Je tomu již mnoho let, co jsem se slzou v oku opustil zatvrzelou, nedobytnou Salmu. Vykročil jsem pevným krokem a vyrazil pryč od ní přes most,

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Je tomu již mnoho let, co jsem se slzou v oku opustil zatvrzelou, nedobytnou Salmu. Vykročil jsem pevným krokem a vyrazil pryč od ní přes most,"

Pavlína Sedláková
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Pro všechny odvážné dobrodruhy, kteří přispěchali na pomoc ohrožené Tyrii, máme další výzvu. Před několika dny se nám do rukou dostal starý pergamen, na němž je vylíčeno putování neznámého barda. Vyzýváme tedy všechny, kdo mají odvážné srdce a bystrou mysl, aby se vydali v jeho stopách. Je tomu již mnoho let, co jsem se slzou v oku opustil zatvrzelou, nedobytnou Salmu. Vykročil jsem pevným krokem a vyrazil pryč od ní přes most, když můj pohled upoutal nestvůrný ježek, jenž dával pyšně na odiv své nebezpečné bodliny. Vyhnul jsem se mu obezřetně, minul pobořenou lávku a pohroužen v žal jsem pokračoval dál. Ze zasnění mne probral teprve pocit, že mé kročeje mají jiný zvuk. Rozhlédl jsem se kolem a seznal, že na polední straně se výhružně tyčí vysoká věž. Už už jsem se k ní rozběhl, abych odhalil její tajemství, když k mému sluchu dolehl překrásný zpěv. To zrádné sirény mne svými libými hlasy vábily k modré pochodni. Když jsem konečně znovu nabral dech, spatřil jsem jen ohořelé kosti. S úzkostí v srdci procházel jsem těmi pochmurnými kulisami, až jsem dorazil k úpatí Kozího vrchu. Výš, jen výš, radil mi můj vnitřní hlas. Rozhodl jsem se jej uposlechnout a vyhýbaje se všem nástrahám, vylopotil jsem se až na samotný vrchol. A jaké bylo mé překvapení, když jsem v dálce zahlédl rybářskou loď. Kde jest loď, budou jistě i lodníci a rybáři. A kde jsou lodníci a rybáři, tam jistě bude i dobrá krčma. A v dobré krčmě zapomeneš na svůj žal tak mi radil můj vnitřní hlas a já mu i tentokráte dopřál slyšení. 3 dni a noci jsem svůj zármutek utápěl v pěnivém moku. Teprve na úsvitu dne čtvrtého jsem se znovu vydal na cestu a zamířil k tvrzi, tyčící se pyšně nad zátokou. Z jejího cimbuří naskytl se mi pohled na zemi poraněnou a hada, který vzrostlého velikána obepínal. Pobyl jsem chvíli v jeho stínu a vydal se k dvojici milenců, jež zde již jistou chvíli prodlévala. Společně jsme se naklonili nad třpytnou hlubinu, když se mne zmocnila závrať. A pak už jsem jen nekonečně dlouho padal a padal. Když jsem se pak dole spíš mrtvý než živý vyškrábal na nohy a obrátil své zraky zpět, mysl se mi zázračně vyjasnila. Věděl jsem, že pohled na to vysoké třpytné schodiště, stoupající snad až do samých nebes, si ve svém srdci uchovám již navždy.

2 Řešení:

3 Je tomu již mnoho let, co jsem se slzou v oku opustil zatvrzelou, nedobytnou Salmu. Vykročil jsem pevným krokem a vyrazil pryč od ní přes most,

4 když můj pohled upoutal nestvůrný ježek, jenž dával pyšně na odiv své nebezpečné bodliny.

5 Vyhnul jsem se mu obezřetně, minul pobořenou lávku a pohroužen v žal jsem pokračoval dál.

6 Ze zasnění mne probral teprve pocit, že mé kročeje mají jiný zvuk. Rozhlédl jsem se kolem a seznal, že na polední straně se výhružně tyčí vysoká věž.

7 Už už jsem se k ní rozběhl, abych odhalil její tajemství, když k mému sluchu dolehl překrásný zpěv. To zrádné sirény mne svými libými hlasy vábily k modré pochodni.

8 Když jsem konečně znovu nabral dech, spatřil jsem jen ohořelé kosti.

9 S úzkostí v srdci procházel jsem těmi pochmurnými kulisami, až jsem dorazil k úpatí Kozího vrchu.

10 Výš, jen výš, radil mi můj vnitřní hlas. Rozhodl jsem se jej uposlechnout a vyhýbaje se všem nástrahám,

Kde jest loď, budou jistě i lodníci a rybáři.

11 vylopotil jsem se až na samotný vrchol. A jaké bylo mé překvapení, když jsem v dálce zahlédl rybářskou loď. Kde jest loď, budou jistě i lodníci a rybáři. A kde jsou lodníci a rybáři, tam jistě bude i dobrá krčma. A v dobré krčmě zapomeneš na svůj žal tak mi radil můj vnitřní hlas a já mu i tentokráte dopřál slyšení.

12 3 dni a noci jsem svůj zármutek utápěl v pěnivém moku.

13 Teprve na úsvitu dne čtvrtého jsem se znovu vydal na cestu a zamířil k tvrzi, tyčící se pyšně nad zátokou. Z jejího cimbuří naskytl se mi pohled na zemi poraněnou a hada, který vzrostlého velikána obepínal.

14 Pobyl jsem chvíli v jeho stínu a vydal se k dvojici milenců, jež zde již jistou chvíli prodlévala.

15 Společně jsme se naklonili nad třpytnou hlubinu, když se mne zmocnila závrať. A pak už jsem jen nekonečně dlouho padal a padal.

Věděl jsem, že pohled na to vysoké třpytné schodiště, stoupající snad

16 Když jsem se pak dole spíš mrtvý než živý vyškrábal na nohy a obrátil své zraky zpět, mysl se mi zázračně vyjasnila. Věděl jsem, že pohled na to vysoké třpytné schodiště, stoupající snad až do samých nebes, si ve svém srdci uchovám již navždy. Soutěž připravili Jitka Hotmarová a Jan Pexa

Podobné dokumenty

JAROSLAV VRÁNA a FRANTIŠEK LOPOUR. představují dobrodružný příběh z fantastického světa MLUVÍCÍ HORA

JAROSLAV VRÁNA a FRANTIŠEK LOPOUR představují dobrodružný příběh z fantastického světa MLUVÍCÍ HORA Hlavními hrdiny příběhu jsou lovec Ando a jeho sestra Ioni z kmene Danaků. Ti jako malé děti vyslechnou