SMĚRNICE MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY SMĚRNICE PRO VYHODNOCOVÁNÍ, VÝBĚR A OCHRANU OBJEKTŮ OBRANNÉ INFRASTRUKTURY A STANOVENÍ ROZSAHU ZPRACOVÁVANÉ DOKUMENTACE (Schválená usnesením vlády ČR ze dne 23. ledna 2013 č. 53) 2. aktualizované vydání PRAHA 2012

2 OBSAH: A. Úvodní ustanovení B. Objekty důležité pro obranu státu (ODOS) B.1. Charakteristika a rozdělení ODOS B.2. Zásady vyhodnocování a výběru ODOS B.3. Postup při vyhodnocování a výběru ODOS B.4. Dokumentace ODOS B.4.1. Centrální přehled ODOS B.4.2. Přehled o objektech určených za ODOS B.4.3. Přehled o objektech navrhovaných k určení za ODOS B.4.4. Oznámení o určení objektu za ODOS nebo navržení objektu k určení za ODOS B.5. Střežení ODOS Armádou České republiky C. Objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny (OMN objekty možného napadení) C.1. Charakteristika a kategorizace OMN C.2. Zásady vyhodnocování a výběru OMN C.3. Postup při vyhodnocování a výběru OMN C.4. Zásady ochrany OMN C.5. Dokumentace o OMN C.5.1. Souhrnný přehled OMN C.5.2. Přehled OMN C.5.3. Výpis z Přehledu OMN D. Finanční zabezpečení E. Obecné a administrativní zásady zpracování přehledů F. Závěr Přílohy: 1. Přehled používaných zkratek 2. Kritéria ústředních správních úřadů pro zařazení objektů krajským úřadem do přehledu OMN po kategoriích 3. Oznámení o určení objektu za ODOS, nebo navržení objektu k určení za ODOS 2

3 A. Úvodní ustanovení Cílem Směrnice pro vyhodnocování, výběr a ochranu objektů obranné infrastruktury a stanovení rozsahu zpracovávané dokumentace (dále jen směrnice OI) je stanovit zásady, kritéria a postupy při výběru objektů obranné infrastruktury a jejich vyhodnocování, upřesnit rozsah, obsah a způsob vedení zpracovávané dokumentace k nim a stanovit zásady jejich střežení a ochrany. Objekty obranné infrastruktury pro potřeby zajišťování obrany státu před vnějším napadením se rozumí: - objekty důležité pro obranu státu (dále jen ODOS) podle 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 222/1999 Sb.); - objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny (dále jen OMN), vyhodnocené krajským úřadem a Magistrátem hl. m. Prahy (dále jen KÚ) podle 7 zákona č. 222/1999 Sb. Směrnice OI vychází a navazuje na Koncepci operační přípravy státního území České republiky, č. j. V60292/ a Plán operační přípravy státního území České republiky na léta 2009 až 2012, č. j. V834/ Je návodem pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Českou národní banku, zpravodajské služby, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad a KÚ (dále jen navrhovatelé) k realizaci jejich úkolů v souladu se zákonem č. 222/1999 Sb. Při výběru objektů obranné infrastruktury se vychází ze schválených dokumentů, které se vztahují k plánování, řízení a organizaci obrany státu a ze stanovených úkolů, které je navrhovatel povinen k zajišťování obrany státu plnit. Mezi tyto objekty mohou být zahrnuty i subjekty výrobní i nevýrobní sféry provozující zařízení a objekty nebo poskytující služby, popř. vytvářející produkty ve stanovených oblastech kritické infrastruktury 1. Přehled objektů obranné infrastruktury je veden u Ministerstva obrany (dále jen MO) v aplikačním programovém vybavení (dále jen APV) Operační příprava státního území v hlavní aplikaci. Jednotliví navrhovatelé vedou přehled objektů obranné infrastruktury podle své působnosti (ústřední správní úřady) nebo podle území (KÚ) v externí aplikaci APV. V hlavní a externí aplikaci APV jsou vedena společná a specifická data o objektech po jednotlivých infrastrukturách, údaje o ochraně a střežení objektu v