Profil vod ke koupání - rybník Hejtman Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Transkript

1 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání profilu vod ke koupání (NZPFVK) rybník Hejtman (m) (i) Nadmořská výška 460 m n.m. Plocha nádrže Základní hydrologická charakteristika (i) 78 ha Hloubka u hráze 6 m, průměrná hloubka je cca 1.9 m. Teoretická doba zdržení vody je 20 dní. Q a = 1,42 m 3 /s q a (specif.odtok) = 8,51 l/s.km 2 Kompetentní KHS (i) Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, Kompetentní správce povodí a Povodí Vltavy, státní podnik, RNDr. J. Duras PhD. zpracovatel (i) (jindrich.duras@pvl.cz), Ing. M. Balejová (magdalena.balejova@pvl.cz) Poslední aktualizace profilu vod ke 2018 koupání (i) Přezkoumání profilu vod ke koupání (i) Voda ke koupání (T) Identifikátor vody ke koupání (IDHMB) KO (m) vody ke koupání (NZHMB) (m) (i) rybník Hejtman 2.1 Koupací místo (T) Identifikátor koupacího místa (IDPLAZ) KO (m) koupacího místa (NZPLAZ) (m) rybník Hejtman (i) Provozovatel (obec) (i) bez provozovatele Návštěvnost (i) <1000 Vybavení (i) Občerstvení a WC v ATC Jih Charakter břehu a dna (i) Břeh travnatý, přechází v les, dno písčité; vstup do rybníka upraven štěrkopískem Délka pláže (i) 300 m Krátkodobé (i) Nebylo zjištěno a je málo pravděpodobné. 3 Oblast vlivu (informace veřejnosti prostřednictvím mapy) Identifikátor oblasti vlivu (IDOV) (m) oblasti vlivu (NZOV) (m) povodí Koštěnického potoka po ř. km 6 Plocha oblasti vlivu 166,93 km Monitorovací body-hlavní (T) Identifikátor monitorovacího bodu (IDHMB, IDMB) (m) KO monitorovacího bodu (NZHMB, rybník Hejtman NZMB) (m) Riziko pro koupající Vyhovující stav ( Mikrobiální Dobrá jakost (SZÚ).

2 Obsah fosforu Koncentrace fosforu v letech byly zjišťovány v širokém rozmezí mg.l -1, většina hodnot leží pod hranicí 0.1 mg.l -1, tedy jsou sice poměrně nízké, ale mohou už podporovat zvýšený rozvoj sinic a řas. Od roku 2012 není ukazatel celkový fosfor monitorován. Výskyt sinic Značná meziroční variabilita poměrů, obvykle se celková biomasa fytoplanktonu pohybuje pod limitní hodnotou 50 ug.l -1, ovšem výjimečně byla tato limitní hodnota překročena (08/2014, 08/2017). Souvislost vede patrně k nahromadění biomasy větrem v příbřeží. Vysoká meziroční variabilita. Hodnocení vodního květu se sice v r zhoršilo oproti dřívější stabilní hodnotě "0" na 1-2 včervenci až srpnu, ale počty buněk sinic nebyl zjištěny vyšší než v jiných letech. Další faktory Průhlednost vody se pravidelně pohybuje blízko 1 m, vývojový trend nebyl zjištěn. Souhrnné hodnocení výsledků Dostupná data jsou zjevně zatížena polohou monitorovacího profilu (příbřeží, monitoringu (SouhrnHMB, SouhrnMB) (m) (i) kde může být biomasa řas a sinic nahromaděna větrem), proto nejsou vhodná k hodnocení trendu ani stavu celého rybníka. Vypovídají pouze o koupacím místě, kde může dojít k větší přítomnosti sinic, takže např. v r byla voda hodnocena jako nevhodná ke koupání na dva týdny v srpnu, v ostatních letech (2015, 2016, 2017) byla voda vhodná ke koupání celou sezónu s hodnocením "mírně zhoršené vlastnosti vody" nebo "zhoršená jakost vody". 3.1 Monitorovací body-vedlejší (T) Identifikátor monitorovacího bodu (IDHMB, IDMB) (m) 2462 monitorovacího bodu (NZHMB, Koštěnický p.-rybník Hejtman nad NZMB) (m) Mikrobiální Přijatelná jakost Obsah fosforu Koncentrace fosforu na přítoku do rybníka zjišťována nízká, průměrné roční hodnoty z monitoringu ( ) leží v rozmezí mg.l -1, roční průměry překračují přípustné dle NV č. 401/2015 Sb. Výskyt sinic Další faktory Hodnoty ph byly zjišťovány v příznivém rozmezí. Souhrnné hodnocení výsledků Výsledky monitoringu ukázaly, že v posledních letech se mírně zvýšily v letním monitoringu (SouhrnHMB, SouhrnMB) (m) období koncentrace sloučenin fosforu. Příčinou jsou změny chování (i) Staňkovského rybníka - voda z něj odtéká požerákem ode dna a reaguje proto na to, co se děje na rozhraní sediment/voda za bezkyslíkatých poměrů. Zatímco v dlouhé sérii předchozích let se ze sedimentů Staňkovského rybníka žádný fosfor neuvolňoval, v posledních letech dochází ke změně a fosfor z bahna do vody začíná přestupovat. Důležité je, jaký bude vývoj v dalších letech. 3.2 Bodové zdroje (T) Identifikátor bodového zdroje bodového zdroje (NZBZ) (IDBZ) (m) Obec Číměř ČOV ČEVAK Nová Bystřice ČOV Obec Číměř Sedlo ČOV Mikrobiální z bodového zdroje Rizikovost nízká (L). (m) Přísunu fosforu z bodového zdroje Rizikovost nízká (L).

