ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu) 3. března 2005 *

Transkript

1 PAPISMEDOV A DALŠÍ ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu) 3. března 2005 * Ve věci C-195/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Hof van Beroep te Antwerpen (Belgie) ze dne 7. května 2003, došlým Soudním dvoru dne 12. května 2003, v řízení Ministerie van Financiën proti Merabimu Papismedovi a dalším, za přítomnosti: KBC Lease Belgium NV, Volvo Truck Finance Belgium NV, * Jednací jazyk: nizozemština. I

2 ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 SOUDNÍ DVŮR (šestý senát), ve složení J.-P. Puissochet, úřadující předseda šestého senátu, S. von Bahr a U. Lóhmus (zpravodaj), soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, s přihlédnutím k písemné části řízení, s ohledem na vyjádření předložená: za M. Papismedova E. Geversem, advocaat, za belgickou vládu A. Snoecx, jako zmocněnkyní, za finskou vládu T. Pynná, jako zmocněnkyní, za Komisi Evropských společenství X. Lewisem, jako zmocněncem, ve spolupráci s F. Tuytschaeverem, advocaat, po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 30. září 2004, I

3 PAPISMEDOVADALŠÍ vydává tento Rozsudek 1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 202 až 204 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. vést. L 302, s. 1; Zvi. vyd. 02/04, s. 307, dále jen celní kodex"). 2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Ministerie van Financiěn a p. Papismedovem, Geldofem, Ben-Orem, R. Peerem, M. Peerem, Tavdidischvilim, Janssensem, Hostem, Decockem, Jorisem, pí Vanbelleghem, jakož i společnostmi Transocean System Transport BVBA a United Logistic Partners BVBA ohledně protiprávního dovozu uskutečněného odnětím zboží celnímu dohledu. Právní rámec Právní úprava Společenství 3 Pojmy dohled ze strany celních orgánů" a předložení zboží k celnímu řízení" jsou definovány v čl. 4 bodech 13 a 19 celního kodexu. Prvním se rozumí obecná činnost těchto orgánů, jíž se zajišťuje dodržování celních předpisů a případně i dalších I

4 ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 právních předpisů vztahujících se na zboží podléhající celnímu dohledu". Druhým pojmem se rozumí oznámení celním orgánům učiněné stanoveným způsobem, že zboží bylo přepraveno na celní úřad nebo jiné místo určené nebo schválené celními orgány". 4 Hlava III celního kodexu obsahuje ustanovení vztahující se na zboží od vstupu na celní území Společenství do doby, než je mu přiděleno celně schválené určení. Vstup samotného zboží a jeho předložení k celnímu řízení jsou upraveny v kapitole 1 článcích 37 až 39 a kapitole 2 článcích 40 až 42 celního kodexu. Pokud jde o souhrnné celní prohlášení a vykládku zboží přiděleného k celnímu řízení, jsou upraveny v kapitole 3 článcích 43 až 47 téhož kodexu. 5 Článek 38 celního kodexu stanoví: 1. Osoba, která zboží dopravila na celní území Společenství, je povinna je dopravit bez zbytečného odldadu a případně po cestě určené celními orgány způsobem, který tyto orgány stanoví, a) k celnímu úřadu určenému celními orgány nebo na jiné místo určené nebo schválené těmito orgány, nebo I

5 PAPISMEDOV A DALŠÍ b) do svobodného pásma, jestliže má být dovezeno do tohoto svobodného pásma přímo vodní nebo vzdušnou cestou nebo po zemi, aniž by prošlo jinou částí celního území Společenství, jestliže je část hranice svobodného celního pásma totožná s pozemní hranicí mezi členským státem a třetí zemí. 2. Každá osoba, která přebírá odpovědnost za přepravu zboží poté, co bylo dopraveno na celní území Společenství, zejména v důsledku překládky, je odpovědná za dodržení povinností uvedených v odstavci 1. [...]" 6 Článek 40 zmíněného kodexu stanoví: Zboží, které bylo podle čl. 38 odst. 1 písm. a) dopraveno na celní úřad nebo na jiné místo stanovené nebo schválené celními orgány, předloží celním orgánům osoba, která zboží na celní území Společenství dopravila, nebo případně osoba, která přebírá odpovědnost za přepravu tohoto zboží po jeho vstupu na toto území." I

