události. její farnosti: sbírky.

Transkript

1 Slovo kněze Církev oslavuje v liturgii troje narozeniny: Pána Ježíše, Jana Křtitelee i Panny Marie. Bylyy to velké a zázračné události. Bez jejího narození by nebylo Jeho narození. Svátkem její- její ho narození vzpomínáme pevnou víru, která nám dala syna Ježíše. Svatý Josef byl vždycky v pozadí a to je zna- mením jeho velké skromnosti. P. Zdislav 09/2014 R Ročník XII. Září 2014, číslo 9. Pro vnitřní potřebu vydává Římskokatolická farnost Čechtice. Články vítány. Pro kostely Čechtice, Křivsoudov, Borovnice, Zhoř. Náklady na tisk jsou 5 Kč. Dobrovolné příspěvky dávejte do sbírky. Nám. Dr. Tyrše 64, Čechtice. tel.: rkfcechtice@centrum.cz Elektronická verze časopisu je ke stažení na oficiálním webu farnosti: Časopis Svatý Jakub 09/2014

2 Evangelii gaudium IV Církev vycházející ven je učednickým společenstvím misionářů, kteří přebírají iniciativu, zainteresují se, provázejí, přinášejí plody a slaví. Evangelizující společenství zakouší, že Pán má iniciativu, předešel jej v lásce (srov. 1 Jan 4,10), a proto dovede učinit první krok, umí přijmout iniciativu beze strachu, jít v ústrety, hledat vzdálené a jít na křižovatky cest pozvat vyloučené. Prožívá nevyčerpatelnou touhu nabízet milosrdenství, plod zkušenosti nekonečného Otcova milosrdenství a jeho šířící se sílu. Naberme odvahu k větší iniciativě! Evangelizující společenství vstupuje svými skutky a gesty do každodenního života druhých, zkracuje vzdálenosti, snižuje se až k ponížení, je-li to nutné, a přijímá lidský život, dotýkajíc se trpícího Kristova těla v lidu. Evangelizátoři jsou pak cítit ovcemi,které slyší jejich hlas. (EG 24) Farnost není zanikající struktura. Farnost prostřednictvím všech svých aktivit povzbuzuje a formuje svoje členy, aby byli vykonavateli evangelizace. Musíme však uznat, že výzva k revizi a obnově farností dosud nepřinesla postačující plody, aby se farnosti mohly více přiblížit lidem, stát se prostředím živého sdílení a účasti a zcela se zaměřit na misijní poslání. (EG 28) Misionářsky pojatá pastorace vyžaduje opuštění pohodlného pastoračního kritéria vždycky se to dělalo tak. Vybízím všechny, aby při tomto úkolu směle a kreativně promýšleli cíle, struktury, styl a evangelizační metody vlastních společenství. (EG 33) Více než strach z pochybení námi doufám pohne strach z uzavřenosti do struktur, které nám dávají falešnou ochranu, do norem, které nás přetvářejí v nelítostné soudce, do zvyků, v nichž se cítíme klidně, zatímco venku je množství hladovějících a Ježíš nám bez ustání opakuje: Vy jim dejte jíst (Mk 6,37). (EG 49) JOK

3 Kronika Křty Jaroslava Holejšovská , Borovnice Filip Poděbradský , Borovnice Ema Slunečková , Čechtice Pohřby Josef Jíša , Borovnice Valerie Mendlová , Křivsoudov Eva Burianová , Čechtice Josef Rieger , Čechtice Biblické hodiny: Nástěnka Křivsoudov Čechtice Chmelná Mše svatá pro děti v 9.30 v Křivsoudově Mše svatá pouťová na Zhoři v 11 hodin

