Zpráva ze zoologického průzkumu na budovách ZŠ Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 2656/1a, Ostrava

Transkript

1 Zpráva ze zoologického průzkumu na budovách ZŠ Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 2656/1a, Ostrava Na žádost ing. Marcela Chobota (KAPEGO projekt s.r.o.) byl na budovách ZŠ Kpt. Vajdy v Ostravě-Zábřehu dne proveden zoologický průzkum. Průzkum byla zaměřen na zjištění hnízdišť rorýse obecného (Apus apus), úkrytů synantropních druhů netopýrů (Microchiroptera) a výskyt případných dalších chráněných druhů živočichů. Rešerše známých údajů o výskytu uvedených druhů i předběžná doporučená opatření byla součástí našeho předběžného posouzení budovy z , v této zprávě jsou tedy uváděny pouze přímo v terénu zjištěné skutečnosti a z nich vycházející konkrétní doporučení. METODIKA Terénní průzkum byl proveden jednorázově v době od 9:00 do 11:30 s následnou krátkou večerní kontrolou od 16:30 do 17:00. V době průzkumu bylo jasné a slunečné počasí, bezvětří, teplota cca 5 C. Vzhledem k tomu, že průzkum probíhal mimo hnízdní období rorýse a v hibernačním období netopýrů, nebylo k detekci konkrétních úkrytů možné využít metod přímého sledování jedinců (zaletávání do hnízdních dutin, teritoriální chování kolonie, zjišťování výletů netopýrů noktovizorem apod.). Bylo tedy využito pouze metod nepřímé detekce dohledáváním pobytových stop živočichů. Vzhledem k tomu, že nejtypičtější potenciální úkryty (ventilační otvory v atice), které jsou zmiňovány v předběžném posudku, byly překryty mřížkami již při dřívější částečné rekonstrukci, nebylo možné provést ani kontrolu těchto míst endoskopickou inspekční kamerou. Endoskopem byla tedy kontrola provedena pouze u zjištěných potenciálních volných úkrytů (dilatační spáry mezi budovami, technické vady pod oplechováním apod.). Dále byl dohledáván trus (guáno) a pobytové znaky živočichů při kontrole střech a po celém obvodu budov. Při večerní orientační kontrole bylo krátce provedeno sledování aktivity netopýrů pomocí heterodynovacího ultrazvukového detektoru (vzhledem k teplotním podmínkám se určitá letová případně sociální aktivita i v tomto období dala očekávat). K provedení průzkumu mimo standardní období bylo přistoupeno z důvodu tlaku investora kvůli harmonogramu projektu, upozorňujeme nicméně, že průkaznost průzkumu v tomto období je velmi nízká, z metodického hlediska značně problematická a výsledná doporučení proto zahrnují významný prvek předběžné opatrnosti.

2 VÝSLEDKY Vzhledem k nedávnému uzavření (zamřížkování) potenciálních hnízdišť rorýsů při předchozím zásahu je možnost využívání budov rorýsem obecným v současnosti výrazně omezena. Konkrétní pobytové stopy hnízdění rorýse byly nalezeny jen na dvou místech, ale jejich interpretace je metodicky problematická a neprůkazná. Hnízdění je snad možné na několika místech volných dilatačních spár, případně pod oplechováním přesahů střech. Na všech budovách se ale v současnosti vyskytuje jen několik málo podobně využitelných míst (oproti původnímu stavu, kdy zde byla nabídka pro několik desítek hnízdních párů, která byla s vysokou pravděpodobností také využívána). Je nutno zdůraznit, že tyto ztráty nebyly při minulém zásahu nijak kompenzovány a s velkou pravděpodobností tak došlo k neoprávněnému a ničím nekompenzovanému zásahu do sídla zvláště chráněného druhu živočicha ve smyslu zákona 114/1992 Sb. Pobytové stopy netopýrů byly nalezeny na dvou místech jižní strany nejjižnější budovy (viz. Fotodokumentace). Jednalo se o velmi malé množství staršího trusu (guána) některého menšího druhu netopýrů (pravděpodobně Pipistrellus sp.). Úkryty se na těchto místech nacházejí v částečně otevřených dilatačních spárách mezi budovami a pravděpodobně také pod oplechováním parapetů a střech. Na ostatních budovách je mnoho dalších úkrytů podobného typu, jako úkryt mohou být také využívány niky částečně zapuštěných okapových svodů na budově tělocvičny (viz. Přílohy). Budovy mohou být koloniemi netopýrů využívány v kterémkoliv období jako přechodné úkryty, ale i letními mateřskými koloniemi a v případě výše zmíněných dohledaných úkrytů v dilatačních spárách i zimními (hibernačními) koloniemi. Je pravděpodobné, že především hibernační kolonie ve spárách mohou být poměrně početné (desítky až stovky jedinců), což u netopýrů této velikosti (jedná se o nejmenší druhy evropských netopýrů) může lehce ujít pozornosti. Aktivní využívání budov dalšími zvláště chráněnými druhy živočichů nebylo zjištěno. Na jižní straně nejjižnější budovy byla pod přesahem římsy nalezena dvě starší hnízda jiřička obecné (Delichon urbica). Z potenciálně zájmových druhů byl dále zaznamenán výskyt kavky obecné (Corvus monedula), poštolky obecné (Falco tinnunculus) a žluny zelené (Picus viridis). Na několika místech byly zjištěny stopy po hnízdění pravděpodobně rehka domácího (Phoenicurus ochruros) nebo vrabce (Passer sp.). Vzhledem k výskytu ořešáků, lísek a buků v