6 7 Článek 43 téhož kodexu zní následovně: ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 S výhradou článku 45 je na zboží předložené k celnímu řízení podle článku 40 nutno podat souhrnné celní prohlášení. Souhrnné celní prohlášení se podává současně s předložením zboží k celnímu řízení. Celní orgány však mohou povolit lhůtu k podání prohlášení, jež uplyne nejpozději první pracovní den následující po dni, kdy bylo zboží předloženo k celnímu řízení." 8 Hlava VII kapitola 2 celního kodexu se týká vzniku celního dluhu. Stanoví zejména okamžik, kdy vzniká tento dluh a určuje dlužníka. Pokud se dovoz uskutečnil postupem směřujícím k propuštění zboží podléhajícího dovoznímu clu do volného oběhu nebo k propuštění zboží podléhajícího dovoznímu clu do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, použije se článek 201 tohoto kodexu. Pokud naopak dovezené zboží protiprávně vstoupilo na celní území nebo bylo odňato celnímu dohledu, použijí se články 202 a 203 téhož kodexu. 9 Zmíněný článek 202 stanoví: 1. Celní dluh při dovozu vzniká a) protiprávním vstupem zboží podléhajícího dovoznímu clu na celní území Společenství, I

7 PAPISMEDOVADALŠÍ nebo b) protiprávním přemístěním takového zboží umístěného do svobodného pásma nebo svobodného skladu do jiné části celního území Společenství. Pro účely tohoto článku se protiprávním vstupem rozumí jakýkoliv vstup zboží v rozporu s články 38 až 41 a či. 177 druhou odrážkou. 2. Celní dluh vzniká okamžikem protiprávního vstupu zboží. 3. Dlužníky jsou osoba, která protiprávní vstup zboží uskutečnila, každá osoba, která se zúčastnila protiprávního vstupu zboží a byla nebo měla si být vědoma, že tento vstup je protiprávní, každá osoba, která dotyčné zboží získala nebo držela a která si byla nebo měla být vědoma v době získání nebo přijetí zboží, že vstoupilo protiprávně." I

8 ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 10 Celní dluh při dovozu zboží vzniká podle článku 203 celního kodexu také odnětím zboží podléhajícího dovoznímu clu celnímu dohledu a podle článku 204 téhož kodexu nesplněním některé povinnosti vyplývající z dočasného uskladnění zboží, které podléhá dovoznímu clu, nebo z použití z celního režimu, do nějž bylo toto zboží propuštěno, nebo v jiných případech, než jsou uvedeny ve zmíněném článku 203, pokud se nezjistí, že tyto nedostatky nemají zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění nebo daného celního režimu. Vnitrostátní právní úprava 11 Článek 257 odst. 3 obecného zákona ze dne 18. července 1977 o clech a spotřebních daních (Belgisch Staatsblad ze dne 21. září 1977), potvrzeného zákonem ze dne 6. července 1978 (Belgisch Staatsblad ze dne 12. srpna 1978), stanoví: Každý, kdo bez předchozího povolení celní a daňové správy změní určení zboží, které je předmětem celních dokladů uvedených v odstavci 1, na jiné určení, než to, které je výslovně uvedeno, bude potrestán, podle případu, způsobem stanoveným v článku 157, článcích 220 až 225, 227 a 277 nebo článkem 231." Spor v původním řízení a předběžné otázky 12 Žalovaní v původním řízení jsou obžalováni, jako pachatel, spolupachatel, účastník nebo dotčená osoba, z toho, že se dopustili protiprávního dovozu tím, že během tranzitu bylo 709 krabic, každá o cigaretách, schovaných za 29 kartonů s kuchyňským nádobím odňato celnímu dohledu. I

