Giuseppe Verdi RIGOLETTO. dfxš

Transkript

1 Giuseppe Verdi RIGOLETTO dfxš

2 Vanda Šípová

3 Mariana Hochelová Giuseppe Verdi RIGOLETTO libreto Francesco Maria Piave dirigent režie scéna kostýmy sbormistr asistent režie dramaturgie Martin Doubravský Oldřich Kříž Daniel Dvořák Roman Šolc Jan Bubák Jana Ottová Linda Keprtová PRVNÍ PREMIÉRA 19. KVĚTNA 2017 I DRUHÁ PREMIÉRA 27. KVĚTNA 2017 V ŠALDOVĚ DIVADLE

4 OSOBY OBSAZENÍ Aleš Bri Andrij S Vévoda mantovský Rigoletto Gilda Sparafucile Maddalena Giovanna Monterone Marullo Borsa Hrabě Ceprano Hraběnka Ceprano Páže Stráž Aleš Briscein l Robert Smiščík Dušan Růžička Anatolij Orel l Andrij Shkurhan Mariana Hochelová l Vanda Šípová Ladislav Mlejnek l Pavel Vančura Hana Dobešová l Alžběta Vomáčková Blanka Černá Pavel Vančura l Roman Vocel Csaba Kotlár Dušan Růžička l Sergey Kostov Hynek Grania l Andrej Styrkul Zuzana Maxová Pecová Šárka Venclová Zdeněk Lorenz l Andrej Styrkul Anatoli sbor DF Dcera Monteroneho Veronika Mičjarová SBOR A ORCHESTR DFXŠ Inspice Nápověda Marian Mičjar Alena Režná V představení jsou použity stroboskopické a kouřové efekty.

5 Aleš Briscein Andrij Shkurhan Markéta Tallerová Michaela Foitová Anatolij Orel sbor DFXŠ Karolína Baranová Zdeněk Kupka Michaela Foitová Tomáš Váhala

6 ZROZENÍ CHARAKTERU Něco málo přes dvacet let je Giuseppu Verdimu ( ), když třicetiletý Victor Hugo píše svou hru Král se baví, která se posléze stala skladateli a libretistovi Piavemu předlohou pro slavnou operu Rigoletto. Hra měla premiéru 22. listopadu roku 1833 a hned pro své premiéře byla zakázána tehdejší cenzura spatřovala v nekompromisním popisu dvora paralelu k režimu krále Ludvíka Filipa. Hugo proti zákazu marně protestoval a 25. listopadu požádal dopisem šéfredaktora novin National, aby mu umožnil uvést varování všem přátelům umění a svobodného myšlení. V něm je vyzývá, aby se vzdali plánovaných protestů proti zákazu jeho hry, protože by se mohly velmi lehce změnit v násilné demonstrace, na které tehdejší moc již tak dlouho čekala, a to k potlačení opozičních tlaků intelektuálních skupin. Nemalé problémy s cenzurou provázely i další osud hrbatého šaška, libretista i skladatel byli i bezmála dvacet let pro premiéře divadelní předlohy nuceni do díla významně zasahovat. Scény byly podrobeny přísnému drobnohledu, obměňovala se prostředí, z vládce se musel stát bezejmenný vévoda. Premiéra se uskutečnila 11. března 1851 v Teatro La Fenice v Benátkách, v roce, kdy ve Francii dochází Ludvíkem Napoleonem ke státnímu převratu, kdy Richard Wagner dopisuje svůj spis Opera a drama. To se již Verdi nachází v nejplodnějším období svého tvůrčího života. Hospodaří na svém statku Sant'Agata, zasedá v italském parlamentu, značka V.E.R.D.I. (Vittorio Emanuele Re D'Italia) nabývá na významu a je podepsán pod operami Nabucco, Macbeth, Attila, I masnadieri (a nejen pod nimi) a další slavné tituly na jeho skladatelskou osobnost v blízké době čekají La traviata, Il trovatore, Simon Boccanegra, Un ballo in maschera, La forza del destino, Don Carlos či Aida. S libretistou Francescem Mariou Piavem ( ) se při práci na Rigolettovi nesetkává Verdi poprvé. Jejich spolupráce započala na opeře Ernani, následovaly další plodné roky, kupříkladu na operách I due Foscari, Macbeth, Il corsaro, již zmíněný Rigoletto, La traviata, Simon Boccanegra či La forza del destino. (Před přípravami na operu Aida Piaveho postihla mozková mrtvice. Posléze byl jeho smuteční obřad financovaný přímo Giuseppem Verdim.)

