RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 16. června 2014 (19.06) (OR. en) 10783/14 UEM 238 ECOFIN 625 SOC 477 COMPET 379 ENV 578 EDUC 215 RECH 274 ENER 282 JAI 476

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 16. června 2014 (19.06) (OR. en) 10783/14 UEM 238 ECOFIN 625 SOC 477 COMPET 379 ENV 578 EDUC 215 RECH 274 ENER 282 JAI 476 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. návrhu Komise: Předmět: Generální sekretariát Výbor stálých zástupců / Rada 10468/14 UEM 158 ECOFIN 536 SOC 412 COMPET 316 ENV 505 EDUC 156 RECH 213 ENER 215 JAI COM(2014) 406 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Německa na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Německa z roku 2014 Delegace naleznou v příloze výše uvedený návrh doporučení Rady, který vychází z návrhu Komise obsaženého v dokumentu COM(2014) 406 final a který byl revidován a dohodnut různými výbory Rady /14 mp/kno

2 DOPORUČENÍ RADY ze dne k národnímu programu reforem Německa na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Německa z roku 2014 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1, a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2, a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, 1 2 Úř. věst. L 209, , s. 1. Úř. věst. L 306, , s /14 mp/kno 1

3 s ohledem na doporučení Evropské komise, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu, s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku, 10783/14 mp/kno 2

4 vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období ) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států 3, které společně tvoří integrované hlavní směry. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3) Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím. 3 Jeho platnost byla prodloužena na rok 2014 rozhodnutím Rady 2014/322/EU ze dne 6. května 2014 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2014 (Úř. věst. L 165, , s. 49) /14 mp/kno 3

5 (4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení 4 k národnímu programu reforem Německa na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Německa na období Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/ své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Německa na rok (5) Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. (6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu. 4 5 Úř. věst. C 217, , s. 33. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, , s. 11) /14 mp/kno 4

6 (7) Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Německa, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že v Německu existuje makroekonomická nerovnováha, jež si vyžaduje sledování a politické kroky. Zejména běžný účet trvale vykazuje velmi vysoký přebytek, což svědčí o pozitivních účincích silné konkurenceschopnosti, přičemž velké objemy úspor jsou investovány v zahraničí. Je to rovněž známkou toho, že hospodářský růst zůstává na nízké úrovni a hospodářské zdroje zřejmě nejsou alokovány efektivně. Třebaže přebytky běžného účtu neznamenají podobné riziko jako vysoké schodky, je třeba výši a přetrvávání tohoto přebytku běžného účtu v Německu věnovat zvláštní pozornost. Vzhledem k velikosti německého hospodářství je obzvláště nutné přijmout kroky ke snížení rizika nepříznivých dopadů na fungování domácího hospodářství a eurozóny. (8) Dne 14. dubna 2014 předložilo Německo svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 8. dubna 2014 svůj program stability z roku Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně /14 mp/kno 5

7 (9) Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je zajistit trvalé dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Program stability potvrzuje střednědobý cíl ve výši 0,5 % HDP, který reflektuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability zůstane (přepočtené) strukturální saldo v roce 2014 i v následujících letech kladné a hrubý dluh by se v roce 2014 měl snížit na 76 % HDP a v dalších letech by si měl nadále udržet dostatečně sestupnou tendenci. Rozpočtová strategie nastíněná v programu stability je tedy v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí, který však doposud neuznal nezávislý subjekt, je reálný a je obecně v souladu s prognózou útvarů Komise z jara Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že veřejné finance v Německu zůstávají obecně zdravé a že střednědobý rozpočtový cíl by měl být podle prognózy i nadále dodržen stejně jako pravidlo týkající se dluhu /14 mp/kno 6

