Ochrana zvířat proti týrání

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Diplomová práce Ochrana zvířat proti týrání Lukáš Mantič 2012

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Ochrana zvířat proti týrání zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne

3 Na tomto místě bych chtěl poděkovat JUDr. Janě Dudové, Ph.D. za pomoc a cenné rady při zpracování práce. A dále rodině a kamarádům, kteří mě při psaní práce podporovali

4 Obsah Úvod Historie právní úpravy ochrany týrání zvířat u nás Prameny právní úpravy ochrany týraných zvířat Přímé předpisy k ochraně zvířat Nepřímé předpisy k ochraně zvířat Vymezení základních pojmů Zvíře nebo živočich Skupiny zvířat podle zákona Hospodářská zvířata Volně žijící zvířata Zvířata v zájmovém chovu Pokusná zvířata Zvířata v lidské péči Týrání zvířat Propagace týrání zvířat Zákon na ochranu zvířat proti týrání Usmrcení zvířat Zákroky na zvířatech Veřejná vystoupení Můj pohled na cirkusy Ochrana zvířat při přepravě Ochrana hospodářských zvířat Velikost klecí drůbeže Kožešinová zvířata a zvěř Týrání hospodářských zvířat a rozhodnutí soudů Ochrana zvířat v zájmových chovech Zvíře vyžadující zvláštní péči Toulavá a opuštěná zvířata

5 4.6.3 Týraní psů z praxe Pohled na bezobratlé Ochrana volně žijících zvířat Kladení pastí z Plzeňska Handicapovaná zvířata Ochrana pokusných zvířat Orgány ochrany zvířat Ministerstvo Ústřední komise Státní veterinární správa Obec Delikty Správní delikty Přestupky Jiné správní delikty Zvláštní opatření Trestný čin Soukromoprávní delikt Rozsáhlá novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání Srovnání se zahraniční úpravou Závěr Resumé Seznam použité literatury

6 Úvod Při výběru tématu mé diplomové práce jsem především zohlednil svůj zájem o životní prostředí, zejména o živé tvory, a chci se proto blíže podívat na současnou úpravu jejich ochrany v právním řádu České republiky. Konkrétně se chci zaměřit na ochranu proti týrání, protože si myslím, že je důležité se věnovat tomuto problému podrobněji. Již vyhledávání literatury mě v tomto názoru utvrdilo, poněvadž odborných prací zabývajících se ochranou zvířat proti týrání není mnoho. Většina lidí pohlíží na zvířata jako na pouhé věci, které slouží pouze k našemu užitku a neváží si jich jako živých tvorů. To může být způsobeno soukromoprávní úpravou, která zvíře považuje za věc. V celé práci budu ovšem vycházet především ze zákona na ochranu zvířat proti týrání, který je stěžejním zákonem zabývajícím se týráním zvířat, který na zvíře pohlíží z jiného úhlu. Za cíl práce jsem si stanovil rozebrat stávající právní úpravu a navrhnout možné řešení zjištěných nedostatků. Nejprve bych ve stručnosti uvedl historii právní úpravy ochrany týraných zvířat na našem území od poloviny 19. století po současnost, aby bylo patrné, jak se vyvíjel pohled na práva zvířat od minulosti k dnešku. V další kapitole se zaměřím na prameny právní úpravy, a to nejen vnitrostátní, ale také nařízení a směrnice Evropské unie. Ve třetí kapitole definuji základní pojmy užívané v právních předpisech. Především rozdíly mezi jednotlivými definicemi zvířete a živočicha v zákonech, a také rozdělení zvířat podle zákona. V neposlední řadě bych zmínil jednání, které je u nás považováno za týrání. Stěžejní částí celé práce jsou kapitoly věnované ochraně zvířat proti týrání. Nejprve uvedu obecnou úpravu ochrany zvířat, následně úpravu ochrany konkrétních skupin zvířat, jak jsou děleny podle zákona. Podívám se blíže zejména na ustanovení zákona, která doplním aktuálními problémy a případy z praxe, samozřejmě společně s mými poznámkami a komentáři. Neopomenu ani orgány působící na poli ochrany týraných zvířat. V další kapitole se budu věnovat deliktům a sankcím za porušení ustanovení zákona. Nejen přestupkům a správním - 6 -

7 deliktům podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, ale i závažnějším činům, jež jsou upraveny v trestním zákoníku. Samozřejmě v práci nesmím opomenout chystanou novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, jež nabývá účinnosti na začátku příštího roku. Především proto, aby bylo vidět, kterým směrem se naše právní úprava ubírá. V poslední kapitole popíšu některé rozdíly mezi naší a zahraniční úpravou, konkrétně jsem si vybral úpravu švýcarskou, která je považována za jednu z nejpodrobnějších a nejpokrokovějších úprav vůbec. V závěru pak zhodnotím současnou právní úpravu ochrany týraných zvířat, zejména se zaměřím na nedostatky a mezery v zákoně s návrhy na možné řešení problému