7 Opera zastává v operním repertoáru po celém světě důležité a nepřehlédnutelné místo. Nejenže patří mezi deset nejfrekventovanějších operních titulů napříč kontinenty, ale můžeme ji řadit i do té kategorie oper, které dokázaly propojit libreto s podstatným a stále aktuálním přesahem, s drásající krásou hudební a dokázaly plasticky vymodelovat rozličnost jednotlivých lidských charakterů. UMĚNÍ VERSUS POLITIKA Na počátku devatenáctého století, kdy v Evropě vládne fenomén Napoleona Bonaparta, kdy se rodí nová generace uměleckých myšlenek, rodí se i Victor-Marie Hugo ( ), jeden z nejvýznamnějších literátů evropské kultury, a to do rodiny zcela odlišných politických názorů. Jeho otec byl vysoce postavený důstojník v Napoleonově armádě, založením ateistický republikán. Hugova matka naopak zastávala katolicko-royalistický názor. Kvůli otcovu povolání byla rodina často na cestách, mladý Hugo byl tak již od dětství seznamován s jinými kraji a názory. Po nějakém čase se rodina rozpadá a Victor odchází s matkou do Paříže, kde roku 1819 zakládá se svým bratrem periodikum Le Conservateur littéraire, v němž publikuje literární statě a divadelní recenze. V roce 1822 se žení s Adèle Foucherovou, avšak je známo, že Adèle nebyla v jeho životě jedinou ženou. V těchto letech začíná vydávat básnické sbírky a novely, okolo roku 1840 patří již mezi nejlepší autory své doby. Za dalších pět let vstupuje do politiky, stává se poslancem, po státním převratu však odchází do exilu, ve kterém stráví nakonec necelých dvacet let svého života. Po návratu do vlasti se opět stává politicky aktivním, a když 22. května 1885 umírá, dostává se mu poct nejvyšších, na den jeho pohřbu je dokonce vyhlášen státní smutek. Andrij Shkurhan Pavel Vančura

8 Andrej Styrkul Csaba Kotlár Sergey Kostov Andrij Shkurhan

9

10 Vanda Šípová Anatolij Orel ŠAŠKEM JSI, ŠAŠKEM ZŮSTANEŠ Šašek a jeho postavení na panských dvorech procházelo historií vždy povšimnuto, téma výjimečnosti a osobitého postavení pak lákalo nemálo historiků, sociologů a umělců, aby věnovali tomuto fenoménu péči přímo důkladnou. O prvních šašcích se dovídáme z období šesté dynastie starého egyptského království, podle dochovaných pramenů byli menšího vzrůstu; liliputánství stejně jako jiné tělesné defekty bylo obecně lákavým předpokladem pro šaškovskou profesi. Tzv. rozesmívači (gelatopoios) byli oblíbeni v antickém Řecku, kde se již šaškovi dostává pozornosti i ve tvorbě literární (v Xenofanově Symposionu je nazván Philippus). Podoba antického šaška pravděpodobně výrazně ovlivnila podoby šašků mladších: právě již ve starověkém Řecku se potkáváme s typickou šaškovskou čepicí s ušima, tak jak ji známe z pozdějších dob. V další historické etapě, ve středověku, se postavení šaška mění, avšak od dvanáctého století se s nimi na panovnických dvorech můžeme potkat stále častěji, ve století čtrnáctém a patnáctém je postava šaška běžnou součástí evropské kultury. Postupné opouštění od této zvyklosti bylo pochopitelně dáno reorganizací evropských monarchií, kdy síla šaška je úměrná síle jeho pána. Šašci se přesunuli do privátnějších společností a jeden z posledních šašků zemřel roku Byl jím Shemus Anderson.

