Kontaktní místo: ČRS MO Most, J. Seiferta bl. 58;TEL.: ; (od 5/2010) rybari.most@seznam.cz; web:

Transkript

1 -1-

2 MÍSTNÍ ORGANIZACE ČESKÉHO RYBÁŘSKÉHO SVAZU MOST RYBÁŘSKÝ ZPRAVODAJ MÍSTNÍ ORGANIZACE ŘÍJEN 2009 Kontaktní místo: ČRS MO Most, J. Seiferta bl. 58;TEL.: ; (od 5/2010) rybari.most@seznam.cz; web: Předseda MO: Hospodář MO: Jednatel MO: Ekonom MO: Vedoucí RS: Rekreační zařízení MO Nechranická přehrada CHBANY VADKOVICE, okr Chomutov, správce tábořiště Jiří Kratěna tel.: Skupina Datum Čas Místo M/ :00 Základní umělecká škola M/ :00 Základní umělecká škola M/ :00 Základní umělecká škola M/ :00 Základní umělecká škola Bečov :00 Sál Hostinec u Vaška L/ :00 Škola Humanitas L/ :00 Lit. Osada Hotelák u Citadely L/ :00 Škola Humanitas L/L :00 Dělnický dům Lom Meziboří :00 Kino Meziboří Jiřetín :00 Kulturní dům Horní Jiřetín Lužice :00 chata u rybníka - Lužice - 2 -

3 TERMÍNY VÝDEJE A SBĚRU POVOLENEK Most: v úředních hodinách na sekretariátu ČRS MO se sídlem v Mostě, tj. PONDĚLÍ A STŘEDA 9:30 12:00 a 12:30 17:00 hodin. Bečov sál U Vaška Odběr a výdej povolenek: :00 15:00 hodin :00 14:00 hodin LITVÍNOV 1 klubovna Čtyřlístek pod Lesem Odběr povolenek , , :00 19:00 hodin Výdej povolenek , , , :00 19:00 hodin LITVÍNOV 2 Koldům-Formanka Odběr a výdej povolenek , :00 15:00 hodin LITVÍNOV 3 restaurace Na schůdkách v Hamru Odběr a výdej povolenek , , 14:00 17:00 hodin , , :00 17:00 hodin JIŘETÍN restaurace Pošta Horní Jiřetín Odběr a výdej povolenek , , , :00 17:00 hodin MEZIBOŘÍ MěÚ Meziboří Výdej a odběr povolenek , , :00 17:00 hodin LOM/LOUKA Stopka Lom Výdej a odběr povolenek , :00 16:00 hodin :00 16:00 hodin OÚ Louka :00 16:00 hodin :00 16:00 hodin Lužice doma u předsedy MS Luboš Jirsa, Lužice :00-17:00-3 -

4 ÚVODNÍ SLOVO Vážené kolegyně, kolegové, pomalu se nám blíží konec letošního roku a tím i konec další rybářské sezóny a Vy opět dostáváte do rukou již páté vydání našeho rybářského Zpravodaje. Věřím, že všichni pozorně zpravodaj pročítáte a čerpáte tak informace o dění v naší organizaci. Naše místní organizace již překročila hranici tří tisíc členů a tak se svým počtem 3 568, je největší organizací v Severočeském územním svazu a třetí největší organizací v rámci celého Českého rybářského svazu. Větší jsou organizace pouze v Ostravě a Plzni. Co to pro nás znamená? Takovýto počet členů má své nesporné výhody, avšak na druhé straně tato velikost skrývá i svá úskalí. Mezi významné výhody velkých rybářských organizací, patří především nízká finanční náhrada pracovní povinnosti členů a dále pak významný přínos finančních prostředků z ostatních členských příspěvků do příjmů místní organizace. Toto umožňuje finanční pokrytí různých činností v rámci místní organizace, jako je např. nemalá finanční podpora naší mládeži, závodnímu družstvu plavačkářů dospělých, provozování vlastního rybářského tábořiště, přístavba objektu na rybochovné soustavě Pavel a podobně. Jsou to akce a činnosti, které si malé organizace nemohou dovolit a když ano, musí zákonitě zvedat výši finanční náhrady za brigádu, někde i více jak Kč na člena. Toto jsou nesporné výhody velké organizace a zvláště, je-li jako ta naše, ještě výrobní organizací, tzn. že vyrábíme rybí násady pro zarybňování revírů. Na druhé straně hlavním úskalím takto velké organizace je však potřebný počet funkcionářů, pro dobrou organizační činnost v místní organizaci, který při počtu 12-ti místních skupin, se pohybuje v rozmezí 60-70ti členů. Jedná se o výbory místních skupin, výbor místní organizace a dozorčí komisi MO. Stanovy ČRS ukládají výboru místní organizace uspořádat alespoň jedenkrát v roce členskou schůzi, jako nejvyšší orgán místní organizace. V naší místní organizaci tato probíhá formou zástupců místních skupin, které si zvolíte na svých členských schůzích v místních skupinách. Neumím si totiž představit, jak zorganizovat členskou schůzi pro členů. Místních skupin, jak jsem uvedl, máme v současnosti 12, a zejména mostecké skupiny mají již okolo 500 členů. Zajistit místnosti pro schůze těchto MS je již na hranici technických možností. Výbory místních skupin pracují ve složení od 3 do 5-ti členů. Jak víte, a hovoříme o tom již dlouho, je závažným problémem stárnutí současného funkcionářského aktivu a také nezájem mladších členů se do této činnosti zapojit. Věkový průměr se pohybuje někde okolo 60-ti a více let. Pro to aby organizace dobře hospodařila a fungovala tak, jak dosud a - 4 -

