Při prvotním rozmýšlení své postavy jsem si stanovil několik základních specifik:

Transkript

1 Kostýmový pas Majk Šenkeřík Aktuální k: K reenactmentu jsem poprvé přičichl v létě 2015 poté, co mi dřevárny začaly lézt krkem. Vadilo mi, že v jinak hezky udělaných leženích plných lidí se skvělými kostýmy bylo všudypřítomné moderní vybavení (plasty, sklo, telefony ), které pracně budovanou atmosféru dokázalo okamžitě zničit. Všiml jsem si taky, že valná většina účastníků větších akcí je má pouze jako víkendové odreagování a pitku s přáteli, které vidí párkrát do roka, spíše než snahu o komplexnější rekonstrukci daného fantasy světa. Osobně jsem totiž mířil poněkud víše. Uvědomil jsem si, že od tohoto koníčku očekávám něco, co mi dřevárny nedokáží nabídnout. Naštěstí jsem se v té době setkal se skupinou Goryničové, a nyní o dva roky později svého tehdejšího rozhodnutí začít po jejich boku s reenactmentem v nejmenším nelituji. Při prvotním rozmýšlení své postavy jsem si stanovil několik základních specifik: Zaměření na střední a jižní Švédsko v druhé polovině 10. století s přesahem do Kyjevské Rusi. Kostým má být jednoduchý, funkční, a hlavně snadno přenosný žádné postele, truhly ani kroužkové košile. Razím totiž minimalistické pravidlo, že s sebou beru jen to, co unesu na zádech (auto nemám, zatím nechci, a na akce často jezdím vlakem/busem. Nebo se o volném víkendu seberu, a vyrazím v kostýmu přespat někam do přírody). Protože se chci držet přírodních barev (zejména hnědá, béžová, šedá a žlutá), měla by postava patřit spíše do nižší střední třídy. Vznikl tak koncept, který mne ani po dvou letech neunavuje. Co se však mění, je můj přehled o pramenech a nálezech, snaha dělat kostým stále autentičtějším a do příští sezony začít přecházet na ručně tkané a přírodně barvené látky. Mám před sebou obrovský kus práce, a kostým nikdy nebude dokonalý, ale je to cesta. Cesta, na které rád uvítám vaše rady, jak ji zvládnout co nejlépe! Raskulfr lovec ze středního Švédska, 2. pol. 10. století Setting postavy: Raskulfr je mladý lovec, který žije v lesích severně od obchodní stanice Birka na švédském jezeře Mälaren a občas se vydá také na sever k Uppsale. Stejně jako dříve jeho otec se živí lovem (luk, kopí), zásobuje Birku kožešinami, masem a parožím, a s místními se tak poměrně zná. Někdy kolem roku 960, kdy obchod v Birce začíná upadat, se Raskulfr přes známost a prokázané schopnosti s lukem a kopím přidává k bojarské družině Rogana Kamiloviče na výpravu do východních zemí. Věří totiž, že nejen objeví kus světa, ale bude mít také řadu příležitostí prokázat se Bohům jako hoden vstupu do Valhally a samozřejmě získat nějaké to bohatství a slávu! Časové rozpětí pro svůj charakter jsem stanovil mezi léta Základ kostýmu je založen na nálezech z okolí švédské Birky, doplněn o nálezy z okolní Uppsaly a Gotlandu, společně s prvky z Kyjevské Rusi tyto části výbavy ospravedlňuji členstvím v bojarské družině s aktivitou na východě (a ve skupině Goryničové, která se na Kyjevskou Rus primárně orientuje). Zároveň se ale nesnažím o 100% přesnou replikaci nálezů spíše mi jde o pochopení toho,

2 co bylo běžné, a nálezy využívám jako předlohu pro tvorbu jejich nezdobené či chuději barvené verze. Přijde mi totiž tak trochu smutné, že se valná většina reenactorů snaží ztvárňovat bohaté postavy. Opravdu viditelný problém to je zejména na velkých zahraničních akcích, kde klidně i 75 % lidí pobíhá kolem v přehnaně zdobených oděvech, ověšeni hromadou šmuků a ideálně každý představujíc bohatýra nebo jarla. Proto jsem se rozhodl vydat poněkud odlišnou cestou. Vybavení: Mou výbavu tvoří dvě složky: civilní a bojový kostým. Unifikovaným základem jsou prozatimní bílé lněné bruchy z jednoho kusu, které jsem pořídil z nouze, a do budoucna je hodlám vyměnit za po kolena dlouhé bruchy běžného čtyřkusého střihu (dvě nohavice, středový klín, pruh kolem pasu) s dvěma prošívanými dírami vepředu v pase na přivázání nohavic 1. Dále mám dva páry vlněných naalbindingových ponožek, jeden tenčí (hnědá barva), druhý silnější (šedá barva). Momentálně za největší problém svého kostýmu považuji kožené boty, které jsou spíše fantasy/historizující, takže na příští sezonu plánuji pořídit dva páry dle nálezů z Haithabu (a ty dosavadní si ponechám na pochody a transport po asfaltu). Civilní kostým Pro běžné nošení mám lněnou košili (obr. 1) hnědo-bílé barvy. Je čtyřvazné (2/2) keprové vazby, která ve Švédsku byla poměrně rozšířena cca třetina nálezů 2. Torzo košile je z jednoho kusu s oválným výstřihem 3, místo bočních klínů jsem pro nedostatek materiálu volil střih s bočními rozparky. Nově mám také lněnou košili (obr. 2) založenou na nálezu z Viborgu. Torzo je ze dvou kusů (sešitých na ramenou 4 ) světle hnědého lnu plátnové vazby a čtvercovým výstřihem s bočním rozparkem, zavazování na tkanice 5. Obdobně jako originál, i tato košile vznikla zužitkováním zbytků látek, a tak jsou rukávy z jiného lnu hnědo-bílý čtyřvazný kepr. Přes košile běžně oblékám hnědo-béžovou vlněnou tuniku (obr. 3) čtyřvazné (2/2) keprové vazby, kterou jsem na spodním lemu a rukávech ozdobil pruhem šedé rybí kosti. Se zdobením však nejsem příliš spokojen, a tak zvažuji jeho odstranění či změnu za tmavě hnědou variantu. V chladnějším počasí chráním hlavu vlněnou naalbidningovou čapkou (obr. 4) šedé barvy. Na nohou pak nosím tenké šedé vlněné nohavice (obr. x) jednoduché plátnové vazby. Tyto jsou založeny na nálezu z Hedeby, přivazují se koženým řemínkem na bruchy a pod kolenem je pro lepší přiléhavost převazuji bílým vlněným smotkem. 1 VAVERKA, R. Spodky, košile a nohavice ve středověku. Díl II. Str CHUDOMELOVÁ, E. Textilní vazby vikinské Skandinávie. Str Dostupné z: 3 EWING, T. Viking clothing. Str ISBN-13: EWING, T. Viking clothing. Str ISBN-13: VLASATÝ, T. Tuniky se čtvercovými výstřihy. Online. Dostupné z:

3 Bojový kostým Do bitevní vřavy se zatím vrhám oděn do nebarvené lněné košile stejného střihu jako hnědo-bílá lněná civilní, kterou jsem zmiňoval výše. Tato košile již však začíná dosluhovat, a tak ji nejspíše brzy zužitkuji na práchno. Přes košili pak nosím starší bílou vlněnou tuniku z jednoho kusu s oválným výstřihem, která již také začíná dosluhovat a slouží spíše jako záložní. Do budoucna ji chci vyměnit buď za novou spodní tuniku, nebo vyrobím novou, kterou budu nosit přes bojové krzno. Momentálně horní vrstvu bojového oděvu tvoří vlněné krzno (obr. 5) vyrobené z vojenské deky. Pro ochranu jsem na něj přidal vyvýšený límec a kůží podšitý čtverec vlny v oblasti krku. Součástí bojového kostýmu, případně civilního v zimním období, jsou mírně nabírané vlněné kalhoty (obr. 1, 3, 5) z tmavě hnědé rybí kosti. Jsou založeny na nálezech a vyobrazeních na runových kamenech z Birky a Gotlandu. Původně jsem je volil kvůli pohodlnosti a líbivému vzhledu. Uvědomuji si však, že pro mé zamýšlené postavení nejsou nejvhodnější, a tak je do budoucna hodlám vyměnit za běžné úzké vlněné kalhoty. Pod nabírané kalhoty pak na holeně přivazuji vlněné nohavice (obr. 1, 3, 5) stejného materiálu, sahající pod kolena. Jedinou ochranou končetin je mi levá kožená palčáková rukavice (obr. 5), pravou (zadní) ruku v boji s kopím zatím chráněnou nemám, ale plánuji do budoucna ušít z vlny a kůže nerušivou rukavici. Jednak na tvrdší akce, a také pro případný boj sekyrou, saexem či jednoručním kopím. Nejen při chladném počasí a reprezentačních příležitostech, ale také v boji často nosím na ramenou překládaný obdélníkový vlněný plášť o šíři 1,5 metru a dvojnásobné délce (obr. 3, 5). Látka je tmavě hnědá vzoru rybí kost. Uvědomuji si, že rozměry pláště ani houževnatost látky úplně neodpovídají standardu 6, avšak volil jsem je záměrně kvůli velmi častému užívání pláště v teplých dnech jako přikrývku místo deky. Hlavní zbraní, kterou v boji používám, je kopí s křidélky (obr. 6) typu IX.1B dle typologie B. Solbergové (datace cca ) 7 inspirované nálezem ze švédské oblasti Kvalsta, Västmanland 8. Toto kopí jsem zvolil zejména proto, že křidélka na kopích skýtají taktickou výhodu. Umožňují mi hákovat štíty i sekyry, a tím ve spolupráci s dalším bojovníkem snáze odkrýt soupeře. Navíc se křidélka na kopích užívala při lovu zvěře, což v rámci nastaveného settingu pro svůj charakter vnímám jako obhajitelný důvod pro užívání takového kopí. Na příští sezonu mám v plánu rozšířit svou výzbroj o bojový saex, a totiž repliku podle jednoho z nálezů z Kvalsty, Švédsko 9. Mimo to vlastním také bojovou sekyru (obr. 7) typu Kipričnikovov IV, založenou na nálezu s označením SHM ze Skvärsty 10 v severním Švédsku. Tyto sekyry nebyly ve Švédsku tolik 6 EWING, T. Viking clothing Str ISBN VLASATÝ, T. O křidélkách na vikinských kopích Online. Dostupné z: STJERNA, N. Viking-age seaxes in Uppland and Västmanland: craft production and eastern connections In: FRANSON, U. Cultural interaction between east and west. Str Přeložil VLASATÝ, T Dostupné z:

