Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Janov

Transkript

1 Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Janov Březen 2006

2 ÚDAJE O PROJEKTU Zpracovatel Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko Masarykova 1094/ Krásná Lípa Tel.: Fax: ops@ceskesvycarsko.cz Řešitelský tým RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, konzultant RNDr. Jarmila Parohová, konzultant Olga Vonková, konzultant Zpracováno pro Obec Janov Finanční podpora Zpracování plánu bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí České Republiky. Administrativní podpora Administrativní podpora zpracování plánu byla poskytnuta v rámci pomoci Evropské Unie. 2/36

3 OBSAH 0. Manažerské shrnutí Úvod Cíl práce v kontextu Českého Švýcarska Metodologické předpoklady Základní údaje o obci Geografická charakteristika Demografické a sociální údaje Ekonomické aktivity v obci Význam obce Janov ve vztahu k národnímu parku České Švýcarsko Analýza stávajícího stavu Čistota vod Fakta DPSIR analýza Shrnutí hlavních problémů Vztahový diagram Ochrana ovzduší a energetika Fakta DPSIR analýza Vztahový diagram Krajinný pokryv, retenční schopnost krajiny a zemědělství Fakta DPSIR analýza Shrnutí hlavních problémů Vztahový diagram Ochrana biodiversity a ekosystémů Fakta DPSIR analýza Shrnutí hlavních problémů Vztahový diagram příčin a následků Odpady Fakta DPSIR analýza Shrnutí hlavních problémů Vztahový diagram příčin a následků Shrnutí Shrnutí hlavních problémů Souhrnný vztahový diagram příčin a následků Stanovení cílového stavu Formulace cílového stavu ve vztahu ke hlavním problémům Legislativní požadavky Strom cílů Voda - vypouštění komunálních odpadních vod Voda v krajině - zvýšení retenční schopnosti území Ochrana ovzduší a energetika Odpady Posouzení možnosti realizace Připravenost konkrétních projektů/ů Finanční situace obce Identifikace a analýza možných fin. zdrojů SFŽP Strukturální fondy Ostatní Návrh finanční strategie Návrh realistického harmonogramu Návrh dalších kroků pro přípravu projektů k financování Závěr /36

4 0. Manažerské shrnutí Obec Janov leží severně od Děčína, v nadmořských výškách 295,00 335,00 m n.m. Obcí protéká Janovský potok, jeden místní potok a nacházejí se zde dva rybníky. Zástavba je rozptýlená podél místních komunikací, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. V obci v současné době trvale žije 248 obyvatel. Obec Janov je tedy, co do počtu obyvatel, třetí nejmenší mezi všemi devíti obcemi zasahujícími do národního parku České Švýcarsko. Spolu s Hřenskem a Doubicí patří obec Janov k obcím s nejnižší nezaměstnaností jak mezi obcemi kolem národního parku tak i v rámci celého okresu Děčín. Jako hlavní problémy životního prostředí obce byly identifikovány: Ohrožení kvality vody ve vodotečích (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů Zánik dvou rybníků v katastru obce Ke zlepšení stavu životního prostředí v obci, byla identifikována následující opatření/projekty (spolu s možnými zdroji financování): Opatření Stav Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP Projekt Obec Janov vodní hospodářství 1.1. rekonstrukce ČOV a výstavba kanalizace voda v krajině 2.1. revitalizace 2 rybníků v centru obce 2.2. revitalizace studánek v obci ochrana ovzduší a racionální využití energie 3.1. zjednodušený energetický audit DSP a bytového domu 3.2. energetická optimalizace Domu s peč. službou 3.3. zateplení bytového domu se 7 bytovými jednotkami odpady 4.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému Celkem projekt Legenda: GEF - projekt Integrovaný management ekosystémů severních Čech SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP). 4/36

5 1. Úvod 1.1. CÍL PRÁCE V KONTETU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA Hlavním cílem níže uvedeného plánu je na základě identifikovaných problémů životního prostředí obce Janov navrhnout realistická opatření a projekty vhodné pro financování ze státního fondu životního prostředí, resp. dalších veřejných zdrojů METODOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY Zpracování plánu je založeno na využití modelu indikátorů D-P-S-I-R používaného jak v rámci Evropské Unie tak i v rámci České republiky jako základní rámce pro popis problémů v oblasti životního prostředí: Co je DPSIR? V roce 1991 Rada OECD (OECD Council) schválila Doporučení o indikátorech životního prostředí (Recommendation on Environmental Indicators), které zavázalo Výbor pro politiku životního prostředí OECD (OECD Environment Policy Committee) "...dále vyvíjet základní skupiny porovnatelných a měřitelných environmentálních indikátorů použitelných v oblasti environmentální politiky". OECD v této souvislosti navrhlo hodnotit situaci v životním prostředí prostřednictvím environmentálních indikátorů agregovaných podle významu do struktury hnací síla (Driver) - tlak ( Pressure ) - stav ( State ) dopad (Impact) - odezva ( Response ), ve zkratce D-P-S-I-R. Tato struktura je založena na principu kauzality, t.j. popisuje řetězec příčinně-následných vztahů, ve kterém lidské aktivity vytvářejí tlak na životní prostředí, což se odrazí na změně stavu životného prostředí, a co následně vyvolá reakci společnosti formou environmentální politiky, ekonomických a právních nástrojů péče o životní prostředí a opatřeními promítnutými do jednotlivých sektorů ekonomické činnosti státu (odezva). V systému struktury D-P-S-I-R rozlišujeme tedy následující indikátory: Indikátory hnací síly které podávají informace o sociálním, demografickém a ekonomickém rozvoji společnosti a s ním souvisejících změnách v životním stylu a nárocích na životní prostředí. Primární hnací silou je populační růst a vývoj v potřebách a činnosti jednotlivce. Tato hnací síla podněcuje změny ve vztahu produkce spotřeba, a prostřednictvím těchto změn vytváří tlak na životní prostředí. Indikátory environmentálních tlaků - které popisují tlaky na životné prostředí zapříčiněné lidskými aktivitami. Indikátory environmentálního stavu - které obsahuje údaje o environmentální kvalitě jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, lesy, rostlinstvo a živočišstvo) a jiných kvantitativněkvalitativních parametrech přírodních zdrojů. Indikátory dopadu které jsou odrazem změn v ukazatelích stavu majících dopad na lidské zdraví, stav ekosystémů, biodiverzity, hospodářský vývoj a pod. Indikátory dopadu charakterizují tzv. environmentální ujmu, t.j. poškození životních podmínek a životního prostředí. Indikátory odezvy které poukazují na rozsah, ve kterém společnost reflektuje na negativní změny v životním prostředí, odkazují na individuální anebo kolektivní akce, které: (a) minimalizují člověkem podmíněné negativní dopady lidských aktivit na životní prostředí, (b) zabraňují působení těchto negativních dopadů, (c) uchovávají a konzervují přírodu a přírodní zdroje. DPSIR Analýza V dalším textu budeme při popisu jednotlivých složek životního prostředí z výše uvedeného modelu vycházet. 5/36