8 1 Historie právní úpravy ochrany týrání zvířat u nás První právní norma týkající se ochrany zvířat vyšla na našem území již roku Nařízení č. 31/1855 ř. z., jímž se vdává zákonný předpis proti týrání zvířat. Na základě tohoto nařízení došlo v jednotlivých zemích k vydání tří vyhlášek. První vyhláška č. 8/1899 slez. z. z., obsahující zákazy častěji pozorovaného, pokud se týče při živnostenském provozu obvyklého zlého nakládání se zvířaty, druhou byla vyhláška č. 61/1901 mor. z. z., kterou se vyhlašují předpisy proti týrání zvířat a nakonec vyhláška č. 45/1902 čes. z. z., o zamezení týrání zvířat. Vyhlášky obsahovaly především povinnosti a zákazy při nakládání s hospodářskými zvířaty a výklad na konkrétní případy týrání z tehdejší doby. Trestá se například zanedbávání domácích zvířat co do krmení, napájení, čistoty nebo uvazování psů na krátké řetězy. 1 V období první republiky nedošlo k vydání dalších právních předpisů spojených s ochranou zvířat. Platila ochrana přijatá z rakouského práva. K zásadní změně ochrany zvířat dochází po zřízení Protektorátu Čech a Moravy v roce Došlo k podrobnější úpravě nařízením vlády č. 106/1939 Sb., o ochraně zvířat proti týrání. Datem, kdy se stalo nařízení účinným, pozbylo účinnosti výše uvedené nařízení z roku 1855 a také vyhlášky z přelomu století. Roku 1941 bylo nařízení vlády novelizováno nařízením č. 108/1941 Sb., kterým byly především zpřísněny trestní postihy. Krom novelizace byly ve stejném roce vydány prováděcí předpisy č. 109/1941 Sb. a č. 110/1941 Sb., které velmi podrobně upravovaly problematiku týrání zvířat. Spolu s definicí týrání obsahovaly tyto předpisy i pokyny k takovému zacházení se zvířaty, aby nedocházelo k jejich utrpení a jejich součástí byly také sankce za porušení povinností. Tyto právní předpisy byly přímými předchůdci současné úpravy. Ústavním dekretem prezidenta republiky č. 11/1944 Úř. věst. čsl., o obnovení pořádku, byly 1 RYDVAL, Tomáš. Ochrana zvířat proti týrání jako součást právní ochrany zvířat v České republice. Aplikované právo. 2006, č. 2, s

9 z používání vyloučeny předpisy z doby od z oborů soudního práva trestního, soudního řízení trestního, práva osobního a práva rodinného. 2 Po roce 1948, kdy v Československu dochází ke změně režimu a k moci se dostává Komunistická strana Československa, se na našem území ochrana zvířat proti týrání vytrácí. Hlavním důvodem bylo především socialistické zemědělství a využívání zvířat jako pouhých produktů. Obecný zákaz týrání zvířat sice v právním řadu tehdejší doby nalezneme, ale nemá další podrobnější úpravu a někdy dokonce ani stanovenou sankci za jeho porušení. Například roku 1950 byl vydán zákon č. 88/1950 Sb., trestní zákon správní, který ukládal pokutu do výše 5.000,- Kč nebo odnětí svobody v době trvání maximálně sedm dní tomu, kdo bezdůvodně působí zvířeti bolest nebo jiné utrpení. 3 V roce 1992 se již objevuje právní úprava, která po řadě novelizací platí dodnes. Jedná se o zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, s účinností od K dnešnímu dni byl novelizován třináct krát. Nejvýznamnější novelou byl zákon č. 312/2008 Sb., dosud poslední novela byla přijata v loňském roce jako zákon č. 308/2011 Sb., s účinností od RYDVAL, Tomáš. Ochrana zvířat proti týrání jako součást právní ochrany zvířat v České republice. Aplikované právo. 2006, č. 2, s Tamtéž

10 2 Prameny právní úpravy ochrany týraných zvířat Právní úprava ochrany zvířat je v současné době roztroušena v mnoha právních předpisech. Nachází se v celém spektru předpisů různé právní síly, od ústavního pořádku České republiky, přes zákony, obecně závazné vyhlášky obcí vydávané v rámci jejich samostatné působnosti, až po podzákonné předpisy jakými jsou vyhlášky a nařízení. A samozřejmě také v mezinárodních předpisech jako nařízení a směrnice orgánů Evropské unie (dříve Evropských společenství) a jiné mezinárodní smlouvy, které jsou u nás závazné. Pro lepší orientaci můžeme právní předpisy, které se týkají ochrany zvířat, dělit na přímé a nepřímé. U přímé ochrany se jedná o předpisy, které vymezují, postihují a zakazují činnost, která je považována za týrání. Naopak u nepřímé ochrany se jedná o předpisy, kterými je upraveno zacházení se zvířaty a ochrana jejich pohody a zdraví 4. U nepřímých předpisů tedy není hlavním cílem ochrana zvířat proti týrání, nicméně i tyto předpisy k ochraně týraných zvířat značným dílem přispívají. 2.1 Přímé předpisy k ochraně zvířat Přímé předpisy sloužící k ochraně zvířat jsou následující: - zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění pozdějších předpisů, 4 Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, veznění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů [online]. Dostupná z: < t_1_.pdf> (dále jen Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb. )

