Arthur a Minimojové zpěvník jméno:

Transkript

1 zpěvník 2010 jméno:

2 strana obsah Arthur a Selénie Hymna Atentát 7 Běží krajem dlouhá cesta 32 Bůh Slunce Hymna Dlouhá cesta Hymna Dokud se zpívá 8 ulliverova cesta Hymna Hlídač krav 30 Holubí dům 4 Jdem zpátky do lesů 9 Kytka 24 Lachtani 20 Mágův hlas 14 Na kolena 25 Okoř 34 Panenka 27 Podzimní zpráva 19 Rána v trávě 18 Řekni, kde ty kytky jsou 12 Severní vítr 23 Skládanka 16 Sovy v mazutu 33 Valčík na rozloučenou 37 Větře, větříčku 3 Vodník 36 Všech vandráků múza 28 1

3 Arthur a Selénie Hymna 2010 D D 1. Mezi lidmi přátelství je jak vzácná květina, D D mezi lidmi přátelství je jak drahokam. D D R1 Pojďme hrát, pojďme hrát, na smutky tu není čas. D D Pojďme hrát, pojďme hrát, srdce k srdci vyhledat. 2. Arthur a Selénie příběh svůj vypráví, na cestu se vydali poklad objevit. R2 Pojďme hrát, pojďme hrát, k Minimojům cestu znát. Pojďme hrát, pojďme hrát, Slunce, prázdnin uţívat. 2

4 Větře, větříčku A E F#mi A 1. Větře větříčku, D A E běţíš po poli, A pofoukej mi mou hlavičku, D Hmi A E A pofoukej mi mou hlavičku, ať nebolí. Pofoukej mi mou hlavičku, D H A E A pofoukej mi mou hlavičku, ať nebolí. 2. Petře, Petříčku, chlapče rozmilý, my bychom se k sobě tolik, my bychom se k sobě tolik hodili. My bychom se k sobě tolik, my bychom se k sobě tolik hodili. 3. Voda, voděnka, hladí oblázky, takové je pohlazení, takové je pohlazení od lásky. Takové je pohlazení, takové je pohlazení od lásky. 4. Já jsem tvá milá, ty jsi můj milý, co bychom se o samotě, co bychom se o samotě trápili. o bychom se o samotě, co bychom se o samotě trápili. 3

5 Holubí dům Ami F Emi Ami 1. Zpívám ptákům a zvlášť holubům, F Emi Ami stával v údolí mém starý dům, F ptáků houf vylétal ke krovům, Ami F Emi Ami měl jsem rád holubích křídel šum. 2. Vlídná dívka jim házela hrách, máváním perutí víří prach, ptáci krouţí a neznají strach, měl jsem rád starý dům - jeho práh. R Ami Dmi Ami Kde je dům holubí, kdopak z vás cestu ví, Ami míval stáj roubenou, bílý štít. Dmi Ami Kde je dům holubí a ta dívka, kde spí, Dmi Emi Ami vţdyť to ví, ţe jsem chtěl pro ni ţít. 3. Sdílný déšť vypráví okapům, bláhový, kdo hledá tenhle dům. Odrůstáš chlapeckým střevícům, neslyšíš holubích křídel šum. 4

6 Ami F Emi Ami 4. Nabízej úplatou cokoli, F Emi Ami nepojíš cukrových homolí. F Můţeš mít třeba zrak sokolí, Ami F Emi Ami nespatříš ztracené údolí. Ami Dmi Ami R2 Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví, Ami míval stáj roubenou, bílý štít. Dmi Ami Kde je dům holubí a ta dívka, kde spí, Dmi Emi Ami vţdyť to ví, ţe jsem chtěl pro ni ţít. 5. Zpívám ptákům a zvlášť holubům, stával v údolí mém starý dům. 5

7 Bůh Slunce Hymna Zas je tu doba prázdnin nádherných, Emi D doba her, toulek, lásek bláznivých. Před námi je cesta dlouhá, Ami vede nás, je naše touha, Slunce zář, ta nás stále provází. 2. K prastarým příběhům teď chceme jít, ukrytým v temných dobách minulých. Nemáme sílu bohů, nemáme sílu bohů, neznáme ani kouzla šamanů. 3. V srdcích však jsme rozhodnutí dále jít, darovat dávno mrtvým mír a klid, doufat v sílu lidské vůle, spoléhat se na přátele, s vírou svou vrátit zlato k pramenům. 6

