Pivo v české společnosti



Podobné dokumenty
Pivo v české společnosti

Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010

Technické parametry výzkumu

Pivo v české společnosti

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Technické parametry výzkumu

Pití piva v české společnosti v roce 2006

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Technické parametry výzkumu

Pivo a pohostinská zařízení v české společnosti v roce 2016

Pivo a pohostinská zařízení v české společnosti v roce 2016

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu

Tisková zpráva. Zájem o pivo a jeho výběr v roce /5

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pozice piva v české společnosti v roce 2014: dlouhodobé trendy a aktuální proměny

Technické parametry výzkumu

Výběr piva českými konzumenty v roce 2006

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Pozice piva v české společnosti v roce 2015

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Zájem o pivo a jeho výběr v roce 2015

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz


Místo české hospody mezi restauračními zařízeními v roce 2006

Občané o Lisabonské smlouvě

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Technické parametry výzkumu

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu listopad 2015

Spokojenost s životem červen 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Úroveň vzdělávání v ČR

Některé aspekty výběru piva českými konzumenty v roce 2007

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Technické parametry výzkumu

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění

Důvody vstupu do politických stran

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o dění na Ukrajině červen 2016

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Technické parametry výzkumu

Názory na důvody vstupu do politických stran

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Názor občanů na drogy květen 2017

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Názor občanů na drogy květen 2019

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví. rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví

Technické parametry výzkumu

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Spokojenost se životem červen 2019

Názory lidí na opatření v rodinné politice

republiku: 1 ov9101 Úvodem byla lidem položena otázka, nakolik se cítí být hrdí na Českou Graf 1: Hrdost na Českou republiku

Spokojenost se životem březen 2019

Technické parametry výzkumu

Znalost log politických stran

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Spokojenost se životem březen 2018

Postoje české veřejnosti k cizincům

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Názory veřejnosti na členství v Evropské unii duben 2014

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Transkript:

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo v české společnosti v roce 2014 Technické parametry výzkumu Výzkum: Naše společnost, v14-09 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Dílčí projekt: Autor projektu: Pivo v české společnosti Jiří Vinopal Termín terénního šetření: 8. 15. září 2014 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Počet dotázaných: 1017 Počet tazatelů: 239 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: OR.94, OR.95, OR.96, OR.188, OR.89 Počet respondentů od 18 let: 977 Zveřejněno dne: 2. prosince 2014 Zpracoval: Jiří Vinopal V září 2014 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato zpráva přináší základní výsledky o podílu konzumentů piva mezi dospělými obyvateli České republiky a o množství a frekvenci, s jakou pivo pijí. Zpráva si všímá také postavení piva nealkoholického a jeho vývoje v posledních letech, stejně jako hodnocení prvenství Čechů ve spotřebě piva. Analýzy jsou prováděny na souboru respondentů s dosaženým věkem minimálně 18 let a v některých sledovaných oblastech mapují trendy od roku 2004. 1/[7]

