PŘÍRODOVĚDA Metodická příručka pro učitele

Transkript

1 PŘÍRODOVĚDA Metodická příručka pro učitele vytvořená v rámci projektu ZŠ a MŠ Potštát: Technické a jazykové vzdělávání ZŠ Potštát: energetikou k udržitelnému rozvoji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.04/

2

3 Obsah: 1) Fotosyntéza... 1 Život rostlin... 2 Ohrožení naší planety... 4 Ochrana p írody ) lov k a sv t práce, lov k a p íroda Doška i nebo také šindelá i, dnes pokrýva i Formani, dnes dopravci Ková i Ková hamerník Košíká i Koželuh Krej í Mlyná Švec ) Ochrana p írody v souvislosti s výkonem emesel T i typy odpad Kolik produkujeme odpad? Jak t ídit? Nádoby na t íd ný sb r odpadu ) Ekologická hra Manuál k ekologické h e ) Problematika odpad ) Ekologie polí, luk, les, pastvin a rybník A. K emu nám slouží lesy? B. Chování lov ka ve vztahu k p írod C. istota ovzduší D. Voda ) ešení k ížovek a v ty k pohádkám, ve erní k m a film m ) Použitá literatura Informace zvýrazn né v textu zelenou barvou upozor ují na problematiku ekologie a životního prost edí

4 1) Fotosyntéza Ro ník: U ivo v rámci ochrany p írody Název oblasti: U ivo : lov k a jeho sv t Rozmanitost p írody Fotosyntéza, ochrana p írody v sou asném sv t Klí ové kompetence: k u ení /vést žáky k aktivnímu vyhledávání a t íd ní informací/ k ešení problém / ešení problém životního prost edí/ komunikativní /seznamování se s r znými textovými záznamy a obrázkovými materiály k probíranému u ivu, hodnocení a vyjád ení se encyklopedie, atlasy atd./ pracovní /u í se postupovat p i práci dle stanoveného návodu, p ípadn hledají vlast.postup/ O ekávané výstupy: Díl í výstupy: Pom cky: Žák zkoumá základní spole enstva ve vybraných lokalitách region, zd vodní podstatné vzájemné vztahy mezi organizmy a nachází shody a rozdíly v p izp sobení organizm prost edí voda a vzduch, slune ní zá ení výskyt, vlastnosti a formy vody, ob h vody v p írod, vlastnosti, složení, proud ní vzduchu, význam pro život, význam slune ních paprsk vzhledem k rostlinám a jiným živým organizm m - zalaminovaný nást nný obraz formátu A3 demonstra ní pom cka pro u itele - pracovní listy pro d ti A4 - zalaminované obrázky slunce, listy, trávy, kv ty, plody, oxid uhli itý, cukr, kapky vody, v ely atd. /vše na suchý zip/ íkadlo kouzelného listu: HAMI, HAMI, HAM, VŠECHNO TU SNÍM SÁM, ALE KYSLÍK Z VE E E POŠLU K DÝCHÁNÍ, D TI, VÁM. 1

5 (každý žák si list dle své fantazie potom p ekreslí na tvrdý výkres, vyst ihne a ud lá jako zápich do kv tiná e) Život rostlin Metodický postup: Bez rostlin by na Zemi nemohl existovat život. P i r stu si rostliny vyráb jí vlastní živiny ze základních látek, které p ijímají z p dy a ze vzduchu a to takzvanou fotosyntézou. Živo ichové nejsou schopni živiny sami vyráb t, v tom p ípad, cht jí-li p ežít, musí se živit rostlinami nebo jinými živo ichy, jejichž potravou jsou také rostliny. Pojmy: chloroplasty, glukóza (jednoduchý cukr), oxid uhli itý, kyslík. Chloroplast: drobný útvar v rostlinné bu ce, kde se vytvá ejí živiny p i Glukóza: fotosyntéze jednoduchý cukr vznikající p i fotosyntéze Oxid uhli itý: plyn, který vzniká p i vydechování všech živo ich 2