8 (10) Pokud jde o zvýšení nákladové efektivnosti veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, dosáhlo Německo pouze omezeného pokroku, ačkoli byly oznámeny nové iniciativy. Třebaže mají tyto plány zlepšit nákladovou efektivnost v oblasti zdravotní péče, nejeví se jako dostatečné k tomu, aby omezily růst nákladů očekávaný v budoucnosti. Cílem nedávno přijaté důchodové reformy je zlepšit podmínky pro předčasný odchod do důchodu ( Rente mit 63, do důchodu v 63 letech) a zvýšit důchodové příjmy některých skupin obyvatel, přičemž k tomuto kroku patří důchodový příplatek pro rodiče, kteří doma vychovávali děti narozené před rokem 1992 ( Mütterrente, důchod pro matky). Tato reforma ještě více zatíží udržitelnost veřejného důchodového systému a podle plánu má být financována zvýšením sazby příspěvků do důchodového systému, což se může negativně projevit na disponibilních příjmech aktivní pracovní síly. Reforma by rovněž mohla negativně ovlivnit uzavírání doplňkového důchodového pojištění v rámci druhého a třetího pilíře. Německo dosáhlo omezeného pokroku při zvyšování výdajů na vzdělávání a částečně pokročilo při navyšování výdajů na výzkum. Podle všeho je nezbytné, aby byly na všech úrovních státní správy přijaty další kroky, tak aby bylo do roku 2015 možné splnit cíl ohledně celkových veřejných a soukromých výdajů na vzdělávání a výzkum ve výši 10 % HDP či ještě ambicióznější návazné cíle, aby se Německo vyrovnalo nejinovativnějším ekonomikám. V minulých letech začalo Německo více investovat do infrastruktury a existují plány na další růst těchto investic, nicméně zdá se, že bude zapotřebí ještě více úsilí /14 mp/kno 7

9 (11) Při zlepšování efektivnosti daňového systému a jeho přínosů pro růst a při snaze snížit vysoké daňové zatížení práce dosáhlo Německo celkově pouze omezeného pokroku. Německo neplánuje žádné významné kroky pro přesun zdanění směrem ke zdrojům příjmů, jež jsou příznivější pro růst. Mohlo by zvážit omezenější používání snížené sazby DPH (v současnosti 7 %) a rozšíření obecného základu DPH. Příjmy z periodických daní z nemovitostí jsou v Německu spíše nízké a svědčí o tom, že existuje prostor pro jejich zvýšení; stejně tak by bylo daňové zatížení rozděleno spravedlivěji, pokud by Německo přehodnotilo základ obecní daně z nemovitosti (Grundsteuer). Aby se v Německu dále zlepšily podmínky pro investice, bylo by vhodné reformovat živnostenskou daň (Gewerbesteuer), snížit administrativní zátěž související s výběrem daní a omezit stávající tendenci upřednostňovat v rámci zdanění podniků dluhové financování. (12) Fiskální rámec byl doplněn zavedením vnitrostátního pravidla vyrovnaného rozpočtu a zřízením nezávislého poradního výboru. V několika spolkových zemích jsou však zřejmě stále třeba specifická pravidla pro provádění ústavního pravidla vyrovnaného rozpočtu ( dluhová brzda ), aby se zajistilo účinné uplatňování dluhové brzdy v ročním rozpočtovém procesu. Plánovaný přezkum fiskálních vztahů mezi spolkovou úrovní a jednotlivými zeměmi a obcemi by měl být využit k posílení fiskální odpovědnosti /14 mp/kno 8

10 (13) V uplynulých letech došlo ke zvýšení mezd, co byl jejich růst dlouho tlumen, třebaže růst reálné mzdy v roce 2013 byl nižší než v roce V roce 2015 hodlá Německo zavést všeobecnou minimální mzdu ve výši 8,50 EUR/hodinu, která nabude plné účinnosti v roce Zavedení všeobecné minimální mzdy, která by měla zaměstnancům zajistit odpovídající minimální příjem, si vyžaduje pozornou kontrolu jejího dopadu, zejména na zaměstnanost. Pouze omezené úsilí bylo vyvinuto na snížení vysokého daňového zatížení, zejména u osob s nízkými příjmy. Přijatá důchodová reforma a současné reformní plány v oblasti dlouhodobé péče, jejichž součástí je zvýšení sazeb příspěvků na sociální pojištění, by mohly daňové zatížení znovu zvýšit. Německo zaznamenalo určitý pokrok při zvyšování úrovně dosaženého vzdělání znevýhodněných osob, nicméně stále přetrvává silná souvislost mezi úrovní dosaženého vzdělání a sociálně-ekonomickým zázemím dotčených osob, a to po celou dobu jejich produktivního věku. Třebaže bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti vhodných aktivačních a integračních opatření, dlouhodobá nezaměstnanost je nadále důvodem k obavám a svědčí o tom, že jsou nutná další opatření. Německo pouze omezeně pokročilo při přijímání opatření, která mají zjednodušit přechod tzv. minijobů na takovou formu zaměstnání, na kterou se plně vztahuje povinnost odvádět příspěvky na sociální zabezpečení. Nijak se nepokročilo při omezování daňových faktorů, které druhé výdělečně činné osoby v domácnosti odrazují od práce. Německo do určité míry pokročilo při zvyšování dostupnosti míst v celodenních zařízeních předškolního vzdělávání a péče o děti i ve zvyšování počtu celodenních škol. Zároveň mají některá zařízení péče o děti a celodenní školy stále ještě problémy s kvalitou, přičemž existují rozdíly v rámci regionů /14 mp/kno 9