míru, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu, fotodokumentace objektu, výřezy z map a letecké snímky objektu a údaje o spojení na kontaktní osoby k danému objektu. V hlavní aplikaci APV je také sledováno, zda je objekt zároveň objektem obranné a kritické infrastruktury. B. Objekty důležité pro obranu státu ODOS jsou pozemky, stavby a další objekty strategického významu, jejichž poškozením, částečným nebo celkovým zničením, případně neutralizací jejich činnosti získá nepřítel zjevné vojenské výhody a podstatně naruší obranu České republiky před vnějším napadením. ODOS jsou vojenské a nevojenské. B.1. Charakteristika a rozdělení ODOS 1 Usnesení vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 934 k určení prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu; Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. 3

4 B.1.1. Vojenské ODOS 2 jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil České republiky. Dále vojenskými ODOS jsou pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává MO nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená. B.1.2. Nevojenské ODOS 3 jsou pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel, pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mají nebo mohou mít strategický význam, a které určí vláda. B.2. Zásady vyhodnocování a výběru ODOS B.2.1. Vyhodnocování a výběr objektů, navrhovaných k určení za ODOS podle 29 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., provádí MO. B.2.2. Za vyhodnocení a výběr pozemků a staveb určených k ochraně obyvatel podle 29 odst. 2 písm. b) zákona č. 222/1999 Sb., odpovídá Ministerstvo vnitra, které podle 7 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů zpracovává Koncepci ochrany obyvatelstva. B.2.3. Vyhodnocování a výběr objektů, navrhovaných k určení za ODOS podle 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 222/1999 Sb., provádí ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Česká národní banka, zpravodajské služby a Nejvyšší kontrolní úřad za oblast své působnosti. B.2.4. Úkoly spojené s vyhodnocováním a výběrem ODOS koordinuje MO. B O určení ODOS z Přehledu objektů navrhovaných k určení za ODOS rozhodne vláda České republiky svým nařízením. B.2.6. O určení ODOS, které budou střeženy armádou České republiky, rozhodne vláda České republiky svým nařízením. B.3. Postup při vyhodnocování a výběru ODOS B.3.1. Při vyhodnocování a výběru objektů, navrhovaných k určení za ODOS se posuzuje a zohledňuje výjimečnost, důležitost a strategický význam konkrétního pozemku, stavby, objektu a zařízení pro potřeby zajišťování obrany České republiky. K určení za ODOS se navrhují pozemky, stavby a objekty, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam při zajišťování obrany státu, zejména pro zajištění základních funkcí státu, zabezpečení ozbrojených sil České republiky, ostatních součástí bezpečnostního systému České republiky a spojeneckých ozbrojených sil. B.3.2. Po provedeném vyhodnocení a výběru: a) MO zpracovává data o ODOS podle 29 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., do hlavní aplikace APV. Přitom vychází z vymezení pojmu vojenský objekt. 4 ; b) Ministerstvo vnitra zpracovává data o ODOS podle 29 odst. 2 písm. b) zákona č. 222/1999 Sb., do externí aplikace APV. Export z externí aplikace APV zasílá MO do 31. ledna každého kalendářního roku se stavem k 1. lednu; 2 Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů, 29 odst. 1 a odst. 2 písm. a) 3 Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů, 29 odst. 2 písm. b), c) a d 4 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů 4

