Význam říčního rybářství. Používané rybí pasti. Historie. Druhé období Rybářství ve volných vodách

Transkript

1 Rybářství ve volných vodách Úvod a definice + historie Rybářství ve volných vodách = cílené obhospodařování vod tekoucích (potoků, řek, odstavených říčních ramen, údolních nádrží, zavodňovacích a odvodňovacích kanálů). Dále sem patří jezera, zatopené propadliny, doly, pískovny, štěrkoviště a tůně. Na rozdíl od rybníkářství se musí přizpůsobovat i jinému využívání lodní dopravě, vypouštění odpadních vod, využívání vodní síly k výrobě elektrické energie apod. Také fauna a flora je rozdílná. Ryby přitom v tocích migrují a značná délka toků také ztěžuje dozor. Různé nepříznivé vlivy ovlivňují i biodiverzitu rybích společenstev a ztěžují chov ryb. Význam říčního rybářství využívá přirozenou produktivitu tekoucích vod a dosahuje v průměru mezi kg produkce z 1 km délky toku (Adámek, 1995 s.5), přispívá k udržení čistoty vody a ochraně životního prostředí, umožňuje provozování rybářského sportu, dává předpoklad pro vznik pracovních příležitostí (prostřednictvím sportovních rybářů), produkcí rybího masa přispívá k výživě obyvatelstva, umožňuje konzumaci ryb po celou lovnou sezónu, má též význam estetický a ochranářský (pečuje o zvyšování stavu ryb apod.). Historie Používané rybí pasti Rybařilo se od pravěku především na větších řekách (Labe, Vltava, Ohře aj.). Ryby se chytaly na udici, do slupů, vrší, vězenců i pomocí sítí či čeřenů. První období sahá do počátku 19. století. Rybářské právo patřilo šlechtě, městům a cechům. Při řídkém osídlení, kdy se ryby jen lovily, existoval vyvážený stav. Druhé období Začátek 19. stol až 1880 dochází k zhoršování podmínek, hrozilo že dojde k vyrybnění, vznikají první zákony o rybářství. kampaň za zlepšení vede prof. A. Frič, 1

2 Prof. Dr. Antonín Frič Třetí období Badatel a popularizátor přírodních věd, Biologie a význam lososa (zakládal ústavy a líhně), Zavedl třídění toků na rybí pásma, 1908 první souborný spis o českých rybách, 1892 Spolu s Kavkou příručka o chovu kapra lze ho charakterizovat především jako hospodaření na vytvořených rybářských revírech, v roce 1908 vzniká v Čechách Zemské sdružení rybářské Čtvrté období negativní vliv I. světové války (rozvrácené hospodářství), poprvé používány lovy ryb pomocí výbušnin a trávení ryb Páté období trvalé zlepšování stavu, záslužná činnost rybářských odborníků (např. Kavka, Schäferna, Tejčka, Mahen aj.). Poválečný vývoj odstraňování škod v rámci dvouletky. Vzniká Jednota rybářů se sídlem v Praze. 2. Od platil zákon o rybářství (č. 62/1952 Sb.). Rybářské právo zestátněno a rybářské revíry ponechány k bezplatnému užívání místním rybářským organizacím (MO- ČRS), Státnímu rybářství, Státním statkům, rybářské škole a vojenským správám. 3. V Praze vzniká Český rybářský svaz jako hlavní řídící orgán rybářství ve volných vodách. Poválečný vývoj 4. nový zákon o rybářství 102/63 Sb. (hlavní změny se týkaly hospodaření na rybnících), 5. po roce 1989 jsou řízením rybářství na volných vodách pověřeny zájmové organizace sportovních rybářů, 6. současný stav v roce 2004 byl schválen nový zákon č. 99/2004 Sb. O rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů, který vstoupil v platnost 1. dubna Na něj navázala prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., která vstoupila v platnost 7. května

3 Rybářské právo - Je oprávnění a povinnost chovat, chránit a lovit ryby a jiné vodní živočichy v tekoucích vodách a ulovené si přivlastňovat a užívat k tomu v nezbytné míře příbřežních pozemků. Rybářské právo patří státu (zákon o Rybářství). Český rybářský svaz je (- ze stanov ČRS) Občanské sdružení, jehož posláním je: Vykonávat rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství, Chránit přírodu, čistotu vod a životní prostředí, Působit na mládež v oboru rybářství a životního prostředí. Členská základna Hospodaření na volných vodách Základní hospodářskou jednotkou je rybářský revír. Český rybářský svaz má členů Středočeský rybářský svaz má členů (údaje z roku 2002) Jako revíry jsou vyhlašovány především hlavní toky. K nim patří všechny přítoky hlavního toku. Hranicemi jsou příčné překážky, které znemožňují tah ryb (jezy, vodní stavby). Rybářský revír vyhlašuje příslušný rybářský orgán (Krajský úřad, MZe ČR, MŽP) na žádost vlastníka či uživatele vodní plochy. Příslušný orgán (MZ, Kr.Ú, MŽP) vydává uživateli základní dokument dekret. Co obsahuje rybářský dekret kdo je uživatelem, popis revíru s uvedením hranic, rozlohu popř. délku toku, roční zarybňovací plán, maximální počet ročních povolenek, datum vydání dekretu, eventuální výjimky z rybářského řádu pro daný revír. Dokumentace k rybářskému revíru zahrnuje např. dekret o užívání revíru, popisný list revíru, přehled o hospodaření (statistiku zarybňování, statistiku úlovků), seznam povolenek vydaných k rybolovu. 3

