 90 98 bodů) tomuto povolání přiřadilo celkem 28 respondentů, tedy 31 %. Toto povolání považuje za vysoce a nejvíce vážené 78 z 91 respondentů, což tvoří celkových 86 % zúčastněných respondentů. Jako druhé nejvíce vážené povolání pak bylo zvoleno povolání učitele na základní škole, které získalo v průměru 87,0 bodů. Bodové rozmezí 90 99 bodů pak této profesi přiřadilo 52 zúčastněných, kteří tvořili 57 % z celkového počtu respondentů. Podobný počet respondentů v tomto případě 51 (56 %) zvolilo přiřazení 90 99 bodů profesi učitele na vysoké škole, kdy tato profese získala v přepočteném průměru 84,3 body. Na čtvrtém místě pak můžeme sledovat umístění povolání zdravotní sestry, s celkovými 83,1 body. Více než 80 bodů také získalo povolání vědce konkrétně se jedná o 81,9 bodů. U této profese přiřadilo 90 99 bodů 56 z 91 respondentů, tvoří tak 62 % ze všech zúčastněných. Do první poloviny více vážených povolání se zařadily také např. povolání soukromého zemědělce, policisty, starosty, projektanta či programátora. Jak můžeme vidět v tabulce 10, za nejméně vážené povolání je považováno povolání poslance, které získalo v průměru 25,1 bodu. Této profesi přiřadilo 1 bod 27 respondentů, od 2 do 10 bodů celkem 20 respondentů. Tedy méně než 10 bodů celkově určilo tomuto povolání celých 52 % všech zúčastněných respondentů. Lze se domnívat, že nízká míra prestiže povolání poslanců může být zapříčiněna mimo jiné v posledních letech dost nestabilní politickou situací, kdy bylo vydáno několik podstatných a nepopulárních ekonomických reforem. Občané tak zřejmě nepociťují dostatečnou politickou a ekonomickou stabilitu země, což samozřejmě kladou za vinu právě politikům. Prestiž politiků u občanů může také ovlivnit v poslední době stále rozšířenější používání vulgarismů 24

a vzájemného osočování politiků nejen při zasedání v Poslanecké sněmovně, ale také na mítincích pořádaných jednotlivými stranami či různých veřejných schůzích. Jako druhé nejméně vážené povolání pak skončila profese profesionálního sportovce s celkovými 35,3 body. Celých 36 % respondentů přiřadilo této profesi 10 bodů a méně, jeden bod přiřadilo z těchto 36 % celkem 14 % respondentů, což činí 13 učitelů. Tento výsledek je již na první pohled poněkud zarážející, což bude blíže rozebráno u posledního cíle v této podkapitole. Za nejméně vážená povolání pak také podle výsledného řazení profesí můžeme považovat např. povolání ministra, uklízečky nebo sekretářky. Tato zmíněná povolání získala v průměru méně než 40 bodů. Druhým stanoveným cílem tohoto výzkumu bylo zjistit kritéria, která učitelé základních škol používali pro řazení jednotlivých povolání. Jednotlivá kritéria, která byla nabídnuta respondentům, najdeme v podkapitole 2.1. Výsledné řazení zmíněných kritérií je následující: Tabulka 11 Nejdůležitější kritéria Kritérium v % Počet případů Odpovědnost 90 82 Důležitost pro společnost 85 77 Vysoké znalosti 74 67 Praktická potřebnost 66 60 Vzácnost, výjimečnost profese 34 31 Zručnost, šikovnost rukou 32 29 Možnost řídit a ovlivňovat druhé 19 17 Nezávislost 19 17 Fyzická namáhavost 14 13 Lehkost, s jakou se dají vydělat peníze <1 5 Jak můžeme vidět ve výše uvedené tabulce 11, pro 90 % respondentů bylo jako nejdůležitější kritérium pro řazení jednotlivých povolání kritérium odpovědnosti, z 91 respondentů tuto možnost zvolilo celých 82 zúčastněných. Za druhé nejdůležitější kritérium byla určena 25