8 Atentát A E F#mi D 1. Atentát v posteli, vše, co mám rád, rozdělí A E na dva ostrovy, od sebe daleko, F#mi D všechno v nás uţ přeteklo. A E R1 Jsme uvězněni v tělech, F#mi D AE jak hudba v decibelech, F#mi D A zas budem šťastni, tak, prosím, zhasni svět. 2. Atentát, v posteli, uţ tolikrát jsme umřeli ve tmách za slovy, daleko od nebe, míjíš mě a já tebe. R2 Jsme uvězněni v tělech, jak kulky v revolverech, zas budem šťastni, tak, prosím, zhasni svět. Zítra budem šťastni, tak, prosím, zhasni svět. Zas budem šťastni, tak, prosím, zhasni svět. R3 Zas budem šťastni, tak, prosím, zhasni svět, zítra budem šťastni, tak, prosím, zhasni hned. Zas budem šťastni, tak, prosím, zhasni svět... 7

9 Dokud se zpívá Emi Dmi F Emi Dmi 1. Z Těšína vyjíţdí vlaky co čtvrthodinu, Emi Dmi F Emi Dmi včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, F svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, F F Emi Dmi ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky, srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky, ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 3. Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se ţivot jak leporelo a dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to, na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 5. Z Těšína vyjíţdí vlaky aţ na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se: Lidi, jste tam? A z veliké dálky do uší mi zaznělo, ţe dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hó. 8

10 Jdem zpátky do lesů Ami7 D 1. Sedím na kolejích, které nikam nevedou, Ami7 D koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou, Ami7 D Emi mraky vzaly Slunce zase pod svou ochranu, Ami7 D D jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu? R Emi Z ráje, my vyhnaní z ráje, Ami7 7 D kde není uţ místa, prej něco se chystá. Emi Z ráje, nablýskaných plesů, Ami7 7 jdem zpátky do lesů za nějaký čas. 2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe, málo jsi se snaţil, málo šel jsi do sebe. Šel jsi vlastní cestou, a to se zrovna nenosí, i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí. R Z ráje, my vyhnaní z ráje 9

11 Ami7 D 3. Uţ tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou Ami7 D a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou. Ami7 D Emi Zabalíme všechny, co si dávaj rande za branou, Ami7 D D v ráji není místa, moţná v pekle se nás zastanou. R Emi Z ráje, my vyhnaní z ráje, Ami7 7 D kde není uţ místa, prej něco se chystá. Emi Z ráje, nablýskaných plesů, Ami7 7 jdem zpátky do lesů za nějaký čas. 10

12 Dlouhá cesta Hymna 1998 Hmi D 1. I kdyţ ráno za límec ti z mraku naprší, Hmi D tahle trocha nepohody, ta tě nezkruší. Hmi D Vţdycky máš dost kuráţe jít do světa dál, Hmi D a tak neztrácej naději, ţe cíl uţ blízko máš.. Emi R Kaţdý ráno, znovu a zas, D vysvitne nad obzorem zář, D zář slunečních dní v kruhu kamarádů. Emi Tak uţ vstaň a nech se vést D tajemstvím krásných dlouhých cest, D moţná potkáš známou tvář ztracených dnů. 2. Kolem světa vede několik dlouhých cest, a proto není těţké dát se jednou vést. Na konci kaţdé z nich tě čeká osamělý cíl, který ti vţdy ukáţe, jestli jsi zvítězil. 11 R Kaţdý ráno, znovu a zas

13 Řekni, kde ty kytky jsou Ami F 7 1. Řekni, kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát, Ami F 7 řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být, Ami F 7 dívky je tu během dne otrhaly do jedné, F F 7 kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 2. Řekni, kde ty dívky jsou, co se s nima mohlo stát, řekni, kde ty dívky jsou, kde mohou být, muţi si je vyhlédli, s sebou domů odvedli, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 3. Řekni, kde ti muţi jsou, co se s nima mohlo stát, řekni, kde ti muţi jsou, kde mohou být, muţi v plné polní jdou, do války za zemi svou, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 4. A kde jsou ti vojáci, co se s nima mohlo stát, a kde jsou ti vojáci, kde mohou být, řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 5. Řekni kde ty hroby jsou, co se s nima mohlo stát řekni kde ty hroby jsou, kde mohou být. o tu kytek rozkvétá od jara do léta kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 12

