Jak založit soukromou základní školu

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Centrum DVPP Závěrečná práce Jak založit soukromou základní školu Vypracovala: Mgr. Martina Lehoučková Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2018

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47 b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Šestajovicích dne Mgr. Martina Lehoučková

3 Poděkování Tímto velice děkuji Mgr. Renatě Jandové za trpělivost během vypracovávání mé závěrečné práce, Mgr. Kristýně Turkové a Mgr. Nadě Kalouskové za jejich zkušenosti se založením soukromé základní školy, mé kamarádce a kolegyni Romaně Ondrůškové, s níž jsem prošla procesem založení soukromé mateřské školky, a v neposlední řadě i své rodině za velkou podporu během celého studia.

4 Anotace: Závěrečná práce se zabývá postupem založení soukromé základní školy. První část se věnuje vysvětlení pojmů základní škola, soukromá základní škola a alternativní škola a rozdíly či shodami mezi nimi. Je zde také stručně popsána historie soukromých škol na území České republiky a současné důvody vzniku soukromých škol. Druhá kapitola se zabývá prvními kroky, jakými jsou formulování cílů a vize školy, hledání vhodného prostoru, definování rozpočtu či propagaci, které vedou k založení soukromé základní školy. Třetí kapitola popisuje právní rámec, jenž je potřeba splnit pro zařazení soukromé základní školy do rejstříku škol a školských zařízení a k získání dotace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Na závěr jsou shrnuta doporučení pro všechny potencionální zakladatele, kteří se do takového krásného ale náročného projektu chtějí pustit. Klíčová slova: Založení soukromé školy, žádost o zařazení do rejstříku škol a školských zařízení, žádost o dotace od MŠMT

5 Abstrakt: The final thesis deals with the process of establishing a private basic (i.e. elementary and lower secondary) school. The term state basic school, private basic school and alternative school and the differences and similarities between them are explained in the first chapter. There is also a description of the history of private schools in Czech Republic and actual reasons for founding them. The second chapter is about the first steps in establishing a private basic school that is writing goals and vision, looking for proper location, determining budget and planning promotion. The third chapter describes the legislative framework that is necessary to follow so that the private basic school becomes included into the Register of Schools and can apply for a subsidy from the Ministry of Education, Youth and Sports in the Czech Republic. In conclusion, the recommendations are summarized for the eventual founders who wish to undertake such a beautiful but challenging project. Key words: Establishing private school, applying for registration into the Register of Schools, apply for a subsidy from the Ministry of Education, Youth and Sports

6 Obsah 1. ÚVOD SOUKROMÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA Vymezení pojmu základní škola Vymezení pojmu soukromá základní škola Historie soukromých základních škol na území České republiky Vymezení pojmu alternativní škola Důvody zakládání soukromých základních škol Postup zřízení soukromé základní školy Důvody, cíle, vize Prostory Rozpočet Prezentace a propagace Postup zřízení soukromé základní školy právní rámec Vznik právnické osoby Zápis soukromé základní školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení Žádost o poskytnutí dotací na následují školní rok Doporučení pro zakladatele soukromé základní školy Závěr Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje Legislativa Internetové zdroje Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů... 55

7 1. ÚVOD V posledních letech je možné sledovat zvýšený zájem rodičů, kteří v období předškolního věku svého dítěte začínají aktivně zjišťovat informace o státní škole, do které by jejich dítě mělo nastoupit povinnou školní docházku. Tyto rodiče zajímá nejen prostředí školy, vyučující, ale ptají se na metody, kterými se na dané škole vyučuje, na způsob hodnocení, zda je ve škole bezpečné prostředí, kdy dítě může chybovat a o svých chybách diskutovat, zda jsou zde uplatňovány principy respektující výchovy, apod. Velmi často mívají tito rodiče jasnou představu, jak by jejich dítě mělo být vzděláváno. Tu ale zpravidla státní škola nenaplňuje. A tak se po celé České republice množí případy, kdy právě tito rodiče spojí síly a založí pro své děti školu novou, soukromou, s konceptem vzdělávání, který jim přijde smysluplný. Jako učitelka prvního stupně, ale také maminka dvou dětí těmto rodičům velmi rozumím. Zatímco jsem coby spoluzakladatelka soukromé Montessori školky nabídla své dceři bezpečné a respektující prostředí, ve kterém se díky uspořádání prostoru a pomůcek dle konceptu Marie Montessori mohla rozvíjet podle svých vývojových fází s přirozenou chutí a radostí z poznávání a objevování, nyní sleduji, jaký vliv na ni má převážně frontální výuka a autoritativní přístup k žákům v první třídě státní základní školy. Také jako učitelka první třídy, kam jsem se vrátila po sedmi letech mateřské dovolené, během níž jsem s kamarádkou založila a dva a půl roku vedla soukromou Montessori školku, cítím, že mi uspořádání a materiální vybavení tříd, požadované metody výuky, naplněnost tříd dětmi, časové omezení zvoněním, známkování, upozorňování na chyby apod. už vůbec nevyhovuje a nedává smysl. Začala jsem tedy zvažovat možnost založení vlastní soukromé základní školy. Jelikož mám již nějaké zkušenosti se zakládáním soukromé školy mateřské a vím, že jde o projekt náročný, rozhodla, jsem se napsat závěrečnou práci, jejímž 7

8 cílem je popsat jednotlivé kroky, které vedou k založení soukromé základní školy tak, aby ji bylo možné využít jako příručku při plánování jednotlivých úkolů, a která by poskytla rady a tipy vedoucí k úspěšnému dotažení takového projektu. Na začátku práce se zabývám vysvětlením jednotlivých pojmů a také stručnou historií soukromých základních škol na území našeho státu. V dalších kapitolách pak popisuji dílčí kroky, které je potřeba projít při zakládání soukromé základní školy. V závěru uvádím několik doporučení, která vyplynula při zpracování závěrečné práce, a která by mohla usnadnit cestu k úspěšnému dokončení projektu. 8

