CISCO Network Academy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CISCO Network Academy"

Transkript

1 CISCO Network Academy Základy Přepínání CCNA1 - Modul 8 Vít Míchal Petr Špringl /12

2 Obsah Úvod... 2 Mosty na vrstvě 2 (L2 bridges)... 2 Přepínání na vrstvě 2 (L2 switching)... 4 Operace přepínače (Switch operation)... 4 Režimy přepínače (Switch modes)... 5 Spanning tree protokol (STP)... 6 Prostředí sdíleného média... 7 Segmentace... 8 Broadcasty na druhé vrstvě ISO/OSI modelu... 9 Broadcastové domény Tok dat (data flow) Co je segment sítě? Otázky k procvičení Úvod Za ideálních podmínek pracuje sdílený Ethernet velmi dobře. Ovšem v okamžiku, kdy vzroste počet přistupujících zařízení, se síť začne výrazně zpomalovat a začne docházet k vyššímu počtu kolizí. Pokud počet uživatelů sítě vzroste ještě více, tak vznikající kolize výrazně sníží výkon celé sítě. Mosty (bridges) byly vynalezeny za účelem řešit problémy související s kolizemi na síti. Přepínače (switches) se vyvinuly z mostů, aby mohly být používány jako hlavní technologie v moderních Ethernetových LAN sítích. Kolize a broadcasty jsou očekávané a žádané události v moderních sítích. Jsou zapracovány do schématu Ethernetu i technologií na vyšších vrstvách. Ovšem pokud jejich počet příliš vzroste, tak to má veliký dopad na výkonnost sítě. Kolizní a broadcastové domény jsou určeny k řešení takovýchto problémů. Mosty na vrstvě 2 (L2 bridges) Stejně jako jiné uzly sítě byly mosty přidány do Ethernetu, aby se zvětšil jeho rozsah. Ethernet je sdílené médium, což znamená, že může vysílat data v daném okamžiku pouze jeden uzel. S přibývajícími uzly se zvyšuje poptávka po dostupné šířce pásma (bandwidth), což zvyšuje pravděpodobnost výskytu kolizí, které způsobují nutnost znovuposlání (retransmission) dat. Řešením tohoto problému je rozdělit velké segmenty na části a tyto části izolovat jako jednotlivé kolizní domény. To je možné udělat prostřednictvím mostů (bridges). 2/12

3 obrázek č.1 Most si udržuje tabulku MAC adres a u každé má přiřazený některý ze svých portů. Na základě obsahu této tabulky pak most přepošle nebo smaže příchozí rámec. Následující kroky ilustrují činnost mostu na přikladu (viz Obrázek 1): Po spuštění mostu je jeho tabulka prázdná. Most pouze čeká na příchozí data. V okamžiku, kdy data přijdou, tak jsou mostem zpracovávána. Počítač A kontaktuje počítač B. Data jsou vysílána ve stejné kolizní doméně, tak je paket zpracováván mostem i počítačem B. Most přidá zdrojovou adresu (MAC) z rámce do své tabulky. Tato adresa je spojena s číslem portu mostu (port 1), na kterém daný paket přijal. Cílová adresa z rámce je zkontrolována s obsahem tabulky v mostu. Daná adresa není v tabulce, ačkoliv je součástí stejné kolizní domény, tak je rámec přeposlán do jiného segmentu. Adresa počítače B zatím nebyla zaznamenána v tabulce. Počítač B odpovídá počítači A. Data jsou vysílána přes celou kolizní doménu. Tedy most i počítač A přijmou rámec a zpracují ho. Most přidá zdrojovou adresu z rámce do své tabulky MAC adres a přiřadí jí číslo portu (port 1), na kterém byl paket přijat. Cílová adresa z rámce je zkontrolována s obsahem tabulky MAC adres v mostu. Tato adresa zde již je obsažena, tak je zkontrolováno přiřazené číslo portu. Toto číslo je shodné s číslem portu, na kterém byl daný paket přijat, tedy není nikam přeposílán. Počítač A kontaktuje počítač C. Data jsou vysílána ve stejné kolizní doméně, tak je 3/12