4 Karel Čapek o svatém Václavu V hřejivých stopách Ne, že bych mohl čímkoliv rozhojnit naše vědomosti o vévodovi české země; ale stalo se kdysi jedno zjevení, o kterém bych vám chtěl dát opožděnou zprávu. Bylo to za války, v jedné z nejsmutnějších a nejtěžších zim; tehdy se všechno zdálo skoro ztraceno, a jen s námahou jsme v sobě udržovali malý a zoufale vytrvalý ohníček naděje. (Jak je to dávno, Bože, jak je to dávno!) V takových dobách se člověk ohlíží po znameních; i hledal jsem za jednoho nedělního odpoledne - bylo to právě kolem vánoc jako teď - nějaké znamení na temném a sirém Hradě pražském. Svatý Vít byl kupodivu otevřen; bylo tam šero jako teď, jen maličko lidí se modlilo ve zšeřené lodi chrámové a několik svíček zimomřivě svítilo před vysokými temnými oltáři. Bylo to strašně smutné a přísné jako znamení. A tu se otevřely železné dveře kaple svatováclavské a z nich vycházel průvod kněží s hořícími svícemi, jako z jiného věku a zpívali. Zpívali mešními, silnými, stářím jakoby nazrněnými hlasy: "Svatý Václave, vévodo české země, oroduj za nás, pros za nás Boha, Svatého Ducha..." V katedrále se udělala docela tma, jenom ty ornáty, jenom ty stříbrné a plešaté hlavy velikých starců zářily v kmitavém plápolání svěc. "Ty jsi dědic české země; rozpomeň se na své plémě... Nedej zahynouti nám ni budoucím." Svatovítští canonici už zašli do sakristie, tma zalila katedrálu, a ještě jsem oběma koleny klečel na tvrdém a mrazivém kamení; ale pak už ve mně nebyl malý a zoufale vytrvalý ohníček naděje, nýbrž zářivá a slavnostní řada hořících svěc. Málo, maličko toho víme o knížeti země české, kdybychom sesbírali všec-

5 ko, co víme, byl by to, upřímně řečeno, do veliké a převeliké míry svatý Václav Alšův, svatý Václav Myslbekův, svatý Václav Tomanův; Nezapomeňme na tuto tradici svatováclavskou. Ano, ale tak se mi zdá, že jsme i ve svých dějinách méně dávných mohli mnoho a mnoho slyšet o křesťanství: o demokracii a humanitě jako o uskutečňování křesťanské lásky k bližnímu, o svobodě a spravedlnosti ke všem rovné, jako o přirozeném právu nesmrtelných duší, o politice jako nástroji k budování Boží obce na zemi. Snad nezapomeneme, že i toto je naše slavná tradice křesťanská, i když nese jiné jméno národního knížete. Nese totiž jméno Ježíšovo a vyslovoval je věřící Masaryk. Mám před sebou knížečku; jmenuje se Good King Wenceslaus, vyšla loni v Chicagu a obsahuje vánoční hru, kterou napsal pan Cloyd Head pro jednu školu na Floridě. Teď o vánocích se po celém anglosaském světě bude zpívat koleda o dobrém králi Václavu. I když nechceme, půjdeme s jinými lidmi a národy po hřejivých stopách, jež zanechal ve sněhu dobrý kníže Václav. (Tyto řádky Karel Čapek napsal pro Lidové Noviny týden před svou smrtí) z knihy Meditace svatováclavská, vydalo pod názvem Svatý Václav nakladatelství Trinitas, přezato z portálu vira.cz Kardinál Duka se zúčastní tradiční pouti na Blaník V sobotu před svátkem sv. Václava, který podle pověsti vyjede v čele blanických rytířů bránit naši zem, až jí bude nejhůře, bude 20. září 2014 pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP sloužit od hodin mši svatou na samém vrcholu hory Blaník. Tato bohoslužba každoročně zahajuje svatováclavské slavnosti v nedalekých Louňovicích. (celý článek na webu Arcibiskupství pražského apha.cz)