11 (14) Návrh vlády na přepracování zákona o energii z obnovitelných zdrojů má za cíl zpomalit celkový nárůst nákladů na energie, rovnoměrněji rozdělit náklady mezi spotřebitele, kontrolovat rozmach energie z obnovitelných zdrojů a podporovat integraci trhu. Provádění této reformy je třeba pozorně sledovat s ohledem na její dopad na nákladovou efektivnost podpůrného systému. Je třeba, aby Německo vyvíjelo další úsilí, pokud jde o rozšíření sítě a koordinaci se sousedními zeměmi. (15) Politická opatření na další podporu hospodářské soutěže v odvětví služeb jsou omezená, třebaže u určitých profesí a v určitých regionech byly schváleny ojedinělé reformy, například ohledně schvalovacích postupů a obchodní komunikace v odvětví stavebnictví. Růst produktivity je v odvětví služeb strukturálně nižší než v průmyslu, obzvláště nízký je nicméně u některých typů služeb, zejména u služeb poskytovaných svobodnými povoláními. Stále ještě existují překážky bránící ve vstupu na trh a ve výkonu svobodných povolání. Mezi tyto překážky patří požadavky na právní formu a podíl na kapitálu, jakož i požadavky na odbornou kvalifikaci. V jednotlivých spolkových zemích jsou svobodná povolání upravena různě, což svědčí o tom, že by bylo možné identifikovat nejméně zatěžující regulační přístupy a uplatnit je v celé zemi. Hodnota zakázek, které německé orgány zveřejňují v souladu s právními předpisy EU, je i nadále jedna z nejnižších v Unii. Úplný přechod na transparentní trh s elektronickým zadáváním veřejných zakázek by mohl posílit hospodářskou soutěž. V odvětví maloobchodu omezují předpisy v oblasti plánování v některých spolkových zemích nadále vstup nových subjektů na trh. Při zlepšování hospodářské soutěže na železnici bylo dosaženo pouze omezeného pokroku /14 mp/kno 10

12 (16) Německo dosahuje malého pokroku u opatření, která mají konsolidovat bankovní sektor, zejména při zlepšování rámce pro správu a řízení. Restrukturalizaci zemských bank (Landesbanken) v minulých letech podněcovala především rozhodnutí Komise v oblasti státní podpory a tento sektor stále zůstává roztříštěný. Je nutné dále usilovat o řešení strukturálních překážek a překážek v oblasti řízení, které brání konsolidaci iniciované trhem, což by zvýšilo i celkovou efektivnost finančního sektoru. Přezkum právního rámce upravujícího druhý bankovní pilíř by mohl dále napomoci konsolidaci ve veřejném bankovním sektoru. (17) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Německu, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až /14 mp/kno 11

13 (18) Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko 6 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1. (19) Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 4. (20) V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro 7. Jako země, jejíž měnou je euro, by Německo mělo rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení, DOPORUČUJE Německu v období : 6 7 Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97. Úř. věst. C Úř. věst.: vložte prosím odkaz na dokument st10676/ /14 mp/kno 12