5 vytvářela pro členy ty nejlepší podmínky, je nezbytné tento funkcionářský aktiv omladit. K tomu by nám měli významně pomoci podzimní členské schůze místních skupin. Aby funkcionáři zvolení na těchto schůzích měli silný mandát, na další volební období je zapotřebí, aby se členských schůzí místních skupin zúčastnilo co nejvíce členů. Vím, že Stanovy ČRS dávají právo členovi zúčastňovat se jednání členské schůze a že se toto ustanovení vykládá tak, že schůze není povinná, ale na druhé straně má člen povinnost osobní účastí se podílet na činnosti místní organizace svazu, nebo některé z organizačních jednotek svazu. Z toho dle mého názoru vyplývá, že jednání členské schůze je jednou z nejdůležitějších činností svazu a tak by se měl každý člen členské schůze zúčastnit. Vyzývám Vás členy naší místní organizace. Zúčastněte se podzimních členských schůzí místních skupin a svou účastní ve volbách do nových výborů místních skupin a zástupců do vyšších orgánů svazu dokažte, že jste opravdu řádnými členy a že Vám činnost v naší místní organizaci není lhostejná a za to Vám všem předem děkuji Fuksa František Předseda MO INFORMACE Z ČLENSKÉ SCHŮZE ZÁSTUPCŮ MÍSTNÍCH SKUPIN Schůze byla dobře připravena, což bylo v diskuzi konstatováno delegáty. Schůze měla standardní program, v kontrole usnesení bylo konstatováno, že byl proveden ekonomický rozbor výroby rybích násad v místní organizaci. V měsíci lednu k tomuto bodu zasedal výbor a bylo přijato zásadní rozhodnutí, vytvoření dvou rybochovných skupin, pstruhovou a mimopstruhovou. Dále pak, že o všech záležitostech v chovu ryb bude rozhodovat pouze výbor místní organizace. A dále pak rozhodnutí na rybochovné soustavě Pavel přejít na výrobu lososovitých ryb, zejména pstruha potočního. Dále bylo konstatováno, že se nám nedaří zvyšovat v členské základně počet dětí do 15-ti let. Ubyly nám rybářské kroužky, na druhé straně však máme velmi dobré výsledky našeho závodního družstva mládeže. V mládeži pak to jsou vynikající výsledky mládežníka Jana Weitze v rybolovné technice na mistrovství Evropy a Světa. Z kontroly usnesení dále vyplynulo, že se velmi zlepšila práce rybářské stráže, což je především zásluhou vedoucího rybářské stráže pana Buchy. Je velmi dobrá spolupráce jak s Policií České republiky, tak i s Městskou Policií Mostu a Litvínova. Ostatní body usnesení jsou plněny. Stále však pokračuje nešvar a tím je nepořádek u sportovních revírů. Jedná se však o dílo nenapravitelných jedinců. A nyní něco ze zprávy předsedy MO. Statistika: počet členů 3 568, z toho žen 99, dětí do 15-ti let věku 277, mládeže do 18-ti let věku ti členný výbor místní organizace, 5-ti členná dozorčí komise místní organizace, 12 místních skupin. Nově vznikla místní skupina v Lužicích. Letošní rok je volebním rokem

6 v místních skupinách a jaro 2010 pak čekají volby členskou schůzi zástupců místních skupin do výboru místní organizace, a dozorčí komise místní organizace. Zásadně se v posledních letech mění účast na členských schůzích místních skupin, což není dobré. Průměrná účast v mosteckých místních skupinách je 50%. Lepší je v Litvínově a v místních skupinách Bečov, Lom/Louka, Jiřetín, Meziboří, kde se účast pohybuje mezi 70-80%. Výbor místní organizace je stabilizovaný, dobře pracuje a rovněž tak lze hodnotit i práci dozorčí komise. Přestože k přenosu informací využíváme náš Zpravodaj, účast na členských schůzích místních skupin bychom měli zlepšit. V posledních letech nám vyvstala problematika na úseku práce s mládeží, kde je značný úbytek žáků do 15-ti let. Poklesl nám počet rybářských kroužků. Z 12-ti kroužků máme nyní jen 4. Z toho je jeden kroužek, závodní družstvo naší místní organizace a pak jsou kroužky pouze v Lomu-Louce a Meziboří. Velmi zarážející je, že není žádný kroužek v Mostě. Komise mládeže vidí důvod v tom, že Stanovy ČRS neurčují povinnost dětí, aby byly organizovány v rybářském kroužku. Od začátku školní docházky může dítě chytat samo a na dva pruty. A něco na tom asi bude. Současná legislativa je však taková. Pro příští období bude nutné věnovat tomuto problému, ve výboru místní organizace, zvýšenou pozornost, neboť nám přeci o naši mládež jde a jedná se i o mimoškolní výchovu mládeže, což nám ukládají Stanovy ČRS. Co je nutné pochválit je současná činnost rybářské stráže. Sice nepracují všichni na 100%, přesto se činnost rybářské stráže proti minulým letům značně zlepšila. Je nový systém práce, dobrá spolupráce s Policií ČR, Městskou Policií v Mostě a Litvínově. Dobrým přínosem je dále i medializace v regionálním tisku. Dne 27. září 2008 proběhl v Průhonicích u Prahy XII. Celorepublikový sněm ČRS. Bylo to vyloženě pracovní jednání. Do jednání byly předloženy mimo jiné dva velmi důležité body, které se tykají všech členů ČRS. 1.) Zvýšení členského příspěvku (známky) u dospělých z 300,- Kč a 400,-Kč, což bylo delegáty schváleno. 2.) Úprava Stanov zejména 3 a 8 což je: - Výše náhrady pracovní činnosti. - Výše zápisného. Z Rady ČRS vzešel návrh zařadit do Stanov ustanovení, aby o stanovení výše náhrady pracovní činnosti a výši zápisného mohla rozhodovat konference územního svazu. Toto však bylo pro mě nepřijatelné, protože o těchto věcech musí rozhodovat pouze členové MO na své členské schůzi. Podal jsem protinávrh, který byl delegáty přijat, a tato ustanovení navrhované Radou ČRS nebylo přijato. Naopak byla přijata změna Stanov v 2-Kárné opatření. Nevydání nebo dočasné odejmutí povolenky možno nahradit výkonem práce pro svaz nebo naturálním plněním, což je dobrá změna. Tolik informace ze Sněmu ČRS a ještě něco k interním záležitostem. Ekonomické hospodaření naší místní organizace je vyrovnané, o čemž informovala ekonomka paní Kandrová. Přesto máme ještě možné rezervy na úseku chovu ryb, kde byla přijata potřebná opatření

7 Velmi dobře se nám jeví ekonomika ve Vadkovicích. I přes problém drahého odvozu fekálií, máme mírné plusové výsledky. Máme zde již spolehlivého správce pana Kratěnu. Rádi bychom byly, aby se více využívaly naše nájemní karavany. Připravujeme zde realizaci čističky odpadních vod, což by mělo odbourat velmi drahý odvoz fekálií a tím by se měla zlepšit ekonomika tábořiště. Rybochovná soustava Pavel. Zde byla zahájena stavba nástavby na hospodářském objektu. K tomu bylo vyhlášeno poptávkové řízení. Přihlásily se 4 firmy, cena u všech nabídek byla stejná cca Kč. Původní cena našeho požadavku na Kč neodpovídala realitě (zastavěná plocha je totiž více jak 180 m²). Snažíme se být co nejlevnější, nemůže to být však na úkor kvality. Každopádně se však jedná o navýšení majetku místní organizace. Doporučili jsme členské schůzi zástupců místních skupin, aby schválila založení místní skupiny v Lužicích. Tato místní skupina pak byla dne 20. května ustanovena. Do této místní skupiny pak mohou přejít členové, kteří bydlí v okolních obcích, a kteří jsou zatím v mosteckých místních skupinách. Matylda května proběhl již 11. ročník rybářských závodů, za účastí 98 závodníků proběhla na Benediktu liga dospělých LRU již s dobrou účastí. Vyhrál pan Svoboda Jiří z mostecké čtyřky se 484 body. Gratulujeme. Věřím, že příští ročník bude ještě lepší. Členská schůze přijala usnesení, které je k dispozici k nahlédnutí každému členovi místní organizace na sekretariátu místní organizace. Fuksa František NOVÁ MÍSTNÍ SKUPINA LUŽICE Předseda MS Luboš Jirsa tel ; Jednatel MS Karel Tuzar; Pomocník hospodáře MO Jiří Srp Čelnové místních skupin MO ČRS Most z Obrnic, Patokryjí a Českých Zlatníků, kteří mají zájem o členství v nově vzniklé skupině MS Lužice, mohou přijít na členskou schůzi do Lužic. ZPRÁVA O ČINNOSTI RYBÁŘSKÉ STRÁŽE MO ČRS MOST Počet členů rybářské stráže MO ČRS Most je v současné době 55 členů. Tato základna je rozdělena do dvou sektorů a to Litvínovskou a Mosteckou oblast. V letošním roce je dle plánu práce pro rybářskou stráž 23 společných kontrol. Již nyní má rybářská stráž počet kontrol splněn na 85%. Kontroly se zaměřují na dodržování rybářského řádu, který je pro všechny rybáře závazný, a proto je důležité, aby si ho všichni členové naší organizace pořádně přečetli a seznámili se s obsahem, dodržovaly ho, aby následně při kontrolách nedocházelo ke zbytečnému odebrání povolenky, např.: pro porušení 11, 12, 13 a 14 vyhlášky č. 197/04 Sb. Jedná se o dobu lovu, - 7 -