1. Konzumace piva 1 Podíl lidí, kteří pijí pivo, se v České republice dlouhodobě výrazně nemění. Podobně jako v předešlých letech dosahuje hodnoty v blízkosti 90% hranice u mužů, mezi ženami se v roce 2014 k alespoň občasnému pití piva přihlásilo 56 %. Graf 1. Podíly konzumentů piva mezi muži a ženami Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2004, 09/2005, 09/2006, 09/2007, 09/2008, 10/2009, 09/2010, 09/2011, 09/2012, 09/2013, 09/2014. Největší podíl mužů konzumujících pivo nalézáme ve věkových skupinách 30-44 let a 45-59 let (93 %), nejméně jich je mezi 60letými a staršími (84 %). Mezi ženami je nejvíce konzumentek ve věkové skupině 30-44 let (62 %), o něco méně ve věkových skupinách 18-29 let (58 %) a 45-59 let (57 %), nejméně pak podobně jako u mužů mezi šedesátiletými a staršími (48 %). Ačkoli v posledních dvou letech je u žen patrný mírný pokles celkového podílu těch, které občas pijí pivo, při pohledu na vývoj v uplynulých letech lze konstatovat, že tyto údaje nevybočují z dlouhodobé úrovně mezi 50 a 60 % žen pijících občas pivo. Výsledky tak zde svědčí spíše o stabilitě a i přes dílčí posuny proto můžeme i nadále pivo označit za univerzální nápoj, který přinejmenším čas od času pijí téměř všichni čeští muži a minimálně polovina českých žen. O poměrně univerzálních vzorcích konzumace piva svědčí tradičně také skutečnost, že podíly mužů a žen pijících alespoň někdy pivo se mezi skupinami různého věku, vzdělání nebo příjmů nijak významně neliší a rozdíly mezi nimi jsou pouze v řádu jednotek procent (kupříkladu ve všech vzdělanostních skupinách mužů se podíl konzumentů piva nachází v rozmezí 88 % až 92 %, u žen mezi 51 % a 58 %). 1 Znění otázky: OR.94 Pijete někdy pivo? (Ano ne) 2/[7]

2. Množství konzumovaného piva 2 Vedle toho, zda člověk pivo pije, je dalším významným ukazatelem spotřebních vzorců také objem konzumace. Ten má smysl sledovat u těch, kteří pivo vůbec kdy pijí, což bylo v našem případě realizováno prostřednictvím dotazu na průměrný počet půllitrů za týden. 3 Ačkoli v letošním roce se hodnota množství spotřeby mužů posunula mírně výše, z dlouhodobého vývoje je patrný trend snižování průměrné spotřeby u mužů, a naopak dlouhodobě setrvalý stav u žen. Konkrétně tedy v roce 2014 deklarují muži v průměru téměř osm půllitrů piva, které vypijí během týdne, ženy pak o něco málo více, než dva půllitry. Graf 2. Průměrné množství piva konzumovaného týdně muži a ženami (v půllitrech) 12 10 8 9,1 8,7 7,9 9,5 8,7 8,7 8,1 7,7 7,7 7,6 7,8 Muži 6 4 2 2,1 2,2 1,9 2,1 2,4 2,2 2,4 2,0 2,2 2,3 2,3 Ženy 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2004, 09/2005, 09/2006, 09/2007, 09/2008, 10/2009, 09/2010, 09/2011, 09/2013, 09/2014. Pozn.: Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (N v roce 2014 = 708). V roce 2012 nebyla otázka položena, údaje grafu jsou interpolovány ze sousedních let. Za postupným poklesem množství spotřeby mužů lze po delším časovém období sledování této otázky již vcelku spolehlivě nalézt především mladší střední věkovou kategorii, tj. muže mezi 30 a 44 lety (z 10,5 v roce 2004 na 7 v roce 2013, pro rok 2014 jí opět spotřeba mírně vzrostla na 8 půllitrů týdně); a také poměrně rychlý pokles deklarované spotřeby ve věkové skupině 45 59 let, který se odehrál mezi lety 2009 a 2011 (z 10,5 na 7,5 půllitrů týdně). U žen je z hlediska věku vývoj odlišný, u nich je právě věková skupina 30-44 let tou, jejíž spotřeba piva minimálně od roku 2007 plynule roste (z 1,7 na 2,8 půllitru v roce 2014). Ačkoli letošní výsledky se mírně odchylují od dlouhodobějších trendů, stále lze říci, že na postupném snižování celkové průměrné spotřeby má zásluhu zejména skupina mužů, kteří pijí piva nejvíce ze všech, tj. více než 14 za týden. Tato skupina se od roku 2 Znění otázky: OR.95 Jaké množství piva přibližně vypijete za týden? Kdybyste to přepočítal na půllitry, kolik by to tak průměrně bylo? 3 V takto koncipované analýze nejde o odhad průměrné spotřeby populace, nýbrž o sledování trendu v množství a způsobech konzumace piva u těch, kteří jej pijí. 3/[7]

