NEHODY A NEMOCI Zkušební testy SPČR 2018

Transkript

1 NEHODY A NEMOCI Zkušební testy SPČR Při pomoci postiženému v bezvědomí se doporučuje nejdříve: a) dát 4 vdechy umělého dýchání b) dát 2 vdechy umělého dýchání c) uvolnit dýchací cesty záklonem hlavy a zjistit zda postižený dýchá; pokud nedýchá, volat záchrannou službu d) kontrola tepu 2. Které činnosti dáte přednost u silně krvácejícího postiženého v bezvědomí? a) Volání záchranné služby. b) Dva vdechy umělého dýchání. c) Intenzivní srdeční masáž. d) Zástava krvácení. 3. Resuscitaci zahajujeme, pokud: a) je postižený v bezvědomí a nedýchá normálně b) postiženému při vědomí nenahmatáme tep c) postiženému v bezvědomí nenahmatáme tep d) žádná odpověď není správná 4. Prvním úkonem při resuscitaci je: a) zahájení srdeční masáže b) uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy a zjištění zda postižený dýchá; pokud nedýchá, voláme záchrannou službu c) provedení 4 vdechů umělého dýchání d) provedení 2 vdechů umělého dýchání 5. Nadzdvižení dolních končetin postiženého při resuscitaci: a) omezuje účinky srdeční masáže b) omezuje účinky umělého dýchání c) je nevhodné pro možnost nahromadění krve v trupu d) nemá podstatný přínos 6. Místo pro srdeční masáž se nachází: a) přibližně uprostřed hrudníku na hrudní kosti b) v levé polovině hrudníku c) v dolní části hrudníku přibližně tři prsty pod hrudní kostí d) v horní části hrudníku na úrovni zakloubení klíčních kostí 7. Masáž srdce se provádí stlačováním hrudníku frekvencí: a) přesně 12x za minutu b) přibližně 70x za minutu c) přibližně x za minutu d) x za minutu 8. Srdeční masáž se provádí: a) přibližně uprostřed hrudníku na hrudní kosti b) frekvencí přibližně x za minutu c) s hloubkou stlačení 5 6 cm

2 9. Označte nesprávné tvrzení: a) Při srdeční masáži stlačujeme hrudník postiženého frekvencí přibližně x za minutu. b) Místo pro srdeční masáž se nachází v levé polovině hrudníku. c) Masáž srdce provádíme s hloubkou stlačení 5 6 cm. d) Resuscitace se zahajuje 30 stlačeními hrudníku okamžitě po uvolnění dýchacích cest. 10. Při srdeční masáži stlačujeme hrudník postiženého: a) přibližně uprostřed hrudní kosti, hloubka stlačení je 5 6 cm b) v jeho levé části frekvencí přibližně x za minutu c) tři prsty pod hrudní kostí frekvencí přibližně x za minutu, hloubka stlačení je 4 5 cm d) přibližně uprostřed hrudní kosti frekvencí 70x za minutu 11. Resuscitace dospělé osoby jedním zachráncem vyžaduje: a) 5 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání b) 15 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání c) 15 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání d) 30 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání 12. Resuscitace dospělé osoby dvěma zachránci vyžaduje: a) 15 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání b) 30 stlačení hrudníku na 2 vdechy umělého dýchání c) 15 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání d) 5 stlačení hrudníku na 1 vdech umělého dýchání 13. Resuscitace po tonutí vyžaduje: a) jako první krok vylití vody z plic b) 5 vdechů umělého dýchání ihned po uvolnění dýchacích cest c) soustředění zachránce (zachránců) pouze na srdeční masáž d) pouze volání záchranné služby, protože laická první pomoc je vyloučená 14. Posloupnost úkonů resuscitace dle schématu A-B-C (A-uvolnění dýchacích cest, B-umělé dýchaní, C-srdeční masáž) se uplatňuje: a) u seniorů nad 60 let b) u dětí od novorozenců po předškolní věk c) pokud nemáme možnost volat záchrannou službu d) pokud je postižený částečně při vědomí 15. Označte nesprávné tvrzení: a) Prvním krokem při resuscitaci je uvolnění dýchacích cest postiženého. b) Srdeční masáž provádíme 30 stlačeními hrudníku. c) Frekvence stlačování hrudníku při srdeční masáži je 60 80x za minutu. d) Provádí-li resuscitaci více zachránců, je vhodné, aby se u srdeční masáže střídali po přibližně 2 minutách. 16. Zotavovací polohou se rozumí: a) jakákoliv poloha vleže na zemi b) poloha vleže na boku se zakloněnou hlavou c) poloha vleže naznak s podloženou hlavou d) poloha vsedě s podepřenými zády