4 paket zpracováván mostem i počítačem B. Počítač B rámec zahodí, protože jemu není určen, což pozná podle cílové adresy v rámci. Most přidá zdrojovou adresu z rámce do své tabulky. Tato adresa zde již byla obsažena, tak je pouze obnovena i s přiřazeným číslem portu. Cílová adresa rámce je zkontrolována s obsahem tabulky. Pokud daná adresa není v tabulce, tak je rámec přeposlán do jiného segmentu. Adresa počítače C dosud nebyla zaznamenána. Počítač C odpovídá počítači A. Data jsou vysílána přes celou kolizní doménu. Tedy počítač D a most obdrží rámec a zpracují ho. Počítač D zahodí rámec, protože pro něj není určen. Most přidá zdrojovou adresu z rámce do své tabulky. Tato adresa nebyla dříve obsažena, proto jí musí být přiřazeno i číslo portu, na kterém byl rámec přijat (port 2). Cílová adresa rámce je zkontrolována s obsahem tabulky. Daná adresa je v tabulce, ale je přiřazena jinému portu (Port 2), než na kterém byl rámec přijat, takže je rámec přeposlán do jiného segmentu. Až bude vysílat data počítač D, tak bude jeho MAC adresa také zaznamenána do tabulky v mostu. Na tomto příkladě byly ilustrovány všechny operace, které využívají mosty ke kontrolování zasílání dat mezi kolizními doménami. Přepínání na vrstvě 2 (L2 switching) Obecně mají mosty pouze dva porty, tedy rozdělují kolizní doménu na dvě části. Všechna rozhodnutí provedena mostem jsou založena na MAC adresách adresách vrstvy 2 a nijak neovlivňují logické adresování nebo adresování na vrstvě 3. Most rozdělí kolizní doménu, ale neovlivní logickou či broadcastovou doménu. Pokud nemá síť zařízení pracující s adresami vrstvy 3 (např. směřovače), tak síť sdílí stejný broadcastový adresový prostor. Most vytvoří více kolizních domén, ale nepřidá žádnou broadcastovou doménu. Přepínač je, zjednodušeně, rychlý více portový most. Každý jeho port vytváří vlastní kolizní doménu. V síti s 20 uzly existuje 20 kolizních domén, pokud je každý uzel zapojen do vlastního portu přepínače. Pokud navíc přepínač obsahuje i uplink port, pak vytvoří 21 jednouzlových kolizních domén. Přepínač dynamicky tvoří a spravuje asociativní paměťovou (CAM) tabulku, která udržuje všechny důležité MAC informace pro každý port. Operace přepínače (Switch operation) Přepínač je, zjednodušeně, most s mnoha porty. Pokud je připojen pouze jeden uzel do portu přepínače, pak kolizní doména sdíleného média obsahuje pouze dva uzly. Tyto dva uzly v tomto malém segmentu kolizní doméně se skládají z portu přepínače a připojeného počítače. Tyto malé fyzické segmenty se nazývají mikrosegmenty. Jiná kapacita se objeví, pokud jsou připojeny pouze dva uzly. V síti používající kabeláž prostřednictvím kroucené dvoulinky je využit jeden pár vodičů pro přenos vysílaného signálu z jednoho uzlu do 4/12

5 druhého. Zvláštní pár je použit pro odpověď či příjem signálu. Je možné využívat oba páry současně. Schopnost komunikovat oběma směry v jeden okamžik je známa jako full-duplex. Většina přepínačů podporuje full-duplex komunikaci stejně jako většina síťových karet. Ve full-duplexním módu nedochází k soupeření o přenosové médium. Kolizní doména zde neexistuje. Teoreticky je šířka pásma zdvojnásobena, pokud je používána komunikace fullduplex. Dvě další technologie jako dodatek k rychlejším mikroprocesorům a pamětím umožnily vznik přepínačům. Asociativní paměť (CAM) je paměť, která pracuje opačně oproti obvyklým pamětím. Když jsou data vkládána do paměti, tak je vrácena přiřazená adresa. CAM umožňuje přepínači najít port, který je přiřazen dané MAC adrese aniž by bylo třeba vyhledávacích algoritmů. Aplikačně specifický integrovaný obvod (ASIC) je obvod s funkcionalitou optimalizovanou pro určitou činnost a umožňuje provádění softwarových operací v hardwaru. Tyto dvě technologie výrazně zredukovaly zpoždění způsobené softwarem a umožnily přepínači uchovávat data z mnoha mikrosegmentů. Zpoždění (latency) obrázek č. 2 Zpoždění vyjadřuje dobu, která uplyne mezi odesláním rámce na zdrojovém zařízení a přijetím rámce na cílovém. Mnoho různých faktorů může ovlivňovat zpoždění Média mohou dosáhnout pouze určité konečné přenosové rychlosti Zpracovávání signálu během cesty Softwarová rozhodnutí při přepínání či v implementaci protokolů Obsah rámce a umístění přepínacích rozhodnutí např. zařízení nemůže rámec směřovat dokud nebyla přečtena cílová MAC adresa. Režimy přepínače (Switch modes) Rozhodnutí o tom, jakým způsobem je rámec přeposlán na cílový port, je v kompromisu mezi zpožděním a spolehlivostí. Přepínač může začít přenos rámce ihned v okamžiku, kdy obdrží cílovou MAC adresu. Tento režim je nazýván cut-through. Výsledkem je nejnižší zpoždění způsobené přepínačem, ovšem pak nedochází k žádné kontrole chyb. Přepínač také může nejprve přijmout celý rámec, než ho odešle na cílový port. Toto dává přepínači možnost verifikovat kontrolní součet (FCS, frame check sequence). Pokud není 5/12