9 2. SOUKROMÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA V této kapitole se věnuji vymezení pojmů základní škola, soukromá základní škola a alternativní škola. Zaměřuji se zejména na rozdíl mezi státní a soukromou základní školou. A naopak u pojmů soukromá a alternativní škola poukazuji na shodné znaky, které často vedou k záměně těchto pojmů. Uvádím zde také stručnou historii vzniku a vývoje počtu soukromých základních škol na území České republiky. V závěru zmiňuji důvody, jenž mohou vést rodiče k rozhodnutí vzdělávání svého dítěte na soukromé základní škole. 2.1 Vymezení pojmu základní škola Pojem základní škola se v naší republice objevuje v roce 1960, kdy byla uzákoněna základní devítiletá škola (zákon č. 186/1960 Sb.). Slovo základní zde označovalo zaměření školy na výchozí a podstatné vzdělávání, které žákům poskytuje základ všeobecného vzdělání soustředěného především na situace blízké praktickému využití v životě. (Průcha, J. 2009) V současné době je zaměření základní školy v České republice ukotveno v zákonu č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon) pod pojmem základní vzdělávání, jehož cíle jsou popsané v 44 takto: Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a přiměřeně řešit problémy, účinně spolupracovat a komunikovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní vůči jiným lidem, kulturám a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. (ŠKOL.ZAK, 2017) 9

10 Průcha, Walterová a Mareš (2003) označují základní školu za všeobecně vzdělávací školu, v níž mládež plní povinnou školní docházku. Ta je uzákoněna ve školském zákonu v 36 o plnění povinné školní docházky a ukládá povinnost školní docházky od šestého roku věku dítěte po dobu 9 let. Je určena pro všechny děti České republiky, ale i děti jiného členského státu Evropské unie, které na území našeho státu pobývají déle než 90 dnů. Z tohoto důvodu se jedná o nejrozšířenější typ vzdělávací instituce v rámci regionálního školství. (Průcha, J. 2009) Současná česká základní škola je rozdělena na dvě etapy (Průcha, J. 2009): První stupeň, který zahrnuje ročník (mezinárodní označení úrovně ISCED 1 ) Druhý stupeň, který zahrnuje ročník (mezinárodní označení úrovně ISCED 2 ) Dle typologie českých základních škol můžeme rozdělit základní školy na území České republiky do skupin podle různých kritériích: Tab. č. 1: Typologie českých základních škol dle Průchy Rozlišovací kritérium Varianty škol Zřizovatel veřejné / soukromé / církevní Celistvost školy plně organizované (1. 9. ročník) / neúplně organizované (1. 5. ročník) Organizace vyučování plnotřídní / malotřídní Populace žáků běžná / se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávací programy standardní / alternativní Přístup otevřený / selektivní Typ lokality městské / venkovské / velkoměstské Vyučovací jazyk český / polský / anglický / německý Zdroj: Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. 2009, s

11 2.2 Vymezení pojmu soukromá základní škola Z typologie českých základních škol dle Průchy v předchozí kapitole tedy vyplývá, že s pojmem soukromá základní škola se setkáme při dělení základních škol podle zřizovatele a to na základní školy státní veřejné, jejichž zřizovatelem je veřejný státní subjekt, např. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jiný rezort, obec nebo kraj, a na základní školy nestátní neveřejné, kam jsou zahrnuty školy soukromé a církevní. Obrázek č. 1: Rozlišení státních a nestátních škol v regionálním školství Zdroj: Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. 2009, s Dle Průchy (2001) je soukromá škola ta, která je zřizována a provozována jiným subjektem než státem (tj. MŠMT ČR nebo jiný resort), obcí, krajem nebo církví. Zřizovatelem soukromé školy je nejčastěji právnická nebo fyzická osoba, či společenství občanů. Tyto školy jsou financovány buď kombinací veřejných zdrojů a z neveřejného sektoru, nebo pouze z neveřejných zdrojů. Aby měla soukromá základní škola možnost čerpat státní dotace a hlavně, aby bylo vzdělání jí poskytnuté uznané státem, musí být zapsaná v rejstříku škol MŠMT ČR. 11

12 2.3 Historie soukromých základních škol na území České republiky Před rokem 1948 se na našem území objevují soukromé školy zejména v sektoru středoškolském (např. soukromá gymnázia, soukromé obchodní školy aj.). Po 2. světové válce jsou velké politické tlaky na zestátnění veškerého školství, ke kterému dochází okamžitě po nastoupení vlády komunistické strany na základě zákona č. 95/1948 Sb. (Průcha, J. 2009) Zřizování soukromých škol bylo umožněno po politické změně v roce Bylo podpořeno návrhem novelizace zákona č. 29/1984 Sb. o soustavě základních a středních škol, v němž byla definice školské soustavy doplněna právě o soukromé a církevní školy. Brzy po té byla tato novelizace převedena do podoby zákona č.171/1990 Sb. Tento zákon začleňuje základní, střední i speciální soukromé a církevní školy do výchovně vzdělávacího soustavy a zrovnoprávňuje je v oblasti dosahovaného produktu s ostatními školami. Rozhodující byla ale pro fungování nestátních škol vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 353/1991 Sb., o soukromých školách, která obsahovala přesná stanovení o zřizovateli takové školy, o požadavcích návrhu o jejich zřízení, ale také třeba i o postupu hodnocení a klasifikace žáků. (Průcha, J. 2009) Toto velmi liberální nastavení podmínek pro zřizování soukromých škol, jejich kvalitu fungování a také možnost financování ze státního rozpočtu, které bylo do roku 1995 velmi vysoké ( %), společně s politickou podporou přispělo k prudkému nárůstu počtu soukromých škol v první polovině devadesátých let 20. století. Dalším z důvodů vzniku nestátních škol byla možnost nového podnikatelského záměru, o který projevovali zřizovatelé velký zájem. První dvě soukromé základní školy se objevily hned ve školním roce 1990/1991. Dále může sledovat nárůst zájmu o soukromé základní školy z následujících grafů, které zaznamenávají vývoj počtu tříd základních škol dle zřizovatele v letech 1990/ /2017, a také z grafů, jenž sledují počet žáků základních škol dle zřizovatele za období 1991/ /

13 Graf č. 1 Vývoj počtu tříd základních škol dle zřizovatele ve školních letech 1990/ /2000 Zpracováno na základě dat z: (ČSÚ, 2011) Z grafu je patrný rychlý nárůst tříd soukromých základních škol z prvních šesti ve školním roce 1990/91 na 380 tříd na konci tohoto období. Tento prudký nárůst se ale nijak významně neodrazil na podílu v celkovém počtu tříd základních škol na území České republiky. V tomto období procentuální podíl tříd soukromých základních škol ani jednou nepřesáhl hranici 1 %. 13