důležitost povolání pro společnost, tuto možnost zvolilo 85 % respondentů. Jako další nejdůležitější kritérium bylo zvoleno kritérium vysokých znalostí, kdy tomuto byla přiřazeno v 85 % případů možnost nejvíce důležité. Za zmínku také stojí kritérium praktické potřebnosti s 66 % respondentů. Za nejméně důležité je pak považováno kritérium lehkosti vydělání peněz (méně než 1 % zúčastněných), fyzické namáhavosti nebo nezávislosti. Z výše uvedeného je patrné, že nemůžeme vytvořit typologii učitelů. Jejich určování nejdůležitějších kritérii poukazuje na jednoznačné přisouzení nejvyšší prestiže povoláním duševně náročným a takovým, která jsou ve společnosti vysoce ceněna a jsou vykonávána pro společnost jako celek. Za třetí cíl bylo stanoveno zjistit, zda mají vybrané proměnné (pohlaví, věk respondentů) vliv na přisuzování míry prestiže povolání. 1) prestiž povolání z pohledu pohlaví Jednotlivá pohlaví byla v tomto výzkumu zastoupena následovně: z celkových 91 respondentů bylo 70 žen, což činí celkem 77 %. Mužů bylo podstatně méně 21, tedy 23 % (viz graf 1). Graf 1 - Zastoupení dle pohlaví 23% ženy muži 77% Je obecně známo, že ve školství působí více žen než mužů. Toto rozložení také zhruba odpovídá celkovému zastoupení mužů a žen na základních školách v okrese Olomouc, takže můžeme tvrdit, že tento výsledek je zobecnitelný pro účely výzkumu. 26

Srovnání jednotlivých povolání podle toho, jak je řadila skupina mužů a žen, můžeme vidět v následující tabulce: Tabulka 12 Srovnání prestiže povolání podle pohlaví ŽENY MUŽI Název povolání Body Pořadí Body Pořadí Lékař 93,8 1. 91,8 1. Učitel na ZŠ 86,3 2. 89,1 2. Učitel na VŠ 84,1 3. 84,9 5. Zdravotní sestra 82,0 4. 86,8 4. Vědec 79,9 5. 88,6 3. Soudce 72,4 6. 75,0 6. Soukromý zemědělec 66,2 7. 62,9 7. Policista 65,7 8. 60,1 11. Starosta 64,1 9. 61,8 9. Projektant 61,3 10. 62,8 8. Programátor 60,8 11. 61,1 10. Majitel malého obchodu 58,3 12. 51,5 15. Účetní 57,1 13. 54,3 14. Truhlář 53,4 14. 56,0 12. Manažer 51,4 15. 55,5 13. Novinář 49,4 16. 44,9 18. Bankovní úředník 47,1 17. 50,7 17. Prodavač 46,6 18. 29,2 25. Stavební dělník 45,7 19. 38,0 20. Kněz 44,5 20. 51,3 16. Voják z povolání 44,5 21. 41,3 19. Ministr 42,4 22. 31,5 24. Uklízečka 41,1 23. 32,0 23. Sekretářka 39,4 24. 32,3 22. Profesionální sportovec 36,0 25. 33,1 21. Poslanec 25,9 26. 22,5 26. Jak můžeme pozorovat, za nejprestižnější povolání je v obou případech považováno povolání lékaře, ženy tomuto povolání v průměru přiřadily 93,8 bodů a muži 91,8 bodů. Další nejvíce prestižní jsou např. profese učitele na ZŠ, učitele na VŠ, povolání vědce a také zdravotní sestry. Toto rozložení se shoduje s výsledky prestiže povolání u učitelů ZŠ, jak je uvedena v tabulce 10. Jako nejméně prestižní povolání, uvedeno taktéž v obou případech, je povolání poslance. Muži i ženy zařadili toto povolání jako nejnižší v průměru s méně než 30 body. Dále můžeme zařadit podle výsledků mezi 27

málo prestižní povolání uklízečky, sekretářky nebo např. povolání profesionálního sportovce. Toho si více váží muži, zařadili jej na 21. místo. Naopak ženy tuto profesi zařadili na nižší, 25. pozici. Abychom mohli říci, že rozdíl u některých povolání je v tomto (či také dalším uvedeném) srovnání prestiže povolání významný, musí být v řazení povolání rozdíl posunu o pět míst. Tuto podmínku ve srovnání mezi muži a ženami splňuje jediné povolání, a to povolání prodavače. Ženy jej zařadili na 18. místo, kdežto muži o 7 příček níže na místo číslo 25. 2) prestiž povolání z pohledu věkových skupin Věkový průměr zúčastněných respondentů byl 44 let, nejmladšímu respondentovi bylo 25 let, nejstaršímu pak 65 let. Pro účely tohoto výzkumu byly vytvořeny 4 věkové kategorie, které jsem již zmínila v kapitole 2.7. Pro připomenutí je můžete nalézt v níže uvedeném grafu. Graf 2 - Zastoupení podle věkových skupin 41% 11% 24% 24% do 35 let 36-45 let 46-55 let 56 a více let Srovnání prestiže povolání dle jednotlivých věkových skupin, je uvedeno v tabulce 13 na další straně. 28