11 MARTIN DOUBRAVSKÝ, dirigent Martin Doubravský pochází z hudební rodiny, je vnukem slavného českého houslisty Váši Příhody. Již během studií na JAMU a HAMU začal působit jako dirigent v libereckém Divadle F. X. Šaldy, kde od roku 2002 vykonává funkci šéfa opery. Zde nastudoval bezpočet operních děl, kupříkladu La traviatu, Nabucca, Sílu osudu či Aidu Giuseppa Verdiho, Démona Antona Rubinsteina, Orfea a Eurydiku Christopha Willibalda Glucka, Hoffmannovy povídky Jacquese Offenbacha, Thaïs Julesa Massenetta, Její pastorkyňu Leoše Janáčka a mnoho dalších. Pod jeho vedením získal operní soubor Divadla F. X. Šaldy v Liberci opakovaně, již tři ročníky po sobě, prestižní Cenu kritiků za nejlepší představení na festivalu OPERA v roce 2011 za inscenaci Edgar Giacoma Pucciniho, v roce 2013 za insenaci Don Quichotte Julesa Masseneta a v roce 2015 za inscenaci Eva Josefa Bohuslava Foerstera. Jako dirigent spolupracoval s Národním divadlem v Praze, plzeňskou operou Divadla J. K. Tyla, s Českým národním symfonickým orchestrem, Severočeskou filharmonií Teplice a jinými významnými hudebními tělesy. Kromě operního žánru je jeho láskou také muzikál: v Divadle F. X. Šaldy nastudoval úspěšné muzikálové inscenace Sugar, Zpívání v dešti, She Loves Me či My Fair Lady. OLDŘICH KŘÍŽ, režie Oldřich Kříž, narozen v Liberci, studoval na pěveckém oddělení Pražské konzervatoře. První angažmá získal v opeře Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde pravidelně ztvárňoval role prvního barytonového oboru. V roce 1994 přichází do Prahy jako sólista Státní opery Praha. Z jeho výrazných rolí jmenujme např. Figara, Taddea, Guglielma, Pinga, Sharplessa, Becoreho, Valentina či Germonta. Jako režisér je podepsán pod tituly jako Mozartův Apollo a Hyacint, Bludný Holanďan Richarda Wagnera, Bohéma Giacoma Pucciniho, Nabucco Giuseppa Verdiho, Gioconda Amilcara Ponchielliho, Nápoj lásky Gaetana Donizettiho či Únos ze serailu Wolfganga Amadea Mozarta. V říjnu 2011 byl za režii Nápoje lásky v Olomouci vyhlášen v Divadelních novinách osobností měsíce. V liberecké opeře je podepsán již pod několika úspěšnými muzikály Sugar, Zpívání v dešti a She loves me či pod operetou Mam zelle Nitouche.