14 Graf č. 2 Vývoj počtu žáků v základních školách dle zřizovatele ve školních letech 1991/ /2000 Zpracováno na základě dat z: (ČSÚ, 2011) V tomto období se celkový počet žáků navštěvujících základní školy trvale pohyboval nad 1 milionem. Z údajů uvedených v grafu č. 2 lze sledovat, že i přes postupný nárůst byl podíl žáků navštěvujících soukromé základní školy po celé období zanedbatelný a nepřesáhl 0,5 %. 14

15 Graf č. 3 Vývoj počtu tříd základních škol dle zřizovatele ve školních letech 2000/ /2010 Zpracováno na základě dat z: (ČSÚ, 2011) a (MŠMT, 2003/ /2013) Graf č. 4 Vývoj počtu žáků v základních školách dle zřizovatele ve školních letech 2000/ /2010 Zpracováno na základě dat z: (ČSÚ, 2011) a (MŠMT, 2003/ /2013) I v tomto období dochází k pozvolnému nárůstu počtu tříd a postupnému naplňování ročníků soukromých základních škol na rozdíl od snižujícího se počtu tříd 15

16 veřejných státních základních škol, což ale nesouviselo s odlivem žáků do nestátních škol. Šlo spíše o vliv demografického vývoje, zejména dlouhodobého poklesu porodnosti v ČR, který začal v první polovině devadesátých let 20. století. To je patrné i v grafu č. 4, kde je možné sledovat klesající počty žáků, které se ve školním roce 2003/2004 dostaly pod hranici 1 milionu. Naproti tomu ale absolutní počet žáků na soukromých školách stále postupně narůstá. Ve školním roce se podíl žáků na soukromých školách zvýšil o 0,81 % a v Praze v tomto roce navštěvovala tyto školy 2,85 % žáků. Graf č. 5 Vývoj počtu soukromých základních škol dle zřizovatele ve školních letech 2009/ /2017 Zpracováno na základě dat z: (MŠMT, 2003/ /2013) a (MŠMT, 2006/ /2017) 16

17 Graf č. 6 Vývoj počtu tříd základních škol dle zřizovatele ve školních letech 2009/ /2017 Zpracováno na základě dat z: (MŠMT, 2003/ /2013) a (MŠMT, 2006/ /2017) 17

18 Graf č. 7 Vývoj počtu žáků v základních školách dle zřizovatele ve školních letech 2009/ /2017 Zpracováno na základě dat z: (MŠMT, 2003/ /2013) a (MŠMT, 2006/ /2017) I v posledním období vyplývá ze statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tendence zvyšujícího se zájmu o soukromé školy. Zatímco ve školním roce 2010/2011 navštěvovalo celkových 80 těchto školních zařízení přes 6 tisíc dětí, o tři roky později překonal jejich počet stovku a počet žáků 7 tisíc. Ve školním roce 2016/2017 uvádějí statistky MŠMT existenci již 180 soukromých základních škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení, které navštěvuje téměř 12 tisíc žáků. I když se podíl soukromých základních škol na celkovém počtu zvyšuje, zůstává stále ale minimální. Soukromé základní školy navštěvují jen 2 % z celkového počtu žáků studujících základní školu. V současné době ustanovuje postavení soukromých škol školský zákon, ve kterém je popsáno postavení zřizovatelů nestátních škol. Otázku financování ze státního rozpočtu řeší zákon č. 306/1999 Sb. Prioritou ministerstva školství je kvalitní, silná a dostupná síť veřejných škol. Soukromé a církevní školy jsou dobrým doplňkem. U všech typů škol je ale pro nás 18

19 vždy na prvním místě kvalita, uvedl náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro řízení sekce vzdělávání Václav Pícl. (MŠMT, 2017) Přestože je z tohoto prohlášení jasná preference státních základních škol, odmítá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nařčení, že by vydalo rozhodnutí o nepovolování zápisu škol soukromých zřizovatelů o zapsání do rejstříku škol a školských zařízení. V tiskové zprávě z 8. února 2017 uvádí MŠMT, že od listopadu 2015 bylo skutečně zapsáno 42 nových soukromých škol z celkem 53 podaných žádostí. O vzniku nových škol rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě školského zákona, ale své stanovisko předává ministerstvu dle zákona i krajský úřad. Ve školském zákoně jsou stanovena kritéria, podle nichž se žádost schvaluje. Jedním z nich je například soulad s Dlouhodobým záměrem vzdělávání České republiky nebo naplněnost škol a hustota stávající sítě škol v dané oblasti. Nejčastějšími důvody zamítnutí žádosti o zřízení soukromé základní školy jsou nedoložení potřebných dokladů nebo nesoulad s Dlouhodobým záměrem vzdělávání daného kraje. V současné době zůstává financování soukromých škol prostřednictvím normativů na žáka. U soukromých základních škol dosahuje podpora státu první rok 60 % normativu. Pokud soukromá škola doloží inspekční zprávu a protokol o inspekci Českou školní inspekcí, může v dalších letech čerpat až 100 % normativu. Mezi soukromé školy bylo v roce 2016 vyplaceno celkem 4,548 mld. (MŠMT, 2017) 2.4 Vymezení pojmu alternativní škola Soukromé školy vznikají velmi často na popud rodičů ale i učitelů, kteří nejsou spokojeni s kvalitou a nabídkou vzdělávání státního základního školství v České republice a mají potřebu alternativního způsobu vzdělávání svých dětí. 19

20 Často se tedy setkáváme se zaměňováním pojmu soukromá škola se školou alternativní. Dle Průchy (2009) není pojem alternativní školy v současné době jednotně vymezen. Můžeme na něj pohlížet z různých hledisek, např. z hlediska zřizovatele a správy, financování, či z pohledu pedagogického. V obecnějším pohledu jde o všechny druhy škol bez ohledu na zřizovatele, tedy o školy soukromé, církevní a veřejné, které se od hlavního proudu standardních škol daného vzdělávacího systému něčím liší. (Průcha, J s. 107.) Většina soukromých základních škol nabízí nějaký alternativní program, či alespoň nějaký prvek navíc, který není ve státním školství běžně dostupný, dají se tedy zároveň považovat i za školy alternativní. Alternativní základní školy plní dle Průchy tři funkce: 1. Funkce kompenzační Tato funkce znamená, že alternativní školy vznikají, aby nahradily určité nedostatky, které se objevují v rámci standardního školství. 2. Funkce diverzifikační Tato funkce znamená, že alternativní školy vznikají k tomu účelu, aby zajišťovaly nezbytnou pluralitu vzdělávání. 3. Funkce inovační Z pedagogického hlediska se jedná o funkci nejdůležitější. Znamená, že alternativní školy vytvářejí prostor, v němž se realizuje experimentování a různé inovace vzdělávání. (Průcha, J s ) Všechny tři funkce charakterizují i většinu škol soukromých, proto se nám tyto dva pojmy opět prolínají. 20