Tabulka 13 Srovnání jednotlivých povolání dle věkových skupin do 35 let 36-45 let 46-55 let 56 let a více Název povolání Body Poř. Body Poř. Body Poř. Body Poř. Lékař 96,7 1. 91,3 1. 93,4 1. 89,8 4. Učitel na ZŠ 85,5 2. 85,3 3. 86,2 2. 96,5 1. Vědec 84,0 3. 87,8 2. 75,6 5. 87,4 5. Učitel na VŠ 82,2 4. 82,3 4. 84,6 3. 91,9 2. Zdravotní sestra 82,2 5. 81,5 5. 82,4 4. 91,3 3. Soudce 77,5 6. 75,8 6. 71,7 6. 61,7 10. Projektant 67,3 7. 70,9 9. 53,5 13. 58,7 12. Programátor 63,6 8. 68,5 10. 53,8 12. 64,1 9. Soukromý zemědělec 61,2 9. 65,2 11. 68,3 7. 64,7 8. Starosta 60,1 10. 71,9 7. 58,9 10. 70,1 6. Truhlář 57,5 11. 53,5 16. 51,0 14. 58,6 13. Manažer 57,3 12. 55,5 15. 47,8 17. 50,9 18. Účetní 53,5 13. 60,4 12. 55,8 11. 57,0 14. Policista 51,8 14. 71,8 8. 67,7 8. 64,9 7. Bankovní úředník 51,7 15. 48,8 19. 49,3 15. 51,5 17. Kněz 50,2 16. 55,7 14. 37,8 22. 46,7 22. Majitel malého obchodu 49,1 17. 53,2 17. 62,3 9. 60,7 11. Stavební dělník 43,9 18. 43,3 22. 41,8 20. 53,2 16. Sekretářka 42,2 19. 37,9 23. 32,5 24. 46,8 21. Novinář 42,0 20. 51,2 18. 48,4 16. 56,0 15. Voják z povolání 39,3 21. 46,8 20. 45,7 18. 39,9 24. Profesionální sportovec 39,1 22. 35,5 25. 29,5 25. 46,0 23. Ministr 37,2 23. 56,4 13. 33,9 23. 31,8 25. Uklízečka 37,1 24. 37,0 24. 38,9 21. 48,1 20. Prodavač 35,9 25. 44,1 21. 44,0 19. 49,0 19. Poslanec 23,3 26. 30,8 26. 22,6 26. 26,2 26. Za nejprestižnější povolání je v prvních třech skupinách považováno povolání lékaře, v poslední věkové skupině je to pak povolání učitele na základní škole. S menšími obměnami, ale nevýznamnými rozdíly se pak mezi další vysoce prestižní povolání řadí profese vědce, učitele na vysoké škole a také povolání zdravotní sestry. Nejméně prestižní je pak podle všech věkových skupin povolání poslance (26. místo), dále zde můžeme zařadit také povolání profesionálního sportovce (22. 25. místo) nebo povolání uklízečky (20. 24. místo). U 1., 3. a 4. věkové skupiny také nepožívá vysoké míry prestiže povolání ministra (23. 25. místo). Na rozdíl od těchto skupin, 2. věková skupina profesi ministra řadí do první poloviny prestižní škály, a to na 13. 29

