Brownfields revitalizace území

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Brownfields revitalizace území"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Brownfields revitalizace území Diplomová práce Autor: Bc. Karolina Cichoňová Finance Vedoucí práce: Ing. Petr Ort, PhD. Praha Duben, 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Karolina Cichoňová

3 Poděkování Děkuji Ing. Petru Ortovi, Ph.D., mému vedoucímu diplomové práce za odbornou pomoc při vedení této práce, za jeho cenné rady a připomínky, které mi byly přínosem při zpracování a dokončení mé diplomové práce.

4 Anotace Tato diplomová práce je tematicky zaměřena na problematiku vzniku brownfields z historického pohledu, revitalizaci postiţeného území a následného vlivu na hodnotu okolních nemovitostí v dané oblasti. Úvodní a druhá kapitola je věnována definicím týkajícím se územního plánování, základním pojmům pouţívaným při tvorbě územního plánu, popisu průběhu tvorby a jeho nezbytné funkci vzhledem k celým generacím lidstva, dále pak vymezením jednotlivých pojmů. Třetí a čtvrtá kapitola je věnována historickému vývoji, kde se následně zaměřuji na ţelezniční nádraţí Prahy. Pátá a poslední část diplomové práce je pak zaměřena na konkrétní území Praţské Libně a Vysočan, vliv revitalizace na hodnotu okolních nemovitostí s následnou analýzou trhu dané oblasti. Klíčová slova: brownfields, historický pohled, revitalizace, ţelezniční nádraţí, hodnota okolních nemovitostí, analýza, Annotation This thesis is focused on the issue of brownfields from a historical perspective, the revitalization of the affected areas and the impact on the value of surrounding properties in the area. First and second chapter are devoted to definitions related to urban planning, the basic concepts used to develop the urban plan, the description of the work and its essential function in relation to generations of mankind, then the definition of related terms. The third a fourth chapters are about the historical development, then focused on the railway stations in Prague. The fifth and last part of the thesis is focused on specific areas, revitalizing effect on the value of surrounding properties and subsequent market analysis of the area. Key words: brownfields, historical perspective, revitalization, railway stations, value of surrounding properties, analysis,

5 Obsah Úvod Územní plán Druhy pozemků Územní plánování Územně plánovací podklady Územně plánovací dokumentace Územní rozhodnutí Obsah územního plánu Důleţité termíny v územním plánování Brown, Green a Black fields Blackfields Greenfields Brownfields Hlavní příčiny vzniku brownfields Překáţky revitalizace Výhody a nevýhody vyuţití brownfields Druhy brownfields dle původního účelu vyuţití Negativní působení deprimujících zón Historie vývoje průmyslu Průmyslová revoluce v době Rakousko-Uherska na území Českých zemí Období Doba protektoriátu a II. Světové války Konec II. Světové války a poválečné období... 33

6 3.5. Doba po roce Hlavní město Praha Udrţitelný rozvoj města související problémy Nejvýznamnější současná brownfields Prahy Masarykovo nádrţí Nádraţí Praha - Bubny Nádraţí Praha Smíchov Revitalizované území O2 Arena Galerie Harfa Cyklostezka Přínos revitalizace Vývoj cen pozemků v dané lokalitě Porovnání dvou hodnot bytové jednotky Bytová jednotka rok Bytová jednotka rok Trţní ocenění bytové jednotky k Trţní ocenění bytové jednotky k Analýza zjištěných hodnot Analýza trhu Bankovní sektor Sektorová analýza Pozemky... 97

7 Rezidenční stavby Komerční stavby Závěr Seznam literatury Seznam obrázků

8 Úvod Toto téma - Brownfields revitalizace území, následně i téma kritéria udrţitelného rozvoje, si myslím, ţe je jedním z nejoţehavějších témat k diskusi, především pak v Praţské aglomeraci, jako problém budoucího rozvoje města pro další nastupující generace. Je to téma velmi široké a lze se s ním zabývat ze všech moţných úhlů. Zaměření mojí práce je na jednu stranu velmi teoretické, snaţím se objasnit základní pojmy, dále pak, jelikoţ ve svém ţivotě jsem jiţ především praktik, snaţím se reálně zobrazit tuto teorii v praxi na konkrétním území. Ve své práci vysvětluji základní pojmy revitalizace, brownfields. Brownfields je pojem, který do dnešního dne nebyl přesně definován, nevznikla na něj jednotná definice. Je to urbanistický termín, pouţívající se pro zdevastovanou, aktuálně nepouţívanou krajinu, která velmi často bývá kontaminována. Bývá to zpravidla území značného rozsahu, velmi často lokalizováno v blízkosti dnešních center měst. Výsledkem revitalizace tohoto území pak bývá optimální vyuţití tohoto území, např. pro bydlení, volnočasové aktivity. Na základě regenerace je toto území velmi atraktivní. V další části se budu věnovat vysvětlení samotného pojmu územního plánování. Tyto informace jsem čerpala především z příslušného zákona 183/2006 sb. (Stavební zákon) v této části se zabývám, co to samotné územní plánování znamená, čím se zabývá, co zahrnuje. Vysvětlím několik důleţitých pojmů, dále pak pojmy spojenými s revitalizací, brownfields, včetně stručného popisu největších praţských územních celků tohoto charakteru, které jsou v současné době nejaktuálnější. Ráda bych v následující části práce také krátce pojednala o historii zeměpisné oblasti ve vztahu nastupující průmyslové a technické revoluce za Rakouska a Uherska, ve stejné oblasti, dále pak po roce 1918 a v období první republiky, podřízenost vývoje v době protektorátu Böhmen und Möhren. Stručně popsala vývoj po roce 1948 v době budování tzv. rozvinutého socialismu a nakonec o posunu věcí po roce Ve čtvrté části této práce, provedu rozklad a úvahu k revitalizaci území bývalého areálu ČKD Praha Sokolovo, závody Lokomotivka, kovárna, pístové stroje, kalírna, chlazení a rámárna, kde byla realizována výstavba s dnešním názvem Aréna O2 a Galerie Harfa a to ze všech moţných hledisek. 8

9 V páté a poslední části své diplomové práce se zabývám trţním oceněním bytové jednotky a oceněním dle cenového předpisu před a po revitalizaci. Zamýšlím se nad vlivem revitalizace na cenu okolních nemovitostí a analyzuji i ostatní vlivy. Následně jsem vypracovala analýzu trhu Prahy 9. Cílem mé diplomové práce je porozumět tématu a částečně vysvětlit řešení dle kritérií udrţitelnosti rozvoje. 9

