Střední pedagogická škola Boskovice, příspěvková organizace Komenského 5, Boskovice

Transkript

1 Střední pedagogická škola Boskovice, příspěvková organizace Komenského 5, Boskovice Příloha č. 1 Školního řádu Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád) 1. Obecná ustanovení Klasifikační řád vychází ze: a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, b) vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění, c) vyhlášky č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, v platném znění, d) vyhlášky č. 177/2009 Sb, o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění. 2. Obecné zásady hodnocení a klasifikace (1) Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Během hodnocení uplatňuje vyučující přiměřenou náročnost a pedagogický takt a přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka. (2) Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech. (3) Kromě povinné dokumentace (ve smyslu legislativy a pokynů ředitele školy) vede vyučující vlastní záznamy o klasifikaci žáků tak, aby byl schopen podat informace o frekvenci a struktuře hodnocení. Tyto vlastní záznamy uschovává po dobu šesti měsíců po skončení klasifikačního období. (4) Do celkové klasifikace na konci klasifikačního období zahrnuje podle charakteru předmětu v přiměřené míře též zájem o předmět, úroveň domácí přípravy, míru aktivity žáka ve vyučovacích hodinách a jeho schopnosti samostatného myšlení a práce. (5) Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

2 3. Zásady hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci (1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků a konzultacemi s ostatními vyučujícími (popř. psychology a zdravotníky, pokud to situace vyžaduje). Učitelé jsou povinni zohlednit doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka. Učitelé soustavně vedou žáky také k sebehodnocení. (2) Žák musí být v každém předmětu hodnocen alespoň dvěma známkami za každé pololetí (v jednohodinovém předmětu), je-li to možné alespoň jednou za ústní zkoušení nebo praktickou činnost. Ústní zkoušení musí být zařazeno u těch předmětů, které to svým charakterem umožňují, zvláště pak u těch, kde je vzdělávání ukončováno ústní maturitní zkouškou Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno před kolektivem třídy, před svědky, případně před komisí určenou ředitelem školy. Pozn.: V případě, kdy vyučující nemá dostatek podkladů pro klasifikaci, z důvodu časté absence žáka v daném předmětu, a přesáhne-li absence žáka více než 25% výuky, může ředitel na návrh vyučujícího uložit přezkoušení žáka za dané klasifikační období před stanovenou komisí. (3) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek do deseti pracovních dnů, slohových prací nejpozději do 15 pracovních dnů. Opravené písemné a praktické práce musí být předloženy žákům k nahlédnutí. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci. (4) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky s plánovanou dobou vypracování delší než 35 minut informuje vyučující žáky nejméně pět pracovních dní předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru a nejvíce tři zkoušky kratšího rozsahu. (5) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti v průběhu klasifikačního období je povinen předat tento klasifikační přehled zástupci ředitele pro zastupujícího učitele. (6) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pokud předmětu vyučují dva učitelé, klasifikační stupeň se určuje dohodou. (7) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal, stupeň prospěchu se však neurčuje na základě průměru známek za příslušné období. O

3 případech zaostávání žáků v učení a nedostatcích v jejich chování bude informována pedagogická rada a zákonní zástupci žáka. 4. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. (3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. (4) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání komisionální zkoušky. (5) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl. (6) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. (7) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. (8) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. (9) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14

4 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. (10) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. (11) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. (12) Ustanovení tohoto paragrafu se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva. 5. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení (1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nehodnocen (a)". (3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn 1a), uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "uvolněn (a)". (4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům. (5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. (6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl (a) s vyznamenáním, b) prospěl (a), c) neprospěl (a),

5 d) nehodnocen (a). (7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 - výborný. (8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. (9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí 1b). (10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu 1c) a) 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 1b) 69 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. 1c) 69 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. 6. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů, jsou součástí školního řádu a obsahují vždy: a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení, b) kritéria stupňů prospěchu, c) podrobnosti o komisionálních zkouškách, d) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, e) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, f) průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání. Sportovní kurzy: Obor vzdělání - Předškolní a mimoškolní pedagogika Plavecký kurz je v 1. ročníku je podmínkou hodnocení předmětu tělesná výchova s metodikou. Pro splnění podmínek ke klasifikaci je nutná aktivní účast ve výuce plavání. Nesplnění požadavků kurzu je důvodem k opakování ročníku. Lyžařský kurz turisticko-sportovní kurz je v 2. ročníku je podmínkou hodnocení předmětu tělesná výchova s metodikou. Pro splnění podmínek ke klasifikaci je nutná aktivní účast na kurzu. Nesplnění požadavků kurzu je důvodem k opakování ročníku. Obor vzdělání - Pedagogické lyceum Plavecký kurz je v 2. ročníku je podmínkou hodnocení předmětu tělesná výchova specializace. Pro splnění podmínek ke klasifikaci je nutná aktivní účast ve výuce plavání. Nesplnění požadavků kurzu je důvodem k opakování ročníku.