6 Kyslík: d ležitý plyn, který vylu ují rostliny a živo ichové ho pot ebují k dýchání Pro u itele: Listy jsou pro rostlinu továrnou na výrobu živin. V bu kách list jsou drobná t líska zvaná chloroplasty (obsahují zelené barvivo chlorofyl), kde živiny vznikají syntézou základních látek. Co je to tedy fotosyntéza? V u ebnicích máme napsáno, že je to proces, p i kterém zelené rostliny vytvá ejí v listech živiny. B hem fotosyntézy jsou voda a oxid uhli itý ze vzduchu p em ovány v glukózu (jednoduchý cukr) a kyslík. Glukóza p edstavuje základní živinu pro rostliny. Ale protože rostliny nespot ebují všechen kyslík, který p i fotosyntéze vzniká, uvol uje se ást do ovzduší a ten pot ebují k dýchání všichni živí tvorové. Takže i my lidé bychom zahynuli, kdybychom kolem sebe nem li sv t zelených rostlin. Pro žáky: Fotosyntéza celý proces p em ny budeme nazývat arování na zelené živé ploše. Výklad u iva: Ko eny rostliny p evedou do plochy listu vodu ze zem, list se sám nadechne vzduchu, kde si najde oxid uhli itý. Potom si ekne íkanku, zaklínadlo a vzniká kouzlo. Paprsek slunce spadne do kapky vody a vezme si ho vzduch, uva í z toho cukr, škrob a jiné d ležité látky. Je to kouzelný okamžik v p írod, nazvaný t žkým slovem fotosyntéza (p em na). Cukr také p echází u kvetoucích a plodících rostlin do kv tu, proto jsou kv ty plné sladké š ávy v ely úly p em na na med. Za to vše m že životodárné slunce. Plody jablka, t ešn atd. i zelenina (okurky, salát, edkvi ka). Všude je sladká š áva. Tu vykouzlily zelené listy. Tráva pastva pro zví ata (d ležitý zdroj potravy). Také tam je cukr a ostatní životn d ležité látky, spásají krávy, kozy, kon, ovce, ale i lesní zví ata z celé planety. Jak moc jsou vlastn d ležité zelené rostliny? Všechny zelené rostliny vyrábí KYSLÍK d ležitý plyn pro lidstvo!!! Budeme žít a dýchat istý vzduch i za 100 let? Co d lat, abychom chránili naši planetu? Ochrana p írody! 3

7 Ohrožení naší planety Jaké ohrožení naší planety je aktuální? - ni ení biotop biotopy jsou r zná prost edí, ve kterých žije rostlina nebo živo ich. Každý druh rostliny nebo živo icha je p izp soben životu ve svém vlastním biotopu/prost edí/, a jestliže je toto prost edí zni eno, zákonit nem že takový rostlinný i živo išný jedinec p ežít. Je nutno p írodu celé planety chránit a dbát na její istotu a p irozený vývoj! NENI IT, NEZNE IŠ OVAT, CHRÁNIT, POMÁHAT, U IT OSTATNÍ OBYVATELE TÉTO PLANETY TAKTO SMÝŠLET!!! - zne iš ování vodstva všude na sv t jsou ohroženy vodní rostliny a živo ichové, p edevším zne išt ním, které je zp sobeno vypoušt ním odpadních chemikálií do ek a mo í a vyplavováním um lých hnojiv z polí. Um lá hnojiva mají za následek p ekotný r st rostlin. Ty potom odrážejí slune ní sv tlo a spot ebovávají kyslík, který se nedostává vodním živo ich m. Dalším velkým nebezpe ím pro naši planetu je ropa. Ropa je také hlavní p í inou úhynu mo ských pták. Mají-li pe í ušpin né od ropy, která vyte e z lodních náklad do mo í a oceán, nemohou plavat a hynou prochladnutím a hlady. K v bec nejhorším formám zne išt ní pat í kyselý déš, který vzniká, když odpadní plyny p i ho ení uhlí, ropy nebo zemního plynu reagují s vodou ve vzduchu a vytvo í slabou kyselinu. Kyselý déš ni í rostliny, hlavn stromy a je p í inou úbytku les. Krom toho se kyselý déš vsákne do p dy a odtud se dostane do ek, kde potom hynou ryby a ostatní vodní živo ichové a rostliny. Ochrana p írody lov k si od chvíle, kdy se stal relativn nejúsp šn jším druhem na Zemi, za al p etvá et planetu podle svých p edstav, ímž samoz ejm ovlivnil a dosud ovliv uje život jejích zví ecích obyvatel. Po celá staletí jsme bezstarostn káceli stromy, zanášeli p írodu odpadky, vypoušt li do atmosféry jedovaté plyny, chytali a zabíjeli voln žijící zví ata a z mo í a oceán lovili obrovská množství ryb, aniž bychom si lámali hlavu s tím, jaké d sledky toto po ínání p ináší pro celou planetu. Teprve nedávno jsme si za ali uv domovat, že budeme-li všechny tyto innosti praktikovat ve stejné mí e jako doposud, bude to zanedlouho znamenat zkázu pro Zemi i pro její obyvatele, v etn nás samotných. Naším zp sobem života jsme závažn narušili rovnováhu p írody a nastartovali tak procesy, které by v budoucnosti mohly mít následky pro veškerý život na Zemi. Teprve dnes za ínáme chápat, že vše, co d láme, se m že projevit globáln. Spalováním fosilních paliv p edevším erného uhlí a kácením obrovských ploch deštných prales bezd ky p ispíváme k celkovému oteplování planety. I nepatrný vzr st teploty Zem m že vést k nep edvídatelným zm nám podnebí, které mohou být nap íklad p í inou katastrofických záplav v d sledku tání ledovc. Musíme pochopit, že nic z toho, co vyhodíme, a již do mo e i na souš, nebo co vypustíme do atmosféry, vlastn nezmizí. Z odpad se asto uvol uje velké množství jedovatých látek, které ovliv ují ekologickou rovnováhu zp sobem, jemuž dosud nerozumíme. Jakákoliv zm na, kterou by jen v ásti našeho životního prost edí zp sobíme, se nep ízniv projeví na stavu zví eny i rostlinstva. 4