11 - vyhláška č. 346/2006 Sb., o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat, - vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, - vyhláška č. 3/2009 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání, - vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, - vyhláška č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu, - vyhláška č. 114/2010 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu, - vyhláška č. 128/2010 Sb., o způsobilosti k označování psů tetováním, - zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších zákonů. 5 Jako člen Evropské Unie, je Česká republika povinna dodržovat také nařízení vydaná orgány EU (dříve ES). Mezi přímé prostředky sloužící k ochraně zvířat proti týrání můžeme zařadit tato nařízení: - nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS, - nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/97, pokud jde o použití míst zastávek, - nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97, - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování, zda jsou dodržovány právní předpisy o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, 5 MACHEK, Jiří. Stručný přehled právních předpisů ve vztahu k ochraně zvířat. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: <

12 - nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (nařízení nabude účinnost dne ) Nepřímé předpisy k ochraně zvířat Výčet předpisů, vztahujících se k ochraně zvířat nepřímo, by byl mnohonásobně delší než v případě předpisů přímých. Z tohoto důvodu bych si zde dovolil uvést jen několik nejdůležitějších z nich: - zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů, 6 MACHEK, Jiří. Stručný přehled právních předpisů ve vztahu k ochraně zvířat. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: <

13 - vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty. 7 Uvedení celkového výčtu není pro účely této práce podstatné, ale zmínění některých z nich pro doplnění a nastínění situace je potřebné. Především zmínění veterinárního zákona, na který zákon na ochranu zvířat proti týrání mnohdy odkazuje. V této diplomové práci bude stěžejní zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále ZnOZPT ) který, jak již samotný název napovídá, upravuje problematiku týraných zvířat. Než se dostaneme k samotnému zákonu, rád bych zde zmínil také Listinu základních práv a svobod obsahující ustanovení týkající se ochrany zvířat nepřímo. Konkrétně v článku 11 odstavci 1 je uvedeno, že každý má právo vlastnit majetek, což je jedním ze základních občanských práv. Zvíře je totiž podle 118 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, považováno za věc. Na této skutečnosti nemění nic ani fakt, že podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je zvíře považováno za něco více než věc. 8 Konkrétně v 1 zákona je definováno zvíře jako živý tvor schopný pociťovat bolest a utrpení 9, proto je nutné mu poskytovat ochranu před týráním, poškozováním jeho zdraví a jeho usmrcením bez důvodu. V článku 11 odstavci 3 Listiny základních práv a svobod se mluví o zákazu zneužití vlastnického práva na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Nesmí být poškozováno lidské zdraví, příroda ani životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. 10 S přihlédnutím k výše uvedenému ustanovení, můžeme říci, že zvíře jako věc v právním smyslu nesmí být zneužívána například k obtěžování sousedů, ničení cizího majetku a 7 MACHEK, Jiří. Stručný přehled právních předpisů ve vztahu k ochraně zvířat. Ministerstvo zemědělství [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < 8 Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb. 9 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 10 Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky

14 ohrožování cizích osob a podobně. 11 Na druhou stranu ovšem nesmí být ubližováno ani vlastněnému zvířeti, jelikož je stále považováno za součást přírody a životního prostředí. Musí mu být proto vytvořeny přiměřené podmínky pro život. 11 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

15 3 Vymezení základních pojmů Po uvedení pramenů právní úpravy je na místě definovat si některé základní pojmy, které se v těchto pramenech vyskytují, a v práci se s nimi budeme dále setkávat. Jedním z hlavních pojmů užívaných v této práci je pojem zvíře, se kterým souvisí pojem živočich. 3.1 Zvíře nebo živočich Jak již bylo výše zmíněno, podle současných soukromoprávních předpisů je zvíře považováno za věc v právním slova smyslu. Naopak podle nového občanského zákoníku již nebude zvíře věcí, ale bude živým tvorem nadaným smysly 12, čímž se přiblížíme k právní definici zvířete, jak je upravena v předpisech Evropské Unie. Rozdílné definice nalezneme ve veřejnoprávních předpisech, především pak v zákoně na ochranu zvířat proti týrání a také v zákoně na ochranu přírody a krajiny. V preambuli zákona na ochranu zvířat proti týrání se píše: Zvířata sou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu člověka. 13 Zde můžeme vidět patrný rozdíl mezi soukromoprávní a veřejnoprávní úpravou u nás, kde podle současného občanského zákoníku je na zvíře pohlíženo jako věc v právním smyslu, to znamená, že zvíře není nic jiného než například stůl či židle. Naopak v ZnOZPT je na zvíře pohlíženo jako na tvora, který dokáže pociťovat bolest a utrpení, tedy něco více než věc. Zvíře je definováno v 3 zákona na ochranu zvířat proti týrání jako: každý živý obratlovec, s výjimkou člověka, nikoliv však plod nebo embryo. 14 Vedle definice zvířete je vhodné uvést srovnání s pojmem živočich, který je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších 12 Vládní návrh občanského zákoníku. In Nový občanský zákoník [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < 13 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 14 Tamtéž