14 Ami F 7 6. Řekni, kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát, Ami F 7 řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být, Ami F 7 dívky je tu během dne otrhaly do jedné, F F 7 kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? 13

15 Mágův hlas R Ami V cestě máš starý hrad, tajemství léta ukrýval, F Ami magickou silou vlád ten, kdo jej kdysi obýval. hceš-li jít ve stopách, co tu dávno smazal čas, F Ami poslechni Mágův hlas, Mágův hlas. 1. Zavři oči své, jsou snad kouzelné, Dmi F Ami světlo chraň a tmu nech, ať se točí na trnech. Naplní se čas, víčka zvedneš zas, Dmi E komnata se otevírá kolem nás. R V cestě máš starý hrad 2. Odešel uţ věk, čistých bystrých řek, ohňů, lidí jeskynních, čisté moře, čistý sníh. Naplní se den, obraz v kaţdém jen, plný velké fantazie, ţivý sen. 14 R V cestě máš starý hrad

16 3. V dávných roklinách, mořských zátokách, Dmi F Ami ve větvích, v podzemí, kdo jen všemu rozumí? Ţivých bylo snad, neţli stačíš znát, Dmi E a neţ putování skončí, nech si zdát, ţe: R Ami V cestě máš starý hrad, tajemství léta ukrýval, F Ami magickou silou vlád ten, kdo jej kdysi obýval. hceš-li jít ve stopách, co tu dávno smazal čas, F Ami poslechni Mágův hlas, Mágův hlas, F Ami poslechni Mágův hlas, Mágův hlas. 15

17 Skládanka A Hmi A 1. Tak od dneška vím, jak zavíráš oči, kdyţ pusu ti dávám, Hmi A jak otáčíš hlavu, všechno uţ víš, to, co bych chtěl. E Snad se mi zdáš, nebo nechápu nic, F#mi D snad jsem jen blázen, co chtěl bych víc, A Hmi E ty můj vánku, skládanko hezká z kouzelnejch chvil. 2. Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc, cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc, poprvé blízko, blízko tě mám a tvoje tvář je plná stop mých, začnu se bát, jestli to moje rád ti neublíţí. 3. A uţ se mi stýská, pitomej čas, uţ musíš jít, uklidím okurky, polštáře, naposled pusu ti dám, ruce si chvíli nebudu mýt, pel z tvojí kůţe nechci si vzít, tak zase zítra, ty můj vánku milovaný. 16

18 A Hmi A 4. Tak od dneška vím, jak zavíráš oči, kdyţ pusu ti dávám, Hmi A jak otáčíš hlavu, všechno uţ víš, to, co bych chtěl. E Snad se mi zdáš, nebo nechápu nic, F#mi D snad jsem jen blázen, co chtěl bych víc, A Hmi E ty můj vánku, skládanko hezká z kouzelnejch chvil, A milovaná 17

19 Rána v trávě Ami Ami R Kaţdý ráno boty zouval, orosil si nohy v trávě, Ami Ami Emi Ami ţe se lidi mají rádi, doufal, a procitli právě. Ami Ami Kaţdy ráno dlouze zíval, utřel čelo do rukávu, Ami Ami Emi Ami a při chůzi tělem sem tam kýval, před sebou sta sáhů. F Ami 1. Poznal Moravěnku krásnou a vínečko ze zlata, F Ami Emi Ami v Čechách slávu muzikantů umazanou od bláta. R Kaţdý ráno boty zouval 2. Touţil najít studánečku a do ní se podívat, by mu řekla, proč, holečku, musíš světem chodívat. 3. Studánečka promluvila: To ses' musel nachodit, abych já ti pravdu řekla, měl ses' jindy narodit. R Kaţdý ráno boty zouval Ami Emi Ami Ami Emi Ami před sebou sta sáhů, před sebou sta sáhů. 18