6 Lyžařský kurz a turisticko-sportovní kurz je v 2. ročníku je podmínkou hodnocení předmětu tělesná výchova specializace. Pro splnění podmínek ke klasifikaci je nutná aktivní účast na kurzu. Nesplnění požadavků kurzu je důvodem k opakování ročníku. Cykloturistický kurz je v 3. ročníku je podmínkou hodnocení předmětu tělesná výchova specializace. Pro splnění podmínek ke klasifikaci je nutná aktivní účast na kurzu. Nesplnění požadavků kurzu je důvodem k opakování ročníku. Obor vzdělání - Sociální činnost Plavecký kurz je v 1. ročníku součástí hodnocení předmětu tělesná výchova. Pro splnění podmínek ke klasifikaci je nutná aktivní účast ve výuce plavání. Nesplnění požadavků kurzu znemožňuje žákovi konat profilovou maturitní zkoušku z předmětu Zdravotní tělesná výchova. Lyžařský kurz a turisticko-sportovní kurz je v 2. ročníku součástí hodnocení předmětu tělesná výchova. Pro splnění podmínek ke klasifikaci je nutná aktivní účast na kurzu. Nesplnění požadavků kurzu znemožňuje žákovi konat profilovou maturitní zkoušku z předmětu Zdravotní tělesná výchova. Pozn.: Hodnocení RPPP Zástupce ředitelky školy předá tištěnou verzi RPPP učiteli, který danou práci vedl. Ten ohodnotí její písemnou část pomocí Listu hodnocení práce (příloha 2). Vedoucí práce klasifikuje jednotlivé atributy písemné části RPPP (např. kvalita obsahu, práce s odbornou literaturou, schopnost konzultace s vedoucím práce, apod.) a to jak známkou (výborně, velmi dobře, dobře, nedostatečně), tak i slovně. Současně k dané práci formuluje dvě otázky k ústní obhajobě. Do hodnocení písemné části RPPP - uspěl (výborně, velmi dobře, dobře) x neuspěl (žák neodevzdal RPPP v termínu, a to do daného školního roku, písemná část RPPP je hodnocena nedostatečně = není doporučena k ústní obhajobě), se odráží klasifikace ze všech sledovaných atributů RPPP. S hodnocením písemné části RPPP (uspěl x neuspěl) a s otázkami k ústní obhajobě je žák seznámen týden před ústní obhajobou RPPP. Je-li písemná část RPPP hodnocena neuspěl/la (žák neodevzdal práci v termínu, práce je hodnocena nedostatečně - není doporučena k ústní obhajobě), žák musí svoji práci přepracovat, a to nejpozději do aktuálního školního roku. Následně vedoucí práce znovu zpracuje k RPPP List hodnocení práce a následuje ústní obhajoba RPPP v náhradním termínu za přítomnosti předem stanovené komise. Hodnocení NEDOSTATEČNĚ PRÁCE NENÍ DOPORUČENA K ÚSTNÍ OBHAJOBĚ získává automaticky RPPP: která je pouhým kompilátem (složeninou) existujících materiálů, tzn., neobsahuje žádný vlastní přínos autora ke zpracovávanému téma - nemá praktickou část která po stránce grafické a formální neodpovídá středoškolskému standardu a aktuálním technickým možnostem kde nejsou uvedeny odkazy na literaturu která nebyla s vedoucím práce vůbec konzultována nesplňuje min. počet stanovených konzultací Výsledné hodnocení RPPP má vazbu na klasifikaci v předmětu, ve kterém je RPPP psána. Zvládnutí RPPP je podmínkou pro klasifikaci v daném předmětu za 3. čtvrtletí 4. ročníku. Bez RPPP výsledně hodnocenou slovem uspěl/la a úspěšně ústně obhájenou, není možná klasifikace za 3. čtvrtletí v daném předmětu 4. ročníku (a to i v případě, že učitel v daném