8 - 8 - povolené způsoby lovu ryb a jejich užití v rybářském revíru, docházka k vodě a míra vybraných druhů ryb. V těchto uvedených bodech je na našem revíru nejvíce přestupků. Všechny připravované společné akce naší RS byly zaslány i zástupcům Policie ČR Mostu a Litvínova a zároveň zástupcům Městské Policie města Mostu a Litvínova. Od letošního roku byla navázána spolupráce s výše jmenovanými zástupci při kontrolách našeho revíru č Bílina 6. Spolupráce se státní a městskou Policií Foto Deník obou měst je na velmi profesionální úrovni. Městská Policie Litvínov a Most provádí v oblasti své působnosti kontroly revírů i sama. Státní Policie je využívána při nočních kontrolách, a to v době od 1:00 do 4:00 hodiny. V této době jsou naši rybáři, kteří se dopustí přestupku proti rybářskému řádu, nejagresivnější a jsou schopni i rybářskou stráž fyzicky napadnout. Při společných akcích, a to zvláště při nočních kontrolách, se počet členů pohybuje od 6 až po 12 členů RS a jeden policista z oddělení Hamr u Litvínova a Mostu. V případě, že dojde ke konfliktu, je ihned přes vysílačku volána posila do dané oblasti. Při některých akcích je účasten i reportér z Deníku Mostecka, to aby se rybáři a hlavně pytláci dověděli, že rybářská stráž je ke všem, kteří porušují zákon, nekompromisní. Do uzávěrky Zpravodaje bylo na našem revíru Bílina 6, zadrženo 23 povolenek, dále bylo zadrženo 25 pytláků, z toho 4 pytláci byli zadrženi během jednoho týdne dvakrát. Bohužel i některým našim členům byla povolenka odebrána dvakrát, za stejný přestupek proti rybářskému řádu. Zde bych chtěl upozornit, že hlášení o přestupku je zasíláno na Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a sankce za porušení rybářského řádu je do 1000,-Kč v blokovém řízení a v případě opakování může tato částka být až ,- Kč ve správním řízení. Při dalším opakování přestupku, může dojít ze strany Svazu i k vyloučení z řad rybářů dle platných Stanov. Problémy, se kterými se setkáváme u našich sportovních vod, jsou odpady, dále lodičky na podrevíru č. 9 Nová voda Jiřetín, kdy rybáři loví na tři pruty, berou vše, co jim na háček přijde, ať ušlechtilá ryba má míru, či ne. Dále kuchání ryb na Foto Deník lodi a následně vyhození vnitřností do sportovní vody,

9 lov v noci na místech nepřístupných pro rybářskou stráž, nezaplacený registrační poplatek a to, že na lodích chybí registrační čísla. Zde bych chtěl upozornit na to, že i gumový člun, který se používá jako plavidlo, musí mít zaplacený poplatek a registrační číslo a proto zde RS zvýší svoji kontrolní činnost. Při nočních kontrolách naráží naše rybářská stráž na opilé rybáře, kteří ztrpčují svým chováním ostatním rybářům klidný lov, zvláště na podrevíru 8-Černice. Avšak nejen rybáři, ale i rekreanti, kteří se sem chodí koupat a kempovat, zanechávají po sobě nepořádek, v podobě PET lahví, dětských plínek, obalů od konzerv, papírů a lidských exkrementů. Vzhledem k uvedenému nepořádku u sportovních vod se může stát, že majitel všechny přístupové cesty přeruší a již se nedostaneme s vozidlem k vodě. Dnes již po dvouleté činnosti, jako vedoucí rybářské stráže, mohu konstatovat, že se úroveň zvedla o 100%. Jsme již na takové úrovni, že dokážeme akci zajistit díky členům RS do 30 minut od nahlášení přestupku. Zde bych chtěl poděkovat těm rybářům, kteří znají moje telefonní číslo, a není jim jedno, že jiný člen provádí u vody nekalé věci, a upozorní mě telefonicky jako vedoucího RS MO ČRS Most. Pro úplnost mám telefon , to pro rybáře, kterým není lhostejné, co se děje u sportovních vod v našem revíru. Uvědomte si, že ten, kdo bere vše, co mu na háček přijde, okrádá Vás ostatní poctivé rybáře. Jak jsem již uvedl, počet členů je 55. Jsou mezi nimi směnaři, kteří jsou využíváni během pracovních dnů a osmičkáři, kteří jsou využíváni o víkendech. Z řádných členů je v akcích využito celkem 6 členů, kteří mají auta a jsou schopni jet, po telefonické domluvě, s vedoucím RS do akce. Nejaktivnějšími členy naší RS MO ČRS jsou pro mosteckou oblast p. Brožkovec, p. Bouda, p. Mičunovič, p. Podhorný, p. Kičinka, p.kalina, p. Král, p. Bambula, p. Ing. Urych, p. Polášek, p. Novák, p. Kožíšek. Z litvínovské oblasti to jsou p. Hrdina, p. Ševčík, p. Kuda, p. Fobl, p. Husák, p. Michálek, p.šmach, p. Krimmer, p. Mrovčák, p. Nedvěd, p. Vadlejch, p. Sýkora, p. Both, p. Kadlec, p. Hrádek. Ostatní členové RS mají i jiné funkce. Ta nejpodstatnější je zkušební komise pro nové členy, pod vedením p. Trojáka. Na závěr bych chtěl touto cestou apelovat na všechny členy naší organizace, aby dodržovali platný rybářský řád. Rybářská stráž již nebude nic tolerovat. S pozdravem Petrův Zdar Vedoucí rybářské stráže MO ČRS Most Bucha Petr SOUTĚŽ LRU DNE SE POVEDLA Ve Zpravodaji z roku 2008 jste si mohli přečíst úvahu, zda má, pro malou účast v minulých ročnících, cenu soutěž LRU pořádat. Zvažovali jsme čím zaujmout větší účast rybářů a také jsme hodnotili návrhy některých rybářů. A proč konstatujeme, že se soutěž dne na Benediktu povedla? Především se zúčastnilo 40 soutěžících. To přičítáme výběru místa a propagaci ve Zpravodaji. Rekreační voda na Benediktu skýtá rovné podmínky pro všechny zúčastněné. Škoda jen, že se zde od 1.6. do 31.8 nesmí lovit. Voda je uzavřena pro rekreační účely. Proto příští kolo uskutečníme 28. května 2010, v čase od 16:00 do 19:00 hodin na stejném místě. A něco málo k hodnocení soutěže roku Výbor MO ČRS Most odsouhlasil 5.000,- Kč na ceny. Podnikatel p. Najman z Lomu nám přispěl částkou 3.000,-Kč, jako sponzorský dar. Za - 9 -