6 v pořádku, tak přepínač paket zahodí. Režim, kdy je paket nejprve uložen a až následně odeslán, se nazývá store-and-forward. Kompromisem mezi dvěma předchozími režim je fragment-free mód. Přepínač přečte prvních 64 bytů, které obsahují hlavičku rámce, a začne odesílat paket ještě před tím, než obdrží jeho data a kontrolní součet. Tento režim kontroluje spolehlivost adresy a LLC informace protokolu k zajištění, že data budou přenesena správně a dorazí na správné místo. Pokud je používán režim cut-through, pak musí zdrojový i cílový port pracovat na stejné rychlosti, aby nedošlo k porušení rámce. Toto se nazývá symetrickým přepínáním (symmetric switching). Pokud nepracují stejnou rychlostí, tak musí být rámec uložen než bude poslán odpovídající rychlostí asymetrické přepínání (asymmetric switching). Asymetrické přepínání se používá ke spojení sítí s různou šířkou pásma. Také je optimalizováno pro komunikaci typu klient/server, kdy komunikuje velké množství klientů s jedním serverem. Širší pásmo musí být u portu, kterému je připojen server, jinak by se jednalo o nejpomalejší místo. Spanning tree protokol (STP) Pokud je více přepínačů zapojeno do jednoduché stromové hierarchie, pak může dojít ke smyčkám během přepíná (switching loops). Navíc přepínané sítě obvykle obsahují více redundantních cest, aby se zajistila vyšší spolehlivost a snížila chybovost. Redundantní cesty jsou žádoucí, ale mají nežádoucí efekt smyčky při přepínání. Tyto smyčky mohou být důsledkem návrhu či nehody a mohou vést k broadcastovým bouřím, které zahltí celou síť. STP je standardním protokolem, který je používán pro zamezení vzniku smyček při přepínání. Každý přepínač v LAN síti, který využívá STP, posílá zprávy zvané BPDU (Bridge Protocol Data Units) ze všech svých portů, aby dal ostatním přepínačům vědet o své existenci. Tyto informace jsou používány ke zvolení kořenového mostu (root bridge) pro síť. Přepínače používají algoritmus spanning-tree k vyřešení a vypnutí redundantních cest. Každý port na přepínači používající STP je vždy v jednom z následujících stavů: Blocking blokuji; přijímá jen BPDU Listening poslouchám; tvoření aktivní topologie Learning učím se; tvoření přepínací tabulky Forwarding přeposílám; přijímaní a posílání uživatelských dat Disabled zakázaný; administrativně zakázáno Porty mění své stavy následovně: Z initialization DO blocking Z blocking DO listening NEBO DO disabled Z listening DO learning NEBO DO disabled 6/12

7 Z learning DO forwarding NEBO DO disabled Z forwarding DO disabled STP je používáno pro vytvoření logického hierarchického stromu bez smyček. Nicméně jsou ale stále dostupné alternativní cesty. Prostředí sdíleného média Uvedeme si několik příkladů sdíleného média a přímo připojených sítí: prostředí sdíleného média - se vyskytuje tam, kde je několik uzlů připojených ke stejnému médiu. Například pokud je několik počítačů fyzicky připojených ke stejnému kabelu nebo optickému vláknu. rozšířené prostředí sdíleného média - v tomto speciálním připadě sdíleného média mohou mít kabelové vodiče větší dosah. prostředí point-to-point sítě - tento typ je hojně rozšířený u připojení k internetu pomocí vztáčeného spojení. Jedná se o sdílené medium, ke kterému jsou připojeni pouze dva uzly obrázek č. 3 Kolize vznikají pouze v prostředí sdíleného média. Příkladem sdíleného média může být dálniční systém. Zde kolize vznikají. protože několik vozidel používá současně jednu kominkaci. Stejně jako na dálnici tak i v síťovém prostředí existují pravidla řídící jeho provoz. Avšak ani existence pravidel nedokáže zabránit vzniku kolizí a dopravní zácpy. 7/12

8 Kolizní domény Fyzicky propojené síťové segmetny, ve kterých může vzniknout kolize, se nazývají kolizní domény. Kolize snižují efektivitu sítě. Při vzniku kolize se všechny právě probíhající přenosy na určitou dobu přeruší. Doba přerušení je na každém síťovém zařízení jiná a je určená tzv. "backoff" algoritmem. Typy zařízení propojující jednotlivé segmenty přenosového média udávají velikost kolizní domény. Zařízení pracující na druhé nebo třetí vrstvě modelu ISO/OSI oddělují kolizní domény (segmentují síť). Zařízení první vrstvy ISO/OSI modelu, jako jsou repeatery nebo huby, se používají ke zvětšení velikosti síťového segmentu. Tím je možné připojit do segmentu další uzly. S rostoucím počtem uzlů se také zvětšuje množství dat k přenosu. Zařízení fungující na první vrstvě přeposílají všechna data do každého uzlu v kolizní doméně. S roustoucím množstvím přenosu, roste také počet kolizí. To se negativně promítá na výkonu sítě. Velikost kolizní domény upravuje tzv. pravidlo čtyř opakovačů. Toto pravidlo říká, že mezi libovolnými dvěma počitači v síti, by měly být nejvýše čtyři huby nebo opakovače. Pro správnou funkci sítí standartu 10BASE-T s opakovači, se musí počítat s tzv. round-trip zpožděním (round-trip delay). Tím zajistíme, že se všechny pracovní stanice dozví o vzniku kolize. Pravidlo čtyř opakovačů počítá se zpožděními opakovačů, propagací a síťové karty. Pokud toto pravidlo nedodržíme, překročíme tím hranici maximálního tolerovatelného zpoždění šíření kolize. Jakmile je přeneseno 64 bajtů z rámce a poté nastane kolize (tzn. že nějaká jiná stanice začne vysílat), vznikne tím tzv. pozdní kolize. Čipsety síťových karet nejsou povinny znovu přenést data při výskytu pozdních kolizí. Tyto rámce poznamenané pozdní kolizí přidávájí do sítě další zpoždění zvané "spotřební" (consumption delay). Spotřební zpoždění pochopitelně také negativně ovlivňuje výkon sítě. Pravidlo říká, že následující počty by se neměly překročit: pět segmentů síťového média čtyři opakovače nebo huby tři segmenty pro koncové síťové uzly dvě linkové sekce bez koncových uzlů jedna velká kolizní doména Pravidlo poskytuje vodítka. která udrží round-trip zpoždění v přijatelných mezích. Segmentace Okolo roku 1970 Havajská univerzita vyvíjela systém bezdrátové komunikace mezi havajskými ostrovy. Výsledkem vývoje je komunikační protokol Aloha. Ethernetový protokol je následníkem protokolu Aloha. 8/12