6 2. Základní údaje o obci 2.1. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Charakteristika Obec Janov leží severně od Děčína, v nadmořských výškách 295,00 335,00 m n.m. Obcí protéká Janovský potok, jeden místní potok a nacházejí se zde dva rybníky. Zástavba je rozptýlená podél místních komunikací, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Nachází se zde ochranné pásmo vodního zdroje. Obrázek č. 1: Mapa obce (červená čára vyznačuje hranici obce) 6/36

7 2.2. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE Tabulka č. 1: Počet obyvatel Počet obyvatel v obcích okolo národního parku České Švýcarsko ZÚJ obce Název obce Doubice Hřensko Chřibská Janov Jetřichovice Krásná Lípa Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany Počet obyvatel k celkem muži ženy Průměrný věk k celkem muži ženy ,2 34,8 36,2 46,7 40,9 38,7 39,9 45,0 38,6 40,3 35,4 35,5 45,0 40,4 37,1 39,0 43,0 37,3 41,9 33,8 36,9 48,4 41,4 40,3 41,0 47,3 39,9 zdroj dat: ČSÚ V obci v současné době trvale žije 248 obyvatel. Obec Janov je tedy, co do počtu obyvatel, třetí nejmenší mezi všemi devíti obcemi zasahujícími do národního parku České Švýcarsko. Informace o stavu nezaměstnanosti Tabulka č. 2: Nezaměstnanost - 9 obcí kolem NP Evidovaní uchazeči o zaměstnání v obcích kolem NP České Švýcarsko Základní číslo územní jednotka název města, obce, oblasti Doubice Hřensko Chřibská Janov Jetřichovice Krásná Lípa Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany Vysvětlivky: stav k Evidovaní uchazeči Míra celkem ženy muži ,20% 60,00% 100,00% ,21% 64,29% 87,50% ,36% 42,33% 95,88% ,84% 43,75% 100,00% ,08% 40,63% 100,00% ,07% 40,53% 97,19% ,23% 54,29% 100,00% ,00% 42,86% 110,53% ,35% 46,46% 92,70% = celkem evidovaných/počet ekonomicky aktivních obyvatel 2 = celkem evidovaných žen/celkem evidovaných 3 = poměr mezi sledovaným a předchozím měsícem 4 = počet ekonomicky aktivních obyvatel Informace o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín za měsíc leden 2006, zpracovaná Úřadem práce Děčín uvádí následující údaje: Z celkového počtu 40 obcí a 12 měst byla míra nezaměstnanosti k největší v následujících obcích a městech. Tabulka č. 3: Srovnání nezaměstnanosti se situací v rámci okresu Děčín Nejvyšší míra v obcích Region Oblast Evidovaní uchazeči Míra nezaměstnanosti 7/36

8 Merboltice Staré Křečany Kunratice Chřibská Dobrná Huntířov Arnoltice Srbská Kamenice Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Dolní Habartice Heřmanov Valkeřice Benešovsko Rumbursko Českokamenicko Varnsdorfsko Českokamenicko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Benešovsko Benešovsko Benešovsko Rumbursko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Z měst Krásné Lípě Jiříkov Šluknov Mikulášovice Velký Šenov Varnsdorf Rumbursko Rumbursko Šluknovsko Šluknovsko Šluknovsko Varnsdorfsko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Varnsdorfsko ,54% 21,11% 18,85% 18,58% 17,61% 14,94 % Nejnižší míra z obcí Region Oblast Starý Šachov Markvartice Kámen Vilémov Veselé Hřensko Kytlice Benešovsko Českokamenicko Rumbursko Českokamenicko Českokamenicko Rumbursko Varnsdorfsko Evidovaní uchazeči Míra nezaměstnanosti 5,31% 8,48% 9,41% 9,75% 9,93% 10,53% 10,96% Z měst Dolní Poustevna Jílové Děčín Rumburk Česká Kamenice Benešov n.pl. Šluknovsko Rumbursko Českokamenicko Benešovsko Rumbursko Rumbursko ,93% 24,45% 23,64% 23,46% 22,77% 21,96% 21,88% 21,43% 21,01% 19,83% 19,43% 19,27% 18,18% 12,12 % 12,98 % 13,76 % 14,13 % 14,29 % 14,33% Za alarmující označuje zpráva situaci v Krásné Lípě, Jiříkově, Starých Křečanech, Šluknově a Chřibské kde jsou velmi početné komunity dlouhodobě nezaměstnaných. Závěr Spolu s Hřenskem a Doubicí patří obec Janov k obcím s nejnižší nezaměstnaností jak mezi obcemi kolem národního parku tak i v rámci celého okresu Děčín. 2.3.EKONOMICKÉ AKTIVITY V OBCI Jedinými významnými ekonomickými aktivitami v obci jsou cestovní ruch a služby VÝZNAM OBCE JANOV VE VZTAHU K NÁRODNÍMU PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO Graf č. 1: Srovnání s ostatními obcemi kolem národního parku České Švýcarsko 8/36

