DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA POBŘEŽNÍ MOKŘADY

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA POBŘEŽNÍ MOKŘADY"

Vladimír Moravec
před 5 lety
Počet zobrazení:

DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi sladkou (říční/podzemní) a mořskou vodou Specifika + abiotické parametry Ekologický význam daného biotopu Adaptace

cz/petrtyl/ Pobřežní mokřadní ekosystémy (Coastal wetland ecosystems) Slané marše (slaniska) (Tidal salt marshes) Sladkovodní marše (Tidal freshwatermarshes) Mangrovy (Mangrove

V evropské terminologii marsh = minerální půdní substrát, nekumulující rašelinu. VÝZNAM: Přechodová zóna části pobřeží, kde dochází k mísení slané a sladké vody, včetně podzemních vod.

1 DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi sladkou (říční/podzemní) a mořskou vodou Specifika + abiotické parametry Ekologický význam daného biotopu Adaptace potřebné pro život organizmů Mokřad v okolí Little River, která se vlévá v oblasti pláže Laudholm Základní zástupci, kteří jsou součástí tohoto biotopu Miloslav Petrtýl Katedra zoologie a rybářství ČZU v Praze petrtyl@af.czu.cz home.czu.cz/petrtyl/ Pobřežní mokřadní ekosystémy (Coastal wetland ecosystems) Slané marše (slaniska) (Tidal salt marshes) Sladkovodní marše (Tidal freshwatermarshes) Mangrovy (Mangrove wetlands) MARSH = Částečně nebo kontinuálně zaplavený mokřad charakterizovaný emerzní bylinnou vegetací, adaptovanou na saturované půdní podmínky. V evropské terminologii marsh = minerální půdní substrát, nekumulující rašelinu. VÝZNAM: Přechodová zóna části pobřeží, kde dochází k mísení slané a sladké vody, včetně podzemních vod. Tzv. Ekosystémové služby (jak člověk vnímá využití přírodních zdrojů) Hydrologický režim vyrovnávání odtoku srážkové vody (nárazníková zóna) Ovlivňování klimatu (odpařování chlazení) Samočisticí schopnost Kumulace a přeměna látek a živin Vysoká primární produkce Biodiverzita Výnosy zekosystémových služeb lze spočítat. Příkladem jsou rozsáhlé floridské mokřady Everglades vysušené a přeměněné pro pěstování cukrové třtiny. Výdaj: miliardy dolarů na rekultivaci Příjem: užitek voblasti vodního hospodářství a turistiky už přesáhl vynaložené náklady. 1

Brakická voda = specifické, periodicky měnící

druhů Omezený počet druhů dřevin => Mangrove

Tropy a subtropy Austrálie, Amerika, Asie a

substrát dna anoxická rhizosféra (H 2 S, CH

koncentrace solí (exkreční žlázy na listech,

osmotického gradientu v kořenech ) vysoká

taninů v pletivech ) ROZŠÍŘENÍ MANGROVE např.

opěrné a dýchací kořeny živorodé rostliny

Okinawa, Japan. (foto: 2008 Ken@Okinawa.

2 Brakická voda = specifické, periodicky měnící se prostředí Tomu odpovídá adaptace místních druhů Omezený počet druhů dřevin => Mangrove není jeden druh! Tropy a subtropy Austrálie, Amerika, Asie a Afrika Cyklická kulminace hladiny Jemný substrát dna anoxická rhizosféra (H 2 S, CH 4, CO 2, redukující ionty kovů ) vysoká koncentrace solí (exkreční žlázy na listech, energeticky velmi náročné udržování osmotického gradientu v kořenech ) vysoká koncentrace rozkladných baktérií (akumulace taninů v pletivech ) ROZŠÍŘENÍ MANGROVE např. rody Avicennia, Rhizophora (kořenovník), opěrné a dýchací kořeny živorodé rostliny Hustý pobřežní porost mangrove je schopný ochránit příbřežní oblast od ničivých následků tsunami Kohama jima island, near Okinawa, Japan. (foto: 2008 Ken@Okinawa.) ADAPTACE vzduch, sůl, substrát motivace k obnově porostů mangrove po ničivé tsunami v Indickém oceánu (2004) Pěstitelská školka mangrove 2

HOTSPOT BIODIVERZITY DELTA VS ESTUÁR Spletitý systém kořenů = členité prostředí = velké množství taxonů TVAR ÚSTÍ ŘEKY DO MOŘE OVLIVŇUJE: Ne/přítomnost a

brakické vody Intenzita odnosu říčních sedimentů dále od ústí (vodní doprava) DELTA VS ESTUÁR TVAR POBŘEŽÍ OVLIVŇUJE PROMÍCHÁVÁNÍ DELTA: Nevýrazné

Trojúhelníkový tvar zóny s vysokou sedimentací Díky tomu velmi úrodná půda, bohatá na živiny ESTUÁR: Výrazné Ostrý předěl mezi řekou a mořem (hrana dna)

salinity Polouzavřené pobřežní zátoky, kde dochází k promíchávání sladké říční vody s vodou mořskou.

glaciálním maximu (cca 7.000 6.000 př. n. l. fyzický vliv posunu ledovců + výrazné kolísání hladiny světového oceánu erozivní činnost na pobřeží.