9 PAPISMEDOV A DALŠI 13 Dne 10. června 2001 doplula loď MSC Rafaela naložená kontejnery do Antverp (Belgie). Její proclení provedla společnost MSC Belgium NV. Z této lodi byl vyložen kontejner, který, podle souhrnného celního prohlášení poskytnutého těmto orgánům, obsahoval 406 kartonů kuchyňského nádobí pocházejícího z Číny určeného společnosti United Logistic Partners se sídlem v Merksem (Belgie). 14 Dne 11. června 2001 při prohlídce kontejneru prováděné celními orgány tyto orgány zjistily, že za dvěma řadami kartonů s kuchyňským nádobím se nachází stejné krabice, které ale obsahují kartony cigaret. Kontejner byl následně znovu uzavřen, zapečetěn a odložen k přezkoumání. Žádný z dokumentů předložených celním orgánům nezmiňoval náklad cigaret. 15 Téhož dne byl celním úřadům v Antverpách potvrzen dokument o vnějším tranzitu Společenství, který měl hodnotu celního prohlášení pro předmětný náklad. V tomto dokumentu byla zmíněna společnost Transocean System Transport BVBA jako strana prohlašující vnější tranzit Společenství a sklad Eurolog, se sídlem v Merksem, jako místo určení, přičemž toto místo bylo uznáno jako celní sklad typu B", ve kterém může být přijato zboží, které se ještě nachází pod celním dohledem. 16 Dne 12. června 2001 se dostavil p. Janssens jako řidič kamionu, který má kontejner odvézt. Když byl kamion naložen, nevydal se směrem do skladu Eurolog, ale do jiného skladu umístěného v Schoten (Belgie), místa, které není uznáno jako celní sklad. Tentýž kamion byl vyložen za přítomnosti několika dalších obžalovaných I

10 ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 v původním řízení. Vyšetřování prováděné úředníky zvláštní celní a daňové inspekce v Antverpách potvrdilo, že zmíněný kontejner byl naplněn 29 kartony kuchyňského nádobí a 709 krabicemi, každé o cigaretách. 17 Tyto skutečnosti vedly k zahájení trestního řízení. Náhradní senát zasedající v trestních věcech v období soudních prázdnin Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen vydal dne 30. července 2001 rozsudek, proti kterému byl podán k předkládajícímu soudu opravný prostředek. Celní správa tvrdí, že zboží legálně vstoupilo na území Společenství, ale bylo odňato celnímu dohledu, jelikož zásilka, pro kterou byl dokument o vnějším tranzitu Společenství potvrzen, nebyla dopravena na místo určení uvedené v celním dokumentu. Podle M. Papismedova je třeba vytýkané skutečnosti v projednávaném případě kvalifikovat jako protiprávní dovoz cigaret, a nikoliv odnětí celnímu dohledu. 18 Za těchto podmínek se Hof van Beroep te Antwerpen rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky: 1) Má být zboží, které bylo v souhrnném celním prohlášení uvedeno pod nesprávným pojmenováním/obchodním pojmenováním (v projednávaném případě kuchyňským nádobím namísto cigaret), nebo zboží, které bylo uvedeno v celním prohlášení pod nesprávným pojmenováním/obchodním pojmenováním pro celní režim (takový, jako je vnější tranzit Společenství), ať již šlo o úmyslné, či neúmyslné uvedení tohoto zboží pod nesprávným pojmenováním/ obchodním pojmenováním, považováno za zboží, které legálně vstoupilo na celní území Společenství, a v důsledku toho za nacházející se pod celním dohledem (dočasné uskladnění nebo dočasný režim)? I