3 Souhrnné hodnocení bodového zdroje Rizikovost byla vyhodnocena jako nízká, protože vliv těchto bodových zdrojů (SouhrnBZ) (m) (i) je eliminován ve Staňkovském rybníce. 3.3 Difúzní zdroje (T) Identifikátor difúzního zdroje D01 difúzního zdroje Mezipovodí nad r. Hejtman a pod r. Staňkovský Mikrobiální z difúzního zdroje Rizikovost střední (M) se vztahuje zejména na možnost kontaminace odpadními vodami z obce Staňkov. Přísun fosforu z difúzního zdroje Rizikovost extrémní (E). Jedná se o vstupy fosforu především: (i) z rybníka Staňkovského, dále (ii) z drobných sídelních jednotek, včetně Staňkova, (iii) z rybníka Špačkov a z ostatních rybníků a (iv) z ostatních ploch v mezipovodí. (SouhrnDZ) (m) (i) Pro kvalitu vody v rybníce je zásadní přísun fosforu hlavním přítokem, tedy z rybníka Staňkovského. Ve srážkově bohatších obdobích se uplatňuje i přítok z rybníka Špačkov, odkud přitéká voda fosforem velmi bohatá, ovšem za bezdeštného období je průtok vody malý. Vliv ostatních rybníků a zejména zemědělských ploch je okrajový. Identifikátor difúzního zdroje D02 difúzního zdroje Rybí obsádka Mikrobiální z difúzního zdroje Rizikovost nízká (L). Přísun fosforu z difúzního zdroje Rizikovost extrémní (E). Rybník je využíván extenzivně, ryby jsou loveny na udici. Podle rozborů zooplanktonu je rybí obsádka poměrně hustá, tedy spíše nepříznivě působící na koloběh živin. (SouhrnDZ) (m) (i) Stávající rybí obsádka má při poměrně krátké době zdržení vody v rybníce význam pro kvalitu vody spíše okrajový, jakkoli by její úpravou zřejmě mohla být částečně příznivě ovlivněna jakost vody. Pro přesnější závěry není dostatek údajů. Identifikátor difúzního zdroje D03 difúzního zdroje Sedimenty Mikrobiální z difúzního zdroje Rizikovost nízká (L). Přísun fosforu z difúzního zdroje Rizikovost střední (M). Přestože jsou v létě u dna rybníka poměry zcela anoxické, fosfor ze sedimentu téměř uvolňován není (monitoring v roce 2010). (SouhrnDZ) (m) (i) Rizikovost střední (M). Fosfor je v sedimentech poměrně pevně vázán a podle výsledků z monitoringu r se z nich v zásadě neuvolňuje. Situaci je ovšem třeba prověřit v suchých letech, kdy jsou u dna kyslíkové poměry horší než ve vodném r Identifikátor difúzního zdroje D04 difúzního zdroje Staňkovský rybník Mikrobiální z difúzního zdroje Rizikovost nízká (L).