9 Je dobré umět rozeznat jednotlivé kolizní domény. Kolizní doména je vytvořena, pokud je několik počítačů připojeno k jednomu sdílenému médiu, které není připojené k dalšímu síťovému zařízení. Tato situace omezuje počet počítačů používajících segment. Zařízení pracující na druhé vrstvě rozdělují kolizní domény. Používají MAC adresy, které má každé ethernetové zařízení, ke kontrole distrubuce každého rámce. To umožnuje těmto zařízením řídit tok dat na druhé vrstvě. Tím se zvyšuje efektivita provozu sítě. Díky tomuto lze přenášet data na dvou segmentech zároveň, aniž by vznikla kolize. Mosty a přepínače dělí kolizní domény na dvě menší kolizní domény. Tyto menší domény mají méně koncových uzlů a tím i menší pravděpodobnost vzniku kolizí. Pokud objem dat mezi segmenty není příliš velký, most mezi segmenty stíhá všechna data bez vetších prodlev distribuovat mezi segmenty. Naopak při velkém zatížení mostu se rychlost přenosu zpomaluje a most se stává "uzkým hrdlem" síťové komunikace. Zařízení na druhé a třetí vrstvě nepřeposílají kolize. Zařízení na třetí vrstvě provádí také další funkce, které budou více popsány v sekci "broadcastové domény". Broadcasty na druhé vrstvě ISO/OSI modelu K posílání dat do všech segmentů (kolizních domén) používá protokol tzv. broadcastové a multicastové rámce. Broadcastový rámec má v políčku cílové adresy adresu 0xFFFFFFFFFFFF. Na tuto adresu reaguje káždá síťová karta. Zařízení druhé vrstvy musí přeposílat broadcastové a multicastové rámce na všechna svá rozhraní (kromě toho rozhraní na které rámec přišel). Broadcastovým zamořením (broadcast radiation) nazýváme nahromadění broadcastového a multicastového provozu od každého zařízení v síti. Oběh broadcastového zamoření může v některých případech zaplnit síť do takové míry, že nezbyde žádný prostor pro data aplikací. Tuto situaci nazýváme broadcastvou bouří (broadcast storm). Čím větší máme přepínanou síť, tím větší je pravděpodobnost vzniku broadcastové bouře. Každý broadcastový nebo multicastový rámec zatěžuje CPU koncového zařízení. Proto broadcastové zamoření snižuje výkon každého počítače v síti. Na stanici Sun SPARCstation 2 připojené do sítě pomocí vestavěné Ethernetové karty byl provedem test zátěže CPU v závislosti na broadcastovém zamoření. Výsledky ukazují, že stanice používající IP protokol může být ochromena záplavou broadcastového provozu v síti. Taková záplava vzniká například při broadcastových bouřích. Test v kontrolovaném prostředí prokázal měřitelné snížení výkonu už při stovce broadcastů a multicastů za sekundu. Koncové zařízení obvyklé nemá velký užitek ze zpracování broadcastového rámce, který pro něj nebyl určen. Tři obvyklé zdroje broadcastů a multicastů v IP sítích jsou pracovní stanice, směrovače a multicastové aplikace. Pracovní stanice používají broadcastové rámce k získání MAC adresy jiné stanice. K takovému učelu slouží ARP protokol. Na obrázku č. 4 vidíte závislost zátěže CPU počitače na počtu počítačů v síti. Tato čísla platí pro průměrnou dobře navrženou síť. obrázek č. 4 9/12