11 PAPISMEDOV A DALŠÍ 2) V případě kladné odpovědi na první otázku a pokud zboží, které bylo úmyslně nebo neúmyslně uvedeno v celním prohlášení pod nesprávným pojmenováním/ obchodním pojmenováním, bylo odňato celnímu dohledu, je třeba mít za to, že celní dluh je založen na článku 203 celního kodexu Společenství; a osoba, která musí dodržovat povinnosti vyplývající z dočasného uskladnění zboží nebo z celního režimu, pod který bylo zboží umístěno (i když pod nesprávným pojmenováním), je považována také za celního dlužníka? 3) V případě kladné odpovědi na první otázku a pokud celní orgány shledají, že zboží, které se nacházelo pod celním dohledem, bylo uvedeno v celním prohlášení úmyslně nebo neúmyslně pod nesprávným pojmenováním/obchodním pojmenováním, i když zboží (dosud) nebylo odňato celnímu dohledu a celní orgány měly dosud přístup ke zboží, je třeba mít za to, že pokud jde o zboží, které bylo uvedeno v celním prohlášení pod nesprávným pojmenováním/ obchodním pojmenováním, celní dluh vzniká na základě článku 204 celního kodexu Společenství, nebo je třeba mít za to, že celní dluh pro toho zboží dosud nevznikl? 4) V případě záporné odpovědi na první otázku, je třeba mít za to, že zboží uvedené v celním prohlášení úmyslně nebo neúmyslně pod nesprávným pojmenováním/obchodním pojmenováním bylo dovezeno protiprávně na celní území Společenství (to znamená v rozporu s ustanoveními článků 38 až 41, jakož i čl. 177 [prvního pododstavce druhé odrážky] [celního kodexu Společenství]), takže celní dluh týkající se tohoto zboží je založen na článku 202 celního kodexu Společenství; a je třeba mít za to, že osoba, která podala souhrnné celní prohlášení nebo prohlášení za účelem umístění zboží pod celní režim a uvedla nesprávné pojmenování/obchodní pojmenování, může být kvalifikována jako celní dlužník, pouze pokud splňuje definici pojmu dlužník uvedenou v čl. 202 odst. 3 celního kodexu Společenství?" I

12 K předběžným otázkám ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 K první otázce 19 Podstatou první otázky Hof van Beroep te Antwerpen je, zda zboží předložené k celnímu řízení, pro které bylo podáno souhrnné celní prohlášení a potvrzen dokument o vnějším tranzitu Společenství, vstoupilo do Společenství legálně, pokud v dokumentaci předložené celním orgánům bylo zboží označeno pod nesprávným pojmenováním, v projednávaném případě kuchyňským zbožím namísto cigaret. 20 Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se zdá, že Hof van Beroep te Antwerpen má za to, že existuje souvislost mezi podřízením zboží, které je dopraveno na celní území Společenství, celnímu dohledu a legálností jeho vstupu na toto území. Úvodem je tedy třeba přezkoumat existenci takové souvislosti. 21 Dohled ze strany celních orgánů je definován v či. 4 bodu 13 celního kodexu Společenství jako obecná činnost těchto orgánů, jíž se zajišťuje dodržování celních předpisů. Podle článku 37 téhož kodexu zboží podléhá celnímu dohledu od vstupu na celní území Společenství. V rámci tohoto dohledu může být podrobeno kontrole ze strany zmíněných orgánů podle platných předpisů a podléhá celnímu dohledu tak I

13 PAPISMEDOV A DALŠÍ dlouho, jak je nutné pro zjištění jeho celního statusu, a nejedná-li se o zboží Společenství, až do okamžiku změny jeho celního statusu, jeho umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu, jeho zpětného vývozu nebo jeho zničení. 22 Ze spojeného čtení zmíněných článků vyplývá, že zboží, které je dopraveno na území Společenství, podléhá celnímu dohledu od jeho vstupu na toto území, ať už legálního, nebo v rozporu s články 38 až 41 a či. 177 prvního pododstavce druhé odrážky celního kodexu Společenství, což musí orgány dohledu jeho kontrolou prokázat. Z toho vyplývá, že podrobení zboží takovému dohledu není spojeno s legálnosti jeho vstupu na zmíněné území. 23 Ve světle článku 202 celního kodexu, který definuje protiprávní vstup zboží jako vstup, ke kterému dochází v rozporu s články 38 až 41 a čl. 177 prvního pododstavce druhé odrážky téhož kodexu, belgická vláda tvrdí, že se jedná o legální vstup na celní území Společenství, pokud jsou dodržena tato ustanovení, to znamená, pokud zboží překročilo vnější hranice a bylo přepraveno k celní službě. Vzhledem k tomu, že povinnost podat souhrnné celní prohlášení, taková jako je povinnost stanovená v článku 43 a následujících zmíněného kodexu, nepatří k povinnostem, jejichž porušení může vést k protiprávnímu vstupu zboží na toto území Společenství, uvedení nesprávného obchodního pojmenování zboží na takovém dokumentu nemění nic na legálnosti vstupu zboží na zmíněné území Společenství. Protiprávním vstupem je protiprávní dovoz zboží po neuznaných cestách nebo hraničních přechodech. 24 Tato teze by měla za účinek nadměrné omezení dosahu článku 202 celního kodexu. I