16 předpisů. Konkrétně v 3 odst. 1 písm. d) je uvedeno: Volně žijící živočich (dále jen živočich ) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stádia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočicha nepovažuje. 15 Při srovnání těchto dvou definic je patrné, že definice zvířete je užší než definice živočicha. Jelikož za zvíře se podle ZnOZPT považují pouze obratlovci, nikoliv bezobratlí. Kdežto živočichem podle zákona na ochranu přírody a krajiny jsou obratlovci i bezobratlí. Úprava v ZnOZPT se mi jeví jako nedostatečná. Dle mého názoru by se zákon měl vztahovat i na bezobratlé živočichy, kterým by měla být přiznána určitá práva podobná právům obratlovců a nemělo by jim být zbytečně ubližováno. Jen pro doplnění jsou pojmy zvíře a živočich definovány i v jiném předpise, a to dokonce oba tyto termíny v rámci jednoho právního předpisu. Tím je zákon o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů. V něm můžeme nalézt definici zvířete v 2 odst. 1 písm. c), kde se zvířetem domácím rozumí: živočich, který patří k biologickému druhu, jenž vznikl činností člověka domestikací a žije převážně v přímé závislosti na péči člověka, případně druhotně zdivočelý živočich původně domestikovaného druhu nebo poddruhu, 16 a volně žijícím živočichem podle písm. d) jedinec takového živočišného druhu, jehož populace se udržuje anebo udržovala, v případě druhů v přírodě nezvěstných nebo vyhynulých, v přírodě samovolně; může jít i o jedince chovaného v lidské péči anebo závislého na péči člověka. 17 Zde jsou definovány pojmy zvířete a 15 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 16 Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů. 17 Tamtéž

17 živočicha vedle sebe. Osobně se domnívám, že by lepší bylo užití stejných pojmů v obou případech. 18 Mimo zvířete a živočicha se objevuje ještě definice jednoho pojmu v zákoně o myslivosti. Konkrétně v 2 písm. b) zákona o myslivosti je definována zvěř jako: obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d). 19 V písmenech c) a d) se objevuje výčet druhů živočichů řazených pod pojem zvěř. Rozdíl mezi písm. c) a d) je v možnosti lovu daných druhů. Na závěr zbývá zmínit pojmy, které jsou užívány v mezinárodní úpravě, především v předpisech Evropské Unie. V těchto předpisech je používán termín animal. Podle výkladu dokumentů upravujících tuto problematiku, se tento termín vztahuje na obratlovce i bezobratlé, tudíž je blíže pojmu volně žijící živočich, jak je definován v zákoně na ochranu přírody a krajiny. Pokud bychom chtěli ekvivalent odpovídající našemu pojmu zvíře podle ZnOZPT, nejblíže by asi byl pojem vertebrates, což v překladu znamená obratlovci. 20 Nejednotnost právní úpravy vede podle mého ke zbytečným problémům. Z mého pohledu bych tedy doporučoval sjednocení těchto pojmů ve všech právních předpisech. Nejlepším řešením by bylo užití pojmu zvíře jako podmnožiny živočichů s tím, že by se zákony na ochranu týrání vztahovaly na všechny živočichy tedy i bezobratlé. Dále bych se věnoval rozdělení zvířat do skupin podle ZnOZPT. 3.2 Skupiny zvířat podle zákona Zákon rozděluje zvířata do čtyř skupin, jsou jimi: - zvířata hospodářská, - zvířata v zájmových chovech, 18 Například definice domácího zvířete a volně žijícího zvířete jako živočicha - s pokračováním současné zákonné definice nebo domácího živočicha a volně žijícího živočicha jako jedince s pokračováním současné zákonné definice. 19 Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 20 PRCHALOVÁ, J. Právní ochrana zvířat. 1. vyd. Praha : Nakladatelství LINDE PRAHA, s

18 - volně žijící zvířata, - pokusná zvířata. Jednotlivým skupinám zvířat se budu věnovat v následujících oddílech Hospodářská zvířata V prvním případě se bude jednat o zvířata hospodářská. Jejich definice je uvedena v 3 písm. d) ZnOZPT, a to následně jako: zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací. 21 Jak tedy vyplývá z daného ustanovení, jsou to zvířata chovaná k určitému hospodářskému užitku. Tímto užitkem může být produkt zvířete, ale také vykonávání určité práce (např. tažní koně ad.). Mezi hospodářská zvířata patří u nás i tzv. kožešinová zvířata a zvěř. Zařazení těchto skupin mezi hospodářská zvířata je podle mého chybné a lepší by bylo zařazení mezi volně žijící zvířata. K ochraně těchto skupin se dostaneme dále, viz kapitola o ochraně hospodářských zvířat Volně žijící zvířata Volně žijícím zvířetem se rozumí zvíře, které patří k druhu, jehož populace se zdržuje v přírodě samovolně, a to i v případě, že je drženo v zajetí 22. Podle tohoto ustanovení je tedy volně žijícím zvířetem i zvíře držené v zajetí. Při odchycení volně žijícího zvířete se nám vynořuje otázka, kdy je toto zvíře považováno za zvíře volně žijící, a kdy za zvíře v zájmovém chovu, protože v zákoně toto upraveno není. Osobně se domnívám, že by za volně žijící zvíře mělo být považováno zvíře do doby, než bude vydán souhlas s odchytem a následným převedením do zájmového chovu některým ze státních orgánů. U nás je možno odchytávat volně žijící zvířata pouze za podmínek stanovených 21 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 22 Tamtéž

