Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2013

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2013) 369 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2013 a stanovisko Rady k programu stability Nizozemska na období {SWD(2013) 369 final} CS CS

2 Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2013 a stanovisko Rady k programu stability Nizozemska na období RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1, a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2, a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise 3, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 4, s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost, po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období ) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států 5, které společně tvoří integrované hlavní směry. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti Úř. věst. L 209, , s. 1. Úř. věst. L 306, , s. 25. COM(2013) 369 final. P7_TA(2013)0052 a P7_TA(2013)0053. Rozhodnutí Rady 2013/208/EU ze dne 22. dubna CS 2 CS

3 (3) Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny a využívá veškerých možných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím. (4) Dne 6. července 2012 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2012 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Nizozemska na období (5) Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu 6, která zahájila evropský semestr integrované koordinace politik pro rok Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy přijala zprávu mechanismu varování 7, ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. (6) Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7) Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 výsledky svého hloubkového přezkumu 8 pro Nizozemsko. Analýza Komise vede k závěru, že Nizozemsko vykazuje makroekonomickou nerovnováhu, která však není nadměrná. (8) Dne 29. dubna 2013 předložilo Nizozemsko svůj letošní program stability na období a národní program reforem na rok Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně. (9) Na základě posouzení letošního programu stability podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že Nizozemsko v období sice provedlo značná konsolidační opatření, avšak fiskální úsilí zřejmě nestačí k odstranění nadměrného schodku do roku 2013, a to zejména vzhledem k tomu, že hospodářský vývoj byl horší, než se očekávalo. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je v podstatě realistický. Program stability předpokládá reálný hospodářský růst ve výši 0,4 % pro rok 2013 a 1,1 % pro rok 2014, což se poměrně blíží prognóze Komise z jara 2013 s údaji 0,8 % pro rok 2013 a 0,9 % pro rok V programu je uveden cíl snížit od roku 2014 udržitelným způsobem celkový schodek pod 3 % HDP. Program neobsahuje výslovný odkaz na střednědobý cíl, z čehož lze vyvodit, že je tak potvrzen střednědobý cíl 0,5 %, jak bylo sděleno v loňském programu stability. Tento střednědobý cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Navíc zatímco v souladu s minimálním ročním strukturálním požadavkem program v roce 2015 plánuje snížení strukturálního salda ve výši 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření, očekává se, že v roce 2016 se strukturální saldo zhorší o 0,4 % HDP a v roce 2017 se zlepší o 0,1 % HDP, čímž se nepodaří nastoupit cestu k přiměřené korekci. Na základě jarní prognózy Komise je COM(2012) 750 final. COM(2012) 751 final. SWD(2013) 121 final. CS 3 CS