14 ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 25 Několik ustanovení celního kodexu umožňuje omezit pojem protiprávního vstupu. Je to případ, jak belgická vláda právem uvedla, článku 202 tohoto kodexu, který jej definuje jako jakýkoliv vstup, v rozporu s články 38 až 41 a čl. 177 prvního pododstavce druhé odrážky téhož kodexu, zboží podléhajícího dovoznímu clu, buď na celní území Společenství, nebo do jiné části tohoto území, zatímco se zboží nachází ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu. 26 Protiprávní vstup tudíž představuje protiprávní dovoz zboží, který nedodržuje následující etapy stanovené celním kodexem. Zaprvé, podle čl. 38 odst. 1 tohoto kodexu zboží, které bylo dopraveno na celní území Společenství, musí být bez zbytečného odkladu dopraveno k určenému celnímu úřadu nebo do svobodného pásma. Zadruhé, v souladu s článkem 40 zmíněného kodexu, když je zboží dopraveno na celní úřad, musí tam být předloženo. Předložení zboží k celnímu řízení je definováno v či. 4 bodě 19 téhož kodexu jako oznámení celním orgánům učiněné stanoveným způsobem, že zboží bylo přepraveno na tento úřad nebo jiné určené nebo schválené místo. 27 Ze samotného znění všech zmíněných ustanovení vyplývá, že proto, aby se mohlo mít za to, že zboží legálně vstoupilo na celní území Společenství, musí být po jeho vstupu dopraveno na celní úřad nebo do svobodného pásma a být předloženo k celnímu řízení. Účelem posledně uvedené povinnosti, kterou má osoba odpovědná za vstup nebo osoba odpovědná za přepravu, je zajistit, aby celní orgány byly nejenom informovány o skutečnosti, že zboží bylo dopraveno, ale také o všech rozhodných údajích týkajících se typu výrobku nebo produktu, o který se jedná, jakož i o množství tohoto zboží. Tyto informace totiž umožní správnou identifikaci zboží za účelem jeho sazebního zařazení a popřípadě výpočtu dovozního cla. I

15 PAPISMEDOV A DALŠÍ 28 Když byla Soudnímu dvoru předložena věc, která se týkala vstupu cigaret skrytých ve vozidle a odhalených celními orgány členského státu při kontrole na celní území Společenství, Soudní dvůr rozhodl, že v rozsahu, v němž nevyplývala skutečná povaha předloženého zboží z předložených dokumentů a v němž nebyly celní orgány informovány o této povaze dotčenými osobami, je třeba mít za to, že zboží nebylo předmětem oznámení o předložení k celnímu řízení ve smyslu článku 40 celního kodexu (viz rozsudek ze dne 4. března 2004, Viluckas a Jonusas, C-238/02 a C-246/02, Recueil, s. I-2141, bod 28). 29 Je pravda, že jak uvádí belgická vláda, se pojem protiprávního vstupu na celní území se vztahuje zvláštním způsobem pouze na porušení článků 38 až 41 a či. 177 prvního pododstavce druhé odrážky celního kodexu, zatímco povinnost podat souhrnné celní prohlášení celním orgánům je stanovena v článku 43 a následující téhož kodexu. Tato vláda tvrdí, že v důsledku toho musí být vstup zboží do Společenství považován za legální, pokud je zboží umístěno na místo určené nebo schválené zmíněnými orgány nebo do svobodného pásma a pokud bylo předmětem oznámení o jeho dopravení, aniž existuje povinnost jej uvést v celním prohlášení pod určeným obecným nebo obchodním označením. 30 Toto posledně uvedené stanovisko nemůže být přijato. Předložení zboží k celnímu řízení, stanovené v článku 40 celního kodexu totiž zahrnuje, s přihlédnutím k článkům 43 a 45 zmíněného kodexu, související povinnost podat v krátké lhůtě souhrnné celní prohlášení nebo splnit v téže lhůtě formality nezbytné k přidělení celního určení tomuto zboží, to znamená, pokud je požadováno jeho umístění pod celní režim, provést celní prohlášení. Ze samotného znění či. 43 druhého pododstavce tohoto kodexu vyplývá, že obě tyto operace se provádějí obecně I