3 blízkém okolí bylo také nalezeno poměrně značné množství požerků veverky obecné (Sciurus vulgaris). DISKUZE A DOPORUČENÍ Vzhledem k tomu, že na budovách ZŠ Kpt. Vajdy nebyl jednoznačně prokázán významnější výskyt zvláště chráněných druhů živočichů, nepovažujeme za nutné žádat o výjimku podle 56 o povolení k zásahu do sídel chráněných druhů živočichů. Pokud budou splněna následující doporučení, nedojde realizací zásahu k významnějšímu ohrožení populací chráněných druhů naopak se zvýší nabídka hnízdních a úkrytových možností, která byla předchozím necitlivým zásahem značně omezena. V době sepsání této zprávy nebyl nám, ani projektantovi znám termín vlastní realizace. Doporučujeme ale vlastní práce plánovat mimo kritická období v životním cyklu netopýrů, kterými (podle výsledků průzkumu) může být budova využívána. Stavební práce na kritických místech (vyplňování dilatačních spár mezi budovami, demontáž zapuštěných okapových svodů, strhávání oplechování střech a parapetů apod.) by neměly probíhat v období výskytu mateřských kolonií (květen-červenec) a především zimování (listopad-březen). Doporučujeme také při vlastní realizaci zajistit přítomnost biologického dozoru, který má zkušenosti s touto problematikou. Tím bude zajištěn případný záchranný transfér zjištěných živočichů, navíc může dozor provést těsně před realizací zpřesňující orientační průzkum, navrhnout instalaci jednosměrných uzávěr (pokud bude třeba) a poskytnout i odbornou konzultaci na místě při instalaci budek. Zároveň po skončení stavby by měla být provedena kontrola správnosti navržených opatření záznam o kontrole pak bude zapsán do stavebního deníku. K realizaci biologického dozoru nabízíme projektantovi i realizátorovi stavby součinnost. Na budovách ZŠ byly v nedávné minulosti poměrně rozsáhlé hnízdní možnosti pro rorýse obecného, které byly s vysokou pravděpodobností také využívané. Vzhledem k tomu, že při předchozí částečné rekonstrukci došlo k ničím nekompenzovanému uzavření vletových otvorů, doporučujeme v rámci plánované celkové rekonstrukce rozmístit jako kompenzaci náhradní hnízdní boxy (budky), i když je budova v současném stavu rorýsy pravděpodobně nevyužívána. Vzhledem k tomu, že znovuotevření původních vletových otvorů by bylo technicky značně

4 komplikované (pozice současných otvorů velmi pravděpodobně neodpovídá přesně původním, takže pouhé odstranění mřížek by nebylo účelné) a mohlo by způsobit i další provoznětechnické problémy v budoucnosti, navrhujeme jako kompenzaci rozmístění speciálních dřevocementových budek pro rorýse. Tímto způsobem by mělo být zajištěno minimálně hnízdních dutin, toto množství považujeme za adekvátní k možnostem projektu i rozsahu původní nabídky hnízdišť. Je možné využít budek přímo určených pro umístění do vrstvy zateplení (v tomto případě doporučujeme např. typ 1A německé výroby fy. Schwegler), které opticky nijak nevystupují nad fasádu a přitom jsou kontrolovatelné vletovým otvorem. Další možností je využít tříkomorové budky z dřevocementové směsi určené na vnější fasádu (doporučujeme typ Schwegler 17A,). Na budovy by mělo být v tomto případě jako kompenzace původních ztrát rozmístěno minimálně šest kusů rorýsovníků tohoto typu (tedy 18 dutin). Návrh konkrétního umístění budek jsme zpracovali v rámci příloh této zprávy. K umístění budek doporučujeme využít okrajů střechy, kde mohou být budky buď zapuštěny do zateplení cca 30cm pod okrajem, nebo se dají jednoduše zavěsit pomocí napevno montovaných držáků toto umístění umožní i případnou jednoduchou kontrolu ze střechy např. při kroužkování mláďat a výzkumu. Další informace k umisťování budek pro rorýse viz. Pro zachování zjištěných úkrytů netopýrů na jižní straně budovy v dilatačních spárách navrhujeme využití tzv. průlezných netopýřích budek (např. typ Schwegler 1FE). Čtyři kusy budek budou umístěny na původní spáru na doporučených místech (viz. Přílohy), v této části nesmí být původní spára zapěnována ani jinak ucpána. Následně se budka obloží zateplovací vrstvou a překryje fasádní barvou čímž zůstane zachován vletový otvor i možnost využití původní spáry. Toto opatření je možné provést v jakémkoliv období roku, protože nedojde k definitivnímu zazdění a netopýři mohou úkryt i po provedení zásahu opustit, vzhledem k rušení ale doporučujeme přesto zásah plánovat na bezpečnější období jara případně podzimu. Pro kompenzaci ztrát dalších potenciálních úkrytů netopýrů na budovách doporučujeme dále rozmístění dalších minimálně dvou netopýřích budek. Opět je možné použít typy určené do zateplení (v tomto případě doporučujeme typ Schwegler 1Wl) nebo pro montáž na vnější fasádu (např. typ Schwegler 1WO). Doporučené umístění viz. Přílohy, další informace k netopýřím budkám viz.

