Semestrální Projekt SPS
|
|
- Mária Kolářová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Semestrální Projekt SPS Téma: Interoperabilita částí přepínaní sítě provozujízích různé verze protokolu Spanning Tree (legacy 802.1d, 802.1q Common Spanning Tree, Cisco PVST+, RSTP 802.1w, 802.1s/MST s více regiony) Vypracoval: Jan Benbenek BEN341 Datum:
2 Funkce spanning tree protokolu Redundance zvyšuje dostupnost síťové topologie, tím že chrání síť proti výpadku jediného bodu, jako je například vadný síťový kabel nebo přepínač. Pokud zavedeme redundanci na druhé vrstvě modelu OSI, pak může docházet ke vzniku smyček nebo duplikátních rámců. Smyčky a duplikátní rámce mohou mít závažné následky na celou funkci sítě. Spanning Tree Protocol (STP) byl vyvinut, aby zabránil těmto problémům. STP zajišťuje existenci pouze jediné logické cesty mezi všemi cílovými sítěmi, tím že dočasně blokuje redundantní cesty, které by mohly způsobit smyčku. Port je považován za zablokovaný, jestliže je zabráněno síťovému provozu, vstupu nebo výstupu z tohoto portu. Toto opatření nezahrnuje BPDU (bridge protocol data unit) rámce, které jsou využívány STP k prevenci smyček. Blokování redundantních cest má zásadní význam pro prevenci smyček v síti. Fyzické cesty stále existují (aby zajistili redundanci), ale jsou zablokovány z důvodu zamezení vzniku smyček. Pokud je zablokovaná cesta někdy potřebná (např. v případě výpadku přepínače nebo poničeného kabelu), STP přepočítá cesty znovu a odblokuje nezbytné redundantní porty umožňující komunikaci.(1) STA (Spanning Tree Algorithm) STP vyžívá STA (spanning tree algorithm) k určování toho, které porty přepínače v síti musí být nakonfigurovány pro blokování (zabránění výskytu smyčky). STA určí jeden přepínač jako root bridge (kořenový) a využívá ho jako referenční bod pro všechny výpočty cest. Př. Na obrázku 1 je vybrán ve výběrovém procesu jako root bridge přepínač SW1. Všechny přepínače, které se účastní v STP procesu si vyměňují BPDU rámce, aby určili, který přepínač má nejnižší BID (bridge ID) v síti. Přepínač s nejnižším BID se automaticky stává root bridge.(1) BPDU (Bridge Protocol Data Unit) BPDU je zpráva, která se vyměňuje mezi přepínači. Každý BPDU rámec obsahuje BID, které jednoznačně identifikuje přepínač. BID obsahuje hodnotu priority (priorita), MAC adresu odesílajícího přepínače a volitelně také ID rozšířeného systému (extended system ID). Nejnižší hodnota BID je právě určena kombinací těchto tří polí. Poté co byl určen root bridge, STA vypočítává nejkratší cestu k tomuto přepínači. Každý přepínač využívá STA k určování toho, které porty má blokovat. Zatímco STA určuje nejlepší cesty pro všechny cílové sítě 2
3 v broadcastové doméně (směrem k root bridge), veškerému provozu je bráněno vysílání prostřednictvím sítě. Při určování, kterou cestu nechat odblokovanou, STA zvažuje obojí (cenu portu i cesty). Cena cesty (path cost) je vypočítávaná pomocí hodnoty cena portu (port cost) spolu s rychlostí portů přepínače pro danou cestu. Součet všech cen portů určuje celkovou cenu cesty (path cost) ke kořenovému mostu (root bridge). Jestliže existuje více cest ke stejnému cíli, STA si vybere cestu s nejnižší cenou.(1) Jakmile STA algoritmus určil, kterou cestu nechat dostupnou, nakonfiguruje ostatní porty přepínače do různých rolí. Role jednotlivých portů popisuje jejich vztah v síti vzhledem k root bridge a zda jsou poveleny směrovat síťový provoz.(1) Root ports (kořenové porty) porty přepínače nejblíže ke kořenovému přepínači (root bridge). V příkladu na obrázku jsou kořenovým porty na přepínači S2 F0/1 (konfigurovaná trunk linka mezi přepínačem S2 a S1. Kořenovým portem na S3 je F0/1 (trunk linka mezi S3 a S1).(1) Designated ports (vyhrazené porty) všechny porty, které nesměřují ke kořenovému přepínači (root bridge), ale mají poveleny přeposílat síťový provoz. V příkladu na obrázku jsou to porty F0/1 a F0/2 přepínače S1. Dále také přepínač S2 má svůj port F0/2 nakonfigurovaný jako vyhrazený.(1) Non-designated ports (nevhrazené porty) všechny porty nakonfigurované do blokovacího stavu k prevenci vzniku smyček. Na obrázku 1 port f0/2 na přepínači S3 je Non-designated port (v blokovacím stavu).(1) Obr.1 3
4 Verze protokolu STP Cisco standarty Per VLAN Spanning Tree Protocol (PVST) Udržuje spanning-tree instanci pro každou nakonfigurovanou VLAN v síti. Využívá Cisco proprietárního ISL protokolu, který umožňuje, aby VLAN trunk přeposílal pouze určité VLAN, zatímco jiné blokuje. Protože PVST zachází s každou VLAN jako se separátní sítí, může vyrovnávat zatížení síťovým provozem na 2. Vrstvě. Umožňuje přeposílání některých VLAN na jednom trunk portu a dalších VLAN na druhém portu, bez možnosti vzniku smyčky. V rámci PVST vyvinulo Cisco několik proprietárních rozšíření původního standartu IEEE 802.1D STP (BackboneFast, UplinkFast a PortFast).(1) Per-VLAN spanning tree protocol plus (PVST+) Cisco vyvinulo PVST+, aby poskytlo podporu pro IEEE 802.1Q trunking protokol. PVST+ poskytuje stejnou funkcionalitu jako PVST, včetně Cisco STP rozšíření. PVST+ je podporován pouze na Cisco zařízeních. PVST+ zahrnuje vylepšení portfast nazvané BPDU guard a root guard.(1) Rapid per-vlan spanning tree protocol (rapid PVST+) Je založen na standartu IEEE 802.1w a má rychlejší průběh konvergence než STP (standart 802.1D). Rapid PVST+ zahrnuje taktéž (BackboneFast, UplinkFast a PortFast).(1) 4