16 ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 současně, protože lhůta, kterou celní orgány mohou poskytnout k tomuto podání, uplyne nejpozději první pracovní den následující po dni, kdy bylo zboží předloženo k celnímu řízení. Kromě toho podle či. 44 odst. 1 zmíněného kodexu musí souhrnné celní prohlášení obsahovat údaje nezbytné k identifikaci zboží. 31 V důsledku toho, pokud je předložení zboží k celnímu řízení stanovené v článku 40 celního kodexu doprovázeno podáním souhrnného celního prohlášení nebo celního prohlášení, které uvádí popis typu zboží, který nemá žádnou souvislost se skutečností, oznámení celním orgánům o skutečnosti, že zboží bylo přepraveno ve smyslu či. 4 bodu 19 téhož kodexu, nebylo provedeno. Není možné za těchto okolností mít za to, že informace nezbytné k identifikaci zboží byly poskytnuty zmíněným orgánům pouze na základě předložení určitých dokumentů. Je totiž ještě třeba, aby prohlášení obsažená v dokumentech doprovázejících předložení byla přesná. Pokud tato prohlášení nezmiňují přítomnost významné části zboží předloženého k celnímu řízení, je třeba mít za to, že toto zboží bylo předmětem protiprávního vstupu na celní území. 32 Za těchto podmínek je třeba na první otázku odpovědět tak, že zboží předložené k celnímu řízení, pro které bylo podáno souhrnné celní prohlášení a potvrzen dokument o vnějším tranzitu Společenství, nevstoupilo na celní území Společenství legálně, pokud v dokumentaci předložené celním orgánům bylo zboží označeno pod nesprávným pojmenováním. 33 Vzhledem k tomu, že druhá a třetí otázka byly položeny pouze pro případ, že by Soudní dvůr odpověděl kladně na první otázku, není namístě tyto otázky přezkoumávat. I

17 PAPISMEDOV A DALŠÍ Ke čtvrté otázce 34 Čtvrtá otázka se skládá ze dvou částí. Podstatou první části této otázky Hof van Beroep te Antwerpen je, zda celní dluh související se zbožím předloženým k celnímu řízení a uvedeným v celním prohlášení pod nesprávným pojmenováním, v projednávaném případě kuchyňským nádobím namísto cigaret, je založen na článku 202 celního kodexu. Podstatou druhé části zmíněné otázky je, zda osoba, která podala souhrnné celní prohlášení nebo celní prohlášení a uvedla nesprávné pojmenování a která jako taková není uvedena ve výčtu ve zmíněném čl. 202 odst. 3, přesto může být považována za celního dlužníka, pokud splňuje definici tohoto pojmu danou týmž ustanovením. K první části čtvrté otázky 35 Jak bylo analyzováno v odpovědi na první otázku, zboží předložené k celnímu řízení a označené v dokumentaci předložené příslušným orgánům pod nesprávným pojmenováním, v projednávaném případě kuchyňským nádobím namísto cigaret, nevstoupilo na celní území do Společenství legálně. Když byl vstup tohoto zboží protiprávní, je použitelný článek 202 celního kodexu, který stanoví podmínky vzniku celního dluhu. Z toho vyplývá, že celní dluh související se zmíněnou operací je nezbytně založen na tomto článku Je tedy třeba na čtvrtou otázku odpovědět tak, že celní dluh související se zbožím předloženým k celnímu řízení a prohlášeným pod nesprávným pojmenováním je založen na článku 202 celního kodexu. I