10 toto bylo zakoupeno 20 hodnotných cen, které byly po skončení soutěže a vyhodnocení ihned předány. Body zaznamenávali rozhodčí, za 1cm ryby byl 1 bod. 1. Cenu získal p. Svoboda J., MS Most 4, za 484 bodů. 2. Cenu získal p. Škrabák, MS Litvínov 2, za 401 bodů 3. Cenu získal p. Vorel R., MS Lom/Louka, za 376 bodů Soutěžící pan Škrabák připravil pro všechny zúčastněné pěkný zážitek. Zapřáhl 13-ti kilogramového a 90-ti centimetrového tolstolobika a na vlasec 0,18 mm jej po 20 minutách boje zdolal. Potleskem přítomných byl odměněn za svůj rybářský um. Celkové vyhodnocení bylo předáno a je vyvěšeno na nástěnce před sekretariátem MO ČRS Most. A hodnocení 5-ti přihlášených družstev: na 1. místě se umístilo družstvo p. Weitze se 798 body. Za to obdrželi malý putovní pohár. 2. místo obsadilo družstvo p. Fobla se 626 body. Tento malý putovní pohár se po 3 vítězstvích vymění za velký pohár, který už zůstane družstvu. Takže zveme všechny rybáře MO Most na LRU soutěžní kolo v roce Také mládež! Přihlášky na místě bez poplatků. Dne , od 16:00 do 19:00 hodin. M FEEDER TEAM Za pořadatele Vadlejch Václav Šumpich Zdeněk Letošní rok se poprvé zúčastnili zástupci naší MO několika závodu v chytání na feeder. V pořadí Roztocký feeder cup, přebor Čech v Klecánkách, jehož součástí byl i první závod divize, Pernštejnský závod dvojic v Pardubicích, O pohár Kukajících vlků + Česko Slovenský pohár, GP Čech v Sadské a Berounský feeder, jehož součástí byl i druhý závod divize. Ač jako amatéři, pro které to byla první závodnická zkušenost, si mezi mistry ČR v chytání na feeder, nevedli zas tak špatně. V prvním závodě divize v Klecánkách se s týmem umístili na 3. místě. Na závodě O pohár Kukajících vlků se K.Bechyńská umístila na 2.místě v ženské kategorii. Letos bylo jejich cílem získat, co nejvíce nových zkušeností, jak v technice lovu tak v krmení, od špiček českého feedru např. na závodě O pohár Kukajících vlků + Česko-Slovenský pohár, který byl zastoupen první třicítkou nejlepších v žebříčku z Česka a třicítkou nejlepších ze Slovenska, ale i na ostatních závodech chytali vedle mistrů ČR ve feederu. Letošní sezóna byla hlavně o získávání zkušeností a nových poznatků, abychom mohli naši mosteckou organizaci v příštím roce reprezentovat ještě lépe., řekla K. Bechyňská

11 ŠKOLENÍ ČLENSKÉ ZÁKLADNY Jak jsme již zmínily v úvodníku Zpravodaje, došlo na posledním XII.Sněmu ČRS, ke změně některých ustanovení. Ta ustanovení, která se dotýkají každého člena, Vám přinášíme v plném znění. Jedná se o 5 Kárné opatření. Nově v odstavci b): Nevydání nebo dočasné odnětí povolenky k rybolovu. Kárný orgán může umožnit jeho nahrazení výkonem práce či naturálním plněním, jejíž rozsah určí. Je vyloučeno nahradit toto opatření finančním plněním. Volbu způsobu výkonu tohoto opatření má člen. Dále se jedná o úpravu 8, odst. f). Členská schůze MO schvaluje členský příspěvek podle 3 odst. 4 písm. a), c) Stanov. Toto je důležité, protože nyní je taxativně určeno, že pouze členská schůze místní organizace rozhoduje o výši zápisného a výši finančního plnění pracovní povinnosti (brigády). Tímto je potvrzena ekonomická subjektivita místní organizace. A nyní něco z rybářského řádu. V poslední době, zejména v důsledků stále trvající masivní reklamy lovu velkých kaprů a dále i lovu sumce velkého, se setkáváme u našich revírů čím dál více s tím, že někteří rybáři zavážejí návnadu i nástrahu, jak pro kapry, tak pro sumce, pomocí loděk, nafukovacích člunů, anebo různých technických prostředků. Otázka mnohdy až přehnaného zakrmování lovných míst kaprů je otázka jiná, a souvisí se zákonem č. 254/2001 Sb. a Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 450/2005, o vodách (používání závadných látek). Viz časopis Rybářství z července 2009 právní poradna. Nás však nyní zajímá otázka jak je to se zavážením návnad a nástrah. V minulosti obsahoval Rybářský řád ustanovení o zákazu zavážení návnad a nástrah, což však v současnosti již neplatí. Aby nedocházelo k porušování Rybářského řádu, je nutné na tomto místě vysvětlit, že zavážení a lov z plavidla, jsou dva rozdílné pojmy. Lov z plavidel (loděk) je obecně zakázán a jeho povolení určuje uživatel revíru a to za určitých podmínek. V případě našeho revíru se jedná o lov na podrevíru č. 9 - Jiřetín a č Mariánské Radčice. Zde je povolen lov z plavidel, ale jen s povolením, které vydává místní organizace. Plavidlo je registrováno, musí mít viditelné evidenční číslo a jeho provoz upravuje interní směrnice. Z těchto plavidel je tedy povolen lov ryb. Pouze však na podrevírech č. 9 a 34. Na druhé straně při zavážení nástrah a návnad lze použít teoreticky jakékoliv plavidlo, není však možné v žádném případě z něho provádět lov a to ani v případě zdolávání ryby. Ale pozor! Při zavážení nástrah na revíru, kde není povolen lov z plavidel (loděk), však musíme brát v úvahu příslušná ustanovení Rybářského řádu. To znamená, že zaváží-li se nástraha tak, že jeden rybář je u prutů na břehu a druhý zaveze nástrahu na vodu, vzniká následný problém. Při nastražení třetí a čtvrté udice bude toto posuzováno u rybáře na břehu jako lov na více než dvě udice (toto platí i na revíru, kde je lov z loděk povolen). V případě kdyby si rybář zavážel nástrahu sám, s udicemi na břehu, může se jednat o nepřítomnost u prutů a v případě, že by rybář napřed spustil (nastražil) nástrahu a pak odvážel pruty na břeh, jednalo by se o nedovolený