5 IEEE standarty Rapid spanning tree protocol (RSTP) Poprvé byl představen v roce 1982 jako vývoj STP (802.1D standardu). Po změně topologie poskytuje rychlejší konvergenci spanning-tree protokolu. RSTP implementuje proprietární Cisco standarty (BackboneFast, UplinkFast, and PortFast) do veřejného standartu. V roce 2004 IEEE začlenila RSTP do 802.1D, a tuto specifikaci značí jako IEEE 802.1D (1) Multiple STP (MSTP) Umožňuje mapování více VLAN do stejné Spanning-tree instance. Snižuje počet instancí potřebných k podpoře většího počtu VLAN. MSTP bylo inspirováno Cisco proprietárním protokolem MISTP (Multiple Instances STP). Bylo představeno ve standartu IEEE 802.1s jako dodatek ke 802.1Q (vydaného v roce 1988). Standard IEEE 802.1Q nyní zahrnuje MSTP. MSTP poskytuje přeposílání více cest pro přenos dat, podporuje také load balancing.(1) MSTP Region Jak už bylo zmíněno, hlavním vylepšením MSTP je to, že několik VLAN může být mapováno pouze do jedné spanning-tree instance. Tato vlastnost ovšem vyvolává problém, jak určit, který z VLAN patří do dané spanning-tree instance. Přesněji, jak označit BPDU, tak aby přijímací zařízení mohlo identifikovat instanci a VLAN, ke které se vztahuje dané zařízení. Tento problém je nepodstatný v případě standartu 802.1q, kde jsou všechny instance mapovány do unikátní instance. V PVST+ implementaci je asociace následující:(3) Různé VLAN nesou BPDU v příslušné instanci. CISCO MISTP posílá BPDU pro každou instanci, včetně seznamu VLAN, za které je dané BPDU zodpovědné. Pokud by dva přepínače byly nesprávně nakonfigurovány a měly rozdílný rozsah VLAN přidruženou ke stejné instanci, bylo by obtížné pro samotný protokol se z takové situace zotavit. IEEE 802.1s výbor přijal mnohem snazší a jednodušší přístup, který představil prostřednictvím MST regionů. Myšlenka regionu je ekvivalentem autonomního systému u směrovacího protokolu BGP (Border Gateway Protocol), ve kterém je skupina přepínačů pod jednou správou.(3) Každý přepínač, na kterém je spuštěn MSTP má jednotnou MSTP konfiguraci, která se skládá z těchto tří atributů:(3) 5
6 a) Alfanumerický název konfigurace (32 bytů) b) Číslo revize (revision number 2 byty) c) Tabulka se 4096-ti elementy, která podporuje každý ze 4096 potenciálních VLAN, podporovanou danou šasi na danou instanci. Aby přepínač mohl být součástí společné oblasti MST, musí daná skupina přepínačů sdílet stejné konfigurační atributy. Hranice regionu Za účelem zajištění konzistentní VLAN-instance mapování, je nezbytné, aby protokol byl schopen přesně identifikovat hranice dané oblasti. Z tohoto důvodu jsou charakteristiky této oblasti zahrnuty do BPDU. Přesné mapování VLAN-instance není v BPDU propagováno, protože přepínače pouze potřebují vědět, zda jsou ve stejné oblasti jako sousední přepínač. Proto je zaslán pouze obsah mapovací tabulky VLANinstance, spolu s číslem revize a jménem. Jakmile přepínač přijme BPDU, tak přepínač vyjme obsah (numerická hodnota odvozená pomocí matematické funkce z mapovací tabulky VLAN-instance) a porovná tento obsah se svým vypočítaným obsahem. Jestliže se obsahy odlišují, tak port, na kterém bylo BPDU přijato, je na hranici dané oblasti. Obecně port je na hranici regionu, pokud určený bridge (designated bridge) ve svém segmentu, je v odlišné oblasti anebo přijímá legacy 802.1d BPDU. Na tomto obrázku, port přepínače B1 je na hranici oblasti A, zatímco porty přepínačů B2 a B3 jsou interní v oblasti B. (3) MSTP instance Podle IEEE 802.1s specifikace, MSTP bridge musí být schopen udržet nejméně tyto dvě instance: - Jednu interní Spanning-tree instanci - Jednu nebo více mnohonásobných Spanning-tree instancí (MSTI) Tato terminologie se stále vyvíjí, aktuálně je ve fázi před standardem. Je zcela možné, že se tyto názvy a pojmy změní v posledním vydání 802.1s. Cisco implementace podporuje 16 instancí: jednu IST instanci (0) a 15 MSTP instanci.(3) IST, CIST a CST instance 6
7 Aby bylo možné jasně pochopit roli IST instance, tak je nutné si zapamatovat, že původně pochází z IEEE. Z tohoto důvodu musí protokol MSPT být schopen spolupracovat s 802.1q sítěmi (802.1q je další IEEE standart). Pro 802.1q, platí, že přepínané sítě podporují pouze jednu spanning-tree instanci (CST common spanning-tree). IST instance je jednoduše RSTP instance, která rozšiřuje CST, uvnitř MSTP oblasti. IST instance přijímá a zasílá BPDU do CST. IST může reprezentovat celou MSTP oblast jako CST virtuální most vzhledem k vnějším sítím.(3) IST je pouze spanning-tree instance, která odesílá a přijímá BPDU. Všechny ostatní spanning-tree informace jsou obsaženy v záznamech M (M-records), které jsou zapouzdřeny do BPDU MSTP. Vzhledem k tomu, že MSTP BPDU nese informaci pro všechny instance, tak je počet BPDU, které musí být zpracovány pomocí přepínače, pro podporu více spanning-tree instancí výrazně snížena.(2) Na diagramu je znázorněno funkční zapojení. Všimněte si umístění jednotlivých blokovaných portů. V typicky přepínaných sítích, se běžně blokuje port mezi přepínačem M a B. Místo toho je blokován port na přepínači D (běžně byste očekávali druhý blokovaný port někde uprostřed MSTP oblasti). Nicméně díky IST se celá oblast zobrazí jako jeden virtuální bridge (most), který spouští jedinou spanning-tree instanci (CST). Díky tomu je možné si uvědomit, že virtuální most blokuje alternativní port B.(3) CIST(common and internal spanning tree), CST (common spanning tree) CIST instance je soubor: IST instancí v každé MST oblasti a common spanning tree (CST), která propojuje MST oblasti a jednotlivé STP. STP vypočítaný v dané oblasti se jeví jako podstrom v CST, který zahrnuje celou přepínanou doménu. CIST je vytvořena jako výsledek STP algoritmu, běžícího mezi přepínači podporující protokoly 802.1W, 7
