Molekulární biotechnologie Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)
Molekulární biotechnologie je založena Na přenosu genů z jednoho organismu do druhého Jeden organismus má gen, který kóduje užitečný protein V druhém organismu dochází (ve velkém, průmyslově) k syntéze proteinu kódovaného přeneseným genem
Vznikem molekulární biotechnologie Začíná molekulárně biotechnologická revoluce poslední velká revoluce 20. století
Přenos genů z jednoho organismu do druhého umožňují Techniky genových manipulací
Molekulární biotechnologie vznikla Fúzí biotechnologie (tradiční průmyslové mikrobiologie) a technik genových manipulací
Strategii přenosu genů z jednoho organismu do druhého vypracovali Cohen S.N., Chang A.C,Y. 1973 Recircularisation and autonomous replication of a sheared R-factor DNA in E. coli transformants. PNAS USA 70, 1293-1297. Cohen S.N., Chang A.C.Y., Boyer H.W., Helling R.B. 1973, Construction of biologically functional bacterial plasmids in vitro. PNAS USA 70, 3240-3244.
Cohen a spol. Založili firmu Genentech v roce 1976
Firma Genentech 14.10. 1980 se na burze v New Yourku během 20 minut výrazně zdvihla hodnota akcií (nejrychlejší vzrůst v historii) Firma byla 4 roky stará Specializovala se na genetické inženýrství Pracovali v ní vědci, co vypracovali techniky přenosu genů
Vědci firmy Genentech Izolovali lidský gen, kódující inzulin Včlenili ho do vektoru (plasmidu) Přenesli ho do bakteriálních buněk E. coli Bakteriální buňky využili jako biologické továrny na výrobu lidského insulinu (obou polypeptidových řetězců) Po purifikaci byly oba polypeptidy zkompletovány a použity pro léčbu diabetiků alergických na prasečí insulin
Přenos genů technikami rekombinantní DNA Byl tehdy něco nevídaného Dnes běžná záležitost, rozšířená po celém světě U nás od r.1980 Využívá se v molekulární biotechnologii A při studiu (analýze) jakékoliv buňky
Termín biotechnologie Poprvé použil v r. 1917 maďarský zemědělský inženýr Karl Ereky Pro zpracování biologických materiálů a pro průmyslové fermentace
Definice biotechnologie dnes (průmyslové) využití vědeckých a inženýrských principů při zpracování surovin (materiálů) biologickými činiteli (organismy, buňkami nebo jejich součástmi) s cílem získat užitečné produkty (zboží či služby)
Typický biotechnologický proces pro získání čistého produktu ze suroviny 3 základní kroky (Glick a spol. 2006)
Zaměření biotechnologie v 60. a 70. letech na optimalizaci Na optimalizaci upstream procesů, downstream procesů a konstrukci bioreaktorů Na optimalizaci procesu biotransformace (tj. produkci žádané látky organismy) nejobtížnější, těžko řešitelné - výroba ve velkém pomocí přirozeně se vyskytujících mikroorganismů nebyla optimální
Zlepšování vlastností kmenů Pomocí mutageneze a selekce mutantů s žádoucími vlastnostmi bylo často limitováno biologicky Účinně lze optimalizovat biotransformaci vytvářením vysoce produktivních kmenů pomocí technik rekombinantní DNA
Molekulární biotechnologie Je multioborová disciplina využívá řadu oborů
Multioborová disciplina (Glick a spol. 2006).
Základní mezníky ve vývoji molekulární. biotechnologie (Glick a spol. 2006)
Nejnovější mezníky 2004 - sekvencování metagenomu 2005 - v genové bance k dispozici 100 gigabazí sekvencí nukleotidů 2006 - rekombinantní vakcína vůči rakovině děložního čípku 2008 GM obiloviny na 2.10 6 ha 2009 první léčivo produkované transgenním živočichem (koza)
Komercionalizace produktů molekulární biotechnologie 1986 6 x 10 6 dolarů 1993 3.4 x 10 9 dolarů 2000 30 x 10 9 dolarů 2010 nárůst na 125 do roku 2020 na 250 10 9 V USA přes 1500 biotechnologických firem, úzce se specializují I nadnárodní společnosti (Genentech koupila Hoffmann-LaRoche) V Japonsku strategické odvětví Rozvoj biotechnologií v EU
Biotechnologické firmy se zabývají Diagnostikou Vývoj nových léčiv - kardiovaskulární onemocnění, rakovina, virová onemocnění aj. Transportem léčiv k cílovým buňkám Přípravou vakcín Genovou terapií Problematikou mikročipů Tkáňovým inženýrstvím Využití kmenových buněk Zemědělskou a potravinářskou biotechnologií Problematikou životního prostředí Energetikou
Molekulární biotechnologie Představuje hlavní směr technického vývoje Dochází k smazávání rozdílů mezi základním a aplikovaným výzkumem Základní výzkum generuje znalosti, které stimulují aplikovaný výzkum V aplikovaném výzkumu vznikají problémy, které lze řešit pouze pomocí základního výzkumu
Pozitivní stránky molekulární biotechnologie Přesná diagnóza a včasná léčba (infekční a genetická onemocnění) Nové léky a vakcíny Větší výnosy kulturních plodin rezistentních vůči infekcím, hmyzu, stresům životního prostředí Hospodářská zvířata s žádoucími atributy (rychlejší růst, lepší využívání krmiv, málo tuku, dárci orgánů) Odstraňování polutantů z životního prostředí Využití GM mikroorganismů pro produkci různých látek, antibiotik, polymerů, aminokyselin, enzymů Produkce významných doplňků stravy důležitých v potravinářském průmyslu a dalších průmyslových odvětvích
. Využití výsledků (Glick a spol. 2006)
Negativní stránky molekulární biotechnologie? Škodlivost pro jiný organismus nebo životní prostředí? Snížení genetické diverzity? Náhrada tradiční léčby a tradičních chovných a šlechtitelských postupů? Uplatnění technik na zárodečných buňkách? Molekulární diagnostika a právo na soukromí? Patentování a vlastnictví
Otázky http://dailynews.yahoo.com novinky z oboru molekulární biotechnologie