Jak si vedou stojaté vody v povodí Vltavy? Jindřich Duras, Libuše Opatřilová

Transkript

1 Jak si vedou stojaté vody v povodí Vltavy? Jindřich Duras, Libuše Opatřilová

2 HLAVNÍ PROBLÉM EUTROFIZACE FLUKTUACE HLADINY OSTATNÍ úprava břehů, rekreace => metodika hodnocení Fytoplankton Ryby Makrofyta Průhlednost Teplota vody Kyslík a ph FOSFOR

3 Retence v % DOBRÝ TOK DOBRÁ NÁDRŽ 0 R 1,84 1 1,84 Retence P TRT Doba zdržení (dny) TRT HEJZLAR et. al., i dobrý tok pod nádrží a také dobrý oceán vše spolu souvisí, administrativní úpravy limitů nic pozitivního přinést nemůžou +princip obecné retence fosforu = NUTNO SJEDNOTIT Pro výpočet konc. P pro stojaté vody se jako základ bere dobrá konc. P v přítocích podle přísnější metodiky Rosendorfovy, protože jinak by výsledky byly mimo. Je nezbytné rozšířit R. metodiku i pro vodní útvary tekoucí. Rosendorf P. (2011) Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích. Závěrečná zpráva. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. 20 s.

4 POTÍŽE Sledovat dostatek biologických parametrů Makrofyta zlepšit metodiku Ryby výzva práce už probíhají... nákladné, náročné, zvládá jediné pracoviště v ČR Odebírat správné vzorky směsný i hladinový vzorek Předávat data k hodnocení Rozšíření ARROW??? bez dat se obtížně koriguje metodika, hledají vztahy..

5 VÝSLEDKY V ČR celkem 71 VÚ stojatých vod = HMWB a AWB PVL 27 VÚ (38%) z toho je 13 rybníků

6 VÝSLEDKY: NÁDRŽE Kritické faktory: Biomasa fytoplanktonu (chlorofyl a) Podíl sinic na biomase fytoplanktonu Fosfor + Průhlednost Min. nasycení O 2 - podzimní cirkulace Biomasa nevyhovuje, protože nevyhovuje ani konc. P => nemůže vyhovovat ani průhlednost, která je dána právě biomasou fytopl., a nevyjde ani kyslíkový režim, který je ovlivněn odumírající biomasou planktonu => FOSFOR je klíčový faktor!

7 VÝSLEDKY: NÁDRŽE Kritické faktory: Biomasa fytoplanktonu (chlorofyl a) Podíl sinic na biomase fytoplanktonu Celá ČR Máme hrát na sinice i při nízkém chlorofylu a?!

8 VÝSLEDKY: NÁDRŽE U průtočných nádrží není těsný vztah mezi P a biomasou (proplachy atd.) Vztah je tedy těsný, dokládající hlavní roli fosforu pro biomasu řas a sinic (nejde o N, ale o P!) Sinice, které jednou ovládnou stojatou vodu, velmi nerady ustupují i při velmi nízkých konc. P => nemáme jistotu, že po opatřeních se podíl (%) sinic sníží. Ale máme jistotu, že biomasa sinic bude nízká => nebude takový dopad na rekreaci, vodárenství... Máme hrát na sinice i při nízkém chlorofylu a?!

9 KYSLÍKOVÁ MINIMA Podzimní cirkulace =>zprůměruje se O 2 => 2-3 mg/l O 2 v celém sloupci ORLÍK SLAPY VIII. VIII. X. => VLIV NA VÚ NÍŽE: O 2, teplota, hydromorfologie Export kyslíkových deficitů = i zhoršeného ekol. potenciálu z Orlíka do Slap, které jinak vykazují poměry příznivé X.