9 Z výše uvedeného grafu vyplývá, že obec Janov patří mezi obce (kolem národního parku), které jsou s národním parkem relativně málo svázané. V národním parku leží přibližně 32% plochy obce, což je asi 1,5 km2. 9/36

10 3. Analýza stávajícího stavu 3.1. ČISTOTA VOD Fakta Obec je členem a akcionářem SVS, a.s. Pitná voda Janov je zásoben ze skupinového vodovodu Děčín Hřensko (SK-DC.001/12) přívodním řadem z Hřenska přes VDJ Janov 1000 m3 (297,90/293,80). Kvalita i kapacita pitné vody je vyhovující. Z vodovodní sítě je zásobeno 100% obyvatel. Tabulka č. 5: Souhrnné hodnocení kvality pitné vody v 9 obcích kolem národního parku Části obcí Doubice vodovod, bez problému Hřensko vodovod, bez problému Mezná vodovod, bez problému Dolní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Horní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Krásné Pole vodovod, problém s hliníkem a ph Janov vodovod, bez problému Jetřichovice vodovod, bez problému Rynartice vodovod, bez problému Všemily vodovod, bez problému Vysoká Lípa vodovod, bez problému Dlouhý Důl bez vodovodu Hely bez vodovodu Kamenná Horka bez vodovodu Krásná Lípa vodovod, problém s hliníkem Krásný Buk bez vodovodu Kyjov bez vodovodu Sněžná bez vodovodu Vlčí Hora bez vodovodu Zahrady bez vodovodu Kamenická Stráň bez vodovodu Růžová vodovod, bez problému Srbská Kamenice bez vodovodu Brtníky bez vodovodu Kopec bez vodovodu Staré Křečany bez vodovodu Valdek bez vodovodu Nové Křečany bez vodovodu Panský bez vodovodu Zdroj: Státní zdravotní ústav, pracoviště Děčín Pitná voda - shrnutí 10/36

11 Na základě výše uvedených údajů lze říci, že obec Janov v současné době nemá problém s kvalitou ani množstvím pitné vody. Vodoteče Hlavní vodotečí je Janovský potok, který se vlévá do Suché Kamenice. Obrázek č. 4: Přehled vodotečí a jejich správců v obci Janov a okolí Zdroj dat: MZe ČR Legenda: Vodoteče v obci Janov jsou spravovány státním podnikem Lesy České Republiky, s.p. a správou NP. Kvalita povrchových vod Souhrnný přehled kvality vody dle ČSN v roce 2004 v rámci povodí Ohře (kam je České Švýcarsko z hlediska správy vodních toků zařazeno) podává následující kartogram. Obrázek č. 5: Mapa klasifikace jakosti povrchových vod za období /36

12 Zdroj: Povodí Ohře s.p. Obrázek č. 6: Výřez Děčísko Zdroj: Povodí Ohře s.p. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. 12/36

13 Třída III znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Tabulka č. 6: Mezní hodnoty tříd jakosti vody Ukazatel biochemická spotřeba kyslíku pětidenní chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor saprobní index makrozoobentosu Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l číslo I. <2 <15 <0,3 <3 <0,05 <1,5 II. <4 <25 <0,7 <6 <0,15 <2,2 II. <8 <45 <2 <10 <0,4 <3,0 IV. <15 <60 <4 <13 <1 <3,5 V. >=15 >=60 >=4 >=13 >=1 >=3,5 Zhodnocení kvality jakosti vody nebylo možné, vzhledem k absenci měřeného profilu (Janovský potok se vlévá do řeky Srbská kamenice, kde není monitorován žádný měřící profil). Čištění odpadních vod V obci Janov není vybudovaná soustavná kanalizační síť, splaškové vody jsou odváděny do bezodto kových jímek s vyvážením na ČOV Děčín - 18 km (95%) a od 5% obyvatel jsou odpadní vody likvi dovány v mikročistírně s odtokem do vodoteče. Je zde vybudována kanalizace a ČOV, která likvidova la odpadní vody ze školy v přírodě a je již několik let mimo provoz. ČOV je typu VHS 2x MČOV I. Kapacita této čistírny je Q=2x51,2=102,4 m3/den. Dešťové vody jsou odváděny převážně pomocí příkopů, struh a propustků do místních vodotečí nebo jsou vsakovány do terénu. Část dešťových vod odvádí dešťová kanalizace ve správě i majetku obce Janov (10% území). Přehled čistíren komunálních odpadních vod v obci Janov poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 8: Čistírny komunálních odpadních vod v obci Janov ČO ČO V V celk obec, část obce, rodi osta em základní sídelní jednotka nné tní ČO do obje V my kty Janov 0 Janov Seznam ostatní ČOV : Obecní ČOV pro pečovatelský dům 13/36

