Démonia DIS č. 9/2014 DIS 9/2014

Transkript

1 DIS 9/2014 Obsah: 1. Nespolehlivý plátce DPH 2. Daň z nabytí nemovitých věcí - uplatnění osvobození u nových staveb 3. Daň z nabytí nemovitých věcí při nabytí práva stavby 4. Daň z nabytí nemovitých věcí - změna osoby poplatníka 5. Zdaňování úroků z účtu vybraných veřejně prospěšných poplatníků a společenství vlastníků jednotek od Nález Ústavního soudu ke slevě na dani pro starobní důchodce 7. Poplatníci pobírající starobní důchod - nejčastější dotazy na uplatnění základní slevy na dani z příjmů fyzických osob 8. Zjednodušení elektronické komunikace s Finanční správou 9. Pravidla pro rozhodování o upuštění od předepsání úroku z posečkání úhrady daně nebo jejího rozložení na splátky 10. Pokyn ministra financí č. MF-4, o stanovení lhůt při správě daní Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, em nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha

2 Vážení přátelé, v tomto čísle našeho (vašeho) DISu přinášíme aktuální definici nespolehlivého plátce z pohledu zákona o DPH, tři informace GFŘ k dani z nabytí nemovitých věcí, informaci o způsobu zdaňování úroků z účtu vybraných veřejně prospěšných poplatníků a společenství vlastníků jednotek od , nález Ústavního soudu ke slevě na dani pro starobní důchodce, včetně odpovědí na nejčastější dotazy, informaci o zjednodušení elektronické komunikace s Finanční správou, pravidla pro rozhodování o upuštění od předepsání úroku z posečkání úhrady daně nebo jejího rozložení na splátky a pokyn ministra financí č. MF-4, o stanovení lhůt při správě daní. Nespolehlivý plátce DPH Informace GFŘ k aplikaci 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (nespolehlivý plátce) a souvisejících ustanovení S účinností od zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) obsahuje ustanovení 106a, které stanoví podmínky pro aplikaci nového právního institutu tzv. nespolehlivého plátce. Tento institut, zejména v kombinaci s 109 odst. 3 zákona o DPH, by měl primárně sloužit jako efektivní nástroj v boji proti únikům v oblasti DPH. 1. Za závažná porušení plnění povinností plátce pro účely aplikace institutu nespolehlivého plátce se považují situace kdy: a) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek vyměření daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani. K ohrožení veřejného zájmu dochází, pokud bude ve výše uvedených případech platebním výměrem vyměřena nebo doměřena daň z přidané hodnoty v minimální výši 500 tisíc Kč. Do výše minimální částky se nezahrnuje případné příslušenství daně. Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze přihlížet výhradně k porušením plnění povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po b) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce prováděl činnosti nebo se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena daň z přidané hodnoty, a proto správce daně po vydal u tohoto plátce zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen. c) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť u plátce je po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích evidován kumulativní nedoplatek na dani z přidané hodnoty ve výši minimálně 500 tis. Kč bez příslušenství daně, a to z daňových povinností vyměřených, případně doměřených po , a tento stav v době vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci trvá. 1

3 Při rozhodování o nespolehlivosti plátce se v tomto případě za nedoplatek považuje neuhrazená částka daně ode dne uplynutí lhůty splatnosti, resp. náhradní lhůty splatnosti uvedené v platebním výměru. Pokud takto splatnost nebo náhradní splatnost nastala od dále, posuzuje se výše nedoplatku podle předchozího odstavce podle textu ve znění Dodatku č. 2 této Informace. V případě, že nastala před , posuzuje se rozhodná výše kumulativního nedoplatku podle původního znění Informace GFŘ č. j.: 101/ ze dne Příklad 1: Po daňové kontrole na DPH byly dne vydány dodatečné platební výměry na celkem 1,5 mil Kč; náhradní splatnost doměřené daně ; neuhrazeno. U plátce je evidován na DPH kumulativní nedoplatek ve výši 1,5 mil. Kč z daně doměřené, jak výše uvedeno. Tento nedoplatek trvá po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců (říjen, listopad, prosinec 2014). Pro posouzení možnosti rozhodnutí o nespolehlivosti plátce z důvodu uvedeného pod písm. c) bodu 1 této Informace se v případě daných nedoplatků vychází z původního znění Informace GFŘ č. j.: 101/ ze dne , tj. platí hodnota minimálně 10 mil. Kč. Příklad 2: U téhož plátce jako v příkladu 1 byl navíc vydán dne další platební výměr na DPH a to na částku 800 tis. Kč, náhradní splatnost uplynula během měsíce října 2014; neuhrazeno. U plátce je pak po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců (listopad, prosinec a leden) evidován kumulativní nedoplatek 2,3 mil. Kč s tím, že u částky 800 tis. jde o nedoplatek splatný po U této části nedoplatků již tedy lze pro posouzení možnosti rozhodnutí o nespolehlivosti plátce z důvodu uvedeného pod písm. c) bodu 1 této Informace vycházet z Informace GFŘ č. j.: 101/ ze dne , ve znění Dodatku č. 2, tzn. protože trval po dobu tří po sobě jdoucí kalendářních měsíců a byl ve výši min. 500 tis. Kč, podmínky bodu c) jsou formálně naplněny. d) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek neuznání plátcem uplatňovaného nároku na odpočet daně a vyměření nebo doměření daně jinak, než plátce deklaroval v podaném daňovém přiznání k DPH nebo dodatečném daňovém přiznání k DPH. K ohrožení veřejného zájmu dochází, pokud bude ve výše uvedených případech snížen plátcem uplatněný odpočet daně minimálně o 500 tisíc Kč a související vyměřená nebo doměřená daň není zcela uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti uvedené v platebním výměru. Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze v tomto případě přihlížet výhradně k porušení plnění povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po , a která se takto projeví v rozhodnutích vydaných správcem daně po e) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo 2