20 Podzimní zpráva 1. Nedej se opít vzduchem léta, Dmi kdyţ větrem vůně roznáší, obláček v oblak slunce splétá, F zprávu nám listí přináší. 2. Tu zprávu lesům, vodám, stráním, jak mají létu sbohem dát, všem dobrým lidem aspoň přání, nechat si jen o létu zdát. 3. Já, malíř podzim, jsem tu zpátky, v korunách stromů plátno mám, já musím spěchat, čas mám krátký, neţ řekne zima: Jsem tu pán. 4. Jsem tu pán, řekne zima bílá, konec je s malováním tvým, z barev tvých jenom špína zbývá, tvé plátno sněhem rozpíjím. 19

21 F Ami R1 Lach, lach (4x) Lachtani F 1. Jedna lachtaní rodina Ami rozhodla se, ţe si vyjde do kina. F Jeli lodí, metrem, vlakem a pak tramvají Ami a teď u kina Vesmír lachtají. Lachtaní úspory dali dohromady, koupili si lístky do první řady. F Táta lachtan řekl: Nebudem třít bídu" Ami a pro kaţdého koupil pytlík arašidů. R2 Lach, lach, hm, hm. (4x) 20

22 2. Na jiţním pólu je nehezky a tak lachtani si vyjeli na grotesky. Těšili se, jak bude veselo, kdyţ zazněl gong a v sále se setmělo. o to ale vidí jejich lachtaní zraky, sníh a mráz a sněhové mraky, pro veliký úspěch změna programu, dnes dáváme film ze ţivota lachtanů. R3 Lach, lach, jéé. (4x) 3. Táta lachtan vyskočil ze sedadla nevídaná zlost ho popadla: "Proto jsem se netrmácel přes celý svět, abych tady v kině mrznul jako turecký med, tady zima, doma zima, všude jen chlad, kde má chudák lachtan relaxovat?" Nedivte se té lachtaní rodině, ţe pak rozšlapala arašídy po kině, jé. R3 Lach, lach, jéé. (4x) F 4. Tahle lachtaní rodina Ami od té doby nechodí uţ do kina, lach, lach. 21

23 ulliverova cesta Hymna 2004 Ami 1. Den uţ vítá slunce jas a s ním přichází i tvůj čas, Ami na cestu je třeba vyjít za dobrodruţstvím. Ami ulliver je kamarád a s trpaslíky jde si hrát, Ami za obrem se vydává tou cestou nejdelší. Ami Ami Ami R Aaaa. 2. S odvahou i silou svou ty pokračuješ pohádkou i s kamarády pevně věříš v konec zázračný. A kdyţ večer usínáš, na proţitý den vzpomínáš, co uviděl jsi, ve snách ještě jednou proţíváš. R Aaaa... 22

24 Severní vítr Ami 1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou, F jsem chudý, jsem sláb, nemocen. Ami hlava mě pálí a v modravé dáli F 7 se leskne a třpytí můj sen. 2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mi psát. Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě já nechám si tisíckrát zdát. 7 F 7 R Severní vítr je krutý, počítej, lásko má, s tím, 7 F 7 k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím. 3. Tak zarůstám vousem a vlci uţ jdou sem, uţ slyším je výt blíţ a blíţ. Uţ mají mou stopu, uţ větří, ţe kopu svůj hrob a ţe stloukám si kříţ. 4. Zde leţí ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén a opustil tvou krásnou tvář. Má plechovej hrnek, v něm pár zlatejch zrnek a nad hrobem polární zář. 23 R Severní vítr je krutý

25 Kytka D D 1. Otvírám lásku na stránce "rád", A D přišel jsem, milá má, něco ti dát, D zeptat se, co děláš a jakej byl den, A D pohladit tvář, tu kytku si vem. R D D Ty jsi tak jiná, tak jiná, kdo ví, A D jestli má touha tě neporaní, D ty jsi tak jiná, pojď, ruku mi dej, A D s tebou je celej svět jak vyměněnej. 2. Sedíme tu spolu, slova si jdou, propletený prsty leţej na kolenou. Oči jako čert a malinkej nos, ze všech je nejhezčí, tiše, uţ dost. R Ty jsi tak jiná, tak jiná, kdo ví 24 R Ty jsi tak jiná, tak jiná, kdo ví