8 Ni ením biotop, v nichž se zvlášt da í ur itým druh m živo ich a rostlin, nevyhnuteln odsuzujeme jejich obyvatele k zániku a nejen to, celou adu druh zví at jsme vyhubili a další eká v blízké budoucnosti pravd podobn stejný osud. To, že jsme bezmyšlenkovit lovili a zabíjeli jen proto, abychom si opat ili v ci, které jsme mohli stejn snadno získat jiným mén barbarským zp sobem, je neodpustitelné. Chceme-li tuto ke zkáze vedoucí cestu opustit, musíme nejprve zm nit sv j postoj k životnímu prost edí naší Zem a jejím zví ecím spoluobyvatel m a rostlinné íši. Musíme se ale snažit opravdu všichni. Na záv r pro radost k ížovka pro žáky a jejich rodi e, kte í se ur it také zajímají o to, co d ti ve škole d lají, o em se u í a jaké nové poznatky si ze školy nosí. Takže pro d ti a jejich rodi e chvilka s atlasem v ruce! 1. vzácný savec podobný myši-velké uši 2. krátkonohý druh žáby 3. další druh žáby..zelený 4. _ p evalský 5. nápov da 6. hmyzožravec s bodlinami po t le 7. nápov da 8. zmije.. 9. severské zví e 10. nebezpe ná šelma (savec) 11. nápov da 12. savec visící hlavou dol 13. druh jedovatého hada s klikatou árou na h bet 14. váno ní druh ryby 15. vzácný korýš s klepety 16. lasicovitá šelma s ostrým zápachem 17. druh žáby-p edpovídá po así? 18. nápov da 19. ernožlutý obojživelník 20. sladkovodní ryba 21. psovitá šelma 22. pták na vysokých nohou 23. drobná kaprovitá ryba T 7 N 11 É Í Tajenka zní: 5

9 ešení k ížovky: 1. vzácný savec podobný myši-velké uši 2. krátkonohý druh žáby 3. další druh žáby..zelený 4. p evalský 5. nápov da 6. hmyzožravec s bodlinami po t le 7. nápov da 8. zmije.. 9. severské zví e 10. nebezpe ná šelma (savec) 11. nápov da 12. savec visící hlavou dol 13. druh jedovatého hada s klikatou árou 14. váno ní druh ryby 15. vzácný korýš s klepety 16. lasicovitá šelma s ostrým zápachem 17. druh žábyp edpovídá po así? 18. nápov da 19. ernožlutý obojživelník 20. sladkovodní ryba 21. psovitá šelma 22. pták na vysokých nohou 23. drobná kaprovitá ryba poto ní 1 P L CH 2 R O P U CH A 3 S K O K A N 4 K 5 T 6 J E Ž E K 7 N 8 O B E C N Á 9 L O S 10 M E D V D N E T O P Ý R 13 Z M I J E 14 K A P R 15 R A K 16 T CH O 17 R O S N I K A 18 Í 19 M L O K 20 C E J N 21 V L K 22 Á P 23 S T E V L E 6

10 7

11 8

12 9

13 Ro ník: ) lov k a sv t práce, lov k a p íroda Název oblasti: U ivo: lov k a sv t práce, lov k a p íroda Stará emesla Klí ové kompetence: Kompetence k u ení, K. komunikativní, K. pracovní, K. sociální a personální O ekávané výstupy: Žák: Zhodnotí n které konkrétní innosti lov ka v p írod a rozlišuje aktivity, které mohou prost edí i zdraví lov ka podporovat nebo poškozovat. Zd vodní postup, vyhodnotí a vysv tlí výsledky pokusu. U í se odpov dnosti lov ka za ochranu a tvorbu životního prost edí, ochranu rostlin a živo ich, je veden k t íd ní odpad, seznamuje se s možnými následky ekologické katastrofy, živelné pohromy atd. Využívá archiv, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informa ních zdroj pro pochopení minulosti. Rozeznává sou asné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a sou asnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik. Pom cky: kniha - Jak šel Janek do sv ta u it se emeslu, u itel m že použít jako motiva ní prvek Zp vníky lidových písní íkadla pro d ti Omalovánky D ev né stavebnice Metodický postup: Úvodní ást pro žáky i u itele Co je to vlastn emeslo? Je to ur itý druh manuální dovednosti provozovaný za ú elem obživy. Pro emeslné práce je charakteristický vysoký podíl ru ní práce spojený s používáním r zných nástroj a pom cek typických pro dané emeslo. emeslné práce se staly základem pro pr myslovou výrobu. Jen dob í a poctiví emeslníci naší zemi a vlastn celé planet pomáhají opravit, zdokonalit, zkrášlit, ale také vyrobit spoustu nových v cí. Všichni lidé na sv t nemohou pracovat tzv. hlavou. Samoz ejm že jsou velmi d ležití, n kdo musí vše vymyslet, n koho dalšího to nau it, n kdo musí napsat knihy a u ebnice, složit hudbu, namalovat obrazy atd. 10