4 opakovaně za důsledek vyměření daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň za dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích. Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze přihlížet k porušením plnění povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po , kde rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek bylo vydáno po f) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce neposkytuje požadovanou součinnost, tj. nereaguje řádně na výzvu nebo výzvy správce daně nebo nepředloží bez řádného odůvodnění požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně. Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze v tomto případě přihlížet výhradně k porušení plnění povinností resp. neposkytnutí požadované součinnosti nastalému po g) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce závažně ztěžuje nebo ztěžoval, maří nebo mařil správu daně tím, že opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem, nepodal daňové přiznání nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze v tomto případě přihlížet výhradně k případům, kdy konec lhůty stanovené správcem daně nebo náhradní lhůty stanovené přímo zákonem uplynul po h) Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce uvedl nepravdivé nebo neúplné informace k registraci k DPH, které jsou nezbytné pro řádnou správu daně. K ohrožení veřejného zájmu zejména dochází, pokud plátce nedoplnil, a to ani ve lhůtě stanovené správcem daně, neopravil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla, které je pro účely daně z přidané hodnoty vymezeno v ustanovení 4 odst. 1 písm. j) zákona o DPH, jako adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterou se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popř. kde se schází její vedení k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti. Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze v tomto případě přihlížet výhradně k porušení plnění povinnosti nastalému po Jednotlivá porušení plnění daňových povinností ve smyslu písmen a) až h) tohoto bodu posoudí správce daně vždy s ohledem na osobu plátce a jeho dosavadní zkušenosti s tímto plátcem. Správce daně při posuzování porušení plnění zákonných povinností vždy zohlední také objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k nesplnění zákonných povinností plátce. Může se jednat například o živelné pohromy, závažné zdravotní důvody, důvody vzniku platební neschopnosti či jiné objektivní překážky, které plátci bránily v řádném plnění daňových povinností. Obdobně správce daně např. u nedoplatků zohlední případně povolené posečkání/splátkování úhrady daně. 3

5 2. Rozhodnutí o přidělení statusu nespolehlivého plátce Rozhodnutí o tom, že plátce je nespolehlivým plátcem, vydá správce daně na základě posouzení porušení povinností, jakož i dalších okolností vymezených v bodu 1 této informace. Skutková východiska a závěry tohoto posouzení uvede správce daně do odůvodnění svého rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a podané odvolání má odkladný účinek ( 106a odst. 2 zákona o DPH). Nespolehlivým plátcem se proto plátce stane dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Ve výjimečných případech se rozhodnutí o tom, že plátce je nespolehlivým, může stát vykonatelným (a plátce se pak podle něho stane nespolehlivým) již doručením tohoto rozhodnutí. Toto by nastalo v důsledku aplikace odst a zákona o DPH, podle kterého správce daně může vyloučit odkladný účinek odvolání. Postup podle zmíněného ustanovení správce daně využije ve zcela výjimečných případech, kdy se plátce významně podílí na ohrožení veřejného zájmu řádného výběru daně. Nestanoví-li zákon o DPH jinak (ust. 106a odst. 2 a 3 zákona o DPH), platí pro postup v odvolacím řízení obecná ustanovení 109 a násl. daňového řádu. 3. Rozhodnutí o změně statusu Plátce, který se na základě rozhodnutí správce daně stal nespolehlivým plátcem, může podat ke správci daně žádost o vydání rozhodnutí, že již není nespolehlivým plátcem (dále jen žádost ). Tuto žádost může plátce poprvé podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým správce daně rozhodl o tom, že plátce je nespolehlivým plátcem. Správce daně žádosti vyhoví a rozhodne, že již plátce není nespolehlivým plátcem, pokud plátce po dobu 1 roku závažným způsobem neporušil své povinnosti vztahující se ke správě daně ( 106a odst. 5 zákona o DPH), resp. pokud plátce nenaplnil žádnou ze skutečností vymezených v bodě 1. Pokud plátce naopak nesplní výše zmíněnou podmínku uvedenou v ust. 106a odst. 5 zákona o DPH, správce daně žádost zamítne. Plátce pak může podat žádost znovu resp. opakovaně, vždy ale nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým správce daně zamítl původní resp. předchozí žádost ( 106a odst. 4 písm. b) zákona o DPH). 4. Zdaňovací období nespolehlivého plátce Plátce, který je podle pravomocného, resp. účinného rozhodnutí správce daně nespolehlivým plátcem, se nemůže ve smyslu ustanovení 99a zákona o DPH rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí. 5. Ručení za daň nezaplacenou nespolehlivým plátcem Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem ( 109 odst. 3 zákona o DPH). Povinnost správce daně zveřejnit tímto způsobem informaci o tom, že plátce buď je, nebo není nespolehlivým plátcem, vyplývá z ust. 106a odst. 6 zákona o DPH. Informace je takto zveřejňována vedle dalších údajů z registru plátců na internetové adrese: 4

6 Pro možnost aplikace institutu ručení je rozhodující datum zveřejnění informace o tom, že plátce je nespolehlivým plátcem. Obchodování s plátcem, o kterém bylo ve smyslu této Informace rozhodnuto, že je nespolehlivým, s sebou tedy nese riziko ručení, potažmo povinnost uhradit případně nespolehlivým plátcem nezaplacenou daň. Riziko vzniku ručení a povinnosti úhrady daně za nespolehlivého plátce lze prakticky zcela eliminovat využitím možnosti dané v ust. 109a zákona o DPH. Tam upravený zvláštní způsob zajištění daně v podstatě říká, že příjemce, který uhradí správci daně za poskytovatele (zde za nespolehlivého plátce) DPH související se zdanitelným plněním přijímaným od dotčeného rizikového plátce, se ve vztahu k tomuto plnění nikdy nemůže dostat do postavení ručitele. Pokud se tedy plátce chce vyvarovat ručení za nespolehlivého plátce má podle zmíněného ustanovení možnost provést úhradu DPH přímo na účet správce daně (v bližším viz též Informace GFŘ k institutu ručení podle zákona o DPH ve znění po novele zákona od , č.j. 3308/13/ ). Daň z nabytí nemovitých věcí - uplatnění osvobození u nových staveb Informace Generálního finančního ředitelství k aplikaci 7 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen zákonné opatření ) I. Osvobození pozemků nabývaných se stavbou či s jednotkou od daně z nabytí nemovitých věcí 1. Podle 7 odst. 1 písm. a) zákonného opatření je osvobozeno nabytí vlastnického práva k pozemku, jehož součástí je nová stavba rodinného domu. Osvobození náleží pouze té parcele, jejíž součástí je uvedená stavba. Budou-li převáděny další parcely, jejichž součástí nová stavba rodinného domu nebude, nabytí těchto dalších pozemků není od daně osvobozeno. Pro účely určení pozemku, u jehož nabytí lze osvobození aplikovat, je rozhodující zápis v katastru nemovitostí. 2. U osvobození podle 7 odst. 1 písm. c) a d) zákonného opatření se posuzuje rozsah osvobození nabytí vlastnického práva k pozemkům převáděných s jednotkou v návaznosti na to, zda se jedná o jednotku vzniklou na základě prohlášení vlastníka dle zákona č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, nebo dle zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník, a) podle 1159 a 1160 NOZ náleží pozemek, na kterém byl dům zřízen do společných částí nemovité věci - není-li tedy tento pozemek ve vlastnictví jiné osoby, zahrnuje jednotka byt a podíl na společných částech nemovité věci včetně pozemku. Při posouzení, který pozemek (resp. parcela) je zahrnut do společných částí nemovité věci a jehož nabytí bude požívat osvobození, je nutno vycházet z evidence v katastru nemovitostí, tj. fakticky z prohlášení dle 1166 NOZ. b) podle 56 zákonného opatření se ustanovení zákonného opatření o jednotce a o nemovité věci použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku. Pro účely daně z nabytí nemovitých věcí jsou tedy novým jednotkám 5