26 Na kolena Ami 1. Táhněte do háje, všichni pryč, Ami chtěl jsem jít do ráje a nemám klíč. Ami Jak si tu můţete takhle ţrát? F Ami Ztratil jsem holku, co jí mám rád. 2. Napravo, nalevo, nebudu mít klid, dala mi najevo, ţe mě nechce mít. Zbitej a špinavej, tancuju sám, váš pohled káravej uţ dávno znám. F R Pořád jen na kolena, na kolena, na kolena, na kolena, jé, jé, jé, F Pořád jen na kolena, na kolena, na kolena, na kolena, jé, jé, jé, F Pořád jen na kolena, na kolena, Ami na kolena, na kolena, je to tak F a vaše saka vám posere pták. 25

27 Ami 3. igáro do koutku si klidně dám, Ami tuhletu pochoutku si vychutnám sám, Ami kašlu vám na bonton, Bejby, jsi chytrej chlap, F Ami sere mě Tichej Don a ten váš tupej dav. F R2 Pořád jen na kolena, na kolena, na kolena, na kolena, jé, jé, jé, F Pořád jen na kolena, na kolena, na kolena, na kolena, jé, jé, jé, F Pořád jen na kolena, na kolena, Ami na kolena, na kolena, je to tak F a tenhle barák vám posere pták. 26

28 Panenka 1. o skrýváš za víčky a plameny svíčky, D snad houf bílých holubic, nebo jen ţal, tak odplul ten prvý, den smáčený krví, D ani pouťovou panenku nezanechal.. D D R Otevři oči, ty uspěchaná, dámo uplakaná, D otevři oči, ta hloupá noc končí a mír je mezi náma. 2. Uţ si oblékni šaty i řetízek zlatý a umyj se, půjdeme na karneval a na bílou kůţi ti napíšu tuší, ţe dámou jsi byla a zůstáváš dál. R Otevři oči, ty uspěchaná, dámo uplakaná 27

29 Všech vandráků múza Fmaj7 1. Přišla k nám znenadání, hubená aţ hrůza Fmaj7 Fmaj7 a řekla, ţe je múza všech vandráků z Čech. Fmaj7 To nebyl hřích po nocích, neţ po kytaře sáhla, Fmaj Fmaj7 Emi tak nám chleba kradla a čmárala po zdech. R Emi D Haleluja, zavírá se brána, my zpívat chcem do rána, neţ napadá sníh. Emi D Haleluja, kteroupak si dáme, neţ skončíme s ránem na hřbitově obutých. 2. Na Moravě z demiţónu dobré víno pila, pak mezi námi ţila spoustu hezkejch dní. Aţ jeden pán v limuzíně začal po ní touţit, budeš mi, holka, slouţit, a oţenil se s ní. R Haleluja, zavírá se brána 28

30 Fmaj7 3. Kaţdou noc po milování skládala mu hity Fmaj7 Fmaj7 a kašlala na city, na obyčejnej lid. Fmaj7 Za pár dní tahle múza, dneska sluţka Mici, Fmaj Fmaj7 Emi skončila na ulici a pod mostem má byt. R Emi D Haleluja, zavírá se brána, my zpívat chcem do rána, neţ napadá sníh. Emi D Haleluja, kteroupak si dáme, neţ skončíme s ránem na hřbitově obutých. 29

31 Hlídač krav 1. Kdyţ jsem byl malý, říkali mi naši, dobře se uč a jez chytrou kaši, D aţ jednou vyrosteš, budeš doktorem práv. 2. Takový doktor si sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu, já jim na to řek : hci být hlídačem krav. R1 Já chci mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany, mýt se v lavoře, D od rána po celý den zpívat si jen. D Zpívat si pam, pam, padam, pam 2. K Vánocům mi kupovali hromady knih, to, co jsem ale vědět chtěl, nevyčet jsem z nich, nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy. 3. Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, kaţdý na mě hleděl, jak na pytel blech, kaţdý se mě opatrně tázal na moje zdraví. 30 R1 Já chci mít čapku s bambulí nahoře

32 5. Dnes uţ jsem starší a vím, co vím, mnohé věci nemůţu a mnohé smím, D a kdyţ je mi někdy smutno, lehnu do mokré trávy. 6. S nohama kříţem a rukama za hlavou, koukám nahoru, na oblohu modravou, kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy. R1 Já chci mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany, mýt se v lavoře, D od rána po celý den zpívat si jen. D Zpívat si pam, pam, padam, pam R2 Pam, pam, padam, pam 31