2004 zmenšila z původních 20 % na současných 15 %, podobně ubylo i těch, kteří pijí 8 až 14 piv týdně. V průběhu dosavadních 11 let trvání výzkumu muži postupně snižují průměrnou spotřebu a narůstá tak podíl skupiny, která pije 3 až 7 piv týdně (z 33 % v roce 2004 na 39 % v roce 2014). Situace se tedy vyvíjí směrem ke střídmějším vzorcům konzumace piva. Podobně jako v posledních letech i nadále platí, že menší průměrnou spotřebu než ostatní muži deklarují stabilně ti s vysokoškolským vzděláním, k nimž se v letošním roce přidali i ti s maturou (cca 6,5 půllitrů), oproti mužům s nižším stupněm vzdělání (cca 9 půllitrů v průměru týdně). 3. Frekvence konzumace piva 4 Frekvence konzumace je ukazatel, který napovídá, zda je nápoj běžným nebo spíše svátečním pitím. Její vývoj v předchozích letech naznačoval u mužů klesající trend počtu dní v týdnu, kdy si dají pivo; od roku 2012 však již vývoj tímto směrem dále systematicky nepokračuje. Pro rok 2014 tedy platí, že průměrný počet dnů v týdnu, ve kterých si konzumenti dají pivo, se pohybuje nad hranicí tří dnů u mužů a pod hranicí dvou dnů u žen; a také, že alespoň dvakrát týdně si pivo dá 74 % mužů a 40 % žen (z těch, kteří pivo vůbec někdy pijí). Graf 3. Frekvence konzumace piva u mužů a žen (udává průměrný počet dnů v týdnu, kdy si dají pivo) Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2006, 09/2007, 09/2008, 10/2009, 09/2010, 09/2011, 09/2011, 09/2013, 09/2014. Pozn.: Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (N v roce 2014 = 708). V roce 2012 nebyla otázka položena, údaje grafu jsou interpolovány ze sousedních let. Nadále platí, že sociodemografické skupiny se v počtu dní nijak významně vzájemně neodlišují a že v dlouhodobém horizontu ubývá zejména těch, kteří pijí pivo nejčastěji: od roku 2007 se skupina mužů, kteří pijí pivo každý den, zmenšila z 26 % na současných 12 %), a naopak se zvětšuje skupina těch, kteří si pivo dávají dvakrát nebo 4/[7]

třikrát za týden (z 33 % v roce 2007 na 40 % v roce letošním). I tento dlouhodobý ukazatel tedy naznačuje vývoj směrem ke střídmějším vzorcům konzumace piva. 4. Nealkoholické pivo jako náhrada piva běžného 5 Pravidelně od roku 2007 je zjišťováno, do jaké míry je, či není, nealkoholické pivo pro obyvatele České republiky samozřejmou náhradou piva běžného. Dotaz konkrétně míří na to, zda by respondent preferoval nealkoholické pivo, anebo jiný nealkoholický nápoj, v situaci, kdy by si běžné pivo dal, ovšem nyní nemůže například kvůli řízení automobilu. Výsledky této postojové otázky neposkytují údaje o reálné spotřebě nebo nákupním chování, nýbrž o pocitovém vztahu konzumentů k nealkoholickému pivu, o obrazu, jaký nealko pivo v jejich očích má jakožto substitut běžného piva. I letošní výsledky ukazují, že v průběhu posledních let se vnímání nealkoholického piva nijak dramaticky neproměnilo a stále tedy platí, že pro české obyvatele samozřejmou náhradou piva běžného není. V situaci, kdy si normální pivo dát nemůže, automaticky zvolí pivo nealkoholické méně než polovina mužů (44 %), mezi ženami by tak podle svých slov v roce 2014 učinilo 20 %. Ostatní si namísto nealko piva dají raději jiný nealkoholický nápoj, přičemž podíl těchto lidí je vcelku pochopitelně vyšší zejména mezi méně pravidelnými konzumenty piva. Graf 4. Nealkoholické pivo jako náhrada piva běžného (součet podílů odpovědí rozhodně a spíše nealkoholické pivo ) Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2007, 09/2008, 10/2009, 09/2010, 09/2011, 09/2012, 09/2013, 09/2014. Pozn.: Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (N v roce 2014 = 708). Zatímco v předchozích letech nealkoholické pivo jako náhrada běžného pozvolna posilovalo ve skupině nejmladších mužů (18 29 let) a mezi ženami pak nejrychleji u 4 Znění otázky: OR.96 Jak často běžně pivo pijete? Teď nezáleží na množství, zajímá nás, v kolika dnech v týdnu průměrně se nějakého piva napijete. 5 Znění otázky: OR.188 Představte si situaci, ve které byste si za normálních okolností dal pivo. Tentokrát si ho ale dát nemůžete, například protože řídíte. Dáte si tedy raději nealkoholické pivo, anebo nějaký jiný nealkoholický nápoj? (Rozhodně nealkoholické pivo, spíše nealkoholické pivo, spíše nějaký jiný nealkoholický nápoj, rozhodně nějaký jiný nealkoholický nápoj.) 5/[7]