7 dle NOZ naroveň postaveny také jednotky vzniklé dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. II. Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí v případě nabytí vlastnického práva k nedokončeným stavbám či při změně charakteru nemovité věci 1. Aplikace osvobození u rozestavěných staveb Pojem stavba použitý v 7 zákonného opatření je pojmem širším, zahrnujícím nejenom stavbu dokončenou, ale také stavbu rozestavěnou. Obdobné platí také v případě předmětu daně z nabytí nemovitých věcí. Předmět této daně v 2 odst. 1 písm. a) zákonného opatření zahrnuje rovněž úplatné nabytí stavby, která je rozestavěná, neboť je-li způsobilá být samostatným předmětem převodu, resp. předmětem nabytí, jedná se již o stavbu ve smyslu tohoto ustanovení. Otázkou je, v jakém stadiu rozestavěnosti musí stavba být, aby v případě nabytí pozemku nebo práva stavby bylo zřejmé, že jeho součástí je nová stavba rodinného domu, případně že předmětem nabytí vlastnického práva je stavba rodinného domu, která je způsobilá být samostatným předmětem občanskoprávních jednání. V 498 NOZ je definována nemovitá věc sice poněkud odlišně od definice uvedené v 119 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přesto však lze vycházet analogicky ze stávající judikatury Nejvyššího soudu, která stanovuje okamžik vzniku stavby jako věci způsobilé být předmětem právních úkonů (tj. právních jednání). Nejvyšší soud konstatuje v rozsudku č.j. 3 Cdo 111/92: Vznik stavby jako věci ve smyslu práva nelze spojovat jen s její stavební dokončeností. Postačí, jestliže je stavba vybudována minimálně do takového stadia, v němž je již nezaměnitelným způsobem individualizována. Nejde-li o některou ze speciálních staveb (například stavbu podzemní), je možno vznik stavby klást do roviny s okamžikem, kdy je jednoznačně patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Stejně tak v rozsudku č.j. 33 Cdo 111/98 : Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Vše, co v důsledku přístavby, přestavby, jiné stavební změny nebo dokončovacích prací tak ke stavbě přiroste, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku svého vzniku. Výše uvedené závěry Nejvyšší soud znovu konstatoval i v řadě dalších rozsudků, např. č.j. 20 Cdo 931/99, č.j. 22 Cdo 2534/2000, č.j. 22 Cdo 139/2006, č.j. 22 Cdo 2554/2007, č.j. 22 Cdo 1506/2008. Z uvedeného je tak patrné, že se v této oblasti již jedná o ustálenou judikaturu. Bude-li tedy nabývána stavba jako samostatná věc v takovémto stupni rozestavěnosti, který konstatuje Nejvyšší soud v uvedených rozsudcích, či stavba v tomto stupni rozestavěnosti bude součástí nabývaného pozemku nebo práva stavby, lze uplatnit nárok na osvobození dle ust. 7 zákonného opatření. Pokud bude uplatněný nárok na osvobození při stanovení daně potvrzen, bude tím možnost aplikace osvobození dle 7 zákonného opatření v daném případě vyčerpána. Jestliže by ve lhůtě stanovené v 7 odstavec 2 zákonného opatření došlo k dalšímu úplatném nabytí dotyčné stavby, buď ve vyšším stadiu rozestavěnosti, nebo jako dokončené, jednalo by se již o druhé nabytí, takže osvobození ve smyslu 7 zákonného opatření nebude možné aplikovat. 6

8 2. Lze osvobození aplikovat opakovaně v různých stadiích stavby? Ustanovení 7 odst. 2 zákonného opatření vymezuje čas (5 let od kolaudace), do kdy lze nabytí nové stavby osvobodit, tj. pouze konec novosti stavby, nikoliv počátek od kdy lze osvobození aplikovat. Pokud jde o počátek možnosti aplikovat předmětné osvobození, je nutno vycházet z ustálené judikatury o vzniku stavby jako samostatné věci, jak je uvedeno ve předchozím bodu. Do počtu úplatných nabytí vlastnického práva se počítá každé úplatné nabytí předmětné nemovité věci v tomto časovém úseku. Dojde-li tedy k úplatnému nabytí vlastnického práva ještě před kolaudací (nabytí A), je toto nabytí prvním úplatným nabytím vlastnického práva k nové stavbě a je osvobozeno. Každé další nabytí (nabytí B) již bude zdaňováno, neboť nesplní podmínku prvenství. 3. Je-li novostavba kolaudovaná jako bytový dům teprve později rozčleněna na jednotky byty (případně garáže, komory či sklepy) náleží osvobození při nabytí vlastnického práva k těmto jednotkám? Osvobození náleží, pokud k nabytí jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, dojde do 5 let od kolaudace bytového domu. Pokud byl úplatně převáděn do konce r bytový dům a byly splněny všechny podmínky dané ustanovením 20 odst. 7 zákona č.357/1992 Sb., byl převod vlastnického práva k tomuto domu (převod A) osvobozen od daně z převodu nemovitostí (po nabytí takového domu osvobození nepožívá). Pokud byl dům rozčleněn na jednotky a vlastnické právo k nim by bylo nabýváno do 5 let od kolaudace bytového domu (nabytí B), v době nabytí nové jednotky se bude jednat o jednotku v nové stavbě bytového domu, proto lze osvobození uplatnit. Protože jedním z rozhodujících hledisek pro přiznání osvobození je novost nemovité věci, pak i v případě nabývání jednotek, které nevznikly výstavbou, ale až později rozčleněním bytového domu, je nutné brát jako počátek běhu prekluzivní lhůty kolaudaci bytového domu, nikoli až okamžik rozčlenění domu na jednotky. Závěr: Pokud byla novostavba (byť v rozestavěném stavu) již jednou úplatně převedena, nemůže jít při dalším převodu o první úplatné nabytí. Podstatné není, zda osvobození náležející převodům (či nabytí) nových staveb bylo již jednou zkonzumováno (případně zda osvobození vůbec náleželo), ale to, zda jde o první úplatné nabytí dané nemovité věci bez ohledu na to, kdy k němu došlo. Výraz nový je nutno chápat ve významu nově vytvořený, dosud neexistující. Jedná se tedy o nově vytvořenou hodnotu, kdy není sporu o tom, že jde o novou věc, která 7