5 V případě hnízd jiřiček na jižní straně budov doporučujeme umístit poblíž původních míst (raději ale mimo okna, jak je navrženo v přílohách) umělá hnízda v počtu cca 4 kusů (např. typ Schwegler 13). Toto opatření zajistí, že jiřičky budou moci hnízda bezpečně dostavět a využívat i na nové fasádě, kterou tak jednak neznečistí bahnem a zároveň nebude hrozit pád hnízd (nové typy fasád jsou většinou nenasákavé a jiřičkám z nich hnízda po zatížení rostoucími mláďaty padají). Jako prevenci proti znečištění trusem doporučujeme 40cm pod hnízda umístit malou stříšku pro zachycování trusu (musí být dodržena max. vzdálenost pod hnízdem 40cm, při umístění blíže pod hnízdo hrozí riziko predace!). V případě zájmu není problém v budoucnosti hnízdní možnosti pro jiřičky i rozšířit přiděláním dalších hnízd. K vlastní realizaci máme ve vztahu k živočichům ještě následná doporučení V okolí budovy je poměrně velké množství vzrostlé zeleně a vyskytuje se zde tedy také mnoho běžných druhů ptáků. Jestliže budou na budově realizovány, nebo upraveny stávající větší prosklené plochy, doporučujeme už v přípravě počítat se zvýšeným rizikem kolizí, jak na průhledových místech (průchody mezi budovami), tak na zrcadlících se plochách (okna, prosklení chodeb apod.). K eliminaci nárazů by měl být použit např. vhodný materiál skel (nezrcadlící), pískování nebo dekorativní polep z vnější strany. Více k problematice nárazů ptáků do skel viz. Na lokalitě jsme zaznamenali významný výskyt datlovitých ptáků (žluna, strakapoud). Důvodem je jistě také přítomnost lísek, ořešáků a buků v blízkém okolí, které v zimním období představují důležitou potravní nabídku. Upozorňujeme na hrozící nebezpečí poškozování zateplení po realizaci stavby především na rozích budov bezprostředně krytých vzrostlými stromy (viz. Přílohy). Na těchto nejkritičtějších místech proto doporučujeme zvážit oplechování rohů budov v šíři cca 40cm po obou stranách rohu (ptáci většinou tesají do zateplení díry po rozích, případně pod přesahem střechy, ne na volné ploše stěn). Následné plašení datlovitých ptáků zvuky nebo siluetami dravců většinou již nemá požadovaný efekt.

6 Vzhledem k tomu, že projekt rekonstrukce se týká vzdělávacího zařízení, považujeme důraz na ukázkový postup realizace formou rozmístění různých typů náhradních hnízd a úkrytů pro ohrožené druhy i za velmi vhodnou formu environmentální výchovy. Do budoucna může být takto i realizace prezentována, využívaná opatření mohou být zpestřením výuky i mimoškolních aktivit dětí, což bude mít v důsledku pozitivní dopady na přístup veřejnosti k živé přírodě. V Olomouci Mgr. Evžen Tošenovský Česká společnost ornitologická a Česká společnost pro ochranu netopýrů - Koordinátor projektu Pod jednou střechou, Katedra zoologie a Ornitologická laboratoř, Přírodovědecká fakulta UP Olomouc Kontakt: tosenovsky@birdlife.cz ; (+420)

7 PŘÍLOHY (Fotodokumentace z ) Příloha 1: Současný stav budov. Na satelitním snímku z Mapy.cz označeny pozice jednotlivých pohledů. Na snímcích jsou červeně označena navrhovaná umístění jednotlivých typů budek. a - rorýsovníky (Schwegler 1A nebo 17A), b - netopýří budky (Schwegler 1Wl nebo 1WO), c - průlezné budky (Schwegler 1FE), d - umělá jiřiččí hnízda (Schwegler 13), červená linie - kritická místa možného poškozování zateplení datlovitými ptáky a a a 1 2 a b 3 4

8 b a 5 6 b b 7 8 c d c 9 10

9

10 Příloha 2: Místa na budovách potenciálně využitelná rorýsem obecným nebo netopýry.

11 Příloha 3: Zjištěné stopy výskytu živočichů na budovách. 1 zbytky hnízda pravděpodobně rorýse nebo rehka v dilatační spáře, 2 starší hnízda jiřiček, 3-6 podle přítomnosti guána dohledaný úkryt netopýrů v dilatační spáře jižní stěny budovy, 6 umístění průlezných budek v detailu 2 1 c