14 Mnoho dalších lidí má ale šikovné ruce a tyto ruce pro nás všechny vyrábí d ležité v ci každý z nás pot ebuje svou židli, postel, hrne ek na aj atd. Také se rádi p kn oblékáme, pot ebujeme i dobrou obuv, nebo co takové hodinky to je jemná práce, nebo velký železný kotel na d evo, uhlí, abychom si v zim zatopili a nezmrzli jsme. I léka m musí n kdo vyrobit nástroje a léka ské pom cky, aby nás mohli dob e lé it a ošet ovat. A co oby ejná klika u dve í? Bez ní si neotev eme dve e svého domu, bytu, i školy, ve které se musíme všichni p ipravovat na budoucí život. A tak bychom mohli pokra ovat dál, nap íklad s vo avým upe eným chlebem, rohlíkem, váno kou. Také musí n kdo podojit v kravín krávy a za ídit odvoz mléka do mlékárny a tam vše zpracovat na naše oblíbené jogurty, smetany nebo skv lé sýry. T žko budeme hledat v c nebo innost, které považujeme za každodenní samoz ejmost, aniž by nebyly spojeny s ur itým emeslem. V echách se vždy íkalo: Zlaté eské ru i ky nebo emeslo má zlaté dno. Co je vlastn cílem tohoto tématu o emeslech? - seznámit žáky podrobn ji a vhodnou formou s n kterými starými emesly - vhodn je motivovat k lidské manuální innosti, zru nosti a dovednosti - u it úct ke každé lidské práci bez ohledu na dosažené vzd lání - umožnit prožití dobrého pocitu a radosti z vlastní pracovní aktivity, tvo ivosti, fantazie a zárove z obdarování svým výrobkem ostatní leny rodiny i kamarády - rozší it znalost písní, básní, íkadel, pohádek, povídek atd. s touto tematikou - nacházet souvislosti mezi starými emesly a sou asnou moderní výrobou nebo novými obory Motiva ní k ížovka: Vylušti téma naší hodiny (odpov di jsou v ci) obydlí 2. auto má ty i. 3. v zim je na krku. 4. chlapecká hra ka 5. koupací nádoba 6. šikmá horní ást domu 7. zdrhovadlo Tajenka zní: 11

15 Doška i nebo také šindelá i, dnes pokrýva i Šindelá ovy výrobky p ikrývaly st echy v širokém okolí. Vyráb l d ev né šindele nebo jinak zvan došky. Tento emeslník se musel nau it vybírat správné d evo jedli, smrk nej ast ji, ale také topol a olši. Pojmy: Šindel - Po íz - Výstruh - Úzká hladká deska vystrouhaná z naštípaných prkýnek. Na jednom boku je žlábek a druhý bok je upraven do špice tak, že jednotlivé šindele do sebe zapadají a dají se z nich sestavovat celé plochy. Dlouhý n ž, co má rukojeti na obou stranách a drží se ob ma rukama. há ek, kterým se d lal do šindele úzký žlábek. íkadlo: Šindelá syn, postavil si mlyn, postavil ho na kraj pece, z povalu mu voda te e, starý se mu smíl. Povídka: U itel m že použít jako motiva ní prvek povídku o šindelá ích. Žáci se pokusí vymyslet krátká íkadla nebo básni ky na toto téma. 12

16 Žáci se pokusí najít ve zp vnících nebo na internetu písni ky na toto téma. Exkurze do dílny pokrýva e pana Radka Vencela v Kyžlí ov Propojení do pracovních inností: D ev ná stavebnice (Stará vesnice, hospoda, škola, domky, hospodá ská stavení) Motiva ní k ížovka (odpov di jsou kv tiny) jarní fialová kv tina 2. žlutá nízká kv tina.. jarní 3. královna kv tin 4. vl í 5. smetanka léka ská 6. jedovatá jarní bylina 7. žlutá trubkovitá jarní kv tina Tajenka zní: 13