9 tu dříve nebyla (rozsudek NSS čj. 8 Afs 28/2011). Musí se proto jednat o stavbu nově budovanou (vznikající), nikoli o stavbu rekonstruovanou. Pokud by nemovitá věc byla převáděna v různých stupních rozestavěnosti (samozřejmě s ohledem na judikaturu NS ke vzniku nemovitosti jako takové), stále by se jednalo o tutéž nemovitou věc. Pokud však v mezidobí dojde k takové změně, že při dalším nabytí vlastnického práva je nabývána jiná nemovitá věc (např. namísto domu je nabývána jednotka), osvobození takovému nabytí náleží, jsou-li splněny všechny ostatní podmínky stanovené zákonným opatřením. III. Další problematika při aplikaci osvobození 1. Vztah 3 a 7 zákonného opatření Nárok na osvobození dle 7 zákonného opatření může být při splnění všech podmínek v něm uvedených uplatněn také v případech nabytí vlastnického práva dle 3 zákonného opatření. Tedy i v případech vyčlenění nebo nabytí nemovité věci do svěřenského fondu, nabytí stavby, která se stane součástí pozemku a která byla samostatnou nemovitou věcí nebo byla součástí práva stavby nebo byla neoprávněně zřízena na tomto pozemku. 2. Částečné osvobození nové jednotky Osvobození podle 7 zákonného opatření je možno přiznat i částečně. Bude se jednat o případy prvního úplatného nabytí jednotky podle odst. 1 písm. d) cit. ustanovení, kdy bude nabývána nová jednotka vzniklá stavební úpravou částečně z bytu a částečně z nebytového prostoru. Poměrná část jednotky (tj. ta, která byla vybudována z nebytové ho prostoru) bude osvobozena při splnění ostatních podmínek daných ustanovením 7 zákonného opatření. Daň z nabytí nemovitých věcí při nabytí práva stavby Informace Generálního finančního ředitelství k aplikaci zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí I. K právu stavby obecně Zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ), je opětovně zavedena zásada superficies solo cedit, která znamená (zjednodušeně řečeno), že trvalé stavby jsou pouhou součástí pozemku, na kterém stojí. Výjimkou z této zásady (když pomineme výjimky upravené v přechodných ustanoveních občanského zákoníku) je právo stavby, které umožňuje nakládat se stavbami odděleně od pozemku. Právo stavby je věcným právem stavebníka (tj. oprávněného z práva stavby) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nemusí jít pouze o právo na cizím pozemku vybudovat novou stavbu, ale právo stavby lze zřídit i ke stavbě již existující, např. z důvodu rekonstrukce či modernizace a následného užívání této stavby. NOZ nijak nevymezuje, k jakému typu stavby lze právo stavby zřídit, takže součástí práva stavby mohou být stavby určené k bydlení (bytové domy i rodinné domky), stavby k podnikání (obchodní či skladová centra apod.), či jiné stavby (např. pro výkon veřejně prospěšné činnosti). Právo stavby je možné zřídit i k pozemku, na kterém sice přímo stavba nestojí, ale který slouží k lepšímu užívání stavby (například sousední pozemek tvořící zahradu). 8

10 Právo stavby může být sjednáno bezúplatně či za úplatu, a to jednorázovou nebo v podobě stavebního platu (opakující se plnění). Právo stavby je časově omezené, tedy dočasné. Právo stavby se zapisuje do katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí je tak zřejmé, zda je určitý pozemek (resp. která konkrétní parcela) zatížen právem stavby, případně která stavba je součástí práva stavby a komu toto právo svědčí. NOZ považuje právo stavby za nemovitou věc, proto se s ním jako s nemovitou věcí nakládá. Je tedy předmětem vlastnictví, takže ho lze smlouvou převést na jiného, dědit či zatížit například zástavním právem. Stavba, kterou stavebník postaví (nebo v souvislosti se zřízením práva stavby převezme od vlastníka pozemku), není součástí pozemku, není ani samostatnou věcí v právním smyslu. Tato stavba podléhá sice ustanovením o nemovitých věcech, je ale součástí práva stavby. Proto s ní nelze samostatně nakládat nelze ji samostatně prodat, darovat, zřídit k ní zástavní právo apod. Převádět lze tedy pouze právo stavby a vlastní stavba přechází s ním jako jeho součást. Ke stavbě jako takové stavebníkovi vlastnické právo nevznikne, přestože má stejná práva, jako kdyby stavbu vlastnil. K zatíženému pozemku má právo se chovat jako poživatel ( 1250 a 1285 NOZ). - V případě, že právo stavby zanikne, stavba jako taková se nestává vlastnictvím vlastníka pozemku, ale zároveň se zánikem práva stavby se stane součástí pozemku, takže zhodnocuje tento pozemek. Zřekne-li se stavebník práva stavby, neznamená to automaticky zánik tohoto práva, ale vlastník zatíženého pozemku může toto právo převést na dobu, která ještě neuplynula, na sebe nebo na jinou osobu. II. Daň z nabytí nemovitých věcí při zřízení práva stavby 1. Předmět daně Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí (dále jen daň ) je zřízení práva stavby za úplatu bez ohledu na to, z jakého titulu vzniklo. Protože právo stavby považuje NOZ za věc nemovitou, je ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 písm. b) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen zákonné opatření ), za nabytí práva stavby nutno považovat nejen následné nabytí práva stavby od stavebníka, kterému bylo dříve zřízeno, ale i jeho nabytí originární, tj. jeho vlastní zřízení. Z tohoto pohledu je nutno posuzovat i případné osvobození od daně, které by mohlo náležet - podle 6 odst. 1 zákonného opatření státu či územnímu samosprávnému celku, pokud by bylo právo stavby zřízeno v jejich prospěch, - při splnění podmínek daných v 6 odst. 2 právnickým osobám uvedeným v tomto ustanovení, pokud by bylo právo stavby zřízeno v jejich prospěch, - podle 7 odst. 1 písm. a) stavebníkovi, kterému bylo zřízeno právo stavby, jehož součástí je nová stavba rodinného domu (případně rozestavěná stavba rodinného domu). 2. Poplatník daně Je-li právo stavby ve prospěch stavebníka zřizováno, lze předpokládat, že nebude zřízeno kupní či směnnou smlouvou a poplatníkem proto bude dle 1 písm. b) zákonného opatření nabyvatel. Právo stavby jako věc nemovitou lze nabývat do společného jmění manželů, v takovém případě mají manželé solidární daňovou 9