10 1. Územní plán Územní plán je výsledkem mnoha provázaných činností a je zaznamenán v tzv. územně plánovací dokumentaci, klade si za cíl racionalizaci prostorového a funkčního uspořádání území v krajině a jejího vyuţití. V Česku je územní plán vyhotovován na základě stavebního zákona 183/2006 Sb., má formu opatření obecné povahy a vydává ho zastupitelstvo obce. Územní plán si klade za cíl nalézt takové předpoklady, které by umoţnily další výstavbu a trvalé udrţitelný rozvoj spočívající v nalezení vyváţeného stavu mezi zájmy ţivotního prostředí, hospodářství a pro společenství lidí obývající dané území. Územní plán by se měl snaţit naplnit potřeby současné generace tak, aby umoţnil existenci a přeţití i generací příštích. Územní plán je vyhotovován na základě vlastních podkladů a rozborů daného území. Veškeré informace o pozemku můţeme získat především na příslušném stavebním a katastrálním úřadě. Stavební úřady v rozsahu své působnosti spravují územně plánovací dokumentaci a na jejím základě provádějí územní řízení, v němţ rozhodují o vyuţívání území, umísťování staveb, a ochraně důleţitých zájmů v území. Katastrální úřady spravují katastrální operát, tedy informace o nemovitostech, které jsou uspořádány v měřickém operátu, písemném operátu, ve sbírce listin a v sumarizačních výkresech. Zde zjistíme nezbytné informace o vlastnických a jiných věcných právech, dále pak potřebné identifikační údaje. Kaţdý občan má právo si pořídit za asistence zaměstnanců katastrálního úřadu pro svou potřebu výpisy, kopie starších, ale i aktuálních dokumentů, veškeré údaje o právních vztazích k nemovitostem. Za správní poplatek poskytují katastrální úřady a jejich pracoviště i některé další sluţby, např. opisy katastrálních map Druhy pozemků 1 Pozemek je pořízená část zemského povrchu oddělená od sousedních částí buď územně správní jednotkou, nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou. Hranicí drţby, hranicí druhů pozemků nebo rozhraním způsobu vyuţití pozemků. Pozemky můţeme rozdělit na pozemky určené k zástavbě, pozemky jinak komerčně vyuţitelné (parkoviště, trţiště), pozemky vyuţitelné jako zemědělská půda (orná půda, pastviny, apod.) pozemky komerčně přímo nevyuţitelné (veřejná zeleň). 1 Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon 10

11 Nezastavitelný pozemek Pozemek, jenţ nelze zastavět na území obce, která nemá vydán územní plán a to pozemek veřejné zeleně a parku slouţící obecnému uţívání, v intravilánu zemědělský pozemek nebo, soubor sousedících zemědělských pozemků o výměře větší neţ 0,5 ha, a tím, ţe do tohoto souboru zemědělských pozemků se nezahrnují zahrady o výměře menší neţ 0,1 ha a pozemky, které jsou součástí zastavěných stavebních pozemků. Dále v intravilánu lesní pozemek nebo souboru sousedících lesních pozemků o náběře větší neţ 0,5 ha. Stavební pozemek Pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem. Zastavěný stavební pozemek Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Lesní pozemky Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhoţ byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší neţ 4 m a pozemek, na němţ byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů. Lesní pozemek, na němţ je postavena budova. Zemědělské pozemky Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, louky, pastviny Územní plánování Územní plánování vychází ze zákona č. 183/2006 Sb. Jedná se o zákon o územním plánování a stavebním řádu. Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udrţitelný rozvoj území a rozhodování v území, moţnost sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na ţivotní prostředí, 11

12 podmínky pro územně plánovací činnosti a kvalifikační poţadavky pro územně plánovací činnost. 2 Tento zákon řeší zejména povolování staveb a jejich změn, uţívání a odstraňování staveb, terénních úprav, dále pak řeší dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. Upravuje také podmínky pro projektovou činnost, poţadavky na provádění staveb, obecně na výstavbu, důvody pro vyvlastnění, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpravy. Dle tohoto zákona vykonávají působnost orgány obcí a krajů, ministerstvo pro místní rozvoj. Obce a kraje vykonávají působnost jako působnost přenesenou, není-li stanoveno zákonem, ţe zastupitelstvo obce nebo kraje o dané věci rozhoduje. Pro další rozvoj obce je nezbytným materiálem územní plán, který má funkci regulační, ale i motivační. Platný územní plán, uloţený na okresním úřadu, je prvním základním dokumentem, s nímţ by se kaţdý investor měl seznámit, tak aby mohl řádně zhodnotit svůj investiční záměr. Ale i kaţdý občan by se měl zajímat o územní plán, tak aby byl srozuměn s budoucím stavem prostředí své obce, ve které bude ţít. Průzkumy a rozbory, tato část územního plánu obsahuje důkladnou analýzu všech funkčních systémů (bydlení, výroba, rekreace, infrastruktury apod.). Výsledkem návrhové části územního plánu (děje se sloţitým procesem projednávání, a to ve dvou krocích koncept řešení a návrh) je kompromis v rozvoji jednotlivých funkcí a zájmu celku. Nejdůleţitější součástí územního plánu je závazná část, kde jsou v textové i grafické podobě specifikované regulativy funkčního vyuţití území a regulativy prostorového uspořádání a vymezení veřejně prospěšných staveb. Regulativy funkčního vyuţití území kaţdému pozemku v řešeném území je přiřazena určitá funkční náplň podrobně popsaná v textu, bývá určeno, které stavby, respektive aktivity jsou dominantní, vhodné nebo výjimečně přístupné. Funkční regulace se uplatní vţdy při umístění stavby nebo souboru staveb, úpravě stavby, změně vyuţití stavby nebo ploch. 2 Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon 12

13 Regulativ prostorového uspořádání regulovány bývají jak půdorysné rozměry (uliční, stavební a regulační čáry nebo koeficienty zastavění atd.) tak výškové rozměry staveb (počet pater, výška římsy apod.) Prostorová regulace se uplatní při umístění stavby nebo úpravě existující stavby. Vymezení veřejně prospěšných staveb (např. tras komunikací, pozemků pro stavbu škol atd.). Pro ně lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. Důleţité jsou i další části územního plánu např. návrh dopravy, návrh řešení technického vybavení (zejména vodohospodářské a energetické systémy), návrh místního systému ekologické stability, atd. Vedle územního plánu mohou existovat i jiné materiály. Mohou to být např. rozvojové studie sídel, strategické rozvojové plány, urbanistické studie, dále pak generely dopravy, infrastruktury, rekreace, školství a dalších oblastí. Územní plán vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému vyuţívání znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro vyuţití těchto ploch a koridorů. Také vymezuje širší vztahy, dopravu, zeleň, inţenýrské sítě. Základními nástroji územního plánování jsou podle stavebního zákona a vyhlášky o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí Územně plánovací podklady 3 Územně plánovací podklady slouţí zejména pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace, a není-li tato dokumentace zpracována, pro územní rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a moţnost rozvoje území. Územně plánovací podklady tvoří urbanistická studie, územní generel, územní prognóza, územně technické podklady. Urbanistická studie je podklad, který řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky vyuţití území, je účelné ji vypracovat tam, kde jsou komplikované územně 3 13

