Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Podobné dokumenty
Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Lesní hospodářství a genetika

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Selekce v populaci a její důsledky

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Kontaktní osoba: Prof. Ing. Oldřich Mauer, DrSc.,

LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s. p. Ing. Zuzana Neznajová Semenářský závod v Týništi nad Orlicí

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

NOVELA ZÁKONA O OBCHODU S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM. Zákon č. 149/2003 Sb. ve znění zákona č. 232/2013 Sb.

Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období

Uznávání zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin. (ing. Miloš Pařízek)

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Pěstování třešně ptačí

Zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Problematika rychlerostoucíchdřevin ve výzkumné stanici. Kunovice

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 732 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

149/2003 Sb. ZÁKON ze dne 18. dubna 2003

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

Úspěšnost výsevů bukvic v souvislosti s jejich víceletým skladováním

Lesnictví a funkce lesa

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Pěstování dřevin na zemědělské půdě

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Hodina 21 Lesní školkařství

ZAÂ KON o obeïhu osiva a sadby

Sbírka zákonů ČR 232/2013 Sb.

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Metodika zakládání semenných sadů 1,5. generace. lesnický průvodce. Ing. Ondřej Ivanek, CSc. Ing. Petr Novotný, Ph.D. Ing. Josef Frýdl, CSc.

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

ČÁST PRVNÍ Uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin, určených k obnově lesa a k zalesňování, do oběhu. HLAVA I Úvodní ustanovení

3.1. Lesní hospodářství

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

UVÁDĚNÍ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN, URČENÝCH K OBNOVĚ LESA A K ZALESŇOVÁNÍ, DO OBĚHU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Pěstování břízy. Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

NÁRODNÍ PROGRAM OCHRANY A REPRODUKCE GENOFONDU LESNÍCH DŘEVIN

Česká republika 2012 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH

Introdukce lesních dřevin

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý


8 Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje semen a porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu (K 13 odst.

Biodiverzita lesů ČR. Biodiverzita a genetika rodičovské stromy a klony

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/ Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

2017 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin ČR OBSAH

PhD. České Budějovice

Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ / /0007. Stanislav Boček

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

METODIKA OVĚŘOVÁNÍ DEKLAROVANÉHO PŮVODU KLONŮ V SEMENNÝCH SADECH NA PRINCIPU ANALÝZ DNA

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

III. Návrh ZÁKON. ze dne ,

NÁRODNÍ PROGRAM OCHRANY A REPRODUKCE GENOFONDU LESNÍCH DŘEVIN

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 44/2010 Sb.

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ

Genetické markery - princip a využití

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA LESNÍHO ŠKOLKAŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY v roce 2009

Webová prezentace. entace/plevele/htm/cas.htm

lesnický průvodce Metodika zakládání semenných sadů Ing. Jan Kaňák; Ing. Josef Frýdl, CSc.; Ing. Petr Novotný, Ph.D.; Ing.

Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým:

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

2016 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin ČR

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Škody zvěří na lesních porostech

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

Obnova lesa základní pojmy Obnovou lesa lesních porostů proces nahrazování starého porostu novým pokolením Tento proces se uskutečňuje i v lesích

Sběrač a trhač reprodukčního materiálu lesních dřevin (kód: H)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Genetika a šlechtění lesních dřevin Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů Ing. R. Longauer, CSc. Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Podmínky použitelnosti genetických markerů na prokazování identity a původu reprodukčního v lesnické praxi STABILITA: přítomnost ve všech ontogenetických stádiích, ve všech typech tkání v období vegetace i vegetačního klidu izoenzymy, DNA-markery

Charakter reprodukční materiálu lesních dřevin klonový (TP, VR, SM) generativní z porostu (sta až tisíce genotypů, každý 1x) z klonového semenného sadu (několik desítek různých genotypů, každý zastoupen několika roubovanci)

Princip prokazování identity a původu klonového materiálu - všichni jedinci mají mít stejný genotyp srovnat zymogramy generativní materiál - srovnání genetické struktury zdrojového porostu nebo sadu a jeho potomstva (osivo, sazenice) na základě 1) přítomnosti/absence vzácných nebo privátních (lokálně se vyskytujících) alel ve zdrojovém porostu a potomstvu 2) srovnání frekvence alel ve zdrojovém porostu a potomstvu

Kontrola vegetativně množeného reprodukčního materiálu klonový pro autovegetativní množení (TP, VR, SM) materiál pro zakládání klonových semenných sadů lesních dřevin - kontrola pravosti roubů a roubovanců - kontrola rozmístnění roubovanců v sadech Několik desítek genotypů, z každého několik roubovanců, Na minimalizaci samoopylení a cílů šlechtění je důležité dodržet plán rozmístění roubovanců.

Východiska prokazování pravosti reprodukčního materiálu generativního původu: 1) Některé méně časté a vzácné alely se u konkrétní dřeviny vyskytují - jen v některých částech areálu dřeviny - jen v některých zdrojových populacích Na základě přítomnosti nebo absence takových alel lze potvrdit nebo vyvrátit deklarovanou provenienci /zdroj reprodukčního materiálu. 2) Oddíl semen má reprezentovat svůj mateřský porost = reprodukovat jeho genofond bez genetického driftu. V ČR (od 1. 1. 2014), v Německu i na Slovensku se dle platné legislativy musí semeno sbírat z určeného minimálního počtu stromů - 20 u hlavních a 10 u přimíšených dřevin. Pro reprodukci biodiverzity se v DE a A požaduje, aby oddíl sestával ze semen dvounásobného počtu stromů. 3) Osoba sbírající lesní reprodukční materiálu poskytne kontrolujícímu subjektu referenční vzorky: Ze stojících stromů u jehličnanů z každého stromu samostatně 1 šišku, u listnáčů ~10 semen (i kousek větve s listy/pupeny). U bukvice a žaludů samostatně vzorky semen z alespoň 20 míst ve sbíraném porostu (porostech).

Prokazování identity reprodukčního materiálu generativního původu: 1) Analýza přítomnosti / absence méně častých nebo vzácných alel ve zdrojovém porostu (X) a potomstvu 2) Srovnání frekvencí alel ve zdrojovém porostu (X) a potomstvu. Závažný problém s identitou Problém, potřebné další šetření Identita potvrzena Problém, potřebné další šetření Závážný problém s identitou

Pokud jsou *výběrové vzorky semen dostatečně velké (200 a více semen), *semena byli sesbírána z dostatečného počtu stromů ve zhruba stejných množstvích, lze o původu potomstva ze zdrojového porostu /provenienci vyvodit spolehlivé závěry. Pokud vzácná alela ve vzorce-oddílu semen-sazenic má být přítomna, ale nalezena nebyla + četnosti alel se významně liší od očekávaných: A) semeno nebo sazenice jsou odjinud než je deklarováno nebo B) semeno bylo sesbíráno z malého počtu stromů, anebo C) podíly potomstev matečných stromů v oddílu jsou neproporcionální. I kdyby další šetření prokázalo, že u prověřovaného oddílu jde o možnost B) a/nebo C), jde o závažný problém nakolik oddíl v důsledku genetického driftu nereprezentuje zdrojový porost resp. provenienci. Kromě sběru z mála stromů můžou být potomstva některých stromů z oddílu semen nebo sazenic částečně eliminovány: - při zpracování semenné suroviny (kvůli vysokému podílu prázdných nebo napadených semen), - při pěstování jednocením nebo tříděním ve prospěch potomstev vyznačujících se rychlým časným růstem.