11 povinnost dle 30 odst. 1 zákonného opatření a jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. 3. Základ daně Protože NOZ nijak nevymezuje ani účel ani typ stavby, k němuž lze právo stavby zřídit, je nutno při určení nabývací hodnoty pro stanovení základu daně vycházet z obecných principů daných v 12 zákonného opatření. To znamená, že - ve speciálních případech je nabývací hodnotou zvláštní cena stanovená pro jednotlivé specifické případy v ustanovení 17 až 23 zákonného opatření. Proto bude-li např. zřizovat právo stavby územní samosprávný celek k pozemku, který vlastní, bude nabývací hodnota stanovena v souladu s ust. 22, bude-li toto právo zřizovat stát, bude nabývací hodnota stanovena v souladu s ust. 21 písm. a) bude-li nabýváno v dražbě, bude nabývací hodnota stanovena v souladu s ust. 17, apod. - nejde-li o speciální případy, určí se nabývací hodnota porovnáním sjednané ceny a srovnávací daňové hodnoty ( 12 odst. 1 a 2 a 14 odst. 1 a odst. 3 písm. b/ zákonného opatření). Srovnávací daňová hodnota musí být určena vždy ze zjištěné ceny, protože zákonné opatření neumožňuje určit u práva stavby směrnou hodnotu. Sjednanou cenou je dle ust. 13 a 4 zákonného opatření veškeré plnění (peněžité i nepeněžité), které je poskytnuto za přijaté plnění, tj. za zřízení práva stavby. Bude-li dohodnuto plnění v opětujících se dávkách jako stavební plat, je sjednanou cenou součet všech plnění. Bude-li při sjednání stavebního platu dohodnuta indexace plateb (např. inflační doložka), nebude při stanovení sjednané ceny pro určení nabývací hodnoty nijak zohledňována, neboť dosah takové změny na výši sjednaných plateb nelze předvídat. Zjištěná cena pro určení srovnávací daňové hodnoty nebo pro stanovení zvláštní ceny ve specifických případech dle 23 zákonného opatření se stanoví podle ust. 16a zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, a ust. 39 vyhlášky Ministerstva financí č.441/2013 Sb., k provedení zákona o ocenění majetku. V těchto případech je znalecký posudek povinnou přílohou daňového přiznání a poplatník si proto může uplatnit při stanovení základu daně jako uznatelný výdaj náklady a odměnu, které prokazatelně zaplatil znalci ( 10 a 24 zákonného opatření). 4. Daňové přiznání Při podání daňového přiznání k dani použije poplatník pro výpočet daně ve speciálních případech přílohu J daňového přiznání, ve které označí příslušný řádek dle typu nabývací hodnoty, která v daném případě slouží pro stanovení základu daně, a v tabulce vyčíslí daň. V ostatních případech vyplní přílohu N, ve které si vyčíslí daň v Části 2. v Tabulce č. 2. Pokud by bylo právo stavby zřizováno více nabyvatelům, podával by daňové přiznání každý z nich za jím nabývaný podíl na právu stavby. Pokud by právo stavby bylo zřizováno jako součást společného jmění manželů, podávali by vzhledem k solidární daňové povinnosti jedno daňové přiznání. III. Daň z nabytí nemovitých věcí při nakládání s právem stavby 1. Předmět daně Protože NOZ považuje právo stavby za nemovitou věc, je předmětem vlastnictví a lze s ním disponovat a nabývat ho rozličnými způsoby tak jako jakoukoli jinou nemovitou věc. Je-li nabytí práva stavby úplatné, je předmětem daně ve smyslu ust. 10

12 2 odst. 1 písm. b) zákonného opatření. Právo stavby bude zpravidla nabýváno koupí nebo směnou, lze je však i vydražit, vložit do obchodní společnosti atd. Obdobně jako v případě zřízení práva stavby náleží i nabytí práva stavby při dalších dispozicích s ním osvobození od daně při splnění zákonným opatřením stanovených podmínek - podle 6 odst. 1 zákonného opatření pokud by právo stavby nabyl stát či územní samosprávný celek, - podle 6 odst. 2 zákonného opatření pokud by právo stavby nabyla právnická osoba uvedená v tomto ustanovení, - podle 7 odst. 1 písm. a) pokud by bylo nabýváno právo stavby, jehož součástí je nová stavba rodinného domu (případně rozestavěná stavba rodinného domu), přičemž osvobození by náleželo pouze prvnímu úplatnému nabytí takového práva stavby; pokud by bylo právo stavby úplatně zřízeno k nové (rozestavěné) stavbě rodinného domu, další dispozici s tímto právem stavby by již osvobození nenáleželo. Příklady: Vlastník pozemku postavil hrubou stavbu rodinného domu, poté zřídil úplatně právo stavby k pozemku, přičemž součástí práva stavby byla rozestavěná stavba rodinného domu. Této transakci náleželo osvobození dle 7 odst. 1 písm. a) zákonného opatření. Stavebník dům dostavěl a následně právo stavby, jehož součástí byla nová stavba rodinného domu, prodal dalšímu subjektu nejedná se již o první úplatné nabytí práva stavby, jehož součástí je nová stavba rodinného domu, a osvobození tomuto nabytí nenáleží, i kdyby ostatní podmínky byly splněny: Vlastník pozemku zřídil právo stavby k nezastavěnému pozemku. Stavebník postavil rodinný dům a následující rok právo stavby, jehož součástí byla nová stavba rodinného domu, prodal dalšímu subjektu. Nabytí práva stavby náleží osvobození dle 7 odst. 1 písm. a) zákonného opatření. 2. Poplatník daně Bude-li právo stavby nabýváno koupí či směnou, bude poplatníkem převodce, pokud nebude ve smlouvě dohodnuto, že poplatníkem je nabyvatel. Nebude-li právo stavby 11