14 technické, urbanistické nebo architektonické podmínky, prověřit urbanistický a architektonický potenciál. Územně technické podklady vytvářejí informační systémy o území, které se dále vyuţívají jako vstupní data při zpracování jiných územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, pro stanovení regulačních podmínek v územním rozhodnutí. Dále se tyto materiály vyuţívají i mimo územní plánování. Často slouţí jako podklady pro oceňování pozemků, pro regeneraci města a vesnic. Územně technické podklady zpravidla mívají digitální podobu a mohou být uspořádány jako geografický informační systém. Územní generel je podklad, který řeší otázky územní stránky rozvoje např. průmyslu, zemědělství, bydlení, dopravy, občanského vybavení, zeleně a území pro rekreaci - územně technické, urbanistické a architektonické podmínky vyuţití území, dále pak podklad, který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých sloţek osídlení a krajiny. Územní prognóza je podklad, který slouţí k prověření dlouhodobého rozvoje v dlouhém časovém horizontu (cca 10 aţ 30 let). Bohuţel z takto dlouhodobého pohledu nelze jednoznačně prognózovat ani základní rozvojové trendy, výstupem jsou zpravidla varianty prognózy rozvoje území. Ty se postupně vyhodnocují a hledá se optimální varianta Územně plánovací dokumentace Rozlišuje tři druhy územně plánovací dokumentace, a to územní plán velkého územního celku, územní plán obce a regulační plán. Územní plán velkého územního celku slouţí pro více obcí, často pro území přesahující velikost okresu popřípadě více okresů. Územní plán obce slouţí pro celé území obce nebo pro část statutárního města. Regulační plán slouţí pro část území obce nebo pro celou (menší) obec s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami Územní rozhodnutí Územní rozhodnutí je rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, změně vyuţití území, změně stavby a o změně vlivu stavby na vyuţití území, dělení nebo scelování pozemků, o 14

15 ochranném pásmu. Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí Obsah územního plánu Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další územní speciálních zájmů. Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro vymezené území více obcí, v dosavadní praxi zpravidla v rozsahu jednoho či více okresů. Zabývá se důsledky předpokládaného růstu nebo poklesu počtu obyvatelstva, ekonomické aktivity, migrace, dojíţďky, exploatace nerostných surovin a řešení ekologické, ekonomické, sociální a územně technické důsledky navrţeného řešení. Měl by vytvářet rámec pro koordinovaný regionální rozvoj, tedy i pro rozumné rozmisťování investic nadmístního významu, jako jsou například velká logistická centra, průmyslové a skladištní zóny, předměstská nákupní centra apod. Toto jsou nezbytné informace pro budoucí developery a investory. Územní plán obce obsahuje širší vztahy, urbanistickou koncepci, funkční vyuţití, limity vyuţití území (ochranná pásma a chráněná území), vymezení současně zastavěného území a hranice zastavitelného území, dopravní řešení, řešení technické infrastruktury, veřejně prospěšné stavby, ÚSES (územní systém ekologické stability krajiny), etapizace, návrh lhůt aktualizace plánu. Územní plán se vypracovává pro celé území obce, nebo pro část statutárního města. Zaměřuje se na vyuţití území a urbanistickou koncepci. Tento plán zhodnotí stav a tendence, dílčí záměry a na základě vyhodnocení hledá optimální řešení z hlediska obce jako celku. V územním plánu obce se vyznačí hranice současně zastavěného území obce. Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících orgánů společně pro území více obcí. Územní plán pracuje s takovou mírou detailu, která odpovídá měřítku grafické části a ve které lze plánovat bez nebezpečí, ţe při jakékoliv změně podmínek bude nutno plán upravovat. Pro malé obce (městečka a vesnice) se můţe zpracovat územní plán obce včetně prvků, které jinak řeší regulační plán, obvykle se vypracovává v měřítku 1:2000. Regulační plán navazují na územní plány obcí, přičemţ podrobněji specifikují vyuţití území. Stanoví podmínky pro vyuţití jednotlivých pozemků. 15

16 1.3. Důležité termíny v územním plánování Veřejně prospěšná stavba Stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. Veřejně prospěšná opatření Opatření nestavební povahy slouţící ke sníţení ohroţení území a k rozvoji nebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci. Asanace, asanační úpravy Pojmy asanace, asanační úpravy, zásahy nejsou v předpisech stavebního práva blíţe definovány, při jejich výkladu je proto nezbytné vycházet z obecných zvyklostí. V oblasti výstavby a územního plánování jsou zpravidla chápány jako úprava, směřující ke zlepšení stávajícího stavu prostředí, někdy spojována s úplnou, plošnou demolicí stávající zástavby, změnou jejího uspořádání a nahrazení novými stavbami. Ochranné pásmo Území, v němţ se stanoví zvláštní podmínky, jichţ je nutno dbát při pořizování územně plánovací dokumentace a dalších dokumentací. Lze zde omezit nebo zakázat určitou činnost, nařídit úpravu stavby či prostoru, pozemku atd. Chráněna můţe být činnost, hodnota před negativními vlivy okolí nebo naopak okolí před důsledky činnosti provozované na určitém zdrojovém území. Ochranné pásmo můţe být vyhlášeno téţ okolo kulturní památky, souboru či památkové rezervace. Intravilán Území sídelního útvaru, které je souvisle zastavěno, popřípadě jinak technicky upraveno pro potřeby sídelního útvaru. Zahrnuje plochy zastavěné budovami a zařízeními, pozemky těchto budov a zařízení, plochy stavebních mezer a stavebních pozemků, plochy náměstí a veřejných prostranství, plochy komunikací a odstavných stání, plochy hřišť a obytné zeleně. 16

17 Územní rozvoj Proces v území, při němţ dochází k jeho zhodnocení a to změnou jeho funkčního vyuţití, nebo zásadní změnou intenzity jeho vyuţití, je výsledkem investiční činnosti. Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období poţadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udrţitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto cílů. 17