5 c) navrhovatelé uvedení v bodu B.2.3. zpracovávají data o objektech, navrhovaných k určení za ODOS podle 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 222/1999 Sb., do externí aplikace APV. Export z externí aplikace APV zasílají MO do 31. ledna každého kalendářního roku se stavem k 1. lednu. B.3.3. Export z externí aplikace APV zasílají navrhovatelé uvedení v bodu B.2.3. MO jako dokument stupně utajení VYHRAZENÉ. MO exporty importuje do hlavní aplikace APV. B.3.4. Exporty navrhovatelů zasílané MO musí být kompletní a obsahovat všechny požadované údaje externí aplikace APV ve všech záložkách. V případě, že export neobsahuje všechny údaje, nebo je zpracován v rozporu s uživatelskou příručkou, která je součástí externí aplikace APV, vrací export MO navrhovateli k odstranění nedostatků. B.3.5. MO každý kalendářní rok se stavem k 1. dubnu informuje Bezpečnostní radu státu (dále jen BRS) o provedení aktualizace dat objektů navrhovaných k určení za ODOS nebo určených ODOS. B.3.6. Po předložení informace do BRS o provedení aktualizace dat objektů a projednání v ní MO informuje všechny zpracovatele o výsledku aktualizace, případně o závěrech z jednání BRS. B.4.1. Centrální přehled ODOS B.4. Dokumentace ODOS Centrální přehled ODOS vede MO v hlavní aplikaci APV. Tento přehled obsahuje údaje o všech ODOS určených podle 29 zákona č. 222/1999 Sb. Centrální přehled ODOS podléhá režimu ochrany informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen zákon č. 412/2005 Sb.) a označuje se stupněm utajení DŮVĚRNÉ. B.4.2. Přehled o objektech určených za ODOS Přehled o objektech určených za ODOS podle 29 odst. 2 písm. b) zákona č. 222/1999 Sb. je veden u Ministerstva vnitra v externí aplikaci APV a označuje se stupněm utajení VYHRAZENÉ. Poskytování dat dalším subjektům není dovoleno. B.4.3. Přehled o objektech navrhovaných k určení za ODOS Přehled o objektech, navrhovaných k určení za ODOS podle 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 222/1999 Sb., je veden u ústředních správních úřadů podle oboru působnosti a KÚ a krajských vojenských velitelství (dále jen KVV) podle území v externí aplikaci APV a označuje se stupněm utajení VYHRAZENÉ. Poskytování dat dalším subjektům není dovoleno. B.4.3. Oznámení o určení objektu za ODOS nebo navržení objektu k určení za ODOS KVV zpracovává na základě přehledu o objektech, navrhovaných k určení za ODOS podle 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 222/1999 Sb. Oznámení o určení objektu za ODOS, nebo navržení objektu k určení za ODOS, které zasílá vlastníkovi a uživateli objektu. Součástí oznámení je požadavek na poskytnutí dat o objektu příslušným vojenským orgánům ke zpracování vojenské dokumentace k případnému střežení objektu. Vzor oznámení je uveden v příloze 3. Oznámení o určení nebo navržení objektu k určení za ODOS se ukládá do příloh externí aplikace APV. 5

6 B.5. Střežení ODOS Armádou České republiky B.5.1. Střežením ODOS se rozumí souhrn opatření, která mají vyloučit nebo omezit snahu nepřítele o získání zjevných vojenských výhod nebo narušení obrany státu poškozením těchto objektů, jejich částečným nebo celkovým zničením, anebo neutralizací v nich provozované činnosti. Opatření zahrnují přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků Armády České republiky a zpracování, vedení a aktualizaci dokumentace ke střežení ODOS. B.5.2. Ke střežení ODOS zpracovává MO rozkaz ministra obrany, obranné a operační plány a příslušnou vojenskou dokumentaci. Při zpracování vojenské dokumentace ke střežení ODOS je prováděna součinnost s vlastníky nebo provozovateli ODOS, s ústředními správními úřady a krajskými