13 nabýváno koupí nebo směnou, bude poplatníkem nabyvatel ( 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření). Právo stavby jako věc nemovitá může být součástí společného jmění manželů, v takovém případě mají manželé - poplatníci daně - solidární daňovou povinnost dle 30 odst. 1 zákonného opatření, ať jsou na straně převodce nebo nabyvatele, a jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. V případech, kdy je poplatníkem daně převodce vlastnického práva, je nabyvatel ručitelem ( 41 odst. 2 zákonného opatření). Budou-li v postavení ručitelů daně manželé, mají solidární povinnost a plnění je možné požadovat po kterémkoli z nich. 3. Základ daně Při stanovení základu daně se postupuje obdobně, jak je popsáno výše v bodě II. 3., tj. s rozlišením, zda se jedná o speciální případy, u nichž je nabývací hodnota stanovena v 17 až 23, či nikoliv. Platí rovněž, že je-li znalecký posudek povinnou přílohou daňového přiznání, poplatník si může uplatnit při stanovení základu daně jako uznatelný výdaj náklady a odměnu, které prokazatelně zaplatil znalci. 4. Daňové přiznání Při podání daňového přiznání k dani se postupuje obdobně, jak je popsáno výše v bodě II. 4., tj. pro výpočet daně ve speciálních případech se použije příloha J daňového přiznání, v ostatních případech příloha N. V obou případech platí, že pokud by právo stavby získávalo více nabyvatelů, a daňové přiznání by podával převodce, postupoval by při vyplnění DAP stejným způsobem, pouze by vyplnil počet příloh v počtu odpovídajícím počtu nabyvatelů a příslušné částky poměrně rozdělil podle velikosti podílů jednotlivých nabyvatelů. Pokud by právo stavby bylo ve spoluvlastnictví a poplatníky byli převodci, podával by daňové přiznání každý z nich za jím převáděný podíl na právu stavby. Pokud by právo stavby bylo součástí společného jmění manželů, podávali by manželé jedno daňové přiznání vzhledem k solidární daňové povinnosti. Pokud by poplatníky byli nabyvatelé, podával by daňové přiznání každý z nich za jím nabývaný podíl na právu stavby. Při nabytí práva stavby do společného jmění manželů poplatníků platí opět princip solidární daňové povinnosti. Pokud by byl poplatníkem nabyvatel a právo stavby by nabýval od více převodců, podával by daňové přiznání pouze s jednou přílohou, neboť není povinnost ručení. IV. Daň z nabytí nemovitých věcí při zániku práva stavby 1. Předmět daně Právo stavby zanikne uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Nebylo-li sjednáno, že je třeba po uplynutí sjednané doby stavbu odstranit, stane se součástí pozemku, na kterém je postavena. Tím se pozemek jeho vlastníkovi zhodnocuje a stavebníkovi vznikne nárok na náhradu za toto zhodnocení. Ustanovení 3 písm. b) bod 2. zákonného opatření zavádí fikci, podle níž je za nabytí vlastnického práva k nemovité věci považováno i nabytí stavby, která byla součástí práva stavby a zánikem tohoto práva stavby se stane součástí pozemku. Může se jednat o zánik práva stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, či dohodou mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem, jestliže již žádný z nich nebude mít na další existenci práva stavby zájem. Právo stavby může zaniknout i rozhodnutím státního orgánu. Předmětem daně je zánik práva stavby, jestliže je úplatný. 12

14 Obdobně jako v případech uvedených výše pod bodem II. a III. by náleželo osvobození od daně při naplnění zákonným opatřením stanovených podmínek v případech, že - se stavba, která byla součástí práva stavby, stala součástí pozemku vlastněného státem nebo územním samosprávným celkem - osvobození podle 6 odst. 1, - by se součástí pozemku stala nová stavba rodinného domu (rozestavěná stavba rodinného domu), která byla součástí práva stavby, by náleželo osvobození podle 7 odst. 1 písm. b). 2. Poplatník daně Zanikne-li právo stavby uplynutím doby, dohodou s vlastníkem pozemku či rozhodnutím státního orgánu, nebude se jednat o koupi či směnu a poplatníkem proto bude nabyvatel. Bude-li pozemek, jehož součástí se stala stavba při zániku práva stavby, součástí společného jmění manželů, budou mít manželé solidární daňovou povinnost dle 30 odst. 1 zákonného opatření. 3. Základ daně Nabývací hodnotou je zvláštní cena, kterou je náhrada za stavbu poskytnutá vlastníkem pozemku stavebníkovi při zániku práva stavby, a to bez ohledu na důvod zániku práva stavby ( 12 odst. 4 a 21 písm. d/ bod 3.). Pro případ, že by se stavebník s vlastníkem pozemku nedohodl jinak, stanoví zákon ( 1255 NOZ) náhradu ve výši poloviny hodnoty stavby (ve smyslu ceny obvyklé) v době zániku práva stavby. 4. Daňové přiznání Při podání daňového přiznání k dani použije poplatník přílohu J daňového přiznání, ve které v Části 2. v bodě 3. Zvláštní cena, písm. k) označí odrážku náhrada za stavbu, je-li tato náhrada poskytnuta vlastníkem pozemku stavebníkovi při zániku práva stavby a poté ve výpočtové tabulce vyčíslí daň. Pokud by pozemek, jehož součástí se stala stavba při zániku práva stavby, byl ve spoluvlastnictví, podával by daňové přiznání každý ze spoluvlastníků podle jím nabývaného podílu na stavbě, resp. podle velikosti jeho podílu na pozemku. Pokud by byl pozemek, jehož součástí se stala stavba při zániku práva stavby, součástí společného jmění manželů, platí princip solidární daňové povinnosti. Daň z nabytí nemovitých věcí - uplatnění osvobození u nových staveb Informace Generálního finančního ředitelství ke změně osoby poplatníka podle 1 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí V 1 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, (dále jen zákonné opatření ) je zcela jednoznačně stanovena forma ujednání mezi převodcem a nabyvatelem, pokud se dohodli, že poplatníkem bude nabyvatel. Ujednání musí být součástí konkrétního právního jednání (konkrétní kupní nebo směnné smlouvy), na základě kterého dochází k nabytí nemovitých věcí, přičemž z této smlouvy musí být zřejmá shoda účastníků na změně osoby poplatníka, nikoli pouze záměr přenést na nabyvatele část povinností v daňovém 13