místo. Podle této věkové skupiny je tedy ministr více váženější, než u zbývajících věkových kategorií. Nejvýznamnější rozdíl v připsané míře prestiže pak můžeme vysledovat u povolání policisty, kdy ho věková skupina do 35 let řadí na 14. místo, zbylé kategorie tuto profesi řadí na 7. 8. pozici, tedy o šest až sedm příček výše. Další významný rozdíl je pak zřejmý u povolání majitele malého obchodu. Respondenti nad 46 let považují toto povolání za váženější, než respondenti mladší. Ti jej v průměru zařadili o sedm příček níže, tedy z 9. a 11. místa na místo 17. Poněkud překvapující je umístění kněze, kdy 1. a 2. věková skupina si této profese váží více (16. a 14. místo) než respondenti ve 3. a 4. věkové kategorii (obě 22. místo). U profese manažera můžeme vypozorovat, že se vzrůstajícím věkem klesá míra prestiže tohoto povolání. Věková skupina do 35 let jej zařadila na 14. místo, věková skupina nad 56 let na místo 18, kdy dochází k posunu celkem o 4 příčky. Naopak je tomu u novináře, kdy se vzrůstajícím věkem míra prestiže zmíněného povolání roste. Významné rozdíly pak nalezneme také u povolání projektanta, kterému 1. věková skupina přisuzuje vyšší míru prestiže než 3. a 4. věková skupina. V průměru jej respondenti do 35 let řadili o pět příček výše než respondenti nad 46 let. Lze zde také zařadit např. profesi prodavače, truhláře nebo vojáka z povolání. U všech zmíněných profesí můžeme najít rozdíl pěti příček alespoň mezi dvěma věkovými kategoriemi. Posledním cílem bylo pak stanoveno srovnání výsledné prestižní škály učitelů základních škol se škálou celé populace. Toto srovnání můžeme nalézt níže viz tabulka 14. 30

Tabulka 14 Srovnání prestiže povolání u učitelů ZŠ a celé populace 2006 2007 2008 Učitelé ZŠ Profese Poř. Průměr Poř. Průměr Poř. Průměr Poř. Průměr Lékař 1. 90,4 1. 89,8 1. 88,2 1. 93,3 Vědec 2. 81,2 2. 81,8 2. 81,8 5. 81,9 Učitel na vysoké škole 3. 77,7 3. 78,2 3. 77,5 3. 84,3 Zdravotní sestra - - - - 4. 71,2 4. 83,1 Učitel na základní škole 4. 71,4 4. 70,7 5. 71,1 2. 87,0 Programátor 5. 67,8 5. 65,7 6. 65,3 11. 60,8 Projektant 6. 65,8 6. 65,5 7. 64,5 10. 61,6 Soudce 7. 65,6 7. 65,0 8. 63,9 6. 73,0 Soukromý zemědělec 8. 58,4 8. 59,0 9. 57,7 7. 65,4 Manažer 9. 58 11. 55,4 10. 57,2 15. 52,3 Starosta 10. 57,9 9. 57,4 11. 56,1 9. 63,6 Profesionální sportovec 11. 57,4 10. 55,6 12. 53,8 25. 35,3 Novinář 13. 54,7 12. 53,0 13. 53,7 16. 48,4 Účetní 12. 55,9 15. 51,3 14. 52,3 13. 56,5 Truhlář 16. 53,1 14. 51,4 15. 51,3 14. 54,0 Policista 20. 49,5 13. 52,1 16. 60,6 8. 64,5 Majitel malého obchodu 17. 51,2 16. 50,1 17. 50,0 12. 56,7 Ministr 14. 54,1 17. 50,0 18. 48,8 22. 39,9 Bankovní úředník 19. 50,2 20. 48,7 19. 48,5 17. 48,0 Voják z povolání 21. 46,7 21. 46,4 20. 46,4 20. 43,8 Stavební dělník - - - - 21. 44,3 19. 43,9 Prodavač 22. 44,4 23. 41,5 22. 41,8 21. 42,6 Sekretářka 23. 44,1 24. 40,5 23. 40,6 24. 37,7 Kněz 24. 42,6 22. 43,2 24. 40,0 18. 46,1 Poslanec 25. 38,9 25. 36,5 25. 33,6 26. 25,1 Uklízečka 26. 33,8 26. 29,0 26. 29,8 23. 39,0 Jak můžeme vidět, u všech zmíněných výzkumů je jako nejprestižnější povolání hodnocena profese lékaře, kdy se průměrné skóre pohybuje kolem 90 bodů. Mezi další nejvíce prestižní povolání pak můžeme řadit povolání vědce, učitele na vysoké škole, učitele na základní škole a také povolání zdravotní sestry. Za povolání s nejnižší mírou prestiže pak můžeme považovat profesi prodavače, sekretářky, poslance a uklízečky. Z výše uvedené tabulky je patrné, že míra prestiže povolání, jak jej řadili učitelé základních škol, je od některých povolání uvedených Centrem pro výzkum veřejného mínění, vcelku odlišná. Konkrétně se zde jedná o povolání programátora, kdy se tato profese u běžné populace pohybuje na 5. 6. místě, u učitelů základních škol se programátor umístil až na 11. místě. Když se podíváme na kritéria, která učitelé považovali za nejdůležitější pro 31