4 Dokumentace k rybářskému revíru pro vlastní potřebu Hospodářský plán revíru, Jmenný seznam odchovných potoků s evidencí obsádek a výlovků, Seznam členů rybářské stráže, Výkaz o činnosti rybářské stráže. Uživatel je povinen ustanovit rybářského hospodáře a jeho zástupce. Plán hospodaření (slouží především pro kalkulaci cen povolenek) Rybářské obhospodařování znamená zejména: zarybňování, odlovy přemnožených druhů, hospodářské odlovy, podpora přirozeného rozmnožování, lov ryb na udici a pravidla rybolovu, hájení ryb, ostraha revírů. Stupně povodňové aktivity Stav bdělosti nastává při nebezpečí povodně. Vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost toku. Stav pohotovosti již se provádí opatření k zmírnění průběhu povodně. Při tomto stupni nedochází ještě k rozlévání vody a větším škodám mimo koryto toku. Stav ohrožení voda se začíná vylévat z koryta, vznikají škody mimo koryto a dochází k bezprostřednímu ohrožení života osob v zátopovém území. Základní dělení rybářských revírů Vody pstruhové Vody mimopstruhové Rybí přechody důležitá podmínka pro migrace ryb (Hartvich,1997 Metodika VÚRH č. 52) Rybí přechody - ukázky 4

5 Obhospodařování volných vod Těžba ryb z volných vod: lovem na udici, hospodářskými odlovy. Roční úlovky ryb na udici v ČR činí tun ročně. Typy odlovů podle účelu regulační odlovy, odlovy tržních ryb, kontrolní odlovy, odlovy generačních ryb, odlovy násadových ryb, odlovy ryb při havarijních situacích. Způsoby a prostředky používané k odlovům lov ryb drobným nářadím (saky, kesery, přívlače, čeřeny), Lov drobným náčiním lov ryb elektrickým agregátem, lov světlem, lov sítěmi, Lov do samočinných lapadel. Lov ryb elektrickým agregátem Lov pomocí světla 5

6 Odlov ryb sítěmi Sítě různé typy Tažné vatka, nevod, plot, Vlečné vlečná síť (tral), Vodorovné podložní síť, Vrhací kukla, Stavěcí tenata, praporec, obůzka, pstruhovka Druhy samočinných lapadel 1 Druhy samočinných lapadel 2 Vrš, Rybářský buben, Lapací bedna, Vězenec, Úhoří lapadlo Sportovní rybolov Lze ho definovat jako chytání na udici a prut při kterém nejde pouze o úlovek, ale také o zážitek lovce. Sportovní rybolov je povolen lovícím za předpokladu, že jsou vybaveni pomůckami podle rybářského řádu. Základní rybářské nářadí a náčiní Rybářský prut (muškařský, vláčecí, prut pro chytání na plavanou či položenou), Naviják (muškařský, jednoduchý kolečko, multiplikátor, smekací naviják), Vlasec a šnůra, Háček (jednoduchý, dvojitý, trojháček), Obratlík, Zátěž (olůvko, broky apod.), Splávek, Podběrák či vylovovací hák, Vezírek. 6

7 Návnady a nástrahy Návnady to je to, čím ryby lákáme či vnadíme, Nástrahy je vše na co ryby chytáme. Zde dále rozlišujeme: nástrahy přirozené používáme rousnice, žížaly, bílé červy, larvy hmyzu, nástražní rybky, brambor, těsto, hrách apod. umělé třpytka, wobler, muška aj. zakázané krev, škrkavky, mlékárenské odstředivkové kaly, mravenčí vajíčka, maso škeblí a žab, Způsoby chytání ryb na udici Lov na plavanou, lov na položenou, lov na třepanou, lov na živou rybku, vláčení, muškaření. Lov na plavanou Lov ryb na položenou Vláčení (Třpytkování) 7

8 Dvě staré rybářské pravdy 1) Čas strávený na rybách se do života nepočítá 2) Chceš-li být šťastný hodinu, tak se opij. Chceš-li být šťastný den, tak se ožeň. Chceš-li být šťastny celý život, staň se rybářem. 8