8 802.1S, a 802.1D. CIST uvnitř MST oblasti je stejná jako CST mimo oblast.(2) CST Common Spanning-Tree (CST) předpokládá jednu spanning-tree instanci pro celou přepínanou síť, bez ohledu na počet VLAN. Toto provedení snižuje zatížení procesoru, protože je zachována pouze jedna STP instance pro celou síť.(2) MSTI (multiple spanning-tree instance) MSTI jsou jednoduché RSTP instance, které existují pouze uvnitř oblasti. Tyto instance spouští RSTP automaticky (výchozí nastavení), bez jakékoliv konfigurace. Na rozdíl od IST, MSTI nespolupracuje s okolními oblastmi. MSTP spouští pouze jednu spanning-tree instanci mimo oblast, takže kromě IST instance, nemají regulérní instance uvnitř oblasti žádnou analogii. Kromě toho, MSTI neposílá BPDU mimo oblast (pouze IST posílá BPDU mimo oblast).(3) MSTI neposílají individuální nezávislé BPDU. Uvnitř MSTP oblasti, si přepínače vyměňují MST BPDU, které můžeme vidět jako normální RSTP BPDU pro IST instanci, zatímco obsahují další informace pro každou MSTI instanci. Tento diagram znázorňuje výměnu BPDU mezi přepínači A a B uvnitř MST oblasti. Každý přepínač posílá pouze jeden BPDU rámec (každý rámec zahrnuje jeden Mrecord pro MSTI na všech portech).(3) První informační pole přenášené MST BPDU rámcem obsahuje informace o IST. To znamená, že IST (instance 0) je vždy přítomna kdekoli uvnitř MST oblasti. Na rozdíl od běžné konvergované spanning-tree topologie, mohou oba konce linky současně vysílat i přijímat BPDU rámce. To je proto, že (jak je znázorněno v tomto diagramu) každý přepínač může být určen pro jednu nebo více instancí a pro potřeby vysílaní BPDU. Jakmile se určí jedna MST instance na portu, tak je odeslán BPDU rámec, který obsahuje informace pro všechny instance (IST+MSTI). Diagram znázorňuje zasílání MST BPDU rámců uvnitř a mimo MST oblast.(3) 8
9 Mrecord (Mzáznam) obsahuje dostatek informací (většinou root bridge (kořenový přepínač) a prioritní parametry odesílajícího přepínače) k výpočtu konečné topologie pro danou instanci. Mrecord nepotřebuje žádné časově závislé parametry jako např. hello time, forward delay a max age, které se běžně nacházejí v rámcích BPDU IEEE 802.1d nebo 802.1q CST. Jediná instance v MST oblasti, která využívá tyto parametry je IST. Hello time určuje, jak často se mají zasílat BPDU rámce a parametr forward delay se hlavně využívá, pokud není možný rychlý přechod (rapid ). Protože MSTI instance závisí na IST instanci, tak tyto časovače nepotřebuje.(3) Spolupráce mezi MST oblastmi a okolím Díky přesunu k sítím využívajícím MST, bude muset administrátor pravděpodobně řešit problémy související s interoperabilitou mezi MST a staršími protokoly. MST bez problému spolupracuje se standardem 802.1q CST. Nicméně pouze zlomek sítí je založených na standardu 802.1q, právě díky omezení jedinou spanning-tree instanci. Cisco vydalo PVST+ ve stejné době jako byla oznámena podpora pro 802.1q. Cisco také poskytuje efektivní přesto jednoduchý mechanismus kompatibility mezi MST a PVST +. První vlastnost MST oblasti je, že na hraničních portech nejsou zasílány žádné MSTI BPDUs rámce (zasílány pouze IST BPDU rámce). Interní instance (MSTI) vždy automaticky sledují IST topologii na hraničních portech.(3) Předpokládejme (v tomto diagramu), že jsou VLAN 10 až 50 mapovány do zelené instance, která je pouze interní instancí MSTI. Červené linky reprezentují IST a proto také představují CST. VLAN 10 až 50 jsou povoleny kdekoli v topologii. BPDU rámce pro zelenou instanci nejsou posílány mimo MST oblast. To ale neznamená, že je zde smyčka v sítích VLAN 10 až 50. 9
10 MSTI instance sledují IST instanci na hraničních portech a hraniční port na přepínači B blokuje síťový provoz pro zelenou instanci. Přepínače, na kterých je MSTP dokážou automaticky detekovat v hraničních oblastech PVST+ souseda. Tyto přepínače jsou schopny detekovat to, že je přijímáno několik BPDU rámců pro různé VLAN sítě na trunk portu, pro danou instanci.(3) Diagram znázorňuje problém interoperability. MST oblast spolupracuje pouze s jednou spanning-tree (CST) instancí mimo oblast. Nicméně PVST+ přepínače spouští jeden spanning-tree algoritmus (STA) pro každou VLAN síť. Výsledek je ten, že přepínač posílá pouze každé 2 sekundy jeden BPDU rámec pro každou VLAN. Proto hraniční MST přepínač neočekává přijetí mnoha BPDU rámců. MST bridge očekává, že přijme nebo odešle pouze jeden BPDU rámec, v závislosti na tom, zda je most kořenem nebo ne.