7 předmětu u daného žáka bude mít dostatek známek z ústního a písemného zkoušení). Z daného předmětu by žák ve 3. čtvrtletí 4. ročníku nebyl klasifikován (N). Pokud by žák nezvládl úspěšně svoji RPPP napsat ani do 3. čtvrtletí a na základě toho by nebyl z předmětu klasifikován, má ještě možnost splnit RPPP do závěrečné klasifikace za 4. ročník. 7. Hodnocení maturitní zkoušky (1) Ministerstvo * zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná. (2) Didaktický test je vyhodnocován Centrem. Výsledky didaktických testů zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15. května, v podzimním zkušebním období nejpozději do 10. září. Nejpozději následující pracovní den po převzetí výsledků je ředitel školy zpřístupní žákům. V jarním zkušebním období ředitel školy zpřístupní žákům výsledky formou výpisu výsledků didaktických testů. Výpis, opatřený faksimile podpisu ředitele Centra, zhotoví ředitel školy prostřednictvím informačního systému Centra pro každého žáka, který konal didaktický test. (3) Písemné práce z cizího jazyka obdrží hodnotitel od Centra; hodnocení předá hodnotitel Centru prostřednictvím jeho informačního systému v termínech stanovených Centrem. Centrum zpřístupní výsledky řediteli školy v jarním zkušebním období do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě, nejpozději však do 29. května, a v podzimním zkušebním období do 3 pracovních dnů od shromáždění hodnocení všech písemných prací z cizího jazyka žáků příslušné třídy. (4) Písemné práce z českého jazyka a literatury obdrží hodnotitel od ředitele školy a hodnocení předává řediteli školy; hodnocení ředitel školy zašle Centru v jarním zkušebním období do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě, nejpozději však do 29. května, a v podzimním zkušebním období do 13. září. (5) Ředitel školy bez zbytečného odkladu oznámí výsledky písemných prací žákům. Termíny zahájení ústních zkoušek v příslušných třídách sdělí ředitel školy Centru prostřednictvím jeho informačního systému do zahájení písemných prací. (6) Hodnocení žáka z ústní zkoušky společné části ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk navrhnou hodnotitelé zkušební maturitní komisi po ukončení zkoušek v daném zkušebním dni. Jeden z hodnotitelů zaznamená hodnocení ústní zkoušky společné části do protokolu podle 29a. Výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části založené na shodě obou hodnotitelů a schválené zkušební maturitní komisí předseda zkušební maturitní komise předá bez zbytečného odkladu řediteli školy a oznámí je veřejně žákovi. Data o výsledném hodnocení ústní zkoušky společné části odešle ředitel školy do Centra prostřednictvím informačního systému Centra * 80 odst. 1 školského zákona.

8 7.1. Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky * * 23 vyhlášky č. 177/2009 Sb, o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění: (1) Hranice úspěšnosti zkoušek nebo dílčích zkoušek společné části uvede Centrum v testových sešitech didaktických testů a v zadáních písemných prací pro danou zkoušku. (2) Žák vykoná zkoušku nebo dílčí zkoušku úspěšně, pokud dosáhne alespoň hranice úspěšnosti. (3) Žák vykoná zkoušku ze zkušebního předmětu společné části úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny dílčí zkoušky, z nichž se zkouška daného zkušebního předmětu skládá. Celkové hodnocení zkušebního předmětu se stanoví váženým aritmetickým průměrem všech konaných dílčích zkoušek; v případě zkušebního předmětu cizí jazyk se započítává hodnocení didaktického testu jednou polovinou a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky vždy jednou čtvrtinou. V případě zkušebního předmětu český jazyk a literatura se započítává hodnocení každé dílčí zkoušky rovným dílem. (4) Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku úspěšně, opakuje pouze tuto dílčí zkoušku. (5) Hodnocení zkoušek společné části na základě dosažených výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (6) Hodnocení nepovinných zkoušek společné části podle 78 odst. 5 školského zákona na základě dosažených výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu: a) uspěl b) neuspěl. (8) Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo nekonal (a) Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky * * 24 vyhlášky č. 177/2009 Sb, o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění: (1) Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy a nejpozději před započetím zkoušek schvaluje zkušební maturitní komise.