21 Jelikož se z hlediska obecného pohledu mohou alternativní školy vyskytovat jak v soukromém, tak i ve státním školství, byla pro lepší orientaci vytvořena typologie alternativních škol. Obrázek č. 2 Typologie alternativních škol (Průcha, J s. 46) 2.5 Důvody zakládání soukromých základních škol Zvýšená poptávka po soukromých základních školách vychází hlavně od rodičů dětí, kteří mají zkušenost s alternativním způsobem vzdělávání svých dětí již ze soukromých mateřských škol, ale i od těch, kteří tuto zkušenost nemají, avšak nejsou spokojeni s úrovní a nabídkou vzdělávání na státních základních školách. Rodiče se při výběru škol čím dál častěji zaměřují na to, jak s nimi škola komunikuje, kolik žáků je v jedné třídě a zda tento počet umožňuje pracovat s dětmi 21

22 individuálně, jakými metodami se budou děti vzdělávat, kdy a jakým způsobem se děti začínají seznamovat s cizím jazykem. Mnoho rodičů také vyhledává školu, která nebude jejich děti stresovat testováním a známkováním. Za výhody soukromých základních škol z hlediska poptávky rodičů lze tedy považovat: - Rodinné prostředí soukromá škola je často velmi otevřená v komunikaci s rodiči, navazuje s nimi spolupráci, zve je do školy prostřednictvím dnů otevřených dveří, jarmarků a dalších školních akcí. Zapojuje je do dění školy. Dalším z rysů rodinného prostředí, se kterým se zde můžeme setkat, je oslovování vyučujících křestním jménem. - Menší počet dětí ve třídě umožňuje individuálnější přístup k dětem a nastolení bezpečného prostředí. - Můžeme se setkat i s věkově smíšenými skupinami v rámci jedné třídy, které podporují možnost učit se navzájem od sebe, pomáhat si ale i pomoc přijímat. - Nabídka celistvého alternativního programu, inovativní metody ve výuce nebo alespoň zaměření na určitý talent. - Odlišná organizace výuky. V soukromých školách často využívají například vyučování v blocích, projektového vyučování, výjezdy, exkurze, spolupráci s odbornými pracovišti, apod. - Slovní způsob hodnocení, který se na soukromých školách vyskytuje velmi často. - Edukační prostředí, které je více přizpůsobeno potřebám žáků. - Nabídka alespoň jednoho cizího jazyka. Velmi častá je bilingvní výuka nebo alespoň výuka cizího jazyka rodilým mluvčím. 22

23 Nevýhodami soukromých základních škol z hlediska možností rodičů je zejména: - Placení školného, které je pro tato zařízení i přes dotace od MŠMT nutné. - Možnost ověření si a porovnání kvality školy a jejích výstupů v porovnání se státními či jinými soukromými základními školami 23

24 3. Postup zřízení soukromé základní školy Zájem o soukromé základní školy v posledních letech narůstá. Nová soukromá vzdělávací zařízení vznikají po celé České republice z různých důvodů a pohnutek. Jedním z důvodů tohoto trendu je uváděn fakt, že přišla nová generace rodičů, která je v průměru o deset let starší než byli rodiče, se kterými jsme se na základní škole setkávali před deseti či dvaceti lety. Jestliže se nyní dle statistiky rodí většina dětí ženám kolem 30. roku života, setkáváme se na základních školách s rodiči ve věku let, z nichž stále více jich má vystudovanou vysokou školu. Ale i v případě, že vysokoškolské vzdělání nemají, mají za sebou mnohem více životních zkušeností a vyšší sebevědomí. Tito rodiče se chtějí na vzdělávání svých dětí podílet a proto je mnohem více zajímá, kde a jak se jejich dítě bude vzdělávat. Z těchto důvodů u nás vznikají soukromá vzdělávací zařízení, zřizovaná skupinou rodičů, kteří jsou díky svým zkušenostem schopní pustit se do založení soukromé základní školy a projekt dovést ke zdárnému konci. Další podněty pro vznik soukromých škol přicházejí od rodičů, kteří mají zkušenost se soukromou mateřskou školkou a přejí si, aby jejich dítě i nadále navštěvovalo zařízení, které nese stejnou myšlenku vzdělávání a výchovy. Svým zájmem a v rámci svých možností tak podporují rozšíření působnosti mateřské školky o vznik soukromé základní školy. Impuls ke vzniku soukromé základní školy ale může vzejít také od pedagogů, které oslovil jiný koncept vzdělávání a výchovy dětí a klasický směr a uspořádání ve státních školách jim již nevyhovuje. Ať už je na začátku projektu založení soukromé základní školy skupina rodičů, či pedagogů, je dobré stanovit si časový plán schůzek, na kterých bude tým zakladatelů postupně pracovat na dílčích úkolech. Předejde se tím odkládání plánovaných bodů a práce na jednotlivých částech projektu v rámci každodenních starostí. Je vhodné si úkoly a zodpovědnost za ně mezi členy rozdělit. 24