18 2. Brown, Green a Black fields V této části se seznámíme s problematikou brownfields a se základním popisem blackfields a greenfields. Vysvětlím zde hlavní důvody vzniku brownfields a jejich typologii, záporné působení těchto území na okolí a kladné působení v případě jejich revitalizace Blackfields Jako blackfields (černá pole) označujeme místa s extrémně vysokými hodnotami kontaminace půdy, či jinou ekologickou zátěţí, způsobenou dříve nešetrným vyuţitím daného území, které má zásadní vliv na ţivotní prostředí pro jejich dnešní moţné nové vyuţití. Častou příčinnou toxického znečištění byl nevhodný způsob skladování a skládkování nebezpečných odpadů, těţba a zpracování nerostných surovin, průmyslová výroba, dále pak i dřívější aktivity související s vojenským vyuţitím ploch. Je jasné, ţe dnešní náklady na sanace těchto starých ekologických zátěţí jsou velmi vysoké. Díky evropským fondům dnes vlastníci často získávají poměrně vysoké dotace a Evropské společenství tam alespoň můţe dohlíţen na jejich likvidaci. Bohuţel, ale né všichni vlastníci těchto lokalit těchto prostředků vyuţívají, velmi často likvidace odkládají a realizace řešení pak výdaje pouze znásobí Greenfields Názvem greenfields (zelená pole) jsou označovány volné pozemky a plochy mimo celistvě zastavěná území měst. Tyto pozemky, plochy byly dříve určené k lesnickému, zemědělskému a rekreačnímu vyuţití a na základě nové změny územně plánovací dokumentace jsou definovány jako rozvojové lokality určené k rezidenční, komerční nebo průmyslové zástavbě. Jestliţe dojde ke změně funkce tohoto území, dochází tak i ke změně vybavení dopravní a technickou infrastrukturou za pomoci vyuţití soukromých či veřejných rozpočtů. Na základě těchto změn mohou být na takto připravených plochách postupně realizovány stavby. Termín greenfields je v české odborné terminologii běţně nahrazován slovním spojením zelená louka (např. stavby na zelené louce). Lze všeobecně říci, ţe zastavování greenfields není ve většině případů preferovaným jevem. Zejména pak v městském územním plánování má být kladen důraz spíše na obnovu jiţ zmíněných brownfields, tedy oblastí, které byly v minulosti zastavěny a dnes jsou zdevastované a bez vyuţití. 18

19 2.3. Brownfields Přesné vymezení pojmu brownfields je problematické a v českém jazyce neexistuje jeho formální překlad, výraz, který by přesně nahrazoval anglický termín. Název brownfields vznikl dle barvy těchto území na základě leteckých a satelitních snímků. Doslovný překlad hnědá pole je krkolomný, a ne přesně vystihující správný význam tohoto slova. Z tohoto důvodu jím není pojem brownfields zatím překládán. Podle J:B: Jackson by český ekvivalent výrazu brownfields zněl spíše jako dříve urbanizované území, které je dnes opuštěné nebo nedostatečně vyuţívané a velmi často i určitým způsobem zanedbané, nebo poškozené. Česká terminologie není zatím sjednocená Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyuţívá výrazu deprimující zóny, zatímco Ministerstvo ţivotního prostředí ČR pouţívá výraz narušené pozemky. Termín brownfields je všeobecně oblíbený a uţívaný hlavně proto, ţe je krátký, výstiţný a po vysvětlení jasný. Podstatnou výhodou ale je, ţe se jedná o termín světově uţívaný, a tak můţeme pod tímto slovem hledat informace na všech světových webových vyhledávačích. 4 Obrázek 1 Brownfields 4 JACKSON. Brownfields snadno a lehce: Příručka zejména pro pracovníky a zastupitele obcí [online]. [cit ]. Dostupné na: 19

20 Brownfields jsou především oblasti nacházející se v blízkosti sídelních oblastí. Jsou to území, ve kterých jiţ došlo k ukončení jejich původního vyuţití, ve většině případů jsou jiţ opuštěny. Tyto územní celky jiţ ztratily svůj původní význam, jako například původní průmyslové zóny, zemědělské objekty, vojenské areály, dopravní stavby a další. Dále jako velký problém se rovněţ jeví vysoká ekologická zátěţ a kontaminace pozemků. Toto opuštěné, nevyuţívané, chátrající území má velmi negativní dopad na okolní výstavbu, jak v kvalitě např. bydlení, tak na hodnotu nemovitostí. Jsou to lokality, které se těší velmi nízkému zájmu ze strany kupujících Hlavní příčiny vzniku brownfields Základním faktorem, který ovlivňuje vznik brownfields jsou výkyvy v hospodářských cyklech. V období recese dochází k nárůstu nepotřebných výrobních objektů, dochází k útlumu jednotlivých hospodářských odvětví. Hlavní příčinou vzniku brownfields je ale jednoznačně restrukturalizace ekonomiky státu, jednotlivých regionů a měst. Jde zejména o to, ţe dochází k radikálním změnám sociálně-ekonomické struktury, které jsou charakterizovány přesunem pracovních sil z primární (zemědělství, lesnictví a rybolov) nejprve do sekundární (průmysl a stavebnictví) a v současnosti zejména do terciární (obchod, doprava, sluţby a veřejná správa) sféry civilního sektoru národního hospodářství. Lze si tedy všimnout, ţe otázka řešení brownfields se stává aktuální vţdy v období zásadních ekonomických přeměn ve společnosti, kdy dochází k útlumu klasických oborů a nástupu nových s jiným zaměřením. Hlavní důvody vzniku brownfields: Výkyvy hospodářských cyklů; Útlum hospodářských odvětví; Nevyjasněné vlastnické vztahy; Nedostatek finančních prostředků; Nevýhodná poloha objektů; Koncentrace ekonomických činností; a další. 20