10 vs Dobrý EP: 4 x 4 Střední EP: 4 x 2 Poškozený EP: 3 x 5 Zničený EP: 2 x 3 průměrný EQR: 0,53 x 0,43 Posun způsoben zřetelně např. vodností roku V suchých letech dlouhé korytovité nádrže vykazují stav u hráze lepší, naopak mělké průtočné nádrže spíše horší

11 PERSPEKTIVA Dočkáme se zlepšování ekol. potenciálu stojatých vod? Nádrž Hracholusky u Plzně vodné roky bývají horší a suché lepší trend je poměrně optimistický

12 VN HRACHOLUSKY:PŘÍTOK Obsah P v přítoku se snížil dramaticky, ale jakost vody v nádrži se tak moc nezlepšila...

13 VN HRACHOLUSKY - PŘÍTOK Jednou z příčin je, že nejvyšší konc. P v přítoku jsou v létě (bodové zdroje), takže řasy a sinice dostávají dostatek P v tom nejdůležitějším období růstu

14 ODLEHČENÍ JEDNOTNÉ KANALIZACE Obrovské dávky fosforu, obvykle mimo monitoring => Moudré hospodaření se srážkovou vodou ve městech a obcích => Zasakování, zelené střechy, zachycení a recyklace... => DLOUHODOBÉ ŘEŠENÍ V případě obcí převyšuje vstup P za deště vstup P za bezdeštného období (zřejmě násobně!) => bez řešení těchto vstupů P se asi s jakostí vody ve stojatých vodách dál nedostaneme... Řešením jsou opatření v sídlech: zasakování, zelené střechy a fasády, recyklace vody + technická opatření typu dešťová zdrž

15 SEDIMENTY -> v mělkých partiích v horní části nádrže stabilizují => STARÁ EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ P naakumulovaný v usazeninách se na principu rovnováhy vrací zpět do vody

16 VŠELÉKEM JE FOSFOR! chlorofyl => rizikovost sinic => průhlednost => podporuje makrofyta = odolnost proti fluktuaci hladiny + snad i dobrý vliv na rybí obsádku + dobrý vliv na kyslíkový režim Nezmírnit trochu princip ONE OUT ALL OUT? Řada členských států k tomu přistoupila, u nás zejména v podílu sinic na celkové biomase fytoplanktonu

17 VÝSLEDKY: RYBNÍKY Metodika není použitelná! chlorofyl i fosfor průhlednost rybí obsádka?! krmení + hnojení?! vypouštění vody?! NUTNÉ HODNOTIT JINAK jde o nastavení kritérií pro hodnocení rybníků obecně(!), nejen několika vodních útvarů

18 RYBNÍKY Úloha v krajině = EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY Zaměřit se zejména na úlohu rybníků v krajině (povodí) jako celku retence živin, biodegradace xenobiotik, vliv na klima a vodní režim obecně, biodiverzita, krása krajiny... Hlavní role: - management akvakultury - historie (v sedimentu) - vstup P z povodí (splašky) OBNOVIT DISKUSI NAD VYHLÁŠKOU ŘEŠÍCÍ RYBÁŘSKÉ HOSPODAŘENÍ

19 HNOJENÍ? Zastaralý metodický pokyn pro hospodaření na rybnících je třeba novelizovat, jinak se nepřiblížíme ani definici dobrého ekologického potenciálu rybníků. Zatím to vypadá, že není politická vůle, tak uvidíme.

20 CHOV VODNÍ DRŮBEŽE? => Otázka udržitelného hospodaření Rybníky mají v krajině obrovský význam a nelze jednoduše říci, že rybník byl odvozen od slova ryba a je tedy jen pro chov ryb. Zejména ne pro chov ryb, jehož intenzita se od 2. sv. války zvýšila 10x 20x a tedy vymkla se silně přírodním podmínkám.

21 Pláž zrní pro chované kachny

22 Rybník zničený přehnojováním sinicový vodní květ kombinován s masovým rozvojem krásnooček. Úpadek ekologické hodnoty: kyslíkového režimu, biodiverzity...; úpadek hodnoty a atraktivity krajinného prvku

23 VLIV NA VÚ NÍŽE Export biomasy (BSK 5, TOC) => dotace biocenóz potravou => deformace potravních sítí => zhoršení ES/EP ze 306 VÚ tekoucích vod 274 z nich s rybníkem >1 ha Chl a >50 ug/l na 36 VÚ (průměr IV.-X.) na HVL ~2/3 menších toků významné zatížení pocházející z rybníků Hodnocení je komplikované i dalšími vlivy - hydromorfologie Náprava ±nemožná => změna VÚ na HMWB? Tato změna by otevřela možnosti pro diskusi nad zmírňujícími opatřeními, a to v nutném kontextu definice dobrého ekologického potenciálu rybníků

24