9 (2) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky. (3) Pokud se zkouška skládá z více částí, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky. (4) Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nekonal (a)". Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle 19a, uvádí se v protokolech u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo nahrazeno. (5) Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky. Pokud se písemná zkouška a praktická zkouška konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise jejich hodnocení nejpozději v době konání ústních zkoušek. (6) Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d). 25 vyhlášky č. 177/2009 Sb, o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění: (1) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně. (2) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období. (3) Výsledky zkoušek profilové části maturitní zkoušky předá ředitel školy Centru prostřednictvím informačního systému Centra bezprostředně po ukončení zkoušek ve škole Celkové hodnocení maturitní zkoušky * * 26 vyhlášky č. 177/2009 Sb, o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění: (1) Centrum v jarním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu a v podzimním zkušebním období nejpozději

10 do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní výsledky řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení se zhotovuje prostřednictvím informačního systému Centra na tiskopisu podle vyhlášky o některých dokladech o vzdělání. (2) Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků povinných zkoušek společné a profilové části podle stupnice: a) prospěl (a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 - chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek není vyšší než 1,50, b) prospěl (a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný, c) neprospěl (a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně. (3) V případě, že žák nekonal společnou část v souladu s 81 odst. 6 školského zákona, provede se celkové hodnocení pouze za profilovou část. (4) V případě, že žák nahradil zkoušku z cizího jazyka profilové části maturitní zkoušky zkouškou podle 19a, uvádí se na vysvědčení u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo nahrazeno. Tato zkouška není součástí celkového hodnocení podle odstavce Individuální vzdělávací plán (1) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů 2) je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. (2) Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka ) 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (Pozn.: Žákovi jsou současně s povolením IVP písemně předány požadavky ke zkoušce z jednotlivých předmětů a seznam studijní literatury. Konzultace a zkoušky probíhají podle ředitelem schváleného harmonogramu). 11. Komisionální zkouška (1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání 3), b) koná-li opravné zkoušky 4), c) koná-li komisionální přezkoušení 5).

11 (2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. (3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy. (4) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy 5a) a zveřejní je na přístupném místě ve škole ) 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. 4) 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. 5) 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb. 5a) 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb. 10 (Pozn.: počet členů komise 3). 12. Výchovná opatření (1) Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. (2) V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem ředitel vyloučí žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. To neplatí pro zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona upravujícího ústavní a ochrannou výchovu a preventivně výchovnou péči. / 31/2/ (3) Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům nebo studentům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem. / 31/3/ (4) Dopustí-li se žák nebo student jednání podle 31 odstavce 3, oznámí ředitel školy nebo školského zařízení tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl. / 31/5/ (5) O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školy nebo školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s

12 výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. 21 ) O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější. (6) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (7) Třídní učitel nebo učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. (8) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. (9) Při práci nad rámec povinností žáka stanovených školním řádem podle významnosti práce lze žákovi udělit: a) pochvalu třídního učitele b) pochvalu ředitele školy (10) Třídní učitel nebo učitel neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy. (11) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. (12) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy (7). (13) Za hrubé porušení školního řádu jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky. Stejně tak sem mohou patřit i mírné formy psychického nátlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují. O konkrétním výchovném opatření rozhoduje ředitel školy po projednání na pedagogické radě, (napomenutí, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy) ) 28; 31/2, 3, 5 zákona č. 561/2004 Sb. 13. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami (1) Výchovná poradkyně je povinna seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických opatření, které mají vztah ke způsobu klasifikace a hodnocení žáka. (2) U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru

13 postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. (3) Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je vhodné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. (4) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel také formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. (5) Klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. (6) Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. (7) V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka, a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. 14. Průběh a způsob hodnocení v dálkové formě studia Průběh a způsob hodnocení v dálkové formě vzdělávání odpovídá výše uvedeným kritériím. Žák je průběžně za dané pololetí hodnocen. Forma zkoušení i frekvence známek je zcela v kompetenci vyučujícího. V lednu a v červnu probíhá individuální přezkoušení každého žáka. Vyučující je povinen vypsat do 20. prosince a do 20. května daného školního roku termíny zkoušek, žák je povinen se zapsat a dostavit, popř. se ze zkoušky ze závažných důvodů včas omluvit. Neomluvená nepřítomnost je hodnocena známkou nedostatečnou. Ústní zkouška trvá 30 minut, 15 minut je určeno na přípravu a 15 minut probíhá samotná ústní zkouška žáka za přítomnosti vyučujícího daného vyučovacího předmět Vypracovala: PaedDr. Hana Hortová Schválila: PaedDr. Hana Hortová, ředitelka SPgŠ Boskovice, příspěvková organizace Školská rada schválila dne:.. Pedagogická rada seznámena dne: Datum nabytí účinnosti dne:

14