14 zdroj: evidence vodoprávního úřadu v Děčíně Hlavními zdroji vypouštění komunálních odpadních vod v obci jsou: domácnosti služby cestovní ruch Výhled čištění komunálních odpadních vod v obci Janov dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje Obec má zpracovanou studii na vybudování kanalizace a rozšíření ČOV. Studie uvažuje s rekonstruk cí stávající,nevyužívané ČOV a následně s vybudováním kanalizace pro celou obec včetně přečerpá vacích stanic s výtlačným potrubím. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje vzhledem malého počtu trvale žijících obyvatel a nepravidelné konfigurací terénu odkanalizování celé obce jedním kanalizačním systémem s centrální ČOV pro technickou a ekonomickou náročnost stavby nedoporučuje. Výhledově, po roce 2015, plán doporučuje vybudování kanalizace pouze pro část obce se soustředě nou zástavbou včetně individuální i hromadné rekreace, která tvoří velké procento osídlení a obec má zájem ji dále rozšiřovat. Zda bude stávající ČOV ještě použitelná nelze dnes zaručit. Odpadní splaškové vody ze zbývající části obce (cca 35%) budou podle plánu svedeny do bezodtokových jí mek s odvozem na ČOV Děčín nebo v domovních mikročistírnách odpadních vod DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na vypouštění komunálních odpadních vod jsou: obyvatelstvo služby zařízení cestovního ruchu Stav (State) přestože se neměří, lze předpokládat, že kvalita vody ve vodotečích může být (zejména v letních měsících při nízkých průtocích a vysoké koncentraci obyvatel) klasifikována 3. stupněm dle ČSN Dopady (Impacts) obtěžující zápach ve vodotečích riziko ohrožení podmínek pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému podél vodotečí Odezva (Responses) v obci se připravuje rekonstrukce ČOV a rozšíření kanalizace Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem obce Janov ve vztahu k čistotě vod je ohrožení kvality vody ve vodotečích (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. 14/36

15 Vztahový diagram Dopad ohrožení ekosystémů snížená pohoda Stav Tlak znečištěné vodoteče Příčina nedostatečně čištěné komunální vody neplnění požadavků na provoz žump a septiků 3.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA Fakta Poloha Až na výjimky leží obec Janov v otevřené a dobře odvětrávané krajině. Emise Tabulka č. 10: Emise základních znečišťujících látek v roce 2003 TE SO2 NOx CO VOC NH3 Stacionární velké zdroje 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stacionární střední zdroje 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stacionární malé zdroje (rok 2004) 2,5 2,4 0,8 6,7 1,6 2,5 x x x x x x Doprava Zdroj: ČHMÚ V obci nejsou žádné velké ani střední zdroje znečišťování ovzduší. Malé zdroje zahrnují trvale obydlené domy, chalupy a zařízení cestovního ruchu. Výše uvedený odhad emisí ze středních zdrojů je příliš nízký. ČHMÚ totiž při výpočtu emisí z malých zdrojů vychází z velmi hrubých odhadů, kdy do obcí rozpočítává okresní bilance emisí získané z odhadů spotřeb paliv po okresech. Skutečné emise jsou asi 2 násobně větší, zejména u tuhých emisí (odhad založen na spotřebě paliva a emisních faktorech). Imise V obci Janov ani bezprostředním okolí nejsou žádné měřící stanice. V širším okolí jsou dvě monitorovací stanice ČHMÚ: Lipnice Děčín Jejich umístění a rozsah měřených znečišťujících látek je uveden níže. Obrázek č. 7: Přehled měřících stanic v okolí Českého Švýcarska 15/36

16 Tabulka 11: Přehled měřících stanic a metod měření v okolí Českého Švýcarska Zdroj: ČHMÚ Na žádné z těchto stanic nebyl v roce 2004 ani v předchozích letech překročen imisní limit pro žádnou z měřených znečišťujících látek. Obec Janov, ani celé České Švýcarsko, nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Není tedy prioritní oblastí ve smyslu dotační politiky v oblasti ochrany ovzduší. Na druhé straně patří obec Janov (a celé České Švýcarsko) do oblasti ve které je třeba kvalitu ovzduší pravidelně sledovat, protože namodelované koncentrace prachových částic frakce PM10 se imisnímu limitu blíží (v odborném slangu to znamená, že tyto koncentrace jsou nad tzv. horní mezí pro posuzování). Do těchto rizikových území patří cca 68 % území České republiky a na následující mapce jsou znázorněna okrovou barvou. Obrázek č. 8: Vymezení rizikových oblastí ČR ve vztahu k prachovým částicím 16/36

17 Imise Zdroj dat: ČHMÚ Paliva Převažujícími palivy (dle databáze REZZO 3, zdroj: ČHMÚ) v obci je hnědé uhlí a dřevo. Potenciál pro spalování biomasy V okolí obce Janov je potenciál pro pěstování energetických plodin. V obci samotné by biomasou bylo možné vytápět DPS (bývalá škola v přírodě). Potenciál pro využití větrné energie V Janově není dostatek energie větru, nemluvě o devastujícím dopadu na krajinný ráz obce a celého širšího okolí. Obrázek č. 9: Potenciál větrné energie (data rok 2004) 17/36