(3) Cisco vyvinulo mechanismus, který řeší tento problém. Možnost by spočívala v tunelování extra BPDU rámců zasílané PVST + mosty v celé oblasti MST. Nicméně, toto řešení se ukázalo jako příliš složité a potenciálně nebezpečné, když bylo poprvé implementováno v MISTP. Byl vytvořen jednodušší postup. MST oblast kopíruje IST BPDU rámce na všech VLAN, aby simulovala PVST+ souseda. (3) Kompatibilita RSTP s 802.1D RSTP protokol je schopen spolupracovat se staršími verzemi STP. Avšak je důležité si uvědomit, že podstatné výhody rychlé konvergence 802.1w budou ztraceny při spolupráci s těmito staršími verzemi STP. (4) Každý port si udržuje proměnnou, která definuje protokol, který má být spuštěn na daném segmentu. Časovač zpoždění přesunu ( migration delay timer - 3 sekundy) je spuštěn, při zapnutí portu. Jestliže běží tento druh časovače, tak současný STP nebo RST mód spojený s tímto portem, je blokován. Jakmile tento časovač vyprší, tak se port adaptuje na daný mód, který odpovídá příštímu přijatému BPDU rámci. Jestliže port změní svůj mód na základě přijatého BPDU, tak se časovač spustí znovu. To omezuje četnost možné změny módu.(4) 10
11 Předpokládejme například, že mosty A a B na obrázku mají spuštěné RSTP (přepínač A, který je určen pro daný segment). Starší STP bridge C je přidán do této linky. Jako zástupce 802.1d ignoruje RSTP BPDU rámce a zahazuje je. Tento přepínač C nedetekuje žádné jiné přepínače na segmentu, a proto začíná posílat podřízené 802.1d formáty BPDU rámců. Přepínač A přijímá tyto BPDU rámce a po dvou hello time maximech, mění svůj mód pouze na tomto portu na 802.1d. Celkový výsledek je ten, že přepínač C nyní rozumí BPDU rámcům od přepínače A a přijímá A jako (designated bridge) pro daný segment.(4) V tomto konkrétním případě, jestliže je přepínač C odstraněn, tak most A běží stále v STP módu na daném portu, dokonce ikdyž je schopen pracovat mnohem efektivněji v RSTP módu s jeho unikátním sousedem B. To protože, přepínač A neví, že byl přepínač C odstraněn ze segmentu. V tomto příkladu, je potřeba zásah uživatele, aby znovu manuálně obnovil detekci portu. Pokud je port v režimu kompatibility, je také schopen ovládat upozornění změny topologie (TCN Topology Change Notification) rámce BPDU a nastavení s bitem TC nebo TCA.(4) Spanning-Tree Interoperabilita a zpětná kompatibilita Tabulka uvádí interoperabilitu a kompatibilitu mezi podporovanými spanning-tree režimy v síti. PVST+ MSTP Rapid PVST+ PVST+ Ano Ano (s omezeními) Ano (vrátí k PVST+) MSTP Ano (s omezeními) Ano Ano (vrátí k PVST+) Rapid PVST+ Ano (vrátí k PVST+) Ano (vrátí k PVST+) Ano V kombinované MSTP a PVST+ síti, musí být CST (common spanning-tree) root uvnitř MST páteře a PVST+ přepínač se nemůže připojit k více MST regionům. Pokud síť obsahuje přepínače provozující rapid PVST + a přepínače provozující PVST+, tak se doporučuje, aby přepínače rapid PVST+ i PVST+ byly nakonfigurovány pro různé spanning-tree instance. V STP instancích rapid PVST+ musí být kořenovým přepínačem rapid PVST+. V PVST+ instancích musí být kořenový přepínač PVST+. PVST+ přepínače by měly být umístěny na okraji sítě.(5) STP a IEEE 802.1q trunk Standard IEEE 802.1q pro VLAN trunk zavádí některá omezení tykající se spanning-tree strategie. Standard vyžaduje pouze jednu spanning-tree instanci pro všechny nakonfigurované VLAN na trunk portech. Avšak v sítích skládajících se z Cisco přepínačů propojených přes 802.1q trunky, přepínače udržují pouze jednu spanning-tree instanci pro každou VLAN na trunku. (5) Když připojíte přepínač Cisco k jinému zařízení prostřednictvím trunku 802.1q, tak přepínač Cisco využije k poskytnutí interoperability PVST+. 11
12 Pokud je zapnuto rapid PVST+, tak přepínač využije právě rapid PVST+ místo PVST+. Přepínač kombinuje spanning-tree instanci IEEE 802.1q VLAN trunku se spanning-tree instanci non-cisco přepínače 802.1q. Nicméně všechny PVST+ nebo rapid PVST+ informace jsou udržovány přepínači Cisco separátně od všech 802.1q non-cisco přepínačů. Non-Cisco IEEE 802.1Q cloud oddělující Cisco přepínače, je považován jako jedna trunk linka mezi přepínači. PVST + je automaticky povoleno na trunk portech IEEE 802.1Q, není nutná žádná uživatelská konfigurace. Externí spanning-tree chování na přístupových portech a ISL trunk portech není ovlivňováno PVST+.(5) 12
13 Použité zdroje: 1) Curriculum CCNA - LAN Switching and Wireless. [online] [cit ]. Dostupné z: 2) Configuring MSTP. In: Cisco.com [online]. 05 May 2007 [cit ]. Dostupné z: /release/12.1_19_ea1/configuration/guide/swmstp.html#wp ) Understanding Multiple Spanning Tree Protocol (802.1s). In: Cisco.com [online]. Apr 17, 2007 [cit ]. Dostupné z: per09186a cfc.shtml 4) Understanding Rapid Spanning Tree Protocol (802.1w). In: Cisco.com [online]. Oct 24, 2006 [cit ]. Dostupné z: per09186a cfa.shtml?referring_site=smartnavrd 5) Configuring STP. In: Cisco Systems, Inc. Catalyst 2950 and Catalyst 2955 Switch Software Configuration Guide, 12.1(14)EA1 [online]. 05 May 2007 [cit ]. Dostupné z: /release/12.1_14_ea1/configuration/guide/swstp.html 13
Možnosti ochranného mechanismu Loop Guard v implementaci Spanning Tree firmy Cisco
Možnosti ochranného mechanismu Loop Guard v implementaci Spanning Tree firmy Cisco Bronislav Feču, Jiří Vychodil Abstrakt: Projekt se zabývá protokolem Spanning Tree a jeho ochranným mechanismem Loop Guard.