19 zvláštními právními předpisy. 23 Při opětovném vypuštění zvířete do volné přírody na něj bude pohlíženo znovu jako na zvíře volně žijící. U volně žijících zvířat musíme zmínit ještě jeden pojem, a to zvíře handicapované, jehož definice se nalézá u písm. f) a jedná se o: volně žijící zvíře, které je v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně či trvale neschopno přežít ve volné přírodě. 24 Handicapované zvíře je relativně nový pojem, který byl do zákona přidán novelou zákona č. 312/2008 Sb., s účinností od Handicapovaným zvířetem je pouze volně žijící zvíře, které kvůli zranění či jiné okolnosti není schopno samo přežít v přírodě. Za handicapované zvíře tedy nemohou být považována zvířata toulavá (psi, kočky ad.), i když v praxi často dochází k záměně těchto pojmů Zvířata v zájmovém chovu Zvířetem v zájmovém chovu se podle 3 písm. e) rozumí: zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených, nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník. 26 Na rozdíl od hospodářských zvířat nejsou tato chována kvůli nějakému užitku z produktů, i když z nich takovýto užitek mít můžeme, ale kvůli našemu zájmu se o tato zvířata starat, nebo aby byla našimi společníky. Zvířetem v zájmovém chovu může být zvíře domestikované i volně žijící. Pod zvířata v zájmovém chovu spadají i tzv. zvířata vyžadující zvláštní péči. Zvíře vyžadující zvláštní péči je popsáno v písm. g): zvíře v zájmovém chovu, které vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování. 27 Vyžadující zvláštní péči znamená, že zvířata zařazena do této kategorie mají zvýšené nároky na chov. Může se jednat 23 Zvláštními předpisy jsou v tomto případě zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů. 24 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 25 Důvodová zpráva k zákonu č. 312/2008 Sb. 26 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 27 Tamtéž

20 o velikost výběhu, stravu, pozornost a podobně. Je zde třeba vytvořit podmínky, ve kterých by taková zvířata netrpěla. Jejich chov je doporučen jen zkušenějším chovatelům. Výčet těchto zvířat je uveden ve vyhlášce č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči. K chovu těchto zvířat je potřeba povolení Pokusná zvířata Posledním ze základního dělení zvířat, které řeší zákon, je zvíře pokusné. To je definováno v písm. j) jako: každé zvíře, které je nebo má být použito k pokusům, včetně volně žijícího zvířete, samostatného života schopné larvální formy nebo rozmnožování schopné larvální formy. 28 S pokusnými zvířaty úzce souvisí i pojem - laboratorní zvířata, kterým se rozumí: zvířata, která byla odchována v chovném zařízení speciálně pro pokusné účely. 29 Zde je vidět rozdíl mezi těmito zvířaty, kdy v prvním případě může jít i o volně žijící jedince. V druhém případě jde o jedince, kteří jsou pro pokusy přímo určeni a v případě realizace pokusu by měli být použiti přednostně Zvířata v lidské péči Aby byl výčet úplný, zbývá vymezit několik vedlejších pojmů souvisejících s výše uvedenými. Zvířetem v lidské péči je myšleno: zvíře, které je závislé na bezprostřední péči člověka. 30 To znamená, že takovéto zvíře by se bez pomoci člověka ve volné přírodě neuchytilo a došlo by k jeho úmrtí. Zde bych vymezil pojmy přímo související a to zvíře toulavé a zvíře opuštěné. Toulavé zvíře je uvedeno v písm. h) jako: zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele. 31 Opuštěné pak v písm. i) jako: zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, 28 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 29 Tamtéž. 30 Tamtéž. 31 Tamtéž

21 že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal. 32 Rozdíl je tedy patrný, kdy o toulavé zvíře má majitel stále zájem a jen nedopatřením či nepozorností chovatele zvíře uteklo ze svého obydlí. Naproti tomu u opuštěného zvířete majitel přestal mít zájem na jeho chovu, a proto jej zanechal na pospas ve volné přírodě či jiném nevhodném prostředí a neměl nadále v úmyslu se o zvíře starat. 3.3 Týrání zvířat V předcházející podkapitole byla vymezena a rozdělena zvířata, která jsou chráněna na základě zákona. Je tedy na místě ještě definovat pojem týrání, jak jej upravuje právní předpis našeho státu. Týrání zvířat a propagace týrání zvířat jsou v naší zemi zakázány. To je stanoveno v 2 ZnOZPT. Výčet činností, které jsou považovány za týrání, je uveden v 4 ZnOZPT. Za týrání se považuje: a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly, b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům, c) z jiných než zdravotních důvodů 1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak, podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují, 3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete, 32 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 33 Zvláštním předpisem je zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů

22 d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení, e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled, f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v 14 odst. 8, g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v 7 odst. 3 a 4, zejména 1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, 2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně, 3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání, h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat, i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou; za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské a podkovářské úkony,

23 j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy, k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení, l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte, m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání, n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují, anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví, o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení, p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví, r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný, s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat, t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a nejdeli o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny, u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, 34 v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy, Zvláštním předpisem je zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, ve znění pozdějších předpisů

24 w) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu, x) jiné jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete. 36 Toto byl kompletní výčet činností, jež jsou u nás považovány za týrání zvířat podle zákona. Jak je zřejmé z posledního písmene paragrafu, zákonodárce se snažil v zákoně obsáhnout veškeré činnosti, kterými dochází k utrpení zvířete. 37 Pro lepší pochopení daného výčtu je vhodné si definovat některé pojmy v něm použité. Utrpení zvířete je prvním z těchto pojmů. Je popsáno v 3 písm. m) ZnOZPT jako: stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu nebo smrt. 38 Rozšířil bych definici i na stav, který nezpůsobuje žádné z výše uvedených, ale přesto dochází k utrpení zvířete např. uzavření v objektu apod. Dalším pojmem je usmrcení zvířete, které je uvedeno v 3 písm. o): jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete. 39 Žádné zvíře nesmí být usmrceno bez důvodu. S usmrcením se pojí i další termín, kterým je utracení zvířete. Ten je popsán v písm. r) jako: usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle 17 odst. 1 nebo 35 Zvláštním předpisem je například vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro stavby v zemědělství. 36 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 37 Toto se již mění s novelou zákona s účinností od , kdy zákonodárce upravil poslední písmeno tohoto paragrafu, aby nedocházelo k vymýšlení si různých skutkových podstat. Aby byla udržena právní jistota, bylo ustanovení změněno pouze na jednání, které je tímto zákonem zakázáno. Já si přesto myslím, že původní úprava byla vhodnější, neboť každé jednání, při kterém dojde k utrpení zvířete, by mělo být zákonem postihováno. Nyní hrozí, že lidé budou hledat nové způsoby, které v zákoně uvedeny nejsou, kterými budou zvířatům způsobovat bolest bez jakéhokoliv postihu. 38 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 39 Tamtéž

25 provedené pod jejich kontrolou. 40 Zde je zřejmé, že se jedná o bezbolestné usmrcení, prováděné způsobilou osobou, u něhož by nemělo docházet k týrání zvířete. Naproti tomu je v zákoně uveden ještě jeden termín, a to utýrání zvířete, stanoven v písm. s), což je definováno jako: přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami ( 5 odst. 8 a 14 odst. 1). 41 Utýrání je velice bolestivý způsob smrti, podle mého nejhorší možný způsob smrti zvířete vůbec, při kterém zvíře velmi vážným způsobem trpí do posledního okamžiku. V právní úpravě jsou uvedeny i situace, při kterých je jednání člověka vyloučeno jako týrání zvířat. Výjimky jsou vyjádřeny v 4 odst. 2 a 3. V odst. 2 jsou uvedeny zákroky a činnosti, na které se ustanovení odstavce prvního nevztahují. Jsou jimi činnosti: a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů, 42 b) prováděné podle schváleného projektu pokusů. 43 Tyto výjimky, jsou tedy oproti všem ustanovením odst. 1, naopak v odst. 3 jsou upraveny případy, které povolují výjimky pouze oproti odst. 1 písm. b) a to při trénování zvířat k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám, bezpečnostním zdrojům nebo obecní policii zvláštními předpisy a na výcvik prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi v rámci zájmové činnosti. To vše musí být v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 41 Tamtéž. 42 Zvláštním právním předpisem může být například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 43 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 44 Tamtéž

26 3.4 Propagace týrání zvířat Společně s týráním zvířat je u nás zakázána jakákoliv propagace týrání zvířat. Za propagaci je považováno: vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení a zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, odchytu nebo usmrcování, úprava vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeným s týráním zvířete tak, jak je vymezeno tímto zákonem, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem. 45 Jako příklad si můžeme uvést vyjádření Ústřední komise na ochranu zvířat, která se vyjádřila k propagaci týrání zvířat ve spojitosti s vystoupením amerického rodea jízdě na býkovi. Uvádí, že jízda na býkovi je propagací týrání ve smyslu zákona, neboť je tato akce prezentována jako zábava pro celou rodinu a je při ní se zvířetem zacházeno takovým způsobem, který způsobuje bolest a nadměrné vyčerpání zvířete Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 46 Názor ÚKOZ na propagaci týrání zvířat - reklama na akci "Americké rodeo" [online]. Vydáno [cit ]. Dostupné z: <