4 průměrné roční fiskální úsilí ve výši přibližně 0,7 % HDP v období v souladu se strukturálním úsilím ve výši ¾ % HDP, které doporučila Rada. Rozpočtová korekce v letech 2011 a 2012 byla přednostně zaměřena na stranu výdajů, ovšem v roce 2013 se opírala především o opatření na straně příjmů. Plánovaný celkový schodek stanovený programem stability je v souladu s odstraněním nadměrného schodku do roku 2014, tj. jeden rok po lhůtě stanovené Radou v rámci postupu při nadměrném schodku z konce roku Rada se domnívá, že fiskální úsilí předpokládané orgány není slučitelné se skutečným odstraněním nadměrného schodku do roku Případná dodatečná konsolidační opatření uvedená v programu stability byla dočasně stažena a rozhodně by nebyla dostatečná. Nizozemsko musí určit další opatření, jimiž by udržitelným způsobem snížilo celkový schodek veřejných financí pod prahovou hodnotu 3 % HDP v roce Podle programu stability na rok 2013 se očekává, že se poměr dluhu k HDP v roce 2013 dále zvýší na 74 % HDP a v roce 2014 dále mírně vzroste na 75 % HDP. Míra zadlužení tak podle projekcí zůstane vysoko nad referenční hodnotou 60 %. Na rok 2015 se v programu očekává, že poměr dluhu k HDP klesne na 71,4 % a následně se bude mírně snižovat, takže v roce 2017 dosáhne 70,8 %. Tento pokles míry zadlužení po roce 2014 nicméně není dostatečně podložen politickými opatřeními. (10) Pro posílení potenciálu budoucího růstu Nizozemska je nanejvýše důležité, aby při požadované konsolidaci, která má zajistit udržitelné odstranění nadměrného schodku a dosažení střednědobého cíle v krátkodobém až střednědobém horizontu, byly zachovány prorůstové výdaje. Pro vyváženou korekci bude zejména klíčové úsilí věnované podpoře inovací a výzkumu, včetně základního výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy. Mělo by to nejen napomoci hospodářskému oživení, ale mohlo by to též podpořit inovace a lidský kapitál, zlepšit konkurenceschopnost a střednědobé i dlouhodobé růstové vyhlídky. (11) Stěžejní výzvu představuje trh nemovitostí, na němž se v průběhu desetiletí nashromáždily nepružné prvky a pobídky pokřivující trh, které se projevují při financování bydlení i u odvětvových úspor. Tendence domácností ručit za hrubý hypoteční dluh svým nemovitým majetkem do značné míry odráží dlouhodobé fiskální pobídky, zejména možnost úplného daňového odpočtu hypotečních úroků. Od dubna roku 2012 byla částečně provedena celá řada opatření. Některá z těchto opatření upravují financování bydlení z fiskálního hlediska. Postupný přechod k omezení možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků a ke zvýšení motivace pro amortizaci je na místě, avšak postupné zavádění tohoto opatření je příliš pomalé na to, aby významně ovlivnilo chování při amortizaci. Trh s nájemním bydlením brzdí regulace a existence velice rozsáhlého odvětví sociálního bydlení, které se mimo jiné potýká s dlouhými pořadníky. Nedávné zavedení jistého odstupňování výše nájmu na základě příjmu je v odvětví sociálního bydlení krokem správným směrem, avšak jeho dopad je omezený. Ačkoli se navrhovaná opatření ubírají žádoucím směrem, při řešení základních problémů je celkové tempo reforem pomalé, a musí tedy být zrychleno, přičemž by měla být i nadále garantována dostupnost sociálního bydlení pro znevýhodněné občany, kteří nejsou schopni získat bydlení za tržních podmínek, a to i v lokalitách s výraznou poptávkou. (12) Dlouhodobá udržitelnosti penzijního systému byla posílena postupným zvyšováním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu od 65 let v roce 2012 až na 67 let v roce Z toho vyplývá, že Nizozemsko v rámci prvního i druhého penzijního pilíře v plné šíři zohlednilo danou část doporučení z roku 2012 o zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a jeho návaznosti na střední délku života. CS 4 CS