3 17. Postiženého v bezvědomí, který dýchá: a) uložíme do zotavovací polohy a přikryjeme, aby neprochladl b) resuscitujeme až do příjezdu záchranné služby c) resuscitujeme 15 stlačeními hrudníku na 1 vdech umělého dýchání d) uložíme do polohy naznak a zavoláme záchrannou službu 18. Pokud postižený dýchá, ale zůstává v bezvědomí: a) uložíme jej do zotavovací polohy b) nepřetržitě kontrolujeme, jestli nepřestává dýchat c) přikryjeme jej, aby neprochladl 19. Přikrytí postiženého v zotavovací poloze: a) se nedoporučuje kvůli znesnadnění kontroly tepu b) se nedoporučuje kvůli riziku přehřátí c) se doporučuje kvůli zabránění tepelným ztrátám d) žádná odpověď není správná 20. Jednotlivé vdechy z úst do úst by měly trvat přibližně: a) 1 sekundu b) 2 sekundy c) 4 sekundy d) 6 sekund 21. Postiženého podchlazením ukládáme do teplé lázně: a) dolními končetinami a trupem b) tak, aby zpočátku vyčnívala pouze hlava c) tak, aby zpočátku byl ponořen pouze trup d) trupem a horními končetinami 22. Při použití vzduchového dýchacího přístroje se po dosažení hloubky 40 metrů výrazně zhoršila komunikace mezi vámi a vaším partnerem. Za příčinu budete považovat: a) nedostatek kyslíku (hypoxii) b) otravu dusíkem (hloubkové opojení) c) otravu kyslíkem d) dekompresní nemoc 23. Při pomoci podchlazenému potápěči je vhodné: a) soustředit se na zahřívání trupu b) cvičit s končetinami c) masírovat končetiny 24. Mezi příznaky podchlazení (hypotermie) nepatří: a) nesoustředěnost, zvýšená spotřeba vzduchu b) třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek c) zvýšené vylučování moči (polyurie) d) neovladatelný třes

4 25. Označte nesprávné tvrzení: a) Hyperventilace vede ke snížení hladiny oxidu uhličitého v organismu. b) Příznaky nedostatku kyslíku (hypoxie) jsou obtížně rozeznatelné. c) Soustavný tlak výstroje na krční tepny může vést ke snížení dodávky kyslíku do mozku. d) Nedostatek kyslíku (hypoxie) nastává při poklesu parciálního tlaku kyslíku ve vdechovaném médiu pod hranici 21 kpa. 26. Nedostatek kyslíku (hypoxie) nemůže být důsledkem: a) hyperventilace před ponorem na nádech b) navázání oxidu uhelnatého na hemoglobin c) dýchání směsi s 2% obsahem kyslíku v hloubce 90 metrů d) dýchání vzduchu dlouhodobě skladovaného v ocelovém zásobníku 27. Označte nesprávné tvrzení o otravě dusíkem (hloubkovém opojení): a) První pomoc spočívá ve výstupu do menší hloubky. b) Nástup hloubkového opojení je urychlován stresem. c) Hloubkové opojení nehrozí potápěči s kyslíkovým přístrojem. d) Narkotické účinky dusíku lze omezit zvýšenou fyzickou námahou. 28. Mezi příznaky nedostatku kyslíku (hypoxie) nepatří: a) pocit nepohodlí, nevolnost b) zrychlení tepu a dechu c) pocit rozjaření (euforie) d) omezení schopnosti jasného úsudku 29. Jestliže váš partner jeví známky otravy dusíkem (hloubkového opojení): a) okamžitě jej přimějete k výstupu do menší hloubky b) okamžitě zahájíte nouzový výstup na hladinu c) setrváte společně na místě, dokud příznaky nepominou d) pokračujete v sestupu do hloubky, v níž příznaky pominou 30. Narkotické účinky dusíku zesiluje: a) vodík b) hélium c) oxid uhličitý d) oxid uhelnatý 31. Nedostatek kyslíku (hypoxie) hrozí: a) při ponoru na nádech po hyperventilaci b) při vyjmutí plicní automatiky v suchých prostorách uzavřených pod vodou c) při použití dlouhodobě skladované zásoby vzduchu 32. Dýchací směs obsahuje 4 % kyslíku. Bez rizika nedostatku kyslíku (hypoxie) ji můžeme použít teprve od hloubky větší než: a) 10 metrů b) 20 metrů c) 30 metrů d) 60 metrů