17 Formani, dnes dopravci S rozvojem emesel a množstvím nových výrobk se za ali objevovat obchodníci a kupci, kte í nabízeli své výrobky ve vesnicích i ve m stech. Velké a t žké náklady se ovšem vozily ve vozech pokrytých plachtou a t m se íkalo formanské a muž m, kte í tyto vozy obsluhovali, se íkalo FORMANI. Vozy táhli ale kon. Na ty bylo ale dob e pamatováno. Ve voze byly pytle s obrokem, ošatky na krmení, d ev né putny (nádoby) na vodu atd. Formani jezdili dlouhé trat nejen po eských zemích, ale i do Ma arska, Polska, N mecka a jiných ástí Evropy. Znakem správného formana byl dobrý a po ádný bi, ten nikdy neodkládal. To bylo charakteristické pro formany, zárove to byla zbra proti zlod j m (lapk m). Co vlastn formani p eváželi? To, co se vozí i dnes s l, cukr, mouku, ko ení, ovoce, zeleninu, látky, koberce, d ev né uhlí, sukno, plátno, sklo, hráb, traka e a spoustu dalších výrobk nebo surovin. Pojmy: íkadlo: Forman dnes dopravce Formanka hospoda, do které sm li jen formani, tam jedli a p espávali Uvíznul forman hore d dinami, Aj hore d dinami, Svítí mu milá dvuma laternami, dvuma laternami, Aj dvuma laternami. Žáci se pokusí vymyslet íkadlo nebo básni ku na toto téma. Žáci se pokusí najít ve zp vnících nebo na internetu písni ky na toto téma. Exkurze: srovnání s dnešním dopravcem Autodoprava Roman Cvešper Potštát Propojení do pracovních inností: stavebnice Merkur sestavit staré nákladní vozy a dnešní moderní kamiony 14

18 Motiva ní k ížovka (odpov di jsou z oblasti lidského t la) orgán zraku (jedno) 2. dolní kon etina 3. chlup na hlav 4. zadní ást t la 5. p ední ást t la 6. orgány sluchu Tajenka zní: 15

19 Ková i Jsou známí jako lidé erného emesla. Vyráb li vše, co bylo ze železa. Nejen nástroje denní pot eby (kladiva, sekery, kosy, srpy, pánve, h ebíky, n žky, klí e atd.), ale i um lecké výrobky ozdobné m íže, kování vrat, dve ní klepadla na vrata a jiné p edm ty. Ková i se asem rozd lili na podková e a zbrojí e, podle toho, emu se více v novali. Pojmy: Kovadlina: je spolu s výhní nejd ležit jší vybavení kovárny. Je to pom cka z kvalitní m kké oceli, je to vlastn nástroj sloužící jako podklad pro kování íkadlo: Já jsem, já jsem, ková í ek jsem. Kladívko mám za pasem, žádný neví, odkud jsem, Já jsem, já jsem, ková í ek jsem. Kovej, kovej ková í ku, okovej mi mou noži ku, okovej mi ob, zaplatím já tob. Žáci vymyslí básni ky a íkadla na toto téma. Žáci se pokusí najít ve zp vnících a na internetu písni ky na toto téma. Exkurze: dílna VLS Lipník nad Be vou, pracovišt Potštát ková ská dílnypan Jan Hyn ica 16

20 Omalovánka : Úkol pro žáky: donést malé p edm ty ze železa, pozorovat a vnímat všemi smysly, porovnávat s d ev nými, plastovými nebo sklen nými výrobky. Ur it vlastnosti železa. Hledat ve t íd, v prostorách školy v ci ze železa. 17

21 Ková hamerník Hamerník je pracovník v hamru. D íve se jim také íkalo lesní ková i. Jezdívali se svým vozíkem po kraji a usazovali se tam, kde našli v tší zásobu starého železa. Zakládali za vesnicemi milí e, vyráb li si d ev né uhlí, potom si vyrobili jednoduchou výhe díra v zemi a umístili k ní kožený m ch pro p ívod prudkého proudu vzduchu. Tak vyráb li a zpracovávali železo. Pojmy: Hamr m že to být budova i kovací stroj, dnes padací buchar Hamry se stav ly blízko hutí a v nich vyrobené železo hamerníci zpracovávali. (velmi úsp šné byly etízky a etazy na uvazování dobytka na venkov ) Hamerník m se také íkalo VODOKOVÁ I. Exkurze: V rámci výletu do Rožnova pod Radhošt m možnost podívat se na rekonstrukci hamru z Ostravice 1. polovina 19. století L 1 Z 5 Motiva ní k ížovka: (odpov di jsou zví ata) 1. domácí zví e 2. malý motýlek šk dce 3. cizopasník ve vlasech 4. nej ast jší jméno kozy 5. zp vná erný pták 6. domácí býložravý ( P ežvýkavec ) 7. mlád slepice 8. nejlepší zví ecí p ítel lov ka množné íslo Tajenka zní: 18