12 lov z loďky. Tak tedy pozor! Je nutné, aby zavážející rybáři brali ohled na ostatní rybáře a svým počínáním je nerušili, nebo je dokonce omezovali v lovu. MO ČRS Most Vážené kolegyně rybářky Jak jste si jistě přečetly v mém úvodníku našeho Zpravodaje, je Váš počet, tedy počet členek, naší místní organizace již na úctyhodném čísle 99. Asi nebude mnoho takových organizací v rámci ČRS, kde mají tolik žen ve svých řadách. Již několik let ve mně dřímá myšlenka tuto skutečnost nějakým vhodným způsobem využít ku prospěchu organizace, třeba i k její reprezentaci před ostatními občany, aby si nemysleli, že rybařina je pouze mužskou záležitostí, ale že se jí věnuje i řada žen. Přemýšlel jsem a napadlo mě, zda by nebylo dobré založit v rámci naší místní organizace dámský rybářský klub. Myslím si, že takový dámský rybářský klub jinde v organizacích nemají, anebo alespoň já o tom nevím. Možná bychom byli prvním v celém ČRS. Vznik klubu umožňují jak Stanovy ČRS, tak i Jednací řád ČRS, tak že zde bych žádný problém neviděl a věřím, že i nový výbor místní organizace, který vzejde z nových voleb, na jaře příštího roku, by vznik a činnost klubu podporoval. Zázemí pro tyto a podobné aktivity se budujeme v našem novém rybářském domově, na rybochovné soustavě na Pavlu v Litvínově. Věřím, že na podporu a činnost klubu najdeme v rozpočtu MO finanční prostředky. Protože by se jednalo o dámský rybářský klub, umím si představit jeho činnost víceméně jako společenskou, případně rybářsky sportovní. Teď je však nejdůležitější, aby byl z Vaší strany vážené kolegyně, zájem klub založit. A dále bude důležité, zda se mezi Vámi najdou kolegyně, které by měli zájem se v tomto angažovat a případně tento klub i řídit a organizovat jeho činnost. Vážené kolegyně rybářky, pokud se mezi Vámi najdou ženy, které by měli zájem o tuto činnost, kontaktujte mě osobně prosím na telefonu , anebo na ové adrese rybari.most@seznam.cz. Věřím, že tato myšlenka dopadne na úrodnou půdu a těším se na spolupráci. Fuksa František Předseda MO ČRS Most Několik slov k hospodaření v rámci MO ČRS Most. V současnosti nadešlo období, kdy bude nutné se věnovat obnově technického stavu všech využívaných chovných rybníků, přednostně rybníků ve vlastnictví MO. Už jsme zapomněli, jak jsme v minulosti změnili způsob lovení kaprových rybníků na lovení pod hrází, což

13 výrazně zlepšilo podmínky pro lovenou rybu, ale i zrychlilo vlastní lovení. Systémy v rybnících ale zestárly a bude nutno se postupně věnovat jejich opravám. V Nemilkově bylo z větší části opraveno odlovné zařízení pod hrází velkého rybníka a byla opravena a zprůchodněna obtoková stoka tak, že od poloviny roku 2008 rybník nebyl průtočný a ani neprotékala dělící hráz mezi rybníkem a obtokovou stokou. Po výlovu byl rybník opět vystokován a letošní průběh zimy se významně promítl i do ozdravění jeho dna. V Havrani bude nutno věnovat hlavní pozornost dělící hrázi mezi chovným a sportovním rybníkem, soustavně narušované ondatrami a ve svých důsledcích způsobující únik ryb z chovného rybníka do sportovního, čímž na jedné straně dochází ke zkreslení výsledek hospodaření na chovném rybníce a na druhé straně, k mylnému dojmu o výrazné přirozené reprodukci ve sportovním rybníce. V Lužici bude nutno provést opravu vypouštěcích zařízení ve všech chovných rybnících, v Černicích bude nutno pokračovat v roce 2006 zahájených melioračních úpravách, které se velmi pozitivně promítly do výsledné produkce, hrubá produkce se zde zvýšila až 10krát. Ani na Pavlu není stav ideální, napájecí soustava rybníků vyžaduje dokončení rekonstrukce s ohledem na operativní manipulaci s vodou. Bude nutno provést nezbytné úpravy odlovných míst pro snížení stresu pro lovenou rybu, byl vybudován zkušební odchovný příkop pro odchov pstruha obecného, pokračoval výtěr PO stejně jako příprava líhně. Na Brabcových rybnících bude nutno se mnohem intenzivněji věnovat jejich úpravě včetně opravy ondatrami narušeného vypouštěcího zařízení u spodního rybníka. Bylo by možno jmenovat další potřebné úpravy RCHS, ale myslím, že řešení je v kompetenci hospodářského odboru, který se se situací jistě za podpory jednotlivých MS vyrovná. Po novele zákona o vodách byla péčí hospodáře MO postupně získána i příslušná povolení pro využívání RCHS jako jsou povolení k nakládání s vodami, příslušné manipulační řády, povolení k používání cizorodých látek krmení ryb i povolení k záchrannému chovu mníka jednovousého. Získali jsme povolení k plašení odstřelem a regulačnímu odstřelu kormorána na Nemilkovském rybníce, bohužel však jen v období od listopadu do února, což neřeší náš problém a proto jsme požádali i o prodloužení tohot intervalu o období napuštěného rybníka. Byl však zabezpečen podrobný monitoring výskytu kormorána na rybníce a po prostudování příslušných zákonů byl vyžádán znalecký posudek, podána žádost na příslušný odbor krajského úřadu a hlavně, byla nám, poprvé v historii, přiznána za rok 2008 náhrada za škody na rybí obsádce způsobené kormoránem na Nemilkovském rybníce. V činnostech spojených s potřebami MO se bude muset samozřejmě pokračovat tak, aby další rozvoj v chovu ryb v rámci MO mohl probíhat bez zbytečných komplikací, efektivně a s minimální náročností na obsluhu a mohla být zajišťována násada do revíru v oblasti naší MO z vlastních zdrojů a podle našich představ. Pro zabezpečování úkolů v oblasti poměrně rozsáhlé hospodářské činnosti v našich MO byl počátkem roku 2006 pořízen malý nákladní automobil, který se v minulých třech létech dobře osvědčil. Koncem roku 2008 a počátkem roku 2009 byla rozhodnutím výboru MO zavedena zvláštní sekce pro pstruhové hospodaření, jejímž řízením byl pověřen zástupce hospodáře MO pan Trousil. Sekce se bude věnovat hlavně odchovu pstruha obecného od výtěru až po odchov generačních ryb. K tomu účelu bylo ve výboru MO rozhodnuto o využití RCHS Pavel pro odchov PO, odchov ostatních násad bude převeden do zbývajících RCHS. K rozhodnutí bohužel došlo až po schválení plánu výroby pro tento rok a je nutno vyvinout maximální úsilí pro náhradu výroby násad plánované na RCHS Pavel na ostatních RCHS