25 3.1 Důvody, cíle, vize Na společných schůzkách zakladatelů je zpočátku důležité společně důkladně zformulovat myšlenky, které je k založení soukromé školy vedou. Tyto důvody je určitě dobré uvést i v průvodním dopise k žádosti o zapsání základní školy do rejstříku škol a školských zařízení. Na základě těchto myšlenek lze pak zformulovat cíle, kterých chce skupina dosáhnout, a vizi celé školy do budoucnosti. Po zpracování základních myšlenek je dobré se zaměřit na to, jakou formou bude ve škole vzdělávání předáváno dětem a začít zpracovávat koncept školy a její školní vzdělávací program, který musí vycházet z rámcového vzdělávacího programu pro základní školy dostupného na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V této části projektu je vhodné si položit otázky: - Kolik ročníků bude škola mít na začátek? Jaká je vize do budoucnosti? - Jaké prostředí a prostor budete žákům a jejich rodičům nabízet? - Kolik dětí bude ve třídě, či skupině? - Jaké vzdělávací metody a formy budeme využívat při práci s dětmi? - Jak bude vyučování časově organizované? - Kolik a jaké předměty budou žáci mít? - Budou třídy rozdělené po ročnících, či půjde o skupiny věkově smíšené? - Jak budou žáci hodnoceni? - Jací vyučující budou na škole působit? - Jak bude probíhat spolupráce s rodiči? Je to také vhodná doba, kdy je výhodné navštívit jiné školy s podobnou myšlenkou vzdělávání a výchovy dětí a získat tak cenné rady, nápady a inspiraci. Důležité informace může přinést i průzkum okolí působení budoucí soukromé základní školy. Zmapovat si státní základní školy v místě působení i v jejím nejbližším okolí. Zjistit jejich kapacitu a naplněnost. Vhodné je také seznámit se 25

26 s dlouhodobým záměrem vývoje základního školství v daném kraji. Stejně tak je důležité zjistit, zda v okolí nepůsobí již jiná soukromá škola. A v případě, že ano, jaký má vzdělávací cíl, vizi, školné apod. 3.2 Prostory Dalším důležitým bodem je nalezení či vybudování vhodného prostoru. Zde je dobré se zaměřit na: - vhodnou lokalitu z hlediska dostupnosti pěšky, MHD, autem možnost parkování - orientaci budovy v prostoru (z důvodu dostatečného světla v místnostech i z hlediska intenzity hluku) - velikost prostoru uvnitř tak, aby odpovídal všem stavebním, technickým i hygienickým požadavkům určeným vyhláškou 410/2005 Sb., 268/2009 Sb. a 137/1998 Sb. - prostor okolo budovy Nabízí se hned několik možností: a) Koupě pozemku a vybudování nové stavby, kde je již při zpracování projektu počítáno s účelem budovy a tudíž jsou v něm zapracovány všechny náležitosti vyplývající z předpisů vyhlášky 410/2005 Sb., a je možné si projekt navrhnout tak, aby odpovídal záměru a vizi školy. I lokalitu lze zvolit tak, že bude mít dobrou dopravní dostupnost i možnost parkování. Je ale potřeba počítat, že vstupní finanční investice do pozemku, projektu a samotné stavby bude vysoká a její návratnost nejistá. Z tohoto pohledu se jedná o nejdražší variantu. 26

27 b) Přebudování vlastní nemovitosti, nabízí (samozřejmě s ohledem na stav nemovitosti) možnost rychlé alespoň částečné provozuschopnosti. Oproti pronájmu se zde vyhneme nákladům za nájemné a také stavební úpravy se plánují a řeší přímou cestou se stavebním úřadem a Krajskou hygienickou stanicí či s hasiči. Nevýhodou této varianty může být ztráta soukromí v případě, že objekt je současně i bydlištěm. c) Pronájem domu nebo komerčních prostor nabízí podobné výhody, jako předchozí varianta. Je ale potřeba počítat s navýšením rozpočtu o měsíční nájemné. To bývá nižší v případě, že se zavážete k pronájmu na delší dobu. Pokud byste ale objekt přestali využívat dříve, zůstala by vám povinnost platit nájemné. I zde je potřeba počítat se stavebními úpravami vedoucími ke schválení užívání prostor pro navrhovaný účel (tj. výchovu a vzdělávání žáků), které je vždy ale potřeba konzultovat s majitelem. Proces je tedy náročnější. d) Pronájem třídy v jiné škole, která nemá naplněnou kapacitu, přináší výhodu prostředí schváleného pro vzdělávání a výchovu žáků. I nájemné se zpravidla pohybuje níže než pronájem prostor komerčních. Je také většinou možnost využít stravování v místní školní jídelně a tím odpadají starosti s zařízením stravování žáků, využití tělocvičny či hřiště.. Nevýhodou této varianty může být společné sdílení některých prostor (školní jídelna, šatny, wc, tělocvična, hřiště) s domácí základní školou, která mohou narušovat koncept soukromé školy. Aby mohl být objekt či prostor využíván za účelem výchovy a vzdělávání žáků či provozování školského zařízení (např. školní družiny nebo klubu, školní jídelny, školní jídelny výdejny) je potřeba, aby splňoval stavebně technické a hygienické podmínky vycházející z vyhlášek 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu a 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu 27

28 a vzdělávání dětí a mladistvých, a byla mu udělena kladná stanoviska od Krajské hygienické stanice, stavebního úřadu a hasičů. Zásadní požadavky na prostory školy dle vyhlášky 410/2005 Sb.: - na žáka musí připadat 1,65 m 2 plochy třídy ve světlé výšce 3,3 m (může být snížena na 3 m, pokud je dodržen objem vzduchu na žáka) - na žáka musí připadat 5,3 m 3 vzduchu - v každé učebně musí být alespoň jedno umyvadlo s přívodem studené pitné vody - záchody a umývárny musí být odděleně pro každé pohlaví, musí být osvětlené a větratelné - pro 20 osob musí být jedna záchodová kabinka a jedno umyvadlo - pro přestávkový pobyt žáků je potřeba oplocené zpevněné nebo travnaté plochy (VYH, 410/2005) Další požadavky jsou pak na osvětlení, větrání, prostory tělocvičny, chodeb, šaten, úklidové komory aj. Od příslušného stavebního úřadu je potřeba získat stanovisko, ze kterého vyplývá, že prostory školy nebo školského zařízení (školní družiny, školní jídelny) lze užívat pro navrhovaný účel (např. kolaudační souhlas, kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o změně užívání, nebo jiné stanovisko stavebního úřadu, které potvrdí, že tyto prostory lze užívat pro činnost školy, školní družiny a školní jídelny). Na Krajskou hygienickou stanici je potřeba doložit projektovou dokumentaci, která musí být v souladu s požadavky 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. 28