12 Dušan Růžička Anatolij Orel DĚJ OPERY 1. jednání Na dvoře vévody se lidé baví. Sám vévoda miluje dobré víno, krásné ženy a zrovna v tuto chvíli ho nejvíce zajímá manželka hraběte z Ceprana, manžel je bohužel také přítomen. Rigoletto, hrbáč, poslušný pes, který vždy stojí za svým pánem a těší se jeho přízni, provokuje Ceprana, tak jak to umí a tak jak to dělal už tolikrát jiným dvořanům. Večerní spory vyvrcholí příchodem hraběte Monterona, jehož dcera byla dvorem zneužita. Rigoletto se jeho bolesti vysmívá a je následně Monteronem proklet. V tmavých ulicích se potloukají podivní lidé. Jedním z nich je i nájemný vrah, Sparafucile. Potkává se s hrbatým šaškem náhodou? Rigoletto skrývá před dvorem tajemství. Svou dceru Gildu, kterou chce uchránit před zkaženým světem. Dvořané se však o Gildě dozvědí a pokládají ji za hrbáčovu milenku. Ve snaze se mu pomstít plánují její únos do rukou vévodových. Ten se však o Gildu již delší dobu zajímá, dostane se až k ní a po zjištění, že je Gilda Rigolettovou dcerou, se vydává za chudého studenta. Dvořané v maskách realizují plán. Rigoletta, který je přistihne, oklamou a Gildu unášejí. Přestávka

13 2. jednání Vévoda se trápí pro svou Gildu, ale již za chvíli se má dozvědět o pravých únoscích, o tom, že se Gilda nachází v jeho paláci. Rigoletto hledá svou dceru. Dvořané se baví na šaškův účet, Rigoletto křičí, pláče, doufá a prosí o smilování. Gilda se nakonec s otcem setkává a přiznává mu svou náklonnost k vévodovi. A když hraběte Monterona, otce, který jen bránil svou dceru, odvádějí do vězení, Rigolettova myšlenka na pomstu nabývá reálných obrysů. Přestávka 3. jednání Rigoletto s dcerou přicházejí do krčmy ke Sparafucilovi. Ten má sestru, oslnivou Maddalenu, se kterou si zrovna pohrává náš vévoda. Poté, co vidí i Gilda pravou vévodovu tvář, otec jí nařídí vrátit se domů. Má si vzít mužské šaty a odjet do Verony. Rigoletto se mezitím domlouvá se Sparafucilem na odstranění vévody, Rigoletto trvá na tom, že mrtvolu hodí do řeky sám. Maddalena však vraždu krásného mladíka odmítá, líbí se jí a přesvědčuje bratra, aby ho nechal žít. Za bouřlivé noci se na místo vrací Gilda, tentokrát v mužských šatech, a vyslechne vrahův plán. Sparafucile nesouhlasí s návrhem Maddaleny, aby zabil samotného hrbáče, ale slíbí ji, že pokud se v krčmě objeví jiný člověk, zabije ho místo krásného mladíka. Gilda se rozhodne tuto oběť podstoupit a jde vstříc smrti pro záchranu své lásky. Dokončení díla je už jen na Rigolettovi. Převezme od Sparafucila vak s mrtvolou rozhodnut se jí navždy zbavit, když v tom uslyší známý hlas. Ten hlas patří vévodovi, vévoda je živ, Rigoletto nachází mrtvou Gildu a kletba je bezvýhradně naplněna.

14 Aleš Briscein Alžběta Vomáčková Technická spolupráce Light designer Pavel Hejret Osvětlovači Luboš Udržal, Michal Zeman Štychy Lucie Fukárková, Jaroslava Müllerová, Bohuslava Maršíková, Ladislav Brejcha Vedoucí zvukař Miloš Vondráček Zvukař Viktor Beneš Jevištní mistr Richard Tůma Vedoucí výprav Luděk Hora Vedoucí rekvizit Danuše Klosová Vlásenky Lucie Bradáčová Vedoucí výroby scénických kostýmů Taťána Hrustinczová. Scénu vyrobily dílny DFXŠ. Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení, Krátkého 1, Praha 9. Ředitelka Ing. Jarmila Levko Šéf opery Martin Doubravský Redakce Linda Keprtová Grafika Martin Taller Fotografie Petr Našic Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje také za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR I cena 23 Kč I náklad: ks I Děkujeme mediálnímu partnerovi DFXŠ, společnosti RENGL

15 Anatolij Orel Veronika Mičjarová Mariana Hochelová Jana Hejret Vojtková Ladislav Dušek

16