21 Překážky revitalizace Pod názvem brownfield si dnes především všichni představujeme opuštěné, nebo nedostatečně vyuţité a zastaralé průmyslové areály a nefunkční průmyslové zóny. Pojem brownfields však v sobě zahrnuje mnohem víc označuje také zemědělské objekty včetně staveb, nepouţívané dráţní pozemky, pozemky vyuţívané v oblasti odpadového hospodářství, zasaţené občanskou vybaveností (energetika), bývalé vojenské prostory, území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyuţívanými dopravními stavbami apod. S brownfieldy však souvisí i další překáţky, jako například neprůhledné majetkoprávní vztahy, zdevastované výrobní či jiné budovy, přítomnost starých ekologických zátěţí (zejména toxické látky, jimiţ je kontaminovaná půda, podzemní a povrchové vody i objekty, přechodně uskladněné odpady, včetně nebezpečných a černých skládek odpadů ). Významným problémem jsou také pozůstatky strojního a technologického vybavení, které ve většině případů obsahují ekologicky nebezpečné náplně. Z tohoto důvodu není divu, ţe je většinou okolí těchto objektů vylidněné. Všechny uvedené faktory pak vedou k tomu, ţe investoři odmítají do těchto území investovat v důsledku z obav z vysokých nákladů spojených se sanací starých ekologických zátěţí, ale i s obtíţnou předinvestiční přípravou pozemků. Brownfields mohou být různého rozsahu, většinou se však jedná o plochy velkých rozměrů, které se často vyznačují i negativními sociálními jevy (bezdomovectví, krádeţe kovů). Vlivem všech těchto faktorů se sniţuje atraktivita těchto oblastí, a často není plně vyuţit ekonomický potenciál. Na řadě brownfields ale stojí i technicky a kulturně velmi cenné budovy včetně unikátního technologického vybavení, u kterých by se nemělo při přestavbě či revitalizaci přistupovat k plošné asanaci bez předchozího průzkumu ze strany orgánů památkové péče. Mezi hlavní iniciátory v této oblasti patří především stát, ale také krajské a městské úřady, obce, města, ve spolupráci s institucemi státní správy (Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a další resortní ministerstva). Při realizaci celého procesu je vhodné aplikovat tzv. princip Public Private Partnership, tj. spolupráce soukromého a státního sektoru na bázi partnerství. 21

22 Výhody a nevýhody využití brownfields Jak uţ jsem zde zmínila, brownfields jsou lokality, které jsou nevyuţité a zdevastované po předchozí činnosti. Toto území je však moţné vyuţit pro další činnost, z důvodu jeho časté blízkosti centra města. Jiným způsobem regenerace můţe být změna účelu například přestavba továrních hal na kancelářské prostory, nákupní centra, ale i rezidenční budovy s nadstandardními byty (dnes velmi oblíbené lofty). Existuje celá řada důvodů, proč je vhodné brownfields regenerovat. Jedná se zejména o to, ţe: Brownfields jsou zasíťovány; Jsou napojeny na existující dopravní infrastrukturu; Nezabírají další zemědělskou půdu; Dochází díky jejich znovuvyuţití k odstranění ekologické zátěţe; Předcházejí rozlézání města, zkrácení přepravních vzdáleností; Přispívají k ekonomickému rozvoji lokality; Rozvoj podnikatelských aktivit, zvýšení pracovních příleţitostí, pokles nezaměstnanosti v dané lokalitě; Růst daňových přírůstků obce; Zhodnocení stávajících nemovitostí v blízkosti revitalizovaného území; Brownfields v sobě skrývají ohromný potenciál. Přesto však mají značné potíţe s uplatněním na trhu vzhledem ke skutečnosti, ţe komplexní rekonstrukce bývá draţší neţ novostavba. Důvodem bývají náklady na bourací práce, odvoz suti, nutnost pouţití speciálních materiálů, nestandardních řešení a větší pracnost Druhy brownfields dle původního účelu využití Existují dva základní typy brownfields: deprimované území ekonomicky atraktivní území Další dělení je bráno z hlediska původu vzniku a lze brownfields rozdělit do následujících typů: 22

23 Průmyslové zóny v urbanizovaném území Jedná se o lokalitu nacházející se v blízkosti historické části měst, v blízkosti rezidenční oblasti, nebo na území vnitřních předměstí. Tyto brownfields jsou ve velké části značně ekologicky zatíţeny. Neefektivně využívané prostory železničních stanic Jedná se o objekty převáţně na lukrativních místech, které svým charakterem jiţ ztratily původní vyuţití, převáţně z důvodů umístění a z důvodů změny charakteru přepravy. Tyto prostory bývají svým rozsahem předimenzovány, jelikoţ v místech kde se nachází jsou nádraţí jiţ převáţně vyuţívána pouze pro osobní přepravu obyvatelstva. Bohuţel tyto stavby, potaţmo pozemky bývají velmi silně kontaminovány a je nezbytné provést následně po demolici sanaci půdy, coţ zvyšuje značně náklady na revitalizaci. Nevyhovující administrativní budovy Jedná se převáţně o objekty, které svou technologií a pouţitými někdy i zdravotně nebezpečnými stavebními materiály jsou dnes naprosto nevyhovující. Výhodou těchto objektů je nízký stupeň ekologické zátěţe. Armádní brownfields Objekty dříve vyuţívané armádou jako kasárna, administrativní budovy, sklady. Tyto objekty převáţně ztratily důvod účelu, pro který byly vybudovány. Jedná se o celé areály, ve kterých se převáţně nevyskytuje ekologická zátěţ kontaminace půdy. Jednou z nejznámější revitalizací u nás vůbec, je revitalizace vojenských kasáren na Náměstí Republiky v Praze, kde vzniklo obchodní a kancelářské centrum PALÁDIUM včetně rozsáhlých podzemních garáţí. Zemědělské brownfields V době plánovaného hospodářství vznikala Jednotná zemědělská druţstva, zemědělství bylo centralizováno. Řada z těchto objektů jiţ v současné době není vyuţívána. V těchto areálech mohla být půda a objekty kontaminovány hnojivy a dalšími látkami pouţívanými v této době, které se následně ukázaly, jako zdraví velmi škodlivé. 23