22 Košíká i Již od tohoto slova je jasné, že to byli lidé, kte í pletli košíky, ošatky, n še, d lali také metly, koš ata, vyplétali jednoduchý nábytek, také ko árky pro miminka a malá batolata tzv. košatiny. Košíká musel nejprve od podzimu do Vánoc posbírat mnoho vrbového proutí (až opadalo listí). Plést z proutí ale neznamená innost jako pletení epice nebo svetru z vlny. Tito lidé museli mít ostrý nožík, d ev né šídlo a kladívko. Nejprve vyrobili dno koše, což byl základ, potom ud lali d ev ný k íž a ten postupn oplétali. Byla to velmi náro ná práce. íkadlo: Košíká i, košíká i co ty vlastn robíš? Z prútkú koše, metly, n še všechny dvorky zdobíš. Žáci vymyslí íkadla nebo básni ky na toto téma. Žáci se pokusí najít ve zp vnících nebo na internetu písni ky na toto téma. Úkoly pro žáky: P inést z domu cokoli pleteného misky, koší ek, ošatka Výtvarná výchova: Pracovní innosti: kresba uhlem a rudkou pletených výrobk z proutí pokus o upletení jednoduchého výrobku z tenkého proutí, které si p i p írodov dné vycházce p inesou žáci do školy (nap íklad velikono ní dekorace atd Motiva ní tajenka (odpov di jsou pojmy z oblékání a obouvání) 1. krátký kabátek 2. obuv - jinak 3. teplý zimní kabát 4. pokrývka hlavy 5. dív í bl zka jinak 6. pletené. na ruce 7. oblékáš si na nohy Tajenka zní: 19

23 Koželuh Dnes již neznámé slovo, je to název emeslníka. Tak jako d íve i dnes, pokud není k že nebo kožešina z daného zví ete zbavena co nejd íve zbytk tuku a náležit konzervována, podléhá velmi rychle zkáze. Tuto práci m žeme nalézt dávno v prav ku. Již prav ký lov k se nau il k ži primitivn istit, sušit, zm k ovat, aby si z toho mohl vyrobit od v i obuv. Pojmy: Use vy in ná (vy išt ná) k že z telete, krávy atd. Kožešina vy in ná k že se srstí (chlupy) nap íklad z lišky, ovce atd. Koželuh lov k, který zpracovával k že a kožešiny Nejprve surovou k ži hrub oškrabal od zbytk tuku, má el a pral ve vod, zbavoval chlup, solil a se ezával do stejné tlouš ky Exkurze: Lesní správa Potštát stahování k ží z lesních zví at Josef Strnadel šicí dílna, in ní a následné šití od v z k ží a kožešin (Choryn u Hranic na Morav ) Pracovní innosti: žáci si p inesou zbytky k ží, kožešin šití od v a obuvi na panenky, ma ásci prav cí lidé Motiva ní tajenka (odpov di jsou názvy ovoce)

24 1. máslovka 2. oranžová peckovice 3. peckovice s chloupky na povrchu 4. ervené ke í kové ovoce 5. nápov da 6. bobulovina kyselá Tajenka zní: Krej í Již jsme se seznámili s emeslníkem koželuhem, který inil k že, kožešiny. Do t chto materiál se d íve lidé oblékali a obouvali. Nyní jsou na ad krej í (muži) a švadleny (ženy). Již z tkaných látek, které vyrobili tzv. soukeníci, šili spodní i vrchní od vy pro dosp lé i d ti. Dražší od vy se také již r zn zdobily, nap íklad barevnou výšivkou, st íbrnými i zlatými nit mi, pošívaly se drahými kameny, perli kami, korálky atd. Pojmy: Krumplé i vyšíva i a vyšíva ky Šn rova ka dámská halena na šn rování s provázky, tkanicemi Kamizola uniforma lesníka Portel kv tovaná hedvábná látka Žáci vymyslí íkanku nebo básni ku na toto téma. Žáci se pokusí najít ve zp vnících nebo na internetu písni ky na toto téma. Žáci ve výtvarné výchov nakreslí obrázky krej ího ze staré doby a sou asné zam stnance krej ovské dílny. Pracovní a výtvarné innosti: - šití ma ásk, panenek. - výroba st ih, návrhy jednoduchých od v pro panenky, najít a p inést r zné druhy látek, ud lat vzorník, atd. 21

25 Motiva ní k ížovka (odpov di jsou názvy zeleniny) ko enová zelenina s vitaminem A 2. hlávkový. 3. ho ká bylina vyjmenované slovo 4. cibulová sv tle fialová zelenina 5. lusková zelenina 6. ervená. Tajenka zní: 22