4 Přísun fosforu z difúzního zdroje Rizikovost vysoká (H). Voda, která protéká Staňkovským rybníkem tvoří naprostou většinu vody, která do Hejtmana vstupuje, proto je každé zvýšení obsahu fosforu zde velmi rizikovým faktorem. Chování Staňkovského rybníka se - jak naznačují výsledky provozního monitoringu (SouhrnDZ) (m) (i) Povodí Vltavy, státní podnik - začínají měnit nepříznivým směrem: za letních anoxií se začíná uvolňovat fosfor ze sedimentů. Je otázka, jak rychle se projeví tato skutečnost na úživnosti r. Hejtman a zda bude možné navrhnout a uskutečnit nějaká nápravná opatření. 4 Celkové zhodnocení Závěry (i) Rybník je disponován k dobré kvalitě vody, koncentrace fosforu jsou poměrně nízké a přítomnost sinic nepřekračuje hranice vhodnosti ke koupání. V některých letech může být ovšem rozvoj sinic intenzivnější s negativním dopadem na rekreační využitelnost koupacího místa. Trend vývoje kvality vody je zatím - setrvalý stav. V posledních letech se ale objevilo riziko zvyšování koncentrace fosforu ve vodě přitékající od r. Staňkovského. Návrhy opatření ke snížení (i) Ke konkrétnímu návrhu není zatím dostatek údajů. Předběžně lze uvažovat o možnostech snížení vstupu fosforu ze Špačkova a zatím v teoretické rovině i o možnostech snížení vstupu hlavním přítokem, případně o mírné modifikaci rybí obsádky. Další opatření řízení (i) Pokračovat v podrobném monitoringu kvality vody rybníka. Přijatá opatření ke snížení (i) Nejsou známa. 5 Podklady (i) Interní zprávy Povodí Vltavy, státní podnik. Potužák J., Duras, J., Borovec J., Rucki J., 2010: Rybyníky Dehtář a Hejtman - látkové bilance. Sborník konference Revitalizace nádrže Orlík. Písek, 2010.

5 Vodot eč I Koštěnický p. Číměř Sedelský p. Lhotský p. Bystřický p. Červený p. Nová Bystřice Staňkov Chlum u Třeboně Vodoteč I Legenda: Vodní tok Oblast vlivu Povodí IV.řádu Vodní plocha Budova, blok budov Koupací místo XW Hlavní monitorovací bod, vyhovující stav #* Vedlejší monitorovací bod, nevyhovující stav!( Bodový zdroj se střední a nízkou rizikovostí nebo bez hodnocení rizikovosti Difúzní zdroj s extrémní rizikovostí Difúzní zdroj s vysokou rizikovostí Zobrazeny jsou pouze monitorovací body, které byly užity při hodnocení jakosti vody v koupacích místech 1: Meters

6 Chlum u Třeboně Koštěnický p. Vodoteč I Vodoteč I Legenda: XW Vodní tok Oblast vlivu Povodí IV.řádu Vodní plocha Budova, blok budov Koupací místo Hlavní monitorovací bod, vyhovující stav á Difúzní zdroj - sedimenty - se střední a nízkou rizikovostí, nebo bez hodnocení rizikovosti!k Difúzní zdroj - ryby - s extrémní rizikovostí Difúzní zdroj Zobrazeny s extrémní jsou pouze rizikovostí monitorovací body, které byly užity při hodnocení jakosti vody v koupacích místech 1:5 500 Meters