24 Těžební brownfields Jedná se převáţně o jiţ vytěţené hnědouhelné, černouhelné revíry. Tyto oblasti jsou z pohledu investorů nezajímavé, náklady na revitalizaci těchto území bývají velmi nákladné, z tohoto důvodu zůstává velká část nákladů na revitalizaci těchto území na státu. Obchodní brownfields V těchto případech se jedná převáţně o nákupní centra postavená v letech minulých, nacházející se v lokalitách sídlišť. Velmi často jsou postavena ze stavebních materiálů, které jsou z dnešního estetického pohledu jiţ nevyhovující, ale hlavně velmi často jsou postavena ze stavebních materiálů, které jsou zdraví škodlivé (jedná se především o azbest). Tyto objekty ve většině případů bývají nahrazeny objekty novými, se stejným způsobem vyuţití, které splňují náročné poţadavky dnešního zákazníka. U těchto brownfields není půda zpravidla kontaminována Negativní působení deprimujících zón Brownfields působí na své okolí značně negativně, zejména na obyvatelstvo, územní rozvoj a ekonomický rozvoj města, dále pak značně negativně působí i na ţivotní prostředí. Jedná se o tzv. negativní externality. Negativní externality se vyznačují tím, ţe původce nákladů za ně nenese plnou odpovědnost, ale přenáší tyto náklady na své okolí. Hlavní negativy související s oblastmi brownfields: Ekonomické Z makroekonomického pohledu je půda na které stavby stojí výrobním faktorem, ekonomika má díky existenci brownfields omezeny potenciální disponibilní zdroje a z tohoto důvodu je vyuţití z ekonomického pohledu suboptimální. To vede také k znehodnocování okolních nemovitosti a pozemků, pozemky se v lokalitě, kde se nachází brownfields stávají nelukrativními, celá lokalita je tím postiţena, dlouhodobě neproudí ţádné investice. Úpadek celé lokality vede následně k přesměrování dopravních toků, úpadku firem v dané lokalitě, nedostatku pracovních příleţitostí, sníţení obsluţnosti území. Deprimovaná území znamenají břemeno pro majitele okolních nemovitostí, obec, región, ale i stát. 24

25 Ekologické Jak jiţ bylo několikrát řečeno, v deprimovaných zónách velmi často docházelo ke kontaminaci půdy, znečištění spodních vod, vodních toků, zdiva samotných staveb a dalších zařízení z důvodů předešle průmyslové výroby, ale i z důvodů jiného původního vyuţití. Následná revitalizace těchto deprimovaných zón vyţaduje značné náklady na sanační práce a dekontaminaci území. Sociálně kulturní Jedná se o velmi dlouhodobé negativum, které je velmi sloţitě napravitelné. V těchto lokalitách s ukončením předešlé výroby dochází k velké ztrátě pracovních míst, silně se zvyšuje nezaměstnanost. Tento fakt se převáţně týká jednosměrně kvalifikovaně zaměřených lidí a starších osob. Dlouhodobý vývoj tohoto faktoru můţe následně vést k nárůstu kriminality a kumulaci sociálně nepřizpůsobivých obyvatel. Z tohoto důvodu dochází k vyššímu stupni vystěhování obyvatelstva z takto postiţených lokalit, které se následně stávají neatraktivními pro investory. Lokalita strádá. Prostorové Z důvodů existence deprimujících zón se v době velké stavební expanze investoři přiklánějí k vyuţívání pozemků, které zatím nebyly nikterak vyuţity tzv. greenfields, jelikoţ na těchto pozemcích nejsou další náklady na sanaci, nemají ekologickou zátěţ. Město se rozvíjí prostorově do šířky, vznikají nové ekonomicky dobře fungující lokality, které se následně mohou stát nově zbudovanými centry měst. 25

26 3. Historie vývoje průmyslu Pro formování územních celků v oblasti Prahy měla nepochybně velký význam průmyslová revoluce, která formovala vznik průmyslových oblastí, které samozřejmě paralelně s tímto rozvojem si kladly nároky na dopravní obsluţnost a přísun pracovních sil. Průmyslovou revoluci povaţujeme za epochální změnu v celkovém všeobecném vývoji světa. Začala v Británii na konci 18. a na počátku 19. století. Přichází v podstatě s vynálezem parního stroje, Jamese Watta okolo roku 1785, proto také nazýváme toto období jako dobu páry. Do této doby, s výjimkou vyuţívání vodní energie, byly veškeré pohony realizovány na základě ţivé síly. Průmyslová revoluce se v první etapě začíná projevovat v lehkém průmyslu, zejména v textilu a bavlnářství. V letech 1830 aţ 1840 revoluce postupovala od západu k východu. Její účinky se rozšiřovaly přes západní Evropu a Severní Ameriku během 19. století nakonec ovlivnily i většinu světa. Paralelně s rozvojem průmyslu se musela rozvíjet i další odvětví hospodářství. Všeobecný rozvoj zvyšoval tlak na těţební odvětví, těţby paliv, dřeva, dále pak rozvoj hutního průmyslu a především stavebnictví. Všechna tato odvětví vyţadovala řešení dopravní situace, měla velké nároky na přepravu materiálu všeho druhu. V roce 1814 byla v Anglii sestrojena první parní lokomotiva a následně dle potřeb rozvoje začaly vznikat ţelezniční tratě. Vznikem ţelezničních tratí pro krytí potřeb průmyslových oblastí se začala formovat městská aglomerace Průmyslová revoluce v době Rakousko-Uherska na území Českých zemí. Vývoj oblasti města Prahy nelze nazvat jinak neţ bouřlivý. Jestliţe na konci 18. století ţilo v Praze okolo 76 tisíc obyvatel, před I. Světovou válkou v roce 1910 jich ţilo v Praze jiţ 224 tisíc. Celé město se proměňovalo v moderní velkoměsto a začínalo se formovat do územních celků. Na počátku 19. století se voda čerpala do vodárenských věţí a rozváděla se dřevěným potrubím do kašen. 26

27 Vnik infrastruktury: Vodovod se mění za kovové a litinové potrubí, voda je filtrována, vzniká plán na zásobování vodou ze studní v Káraném. Kanalizace kritický stav především z hlediska vzniku epidemií byl v likvidaci splašků. Praha měla jen místní účelové kanalizační stoky, všude byly ţumpy a stačila jarní velká voda a Prahu zachvátila epidemie různých chorob. Po 15 letech práce odborné komise vzniká a je uzavřen kontrakt na výstavbu kanalizační sítě a je Angličanem W. H. Lindleyem tato v Evropě na tehdejší dobu nejmodernější 175 km dlouhá kanalizační síť stok a čistírny odpadních vod realizována. Toto geniální dílo slouţí Praze dodnes a je ceněnou technickou památkou. Veřejné osvětlení nebylo na počátku 19. století ničím neobvyklým. Nejprve 120 olejových lamp umístěných na trase Celetná Karlův most aţ na Hradčany. V roce 1823 těchto lamp přibylo do počtu 1300 kusů. Od roku 1847 se začalo přecházet na plynové osvětlení. V roce 1888 byla uvedena do provozu Holešovická obecní plynárna, toho času největší plynárna na území Čech, čímţ byl kapacitně podpořen rozvoj veřejného osvětlení. Doprava obrovské nároky jsou kladeny na dopravu všech druhů materiálu, později i přepravu dělníků do továren nebylo moţno řešit bez budování dopravní infrastruktury. V době, kdy ve Velké Británii je dokončena první veřejná ţelezniční trať, začíná být provozována parní lokomotiva, je v Rakousku-Uhersku k této dopravě nedůvěra, tímto vzniká zpoţdění cca 20 let a v Praze se po ulicích prohánějí bryčky a dopravě materiálu vládnou velké formanské a povoznické firmy. Praha je dosud svázána historickými opevněními, které limitují zejména výstavbu komunikací a chodníků. Majitelé nemovitostí jsou magistrátem vyzýváni k vydláţdění komunikací a chodníků. Je zajímavé, ţe asfaltování komunikací, přestoţe se v Paříţi a Londýně pouţívá, je v Praze zakázáno. Železnice První parní vlak do Prahy přijel 20. srpna 1845 Karlínem na Státní nádraţí (dnes Masarykovo), které leţelo jiţ na území Nového Města Praţského. Nákladové nádraţí této trati včetně provozního zázemí zůstává za hradbami. Karlínský Negrelliho viadukt je dlouhý tisíc 27

