ZA KNĚŽNOU LIBUŠÍ Z cyklu pověsti Prahy METODICKÁ PODPORA PRO UČITELE I. STUPNĚ ZŠ PROGRAM ZOHLEDŇUJE DLE RVP vzdělávací oblast Člověk a jeho svět tematické plány Nejstarší minulost v pověstech, Příchod Slovanů, Význam prvních knížat z rodu Přemyslovců, Románský sloh CO VAŠE ŽÁKY ČEKÁ? objektové vyučování pod širým nebem v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad lektor vybraná místa a objekty Vyšehradu uvede do souvislostí s některými nejznámějšími pražskými pověstmi jako pomůcku bude lektor využívat velkoformátové obrázky a fotografie žáci si osvojí pojmy Slovan, osídlení, hradiště, hrad, románská architektura a dal. žáci se pod vedením lektora sami pokusí vyhodnotit, které pověsti mohou mít historické jádro žáci poznají Vyšehrad jako místo spojené se starými mýty a zároveň s přemyslovskými knížaty a králi CO MŮŽETE S DĚTMI UDĚLAT PŘED NÁVŠTĚVOU PROGRAMU? přečtěte si např. pověst O Přemyslovi ze Starých pověstí českých (volně ke stažení např. http://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/) a společně diskutujte o tom, co se opravdu mohlo odehrát tak, jak je popsáno v příběhu a co se stát
nemohlo (např.: Přemysl Oráč mohl orat pole, ale jeho voli nemohli zmizet ve skále apod.) společně se tak doberete k jádru příběhu; můžete se pak díky této zkušenosti s dětmi zamyslet nad pravdivostí pověstí můžete použít některý z komiksů o Asterixovi a Obelixovi galských hrdinech, jejichž nepřáteli jsou Římané a vyzvat děti, aby na obrázcích nalezly římské (antické) stavby (Coloseum, lázně, divadlo, tržnice atp.) - srovnejte je potom s obrázky románských staveb na našem území a vysvětlete si, proč se tento styl nazývá románský (čili římský) CO MŮŽETE S DĚTMI UDĚLAT PO NÁVŠTĚVĚ PROGRAMU? ve výtvarné výchově můžete s pomocí čtvrtky, barevných papírů a lepidla vytvořit jednoduchou mapu, na které děti znázorní Vltavu a dva kopce Vyšehrad a Opyš - na každý z kopců pak zakreslí to, co si zapamatovaly z programu: Pražský hrad, Libuši, knížete Vratislava, biskupa Jaromíra, Horymíra atp. podle našich šablon (viz ke stažení) natiskněte a vystřihejte kartičky, na nichž jsou nakreslené antické architektonické prvky a stavební prvky románského, gotického a barokního období - vybídněte děti, které již na Vyšehradu viděly např. rotundu, aby přiřadily k antickým prvkům jejich románské protějšky
v návaznosti na tento program můžete ještě navštívit v Muzeu hlavního města Prahy expozici Slabikář návštěvníků památek, v níž si děti mohou prohlédnout i ohmatat románské a gotické stavby a expozice Praha v pravěku a Středověká Praha, v nichž naleznou předměty úzce spojené s programem Za kněžnou Libuší: slovanskou keramiku či nálezy ze slovanských pohřbů, ve středověké expozici pak Vyšehradský kodex a také radlici můžete s sebou vzít pověst O Přemyslovi a přečíst si úryvek, ve kterém Přemysl Oráč snídal ze železného stolu - vybídněte děti, aby radlici našly mezi vystavenými předměty, vysvětlete si její funkci, můžete si prohlédnout i další středověké zemědělské nástroje (srp, nůž, nůžky atd.) POMŮCKA PRO PEDAGOGA ANEB PODROBNĚJI K TÉMATU rotunda sv. Martina - datace rotundy se pohybuje mezi 10. st. počátkem 12. století - první písemná zmínka je k r. 1396, rotunda bývá dávána do souvislosti s panským dvorcem nebo