27 4 Zákon na ochranu zvířat proti týrání Po vymezení základních pojmů se dostávám k hlavní části práce, a to k rozboru zákona na ochranu zvířat proti týrání. 4.1 Usmrcení zvířat Žádné zvíře nesmí být usmrceno bez důvodu. Tyto důvody, při kterých je usmrcení zvířete možné, jsou uvedeny v 5 ZnOZPT. Společně s důvody k usmrcení jsou ve stejném paragrafu upraveny i zakázané způsoby usmrcování zvířat, které jsou ovšem zakázané pouze, pokud zákon nestanoví jinak. Jsou jimi zvlášť kruté způsoby, při kterých zvířata umírají dlouho nebo velmi bolestivě. Tato úprava se týká všech zvířat, kdežto v ustanovení 14 jsou konkrétněji upraveny zakázané způsoby usmrcování volně žijících zvířat. Mezi zakázané metody vztahující se na všechna zvířata patří například utopení, udušení, ubodání, ubití a další. 47 Při porážce jatečních zvířat musí být před vykrvením zvíře dostatečně omráčeno, aby v průběhu vykrvování nepociťovalo žádnou bolest. Z toho je v zákoně uvedena výjimka, která říká že, jedná-li se o porážku zvířat pro potřebu církví a náboženských společností, může takovou výjimku vydat Ministerstvo zemědělství. Jako příklad bych uvedl povolení z roku 2010, které bylo uděleno Muslimské obci v Praze. Touto výjimkou lze provádět porážku zvířat bez předchozího omráčení. Dochází k zavěšení zvířete za nohu a podříznutí, kdy se nechává zvíře vykrvácet. To vše za plného vědomí. Provádět porážku mohou pouze u omezeného počtu zvířat a pouze na určených jatkách. 48 Jako člověk bez náboženské víry nedokážu dost dobře posoudit důvod tohoto krutého zacházení se zvířaty, které se mi to jeví jako zcela zbytečné. Osobně bych žádné výjimky nepovoloval a zabíjení tímto krutým způsobem trestal. 47 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 48 Šokující rozhodnutí ministerstva o podřezávání živých zvířat. Parlamentní listy [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: <

28 Druhá výjimka, kterou může povolit krajská veterinární správa, je při průmyslovém zpracování ryb, pokud technologie umožňuje zpracování ryb ihned po jejich porážce. Veškerá činnost spojená s převozem či usmrcením zvířete musí být prováděna tak, aby zvíře bylo vystaveno jen nezbytně nutné bolesti či utrpení. Společně s tím i veškeré nástroje použité při manipulaci se zvířaty musí být sestrojeny a používány tak, aby vše proběhlo rychle a účinně. 49 Utrácení zvířat může provádět pouze veterinární lékař nebo odborně způsobilá osoba podle zákona nebo zletilá osoba za dozoru těchto osob. 50 U zraněných, nemocných a vyčerpaných zvířat se provádí usmrcení na místě, kde ke zranění či nemoci došlo, za podmínek stanovených veterinárním zákonem. 51 Podle mého výkladu tohoto ustanovení by zvíře mělo být v tomto případě utraceno na místě, kde přišlo ke svému zranění či nemoci. Dle mého názoru by měla být úprava změněna na místo, kde bylo dané zvíře nalezeno. Jen stěží se bude hledat místo s prvotním místem nákazy zvířete. U zraněného zvířete by zase byl návrat na místo původu zranění spojen s nepřiměřenou námahou a bolestí nebo utrpením zvířete. Proto bych byl pro změnu tohoto ustanovení. Je také možnost převozu zvířete k porážce na jatkách. V tomto případě by bylo třeba vyžádání si vyšetření a zhodnocení stavu zvířete veterinárním lékařem a v případě převozu by cesta nesměla být delší než 100 km Zákroky na zvířatech Při bolestivých zásazích musí být zvíře místně nebo úplně znecitlivěno se zákonnými výjimkami. Například při kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a mladších 8 dnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků. U starších samců totiž dochází k vývoji specifického pachu, pokud kastrace není provedena, kvůli kterému je omezeno využití masa takových zvířat jako potraviny. Při později provedeném 49 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 50 Tamtéž. 51 Tamtéž. 52 Tamtéž