VíceVyvažování zátěže na topologii přepínačů s redundandními linkami
Vyvažování zátěže na topologii přepínačů s redundandními linkami Petr Grygárek, FEI, VŠB-TU Ostrava Transparentní mosty (dnes většinou přepínače) se propojují do stromové struktury. Jestliže požadujeme
VíceRapid Spanning Tree Protocol
Rapid Spanning Tree Protocol Daniel Boháč (BOH0042), Jakub Prášil (PRA0044) Abstrakt: Tento dokument popisuje vlastnosti a principy funkce protokolu RSTP včetně jeho předchůdce STP. Součástí dokumentu
VícePropojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně
VíceRapid Spanning Tree Protocol (802.1w) Roman Kubín - kub348 Michal Roháč - roh035 FEI VŠB TU Ostrava
Rapid Spanning Tree Protocol (802.1w) Roman Kubín - kub348 Michal Roháč - roh035 FEI VŠB TU Ostrava 15. června 2005 1 Obsah 1 Spanning Tree Protocol - STP 3 1.1 Konfigurace STP..................................
VíceBudování sítě v datových centrech
Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka pavel.danihelka@firma.seznam.cz Network administrator Obsah Úvod Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Bezpečnost Load
VíceBridging na Linuxu - příkaz brctl - demonstrace (všech) voleb na vhodně zvolených topologiích.
Bridging na Linuxu - příkaz brctl - demonstrace (všech) voleb na vhodně zvolených topologiích. Bc. Josef Hrabal - HRA0031 Bc. Kamil Malík MAL0018 Abstrakt: Tento dokument, se zabývá ověřením a vyzkoušením
Více12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
VíceSpanning Tree Protocol
Seminární práce do kurzu CC3 CCNA 3 - modul 7 Spanning Tree Protocol Tomáš Bílek xbilek12@stud.fit.vutbr.cz Obsah 1. Úvod 2. Redundantní topologie 1. Redundance 2. Redundantní topologie 3. Redundantní
VícePřepínaný Ethernet. Virtuální sítě.
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Petr Grygárek rek 1 Přepínaný Ethernet 2 Přepínače Chování jako mosty v topologii strom Přepínání řešeno hardwarovými prostředky (CAM) Malé zpoždění Přepínání mezi více
VíceSpolehlivost nedílná a často opomíjená součást bezpečnosti
Spolehlivost nedílná a často opomíjená součást bezpečnosti 3. díl: Media Redundancy Protocol 11/2016; Autor: Ing. Vilém Jordán, PCD, certifikovaný designer dle ČSN ISO /IEC 27001:2014 V minulém díle jsme
VíceSměrovací protokoly, propojování sítí
Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové
VíceX36PKO. 2006 Jiří Smítka
X36PKO Propojování sítí 2006 Jiří Smítka Jiří Smítka - X36PKO 1 2/2006 Propojování sítí propojujeme sítě s různými topologiemi a operačními systémy tím vytváříme internety největším internetem je Internet
VícePřepínače: VLANy, Spanning Tree
Přepínače: VLANy, Spanning Tree Počítačové sítě 4. cvičení Virtuální sítě VLANy Oddělení provozu na spojové vrstvě (L2) Oddělení broadcastových domén softwarově Rámce Ethernetu mezi VLANy nejsou propouštěny
VíceTechnologie počítačových sítí
Technologie počítačových sítí Ověření přenosu multicastových rámců a rámců řídících protokolů PAgP a LACP pro agregaci linek do virtuálního svazku přes tunelované VLAN pomocí technologie 802.1QinQ Tomáš
VíceZáklady IOS, Přepínače: Spanning Tree
Základy IOS, Přepínače: Spanning Tree Počítačové sítě 4. cvičení Semestrální projekt (1) Semestrální projekt (2) Struktura projektu: Adresní plán a konfigurace VLAN Směrování a NAT DNS server DHCP server
VícePočítačové sítě IP směrování (routing)
Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů
VíceProjekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
VíceTypická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace
Typická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace Vít Slováček Login: SLO0058 Abstrakt: Dokument popisuje konfiguraci protokolu BGP (Border Gateway Protocol) a nastavení atributu community.