5 33. Bezvědomí hrozí při poklesu parciálního tlaku kyslíku v dýchaném médiu pod hranici: a) 5 kpa b) 10 kpa c) 16 kpa d) 21 kpa 34. Použití zásoby vzduchu dlouhodobě (např. několik měsíců) skladované v ocelovém zásobníku může vést: a) k nedostatku kyslíku b) k otravě kyslíkem c) k otravě oxidem uhličitým d) k rychlejšímu nástupu otravy dusíkem (hloubkového opojení) 35. Nedostatek kyslíku (hypoxie) nastává při poklesu parciálního tlaku kyslíku v dýchacím médiu pod hranici: a) 21 kpa b) 16 kpa c) 12 kpa d) 10 kpa 36. Vhodná teplota sprchy či koupele pro podchlazeného potápěče je přibližně: a) C b) C c) C d) C 37. Při pomoci podchlazenému potápěči dáme přednost: a) cvičení končetinami b) masáži končetin c) zahřívání končetin d) zahřívání trupu 38. Při pomoci podchlazenému potápěči je vhodné: a) zabalit postiženého do předehřátých přikrývek b) použít teplou lázeň c) použít teplou sprchu 39. Při podchlazení je nevhodné: a) cvičit s postiženým b) použít předehřátý zábal c) zahřívat postiženého teplou sprchou či koupelí d) zahřívat postiženého tělesným teplem zachránce 40. Neovladatelný třes: a) je obvyklý důsledek pobytu ve vodě a není nutné mu věnovat pozornost b) je závažný příznak podchlazení c) nehrozí potápěči v kompletním izolačním obleku d) předchází prvním příznakům podchlazení

6 41. Promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické: a) pro otravu dusíkem (hloubkové opojení) b) pro kožní formu dekompresní nemoci c) pro otravu oxidem uhelnatým d) pro otravu oxidem uhličitým 42. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhličitým je: a) třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek b) promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek c) mramorování pokožky d) bolest pod očima 43. Mezi příznaky otravy oxidem uhličitým nepatří: a) promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek b) zrychlení tepu a dechu c) bolest ve svalech a kloubech d) pocit horka 44. Otrava oxidem uhličitým nemůže nastat v důsledku: a) hyperventilace před ponorem na nádech b) nadměrné fyzické námahy při ponoru s dýchacím přístrojem c) nesprávné techniky dýchání z dýchacího přístroje 45. Otravu oxidem uhličitým může způsobit: a) hyperventilace před ponorem na nádech b) znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny c) používání nevhodné dýchací trubice d) soustavný tlak výstroje na krční tepny 46. K příznakům akutní otravy kyslíkem nepatří: a) bolest hlavy b) záškuby malých svalů na rukou a v obličeji c) celkové křeče d) rychlý nástup bezvědomí 47. Promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické: a) pro otravu oxidem uhelnatým b) pro otravu oxidem uhličitým c) pro otravu dusíkem (hloubkové opojení) d) pro kožní formu dekompresní nemoci 48. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhličitým je: a) promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek b) třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek c) mramorování pokožky d) bolest pod očima 49. Mezi příznaky otravy oxidem uhelnatým nepatří: a) bodavá bolest za hrudní kostí b) bolest hlavy a závrať c) nevolnost a zvracení d) třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek

7 50. Akutní otrava kyslíkem při použití vzduchového dýchacího přístroje hrozí od hloubky přibližně: a) 18 metrů b) 40 metrů c) 70 metrů d) 100 metrů 51. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je: a) třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek b) promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek c) mramorování pokožky d) bolest ve svalech a kloubech 52. Otravu oxidem uhelnatým může způsobit: a) hyperventilace před ponorem na nádech b) soustavný tlak výstroje na krční tepny c) znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny d) zvýšený parciální tlak dusíku 53. Akutní otrava kyslíkem se projevuje: a) promodráním rtů, sliznic a nehtových lůžek b) třešňově červeným zbarvením rtů, sliznic a nehtových lůžek c) pocitem únavy d) záškuby malých svalů, prudkými křečemi, bezvědomím 54. Podstatou otravy oxidem uhelnatým je: a) rozpouštění oxidu uhelnatého ve tkáních b) rozpouštění oxidu uhelnatého v krevní plazmě c) chemická vazba oxidu uhelnatého na krevní plazmu d) chemická vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin 55. Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je: a) promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek b) třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek c) mramorování pokožky d) bolest pod očima 56. Třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické: a) pro kožní formu dekompresní nemoci b) pro otravu dusíkem (hloubkové opojení) c) pro otravu oxidem uhelnatým d) pro otravu oxidem uhličitým 57. Akutní otrava kyslíkem hrozí, jestliže parciální tlak kyslíku v dýchaném médiu překročí přibližně: a) 100 kpa b) 160 kpa c) 420 kpa d) 500 kpa

8 58. Třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek je charakteristické: a) pro otravu oxidem uhličitým b) pro otravu oxidem uhelnatým c) pro kožní formu dekompresní nemoci d) pro otravu dusíkem (hloubkové opojení) 59. Označte nesprávné tvrzení: a) Oxid uhelnatý blokuje přenos kyslíku tím, že se váže na hemoglobin. b) K otravě oxidem uhelnatým při potápění vede znečištění zásoby vzduchu výfukovými plyny. c) Mezi příznaky otravy oxidem uhelnatým patří bolest hlavy, závratě, nevolnost a zvracení. d) Charakteristickým příznakem otravy oxidem uhelnatým je promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek. 60. Otrava oxidem uhličitým může nastat v důsledku: a) dýchání nevhodnou dýchací trubicí b) nadměrné fyzické námahy pod vodou c) nesprávné techniky dýchání z dýchacího přístroje 61. Během sestupu se vzduchovým přístrojem začal váš partner v hloubce 15 metrů jevit známky dezorientace, otáčí se dokola, má problémy s koordinací pohybů. Za příčinu budete považovat: a) protržení ušního bubínku b) vzduchovou embolii c) otravu kyslíkem d) otravu dusíkem (hloubkové opojení) 62. Mezi příznaky pneumothoraxu nepatří: a) bolest na hrudi b) ochrnutí c) dráždivý kašel d) naběhlé krční cévy 63. Barotrauma očí: a) nemůže nastat, poněvadž oční koule je vyplněna tekutým sklivcem b) nemůže nastat, poněvadž oko vyrovnává tlakové rozdíly vlastní pružností c) může nastat, pokud potápěč při sestupu nevyrovnává tlak v masce d) může nastat, pokud potápěč při výstupu nevyrovnává tlak v masce 64. Barotrauma plic z podtlaku se projevuje: a) bolestmi u kořene nosu a pod očima b) bolestmi na hrudi, případně vykašláváním narůžovělé pěny c) středohrudním emfyzémem d) třešňově červeným zbarvením rtů, sliznic a nehtových lůžek 65. Při potápění dochází k emfyzému vniknutím vzduchu z protržené plíce: a) do krevního oběhu b) do pohrudniční štěrbiny c) do mezihrudí nebo do podkoží v oblasti krku a ramen d) do žaludku