26 Mlyná Byl to lov k pracující ve mlýn. Je to také jedno z nejstarších emesel. Nejstarší mlýny byly tzv. tažné. To znamená, že mlýnské kolo bylo pohán no tažnými zví aty (osly, ko mi, voly, krávami). Mnohem pozd ji se za alo využívat vodní nebo v trné síly. Tém každá vesnice m la sv j mlýn, kde se mlelo zrní mezi dv ma mlýnskými kameny na mouku. Pojmy: Stárek: mlyná v pomocník, ídil práci mladších tovaryš Mládek: mladý chlapec, pomáhal ve mlýn Prášek: mlyná ský u edník íkadlo: Melu, melu mouku, ve zlatým klobouku, co namelu, to prodám, mlyná ovi nic nedám. A mlyná ce krapku, na zlatou lopatku, fuk s ní do pece, ona se tam upe e. Mlyná mele až se t ese, voda mu užitek nese. Vod nka se kolem to í, sedlá ek mu žito nosí. Jedn m bere, druhým dává, tak mu pán B h požehnává. Pohybová hra: Kolo, kolo mlýnský za ty i rýnský, kolo se nám polámalo, mnoho škody nad lalo, ud lalo bác. Vezmeme si hoblík, pilku, zahrajem si ješt chvilku. Až to kolo spravíme, pak si n co povíme a hezky se zato íme. Exkurze: Pekárna Potštát, pan Fojtík V trný mlýn Partutovice 23

27 Propojení do ostatních p edm t : tení Hudební výchova Pracovní innosti vymysli básni ku, povídku, rozpo itadlo, pohádku vymyslí písni ky na téma Mlyná i zkusí s u itelkou pomlet zrní na sou asném mlýnku na ko ení nebo na mlýnku na strouhanku - p inesou r zné druhy obilných klas (dle ro ní doby), jinak obrázky a mouka z domu, porovnávají barvu, sypkost, hrubost i jemnost, zjistí v obchod cenové relace za 1 kilogram r zných druh mouky, najdou výrobky z r zných druh mouky, ud lají výstavku.., možno hledat bio výrobky Motiva ní tajenka ( odpov di jsou jídlo, nápoj, pojmy z kuchyn ) bramborová. 2. hn dý nápoj pro dosp lé 3. p írodní sladidlo 4. kyselá tekutina do pokrm Tajenka zní: 24

28 Švec Ševcovské emeslo bylo velmi pot ebné, tudíž hodn rozší ené. Než ale za ali ševci šít boty z k že, existovaly r zné druhy obuvi splétané, slam né, d ev né (hlavn u chudého obyvatelstva). Pozd ji, a také pro bohatší lid, za al šít švec boty z vy in né k že viz koželuh. Boty se šily hlavn z ov í, kozí a hov zí usn. Pro bohá e se šily z drahých tkanin, nap íklad z hedvábí, brokátu a aksamitu. Honosn jší obuv se také barvila, zdobila vyšíváním, prost ihováním, zdobením korálky, kovovými cvo ky atd. Švec ale nešil jen boty, také je samoz ejm opravoval. Navíc musel um t i jemné kožed lné práce, t eba šít rukavice, vá ky, brašny, opasky, pochvy nož to vše z k že. Pojmy: Ševcovské šídlo pom cka ševce, je to pevná kovová jehla s d ev nou rukojetí na propichování k že Dratve Verpánek Kopyto Krpce silné navoskované nit ze lnu, n kdy z hedvábí d ev né sedátko, p ed kterým je rozloženo ševcovské ná adí d ev ná pom cka ke tvarování, p ibíjení flokování podešve jednoduché šité boty k lidovým kroj m Dnes se šijí boty jen výjime n, pro velmi zvláštní ú ely, nap íklad se šijí tane ní boty, baletní tzv. špi ky, boty k lidovým kroj m, historické napodobeniny do divadel a pro filmové ú ely. íkadlo: Šili ševci, šili boty, sedlákovi do roboty. Šili ševci, šili boty, sedlákovi do pole. Šidli, šidli švec, zlámal kopytec, Zlámal kopyto, odpus te mu to. R ení: Šev e, drž se svého kopyta!!! Vysv tlit význam tohoto r ení. Žáci vymyslí íkadla nebo básni ky na toto téma. Žáci se pokusí najít ve zp vnících nebo na internetu písn na toto téma. P ipomenutí sv tového jména TOMÁŠ BA A nejv tší a nejznám jší výrobce kvalitní obuvi u nás i ve sv t. Práce s internetem, žáci hledají vše o Ba ovi a jeho firm. Je to ech, který proslavil sebe a svou zemi poctivou prací a dobrými nápady. Exkurze : opravna obuvi Hranice soukromý podnikatel 25