14 Několik údajů k výrobě násad - celkové výsledky MO v roce 2008 v porovnání s plánem výroby. Druh ryby plán ks Skutečnost ks Kapr K Kapr K 2/ Ztráta způsobená kormoránem kg K2 ( Kč ) Lín L Lín L Štika Šr Štika Š Candát Ca Su ztráta vlivem sinic BR 300 kg 990 kg Mník Mn Amur Am Amur Am PO Ryba vyrobená v našich chovných zařízeních, doplněná z distribuce SÚS byla vysazena do revíru Bílina a revír byl zarybněn následovně : Vysazení násad do revíru podle druhů k : Celkem ks: Kapr Štika Candát Lín BR Sumec Amur Mník K 2/3 ( v Š1 ) Ca 1 L 3 Ok, Ka stř, Pl Su 1 Ab 2/3 Mn Plán : Členové MO ČRS Most lovili celkem na 288 revírech ČRS a ulovili celkem : ks ryb při docházkách o hmotnosti kg Ø hmotnost 1,66 kg / ks Z toho podle druhů : Druh ks kg Druh ks kg Kapr ,1 Lín ,6 Štika ,4 Candát ,7 Sumec ,1 Pstruh o ,1 Lipan 45 14,6 Pstruh d ,5-14 -

15 Několik údajů o mimořádných úlovcích dosažených členy naší MO v roce 2008 : (omlouvám se pokud došlo k opomenutí některého úlovku, ale v žádném případě se nejedná o úmysl ) Druh Revír/Podrevír cm/kg Druh Revír/Podrevír cm/kg Kapr Cejn velký Pech Tomáš /3 92/14,5 Lacko Jaroslav 37 67/4,4 Hrach Petr 9 90/16,5 Minovec Zdeněk /6 63/3,5 Miller Jasef /17 Havlín Vlastimil /3 Amur Sumec velký Drbohlav Josef 9 102/10,6 Krajňák Miroslav /32 Teplý Frant /14,5 Pešek Josef /35,5 Zeman Bohuslav 9 98/14 Dolák David /18 Tolstolobik Parma obecná Novotný Josef 11 90/14 Stavěl Jiří ml /4,5 Candát Jelec tloušť Hubka Jiří /3 106/12 Dvořák Josef /3,04 Trojovský Jiří /11,2 Spěšný Martin /1,8 Pech Tomáš /3 94/10,0 Spěšný Martin /1,7 Štika Úhoř říční Vaculka Pavel /14,0 Mergl Miloš /2,2 Trousil Ladislav 9 114/12,1 Klíma Martin 11 85/1,2 Buchta Václav 8 98/8,0 Kavur Ladislav 29 70/2,0 Okoun Sumeček americký Fuksa 9 49/1,6 Vaigl Josef 21 76ks/9,5 Fol David 9?/3 Hurník Radim 38 8ks/10,7 Kubíček Jaroslav 28 45/1,1 Polan Zdeněk 32 18ks/2,25 Plotice Lín obecný Vodička Milan ?/1 Durica Milan 9 35/1,2 Trnka Jan 8 30/1,2 Pstruh obecný Pstruh duhový Potluka Zdeněk /1,95 Pospíšil Lukáš /1,2 Vykouk Mir /1,05 Prokorát Josef /1,11 Matoušek Zdeněk /1,1-15 -

16 V souvislosti s přehledem o dosažených úlovcích bych rád poděkoval těm našim členům, kteří zaznamenávají v přehledech o úlovcích úlovky sumečka amerického a daří se nám tak stále zpřesňovat rozsah jeho výskytu v revíru, stejně jako všem, kteří věnují několik minut řádnému vyplnění sumáře úlovků a pomáhají tak příslušným funkcionářům při zpřesňování a rychlosti zpracování přehledů o úlovcích do finální podoby statistiky o úlovcích. Podobně jako v loňském roce, i letos v průběhu produkčního období, v létě, se opět projevily různou intenzitou potíže s extrémním výskytem sinic v některých chovných zařízeních. Výskyt sinic ve vodním prostředí se v posledních létech zvyšuje vlivem stoupající eutrofizace a složení odpadních povrchových vod, stejně jako splachy živin ze zemědělsky obdělávaných pobřežních pozemků a obecné řešení vznikající situace je velmi obtížné Největší intenzitou se vliv projevil na povodí Zaječického potoka, počínaje podrevírem Bedřichův Světec a dále chovným rybníkem Skršínským, příkopovými rybníčky ve Skršíně a dále po potoce až v podrevíru č. 18 v Zaječicích. Nejhorší situace byla v příkopových rybníčcích s odchovem sumce velkého pro distribuci, ale díky zvýšené péči pomocníka hospodáře a novým poznatkům s tlumením výskytu sinic ve vodním prostředí se podařilo odchovat 3430 ks sumečků. Bohužel, sinice způsobila úhyn i na revíru, v Bedřichově Světci, kde se situace projevila 10. července úhynem karasa stříbřitého ( cca 10 kg ), 3 ks štiky a blíže nezjistitelného množství střevličky východní (odhadem cca 3 kg ). Nelze však vyloučit, že úhyn byl i vyšší vzhledem k silně zarostlému rybníku vodní vegetací. Na ostatních částech revíru se situace blížila ke kritickému stavu v Čepirozích a Bylanech 2, ale nevyhrotila se až k úhynu obsádek ryb. Závěrem bych se rád zmínil ještě několika slovy o jedné, v poslední době diskutované otázce, a to je výskyt sumce velkého v revíru (ale nejen zde ). Je známo, že v každém prostředí, nejen v rybářském revíru žije ucelené spektrum živočichů, od těch nejjednodušších až po vrcholové predátory. Ve vodním prostředí je možno mezi predátory počítat dravé druhy ryb (krokodýly zde zatím nemáme) od těch nejmenších, až po ty největší. Do této kategorie je možno zařadit okouna, candáta, štiku a velikostí největšího dravce našich vod, sumce. Je třeba podotknout, že i kaprovitá ryba, bolen dravý se v dospělosti živí převážně rybami a ani klasický představitel kaprovitých ryb, kapr obecný, nepohrdne plůdkem ostatních druhů ryb bez rozdílu, včetně svého plůdku. Vrátíme-li se ke statistice úlovků, ulovilo se v revíru Bílina 6 v roce 2008 celkem 702 ( v některých létech i přes 1000 ks ) štik o hmotnosti až 14 kg, 297 candátů o hmotnosti až 9 kg a 36 sumců o hmotnosti až 35,5 kg. Množství ulovených dravců je podmíněno i počty vysazovaných násad dravých ryb. Je třeba říci na tomto místě, že roční zarybňovací plán nejvíce loveného dravce - štiky činí 9850 ks roční štiky ( tj. o velikosti cca 20 cm ), roční zarybňovací plán candáta činí 9650 ks ročka a naproti tomu roční zarybňovací plán v poslední době diskutovaného druhu, sumce činí 500 ks ročka ( 6 10 cm )