úřady. Tito jsou povinni v souladu s 6 odst. b) zákona č. 222/1999 Sb., poskytnout požadované podkladové materiály. B.5.3. Součástí zpracovávané vojenské dokumentace ke střežení ODOS je písemný součinnostní dohovor a písemný návrh smlouvy o střežení ODOS 5 mezi jejich vlastníky (provozovateli) a MO. Návrh smlouvy se průběžně aktualizuje. Tyto dokumenty se ukládají do příloh záložky Střežení v externí aplikaci APV. C. Objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny Na území České republiky jsou mimo ODOS i další objekty, které z hlediska své funkce při zajišťování obrany státu nemají strategický význam, ale na území správních obvodů krajů a obcí mají význam zásadní. Tyto objekty jsou v souladu s 7 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb. nazvány OMN. C.1. Charakteristika a kategorizace OMN C.1.1. OMN jsou objekty, které mají za stavu ohrožení státu a za válečného stavu svou povahou, funkcí nebo umístěním zásadní význam pro zabezpečení mobilizace OS ČR na území kraje, plnění opatření k zajišťování obrany na území kraje, zajištění základních životních potřeb obyvatel kraje a fungování státní správy a samosprávy na území kraje. C.1.2. Základní princip kategorizace OMN spočívá ve vyhodnocování a zařazování OMN do jednotlivých kategorií určených k naplnění požadavků na zajišťování obrany státu před vnějším napadením. C.1.3. K zajištění obrany státu se OMN rozdělují do čtyř kategorií: e 1 - objekty k zabezpečení fungování státní správy a samosprávy Jedná se o objekty, které svým zásadním posláním nebo funkcí hrají rozhodující roli v oblasti fungování státní správy a samosprávy na území kraje při zajišťování obrany ČR e 2 - objekty k zabezpečení úkolů ozbrojených sil ČR Jedná se o objekty, které jsou na území kraje již v míru plánovány pro zabezpečení ozbrojených sil ČR nebo jsou k jejich zabezpečení předurčeny a dále objekty, které by byly za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k zabezpečení ozbrojených sil ČR vyčleněny. e 3 - objekty k zabezpečení potřeb obyvatel při zajišťování obrany ČR 5 Na základě Rámcové dohody o spolupráci mezi MV a MO zveřejněná ve věstníku MV částka 82/2006 se uzavírá u objektů MV rámcová dohoda mezi MV a MO. 6

7 Jedná se o objekty, které slouží na území kraje k vytvoření nezbytných podmínek zabezpečení života, zdraví a základních životních potřeb obyvatelstva. e 4 - objekty pro zachování funkcí kraje při zajišťování obrany ČR Jedná se o objekty, jejichž narušení, omezení jejich činnosti nebo zničení by vážně narušilo běžný chod územně správního celku a schopnost využití obranné infrastruktury. C.2. Zásady vyhodnocování a výběru OMN C.2.1. KÚ vyhodnocují OMN a navrhují vládě cestou MO způsob jejich ochrany ( 7 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb.). Obecní úřady obcí s rozšířenou působností se podílejí na vyhodnocování OMN v rozsahu stanoveném KÚ ( 7a písm. a) zákona č. 222/1999 Sb.). C.2.2. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Česká národní banka, zpravodajské služby a Nejvyšší kontrolní úřad posílají KÚ návrh OMN, k nimž vykonávají vlastnická práva nebo jiná majetková práva fyzické osoby nebo právnické osoby, jejichž činnost souvisí s okruhem jejich působnosti podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. C.2.3. Cílem vyhodnocování objektů je výběr pouze takových objektů, jejichž napadení by významným způsobem vyvolalo omezení činností ozbrojených sil ČR, orgánů státní správy a samosprávy a života obyvatel v době stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu ve správním obvodu jednotlivých krajů a hl. m. Prahy. C.2.4. Při