9 66. Potápěči s dýchacím přístrojem barotrauma plic z podtlaku: a) hrozí po ztrátě kontroly nad dýcháním během pádu do hloubky b) hrozí při vynášení těžších předmětů vlastní silou c) hrozí při výstupu bez vydechování d) nehrozí 67. Bolest u kořene nosu a pod očima je projevem barotraumatu: a) zubů b) vedlejších dutin nosních c) středoušní dutiny d) očí 68. K barotraumatu plic z přetlaku může dojít při nesprávně provedeném výstupu s dýchacím přístrojem již z hloubky: a) menší než 2 metry b) 3 metrů c) 5 metrů d) 10 metrů 69. Barotrauma zubů: a) je vyloučeno vzhledem k jejich stavbě b) není bolestivé ani nebezpečné c) může nastat pouze při ponorech do hloubek přes 40 metrů d) je bolestivé a může být nebezpečné především při výstupu 70. Mezi příznaky vzduchové embolie nepatří: a) závrať b) smyslové poruchy c) bolest ve svalech kloubech d) bezvědomí 71. Při potápění dochází k penumothoraxu vniknutím vzduchu z protržené plíce: a) do krevního oběhu b) do pohrudniční štěrbiny c) do mezihrudí d) do podkoží v oblasti krku a ramen 72. K barotraumatu plic z přetlaku může dojít při nesprávně provedeném výstupu s dýchacím přístrojem již z hloubky: a) 10 metrů b) 5 metrů c) 3 metrů d) menší než 2 metry 73. Poškození vnitřního ucha přetlakem: a) nemůže nastat, poněvadž vnitřní ucho je od středouší odděleno kostí b) nemůže nastat, poněvadž orgány vnitřního ucha jsou vyplněny tekutinou c) může nastat při pokusu o násilné vyrovnání tlaku ve středouší d) může nastat při rychlém výstupu

10 74. Příčinou závrati při protržení ušního bubínku pod vodou je především: a) bodavá bolest b) ztráta krve c) šok d) náhlé ochlazení vnitřního ucha vniknutím vody do středoušní dutiny 75. Při potápění dochází ke vzduchové embolii vniknutím vzduchu z protržené plíce: a) do krevního oběhu b) do pohrudniční štěrbiny c) do mezihrudí d) do podkoží v oblasti krku a ramen 76. Důsledky barotraumatu plic z přetlaku se dostaví: a) do 6 hodin po vynoření b) od 30 minut do 3 hodin po vynoření c) od 30 minut do 1 hodiny po vynoření d) ihned po vynoření, případně již během výstupu 77. Vzduchová embolie je důsledek: a) barotraumatu plic z přetlaku b) barotraumatu plic z podtlaku c) plicní formy dekompresní nemoci d) nervové formy dekompresní nemoci 78. Pneumothorax je důsledek: a) barotraumatu plic z podtlaku b) barotraumatu plic z přetlaku c) plicní formy dekompresní nemoci d) ponoru na nádech po hyperventilaci 79. Příčinou barotraumatu plic z přetlaku je: a) přesycení tkání dusíkem při výstupu s dýchacím přístrojem b) zadržení dechu při výstupu během ponoru na nádech c) nedostatečné vydechování, případně zadržení dechu při výstupu s dýchacím přístrojem d) překročení tzv. hraniční hloubky pří ponoru na nádech 80. Vniknutí vzduchu do mezihrudí, případně do podkoží v oblasti krku a ramen se nazývá: a) pneumotorax b) vzduchová embolie c) syndrom karotických sinů d) emfyzém 81. Označte nesprávné tvrzení: a) Dekompresní nemoc nehrozí potápěčům, kteří nevyčerpají nulový čas pro danou hloubku. b) Kožní forma dekompresní nemoci nevyžaduje léčbu v dekompresní komoře. c) Parciální tlak kyslíku dýchaného při dekompresi pod vodou nesmí překročit 170 kpa. d) Doporučuje se, aby povrchový interval byl delší než 2 hodiny.