15 řízení. Generální finanční ředitelství proto z důvodu jednoznačnosti doporučuje např. takovýto text: Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel. V současné době se správci daně z nabytí nemovitých věcí setkávají velmi často s nevhodně formulovaným textem při volbě změny poplatníka, a to i ve smlouvách sepisovaných notáři či realitními kancelářemi. Nejčastější jsou např. formulace, že daň zaplatí nabyvatel nebo daňové přiznání podá a daň uhradí nabyvatel. Takovéto ujednání nelze považovat za ujednání o změně osoby poplatníka ve smyslu ust. 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření, neboť plnohodnotné převzetí postavení poplatníka není pouze převzetí povinnosti placení daně či podání daňového přiznání. Pokud by při takto zvolené formulaci ve smlouvě svým jménem nabyvatel podal daňové přiznání a uhradil daň, bude k těmto úkonům správcem daně poté vyzván převodce. Tento postup má však pro převodce za následek sankce ve formě pokuty za opožděně podané daňové přiznání a úroku z prodlení za pozdě zaplacenou daň ( 250 a 252 zákona č.280/2009 Sb., daňový řád), neboť převodce je nadále pro daňové řízení poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí. Generální finanční ředitelství v zájmu předcházení zbytečným komplikacím v daňovém řízení, především zbytečným sankcím vůči převodcům nemovitých věcí jako poplatníkům daně z nabytí nemovitých věcí, upozorňuje na tyto možné nedostatky v kupních smlouvách a jejich důsledky. S ohledem na krátkou legisvakanci při zavádění nové právní úpravy, kvůli níž se účastníci smluv nemohli včas seznámit s přesnou dikcí zákona, bude na přechodnou dobu (tj. v průběhu roku 2014) umožněno zhojit nevhodně zvolenou formulaci, a to formou souhlasného prohlášení obou stran (resp. všech účastníků) právního jednání buď před správcem daně, nebo s ověřenými podpisy. Zároveň však Generální finanční ředitelství zdůrazňuje, že chce-li nabyvatel nemovitých věcí převzít postavení poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí, je nutno v nově uzavíraných smlouvách dbát na jednoznačnou formulaci této skutečnosti ve smlouvě. Zdaňování úroků z účtu vybraných veřejně prospěšných poplatníků a společenství vlastníků jednotek od V rámci změn zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) reagujících na rekodifikaci soukromého práva schválených zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., bylo upraveno také zdaňování úroků z účtu vybraných veřejně prospěšných poplatníků. Podle úpravy platné do konce roku 2013 u poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří nebyli založeni za účelem podnikání, nebyly úroky z běžného účtu předmětem daně. Banky připisovaly úroky v brutto výši. Nový občanský zákoník, který platí od , již nerozlišuje smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu. Proto bylo zrušeno ustanovení v ZDP, podle kterého úroky z běžného účtu u poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří nebyli založeni za účelem podnikání nově označených za veřejně prospěšné poplatníky, nebyly zdaňovány a od jsou úroky z účtu u veřejně prospěšných poplatníků předmětem daně z příjmů. 14

16 V zájmu eliminace povinnosti podávat daňové přiznání ( 38mb ZDP), budou úroky z účtu u vybraných veřejně prospěšných poplatníků zdaňovány podle 36 odst. 9 ZDP srážkovou daní ve výši 19%, kdy provedením srážky je daňová povinnost vyrovnána. Srážková daň bude uplatňována u veřejně prospěšných poplatníků, kteří nemají předmětem daně veškeré příjmy (uplatňují tzv. úzký základ daně) a týká se zejména těchto poplatníků: spolky (do konce roku 2013 občanská sdružení), registrované církve a náboženské společnosti, zájmová sdružení právnických osob, která nejsou založená za účelem podnikání a mají členské příspěvky osvobozené do daně (např. Svaz českých a moravských bytových družstev, Svaz českých a moravských výrobních družstev, Svaz českých a moravských spotřebních družstev, různé asociace), odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, politické strany a politická hnutí, organizační složky státu, příspěvkové organizace, nadační fondy, nadace, avšak pouze v případě, že neslouží ani nesměřuje k podpoře osob blízkých jejímu zakladateli a vklad na účtu není součástí nadační jistiny. Obdobně bude srážková daň uplatňována na úrokové příjmy z účtu u společenství vlastníků jednotek, která od již nejsou považována za veřejně prospěšné poplatníky. U ostatních poplatníků daně z příjmů právnických osob k žádné změně nedochází a úroky i nadále budou připisovány v brutto výši. Jedná se zejména o tyto poplatníky: běžné podnikatelské subjekty, veřejně prospěšní poplatníci, u kterých jsou předmětem daně veškeré příjmy s výjimkou investičních transferů ( 18a odst. 5 ZDP), tj. veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, poskytovatelé zdravotních služeb (zpravidla příspěvkové organizace), obecně prospěšné společnosti a ústavy, obce, kraje, nadace, které jsou veřejně prospěšnými poplatníky a vklad na účtu je součástí jejich nadační jistiny, nadace, které nejsou veřejně prospěšnými poplatníky, profesní komory, které nemají osvobozeny členské příspěvky, Hospodářská a Agrární komora, zdravotní pojišťovny, Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, podílové fondy, svěřenské fondy, pokud nejsou veřejně prospěšným poplatníkem. 15