vyhodnocování OMN mohou KÚ požádat o součinnost a spolupracovat s teritoriálně příslušným KVV a dalšími teritoriálně příslušnými subjekty a orgány státní správy a samosprávy. Vyhodnocení a výběr OMN je KÚ prováděn na základě stanovené kategorizace OMN dle bodu C.3.1. a podle kritérií a návrhů, které poskytují ministerstva a jiné ústřední správní úřady v oboru své působnosti. Přehled kritérií pro výběr OMN všech ministerstev a jiných ústředních správních úřadů je uveden v příloze 2 této směrnice. C.3. Postup při vyhodnocování a výběru OMN C.3.1. Při vyhodnocování a výběru OMN navrhovatelé: A) zařazují jednotlivé objekty do těchto kategorií 6 : Číslo kategorie e 1 e 2 e 3 e 4 Název kategorie OMN Objekty k zabezpečení fungování státní správy a samosprávy při zajišťování obrany ČR Objekty k zabezpečení úkolů ozbrojených sil ČR Objekty k zabezpečení potřeb obyvatel při zajišťování obrany ČR Objekty pro zachování funkcí kraje při zajišťování obrany ČR. B) provádí vyhodnocení a výběr zejména se zaměřením u: kategorie e 1 na budovy ústředních správních úřadů, KÚ, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krizová pracoviště ústředních správních úřadů, KÚ a obecních úřadů ORP (hlavní, 6 Navrhované objekty v kategoriích e1 a e3 se rozlišují podle důležitosti do dvou úrovní: 1. regionální úroveň krajská; 2. místní úroveň ORP, obecní. 7

8 záložní chráněná, nechráněná), školy, pošty, sběrné přepravní uzly, objekty finančních úřadů, celních úřadů, atd.; kategorie e 2 na objekty a prostory vytipované pro využití v rámci mobilizačního rozvinutí ozbrojených sil ČR, vytipované zdroje pitné vody, objekty a sklady zvláštních obnovovacích závodů, civilní letiště, objekty podpory hostitelskou zemí, atd.; kategorie e 3 na objekty IZS, objekty určené pro zásobování pitnou vodou (zdroje, vodojemy, úpravny), objekty určené pro výrobu masa a pekárenské výrobky (velkochovy, velkokapacitní sila), velkosklady potravin, masokombináty, mlýny, nemocnice, polikliniky, objekty zdravotnické záchranné služby, benzínové čerpací stanice, sklady PHM, úkryty obyvatelstva, sklady civilní ochrany, čističky odpadních vod, atd.; kategorie e 4 na mosty, mimoúrovňové křižovatky, tunely, nadjezdy, podjezdy, viadukty, železniční stanice, elektrárny, distribuční soustavy elektřiny a plynu, sklady nebezpečných látek, telekomunikační objekty a technologická zařízení elektronických komunikací včetně rozhlasových a televizních vysílačů, rafinérie, distribuční soustavy ropy, atd. C.3.2. Po provedeném výběru: a) navrhovatelé uvedení v bodu C.2.2. zpracovávají data o OMN do externí aplikace APV. Export z externí aplikace APV zasílají příslušnému KÚ (podle území) do 15. ledna každého kalendářního roku se stavem k 1. lednu. b) navrhovatelé uvedení v bodu C.2.1. zpracovávají data o všech navrhovaných OMN na území kraje do externí aplikace APV. Export z externí aplikace APV zasílají MO do 31. ledna každého kalendářního roku se stavem k 1. lednu. C.3.3. Export z externí aplikace navrhovatelé zasílají elektronicky jako datový soubor stupně utajení VYHRAZENÉ. KÚ exporty navrhovatelů uvedených v bodu C.2.2. importují ke svým vyhodnoceným OMN do externí aplikace APV, MO exporty KÚ importuje do hlavní aplikace APV. C.3.4. Exporty navrhovatelů z externí aplikace APV zasílané KÚ i MO musí být kompletní a obsahovat všechny požadované údaje externí aplikace APV ve všech záložkách. V případě, že export neobsahuje všechny údaje, nebo je zpracován v rozporu s uživatelskou příručkou, která je součástí externí aplikace APV, KÚ a MO jej vrací navrhovateli k odstranění nedostatků. C.3.5. MO každý kalendářní rok se stavem