10 Představme si, že máme příliš rozhlehlou přepínanou síť, v které nějaké síťové zařízení vyšle broadcastový požadavek. Buď mu přijde tolik odpovědí, že je nebude moci zpracovat, nebo jeho původní požadavek spustí podobné požadavky na jiných zařízeních, které tímto spolehlivě zahltí síť. Například, před provedením příkazu telnet mumble.com se přeloží doménové jméno na IP adresu počítače pomocí DNS služby. Dále je potřeba zjistit MAC adresu daného počítače a to pomocí ARP dotazu zasláním broadcastového rámce. IP stanice si pamatují po dobu dvou hodim 10 až 100 IP adres. Typické vytížení ARP služby na stanici je získání 50 během dvou hodin, tedy ARP dotazů na sekundu. Při počtu 2000 koncových stanic nám vychází 14 ARP dotazů za sekundu. Směrovací protokoly se významně podílí na broadcastovém provozu sítě. Někteří administrátoři z důvodů redundance a dosažitelnosti nastaví směrovací protokol RIP na všech stanicích v síti. Při počtu 2000 stanic a 50 paketů nutných k přenosu směrovací tabulky, by stanice generovaly 3333 broadcastový dotazů za sekundu. Většina administrátorů nastavuje RIP směrování pouze na 5 až 10 směrovačů. Pro deset směrovačů a 50 paketů na směrovací tabulku vychází 16 broadcastových dotazů za sekundu. Broadcastové domény Skupina kolizních domén propojených zařízeními druhé vrstvy se nazývají broadcastové domény. V síti rozdělené na několik kolizních domén má každý host větší možnost k přístupu k médiu. Broadcasty jsou posílány zařízeními druhé vrstvy. Přehršel broadcastů snižuje efektivitu celé LAN. Zařízení třetí vrstvy nepřeposílají broadcasty. Broadcastová doména zahrnuje všechny kolizní domény, které zpracovávají stejné broadcastové rámce. Toto zahrnuje všechny uzly v síťovém segmentu ohraničeném zařízeními třetí vrstvy. Při přenosu paketu přes směrovač musí být paket zpracován druhou vrstvou. Směrování na třetí vrstvě se provádí na základě IP adresy. Aby mohl být paket směrován, musí být adresován na adresu mimo adresový prostor zdrojové sítě a směrovač musí mít definovaný odpovídající záznam v směrovací tabulce. Tok dat (data flow) Budeme se zajímat o pohyb dat skrze první, druhou a třetí vrstvu ISO/OSI modelu. Pamatujte, že data jsou na síťové vrstvě zapouzdřena se zdrojovou a cílovou IP adresou. Na linkové vrstvě jsou data zabalena do rámců se zdrojovou a cílovou MAC adresou. Platí pravidlo, že zařízení první vrstvy vždy přeposílá rámec, zatímco zařízení druhé vrstvy "chce" odeslat rámec. Jinými slovy zařízení druhé vrstvy přepošle rámec, pokud mu něco nezabrání. Zařízení třetí vrstvy nepřepošle rámec, dokud nebude muset. Zařízení na první vrstvě neprovádí žádnou filtraci, tudíž vše, co je přijato, je také odesláno. Rámec je pouze opraven (regenerován) a tím vrácen do své původní kvality. Jakýkoli segment připojený k zařízení první vrstvy se stává součástí jedné kolizní a broadcastové domény. Zařízení druhé vrstvy provádí filtrování provozu na základě MAC adres. Rámec je přeposlán jakmile je určen do neznámé destinace mimo kolizní doménu. Rámec je přeposlán také v případě, že se jedná o broadcastový, multicastový nebo unicastový rámec určený 10/12

11 k přenosu mimo kolizní doménu. Rámec není přeposlán pouze v případě, kdy jsou odesílatel a příjemce rámce ve stejné kolizní doméně. Zařízení druhé vrstvy dělí kolizní domény, ale zachovávají broadcastvoé domény. Zařízení pracující na třetí vrstvě zpracovávají datové pakety na základě cílové IP adresy. Pokud směrovač obrdží paket s cílovou adresou, pro kterou má záznam ve své směrovací tabulce, provede přeposlání paketu. Zařízení pracující na třetí vrstvě ISO/OSI modelu dělí broadcastové a kolizní domény. Co je segment sítě? V kontextu datové komunikace se používají následující definice segmentu sekce sítě ohraničená mosty, směrovači nebo přepínači v LAN používající sběrnicovou topologií segmentem nazýváme elektrický okruh, který je připojen k dalšímu pomocí opakovače výraz používaný v TCP specifikaci jako jednotka informace na transportní vrstvě Obrázek č. 5 K správnému porozumnění významu slova segment je důležitý kontext, ve kterém bylo slovo použito. Otázky k procvičení 1. Který z následujících síťových typů je hojně využíván ve vytáčených sítích? sdílené médium point-to-point rozšířené sdílené médium point-to-multipoint 2. Na jaké vrstvě modelu modelu ISO/OSI pracuje směrovač (router) a na jaké přepínač 11/12

12 (switch)? 3. Který z následujích režimů přepínače (switch) musí být použit pro asymetrické přepínání? fragment-free cut-through store-and-forward latency forwarding fast forward 4. V jakém stavu je přepínač (switch) používající STP, pokud je jeho rozhraní administrativně zakázáno? blocking listening learning forwarding disabled 5. Jak definujeme zpoždění (latency) v síti? 6. Přepínač rozděluje síť do: kolizních domén broadcastových domén kolizních a broadcastových domén 12/12

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Spanning Tree Protocol

Spanning Tree Protocol Seminární práce do kurzu CC3 CCNA 3 - modul 7 Spanning Tree Protocol Tomáš Bílek xbilek12@stud.fit.vutbr.cz Obsah 1. Úvod 2. Redundantní topologie 1. Redundance 2. Redundantní topologie 3. Redundantní

Více

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007 Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................

Více

Aktivní prvky: přepínače

Aktivní prvky: přepínače Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Rozdělení (typy) sítí

Rozdělení (typy) sítí 10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

X.25 Frame Relay. Frame Relay

X.25 Frame Relay. Frame Relay X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl 3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva

Více

Routování směrovač. směrovač

Routování směrovač. směrovač Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIII - 2.1.5 Síťové aktivní prvky Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 3. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Obsah

Více

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Počítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/

Počítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ Počítačové sítě I 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Internetworking propojování sítí a jejich částí (segmentů) spojováním sítí vzniká inter network

Více

X36PKO. 2006 Jiří Smítka

X36PKO. 2006 Jiří Smítka X36PKO Propojování sítí 2006 Jiří Smítka Jiří Smítka - X36PKO 1 2/2006 Propojování sítí propojujeme sítě s různými topologiemi a operačními systémy tím vytváříme internety největším internetem je Internet