těch, které pijí piva nejvíce (tj. ve skupině žen se dvěma a více pivy týdně), pro letošní rok právě tyto skupiny vykazují největší pokles. 5. Postoje ke spotřebě piva v České republice 6 Češi jsou dlouhodobě na špičce celosvětového žebříčku konzumace piva, tento fakt ovšem jimi samotnými není nutně přijímán jako něco, čím by se měli chlubit. Hrdost na toto prvenství vyjadřují v roce 2014 dvě pětiny mužů a přibližně každá šestá žena. Oproti tomu, spíše stud je při zmínce o českém prvenství v konzumaci piva hlavním pocitem pro čtvrtinu žen a přibližně jednoho z deseti mužů. Přibližně pětina mužů i žen má v této souvislosti smíšené pocity a co je také důležité, téměř třetině je tato záležitost takříkajíc jedno. Graf 5. Postoj k vysoké spotřebě piva v České republice Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2004, 09/2006, 09/2010, 09/2012, 09/2014. Pozn.: Hodnoty vypovídají o všech respondentech ve věku 18 a více let (N v roce 2014 = 981). Je zřejmé, že ženy mají k českému prvenství výrazně kritičtější vztah než muži. Dále se však pocity vůči faktu vysoké spotřeby piva vcelku pochopitelně odvíjí především od skutečnosti, kolik piva sám člověk konzumuje. Konkrétně pro muže i ženy platí, že čím více piva pijí, tím spíše jsou na vysokou konzumaci v České republice hrdí. Zatímco u žen pak také opačně platí, že ty s nižší mírou konzumace častěji pociťují stud, u mužů se s menším objemem konzumace spíše zvětšují podíly takových, kterým je tato věc zkrátka jedno. Z hlediska věku jsou u mužů rozdíly málo výrazné, neboť se zde od ostatních liší jen skupina těch nad 60 let, která méně často zažívá pocit hrdosti a naopak je jí při zmínkách o českém prvenství častěji vlastní stud. Pocit hrdosti také zejména mezi muži 6 Znění otázky: OR.89 Pociťujete Vy osobně hrdost nebo stud, když se dozvídáte, že se v České republice ze všech zemí vypije nejvíce piva na hlavu? Pociťujete rozhodně hrdost, spíše hrdost, tak trochu obojí, spíše stud, rozhodně stud, je Vám to jedno, anebo pociťujete něco jiného, co? Pozn.: Odpovědi něco jiného byly ze zpracování vypuštěny kvůli jejich zanedbatelnému počtu (méně než 0,5 %). 6/[7]

ubývá s růstem vzdělání. U žen platí, že plynule s věkem přibývá stydících se a ubývá hrdých, mezi skupinami žen s různým dosaženým vzděláním v pocitech vzhledem k českému prvenství v množství konzumovaného piva rozdíly nejsou. 7/[7]