4 rozšířené, byly však poměrně běžným bojovým i pracovním nástrojem v Kyjevské Rusi 11. Vlastnictví zbraně typické pro oblast mimo Skandinávii odůvodňuji přesahem settingu ztvárňované postavy právě do této lokality. Ostří sekyry chrání dřevěné pouzdro založené na nálezu z Novgorodu 12. Věnuji se také střelbě jasanovým lukem (obr. 8), ačkoliv tento v bitvách již nepoužívám. Doplňky a další vybavení Vlastním repliku opasku (obr. 9) z hrobu Bj 369 v Birce 13, avšak zatím jsem na něj nepřipevnil ozdobné panely několik jich osadím až ve chvíli, kdy postoupím v rámci hierarchie naší skupiny na vyšší post. Na opasku nosím nůž v koženém pouzdře s dřevěnou rukojetí (obr. 10). Na rozdělávání ohně mám základní sadu obsahující křesadlo, pazourek z Dánska, a lněné práchno (obr. 10). Doklady a peníze nosím v kožené peněžence dle nálezu v norském Eiden, Gloppen (obr. 11). Tu však zvažuji nahradit za repliku peněženky z hrobu Bj 543 nebo nezdobenou variantu peněženky z hrobu Bj 750, oba ve švédské Birce. Co se šperků týče (obr. 12), na ruce nosím mosazný náramek, a stejně tak mosazný prsten, zdobený dvěma řadami protilehlých trojúhelníku, založený na nálezech z Birky 14. Na koženém řemínku nosím kolem krku Thorovo kladivo dle blíže nespecifikovaného nálezu ze Švédska (podařilo se mi dohledat pouze informace, že jde o nález z 20. let a tak nemohu jeho reálnost s jistotou prokázat), doplněné o dva hnědé skleněné korálky inspirované nálezy ze Švédska. Plášť spínám na pravém rameni nezdobenou železnou sponou (obr. 3, 5, 13), založenou na velkém množství nálezů z Birky 15. O vouse pečuji hřebenem z kravského rohu, na který jsem si ušil kožené pouzdro (obr. 14) podle nálezu z hrobu Bj 1074 v Birce 16. Při cestování pak všechno své vybavení přivazuji na dřevěnou krosnu (obr. 15). Do budoucna však plánuji vyrobit novou a o něco větší žebříkové konstrukce. 11 VLASATÝ, T. Sekeru s sebou : katalog seker z Birky, komentář a srovnání Dostupné z: 12 VLASATÝ, T. Pouzdra na sekery Online. Str. 2, 12. Dostupné z: 13 ARBMAN, H. Birka I: die Gräber (Tafeln) Tab ARBMAN, H. Birka I: die Gräber (Tafeln) Tab ARBMAN, H. Birka I: die Gräber (Tafeln) Tab ARBMAN, H. Birka I: die Gräber (Tafeln) Tab. 161.

5 Obr. 1 Civilní kostým lněná košile

6 Obr. 2 Lněná košile dle nálezu z Viborgu

7 Obr. 3 Civilní kostým vlněná tunika Obr 4 Naalbindingová čapka

8 Obr. 5 Bojový kostým

9 Obr. 6 Bojové kopí s křidélky, typ IX.1B dle Solbergové

10 Obr. 7 Bojová sekyra typu Kirpičnikovov IV

11 Obr. 8 - Luk z jasanu Obr. 9 Opasek dle nálezu v hrobu Bj 369 v Birce

12 Obr. 10 Nůž, sada na rozdělání ohně a další táborové doplňky Obr. 11 Peněženka dle nálezu z Eiden, Gloppen

13 Obr. 12 Šperky náramek, prste a Thorovo kladivo

14 Obr. 13 Spona na plášť podle nálezů v Birce

15 Obr. 14 Hřeben s pouzdrem dle hrobu Bj 1074 v Birce Obr. 15 Cestovní krosna