18 K druhé části čtvrté otázky ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 37 Podle čl. 202 odst. 3 celního kodexu jsou za celní dluh v případě protiprávního vstupu zboží do Společenství odpovědné tři kategorie osob, a sice osoby, které tento vstup uskutečnily, osoby, které tohoto vstupu účastnily a byly nebo měly si být vědomy, že vstup byl protiprávní, a osoby, které získaly nebo držely dotyčné zboží a byly nebo měly si být vědomy, že zboží vstoupilo na celní území Společenství protiprávně. 38 Podle judikatury Soudního dvora ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že zákonodárce Společenství měl v úmyslu široce vymezit okruh osob, které mohou být považovány za celního dlužníka v případě protiprávního vstupu zboží podléhajícího dovoznímu clu (rozsudek ze dne 23. září 2004, Spedition Ulustrans, C-414/02, Sb. rozh. s. I-8633, bod 25). Zákonodárce Společenství měl rovněž v úmyslu úplným způsobem upravit podmínky určení osob, které jsou celními dlužníky (výše uvedený rozsudek Spedition Ulustrans, bod 39). 39 Mimoto Soudní dvůr již připomněl, že čl. 202 odst. 3 první odrážka celního kodexu se vztahuje na osobu", která uskutečnila protiprávní vstup na celní území, aniž by upřesňoval, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Za celního dlužníka může být tudíž považována jakákoliv osoba ve smyslu tohoto ustanovení, tj. může být považována kvůli svému jednání za původce protiprávního vstupu (výše uvedený rozsudek Spedition Ulustrans, bod 26). Pokud se jedná o výklad tohoto ustanovení, Soudní dvůr rovněž rozhodl, že i když mohou být pro stejné zboží prohlášeny za I

19 PAPISMEDOV A DALŠÍ dlužníka i jiné osoby na základě jiných ustanovení zmíněného čl. 202 odst. 3 celního kodexu, osoba, která skutečně uskutečnila vstup zboží na celní území, aniž by jej uvedla v celním prohlášení, je dlužníkem podle ustanovení první odrážky tohoto odstavce (výše uvedený rozsudek Viluckas a Jonusas, bod 29). 40 Naproti tomu kvalifikace dlužníka" ve smyslu čl. 202 odst. 3 druhé a třetí odrážky celního kodexu podléhá podmínkám, které spočívají na subjektivním hodnocení znaků jednání, tj. že osoby, fyzické nebo právnické, se jakkoli účastnily protiprávního vstupu nebo získaly či držely zboží, které bylo předmětem protiprávního vstupu. Takové znaky mohou v určitých případech vyloučit kvalifikaci jako dlužníka (výše uvedený rozsudek Spedition Ulustrans, body 27 a 28). 41 Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba na druhou část čtvrté otázky odpovědět tak, že předkládajícímu soudu přísluší, aby ověřil s ohledem na okolnosti věci v původním řízení, zda osoba, která podala souhrnné celní prohlášení nebo celní prohlášení, byla z důvodu uvedení nesprávného pojmenování původcem protiprávního vstupu zboží. V případě, že tomu tak není, přísluší zmíněnému soudu, aby přezkoumal, zda se touto činností osoba účastnila vstupu zboží, zatímco si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že vstup je protiprávní. K nákladům řízení 42 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření než vyjádření účastníků řízení se nenahrazují. I

20 ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-195/03 Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: 1) Zboží předložené k celnímu řízení, pro které bylo podáno souhrnné celní prohlášení a potvrzen dokument o vnějším tranzitu Společenství, nevstoupilo na celní území Společenství legálně, pokud v dokumentaci předložené celním orgánům bylo zboží označeno pod nesprávným pojmenováním. 2) Celní dluh související se zbožím předloženým k celnímu řízení a prohlášeným pod nesprávným pojmenováním je založen na článku 202 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 3) Předkládajícímu soudu přísluší, aby ověřil s ohledem na okolnosti věci v původním řízení, zda osoba, která podala souhrnné celní prohlášení nebo celní prohlášení, byla z důvodu uvedení nesprávného pojmenování původcem protiprávního vstupu zboží. V případě, že tomu tak není, přísluší zmíněnému soudu, aby přezkoumal, zda se touto činností osoba účastnila vstupu zboží, zatímco si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že vstup je protiprávní. Podpisy. I