18 Úspory energie a využití tepelných čerpadel Pro jejich využití v obci Janov neexistuje žádná bariéra s výjimkou finančních nákladů. Obec má zájem o provedení úsporných opatření na následujících objektech ve svém vlastnictví: DPS, Mateřská škola, bytový dům DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na zátěži ovzduší jsou: obyvatelstvo zařízení cestovního ruchu Tlak (Pressure) z látek významnějších pro kvalitu ovzduší jde o cca 2,5 tuny pevných látek ročně Stav (State) v obci ani jejím okolí nejsou problémy s kvalitou ovzduší Dopady (Impacts) na pohodu ano v zimním období, ale jen krátkodobě Odezva (Responses) žádná nápravná opatření nebyla bezprostředně nutná Shrnutí hlavních problémů v obci nejsou v současné době žádné vážné problémy s kvalitou ovzduší Vztahový diagram Protože v obci není ve vztahu k ochraně ovzduší žádný významný problém, postrádá vztahový diagram smysl 3.3. KRAJINNÝ POKRYV, RETENČNÍ SCHOPNOST KRAJINY A ZEMĚDĚLSTVÍ Fakta Struktura využití ploch Strukturu pozemků a využití ploch znázorňuje následující tabulka a grafy. Tabulka č. 12: Struktura využití ploch 18/36

19 Druhy pozemků (údaje roku 2003) Celková výměra pozemků Ha 465,93 % 100,00% Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy 240,44 190,74 0,5245 5, , ,61% 40,94% 0,11% 1,26% 6,08% Louky Orná půda Zahrady Zdroj: ČSÚ 25, ,14 18,404 13,21% 77,14% 9,65% Graf č. 3: Struktura využití ploch v obci Struktura využití ploch v obci Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Zdroj: ČSÚ Graf č. 4: Struktura využití zemědělských ploch v obci Rozdělení zemědělských ploch v obci 10% 13% Louky Orná půda Zahrady 77% Zdroj: ČSÚ 19/36

20 Z výše uvedené tabulky a grafů lze říci, že převažující část ploch v katastru obce tvoří lesní půda a půda zemědělská. Zemědělskou půdu pak tvoří většinou orná půda - 77% DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) ve vztahu k využití krajiny či retenční schopnosti nejsou v Janově žádné relevantní hnací síly přítomny Tlak (Pressure) v současné době žádné zábory zemědělské půdy ani úpravy směřující ke změněnému využívání či snížení retenční schopnosti neprobíhají Stav (State) s výjimkou zaniklých rybníků není problém Dopady (Impacts) rozkolísané průtoky ve vodotečích pod zaniklými rybníky Odezva (Responses) snaha obce oba rybníky obnovit Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem obce Janov je v této oblasti zánik dvou rybníků Vztahový diagram Dopad rozkolísání průtoku vodotečí Stav snížená retenční schopnost Tlak žádný Příčina zaniklé rybníky 3.4. OCHRANA BIODIVERSITY A EKOSYSTÉMŮ Fakta Základní informace Katastr obce Janov leží v Chráněné oblasti Labské pískovce, menší částí zasahuje i do Národním parku České Švýcarsko. Unikátnost geomorfologického členění vytváří neopakovatelný ráz krajiny těchto velkoplošných chráněných území. Pestrá a zajímavá fauna a flora oblasti je odrazem právě s geomorfologií souvisejících klimatických a mikroklimatických poměrů. Floristická i faunistická jedinečnost Českého Švýcarska je dána zejména velkou lesnatostí (71%), relativním klidem a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským stanovištím na dně hlubokých roklí. Teplotní inverse v soutěskách a skalních roklích způsobuje zvrat vegetačních stupňů a následný výskyt montánních a submontánních druhů v nadmořské výšce pod 150 m. Významným prvkem v území jsou také čedičové kupy s výskytem naopak druhů teplomilných. Území je rovněž charakteristické tím, že se v něm nápadně projevují doznívající vlivy oceánského klimatu v Čechách ovlivňující množství srážek a průběh teplot. Na katastru obce se nachází cenné oblasti I. - III. zóny ochrany. 20/36