14 1. Prosazovat fiskální politiku, jež podporuje růst, a zachovat zdravou fiskální pozici tím, že zajistí, že po celé období, na něž se vztahuje program stability, bude i nadále plněn střednědobý rozpočtový cíl a že míra veřejného zadlužení financí bude mít i nadále udržitelnou sestupnou tendenci. Zejména využít dostupných prostředků k vyšším a efektivnějším veřejným investicím do infrastruktury, vzdělávání a výzkumu. Zlepšit efektivnost daňového systému, především rozšířením daňové základny (zejména ve vztahu ke spotřebě), přehodnocením základu obecní daně z nemovitosti, zlepšením správy daní a přezkoumáním živnostenské daně; cílem by rovněž mělo být posílení soukromých investic. Dále usilovat o zvýšení nákladové efektivnosti veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče. Zajistit udržitelnost veřejného důchodového systému tím, že i) se změní financování nových nepojistných / s důchodovým systémem nesouvisejících dávek ( Mütterrente ) a tyto dávky budou financovány z daňových příjmů, čímž se rovněž zabrání dalšímu zvýšení příspěvků na sociální zabezpečení, ii) zvýší se pobídky pro pozdější odchod do důchodu a iii) zvýší se zabezpečení v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému. Dokončit důsledně ve všech spolkových zemích zavádění dluhové brzdy a zajistit, aby kontrolní postupy a mechanismy nápravy byly relevantní a byly prováděny včas. Zlepšit koncepci fiskálních vztahů mezi spolkovou úrovní a jednotlivými zeměmi a obcemi, mimo jiné s cílem zajistit přiměřené veřejné investice na všech úrovních veřejné správy. 2. Zlepšit podmínky pro další podporu domácí poptávky, mimo jiné snížením vysokých daní a příspěvků na sociální zabezpečení, zejména u osob s nízkými příjmy. Při zavádění všeobecné minimální mzdy sledovat její dopad na zaměstnanost. Zlepšit zaměstnatelnost pracovníků tím, že se dále zvýší úroveň dosaženého vzdělání znevýhodněných osob a na pracovním trhu budou realizována ambicióznější aktivační a integrační opatření, především ve prospěch dlouhodobě nezaměstnaných. Přijmout opatření na omezení daňových faktorů, které odrazují od práce (zejména v případě druhé výdělečně činné osoby v domácnosti) a usnadnit přechod tzv. minijobů na takovou formu zaměstnání, na kterou se plně vztahuje povinnost odvádět příspěvky na sociální zabezpečení. Řešit nedostatek dostupných míst v zařízeních celodenní péče o děti a celodenních školách, který je problémem v některých regionech, a zároveň u nich zlepšit celkovou kvalitu výuky. 3. Nadále minimalizovat celkové náklady na transformaci energetického systému. Zejména sledovat dopad reformy zákona o energii z obnovitelných zdrojů na nákladovou 10783/14 mp/kno 13

15 efektivnost podpůrného systému energie z obnovitelných zdrojů. Posílit úsilí o urychlené rozšíření vnitrostátních a přeshraničních elektrických a plynových rozvodných sítí. Zavést úzkou koordinaci energetické politiky se sousedními zeměmi. 4. Přijmout ambicióznější opatření s cílem dále povzbudit hospodářskou soutěž v odvětví služeb (včetně určitých služeb poskytovaných svobodnými povoláními), mimo jiné přezkumem stávajících regulačních přístupů v různých spolkových zemích a jejich postupným sbližováním směrem k osvědčeným postupům ve všech těchto zemích. Zjistit příčiny nízké hodnoty veřejných zakázek, jichž se týkají postupy pro zadávání veřejných zakázek podle předpisů EU. Zintenzivnit úsilí o odstranění neodůvodněných předpisů v oblasti plánování, které brání vstupu nových subjektů na maloobchodní trh. Podniknout další kroky k odstranění zbývajících překážek bránících hospodářské soutěži na železnici. Pokračovat v konsolidaci sektoru zemských bank (Landesbanken), mimo jiné zlepšením rámce pro správu a řízení. V Bruselu dne Za Radu předseda nebo předsedkyně 10783/14 mp/kno 14