17 S vysazováním sumce do revíru Bílina 6, samozřejmě s příslušnou úpravou zarybňovacího plánu, bylo započato už před 20 lety na vybrané, největší vodní plochy v oblasti revíru Bílina 6 v zájmu rozšíření možnosti úlovků o zajímavý druh. Všichni dobře víme, že k regulaci výskytu různých druhů ryb má uživatel revíru řadu možností, v neposlední řadě úpravu nejmenší lovné délky. Známe to v minulosti v případě candáta, štiky, ale nyní i sumce. Pro mladší kolegy je třeba poznamenat, že i v době kdy sumec nebyl příliš hojný a tedy ani lovený (v padesátých létech min. století), byl jeho výskyt ohrožen. Proto bylo přistoupeno k některým opatřením na jeho záchranu, prvním z nich bylo zvýšení nejmenší lovné míry z 60 cm na 90 cm a k vývoji umělého odchovu, hlavně umělého výtěru, který nebylo zprvu jednoduché zvládnout. V současné době, kdy umělý odchov je zvládnutý a je možno říci bezproblémový a nehrozí zánik druhu, bylo přistoupeno i k snížení nejmenší lovné míry u této ryby na 70 cm. Je nutno si uvědomit, že sumec na některé vody nepatří, ale to dobře vědí rybářští hospodáři a je proto potřeba je plně respektovat a nezasahovat nekvalifikovaně do jejich činnosti. Je proto třeba vzít na vědomí skutečnost, že v revíru Bílina 6 máme atraktivní a hodnotnou rybu a je potřebné se naučit ji efektivně lovit. Lov sumce v porovnání s lovem štiky je náročnější, ale to ještě neznamená, že bychom měli sumce zatracovat a přisuzovat mu vlivy, které nemá a které většinou nejsou ani odborně podloženy. Ing. Miloš Urych Hospodář MO PRŮZKUM K70 PRŮZKUM K70 PRŮZKUM K70 Souhlasíte s tím, aby byla na revírech naší místní organizace v Mostě zavedena horní míra u kapra na 70 cm? To znamená, že při ulovení takové ryby tuto budete muset vrátit zpět do vody a nebudete si ji moci ponechat. Při výdeji povolenek na rok 2010 se každý prosím vyjádřete k tomuto problému a odpovězte výdejci na otázku: Měl by mít kapr horní míru 70cm?, ANO-NE? PS: Rádi přivítáme Vaše názory k tomuto tématu pište, mailujte na adresu: rybari.most@seznam.cz Redakce: Fuksa František, Ing. Urych Miloš, Vadlejch Václav, Šumpich Zdeněk, Bucha Petr, Jarošová Jana Kontakt: sekretariát MO ČRS Most , rybari.most@seznam.cz

18 TLOUŠŤ Tento příběh se udál někdy v osmdesátých letech minulého století, kdy jsme se přistěhovali do Hamru u Litvínova, protože Dolní Jiřetín a i část Horního Jiřetína, kde jsme bydleli, byly zbourány v důsledku těžby hnědého uhlí. Zabydlovali jsme se v novém, zvykali si na panelákové byty a bylo potřeba taky poznat novou hospůdku a pokud možno takovou, kam chodí na pivo také místní rybáři. Našli jsme takovou v Hamru Na schůdkách. Oba hostinští, mladší Zdeněk i starší Pepík, byli rovněž příznivci Petrova cechu, a tak se zde scházela, zejména v pátek, parta rybářů, z nich jsme mnohé dobře znali od vody. Byla to skvělá parta. Měli jsme zde vlastní soutěž o největšího kapra a největšího dravce a krom toho jsme pořádali i rybářské závody v lovu ryb na místní vodě Rudý Sever. Každé vyhlášení vítězů v obou soutěžích se vždy řádně v hospůdce zhodnotilo, a tak se stalo, že jsem při jednom takovém hodnocení navrhl, že bychom mohli zajet na pár dní na ryby na Berounku na Višňovou u Roztok, kam já jezdím už celá léta. Pánové, tam si zachytáme, to budete koukat, nešetřil jsem chválou nad touto krásnou řekou. Pojedeme na konci září, hlavně na štiky, a aby to stálo za to, tak na týden. A tak jsme vyrazili. Dvě škodovky, sedm lidí, plus hora rybářské výstroje. Na Višňové jsme měli zajištěno ubytování v chatovém rekreačním středisku Krušnohorských strojíren, kde byl správcem můj spolužák ze základní školy. Po příjezdu a ubytování šli kolegové okouknout řeku, jak žije, a já jsem odjel do Roztok za jednatelem místní organizace v Křivoklátě, u něhož jsem vyřídil pro všechny povolenky k lovu. Měli jsme tedy vše potřebné a nezbývalo nežli vyrazit na ryby. Dohodli jsme se, že bílou rybu, kterou ulovíme, budeme brát a že si uděláme rybí karbanátky. Co bychom to byli za rybáře, kdybychom neměli alespoň jednou k večeři ryby. V tom čase, na konci září, byla řeka již takřka bez lidí i rybářů a tak se všichni po ránu rozprchli od Višňové až