3 HOTSPOT BIODIVERZITY DELTA VS ESTUÁR Spletitý systém kořenů = členité prostředí = velké množství taxonů TVAR ÚSTÍ ŘEKY DO MOŘE OVLIVŇUJE: Ne/přítomnost a intenzita slapových jevů (příliv a odliv) Eroze břehů ztížení budování přístavů (výkyvy hladin) Intenzita pronikání slané vody do vnitrozemí a vznik brakické vody Intenzita odnosu říčních sedimentů dále od ústí (vodní doprava) DELTA VS ESTUÁR TVAR POBŘEŽÍ OVLIVŇUJE PROMÍCHÁVÁNÍ DELTA: Nevýrazné slapové jevy (příliv a odliv). Trojúhelníkový tvar zóny s vysokou sedimentací Díky tomu velmi úrodná půda, bohatá na živiny ESTUÁR: Výrazné slapové jevy (příliv a odliv). Ostrý předěl mezi řekou a mořem (hrana dna) Bez přítomnosti výrazně úrodných půd A) ukázka rovnoměrné promíchané vody lineární změny hodnot B) ukázka výraznější stratifikace rozvrstvení dle stupňů salinity Polouzavřené pobřežní zátoky, kde dochází k promíchávání sladké říční vody s vodou mořskou. Velmi variabilní ekosystém s proměnnými abiotickými parametry (teplota, salinita, hloubka, tvar dna) Výrazná proměna pobřežních oblastí po posledním glaciálním maximu (cca př. n. l. fyzický vliv posunu ledovců + výrazné kolísání hladiny světového oceánu erozivní činnost na pobřeží. Veledůležité z hlediska rozmnožování a populační obnovy velkého množství vodních organizmů Měkkýši Korýši (viz přednáška J. Patoka) Ryby Ústí a delty větších řek slouží jako mateřské školky pro raná vývojová stádia mnoha druhů organizmů (ad Mangrove) Pobřežní ostrůvky tektonické síly zatopená údolí zatopená ledovcová údolí 3

Slouží jako rozmnožovací biotop pro velkou část bezobratlých i obratlovců Slouží jako rozmnožovací biotop pro velkou část bezobratlých i obratlovců V estuáru se

biotopů byla člověkem degradována To snižuje predační tlak na zbývající neporušená území DELTA Většinou vysoká primární produkce díky snosu živin řekami do říční

ROSTLIN Anaerobní metabolismus + hromadění jednoduchých cukrů v období růstu Vývoj aerenchymu (vzdušné pletivo) Srážení Fe 3+ sloučenin na povrchu kořenů Viz

Vohníka ADAPTACE ORGANISMŮ Osmotický stres výrazné změny a prostorové kolísání hodnot salinity Organismy se schránkou (ústřice) se při nízkém přílivu pevně

4 Slouží jako rozmnožovací biotop pro velkou část bezobratlých i obratlovců Slouží jako rozmnožovací biotop pro velkou část bezobratlých i obratlovců V estuáru se běžně rozmnožují mořští korýši (krabi i garnáti) Larva dospělec Slouží jako potravní základna pro velkou část organismů mořští ptáci Velká část těchto pobřežních biotopů byla člověkem degradována To snižuje predační tlak na zbývající neporušená území DELTA Většinou vysoká primární produkce díky snosu živin řekami do říční delty Často velmi členitá struktura, díky neustále se měnící síti bočních ramen a ostrůvků vznikajících díky obrovskému množství unášeného sedimentu ADAPTACE ROSTLIN Anaerobní metabolismus + hromadění jednoduchých cukrů v období růstu Vývoj aerenchymu (vzdušné pletivo) Srážení Fe 3+ sloučenin na povrchu kořenů Viz budoucí přednáška Dr. Vohníka ADAPTACE ORGANISMŮ Osmotický stres výrazné změny a prostorové kolísání hodnot salinity Organismy se schránkou (ústřice) se při nízkém přílivu pevně uzavřou a čekají na vysoký příliv kdy doje k úpravě salinity v jejich prospěch Stenohalinní organismy omezené rozmezí hodnot salinity (VĚTŠINA!!). Jsou tak úměrně rozšířeny pouze v omezeném prostoru, kde jsou hodnoty slanosti vody podle jejich potřeb. Euryhalinní organismy žijí v širokém rozmezí hodnot salinity 4

PARAMETRY OVLIVŇUJÍCÍ BENTOS V ESTUÁRU VLIV LIDSKÉ ČINNOSTI Oblasti velmi citlivé na vliv lidské činnosti Znečištění

.) Intenzivní zemědělská činnost (akvakulturní chovy korýšů a měkkýšů) VÝZVY DO BUDOUCNA Často hustě osídlené oblasti,

000 obyvateli, ohrožena mořem Předpověď možného ohrožení v roce 2070 Temmerman et al. (2013).

Konvenční přístup Ekosystémový přístup Temmerman et al. (2013).

5 PARAMETRY OVLIVŇUJÍCÍ BENTOS V ESTUÁRU VLIV LIDSKÉ ČINNOSTI Oblasti velmi citlivé na vliv lidské činnosti Znečištění vodních zdrojů Inženýrské sítě a stavby (mosty, přehrady,..) Intenzivní zemědělská činnost (akvakulturní chovy korýšů a měkkýšů) VÝZVY DO BUDOUCNA Často hustě osídlené oblasti, ohrožované možnými záplavami Zvyšování hladiny oceánu, časté bouře, atp. VÝZVY DO BUDOUCNA Města s více než obyvateli, ohrožena mořem Předpověď možného ohrožení v roce 2070 Temmerman et al. (2013). Ecosystem based coastal defence in the face of global change. Nature, 504(7478), Konvenční přístup Ekosystémový přístup Temmerman et al. (2013). Ecosystem based coastal defence in the face of global change. Nature, 504(7478), OTÁZKY K TÉTO LEKCI Popis daného prostředí specifika + abiotické parametry? Ekologický význam daného biotopu? Adaptace potřebné pro život organizmů? Základní zástupci, kteří jsou součástí tohoto biotopu? 5

Podobné dokumenty

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi souší a vodou Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry Specifika pro život organizmů Základní zástupci jednotlivých biotopů