řazení jednotlivých povolání (viz výše), dojdeme k závěru, že si učitelé nejvíce váží povolání, která jsou odpovědná, důležitá pro společnost, prakticky potřebná a která požadují vysoké znalosti tedy prospěšná a zaměřená na společnost. Tento jev pak může mít vliv na stanovení právě prestiže u profese programátora, kdy učitelé nemusejí pociťovat jakýsi viditelný vliv a potřebnost pro společnost. Nejvýznamnější rozdíl pak můžeme nalézt u povolání profesionálního sportovce. Jak je vidět z výše uvedené tabulky 14, povolání profesionálního sportovce je u celé české populace relativně oblíbeno, neboť se v letech 2006 2008 umístilo na 10. 12. místě. Tento výsledek se již dá očekávat, neboť v České republice je sledování sportu celkově v oblibě a v některých sportovních odvětvích si čeští reprezentanti počínají velice uspokojivě. Proto je zarážející, že u učitelů ZŠ z provedeného výzkumu se toto povolání svou prestiží umístilo až jako předposlední. Zřejmě se zde uplatnila rozdílnost důležitostí kritérií hodnocení, jak již o tom píše Tuček (Tuček a kol. 2003, s. 283), viz kapitola 1.5.2, kdy lidé s vyšším vzděláním hodnotí jako méně prestižní ta zaměstnání, která jsou fyzicky namáhavá a vyžadují zručnost či šikovnost. Dalším významný rozdíl je znatelný u povolání kněze. Za prestižnější považují tuto profesi učitelé základní škol, kdy toto povolání zařadili na 18. místo, než běžná populace v České republice, kdy se tato profese umístila na 22. 24. místě. Tato skutečnost je poněkud zarážející, neboť Český statistický úřad při sčítání lidu v roce 2001 došel k závěru, že se zvyšujícím se stupněm vzdělání klesá podíl věřících a adekvátně se zvyšuje zastoupení osob bez vyznání. Například mezi osobami s úplným středním a vyšším vzděláním představují věřící necelou jednu třetinu (29,1 %) a osoby bez vyznání více než tři pětiny (63,6 %). Z vysokoškolsky vzdělané části populace se k víře přihlásilo jen 28,9 %. (Český statistický úřad, 2011). V tomto případě pak můžeme pouze spekulovat, zda tento výsledný jev mohla ovlivnit nepozorovaná proměnná, jako např. velikost místa bydliště (vesnice, město) či spíše samotné vyznání učitelů. 32

Mezi další povolání s významným rozdílem (posun nejméně o pět míst) pak můžeme podle zmíněných výsledků zařadit např. povolání manažera, kdy byla podle Centra pro výzkum veřejného mínění tato profese u běžných občanů umístěna na 9. 11. pozici, kdežto učitelé tuto zařadili až na místo 15. Také povolání policisty je v tomto srovnání zařazeno zcela odlišně. V rámci populace se tato profese svou mírou prestiže řadí na 13. 20. místo, můžeme ji tedy považovat za méně prestižní povolání. Učitelé však policistu zařadili na 8. místo, čili jako více prestižní. Výsledné rozdílné řazení pak můžeme přičíst tomu, že povolání policisty vyžaduje více odpovědnosti, je také důležité pro společnost a prakticky potřebné. Opět zde nalézáme přímou souvislost s jednotlivými nejdůležitějšími kritérii. U povolání manažera bychom mohli vysoudit, že je tomu právě naopak. 3.2 Hypotézy V podkapitole 2.2 byly uvedeny hypotézy, které měly být tímto výzkumem otestovány. Hypotéza 1: Jednotlivá povolání se budou lišit mírou přisuzované prestiže. Hypotéza 2: Jednotlivá povolání bude možno hierarchicky seřadit, jelikož každému povolání bude připsána různá míra prestiže. Tyto hypotézy můžeme považovat za platné, neboť jednotlivá povolání se liší mírou jim přisouvané prestiže a je také možné je hierarchicky seřadit (viz podkapitola 3.1, tabulka 10). Hypotéza 3: Učitelé ZŠ při svém hodnocení prestiže povolání použijí kritéria znalosti, důležitosti a odpovědnosti. Hypotézu také lze považovat za platnou. Uvedená kritéria byla mezi prvními třemi nejdůležitějšími viz tabulka 11. Právě tyto tři možnosti pak v dotazníku vybralo celkem 55 respondentů, tedy 60 %, alespoň dvě uvedené se pak vyskytly v dalších 25 případech (27 % respondentů). 33