29 V předložené projektové dokumentaci je nutno uvést tyto údaje: - Pozemek, který bude pro potřeby základní školy k dispozici - Velikost plochy v učebnách, která připadne na jednoho žáka - Vybavení šatnami - Počty a vybavení hygienických zařízení - Způsob zajištění zásobování objektu tekoucí pitnou vodou - Prostory k výuce tělesné výchovy - Osvětlení ve vnitřních prostorech základní školy - Údaje o způsobu zajištění stravování pro žáky např. smlouva se školským zařízením, které ho bude dodávat - Doložení změny užívání vydané stavebním odborem (ZAK, 258/2000) Výše uvedené požadavky jsou nezbytné ke komplexnímu posouzení žádosti. Krajská hygienická stanice se po posouzení předložené dokumentace vyjadřuje formou závazného stanoviska. 3.3 Rozpočet Na začátku jakéhokoliv projektu je potřeba si nadefinovat odhadovaný rozpočet, kde se odhadem vyčíslí jednotlivé položky. Částky budou orientační, ale měly by vycházet z porovnání cen za dané služby v lokalitě, kde bude soukromá základní škola zřízena a provozována. Rozpočet lze rozdělit na dvě části: a) V první části rozpočtu jsou vyčísleny počáteční investice, mezi které patří všechny finance použité na stavbu, případně jen stavební úpravy objektu, veškeré vybavení všech prostor nábytkem, elektrospotřebiči, IT zařízením, vybavení tříd výukovými pomůckami a vybavení kanceláře. Je potřeba také počítat s náklady za marketingové nástroje (reklamní materiály, webové 29

30 stránky) a pojištění. V případě zaměstnanců již od počátku projektu je nutné počítat i s financemi na lidské zdroje. b) V druhé části rozpočtu jsou vyčísleny měsíční náklady na provoz školy. Zde by měly být částky za zálohy na energie, pronájem prostor, či splátka půjčky na pořízení objektu, personální náklady (plat pro ředitele, pedagogy, asistenty pedagogů, družinářku, hospodářku, uklizečku), náklady na další vzdělávání pedagogů, na úklidové prostředky, kancelářské prostředky, telefon, reklamní materiály, vybavení tříd či úpravu prostor. Na základě odhadovaného rozpočtu je potřeba řešit zdroje a možnosti financování. I zde se nabízí několik možností: - Financování z vlastních zdrojů - Bankovní úvěr či půjčka - Dotace od státních institucí dotace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy viz. kap Dotace od Evropské unie Pro rozpočet je potřeba definovat také stranu odhadovaného příjmu. U soukromé základní školy tato částka vychází zejména z výše školného, dotace od MŠMT (jen v případě, že je škola zapsána do rejstříku škol a školských zařízení) a z placení ostatních služeb (školní obědy, školní družina, kroužky, semináře, apod.). V tuto chvíli je tedy potřeba stanovit cenu školného. Tato částka by se měla odvíjet od průzkumu výše školného v okolních soukromých základních školách, či soukromých základních školách se stejnou či podobnou nabídkou vzdělávacího programu. Je dobré vzít v úvahu také finanční možnosti potenciálních klientů. Důležité je rozhodnout, co vše v částce bude zahrnuto a jaké služby se budou platit nad její rámec (obědy, školní družina, kroužky). Následujícím krokem je pak sestavení ceníku, kde budou ceny jasně nadefinovány pro jednotlivé služby. Vhodné 30

31 je zvážit a případně zařadit i možnost slevy například pro sourozence, nebo při platbě na celý nebo půl školního roku předem. Na základě nadefinovaného ceníku lze odhadnout výši příjmu při určitém počtu žáků a vypočítat, v jakém momentu se začnou hradit měsíční náklady v plné výši a tedy kdy a za jakých podmínek může být škola provozuschopná. Poté lze dopočítat, v jak dlouhém časovém období je škola schopna splatit svými příjmy po pokrytí pravidelných nákladů jednorázovou vstupní investici. 3.4 Prezentace a propagace Neméně důležitým bodem při zakládání soukromé základní školy je prezentace a propagace školy. Je důležité důkladně promyslet postup, kde a jak bude škola prezentována, a zvážit a z finančního hlediska propočítat všechny možné způsoby jejího zviditelnění. Prvním krokem je bezesporu vymyslet logo školy, ve kterém se nějakým způsobem promítne spojitost se základní myšlenkou a vizí školy. Jelikož bude logo figurovat na všech propagačních materiálech je dobré, aby bylo jednoduché, originální a snadno zapamatovatelné. Je tedy dobré zapojit všechny členy zakládajícího týmu a případně přizvat ke spolupráci i nějakého profesionálního grafika. Následně je vhodné začít pracovat na webových stránkách. Nejprve se volí webová doména, ve které by měl, pro jednoduchost vyhledávání, figurovat název školy. Domény se vybírají a zjišťují v centrálním registru domén a u jejich správce V případě, že je zvolená doména volná, kupuje se u poskytovatele webový prostor tzv. webhosting. Pokud již zvolená doména existuje, je potřeba hledat vhodnou a dostupnou variantu. Při tvorbě webových stránek je vhodné spolupracovat s odborníkem tzv. webmasterem. Ten ale pracuje zejména na tvorbě struktury stránek a může 31

32 pomoci s tvorbou klíčových slov a odkazů, které mohou podpořit zobrazování webové stránky školy na prvních místech ve vyhledávačích. Veškerý obsah a texty webových stránek je ale nutné webmasterovi dodat, neboť jen zakladatelé školy vědí, co chtějí prostřednictvím svých webových stránek potenciálním klientům nabídnout a s čím je chtějí seznámit. Dalšími možnostmi propagace jsou: - Letáky, které je možné prostřednictvím roznáškové služby (např. České pošty, České distribuční, apod.) nechat roznést přímo do poštovních schránek - Reklamní plochy v obcích, na zastávkách hromadné dopravy - Inzerce v místních nebo regionálních zpravodajích (je důležité si ohlídat termíny uzávěrky vydání) - Billboard - Vizitky Důležitým faktorem pro realizaci většiny propagačních materiálů je vybrat správnou, kvalitní a rychlou tiskárnu. Zde je dobré si nechat vytisknout nejen propagační materiály, ale i zásobu hlavičkového papíru, přihlášek, ceníků, apod. Následně je velmi důležité zjišťovat a vyhodnocovat, kde a jak se lidé o škole dozvěděli, aby bylo možné nejúčinnější způsob propagace využít dále. Před samotným zápisem do prvního ročníku, který musím proběhnout ve státem stanoveném termínu dle 36 odst. 4 školského zákon tj. v období od 1. dubna do 31. dubna, je vhodné udělat například den otevřených dveří, kde budou mít zájemci z řad rodičů budoucích žáků možnost prohlédnout si prostory nové školy a seznámit se osobně s pedagogy a vedením školy, ale také s myšlenkou a vizí do budoucnosti. V případě, že prostory ještě nejsou k dispozici, je možné udělat besedu pro rodiče i na nějakém jiném místě. 32