28 sto metrů, drţí jej sedmasedmdesát polokruhových kleneb, překonává Vltavu, pokračuje přes štvanický ostrov aţ na druhý břeh, odkud vedou koleje do nádraţí Praha Bubny. Negrelli se podílel i na projektu Suezského průplavu, tady mu stála v cestě krotká Vltava a stou si poradil hravě. V roce 1871 byl za pouhých šest měsíců postaven Karlínský spojovací viadukt 351 m dlouhý, který propojil horní nádraţí Libeň s nádraţím Bubny. Rakouská severozápadní dráha dorazila do Prahy 1873, končila na Rohanském ostrově, později na koncovém nádraţí Těšnov. Obrázek 2 Firmy v rám Karlín letech BLA Jednotlivé železniční tratě chronologicky Severní dráha, Masarykovo nádraží 1845 Praha Olomouc 1850 Praha Lovocice Česká západní dráha 1862 Smíchov Plzeň Futimwald Buštěhradská dráha 1863 Bruska Kladno 1868 Bruska Bubny 1872 Smíchov Hostivice Dráha Františka Josefa Hlavní nádraží 1871 Benešov Tábor České Velenice Vídeň Pražská spojovací 1872 Smíchov Hlavní nádraţí Hrabovka 28

29 Pražsko duchcovská (nádraží Smíchov) 1873 Smíchov Duchcov Rakouská severozápadní dráha (Těšnov) 1873 Těšnov Vysočany Lysá nad Labem Polabská dráha České obchodní dráhy (Nusle, Modřany) 1882 Nusle Vršovice - Modřany Obrázek 3 Příjezd prvního vlaku do Prahy, 1845 V rámci politických a hospodářských změn v mocnářství a v dopravní politice probíhají změny a snahy o zestátnění ţeleznic. Teprve však po roce 1910 jsou téměř všechny souhrnné ţeleznice ve vlastnictví CK Rakouské státní dráhy. Úplné zestátnění ţeleznic došlo však aţ po oddělení Československa. Lodní doprava Nelze opomenout i říční dopravu. Mimo mnoho privátních převozníků, kteří nahrazovali chybějící mosty přes Vltavu vzniká v roce 1865 závod Praţské paroplavební společnosti, která v této době, po řece, přepravovala téměř dva miliony cestujících ročně. Městská silniční doprava Pokud za veřejnou dopravu nepovaţujeme na zavolání jezdící kočáry a fiakry, pak můţeme povaţovat za historický mezník rok 1827, kdy bylo jiţ cca 120 fiakru, byl vydán dopravní řád, bylo provedeno jejich číslování a určené stanoviště. 29

30 Omnibus Prvním dopravním prostředkem praţské hromadné dopravy však lze označit teprve koňským spřeţením taţený omnibus, který byl pro více cestujících, jezdil po stanovených trasách a v pravidelných intervalech. Omnibusy s otevřeným patrem začaly jezdit po trase Staroměstské náměstí, Karlův most, Malá strana, Sněmovní ulice. V roce 1845, respektive 1862 zajišťovali omnibusy dopravní obsluhu Masarykova, respektive Smíchovského nádraţí. V Praze se pohybovalo okolo 40 omnibusů dvou společností, Karlínské a První praţské společnosti, které ročně přepravily cca 690 tisíc pasaţérů. Nepohodlný provoz po praţských dlaţbách přinesl v roce 1890 jejich definitivní konec. Koňská dráha První koncese na provozování koňské pouliční dráhy byla vydána Císařem v roce 1873 na trať z Karlína aţ na Smíchov. V témţe roce však po krachu na Vídeňské burze projekt zkrachoval. Koncese byla přenesena na Belgičana E. Otleta, který dovezl uzavřené vozíky pro 25 osob a vystavěl jednoduchou trať 3,5 km dlouhou do Karlína. V roce 1876 byla postavena trať z malé strany na Smíchovské nádraţí o délce 5,31 km. V letech byla celková trať dlouhá 19,5 km a obsluhovala v podstatě celý střed města směry k Andělu, na Ţiţkov, k Nuselským schodům, do Stromovky. Síť koňky měla 55 stanic, 7 zastávek, a cca 117 vozů. Od roku 1876 byly vozy vyráběné praţskou firmou Ringoffer a jezdilo se jiţ po ţlábkových kolejnicích na ţelezných traverzách. Belgický podnikatel Eduard Otlet, ovšem odmítl investovat vlastní finance a tak se zástupci Libně obrátili na českého elektrotechnika a vynálezce Františka Křiţíka s přáním, zda by nemohl vybudovat z Libně do Prahy dráhu elektrickou. V roce 1891 předvádí majitel karlínské eletrotechnické firmy v rámci jubilejní výstavy první elektrickou tramvaj. Křiţík se příleţitosti chopil a 11. června 1892 obdrţel povolení k zahájení předběţných prací. Definitivní koncesi ke stavbě a následnému provozování dráhy udělilo Křiţíkovi ministerstvo obchodu dne 16. března 1895 a během následujícího roku došlo k výstavbě prvního úseku od karlínské vozovny koňky dnešní Sokolovskou ulicí na Balabenku. Následně dostane v roce 1895 definitivní koncesi ke stavbě první elektrické dráhy na trase Karlín Balabenka. Současně staví první napájecí stanici a elektrárnu na Švábkách. 19. března 1896 vyjíţdí po jednokolejové trati opatřené výhybkami první elektrický tramvajový 30