též s děkanem Martinem, který r. 1166 vedl poselství do Cařihradu - současná podoba rotundy pochází ze stavebních úprav Táborské silnice v 19. stol., během níž byl zazděn portikus na západě a provedeny pseudorománské úpravy tzv. Čertův sloup - jako první popsal podrobně tuto legendu kanovník vyšehradské kapituly Jan Florián Hammerschmidt (1652 1737) - až do r. 1782 byl rozlomený sloup na podlaze vyšehradské baziliky, na příkaz Josefa II. byl vynesen do předsíně a r. 1888 byl přenesen na současné stanoviště - z možných vysvětlení o původu tohoto sloupu lze uvažovat o sloupu, který pochází z románské baziliky sv. Petra a Pavla, či z vrcholně středověkého kostela Stětí sv. Jana Křtitele, nebo o pranýř z náměstí někdejšího Města hory Vyšehradu (16. st.) románský hrad
- založen králem Vratislavem II. po r. 1070 jako panovnické sídlo, Pražský Hrad zůstal sídlem biskupa - v Kosmově kronice se na mnoha místech můžeme dočíst o animozitě, která vládla mezi bratry Vratislavem a Jaromírem, pražským biskupem - pozůstatky románského hradu vzaly za své především díky plošné barokní přestavbě areálu kněžna Libuše - v průběhu staletí byla pověst o Libuši (resp. Libuši na Vyšehradě) významově posouvána: Kristiánova legenda mluví o věštkyni bez určení konkrétního místa pobytu, dle Kosmovy kroniky věštila Libuše slávu Prahy z Libušína, naopak výstavbu Vyšehradu dává Kosmas do spojitosti až s dívčí válkou po Libušině smrti, Přibík Pulkava z Radenína, dějepisec Karla IV., již Libuši přisuzuje výstavbu Vyšehradu, pravděpodobně, aby zdůraznil vztah přemyslovského rodu k místu, na němž Karel IV. budoval hrad a kronikář Václav Hájek z Libočan spojuje Krokův hrad Psáry s Libínem, který je nynějším Vyšehradem - během archeologického výzkumu Vyšehradu bylo slovanské osídlení Vyšehradu prokázáno až v 2. třetině 10. století Horymír a Šemík - v Kosmově kronice (11./12. st.) se můžeme dočíst : Wšem nastáwá jít, kam Numa zašel jako Ankus, Přemysl jiţ jsa wysoko w létech, po ustanowení práw a zákonů, k tomu, jejž za žiwobytí ctil jako boha, zeti Cereřinu, wzat jest, po němž Nezamysl nastaupil jest. Toho když smrt wzala, dostala se Mnatowi knížecí berla. Když ten sešel se swěta, ujal se Wojen ředidla. Po jeho sjití sprawowal Unislaw knížetstwí. Jeho žiwot když přetrhly Sudice, Křesomysl postawen jest na wrch stolice. Když nebylo jeho, dosáhl Neklan stolce knížecího. Když on se swěta sešel, Hostiwít na stolec wzešel. O těchto pak knížatech jak o žiwotě tak o smrti jejich mlčí se.. KOSMAS. Kosmůw letopis český [online]. v MKP 1. vyd. - Nezamysl, Mnata, Vojen ani Křesomysl však nejsou historicky doložené postavy; prvním doloženým knížetem přemyslovských Čech je kníže Bořivoj (852? 890?) - pověst o Horymírovi a jeho koni však žádné starší kroniky neznají, poprvé ji písemně zaznamenal až kronikář Václav Hájek z Libočan (16. st.)
POVĚSTI V LITERATUŘE P. Biliánová, Z tajů pražských pověstí V. Cibula, Pražské pověsti A. Jirásek, Staré pověsti české A. Wenig, Staré pověsti pražské INFORMACE: Program připravilo lektorské oddělení Muzea hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8, 180 00 Program vede: Markéta Gausová Zörnerová, 221 709 666, 725 847 752 Programy lektorského oddělení objednávejte na www.muzeumprahy.cz/programy-proskoly/