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Zabezpečení v síti IP

Zabezpečení v síti IP Zabezpečení v síti IP Problematika zabezpečení je dnes v počítačových sítích jednou z nejdůležitějších oblastí. Uvážíme-li kolik citlivých informací je dnes v počítačích uloženo pak je požadavek na co

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

Směrovací protokoly, propojování sítí

Směrovací protokoly, propojování sítí Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.7 Přepínané LAN sítě

Počítačové sítě 1 Přednáška č.7 Přepínané LAN sítě Počítačové sítě 1 Přednáška č.7 Přepínané LAN sítě Osnova = Přepínané LAN sítě = Základní charakteristiky přepínaných sítí = Prvky přepínaných sítí = Přepínač = Principy přepínání = Typy přepínačů Přepínané

Více

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A

Více

Měření latence síťových prvků Michal Krumnikl

Měření latence síťových prvků Michal Krumnikl Měření latence síťových prvků Michal Krumnikl OBSAH 1 Obsah 1 Úvod 2 1.1 Přepínání............................. 2 1.2 Úkol mostu a switche....................... 2 1.3 Mosty vs. switche.........................

Více

PB169 Operační systémy a sítě

PB169 Operační systémy a sítě PB169 Operační systémy a sítě Architektura poč. sítí, model OSI Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Úvod počítačová síť Počítačová síť skupina počítačů a síťových zařízení vzájemně spojených komunikačním médiem

Více

Aktivní prvky: přepínače

Aktivní prvky: přepínače Aktivní prvky: přepínače 1 Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část I. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Více

Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače

Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky opakovače a rozbočovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování:

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Přednáška č.1 Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Úvod Strukturovaná kabeláž LAN, WAN propojování počítačových sítí Ethernet úvod

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Počítačové sítě internet

Počítačové sítě internet 1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,

Více

Aktivní prvky: síťové karty

Aktivní prvky: síťové karty Aktivní prvky: síťové karty 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky Síťové karty (Network Interface Card) 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software:

Více

Síťové prvky seznámení s problematikou. s problematikou

Síťové prvky seznámení s problematikou. s problematikou Síťové prvky seznámení s problematikou s problematikou 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Seznámení s problematikou prvků sítí 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr

Více

Budování sítě v datových centrech

Budování sítě v datových centrech Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka Senior network administrator Obsah Seznam a jeho síť Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Load balancing Návrh architektury

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.3 Datová vrstva

Počítačové sítě 1 Přednáška č.3 Datová vrstva Počítačové sítě 1 Přednáška č.3 Datová vrstva Osnova = Základní principy datové vrstvy = Podpora služeb vyšších vrstev = Řízení přenosu přes médium = Vytvoření rámce = Zpřístupnění média vyšším vrstvám

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Skupina IEEE 802. Institute of Electrical and Electronics Engineers skupina 802 standardy pro lokální sítě. podvrstvy

Skupina IEEE 802. Institute of Electrical and Electronics Engineers skupina 802 standardy pro lokální sítě. podvrstvy Ethernet Vznik Ethernetu 1980 DIX konsorcium (Digital, Intel, Xerox) určen pro kancelářské aplikace sběrnicová topologie na koaxiálním kabelu, přístup k médiu řízen metodou CSMA/CD přenosová rychlost 10

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Ing. Jaroslav Adamus. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Ing. Jaroslav Adamus. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ing. Jaroslav Adamus Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou POČÍTAČOVÉ SÍTĚ TOPOLOGIE SÍTÍ VY_32_INOVACE_09_2_03_IT Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou TOPOLOGIE

Více

K čemu slouží počítačové sítě

K čemu slouží počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení prostředků

Více

Ethernet Historie Ethernetu Princip

Ethernet Historie Ethernetu Princip 11 Ethernet Ethernet je technologie, která je používaná v budování lokálních sítích (LAN). V referenčním modelu ISO/OSI realizuje fyzickou a spojovou vrstvu, v modelu TCP/IP pak vrstvu síťového rozhraní.

Více

L2 multicast v doméně s přepínači CISCO

L2 multicast v doméně s přepínači CISCO L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích

Více

Katedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

Katedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana , v. 3.5 o čem bude druhá část přednášky? Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 1: internetworking J. Peterka, 2011 internetworking aneb: vzájemné

Více

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA

Více

Další síťová zařízení

Další síťová zařízení Další síťová zařízení Cíl kapitoly: Žák popíše aktivní síťové prvky a vysvětlí princip jejich fungování. Klíčové pojmy: Aktivní síťové prvky, vzájemné propojování, rámce (frames), opakovač repeater, regenerační

Více

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika Ústav automobilního a dopravního inženýrství Datové sběrnice CAN Brno, Česká republika Obsah Úvod Sběrnice CAN Historie sběrnice CAN Výhody Sběrnice CAN Přenos dat ve vozidle s automatickou převodovkou

Více

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Internet Počítačová síť, adresy, domény a připojení Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Počítačová síť počítačová síť = označení pro několik navzájem propojených počítačů,

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

IT_420 Komunikační technologie a služby

IT_420 Komunikační technologie a služby KIT VŠE v Praze IT_420 Komunikační technologie a služby Téma 8: Aktivní prvky a propojování sítí Verze 1.3 Jandoš, Matuška Obsah Aktivní prvky Prvky využívané pro vytvoření struktury sítě a pro spojování