19 nahoru proti proudu k Nezabudickému mlýnu. Prakticky jsme se pohromadě vídali jen večer, kdy byli čas probrat denní zážitky z lovu. Já jsem se dal dohromady s Jardou, kterému však nikdo neřekl jinak než Láco. Spolu jsme využili možnosti, že nebyly ve středisku ještě zazimovány kanoe a tak jsme jednu používali jako dopravní prostředek a jezdili jsme na ní dolů po vodě do Roztok k jezu. Protože již bylo po rekreační sezóně, byl na celé řece božský klid. I počasí nám vyšlo vstříc, bylo poměrně teplo a slunečno, prostě nádhera, kterou si může rybář jen přát. Lovili jsme všemi možnými způsoby, které dovoloval rybářský řád. A tak jsme lovili, vychutnávali krásy přírody a bylo to tak krásné, že čas neskutečně běžel a stále ho bylo málo pro ukojení našich rybářských choutek. S Lácou jsme pod jezem lovili se střídavým úspěchem podoustve, tlouště, plotice, cejny, líny a sem tam nějakého kapříka. Z dravců jsme chytli pár slušných okounů a několik malých candátů. Ty se nám podařilo ulovit v díře pod propustí jezu. Celou dobu jsme však nemohli zavadit o štiku. Jednou při třpytkování pod jezem, jsem měl na prutu něco většího, ale vyvěsil jsem to a tak ani nevím, co to vlastně bylo. Se štikami to byl kříž, ani naši kolegové, kteří lovili na řece proti proudu směrem k Nezabudickému jezu, neměli na štiky štěstí. Protože jsme se s Lácou pod jezem v Roztokách nemohli, jak se říká do štik trefit, řekl jsem Lácovi: Láco, zítra si nachytáme řízáky, vezmem si akorát jeden prut, přebrodíme a půjdeme k Nezbudickému jezu a cestou budeme prochytávat řeku s rybičkou na plavačku, co ty na to? Jasan., řekl Láco a bylo rozhodnuto. Zítra je předposlední den a tak tedy vyrazíme na šoulačku. Zatím však před námi bylo ještě pozdní odpoledne. Ve vezírcích jsme měli nachytáno dost bílé ryby a tak jsme je šli s Lácou připravit, abychom z nich mohli udělat již zmiňované karbanátky. Ryb jsme měli tolik, že karbanátků z nich bylo asi padesát. Kolega Venca, který vážil v té době asi sto třicet kilo a nikdy ještě tyto karbanátky nejedl, jich po ochutnání spořádal na posezení devatenáct. Dvacátý nesnědl jen proto, aby nevypadal, že je jako Otesánek, jak tvrdil. Po dobré večeři jsme poseděli, popili trochu piva, probrali jsme zážitky z lovu a ve víře zítřejšího úspěšného dne jsme šli na kutě. Ráno jsme s Lácou nachytali řízáky a vyrazili jsme proti vodě tak, jak jsme se domluvili. Láco si vzal brodící boty, já prsačky. Pouštěli jsme rybičku všude možně po vodě, kolem břehů, pod keře, za balvany ale kde nic, tu nic. Štiky se snad před námi schovávaly nebo prostě nežraly. Zkrátka naše rybičky nechtěly. Tak jsme pomalu došli až k Nezabudickému mlýnu. Jez u tohoto mlýna byl v té době značně rozbitý a tak pod ním byla spousta úplavků, děr a tůněk, kde se daly tušit ryby. V létě v sezóně je zde čilý ruch, protože v blízkosti jezu je veřejné tábořiště. Dnes však zde byl náramný klid a tak jsme si říkali a utvrzovali se: Když ne tady, tak nikde. Tady už to musí přijít, tady musí přeci nějaká štika být. A zase nic. Sakra to snad není možné., lamentoval jsem. Jen na konci proudnice pod rozbitou šlajsnou jsem měl záběr, byla to však asi čtyřiceticentimetrová parma, která šla pochopitelně zpátky do vody. Bylo tak k polednímu a Láco, který zde byl poprvé v životě, říká: Je něco u toho mlejna? Nic zvláštního, říkám já. Takový mělký náhon, betonová tůňka, kde bylo asi kolo nebo turbína a odtoková strouha, ale ta je poměrně mělká, tam asi taky nic nebude, tak akorát nějakej tlouštík, dodávám. Chceš se tam podívat?, ptám se. Jo., odvětí Láco

20 Tak jdeme., dodávám a vyrazili jsme. Přebrodili jsme pod jezem a šli k mlýnu. Všude bylo ticho, takové to zvláštní ticho, takové, jaké dává tušení něčeho neobvyklého až tajemného. A najednou se to stalo. Když jsme docházeli k oné betonové tůňce u mlýna, v místech, kde kdysi asi bylo kolo nebo turbína, to opravdu nevím, jsem to uviděl. U zdi mlýna stáli dva ohromní tloušti. Říkám úmyslně ohromní. Viděl jsem u ž dost velkých tloušťů, přes dvě kila těžkých, ale to, co stálo tady pod hladinou u zdi Nezabudického mlýna, tak to jsem ještě v životě neviděl. Měl jsem polarizační brýle a tak jsem měl obraz ryb tak jasný, jako by ani nebyly ve vodě. Jednoho jsem odhadoval na dobrých šedesát centimetrů délky, ovšem druhý, který stál blíže zdi, tomu podle odhadu do osmdesáti centimetrů moc nechybělo. Okamžitě jsem klekl a sykl na Lácu, který byl pár kroků za mnou: Pojď opatrně sem, a podal jsem mu polarizační brýle. Ty vole, byla jeho reakce na to, co vidí. Byli jsme od ryb vzdáleni asi tři metry, ryby se ani nepohnuly, jen pohyby skřelí ukazovaly, že jsou živé. Kolikrát já tady už kdy byl, ale nikdy jsem tu takové ryby neviděl. Vzal jsem si zpět polárky a pomalu jsem vysunoval prut nad tůňku. Měl jsem na háčku řízáka, se kterým jsem prochytával vodu pod jezem. Řízek se dvakrát, třikrát pohnul a vyjel k hladině. Ten větší tloušť zvolna, velmi zvolna popojel k rybičce, otevřel tlamu velkou jako půllitr, nasál a a rybička, která na háčku již tolik nedržela, skončila v útrobách tlouště a prázdný háček na vlasu se propadl do hlubiny. Ryba se pomalu otočila a vrátila se zase na své místo. Protože i Láco měl udici řízáka, tak ho taky opatrně položil na vodu. Řízek se pomalu začal hýbat a rovněž tak i velký tloušť. Pak se však stalo něco neočekávaného. Tloušť doplul k rybičce, ale ta zajela do hloubky. Tloušť ještě kousek popojel a tím se přiblížil k Lácovu křiklavému červeno-bílému splávku. Prudce se zastavil, otočil se a vrátil se na své místo u zdi. Pak se obě ryby bez nejmenšího pohybu začaly propadat do hloubky, až nám zmizely z očí. A bylo po všem. Vše trvalo jen pár minut. To nám nikdo nebude věřit., říká Láco. Dnes mohu potvrdit, že nám to kolegové opravdu věřit nechtěli. Po tomto krásném divadle přírody jsme vstali a pomalu jsme odcházeli. Ještě jednou se ohlédnu, zda neuvidím ony dva tlouště, ti však byli nenávratně pryč. Náhle však spatřím u břehu, kde jsme klečeli, stojící štiku, která snad celé to přírodní divadlo celou dobu sledovala. Řekl jsem to Lácovi a ihned jsem ho začal v polárkách navigovat, kam má nahodit. Sotva se rybička dostala blíž ke štice, štika ji pomalu vzala. Čekej, čekej., navigoval jsem dál. Tak a teď ji vem!, říkám. Láco zasekl a po krátkém boji jsem podebral první a zároveň poslední štiku celé naší výpravy. Byla chycena na kraji tlamy, a protože měla tak akorát přes míru, šla zpátky do vody. A tak si Láco v předposlední den splnil přání chytit štiku, i když nebyla zrovna ta nej. Já jsem však byl více uchvácen zážitkem s velkým tlouštěm. Pěkných štik chytím v budoucnu snad ještě dost, ale mám pochybnosti, zda ještě někdy spatřím takového velikého tlouště. A jedna rada na konec: Ryby určitě nejsou hloupé, některé dobře vidí a tak, když chcete mít úspěšný lov, nechte krásné, barevné splávky doma. Franta Fuksa