21 Vzhledem k tomu, že významnou část katastru obce tvoří lesní pozemky, mezi priority ochrany přírody patří vhodné hospodaření v lesích, co nejvíce podporující přirozený vývoj ekosystémů a původní druhovou skladbu. V této souvislosti je zřejmá i nutnost posílení retenčních schopností krajiny minimálně obnovou původních vodních ploch. Turistická návštěvnost a tedy i zátěž této oblasti je vysoká. S tím souvisí nejen potřeba usměrňování turistů (vhodné turistické trasy) v místě i čase (rovnoměrnější návštěvnost v průběhu celého roku), ale také navazující otázka čištění odpadních vod. Za reálného požadavku udržitelnosti přírodního stavu krajiny je třeba nejen požadovat kvalitní čištění vod z restaurací a penzionů, ale postupně přivést k odpovídajícímu stupni čištění i objekty pro bydlení a individuální rekreaci. Vzhledem k charakteru území a rozptýlení zástavby je třeba vybrat a podpořit řešení specifická k místní podmínkám (např. podpora domovních čistíren apod.). Na katastru se nachází i podstatná část zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Pro ty je prioritou obnova lučních společenstev. Proto je pro udržení původního rázu krajiny neopominutelná podpora extensivních forem hospodaření a alternativních zemědělských výrob včetně agroturistiky a bioprodukce (s tím souvisí i ochrana původního genofondu odrůd ovocných stromů). Významná i nutná jsou protierozní opatření na ochranu půdního pokryvu (na LHP se by se rovněž měla provádět preventivně v rámci správného lesního hospodaření (viz. výše). Problematika odpadů (zde především TKO) je řešena v měřítku širší oblasti a vůči ochraně přírody není rizikem, stejně jako otázka znečištění ovzduší. S rozvojem turismu rovněž souvisí tlak na budování větších objektů hotelového typu a zábor ploch mimo zastavěná území obcí pro individuální rekreaci tedy řešení pro ochranu přírody nepřijatelná a v dlouhodobém hledisku území škodícím i z pohledu jeho návštěvníků. Správy chráněných území se rovněž dostávají do potenciálních konfliktů při ochraně krajinného rázu, který je prostředkem k ochraně a zachování původní urbanistické skladby obcí včetně charakteristických prvků místní architektury. Proto je potřeba komunikovat nejen mezi Správami a turisty (ovlivňování turistiky a poskytování služeb prostřednictvím informačních center Správ), neméně důležité je propagovat zájmy ochrany přírody a rozvíjení komunikace a vhodné reflexe mezi Správami a dalšími subjekty významně ovlivňujícími rozvoj území tedy zejména s jednotlivými obcemi. K tomu je třeba, mimo jiné, Správami stanovit tam kde je to možné, jasná pravidla pro konzistentní výkon státní správy. Zonace Intravilán obce patří CHKO Labské Pískovce. Zonace CHKO (CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory) a Národního parku je obsažena v následujících mapkách. Obrázek č. 11: Zonace Národního parku České Švýcarsko 21/36

22 Zdroj: Správa NPČŠ Obrázek č. 12: Zonace CHKO Labské Pískovce 22/36

23 Zdroj: Správa CHKO Labské Pískovce Obrázek č. 13: Zonace CHKO Lužické Hory Zdroj: Správa CHKO Lužické Hory Natura /36

24 Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. V rámci této soustavy jsou vymezovány dva nové typy chráněných území: ptačí oblasti k zajištění ochrany volně žijících ptáků evropsky významné lokality k zajištění ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Katastr obce Janov patři do následujících chráněných území v rámci systému Natura 2000: Ptačí oblast Labské pískovce Kód lokality: Kraj: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ Ústecký kraj ,06 ha Chřástal polní, Datel černý, Sokol stěhovavý, Výr velký Lokalita Labské údolí Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: CZ Ústecký kraj Navrženo 1.372,39 ha Evropsky významná lokalita České Švýcarsko Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ Ústecký kraj Navrženo ,90 ha Stanoviště Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Evropská suchá vřesoviště Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně přístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Středoevropské lišejníkové bory Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Živočichové losos atlantský vydra říční Rostliny (stanoviště a druhy) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia 24/36

25 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Horské sečené louky Přechodová rašeliniště a třasoviště Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) cestovní ruch Tlak (Pressure) pohyb návštěvníků po cenných územích CHKO a NP Stav (State) narušení přírodního prostředí pro výskyt ohrožených druhů Dopady (Impacts) možné mizení ohrožených druhů Odezva (Responses) návštěvní řád národního parku vyhlášení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci soustavy chráněných území Natura Shrnutí hlavních problémů hlavním problémem je regulace pohybu návštěvníků v souladu s požadavky Natura Vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí Tlak pohyb návštěvníků po území CHKO a NP Příčina absence regulace návštěvnosti 25/36

26 3.5. ODPADY Fakta Základní informace Jak svoz komunálního tak i tříděného odpadu zajišťuje pro obec Janov společnost Technické služby Děčín. Tabulka č. 13: Přehled objemu komunálního odpadu v roce 2004 Komunální odpad 2004 Janov (tuny/rok) Nebezpečné odpady 1,701 Plastové obaly 0,020 Papírové obaly 0,720 Směsné obaly 1,290 Kovové obaly 0,000 Kovy 0,890 Plasty 0,000 Směsný komunální odpad 41,380 Objemný odpad 6,160 Ostatní 0,000 Celkem 52,161 Sběrný dvůr NE Černé skládky nepředstavují významný problém DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) obyvatelstvo cestovní ruch Tlak (Pressure) vyprodukovaný komunální odpad je nerovnoměrně rozložen v čase Stav (State) odpad jako takový nepředstavuje významnou zátěž pro životní prostředí Dopady (Impacts) nejsou Odezva (Responses) poplatkový systém nestačí pokrýt náklady sběru a svozu komunálního odpadu a obec jej musí dotovat částkou cca 50 tis. Kč ročně Shrnutí hlavních problémů Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů 26/36

27 Vztahový diagram příčin a následků Dopad finanční deficit systému svozu komunálního odpadu Stav Tlak žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu Příčina cestovní ruch v obci 3.6. SHRNUTÍ Shrnutí hlavních problémů Ohrožení kvality vody ve vodotečích (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů Zánik dvou rybníků v katastru obce Regulace pohybu návštěvníků ve vztahu k omezením vyplývajícím z požadavků soustavy Natura Souhrnný vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav Tlak Příčina ohrožení ekosystémů snížená pohoda znečištěné vodoteče nedostatečně čištěné komunální vody neplnění požadavků na provoz žump a septiků rozkolísání průtoku vodotečí snížená retenční schopnost žádný zaniklé rybníky pohyb návštěvníků po území CHKO a NP absence regulace návštěvnosti možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí finanční deficit systému svozu komunálního odpadu 4. žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu cestovní ruch v obci Stanovení cílového stavu 4.1. FORMULACE CÍLOVÉHO STAVU VE VZTAHU KE HLAVNÍM PROBLÉMŮM Legislativní požadavky Čistota vod žádné legislativní požadavky na čištění odpadních vod pro obec velikosti Janova nejsou Snížená retenční schopnost krajiny žádné legislativní požadavky na zvýšení retenční schopnosti pro obec Janova nejsou. 27/36