VícePopis a ověření možností přepínacího modulu WIC- 4ESW pro směrovače Cisco
Popis a ověření možností přepínacího modulu WIC- 4ESW pro směrovače Cisco Martin Hladil, Jiří Novák Úvod Modul WIC-4ESW je 4 portový ethernetový přepínač druhé vrstvy se schopnostmi směrování na třetí
VíceBudování sítě v datových centrech
Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka Senior network administrator Obsah Seznam a jeho síť Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Load balancing Návrh architektury
VíceImplementace redundance pomocí virtuálních přepínačů a multichassis link aggregation na aktuálních platformách významných výrobců síťových prvků
Implementace redundance pomocí virtuálních přepínačů a multichassis link aggregation na aktuálních platformách významných výrobců síťových prvků Aleš Procházka (PRO0055) Abstrakt: Dokument popisuje možnosti
VíceInteroperabilita Cisco Per-VLAN Spanning Tree (PVST+) s IEEE 802.1d/CST a s MST
Interoperabilita Cisco Per-VLAN Spanning Tree (PVST+) s IEEE 802.1d/CST a s MST Michal Tabaček (tab0012), Jan Bonczek (bon0010) Abstrakt: Ověření interoperability mezi Spanning Tree typu (módu) PVST+ s
VíceMODELOVÁNÍ A ANALÝZA SPOLEHLIVOSTI
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS MODELOVÁNÍ A
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.7 Přepínané LAN sítě
Počítačové sítě 1 Přednáška č.7 Přepínané LAN sítě Osnova = Přepínané LAN sítě = Základní charakteristiky přepínaných sítí = Prvky přepínaných sítí = Přepínač = Principy přepínání = Typy přepínačů Přepínané
VícePočítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě I 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Internetworking propojování sítí a jejich částí (segmentů) spojováním sítí vzniká inter network
VíceUniverzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky. Řešení výpadků kritických síťových prvků. Libuše Moravcová
Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky Řešení výpadků kritických síťových prvků Libuše Moravcová Bakalářská práce 2014 Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala
VíceNepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou gateway ) Default gateway (společná výchozí brána do všech dostupných sítí)
Pojmy IP adresa Maska sítě (podsítě) Subnet mask Směrování Přímé do přímo připojených sítí (podle MAC rozhraní připojeného do stejné sítě) Nepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou
Více5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
VícePrůzkum a ověření konfigurace Private VLAN na Cisco Catalyst 3560
Průzkum a ověření konfigurace Private VLAN na Cisco Catalyst 3560 Dvouletý Pavel, Krhovják Roman Abstrakt: Práce zkoumá možnosti a funkčnost nastavení private VLAN na switchi Cisco Catalyst 3560. Na praktickém
VíceTechnologie Ethernet. Martin Žídek. /Jabber:
Technologie Ethernet Martin Žídek Email/Jabber: zidek@master.cz Master Internet s.r.o. 2 vlastní datová centra Infrastruktura a IaaS Držitel ISO 9001 a ISO 27000 Cíl přednášky - orientace v LAN Agenda
Více32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP
32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP Jakub Martiník (MAR0178), Lukáš Dobrý (DOB0016) Abstrakt: Tento krátký dokument ověřuje kompatibilitu mezi autonomními systémy v protokolu BGP, které
VíceMožnosti vylaďování subsecond konvergence EIGRP
Možnosti vylaďování subsecond konvergence EIGRP Filip Haferník (HAF006) & Bořivoj Holinek (HOL659) Abstrakt: Projekt má za cíl seznámit s problematikou konvergence a její vylaďování v EIGRP. Součástí projektu
VíceTOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ
TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ Topologie sítě charakterizuje strukturu datové sítě. Popisuje způsob, jakým jsou mezi sebou propojeny jednotlivá koncová zařízení (stanice) a toky dat mezi nimi. Topologii datových
VíceCisco Resilient Ethernet Protocol
Cisco Resilient Ethernet Protocol Petr Havlena (HAV315) Abstrakt: Tématem dokumentu je Resilient Ethernet Protocol (REP). Tento protokol je proprietární technologií společnosti Cisco a umožňuje budování
VíceProjektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc
VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl
Více32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP
32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP Jakub Martiník (MAR0178), Lukáš Dobrý (DOB0016) Abstrakt: Tento krátký dokument ověřuje kompatibilitu mezi autonomními systémy v protokolu BGP, které
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 9. Otázka : Propojování počítačových sítí: most-přepínač, virtuální sítě, směrovač. Směrování, směrovací tabulka, směrovací protokoly. Obsah
VíceHot Standby Router Protocol (zajištění vysoké spolehlivosti výchozí brány)
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Moderní technologie Internetu Hot Standby Router Protocol (zajištění vysoké spolehlivosti výchozí brány) Abstrakt Popis jednoho z mechanizmů
VíceSwitch - příklady. Příklady konfigurací pro switch.
Příklady konfigurací pro switch. Switch - příklady. RACOM s.r.o. Mirova1283 59231 Nove MestonaMorave CzechRepublic Tel.: +420565659 511 Fax: +420565659 512 E-mail: racom@racom.eu www.racom.eu Obsah 1.
VíceAktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceVypracování českých výukových materiálů pro kurz CCNA3 R&S Scaling Networks. Martin Trebatický
Vypracování českých výukových materiálů pro kurz CCNA3 R&S Scaling Networks Martin Trebatický Bakalářská práce 2017 ABSTRAKT Cílem práce, bylo vytvořit překlad anglických výukových materiálu kurzu CCNA
VícePočítačové sítě IP routing
IP sítě jsou propojeny směrovači - routery Funkce směrovačů odpovídá 3. vrstvě referenčního modelu OSI - L3 L3 odpovídá IP vrstvě architektury TCP/IP Směrovače provádějí přepojování datagramů mezi IP sítěmi
VíceL2 multicast v doméně s přepínači CISCO
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích
VíceVirtuální sítě 2.část VLAN
Virtuální sítě 2.část VLAN Cíl kapitoly Cílem této části kapitoly je porozumět a umět navrhnout základní schéma virtuálních lokálních sítí. Klíčové pojmy: Broadcast doména, členství VLAN, IEEE 802.10,
VíceUNIVERZITA PARDUBICE. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Návrh modelové topologie s využitím L2 a L3 switchu Martin Helešic
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta elektrotechniky a informatiky Návrh modelové topologie s využitím L2 a L3 switchu Martin Helešic Bakalářská práce 2014 Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval
VíceAktivní prvky: přepínače
Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceVnější směrovací protokoly
Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0
VíceSystémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
VíceJiří Tic, TIC080 Lukáš Dziadkowiec, DZI016 VŠB-TUO. Typy LSA v OSPF Semestrální projekt: Směrované a přepínané sítě
.. VŠB-TUO Jiří Tic, TIC080 Lukáš Dziadkowiec, DZI016 Typy LSA v OSPF Semestrální projekt: Směrované a přepínané sítě......... 7.06.2005 1.Zadání Navrhněte topologii sítě pro ověření jednotlivých typů
VíceL2 multicast v doméně s přepínači CISCO
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích
VíceMěsto Litvínov se sídlem Městský úřad Litvínov, náměstí Míru 11, 436 01 Litvínov odbor systémového řízení
Město Litvínov se sídlem Městský úřad Litvínov, náměstí Míru 11, 436 01 Litvínov odbor systémového řízení TECHNICKÁ ČÁST ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Název veřejné zakázky: Nákup aktivních prvků sítě LAN včetně
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
VíceZabezpečení dat při přenosu
Zabezpečení dat při přenosu Petr Grygárek rek 1 Komunikace bez spojení a se spojením Bez spojení vysílač může datové jednotky (=rámce/pakety) zasílat střídavě různým příjemcům identifikace příjemce součástí
VíceInovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
VíceRoute reflektory protokolu BGP
SMĚROVANÉ A PŘEPÍNANÉ SÍTĚ Route reflektory protokolu BGP Jakub WAGNER Michal BODANSKÝ Abstrakt: Tato práce se zabývá testováním technologie route reflektorů na přístrojích firmy Cisco při dodržení podmínek
VíceSměrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik
Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik J. Bartošek, P. Havíček Abstrakt: V této práci je popsán princip fungování směrovacího protokolu mesh na platformě mikrotik. Na této platformě ovšem
VíceRozdělení (typy) sítí
10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceSměrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.
Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se
Více3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
VíceDefinice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
VíceA) Aktivních síťové prvky podklad pro zadávací dokumentaci
A) Aktivních síťové prvky podklad pro zadávací dokumentaci Projekt s názvem Obnova HW a koncových stanic v rámci systému NS-VIS je spolufinancován v rámci obecného programu Solidarita a řízení migračních
VíceVirtální lokální sítě (VLAN)
Virtální lokální sítě (VLAN) Virtuální LAN slouží k logickému rozdělení sítě nezávisle na fyzickém uspořádání. Lze tedy LAN síť segmentovat na menší sítě uvnitř fyzické struktury původní sítě. Druhým důležitým
Více6. Transportní vrstva
6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v
VíceObsah. Úvod 13. Věnování 11 Poděkování 11
Věnování 11 Poděkování 11 Úvod 13 O autorech 13 O odborných korektorech 14 Ikony použité v této knize 15 Typografické konvence 16 Zpětná vazba od čtenářů 16 Errata 16 Úvod k protokolu IPv6 17 Cíle a metody
Vícee1 e1 ROUTER2 Skupina1
Zkouška POS - Vzorové zadání Jméno:... Os.číslo:... Maximální bodový zisk 55b, minimum 30b. Při dosažení 25-29b rozhoduje o uznání zkoušky ústní přezkoušení (další body se při ústní zkoušce nepřidělují).
VíceVLAN Membership Policy Server a protokol VQP Dynamické přiřazování do VLANů.
VLAN Membership Policy Server a protokol VQP Dynamické přiřazování do VLANů. Úvod Protokol VLAN Query Protocol (dále jen VQP) je proprietární protokol firmy Cisco Systems (dále jen Cisco) pro dynamické
VíceProjekt VRF LITE. Jiří Otisk, Filip Frank
Projekt VRF LITE Jiří Otisk, Filip Frank Abstrakt: VRF Lite - použití, návaznost na směrování v prostředí poskytovatelské sítě. Možnosti řízených prostupů provozu mezi VRF a globální směrovací tabulkou.
VíceSTATUTÁRNÍ MĚSTO TEPLICE zastoupené Magistrátem města Teplice, oddělením informatiky a výpočetní techniky Náměstí Svobody 2, Teplice
STATUTÁRNÍ MĚSTO TEPLICE zastoupené Magistrátem města Teplice, oddělením informatiky a výpočetní techniky Náměstí Svobody 2, 415 95 Teplice Naše značka: Vyřizuje/telefon: V Teplicích dne: MgMT/137502/2016
VíceSměrování a směrovací protokoly
Technologie sítí WAN (CCNA4) Směrování a směrovací protokoly 30. března 2007 Autoři: Marek Lomnický (xlomni00@stud.fit.vutbr.cz) Vladimír Veselý (xvesel38@stud.fit.vutbr.cz) Obsah 1 Co je směrování?...
VícePřednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
VíceNezávislé unicast a multicast topologie s využitím MBGP
Nezávislé unicast a multicast topologie s využitím MBGP Bc. Kriváček Martin (KRI0080), Bc. Stratil Tomáš(STR0136) Abstrakt: Tento krátký dokument by měl teoreticky i prakticky zasvětit do problematiky
VíceSCALANCE XM-400 Více možností pro Vaši síť
TIA na dosah 2014 SCALANCE XM-400 Více možností pro Vaši síť siemens.cz/x-400 SCALANCE X-400 L3 switch Vlastnosti / aplikace Strukturování výrobních segmentů VLAN, L3 routing Připojení do stávající výrobní
VícePlatforma Juniper QFabric
Platforma Juniper QFabric Matěj Čenčík (CEN027) Abstrakt: Tématem článku je princip a architektura JuniperQFabric platformy. Klíčová slova: Juniper, QFabric, Platforma, Converged services, non-blocking
Více12. VLAN, inter VLAN routing, VTP
12. VLAN, inter VLAN routing, VTP Co je to VLAN Virtuální LAN slouží k logickému rozdělení sítě nezávisle na fyzickém uspořádání. Můžeme tedy naši síť segmentovat na menší sítě uvnitř fyzické struktury
VíceVRRP v1+v2, konfigurace, optimalizace a reakce na události na plaformě RouterOS
VRRP v1+v2, konfigurace, optimalizace a reakce na události na plaformě RouterOS David Balcárek (BAL259), Petr Malec (MAL487) Abstrakt: Dokument pojednává o konfiguraci a testování VRRP na platformě RouterOS
VícePOPIS SOUČASNÉHO STAVU
1 / 9 POPIS SOUČASNÉHO STAVU Současná datová síť fakulty se skládá z 8 ks směrovačů/přepínačů (Alcatel OS-7700, OS-6850 a OS-6900), 35 ks přepínačů (Alcatel OS-6450, OS-6250 a OS-6200) a systému WiFi (Alcatel
VícePočítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
VíceISMS. Síťová bezpečnost. V Brně dne 7. a 14. listopadu 2013
ISMS Případová studie Síťová bezpečnost V Brně dne 7. a 14. listopadu 2013 Zadání - infrastruktura Modelová firma je výrobní firma, která síťové zabezpečení doposud nijak zásadně neřešila, a do jisté míry
VíceLadislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň
Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno
VíceWindows Server 2003 Active Directory
Windows Server 2003 Active Directory Active Directory ukládá informace o počítačích, uživatelích a ostatních objektech v síti. Zpřístupňuje tyto zdroje uživatelům. Poskytuje komplexní informace o organizaci,
VíceMPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
VícePoděkování 21 O autorovi 23 Úvod 25 Síťové certifikace Cisco 25
Obsah Poděkování 21 O autorovi 23 Úvod 25 Síťové certifikace Cisco 25 Cisco Certified Entry Network Technician (CCENT) 26 Cisco Certified Network Associate Routing and Switching (CCNA R/S) 27 Proč se stát
VíceJak funguje SH Síť. Ondřej Caletka
Jak funguje SH Síť Ondřej Caletka o.caletka@sh.cvut.cz http://shell.sh.cvut.cz/~oskar Osnova Mapy sítí Topologie IP adresy, VLANy DUSPS Účty na serverech, přístupy Zabezpečení Port Security NAT a IPv6
VíceUNIVERZITA PARDUBICE
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta elektrotechniky a informatiky Technologie Spanning Tree Protocolu na platformě MikroTik Martin Matušina Bakalářská práce 2014 Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem tuto
VíceČást l«rozbočovače, přepínače a přepínání
1. Co je to síť Část l«rozbočovače, přepínače a přepínání Rozbočovače a přepínače Rozbočovače Přepínače 3. Auto-nesotiation Co je to auto-nesotiation Jak funkce auto-nesotiation funsuje Když funkce auto-nesotiation
VíceSEMESTRÁLNÍ PROJEKT Y38PRO
SEMESTRÁLNÍ PROJEKT Y38PRO Závěrečná zpráva Jiří Pomije Cíl projektu Propojení regulátoru s PC a vytvoření knihovny funkcí pro práci s regulátorem TLK43. Regulátor TLK43 je mikroprocesorový regulátor s
VícePočítačové sítě. Ing. Petr Machník, Ph.D. Ing. Libor Michalek, Ph.D.
Počítačové sítě Ing. Petr Machník, Ph.D. Ing. Libor Michalek, Ph.D. Ostrava, 2010 1 Úvod Cílem těchto studijních materiálů ke kurzu Počítačové sítě je seznámit čtenáře s vybranými tématy z oblasti počítačových
VíceProtokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
VíceDvoupásmový přístupový bod pro venkovní použití Návod k obsluze - EC-WA6202 (EC-WA6202M)
Dvoupásmový venkovní přístupový bod / systém mostů poskytuje služby přístupového bodu nebo mostů prostřednictvím radiových rozhraní s frekvencí 5 GHz nebo 2,4 GHz. Bezdrátové přemosťovací jednotky lze
VíceNasazení protokolu IPv6 v prostředí univerzitní sítě VŠB-TU Ostrava
1 / 19 Nasazení protokolu IPv6 v prostředí univerzitní sítě VŠB-TU Ostrava Martin Pustka Martin.Pustka@vsb.cz VŠB-TU Ostrava Europen, Pavlov 9.5.2011 Charakteristika počítačové sítě 2 / 19 Počítačová sít
VíceDistribuované systémy a počítačové sítě
Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem
VícePDF created with pdffactory Pro trial version Směrování -BGP. Border GatewayProtocol (BGP) Historie BGP
Směrování -BGP Border GatewayProtocol (BGP) q Protokol pro směrování mezi autonomními oblastni q Rozdíly Inter-AS a Intra-AS směrování rozhodování Intra-AS: jeden administrátor, nenítřeba rozhodovací strategie
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceCISCO Network Academy
CISCO Network Academy Základy Přepínání CCNA1 - Modul 8 Vít Míchal Petr Špringl 20. 3. 2007 1/12 Obsah Úvod... 2 Mosty na vrstvě 2 (L2 bridges)... 2 Přepínání na vrstvě 2 (L2 switching)... 4 Operace přepínače
VíceSPŠ a VOŠ Písek, Písek, K. Čapka 402. Učební texty. Datové sítě I. Vypracovala: Mgr. Radka Pecková
Učební texty Datové sítě I Vypracovala: Mgr. Radka Pecková CZ.1.07/2.1.00/32.0045 ICT moderně a prakticky 1 Obsah Výukové cíle... 3 Předpokládané vstupní znalosti a dovednosti... 3 1 Úvod... 4 2 Základní
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware
VíceVYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. Ing. Lukáš OTTE, Ph.D.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. Ostrava 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory
VícePočítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
Více