k 1. dubnu informuje BRS o provedení aktualizace dat OMN. C.3.6. Po předložení informace do BRS o provedení aktualizace dat a projednání v ní informuje MO KÚ a navrhovatele podle bodu C.2.2. o výsledku aktualizace, případně o závěrech z jednání BRS. C.4. Zásady ochrany OMN C.4.1. Způsobem ochrany objektu se rozumí taková ochrana a činnost, která umožní jeho stálou funkčnost, ochranu proti vniknutí cizích osob a ochranu proti aktivitám, které by omezily jeho provoz. Ochrana objektu se uskutečňuje technickým, fyzickým nebo kombinovaným způsobem zabezpečení. C.4.2. KÚ a ostatní navrhovatelé navrhují k ochraně OMN přednostně ten subjekt, který provádí jeho ochranu již v míru, a dále městskou policii, bezpečnostní agenturu, ochrannou službu, Policii ČR, případně využití technických prostředků, institutu pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci. 8

9 C.4.3. Zabezpečení ochrany OMN silami a prostředky ozbrojených sil ČR se neprovádí. Použitím sil a prostředků ozbrojených sil ČR k zabezpečení ochrany OMN by se tyto objekty v souladu s mezinárodním humanitárním právem staly legitimním vojenským cílem. Ochrana poskytovaná mezinárodním humanitárním právem civilním objektům by byla výrazně snížena a potenciální možnost napadení by se zásadně zvýšila. Vybrané OMN přechází pod ochranu ozbrojených sil ČR pouze v případě jejich využívání pro potřeby ozbrojených sil ČR. C.4.4. Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu navrhovatelé vytvářejí podmínky k zabezpečení vládou schváleného způsobu ochrany OMN. C.5.1. Souhrnný přehled OMN C.5. Dokumentace OMN Souhrnný přehled OMN vede MO v hlavní aplikaci APV. Tento přehled obsahuje údaje o všech OMN schválených vládou. Souhrnný přehled OMN podléhá režimu ochrany informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb. a označuje se stupněm utajení VYHRAZENÉ. C.5.2. Přehled OMN Přehled o OMN je veden u ústředních správních úřadů podle oboru působnosti a KÚ podle území v externí aplikaci APV a označuje se stupněm utajení VYHRAZENÉ. C.5.3. Výpis z Přehledu OMN KÚ podle svého rozhodnutí zpracovávají pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností export dat OMN v jejich správním obvodu. KÚ je oprávněn posoudit, zda jím pořízený výpis obsahuje utajované informace. D. Finanční zabezpečení Finanční prostředky na vládou určené ODOS se zabezpečují v souladu se zákonem č. 222/1999 Sb. Finanční prostředky k ochraně OMN v době míru zabezpečují jejich vlastníci a provozovatelé. Pokud bude na základě rozhodnutí vlády stanoveno realizovat opatření k ochraně OMN, budou výdaje s tím spojené hrazeny v souladu s ustanovením 55 zákona č. 222/1999 Sb. Finanční služby poskytované státní správě za stavu ohrožení státu a válečného stavu budou garantovány a zajišťovány prostřednictvím pobočkové sítě České národní banky. E. Závěr Aktualizace přehledů ODOS a OMN je MO a navrhovateli prováděna v souladu s platnými nařízeními (usneseními) vlády České republiky k této problematice a v souladu s aktuálním Plánem operační přípravy státního území České republiky. Realizace výše uvedených úkolů, zpracování a aktualizace Centrálního přehledu ODOS a Souhrnného přehledu OMN se vyhodnocují jako součást operační přípravy státního území České republiky ve Zprávě o zajištění obrany České republiky a ve Zprávě o stavu zajištění bezpečnosti České republiky 7. 7 Vyhodnocení se provádí podle aktuálního Plánu operační přípravy státního území České republiky 9

10 Aktualizace této směrnice je prováděna podle potřeb na základě změn v oblasti operační přípravy státního území, změn v zákonech a jiných právních předpisech. 10