28 Ochrana biodiversity V souvislosti se zaváděním systému Natura 2000 jsou již národním parkem vyhlašována omezení vstupu. Odpady Legislativně je stanovena maximální výše poplatku Strom cílů Níže uvedený strom cílů zahrnuje pouze cíle, které se týkají bezprostředně obce jako takové. Širší cíl zajistit zdravé životní prostředí a přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů v obci Janov Specifické cíle omezit vypouštění špatně čištěných komunálních vod zvýšit retenční schopnost území obce zajistit finanční udržitelnost systému sběru a svozu komunálního odpadu snížit energetickou náročnost s případným využitím obnovitelných zdrojů na objektech v majetku obce 5.1. VODA - VYPOUŠTĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD Projekt 1.1. rozšíření kanalizace a rekonstrukce stávající čistírny komunálních odpadních vod stav Projekt před územním řízením náklady 35 mil. Kč financování dosud zvažováno SFŽP 5.2. VODA V KRAJINĚ - ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI ÚZEMÍ Projekt 2.1. Revitalizace dvou rybníků v centru obce stav Námět náklady 2 mil. Kč financování dosud neřešeno Projekt 2.2. Obnova studánek v obci stav Námět náklady 0,2 mil. Kč financování dosud neřešeno 28/36

29 5.3. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA Projekt 3.1. zpracovat zjednodušený energetický audit budovy DSP a bytového domu stav náklady cca. 50 tis. Kč financování dosud neřešeno Projekt 3.2. energetická optimalizace (zateplení a případná změna vytápění) domu s pečovatelskou službou stav náklady 5 mil. Kč. (velmi přibližný odhad) financování dosud neřešeno Projekt 3.3. zateplení bytového domu se 7 bytovými jednotkami stav náklady cca. 1 mil. Kč financování dosud neřešeno 5.4. ODPADY Projekt 4.1. Spolu s ostatními obcemi požádat MŽP o zavedení pravidelné dotace přes správu národního parku stav náklady cca. 50 tis. Kč/rok financování ze státního rozpočtu prostřednictvím správy národního parku 6. Posouzení možnosti realizace 6.1. PŘIPRAVENOST KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ/NÁMĚTŮ V současné době jsou ve stádiu příprav následující projekty Projekt 1.1. rozšíření kanalizace a rekonstrukce stávající čistírny komunálních odpadních vod 6.2. FINANČNÍ SITUACE OBCE Obec nemá téměř žádné vlastní zdroje. Odhad finančních prostředků, použitelných ročně na přípravu projektů i na spolufinancování lze odhadnout na cca 200 tis. Kč IDENTIFIKACE A ANALÝZA MOŽNÝCH FIN. ZDROJŮ SFŽP 29/36

30 Ode dne 15. března 2006 obnovil ministr životního prostředí příjem žádostí do národních programů Státního fondu životního prostředí ČR, vybraných programů Příloh I a Příloh II.: Přílohy I: 1.2. Program - Ochrana zdrojů pitné vody, nebo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nebo opatření u zdrojů znečištění na území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem 2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8 Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem 8.2. Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center Přílohy II: 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče 4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních Doba příjmu je limitována disponibilními prostředky Fondu. Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen. V žádném programu Příloh I a II nebude žadatelům poskytována podpora formou půjček. Pro budoucnost lze předpokládat, že SFŽP v současné podobě zanikne a bude se orientovat pouze na spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské Unie Strukturální fondy V současnosti se připravují podkladové materiály pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů na období Z připravovaného operačního programu životní prostředí jsme vybrali (v návrhové verzi) ta opatření, která jsou pro podmínky obce relevantní. VODA Opatření 1.1 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod, snížení difúzního znečištění a monitorování stavu vod Výstavba a rekonstrukce ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO s funkčním stokovým systémem na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem, prioritně v chráněných územích. Dostavba a rekonstrukce stokových systémů v aglomeracích pod 2000 EO tam, kde je stokový systém již částečně vybudován a dostavba je nutná pro přivedení odpadních vod na ČOV, výstavba nové kanalizace prioritně v chráněných územích. VZDUCH 30/36

31 Opatření 2.1. Zlepšení kvality ovzduší Operace snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Systémy ke zlepšení průjezdnosti (řízení, kruhové objezdy) Budování infrastruktury pro systémy "park and ride", "bike and ride" Operace snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT Operace snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů, včetně CZT Operace snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti z povrchů Výsadba a rekonstrukce zeleně jak v intravilánech tak extravilánech (liniové i plošné, i v areálech) Generální opravy vozovek nižších tříd (místních komunikací) ODPADY Opatření 2. Rekultivace starých skládek Rekultivace starých skládek převážně komunálního a ostatního odpadu Odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY Opatření 5.1. Implementace a ochrana území soustavy Natura 2000 neinvestiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 investiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 Opatření 5.2. Podpora biodiverzity investiční opatření ke snižování vlivu fragmentace krajiny a dalších antropogenních vlivů (odstraňování migračních bariér, např. rybí přechody, zprůchodňování jezů, zprůchodnění liniových staveb...) realizace schválených plánů péče ve zvláště chráněných územích a územích a objektech začleněných do soustavy Natura 2000, investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných a dalších přírodně cenných územích (včetně návštěvnických středisek). Opatření 5.3. Obnova krajinných struktur Realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, realizace prvků ÚSES zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.) a historických krajinných struktur (vč. ošetření stromů ve významných alejích) Opatření 5.4. Optimalizace vodního režimu krajiny Realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (budování a obnova retenčních prostor, podpora přirozených rozlivů v nivních plochách,...) opatření k ochraně proti vodní erozi (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). Opatření 5.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny 31/36

32 odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších zátěží ze zvláště chráněných území a územích zařazených do soustavy Natura UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Opatření 1. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla (výtopny) zahrnuje investiční podporu zdrojů tepla tj. fototermických systémů, tepelných čerpadel, systémů na biomasu a geotermálních systémů Opatření 3. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (teplárny) zahrnuje investiční podporu kombinovaných zdrojů tepla a elektřiny tj. bioplynových stanic využívajících biomasu, kogenerace ze skládkového plynu, geotermálních tepláren, parní kogenerace z biomasy Opatření 4. Podpora do realizací úspor energie zahrnuje investiční podporu do snížení spotřeby energie obytných budov zejména pomocí zateplovacích systémů, výměn oken Ostatní Ministerstvo životního prostředí - Program revitalizace říčních systémů revitalizace přirozené funkce vodních toků (podprogram ): revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv, popř. včetně prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv (vodní tok ve smyslu 43 zákona č. 254/2001 Sb.); revitalizace odstavených ramen vodních toků; revitalizace pramenných oblastí; zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a melioračních kanálů jako nedílná součást většího investičního celku realizovaného v rámci Programu revitalizace; revitalizační opatření k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv, včetně výkupů pozemků nezbytných k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv. zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (podprogram ): revitalizace nevhodně odvodněných pozemků a odvodňovacích soustav; revitalizace a zakládání mokřadních ekosystémů; opatření pro obnovu zásob podzemních vod; opatření pro obnovu a stabilizaci vsakovacích ploch; protierozní opatření vázaná na zlepšování stability vodního režimu. odstraňování příčných překážek na vodních tocích a podpora takových technických řešení, která je neobsahují (doplňování a stavba rybích přechodů) (podprogram ): doplňování a stavba rybích přechodů; další opatření na tocích zajištující jejich zprůchodnění pro přirozenou migraci bioty. revitalizace retenční schopnosti krajiny (podprogram ): 32/36

33 revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na následky zanedbání povinné údržby objektu); zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability krajiny; zvyšování retenční schopnosti území (např. poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.); protipovodňová opatření retenčního charakteru vázaná na zvýšení stability vodního režimu území. rekonstrukce technických prvků a odbahňování produkčních rybníků (podprogram ): tento podprogram je ukončen. výstavba a obnova ČOV a kanalizace vč. zakládání umělých mokřadů (podprogram ): pouze na akce na které bylo vydáno rozhodnutí o přidělení dotace v roce 2003 a dříve; pouze na akce, které schválí ministr životního prostředí (dále jen ministr ) a s prokázaným mimořádným dopadem na ochranu přírody a krajiny [např. nacházející se ve zvláště chráněném území, v soustavě NATURA 2000, v územích s mimořádným zájmem ochrany vod (např. ochranná pásma vodních zdrojů, lososové a kaprové vody) a tvořící souvislý celek s akcemi realizovanými za finanční podpory z Programu revitalizace a Programu péče o krajinu] a dále: U aglomerací s počtem minimálně 300 EO na výstavbu ČOV a kanalizace. U aglomerací, kde je ČOV připojená ke sběrnému systému s mechanicko- biologickou nebo obdobnou úpravnou, nebo existuje kmenová stoka, která připojuje aglomeraci k čistírně odpadních vod, která slouží více aglomeracím. Pokud je průtočnost výpustí větší než 1/250 z Q355 vodního recipientu; pokud je menší, lze vody vypouštět do recipientu bez čištění a považuje se tento způsob za přiměřené čištění. Přiměřené čištění znamená čištění městských odpadních vod jakýmkoliv způsobem a nebo způsobem zneškodňování, který zajistí, že po jejich vypouštění vyhoví recipient jakostním cílům a příslušným ustanovením směrnice Council Directive 91/271/EEC of 21 May 1991; revitalizace přirozené funkce vodních toků s revitalizací retenční schopnosti krajiny (podprogram ): revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv, popř. včetně prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv (vodní tok ve smyslu 43 zákona č. 254/2001 Sb.); revitalizace odstavených ramen vodních toků; revitalizace pramenných oblastí; zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a melioračních kanálů jako nedílná součást většího investičního celku realizovaného v rámci Programu revitalizace; revitalizační opatření k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv, včetně výkupů pozemků nezbytných k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv; revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na následky zanedbání povinné údržby objektu); zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability krajiny; zvyšování retenční schopnosti území (např. poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.); protipovodňová opatření Ministerstvo životního prostředí - Program péče o krajinu Program péče o krajinu má dva podprogramy: podprogram péče o krajinu a podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti. Druhý podprogram v tomto plánu nezvažujeme, protože 33/36