33 4. Postup zřízení soukromé základní školy právní rámec Základním předpokladem pro to, aby soukromá základní škola mohla poskytovat vzdělání, které bude právoplatné a uznávané Český státem, je její zapsání do rejstříku škol a školských zařízení. Tento proces zahrnuje dva kroky. Za prvé vznik právnické osoby, která bude zřizovatelem nebo vykonavatelem činnosti soukromé základní školy. Za druhé podání žádosti o zapsání nové základní školy do rejstříku škol a školských zařízení. Jelikož se jedná o zásadní krok při zakládání soukromé školy, který se zdá vzhledem k různým právním náležitostem pro většinu lidí velmi složitý, věnuji se mu podrobně v následujících částech této kapitoly. Dalším důležitým počinem je v případě úspěšného zapsání školy do rejstříku škol a školských zařízení, získání dotací od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podáním této žádosti a jejími možnostmi se zabývám v závěru této kapitoly. 4.1 Vznik právnické osoby Právnickou osobu lze ustanovit formou notářského zápisu, kterým může být společenská smlouva nebo listina o založení např. společnosti s ručením omezeným, a její název musí dle 8a školského zákona obsahovat slova základní škola. Do předmětu podnikání se uvádí výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízení, v tomto případě konkrétně například provozování a činnost soukromé základní školy. Skutečný vznik právnické osoby je datován od dne zápisu do veřejného rejstříku. (MŠMT, 2016) 33

34 V současné době je dle 8 školského zákona několik možností právních forem, které umožňují tzv. neveřejnému zřizovateli zakládat školy a školská zařízení. Nejčastěji využívanými formami právnických osob pro vykonávání činnosti škol a školských zařízení jsou: a) Společnost s ručením omezeným b) Zapsaný ústav c) Školská právnická osoba a ) Společnost s ručením omezeným Jedná se o kapitálovou obchodní společnost, která využívá označení společnost s ručením omezeným, nebo zkratku spol. s r. o., či jen s.r.o.. Zakládá se formou veřejné zakladatelské listiny (v případě jednoho zřizovatele), nebo veřejné společenské smlouvy (pokud je zřizovatelů více). Tato listina se vyhotovuje formou notářského zápisu a musí obsahovat: 1. firmu společnosti, 2. předmět podnikání nebo činnosti společnosti, 3. určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, 4. určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, 5. výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, 6. výši základního kapitálu, 7. počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost, 8. vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění, 9. údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle zákona č. 90/2012 Sb. voleni valnou hromadou, 10. určení správce vkladů, 34

35 11. u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, která se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu. (ZAK, 90/2012), (MŠMT, 2016) b ) Zapsaný ústav Účelem založení této právnické osoby je provozování činnosti, která je užitečná společensky nebo hospodářsky. Využívá své osobní a majetkové složky. Výsledky činnosti ústavu jsou za předem stanovených podmínek rovnocenně dostupné každému. V názvu ústavu se musí objevit slova zapsaný ústav, nebo zkratka z. ú.. V rámci zakladatelského právního jednání musí vzniknout zakládací listina, nebo alespoň pořízení pro případ smrti, jež musí obsahovat: 1. název ústavu a jeho sídlo, 2. účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, 3. údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, 4. počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů, 5. podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu. V případě zřízení dozorčí rady je potřeba uvedení počtu jejích členů, jejich jména a adresu bydliště. (ZAK, 89/2012), (MŠMT, 2016) c ) Školská právnická osoba Tuto právnickou osobu lze zřídit na základě a a školského zákona, jejichž rejstřík vede MŠMT. Hlavní činností je poskytování vzdělávacích programů vyplývajících z 3 a školských služeb dle 7 odst. 4 školského zákona. 35

36 V případě jednoho zřizovatele se zakládá prostřednictvím zřizovací listiny. Pokud je zřizovatelů více, je potřeba zřizovatelské smlouvy. Oba dokumenty musí obsahovat: 1. název a sídlo školské právnické osoby, 2. u právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby zřizovatele, bylo-li přiděleno, 3. u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá trvalé bydliště na území ČR, 4. označení statutárního orgánu podle 131 školského zákona a způsob, jakým vystupuje jménem školské právnické osoby, 5. druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává, 6. vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti školské právnické osoby, 7. počet členů rady v případě školské právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle 124 odst. 2 pism. b ) školského zákona, 8. v případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele podle školského zákona, 9. vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba zřízena. (ZAK, 561/2004), (MŠMT, 2016) 4.2 Zápis soukromé základní školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení je žádostí, kterou se v souladu s 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zahajuje správní řízení v dané věci. Podává se podle sídla právnické osoby, jež bude činnost školy nebo školského zařízení vykonávat, tedy u příslušného krajského úřadu do 30. září pro následující školní rok. Podle ustanovení 146 odst. 2 školského zákona je ve výjimečných 36

37 případech možné podat tuto žádost i v mimořádném termínu. V tomto případě je ale potřeba počítat s dostatečnou časovou dotací, díky které bude moci proběhnout řádné správní řízení zakončené pravomocným rozhodnutím, jehož doba trvání může být až 5 měsíců. (MŠMT, 2016) Na žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku a její obecné náležitosti se vztahuje 45 zákona č. 500/2004 Sb., podle kterého musí žádost především splňovat náležitosti podání uvedené v 37 odst. 2 tohoto zákona, a musí z ní být patrné, o co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky řízení (v tomto případě účastníky řízení ve smyslu 145 školského zákona). Vedle obecných náležitostí musí dále žádost splňovat další náležitosti vymezené v 147 odst. 1 školského zákona. (MŠMT, 2016) Navrhovatelem a samozřejmě i účastníkem celého řízení zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku je právnická osoba, jež bude činnost vykonávat. V případě zápisu soukromé základní školy, která bude nabízet i odpolední zájmové vzdělávání v rámci školní družiny, či klubu, a bude mít i svou školní jídelnu, případně školní jídelnu - výdejnu (vydává stravu připravenou v jiném stravovacím zařízení), je potřeba podat žádosti dvě. Obě se podávají se všemi náležitostmi na příslušný Krajský úřad. Ten žádost o zápis soukromé základní školy se svým vyjádřením podstoupí k vyřízení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. O žádosti zapsání školní družiny a školní jídelny, či školní jídelny - výdejny rozhoduje krajský úřad, ale až po provedení zápisu ZŠ a příslušné právnické osoby Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Žádost o zápis soukromé základní školy a školského zařízení (školní jídelny, školní jídelny výdejny, školní družiny, či klubu) do rejstříku škol a školských zařízení musí obsahovat: 1. Žádost formou průvodního dopisu, ve kterém musí být přesně popsány, vysvětleny a zdůvodněny požadavky. Je vhodné zde rozepsat pohnutky a důvody rozhodnutí k založení soukromé základní školy, a vizi 37