11 82. Mezi příznaky dekompresní nemoci nepatří: a) bolest u kořene nosu a pod očima b) bolest za hrudní kostí c) bolest ve svalech a kloubech d) mramorování pokožky 83. Plicní forma dekompresní nemoci: a) je provázena bolestmi ve svalech a kloubech b) nevyžaduje léčbu v přetlaku c) je způsobena ucpáním krevních vlásečnic v plicích bublinkami dusíku d) je charakteristická mramorováním pokožky 84. V případě dekompresní nemoci se nedoporučuje: a) dodávat kyslík b) podávat léky proti bolesti (analgetika) c) uložit postiženého v klidu d) zajistit odborné vyšetření postiženého 85. Označte nesprávné tvrzení: a) Všechny formy dekompresní nemoci vyžadují léčbu v dekompresní komoře. b) Svalově-kosterní forma je nejčastější formou dekompresní nemoci. c) Kožní forma dekompresní nemoci je způsobena ucpáním krevních vlásečnic v pokožce bublinkami dusíku. d) Nejvíce případů dekompresní nemoci se projeví v době od 30 minut do 3 hodin po vynoření. 86. Plicní forma dekompresní nemoci: a) blokuje výměnu dýchacích plynů b) ohrožuje srdeční činnost c) vyžaduje okamžitou léčbu v dekompresní komoře 87. K příznakům svalově-kosterní formy dekompresní nemoci nepatří: a) držení končetin v ohnuté poloze b) bolest ve svalech c) bolest za hrudní kostí d) bolest v kloubech 88. Léčbu v dekompresní komoře vyžaduje: a) lymfatická forma dekompresní nemoci b) svalově-kosterní forma dekompresní nemoci c) kožní forma dekompresní nemoci 89. Plicní forma dekompresní nemoci: a) může vést k selhání srdeční činnosti b) může způsobit pneumothorax c) je způsobena bublinkami dusíku uvnitř plicních sklípků

12 90. Léčbu v dekompresní komoře nevyžaduje: a) svalově-kosterní forma dekompresní nemoci b) plicní forma dekompresní nemoci c) nervová forma dekompresní nemoci d) lymfatická forma dekompresní nemoci 91. Nejzávažnější formou dekompresní nemoci je: a) kožní forma b) nervová forma (postižení centrálního nervového systému) c) lymfatická forma d) svalově-kosterní forma 92. Ochrnutím se projevuje: a) plicní forma dekompresní nemoci b) svalově-kosterní forma dekompresní nemoci c) nervová forma dekompresní nemoci d) krevní forma dekompresní nemoci 93. Dekompresní nemoc se nejčastěji projevuje: a) nervovou formou b) plicní formou c) lymfatickou formou d) svalově-kosterní formou 94. Charakteristickým příznakem kožní formy dekompresní nemoci je: a) promodrání rtů, sliznic a nehtových lůžek b) třešňově červené zbarvení rtů, sliznic a nehtových lůžek c) mramorování pokožky d) neovladatelný třes 95. Mělký dech, dušnost a bodavá bolest za hrudní kostí patří k projevům: a) svalově-kosterní formy dekompresní nemoci b) plicní formy dekompresní nemoci c) nervové formy dekompresní nemoci d) lymfatické formy dekompresní nemoci 96. Mramorování pokožky je příznak: a) nedostatku kyslíku b) otravy oxidem uhličitým c) otravy oxidem uhelnatým d) kožní formy dekompresní nemoci 97. Svalově-kosterní forma dekompresní nemoci: a) nutí postiženého držet končetiny v ohnuté poloze b) vyžaduje léčbu v dekompresní komoře c) snese i déletrvající transport do dekompresní komory 98. Příznaky dekompresní nemoci se projeví: a) do 3 minut po vynoření b) ihned po vynoření (případně již při výstupu) c) často teprve na břehu či lodi, někdy i za několik hodin d) do 10 minut po vynoření

13 99. Riziko dekompresní nehody zvyšují: a) dýchání čistého kyslíku na dekompresi b) fyzická námaha a prochlazení pod vodou c) povrchové intervaly delší než 2 hodiny d) ponory v nulových časech 100. Nahrazením dusíku v dýchacím médiu héliem odstraníme: a) hloubkové opojení b) dekompresi c) nebezpečí podchlazení (hypotermie) NN TABULKA SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ Zkušební testy SPČR c 26c 51a 76d 2d 27d 52c 77a 3a 28a 53d 78b 4b 29a 54d 79c 5d 30c 55b 80d 6a 31d 56c 81a 7c 32c 57b 82a 8d 33b 58b 83c 9b 34a 59d 84b 10a 35b 60d 85a 11d 36c 61a 86d 12b 37d 62b 87c 13b 38d 63c 88b 14b 39a 64b 89a 15c 40b 65c 90d 16b 41d 66a 91b 17a 42b 67b 92c 18d 43c 68a 93d 19c 44a 69d 94c 20a 45c 70c 95b 21c 46a 71b 96d 22b 47b 72d 97d 23a 48a 73c 98c 24b 49a 74d 99b 25d 50c 75a 100a