Více

POKUD JSOU PRACOVNÍCI SPOJENI DO SÍTĚ MOHOU SDÍLET: Data Zprávy Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje

POKUD JSOU PRACOVNÍCI SPOJENI DO SÍTĚ MOHOU SDÍLET: Data Zprávy Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje CO JE TO SÍŤ? Pojmem počítačová síť se rozumí zejména spojení dvou a více počítačů tak aby mohli navzájem sdílet své prostředky. Přitom je jedno zda se jedná o prostředky hardwarové nebo softwarové. Před

Více

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. CCNA3 Modul č. 5, 6. 2007 Pavel Bartoš, Radek Matula

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. CCNA3 Modul č. 5, 6. 2007 Pavel Bartoš, Radek Matula VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Přepínání a přepínače CCNA3 Modul č. 5, 6 2007 Pavel Bartoš, Radek Matula Obsah Obsah 3 1 Úvod 4 1.1 Připojení PC ke konfigurovanému přepínači.....................

Více

optické kabely skleněné, plastové SM-single mode(jedno vidové vlákno), MM-multi mode(mnoho vidové vlákno) výhoda - rychlost

optické kabely skleněné, plastové SM-single mode(jedno vidové vlákno), MM-multi mode(mnoho vidové vlákno) výhoda - rychlost Dělení podle rozsahu LAN - Local Area Network ; lokální síť WAN - Wide Area Network ; rozlehlá síť MAN - Metropolitan Area Network ; metropolitní síť GAN - Global Area Network ; celosvětová síť PAN - Personal

Více

Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik

Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik J. Bartošek, P. Havíček Abstrakt: V této práci je popsán princip fungování směrovacího protokolu mesh na platformě mikrotik. Na této platformě ovšem

Více

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 8. Ing. Luděk Richter

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 8. Ing. Luděk Richter Výpočetní technika PRACOVNÍ LIST č. 8 Ing. Luděk Richter Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

3.16 Aktivní prvky sítí

3.16 Aktivní prvky sítí Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky. Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se

Více

Ethernet. Značení Verze Typy 10 Mb/s 100 Mb/s 1000 Mb/s. Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.4

Ethernet. Značení Verze Typy 10 Mb/s 100 Mb/s 1000 Mb/s. Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.4 Přednáška č.4 Ethernet Značení Verze Typy 10 Mb/s 100 Mb/s 1000 Mb/s 10 Base X číslo vyjadřuje přenosovou rychlost v Mb/s BASE označuje typ přenášeného signálu (základní pásmo) Číslo (2, 5,..) vyjadřuje

Více

Maturitní otázky z předmětu Počítačové sítě školní rok 2007/2008

Maturitní otázky z předmětu Počítačové sítě školní rok 2007/2008 Maturitní otázky z předmětu Počítačové sítě školní rok 2007/2008 1. Činnost uživatelů v sítích a. přihlašování do sítě i. znalost důležitých údajů u jednotlivých typů sítí (P2P, W2K3...) ii. hesla a základní

Více

Bridging na Linuxu - příkaz brctl - demonstrace (všech) voleb na vhodně zvolených topologiích.

Bridging na Linuxu - příkaz brctl - demonstrace (všech) voleb na vhodně zvolených topologiích. Bridging na Linuxu - příkaz brctl - demonstrace (všech) voleb na vhodně zvolených topologiích. Bc. Josef Hrabal - HRA0031 Bc. Kamil Malík MAL0018 Abstrakt: Tento dokument, se zabývá ověřením a vyzkoušením

Více

Connection Manager - Uživatelská příručka

Connection Manager - Uživatelská příručka Connection Manager - Uživatelská příručka 1.0. vydání 2 Obsah Aplikace Správce připojení 3 Začínáme 3 Spuštění Správce připojení 3 Zobrazení stavu aktuálního připojení 3 Připojení k internetu 3 Připojení

Více

Datové komunikace. Informační systémy 2

Datové komunikace. Informační systémy 2 Informační systémy 2 Informační systémy 2 Základní charakteristiky počítačových sítí Propojování počítačů, propojování sítí Přenosová média Přenosové protokoly Bezpečnost sítí IS2-14-08 1 2 Úroveň integrace

Více

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno

Více

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus

Více

Protokoly úrovně 3 nad ATM

Protokoly úrovně 3 nad ATM Protokoly úrovně 3 nad ATM Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc Protokoly L3 nad ATM Přenos nativního protokolu přes ATM síť Přenos LAN přes ATM síť Používá IP adres (ne

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě

Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě Informační a komunikační technologie 3. Počítačové sítě Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 3.1. Peer-to-peer 3.2. Klient-server

Více

Řízení toku v přístupových bodech

Řízení toku v přístupových bodech Řízení toku v přístupových bodech Lukáš Turek 13.6.2009 8an@praha12.net O čem to bude Co způsobuje velkou latenci na Wi-Fi? Proč na Wi-Fi nefunguje běžný traffic shaping? Je možné traffic shaping vyřešit

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) INFORMACE VE VÝPOČETNÍ TECHNICE 3 2) POČÍTAČOVÉ ARCHITEKTURY, POČÍTAČ JAKO ČÍSLICOVÝ STROJ 3 3) SIGNÁLY 3

Více

Optické sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Optické sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Optické sítě sítě 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Optické sítě _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové prvky

Více

Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami.

Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami. Síťové karty Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami. Klíčové pojmy: Síťová karta, ethernet, UTP, MAC, RJ-45. Úvod Síťová karta (Network

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Lekce 1: internetworking

Lekce 1: internetworking Počítačové sítě, v. 3.6 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 1: internetworking Slide č. 1 o čem bude druhá část přednášky? Slide č. 2 internetworking

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Modemy a síťové karty

Modemy a síťové karty Modemy a síťové karty Modem (modulator/demodulator) je zařízení, které konvertuje digitální data (používané v PC) na analogové signály, vhodné pro přenos po telefonních linkách. Na druhé straně spojení

Více

Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS)

Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS) Počítačové sítě Je to spojení dvou a více uzlů (uzel = počítač nebo další síť), za pomoci pasivních a aktivních prvků při čemž toto spojení nám umožňuje = sdílení technických prostředků, sdílení dat, vzdálenou

Více

Analýza aplikačních protokolů

Analýza aplikačních protokolů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008

Více

Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti

Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti 1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy

Více

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005 Počítačové sítě II 14. Transportní vrstva: TCP a UDP Miroslav Spousta, 2005 1 Transportní vrstva přítomná v ISO/OSI i TCP/IP zodpovědná za rozšíření vlastností, které požadují vyšší vrstvy (aplikační)

Více

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 počítačových sítí Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 Základní pojmy z počítačových sítí Základní pojmy Protokol popisuje

Více

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2 IPZ laboratoře Analýza komunikace na sběrnici USB L305 Cvičení 2 2008 Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan Obsah cvičení Fyzická struktura sběrnice USB Rozhraní, konektory, topologie, základní

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9. Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10

Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9. Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10 Úvod 9 Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9 Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10 KAPITOLA 1 Hardwarové prvky sítí 11 Kabely 11

Více

Skupina IEEE 802. Institute of Electrical and Electronics Engineers skupina 802: standardy pro lokální sítě. podvrstvy

Skupina IEEE 802. Institute of Electrical and Electronics Engineers skupina 802: standardy pro lokální sítě. podvrstvy Ethernet Vznik Ethernetu 1980 DIX konsorcium (Digital, Intel, Xerox) určen pro kancelářské aplikace sběrnicová topologie na koaxiálním kabelu přístup k médiu řízen CSMA/CD algoritmem přenosová rychlost

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Komunikace mezi uživateli: možnost posílání dat na velké vzdálenosti

Komunikace mezi uživateli: možnost posílání dat na velké vzdálenosti 1 očítačová síť Je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. 1.1 Důvody vytváření sítí Sdílení zdrojů: HW (hardwarové zdroje): V/V

Více

Jak nastavit Email2SMS a SMS2Email na 2N StarGate - nové CPU 2013

Jak nastavit Email2SMS a SMS2Email na 2N StarGate - nové CPU 2013 Jak nastavit Email2SMS a SMS2Email na 2NStarGate - nové CPU 2013 V tomto FAQ naleznete veškeré potřebné kroky ke správnému nastavení Email2SMS a SMS2Email funkcí v bráně 2N StarGate. V první části tohoto

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy:

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy: POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout

Více

SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu?

SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu? SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? Koaxiál, kroucená dvoulinka, optický kabel, bezdrátový přenos b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu?

Více

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP: Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako

Více

KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA. Vývoj, výroba a odbyt výrobků vyžaduje stále rychlejší výměnu informací ve formě řeči, obrazu, textu a dat.

KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA. Vývoj, výroba a odbyt výrobků vyžaduje stále rychlejší výměnu informací ve formě řeči, obrazu, textu a dat. KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA Vývoj, výroba a odbyt výrobků vyžaduje stále rychlejší výměnu informací ve formě řeči, obrazu, textu a dat. KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA PRŮMYSLOVÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ -PKS PKS - prostředek pro

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE 2005 OBSAH SOŠS a SOU Kadaň Školení SIPVZ Počítačové sítě POÈÍTAÈOVÉ SÍTÌ...3 TOPOLOGIE SÍTÍ...3 SBÌRNICE (BUS)...3 HVÌZDA (STAR)...4 KRUH (RING)...4 TYPY KABELÙ PRO

Více

modunet180: opakovač sběrnice novanet

modunet180: opakovač sběrnice novanet SAUTR Y-modulo 2 PS 96.2 cz Katalogový list Y-BU8 modunet8: opakovač sběrnice Vaše výhoda pro dosažení vyšší energetické účinnosti SAUTR Y-modulo 2 osvědčená technologie v novém designu. Přesné řízení

Více

Počítačové sítě. Rozsah počítačových sítí. Struktura LAN

Počítačové sítě. Rozsah počítačových sítí. Struktura LAN Účel počítačové sítě: dovoluje sdílený přístup k výpočetním zdrojům (např. sdílení jedné tiskárny více uživateli) dovoluje sdílený přístup k programům a datovým souborům, medium pomocí kterého mohou geograficky

Více

1. Základní pojmy počítačových sítí

1. Základní pojmy počítačových sítí 1. Základní pojmy počítačových sítí Studijní cíl V této kapitole je představen smysl počítačových sítí, taxonomie, obecný model architektury, referenční modely a na závěr prvky tvořící počítačové sítě.

Více

Počítačové sítě IP směrování (routing)

Počítačové sítě IP směrování (routing) Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více