17 Nález Ústavního soudu ke slevě na dani pro starobní důchodce Společné prohlášení Ministerstva financí a Finanční správy České republiky Dne 30. července 2014 vyhlásil Ústavní soud nález, přijatý plénem Ústavního soudu dne 10. července 2014, jímž rozhodl o neústavnosti dosavadní regulace slevy na dani v případě pracujících starobních důchodců. Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 31/13 Ústavní soud vyhověl skupině senátorů a ke dni vyhlášení svého nálezu ve Sbírce zákonů zrušil právní úpravu, která neumožňovala uplatňovat slevu na dani ve výši Kč starobním důchodcům, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku pobírali starobní důchod. Ministerstvo financí a Finanční správa České republiky budou akceptovat závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu zveřejněného dne ve věci uplatnění základní slevy na dani pro poplatníky pobírající starobní důchod. Z textu nálezu vyplývá, že pracující starobní důchodci si budou moci po zveřejnění tohoto rozhodnutí ve Sbírce zákonů uplatnit základní slevu na dani již za zdaňovací období roku 2014 bez ohledu na to, zda byli či nebyli k 1. lednu roku 2014 pobírateli starobního důchodu. Slevu na dani si poplatník může uplatnit prostřednictvím svého zaměstnavatele - plátce daně anebo v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2014, a to podle zákona o daních z příjmů, v platném znění. Odpovědi na nejčastější dotazy poplatníků týkající se správného postupu při uplatnění uvedené slevy budou zveřejněny na webových stránkách Finanční správy ČR. Uvedenou úpravu, tj. znovu zavedení slevy na dani pro pracující starobní důchodce, již Ministerstvo financí navrhlo, a to v novele zákona o daních z příjmů, kterou v současné době projednává Parlament ČR (sněmovní tisk č. 252). Očekávaný propad inkasa na dani z příjmů fyzických osob se odhaduje na 1,7 mld. Kč. Poplatníci pobírající starobní důchod - nejčastější dotazy na uplatnění základní slevy na dani z příjmů fyzických osob Dle 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů u poplatníků pobírajících starobní důchod v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13, který byl vyhlášen dne ve Sbírce zákonů č. 162/2014 v částce 66. Zaměstnanec Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen prohlášení poplatníka ) na zdaňovací období 2014 a neuplatnil základní slevu na dani z důvodu pobírání starobního důchodu. Jak má nyní postupovat? Za předpokladu, že zaměstnanec (starobní důchodce) má zájem uplatnit základní slevu na dani již pro výpočet měsíční zálohy na daň, oznámí tuto skutečnost svému zaměstnavateli formou vyznačení změny v prohlášení poplatníka. V tomto prohlášení 16

18 poplatníka vyznačí datum změny, jež je rozhodné pro plátce daně, který tuto základní slevu zohlední při výpočtu zálohy na daň. K vyznačené skutečnosti plátce daně přihlédne počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž mu zaměstnanec tuto skutečnost oznámil způsobem výše uvedeným. Finanční správa bude akceptovat poskytnutí základní slevy na dani poprvé i za kalendářní měsíc srpen, v němž byl nález Ústavního soudu dne vyhlášen ve Sbírce zákonů č. 162/2014 v částce 66, což je ve prospěch poplatníků a zohledňuje argumenty Ústavního soudu vyjádřené v nálezu. Na zdaňovací období 2014 zaměstnanec (starobní důchodce) podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatnil základní slevu na dani, avšak plátce daně tuto slevu při výpočtu záloh na dani nezohlednil. Musí tento zaměstnanec opětovně žádat o tuto slevu nebo ji plátce daně zohlední sám? Základní slevu na dani plátce daně zohlední při výpočtu záloh na dani sám (nárok byl již uplatněn), a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž byl nález Ústavního soudu vyhlášen ve Sbírce zákonů. Finanční správa bude akceptovat poskytnutí základní slevy na dani poprvé i za kalendářní měsíc srpen, v němž byl nález Ústavního soudu dne vyhlášen ve Sbírce zákonů č. 162/2014 v částce 66, což je ve prospěch poplatníků a zohledňuje argumenty Ústavního soudu vyjádřené v nálezu. Zaměstnanci náleží základní sleva na dani za celý rok Jakým způsobem je možné uplatnit část základní slevy vztahující se k období od počátku roku? V případě, že má zaměstnanec (starobní důchodce) příjmy ze závislé činnosti a u plátce daně podepsal prohlášení poplatníka k dani na zdaňovací období 2014 a uplatnil základní slevu na dani, požádá následně zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2014 v termínu do 15. února V rámci výpočtu daně (v termínu do 31. března 2015) plátce daně základní slevu na dani zohlední a následně zaměstnanci vrátí přeplatek na dani. V případě, že v průběhu roku 2014 tuto slevu zaměstnanec neuplatnil, má možnost si ji uplatnit dodatečně v žádosti o roční zúčtování záloh za zdaňovací období 2014, popř. ji může uplatnit v daňovém přiznání. Má zaměstnanec (starobní důchodce) nárok na základní slevu na dani i za zdaňovací období 2013? Ne, nemá. Plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Dle nálezu Ústavního soudu náleží základní sleva na dani za zdaňovací období 2014 všem pracujícím důchodcům bez ohledu na to, zda k 1. lednu roku 2014 pobírali starobního důchod. Jak má postupovat zaměstnavatel plátce daně v souvislosti s nálezem Ústavního soudu? Základní slevu na dani plátce daně zohlední při výpočtu záloh na dani sám v případech, kdy zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatnil si základní slevu na dani v průběhu roku 2014, avšak plátce daně tuto slevu při výpočtu záloh na dani nezohlednil. V ostatních případech je nutné, aby vůle zaměstnance slevu na dani uplatnit, byla vyznačena v prohlášení poplatníka. Plátce daně zohlední základní slevu na dani při výpočtu zálohy na daň zaměstnanci počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž mu zaměstnanec tuto skutečnost oznámil způsobem výše uvedeným. Finanční správa bude akceptovat poskytnutí základní slevy na dani poprvé i za kalendářní měsíc srpen, v 17