29 zákroku sice dochází ke snížení výskytu pachu, ale takovýto zákrok je velice bolestivý, proto je potřeba na jedince použít látky se znecitlivujícím účinkem. U odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat do 4 týdnů je možné provádět zákrok bez znecitlivění, pokud je jedinec starší, je znecitlivění potřebné, jelikož se jedná o velmi složitý chirurgický zákrok Veřejná vystoupení Specifická je ochrana zvířat při veřejném vystoupení a při chovu. Veřejná vystoupení jsou spojena s řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení, který musí pořádající fyzická či právnická osoba vyhotovit a postoupit ke schválení ministerstvu zemědělství. Řád ochrany nemusejí vyhotovovat provozovatelé zoologických zahrad a záchranných stanic. Obsah je stanoven zákonem a doplněn vyhláškou č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu. Naproti tomu u chovu obecně řády ochrany vyžadovány nejsou, pokud ovšem krajská veterinární správa nezjistí porušení povinností spojených s chovem zvířat. Poté může uložit této osobě povinnost vyhotovit řád ochrany, který opět podléhá schválení ministerstva Můj pohled na cirkusy Na tomto místě bych chtěl zmínit problematiku cirkusů u nás. Moje osobní zkušenost s cirkusy je pouze okrajová, jelikož jsem navštívil cirkus jen jednou v raném dětství. Musím říct, že ani tenkrát jsem se nebavil a zvířat mi bylo líto. Zvířata v takovém prostředí trpí pouze pro zábavu obecenstva. Žijí v malých klecích bez jakékoliv možnosti pohybu a běhen nacvičování vystoupení a samotného vystoupení jsou pod obrovským tlakem a stresem. Zvířata, která byla zvyklá ve volné přírodě se pohybovat na obrovském území, najednou musí trávit většinu svého života zavřená v klecích. To podle mého jasně splňuje podmínku týrání. Během psaní této práce jsem shlédl několik video nahrávek, na kterých bylo zacházeno se zvířaty velmi nešetrně. Jako příklad bych uvedl kauzu 53 Důvodová zpráva k zákonu č 312/2008 Sb. 54 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

30 s britskou slonicí, kterou její cvičitel bodal vidlemi do hlavy a dalšími brutálními zákroky terorizoval. Jeho počínání bylo zachyceno na skryté kameře. 55 Proto jsem pro zákaz chovu zvířat v cirkusech pro pouhé lidské pobavení. Pro naučné účely poslouží mnohem lépe chov v zoologických zahradách, kde mají zvířata alespoň omezenou možnost pohybu. A jsou pozorována v prostředí, které se snaží co nejlépe přiblížit podmínkám jejich přirozeného výskytu. 4.4 Ochrana zvířat při přepravě Zvířata při přepravě jsou primárně chráněna nařízením Rady č. 1/2005 ze dne o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností. V rámci přizpůsobení se navazuje na nařízení naše zákonná úprava. Ta například stanoví maximální možnou délku přepravy zvířat na jatka 8 hodin. Dále stanoví nutnou odbornou způsobilost osob přepravujících zvířata, obecné podmínky zvířat při přepravě, způsobilost zvířat, technické předpoklady vozidel a postupy při přepravě. Z nich si můžeme například zmínit zákaz bití, kopání, přivazování za rohy a jiné způsoby, při kterých zvíře pociťuje bolest nebo utrpení Ochrana hospodářských zvířat Nyní se dostávám k ochraně jednotlivých skupin zvířat. Nejprve se budu věnovat zvířatům hospodářským. Jak již jsme si výše napsali, hospodářským zvířetem se rozumí zvíře, které je chováno pro užitek. Může jím být produkt získávaný ze zvířete i určitá práce. Zvířata podle zákona musejí být chována v prostředí, které jim zaručí takové životní podmínky, při kterých zvíře nebude trpět. Je zakázáno chovat zvíře v izolaci, pokud mu to způsobuje utrpení, chovat zvířata v prostorách neodpovídajících jejím potřebám, např. nedostatečné místo k odpočinku, nebo kde nebudou mít dostatečný prostor k pohybu a budou si způsobovat zranění při 55 Inquiry starts into elephant abuse video. BBC news [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < 56 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

31 vzájemných útocích. Také nesmějí být chována ve tmě nebo naopak v trvale osvětleném prostoru, kde nebudou mít příležitost k odpočinku. 57 Všechna chovaná zvířata musí mít přístup k vodě, která neohrožuje jejich zdraví a přístup ke krmivu, které je vhodné vzhledem k jejich druhu a věku. Krmivo musí dostávat v odpovídajících časových intervalech. 58 Konkrétnější úprava je uvedena ve vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Při dovozu hospodářských zvířat ze zemí mimo Evropskou unii musí být doloženo, potvrzením veterinárního lékaře ze země původu, že v zemi, ze které je zvíře dováženo, bylo se zvířaty zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným jako v České republice a v zemích Evropské unie Velikost klecí drůbeže Zvláštní paragraf je v zákoně věnován chovu kuřat na maso, který stanoví přípustnou hustotu kuřat chovaných na maso v kg/m 2. V souvislosti s chovem drůbeže se nám v současnosti projevuje důležitost správného chovu. Až do konce loňského roku totiž měli chovatelé nosnic (těmi se rozumí slepice druhu Gallus Gallus, které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí) 60 dáno opatření, které jim mělo umožnit připravit se na definitivní vstup norem v platnost. 61 Především se jednalo o velikost a kvalitu klecí. Každý z nás nepochybně zaznamenal, jak tato směrnice v současnosti ovlivňuje náš každodenní život. Jelikož mnoho chovatelů doposud nepřizpůsobilo velikost klecí požadavkům směrnice, byl zakázán prodej vajec těchto nosnic do obchodů. Tento fakt se samozřejmě projevil markantním růstem ceny vajec. 57 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 58 Tamtéž. 59 Tamtéž. 60 Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. Července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. 61 Na dotčených pravidlech se EU dohodla již v roce Konkrétně směrnicí Rady 1999/74/ES ze dne 19. Července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic