Jak jsem potkal PARMY Proč řeku tak miluji? Snad proto, že jsou v ní ryby, anebo proto, že je volná a nespoutaná?... Kvůli tomu, že se nikdy nezastaví? Snad proto, že šumí a že nedá spát? Snad proto, že je tu věky, anebo proto, že každý den její vody v dálce umírají? Anebo proto, že na ní můžeš plout či v ní můžeš zemřít? Kdo by neznal úryvky ze slavného filmu Zlatí úhoři natočeného na motivy povídek Oty Pavla o jeho dětství tráveném u převozníka a rybáře Karla Proška na jeho milované řece Berounce, ve které tenkrát plavaly štiky jak krokodýlové a na mělčinách se v řasách převalovali tloušti a parmy jak polena. Přestože od Otova mládí se mnohé změnilo, a již uplynulo mnoho vody v řece, tak i dnes se stále dají ulovit na Berounce parádní exempláře. Jsem založením romantik a vždycky, když shlédnu Zlaté úhoře a zalistuji v Pavlových knížkách o rybách, mám chuť tzv. zamáčknout slzu. Vidím ten obrázek stále před sebou řeka, skalnatý kaňon, klid, který by se dal krájet, panenská příroda bez vodáků a kormoránů, ranní opar nad vodou a stáda divoké zvěře běžící ráno ke svému napajedlu. A hlavně parmy, parmy a zase parmy, ukryté tam někde pod hladinou v obrovských hejnech a velikostech, a jakoby čekající na mé nástrahy. Těmito rybami jsem naprosto uchvácen a tvrdím, že když Pán Bůh rozdával rybám krásu, tak parmy stály na začátku řady. Idyla, co říkáte.
Bohužel skutečnost je taková, že dostat se k parmám není vůbec tak jednoduché jak se na první pohled může zdát. Po parmách pasu léta jako pes po uzeném, a mé veškeré úspěchy, ke kterým jsem se časem dopracoval, byly vykoupeny hodinami a hodinami trávenými na rybách, sledováním počasí, teplot a stavů vod, testováním krmné strategie, ladění rybářského náčiní a montáží, a pochopení parmího chování. V následujících řádcích se Vás, milovníky a obdivovatele parem (nikoliv milovníky parem na talíři) pokusím seznámit s tím co a jak dělat, abyste se k parmám minimálně přiblížili. Malebnost a melancholie jedné nejmenované řeky: Kde a kdy parmy hledat: Na různých internetových serverech, diskusích a článcích všeho typu se dočtete, že parma obecná je typickou rybou proudných úseků s tvrdým štěrkovým dnem na středním toku našich řek, které také byly díky ní označeny jako parmové pásmo. Pohybuje se u dna, kde
vyhledává potravu a tvarem a silou svého těla je dokonale přizpůsobená i pro ten nejsilnější proud. Tato obecná poučka zajisté platí, ale jak je to ve skutečnosti? Nejprve bych zmínil, že mnozí blogeři a diskutéři doporučují ryby aktivně hledat a sledovat. No nevím, kdo z Vás toto praktikuje a co v praxi znamená ono sledovat, ale pokud zrovna nekoukám z mostu do řeky, kde parmy stojí, tak ty ryby prostě ani s polarizačními brýlemi nevidím. Když si k tomu představím, jak bych při takové šoulačce tahal tu hromadu rybářského vybavení, jdou na mě mrákoty. Mě, se vždycky vyplatilo řídit se následujícími obecnými pravidly: 1. Nejlepším obdobím pro její lov je jednoznačně konec léta (babí léto) a začátek podzimu, tedy měsíce srpen říjen. Samozřejmě, že parmu chytnete i jindy, ale lov je daleko náročnější např. na jemnost udice, místa lovu, vnadění atd., atd. 2. Vytipujte si 2-3 místa, kde byste mohli danou rybu očekávat a zde opakovaně čekejte, zkoušejte, experimentujte a sledujte vzájemně se ovlivňující faktory. Dřív nebo později to vyjít musí a mě vždycky vyšlo a dovedlo mě to i k trofejním úlovkům. Platí, že trpělivost růže přináší. 3. Co se týká parem, tak dle mých zkušeností platí, že na místo, kde parmy berou, má vliv konkrétní roční období a stav vody v řece. K tomuto závěru jsem došel tím, že po mnoha hodinách strávených na rybách jsem tyto závislosti vysledoval. Parma je hejnová ryba, v řece neustále migruje a je potřeba vědět jak. Tedy konkrétně: 1. Obecně vynikajícím obdobím lovu parem je stav po dešti, kdy se voda v řece kalí a stoupá, až do okamžiku její kulminace. Po té, a zejména v období klesání vody na normální stav je snaha o lov parem téměř zbytečná, neboť jsou dle mého názoru totálně přežrané. V tomto období je lovte zejména: a) Buď v příbřežních partiích koryta řek a zejména v postupně zaplavovaných travách, kde žerou všechny možné larvy a červi splachované deštěm. Samozřejmě, že můžete zkusit i hlavní koryto řeky, ale sami se přesvědčíte, že za tohoto stavu jde řekou takového nepořádku (větve, tráva, atd.), že snaha o udržení nástrahy v klidu bude marná (tuto zkušenost mám zejména z Berounky), nebo b) na hraně tišiny a proudu v místě, kde řeka tvoří různé úplavy a zpětné proudy. 2. Brzo z jara je možné parmy chytat především v místech s klidným proudem v největších hloubkách nebo v jámách ve dně. V tomto období je ulovení ryby spíše otázkou náhody a krmení nemá na lov výraznější vliv. Prostě pokud jdete na ryby na místo, kde jsou a zrovna trefíte při náhozu jámu v korytě, máte vyhráno. Osobně bych, ale nemarnil čas. 3. Na jaře a v období, kdy táhnou do tření ryby migrují z hlubších klidnějších partií proti vodě do mělkých proudů. Tedy tzv. HOT SPOT je místo, kde např. končící vzdutí nadjezí přechází do rychlé proudné mělké vody.
4. V létě a na podzim najdete parmy za normálního stavu vody následovně: a) Buď uprostřed koryta v těch největších proudech. Typická jsou místa, kde se řeka zužuje a proud nabírá na síle za předpokladu, že je tam hloubka alespoň 60cm. Ideální jsou hloubky kolem 1m 1,5m, nebo b) pod jezy s hloubkou a v jejich vývařišti, ale za předpokladu, že ryby mají možnost k jezu proplout v hloubce. Pokud např. vidíme, že 100m pod jezem je taková mělčina, kde vodáci musejí své lodě tlačit a vody mají po kotníky, tak snaha o lov parem je dle mého zbytečná. Pokud bude v létě nízký stav vody, což je velmi častý obrázek z našich vod, potom ryby instinktivně táhnou proti proudu do okysličené vody a hledejte je např. na soutocích hlavního koryta a větších přítoků, pod špičkami ostrovů, v hlubokých jámách ve dně, kde se cítí bezpečně, nebo v proudech, ale s tou největší hloubkou.
Jaké nástrahy a návnady: Co se týká vnadění, doporučuji namíchat směs na sýrové bázi, konkrétní receptura je uvedena níže. v tabulce. Doporučuji krmení připravovat vždy několik hodin před lovem nebo večer den předem. To co je důležité je do krmení přidat hodně hlíny. Klidně i 50%, a když se ryby rozežerou, klidně hlínu ještě přidejte. Hlína vytváří zákal ve vodě a rybí instinkt říká něco ve smyslu; kalí se voda, bude stoupat, začne hostina. Navíc do krmení dejte hodně červů, a když říkám hodně tak myslím, že na takový parmí den klidně zkrmíte 1 2l červů. Druhá varianta je chytání na halibut pelety na vlas a těmi a pouze jimi se i krmí. Pokud hovoříme o taktice krmení, tak na první zakrmení naházejte do vody hodně silně těžkého a lepivého krmení bez červů, kteří by jinak návnadové koule rozbily, a krmení by se rychle odplavilo. Potom přikrmujte s krmením s červy a nakonec házejte jen hlínu s červy, respektive slepené červi. Receptura v tabulce je postavená a odzkoušená z výrobků zn. Trabucco. Zakoupíte ve firmě VIPA, s.r.o. nebo e-schopu firmy VIPA Parma, tloušť buď 3kg XP 3000 Fiume formaggio 1kg TTX 4kg Terre de riviere 200g anglická vločka 0,5kg PV1 červi, hnojáci 6mm peletky do krmení nebo 3kg XT 3000 Cavedani Barbe formaggio Rossa 1kg TTX 4kg Terre de riviere 200g anglická vločka 0,5kg PV1 červi, hnojáci, 6mm peletky do krmení
Pokud budeme chytat na řece v extrémním proudu, můžete klidně přidat do směsi další díl lepidla PV1 a do hotové směsi přidat štěrk na zatížení té nejjemnější frakce. Vlastní míchání: Do nádoby dejte 1l vody vysypejte 1kg TTX a nechte cca 20min odležet. Ostatní suché složky smíchejte v kýblu a začněte lehce vlhčit vodou (pozor nepřevlhčit). Prosejte přes síto. Poté přes síto propasírujte do směsi předpřipravené TTX a promíchejte a propasírujte přes síto. Přidejte propasírovanou hlínu a promíchejte. Nasypte anglickou vločku, štěrk a peletky a druhý den jděte na ryby. Co se týká nástrahy, potom doporučuji následující v tomto pořadí: červi, rousnice, halibut pelety velikosti 8-12mm na vlas. Jaké metody lovu a jaké používat vybavení: Parmy se dají lovit na plavanou, položenou i přívlačí. Já se budu zabývat výhradně položenou respektive metodou lovu s feedrovým prutem. Ve většině literatury se dočtete, že parmí záběr je natolik razantní, že ho nelze přehlédnout. Přestože parma je jedna z našich nejbojovnějších ryb a její zdolávání je opravdovým zážitkem, tvrdím, že parma je velmi citlivá na sílu a jemnost montáže a mnohdy kapitální parma pocukává s proutkem jako malá plotička. Jsem přesvědčen, že otázka volby prutu je v tomto kontextu naprosto zásadní. Tedy jaký bychom měli vlastně zvolit prut? 1. Prut musí být dostatečně silný, aby dokázal zvládnout výpady a souboj se silnou rybou. Zároveň je žádoucí, aby ryby byly zdolány relativně velmi rychle, protože ryba se dokáže dlouhým soubojem natolik vyčerpat, že i po opětovném puštění do vody vyčerpáním uhyne. Takže pozor!!! Na parmy žádná media. 2. Prut musí být dlouhý, aby dokázal v proudu zvednout vlasec hodně vysoko kvůli odporu vody a jemnosti montáže. Zkušenost je taková, že s dlouhým prutem potom může rybář nahodit i kolmo proti proudu a montáž se pak při samotném lovu daleko lépe chová. 3. Prut musí mít takové parametry blanku, aby při nekompromisní síle zvládnul tenké vlasce bez toho, že rybář bude trhat. Tím myslím kmenový vlasec 0,16 s návazcem 0,14 při jarním jemném braní až po 0,18 na návazci 0,16 při poctivém letním a zejména podzimním braní. 4. Prut musí být schopen přenášet i velmi jemné záběry a to zejména z jara. V tomto smyslu doporučuji následující modely prutů viz následující tabulka: Veškeré výrobky jsou z výrobků zn. Trabucco. Zakoupíte ve firmě VIPA, s.r.o. nebo e-schopu firmy VIPA Typ prutu Délka Hmotnost prutu prutu Špičky Komponenty Trabucco Sygnum MRX-V feeder do175g 3,90m 305g 3, 5, 7oz Fuji, SiC Trabucco Sygnum MRX-V feeder do150g 3,90m 285g 3, 4, 5oz Fuji, SiC
Trabucco Sygnum MRX-V feeder do 125g 3,90m 245g 2, 3, 4oz Fuji, SiC Trabucco Sygnum XLD feeder do 170g 3,90m 255g 2, 3, 4oz Fuji, Sic Trabucco TXL feeder 3,90m 277g SiC Pozor!!! Během mého parmování jsem odzkoušel výrobky mnoha jiných firem, ale žádná neuměla postavit prut, který je silný, ale zároveň snesoucí tenké vlasce. Zejména model Trabucco XLD feeder, který je schopen odhazovat extrémní zátěže až 170g do extrémních proudů je v kombinaci s jemnými špičkami super záležitost. Většina radílků z diskusních fór a pisatelů článků doporučuje na parmy vlasce 0,20 022 a to je právě kámen úrazu, protože běžný Heavy nebo HH prut prostě jiný výrazně tenčí vlasec nezvládne. Co se týká montáží tak používám v zásadě pouze následující sestavy: 1. Paternoster Do jarního chytání, na rozhraní tišin a proudů nebo klidnější tažné vody. Vlasec kmenový 0,16, návazec 0,14, ale pozor v extrému i 0,12 v kombinaci s feedrovou gumou. Háčky používám Trabucco Pro Sword, série 100, velikost 10-12. 2. Pevná úniková montáž s olovem, nebo průběžná montáž s krmítkem do rychlých a silných proudů. Vlasec kmenový 0,18 na návazci 0,16. Háčky používám Trabucco Pro Sword, série 100, velikost 8-10. Výjimku tvoří situace, že chytám s peletkou (velikost 8-12mm) umístěnou na vlasu mimo háček potom návazec nedělám z vlasce, ale z nejtenčí kaprové šňůrky. Háčky potom volím malé kaprové s očkem do velikosti 10. Pozor!!! V obou výše zmíněných případech používám návazce až 1m dlouhé. To co je mnohdy v literatuře, kde kým doporučováno, tj. návazce 35 45cm považuji za nesmysl. Výjimku tvoří případ chytání na peletu na vlasu, kde se délka návazce pohybuje někde kolem 60cm. Vzor mnou používaných pevných únikových montáží s velmi jednoduchou závěskou tulipo. Ony známé zahnuté trubičky se závěskou velmi, ale velmi nedoporučuji. Všimněte si gumového udělátka tulipo na pevnou montáž. Jednoduché, precizní, laciné a funkční.
Příklad páternosteru, kde návazec je pro účel fotografie zkrácen: feedrová guma 15cm Co říci na závěr? Pevně doufám, že tímto článkem jsem dosáhnul srozumitelným způsobem toho, abyste si i Vy chytli svojí vysněnou parmu nebo kapitálního tlouště, který je jako jedna z mála druhů ryb lovitelný v parmovém pásmu tak, jako se to podařilo při jednom parmování mému letitému kamarádovi Richardovi Podroužkovi přezdívanému Fantomas. Tímto článkem bych chtěl vlastně poděkovat i jemu za mnoho krásných společných chvil trávených u vody. Richard Podroužek a jeho kapitální tloušť o délce 52cm Petrův zdar Ing. Robert ČERNÝ