29 Propojení do pracovních inností: žáci si mohou ušít jednoduché trepky dle nakresleného a popsaného návodu, jednoduché boty z jednoho kusu koženky nebo filcu, i ze zbytk k že. Propojení do literární a hudební výchovy: D ti zjistí a p ipomenou si, v jakých pohádkách a ve erní cích vystupuje švec. Možno použít nápov du, napsat neúplné v ty na tabuli nebo na papíry. Žáci pracují samostatn, nebo doma spolupracují s rodi i. Na záv r celého tématu si žáci v rámci výtvarné a pracovní innosti vytvo í své pexeso na téma emesla. Budou rozd leni do skupin, každá skupina bude mít své emeslo. Nakreslí nebo namalují na karti ky výrobky, pom cky, ná adí, prost edí nebo cokoli, co souvisí s daným emeslem (dvakrát stejný obrázek), karti ky zalaminujeme, vyst íháme a necháme ve t íd po celý školní rok voln k dispozici všem d tem.(volné chvilky ve výchovách, p estávky, tematická u iva atd.) 3) Ochrana p írody v souvislosti s výkonem emesel Záv r v rámci ochrany p írody a environmentálního u ení Protože jsme se seznámili se starými emesly a jejich výrobky, m li bychom si také pov d t, že s rozvojem doby a vývojem moderních technologií stále více vyrábíme a spot ebováváme výrobky z r zných materiál, které d íve lidé ani neznali. Proto je všem jasné, že obaly, zbytky v cí a v neposlední ad nepovedené výrobky n kde musí kon it. Hmota se nikde neztratí a nevypa í. Kam tedy s nimi? Nevyhodíme všechno do jedné nádoby, popelnice nebo do stejného kontejneru, nap íklad rozbitou sklenici, plastové obaly od jogurtu, popsané sešity a plechovku od barvy, musíme odpad p ece rozt ídit!!! T i typy odpad Nahlédnete-li doma do vašeho koše na odpadky, uvidíte velmi r znorodou sm s, kterou nezbývá než vysypat do popelnice. Pokud se však zamyslíte nad každým odpadem, který do koše nesete, zjistíte, že odpady m žeme rozlišit na: 26

30 Využitelné, tedy ty, které je možné dále zpracovat, jako jsou papír, lepenka, sklo, plasty (PET lahve, folie, kelímky) i kovy plechovky a hliník. Objemné, které se nevejdou do popelnice starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchy ské linky, elektrotechnika nebo drobný stavební odpad. Nebezpe né, nap íklad léky, zá ivky, výbojky, akumulátory, galvanické lánky (baterky), ledni ky, mrazni ky, barvy, lepidla a oleje - do popelnice nepat í a m li bychom je odnášet pouze do pojízdné sb rny. Máte ekologické cít ní? Umíte se starat o naši planetu? Léky s prošlou lh tou nebo nevyužívané vrátíme do lékárny. Za velkými nákupy zpravidla vyrážíme do super a hypermarket. Ve v tšin z nich si m žeme koupit za pár korun bu papírovou, nebo recyklovatelnou tašku. V Tescu se vyplatí dát 40 korun za nákupní tašku z juty. Dlouho vydrží, unesete v ní i dvacetikilový nákup a zapomenete na neekologické igelitky. V kuchyni si p ipravte malé t íd ní. Sta í k tomu t i sb rné tašky: do jedné dávejte sklo, do druhé plasty, do t etí papír. Ne každý z nás je tak bohatý, aby si mohl za minimáln 20 tisíc korun koupit speciální odpadkový koš rozd lený na odpad podle barev. Pokud budete pohodlní a budete házet všechno do jednoho koše, eká vás bu hrabání v odpadcích (když se chcete chovat ekologicky) nebo jeho obsah vsypete do erné popelnice ur ené na sm sný komunální odpad, což o vašem vztahu k p írod nesv d í. Ten navíc skon í bez dalšího využití na skládkách nebo ve spalovnách odpadu. PET láhve od minerálek m žete do kontejneru vhazovat s etiketou i ví kem, ale nezapome te je sešlápnout. Jsou totiž objemné, zdražují p epravu, komplikují manipulaci a recyklace se tak stává nákladn jší. Zp soby nakládání s odpady dle vlivu na životní prost edí mají toto po adí: 1. Omezování vzniku (minimalizace) odpad - už p i nákupu rozhodujeme, kolik odpad vyprodukujeme 2. T íd ní a recyklace odpad - pokud se odpad smíchá, není možné ho již dále rozt ídit a zpracovat, proto je nutné t ídit odpady již v domácnostech 3. Odstra ování odpad - odpady, které nem žeme již dále využít, se zneškod ují (nap. skládkováním) 27