6 Letní příměstský tábor aneb Podivuhodná pouť pouští Na letních prázdninách je krásné, že jsou tak dlouhé. Ale když skončí, není konec. Zůstanou totiž vzpomínky. Během prázdnin děti zažijí spousty krásných chvil. A já jsem ráda, že mezi ně možná budou patřit i ty na letní příměstský tábor, který se konal letos na čechtické faře. Kdo ještě nečetl knihu Popoupo aneb Podivuhodná pouť pouští od spisovatelky Zuzany Holasové, vřele vám ji doporučuji. Tato kniha je plná krásných a hlubokých myšlenek nejen pro děti. Proto jsme se rozhodli společně s ostatními vedoucími, že nás tato kniha během tábora bude provázet. Celý týden jsme strávili se čtyřmi kamarády kteří nám pomáhali při náročné cestě pouští. Každý den nás čekalo něco dobrodružného, něco překvapivého, něco veselého, ale i náročného. A když už jsme to náročné nemohli vydržet, zavolali jsme si pomocníka, který nám z nesnází vždy pomohl. A tak jsme doputovali přes veškeré těžkosti až k zázračné studni, kde na nás čekal Pastýř. A ten nám dal zbroj a děti se staly jeho rytíři. Na meči mají napsané velké pravidlo, které se rozhodly dodržovat. Alespoň tak to Pastýři slíbily. To pravidlo zní: Měj rád všechny lidi, jako já miluji vás. A po těchto krásných pěti dnech se děti opět vrhly na zbylý prázdninový čas. Jsem ráda, že mohu v našem farním zpravodaji veřejně poděkovat všem skvělým a milým vedoucím, kteří si ukrojili ze svého volného času a věnovali svůj elán, dobrou náladu a spoustu práce právě dětem, které jsou z našich farností a jejich okolí. Velice děkuji Kátě a Marušce Follerovým, Lence Vítové, Pepčovi a Elišce Vršťalovým, Lucce Kletečkové, Verunce a Báře Martínkové, Terezce Kubálkové a Péťovi Schiebelovi. Ale nejen jim, velký dík patří všem rodičům a prarodičům, kteří na tábor děti vozili a také pro ně připravovali výborné sladké svačiny. Jak už jsem se zmínila, na cestě jsme také potkávali pomocníky. Děkujeme tedy také jim Jirkovi Follerovi, Petrovi Holejšovskému, vedoucí Marušce F., a také panu faráři, který nás doprovázel na cestě ke kapličce U Kněžny a předvedl nám mimo jiné, jak křehký muže být krásný modrý hrneček. (Možná stejně tak jako naše víra )

7 Společně se mnou se už teď těší všichni vedoucí na příští tábor. A aby nám nebylo po sobě moc dlouho smutno, zvu vás společně s Maruškou Svobodovou, milé děti, na spolčo Kuba, které probíhá pravidelně každých 14 dní v pátek od 17 hodin. První termín se už brzy dozvíte v kostele. Přeji všem dětem co nejklidnější a nejpříjemnější vstup do školních povinností. Veronika Šindelářová Několik fotografií z letošního příměstského tábora najdete na farním webu. Prosba Obracím se na všechny farníky a příznivce časopisu Svatý Jakub s prosbou o spolupráci na vytváření obsahu časopisu. Pokud jste organizátory nebo jen účastníky farních akcí, budu moc rád za jakýkoli příspěvek, ať už půjde o obsáhlejší článek, nebo třeba jen o krátké oznámení, kdy a kde se jaká akce bude konat nebo konala. Uvítám i krátké ohlédnutí zpět, jak akce proběhla a jak se vydařila. Informace zároveň zveřejním i na farním webu. Filosof Erasmus Rotterdamský jednou napsal: Neradujeme se z ničeho vlastního, pokud to nesdílíme s ostatními. Pojďme tedy společně sdílet zážitky, informace a postřehy z dění v naší farnosti S přátelským pozdravem Mirek Šindelář (kontakt: , mireksindelar@seznam.cz)

8 Omalovánka pro děti

9