33 Běží krajem dlouhá cesta Hmi D 1. Běţí krajem dlouhá cesta, do svatého města tě zavede, Hmi D podél cesty kříţe s těly, s těly těch, co neuspěli. Emi D D D Ave vidis. Amen, amen. 2. Tisíce se zvedly v právu, neměly nic a slávu si dobyly, poníţený zvedá hlavu, veden vírou vlastní síly. Ave vidis. Amen, amen. 3. Plamen vzpoury letí státem, otroci pouť volnou si zvolili, otrokář však platí zlatem, římská vojska valem šílí. Ave vidis. Amen, amen. 4. Marné bylo odhodlání, jiskra ţití sklání se před silou, umírali za svítání, pod nohama cestu bílou. Ave vidis. Amen, amen. 5. Běţí krajem dlouhá cesta, do svatého města tě zavede, podél cesty kříţe s těly, s těly těch, co neuspěli. Ave vidis. Amen, amen. 32

34 Sovy v mazutu D D RE Tak jsme byli včera na Portě, a kdyţ jsme se vraceli cestou domů, tak jsme viděli dřevorubce, jak poráţejí strom a ten strom plakal... D D 1. Proč medvěd pláče v dutině stromu, D D veverky v depresi v hloţí sedí, D D květiny vadnou i tremp ztratil ţracák, D D trenýrky, sekyru, prezervativy, spacák. D D D D R Protoţe hú a hú, sovy v mazutu houkaj, D D D D hú a hú a hú, úplně blbě koukaj. 2. Hajný jde sklesle lesní tišinou a cestou sbírá umrlé zmije, včera byl na Bábě a neví čí jsou, jestli jsou to zmije nebo schizofrénie. 33 R Protoţe hú a hú

35 Okoř 1. Na Okoř je cesta jako ţádná ze sta, D7 vroubená je stromama, kdyţ jdu po ní v létě, samoten na světě, D7 7 sotva pletu nohama. A7 D7 Na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad, D7 tam zapadli trampi, hladoví a sešlí, začli sobě notovat. D7 R Na hradě Okoři světla uţ nehoří, D7 bílá paní šla uţ dávno spát. D7 Ta měla ve zvyku podle svého budíku D7 7 o půlnoci chodit strašívat. Od těch dob, co jsou tam trampové, A7 D7 nesmí z hradu pryč, D7 a tak dole v podhradí se šerifem dovádí, D7 on jí sebral od komůrky klíč. 34

36 2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva, D7 ţe byl Okoř vykraden. Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes', D7 7 nikdo nebyl dopaden. A7 D7 Šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici, D7 místo, aby hlídal, zuřívě jí líbal, dostal z toho zimnici. D7 R Na hradě Okoři světla uţ nehoří, D7 bílá paní šla uţ dávno spát. D7 Ta měla ve zvyku podle svého budíku D7 7 o půlnoci chodit strašívat. Od těch dob, co jsou tam trampové, A7 D7 nesmí z hradu pryč, D7 a tak dole v podhradí se šerifem dovádí, D7 on jí sebral od komůrky klíč. 35

37 Vodník Ami 1. Šel jsem jednou sám lesní tišinou. Ami Měsíc svítil na cestu mou. Kdyţ tu náhle zřím postavu malou. 2. Oči velké má a dlouhej nos. Kabát zelený, věčně mokrej šos. Tak jsem pochopil, ţe to vodník byl. 3. On praví mi, vodník zelený: Mám tři ţeny, je to k zbláznění, kaţdá chce dnes se mnou jít na ples. 4. Já nepůjdu, jó, na ten bál, čert aby ty ţenský vzal. Já je znám, já je dobře znám. 36

38 Valčík na rozloučenou Emi D Ami 1. Končí ten čas, jenţ byl plný nejhezčích nocí a dní, D Emi Ami D Emi poslouchej, jak tichý valčík na rozloučenou nám zní. 2. To není, není loučení, byť chvěl se nám i hlas, my všichni jsme tu spojeni a sejdeme se tu zas. 3. Jiţ musíme se rozloučit, končí čas krásných dní, teskně a tiše valčík na rozloučenou nám zní. 4. To není, není loučení, byť chvěl se nám i hlas, my všichni jsme tu spojeni a sejdeme se tu zas. 37

39 poznámky 38

40 made by Tonda