5 Mezi zbývající výzvy patří přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi. Pro lepší odolnost systému ve vztahu ke stárnutí obyvatelstva je krom toho již dlouhou dobu víc než potřebné provést důkladnou revizi správy penzijních fondů druhého pilíře. K omezení rychle rostoucích nákladů v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, a tedy i k větší udržitelnosti veřejných financí by přispělo provádění plánů na reformu dlouhodobé péče. V tomto ohledu musí být kvalita a dostupnost dlouhodobé péče zachována na odpovídající úrovni. (13) Reformy trhu práce navrhované vládou mají za cíl zvýšit na tomto trhu zapojení a mobilitu. Reforma aktu o účasti na trhu práce je ambiciózní a významně stimuluje zapojení na daném trhu. Reformy však dosud nejsou zakotveny v právních předpisech a časové rozpětí pro jejich provádění se zdá být poměrně krátké. Kromě toho je třeba přijmout další opatření zaměřená na zlepšení uplatnitelnosti lidí na okraji trhu práce, včetně žen, lidí z rodin migrantů, osob s postižením a starších osob. Nizozemsko oznámilo reformy systému dávek v nezaměstnanosti a svých relativně přísných právních předpisů na ochranu zaměstnanosti. Tyto reformy v kombinaci s daňovým zvýhodněním na mobilitu ( mobiliteitsbonus ) pro zaměstnavatele k najímání příjemců dávek sociálního zabezpečení od 50 let věku nebo osob s pracovní neschopností jsou dobře zacíleny na část trhu práce s nižší mírou zapojení. Jakkoli se tato opatření ubírají správným směrem, mohou být nicméně v plném rozsahu posouzena až poté, co budou přijata. Potenciál pro další zmírnění nedostatečné budoucí nabídky pracovních sil by mělo i rychlejší odstranění zbývajících demotivujících faktorů pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti, aby se zvýšil i počet odpracovaných hodin. (14) Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti doporučení z roku 2012, které se týkalo inovací a propojení mezi vědou a podniky. Ve fázi provádění se v současnosti nachází politika v oblasti podniků nazvaná Cesta mezi špičku ( To the top ), jejíž součástí je odvětvový přístup k partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu, inovací a vzdělávání ( špičkové odvětví ). Kromě odvětvových politik inovací je důležité provádět horizontální politiky v oblasti výzkumu a inovací a zachovat odpovídající úroveň veřejného financování pro základní výzkum, který není účelově vázaný. (15) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Nizozemska. Posoudila program stability a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, a to vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 4. (16) Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala program stability Nizozemska a její stanovisko 9 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1. (17) Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability Nizozemska. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy jsou promítnuta do níže uvedeného doporučení 2. 9 Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97. CS 5 CS

6 (18) V kontextu evropského semestru též Komise provedla analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro. Nizozemsko by rovněž mělo zajistit úplné a včasné provedení těchto doporučení, DOPORUČUJE, aby Nizozemsko v období provedlo tato opatření: 1. Posílit a provádět rozpočtovou strategii za podpory dostatečně konkretizovaných opatření na rok 2014 a následující roky, aby bylo do roku 2014 udržitelným způsobem zajištěno včasné odstranění nadměrného schodku a realizováno úsilí o strukturální korekci uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Zachovat výdaje v oblastech bezprostředně důležitých pro růst, jako jsou vzdělávání, inovace a výzkum. Po odstranění nadměrného schodku pokračovat v úsilí o strukturální korekci, které Nizozemsku umožní dosáhnout střednědobého cíle do roku Zvýšit úsilí o postupnou reformu trhu s bydlením tím, že se urychlí plánované snížení možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků, že se na trhu s nájemním bydlením zavede tržněji orientovaný cenový mechanismus a že v odvětví sociálního bydlení bude výše nájmu lépe odrážet příjmy domácností. Změnit zaměření společností působících v oblasti sociálního bydlení na podporu domácností, které jsou nejvíce v nouzi. 3. Po konzultaci se sociálními partnery upravit druhý penzijní pilíř, aby bylo zajištěno přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi. Podpořit postupné zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu prostřednictvím opatření ke zvýšení uplatnitelnosti starších pracovníků na trhu práce. Provést plánovanou reformu systému dlouhodobé péče s cílem zajistit efektivnost nákladů a doplnit ji v zájmu udržitelnosti dalšími opatřeními k zamezení dalšího zvyšování nákladů. 4. Přijmout další opatření pro zlepšení zapojení na trhu práce, zejména u lidí na okraji trhu práce. Dále omezovat daňové faktory, které odrazují od zapojení do práce, včetně rychlejšího ukončení existence přenosných daňových zvýhodnění pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti. Podporovat přechody na trhu práce a řešit nepružné prvky na trhu práce, mimo jiné i urychlením reformy právních předpisů na ochranu zaměstnanosti a systému dávek v nezaměstnanosti. V Bruselu dne Za Radu předseda CS 6 CS