38 do budoucnosti, kterou bude škola následovat. Měla by zde být uvedena forma a koncept vzdělávání a seznam školských služeb v případě školského zařízení. Je zde také vhodné uvést navrhovaný nejvyšší počet žáků, tříd, stravovaných, který ale musí korespondovat s doporučením z příslušného Stavebního úřadu a Krajské hygienické stanice. V případě, že je žádost v souladu s 146 odst. 2 školského zákona podávána v mimořádném termínu, je potřeba popsat i důvod zmeškání řádného termínu předložení žádosti. 2. Vyplněný formulář žádosti, který je dostupný ke stažení na webu MŠMT ( Zde je potřeba přesně a správně vyplnit základní identifikační údaje o škole, jejím zřizovateli a statutárním orgánu školy dle 147 odst. 1 písm. a ) až e ) školského zákona. 3. Rámcový popis personálního zajištění, ve kterém musí být uveden plánovaný počet pedagogických i nepedagogických pracovníků školy nebo školského zařízení. U každé pracovní pozice musí být uvedeno její zařazení ve smyslu 2 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předpokládaná odborná kvalifikace. Nejedná se ale o konkrétní jmenný seznam s osobními údaji. 4. Rámcový popis majetkového zajištění, v němž je potřebné popsat prostory, kde bude vzdělávací nebo školská služba probíhat. Je zde nutné shrnout popis movitých věcí důležitých pro zajištění řádné činnosti školy nebo školského zařízení, jako je vybavení prostor školy, školní družiny či jídelny, učebnice, učební pomůcky. Uvést, kde a za jakých podmínek bude probíhat praktické vyučování, tělesná výchova. Mělo by zde být uvedeno i vlastnictví výše uvedených prostor a movitého majetku a finanční zdroj, ze kterého byl jeho nákup hrazen. 38

39 5. Finanční zajištění činnosti školy nebo školského zařízení, kde musí být uvedeny všechny zdroje financování, tzn. dotace dle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (v případě splnění předem stanovených podmínek), příspěvky od žáků, sponzorské dary, vlastní prostředky atd. 6. Vzdělávací koncepce školy, která vychází z rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, dostupného na webu MŠMT, a je konkretizována samotnou školou do podoby Školního vzdělávacího programu. Z něj musí být patrné, jakým způsobem je výuka koncipována, nač je kladen důraz a jakými formy a metodami budou znalosti a dovednosti předkládány žákům. 7. Smlouva o zajištění školního stravování se přikládá pouze v případě, že právnická osoba vykonávající činnost školského zařízení (školní jídelna výdejna) poskytuje školní stravování tak, že nebudou sami nevařit, ale budou ho mít smluvně zajištěné u jiné osoby poskytující stravovací služby. 8. Doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo ke všem prostorám, v nichž bude probíhat vzdělávání nebo školské služby. Právo se musí vztahovat k právnické osobě, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení. V případě vlastnického práva je potřeba doložit výpis z katastru nemovitostí, který by neměl být starší než 6 měsíců, případně smlouvu kupní či darovací, pokud probíhá převod vlastnictví. Pokud se jedná o užívací právo dokládá se smlouva o nájmu, smlouva o výpůjčce, případně smlouva o podnájmu, kde je doporučeno uvést, že účelem nájmu je poskytování vzdělávání. 9. Stanovisko příslušného stavebního úřadu, ze kterého musí jasně vyplývat, že je možné příslušné prostory základní školy užívat pro navrhovaný účel (např. kolaudační souhlas, kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o změně 39

40 užívání, nebo jiné stanovisko stavebního úřadu, které potvrdí, že příslušné prostory lze užívat pro činnost základní školy). 10. Stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (Krajské hygienické stanice), z něhož musí být jasně patrné, že jsou tyto prostory z hlediska právních předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví vyhovující pro daný účel. Ve vyjádření ze Stavebního úřadu i z Krajské hygienické stanice musí být uveden údaj o nejvyšším počtu osob, které lze v příslušných prostorách vzdělávat (v případě základní školy), a kterým mohou být poskytovány školské služby (školní jídelna, školní jídelna výdejna, školní družina) současně v jeden okamžik. Jedná se o stanovisko určené výhradně pro potřeby školského rejstříku s názvem Stanovisko k žádosti o zápis školy/školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení, které Krajská hygienická stanice vydá podle 147 odst. 1 písm. h školského zákona. Z hlediska důvěryhodnosti by opět nemělo být starší 6 měsíců. 11. Doklad osvědčující zřízení, založení nebo vznik právnické osoby, která bude činnost školy nebo školského zařízení vykonávat. Zde je potřeba doložit, že již byly učiněny právní kroky k založení právnické osoby, nebo doklad, že právnická osoba v době podání žádosti již existuje. Podoba dokladu se odvíjí od formy právnické osoby (viz. kap. 4.1 ). Z ustanovení 8a odst. 1 a 3 školského zákona je nutné dodržet, že název právnické osoby musí obsahovat slova příslušného typu školy nebo školského zařízení, to v tomto případě znamená slova základní škola, školní družina, školní klub, školní jídelna, školní jídelna-výdejna. V případě, že je žádost podávána školskou právnickou osobou, není doklad o jejím vzniku požadován, a to ani zpětně. Důvodem je, že oba tyto procesy (žádost o zapsání školy nebo školské zařízení a zápis školské právnické osoby, 40