31 spoj. V roce 1897 vznikají Elektrické podniky královského města Prahy a to je počátek budování jednotné sítě tramvají. Koňka stále jezdí, avšak jen poslední trasou mezi Starým Městem, Malou Stranou přes Karlův most. Definitivně končí 12. května Zejména v druhé polovině 19. století se v Praze rozvíjí bouřlivě veškeré podnikání, vznikají podniky těţkého průmyslu. Vznikají velké tovární celky, které jsou v podstatě územně umístěny do celků, ve kterých zůstávají do budoucí doby. V Praze je 60 strojírenských závodů. Mezi největší patří na Smíchově závody Ringhofferovi, Waltrovi, v Karlíně akciová společnost Breitfeld Daněk dále ve stejné oblasti Rustonovy závody, v Libni první praţská automobilka Praga. Dle potřeby výstavby existuje cca 50 cihelen a 120 cihlářských pecí. Kámen se dopravuje po Vltavě ze Sedlčan. Obrázek 4 Rustonka současný stav Obrázek 5 Rustonka projekt 3.2. Období první republiky začíná Sarajevským atentátem I. světová válka. Probíhá aţ do , kdy je definitivně ukončena. Dne poté, kdy Vídeň přijímá podmínky míru presidenta Wilsona byl přijat zákon číslo 1 o vzniku Československé republiky. Dne Praha slavnostně uvítala presidenta republiky T.G. Masaryka. Na území Čech a Moravy, kde je cca 70% průmyslové výroby bývalé monarchie, dále pak zaostalého Slovenska a silně zaostalé Zakarpatské Rusi, vzniká Československá republika. Jsou dojednány územní nároky republiky. V Praze je dne schválen návrh na vytvoření velké Prahy, vzniká zákon regulační a zastavovací plán praţské aglomerace, který řeší základní podmínky budování města a provádění příslušných územních a schvalovacích řízení. V roce 1923 jsou jiţ vymezeny obvody Praha I. aţ XIX. Části I VII jsou dosavadní historické části, Libeň, Stříţkov, Kobylisy, Troja, Bohnice částí VIII, Vysočany, Prosek, Hloubětín vytvořily Prahu IX, Karlín X, Ţiţkov, Hrdlořezy a Malešice Prahu XI, Královské Vinohrady Prahu XII. 31

32 Stočlenné volené zastupitelstvo vymezuje značné pravomoci v oblasti správy městského majetku, financí, investic, výstavbě a fungování městské infrastruktury. Praha měla v roce 1922 rozlohu 171,64 m 2, ţilo v ní obyvatel v domech. Tempo výstavby všech druhů staveb počínaje mosty, vodárnami, bankami, spořitelnami, činţovními domy, ale i vilovými částmi, včetně zajištění infrastruktury, nemá v Evropě obdoby. Silně se rozvíjí i území s průmyslovou výrobou Smíchov, Jinonice, Malešice, Libeň a Vysočany. Jako katalyzátor rozvoje je levná cena pozemků v okolí průmyslových podniků, levná cena a dostatek pracovních sil ze Slovenska a Zakarpatské Rusi. Do světové krize, která propukla černým pátkem na Newyorské burze , kdy bylo hospodářství na vrcholu se oproti Irsku 1913 hrubý produkt zvýšil o 52% a průmyslová výroba o 41%. Pád nastal později, v roce Vzhledem k tomu, ţe Československá republika byla čistě exportní zemí, patřila tehdy mezi osm největších exportérů na světě, byla silně závislá především na exportu zejména v komoditách textilu, porcelánu, skle, ale i v průmyslových celcích a v té době také ve zbrojních dodávkách. V roce 1933 bylo okolo nezaměstnaných. V této době nespokojenosti se začíná silně projevovat vliv kosmopolitního sloţení obyvatelstva Československa. Obrázek 6 Složení obyvatelstva v roce

33 3.3. Doba protektoriátu a II. Světové války Na základě mnichovské dohody ze dne se představitelé Velké Británie, Francie, Německa a Itálie dohodli bez účasti ČR, byl nařízen diktát podstoupení oblastí tzv. sudet Německu. Dne vstupují německé jednotky do Prahy a následující den je vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Rozbití ČSR je pro hospodářství katastrofou. Dochází k likvidaci samostatné měnové a fiskální politiky, a k rozbití hospodářských vztahů. Dochází k násilnému podřízení podniků Říšským hospodářským zájmům a k nucené správě hospodářských podniků. V půběhu roku 1939 pomocí ustanovených ústředních svazů průmyslu. Obchodu, řemesel a dopravy nacisté určovali objem produkce a sortimentu. Byly přísně rozdělovány suroviny, energie a veškeré prostředky. Záhy Říše vládla nejdůleţitějším zbrojním podnikům Škodovce, Brněnské zbrojovce, Poldovce, ČKD a dalším. Postupně zbojní průmysl zasáhl do všech podniků a odvětví. Obchod a bankovnictví prošlo kursovní změnou 1:10 Marka / Kč a pod přímý vliv se dostal celý bankovní sektor a docházelo k jeho drancování. První republika, se svými demokratickými principy, která se systematickou hospodářskou politikou státu stala hospodářskou velmocí světového významu byla po dvaceti letech rozvoje prakticky zlikvidována. Druhá světová válka začala v podstatě , kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Do konfliktu se vloţily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu, vstoupily do války Spojené státy poté, co Japonsko udeřilo na základnu Perl Harbor. Konec války v Evropě nastal , Japonsko kapitulovalo po svrţení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Druhou světovou válku provázely nevídané zločiny proti lidskosti, rozsáhlá hrůzná genocida zejména na ţidovských národech, kdy za obětí holokaustu padlo 6 milionů ţidů. Rovněţ je však pravdou, ţe diktatura války zejména zbrojního průmyslu, vţdy vyvolá nebývalou kumulaci vědeckých sil, rozvoj výrobních kapacit, rozvoj konstrukcí, rozvoj nových oborů a technologií, samozřejmě, je tento rozvoj bohuţel vyuţíván schizofrenickým směrem a scestnou ideologií Konec II. Světové války a poválečné období Po ukončení II. Světové války propuká v Československu budovatelské nadšení dochází k finanční měně za bankovky tištěné v Anglii v poměru 1:1. Výměna je omezená na 500 Kč. Vyšší částky jsou ukládány na vázaných účtech a nelze je vybírat. V říjnu 1946 je 33

34 vyhlášen dvouletý plán obnovy a rozvoje národního hospodářství. Tento okamţik je moţno povaţovat za počátek cesty k socialismu. V roce 1947 je nabídnut ČSR Marschalluv plán, který je na základě tlaku Moskvy odmítnut a tento akt je moţno povaţovat za začátek studené války. Další rozvoj Evropy se vydává směrem dvou ekonomicky oddělených skupinách států - východ a západ. V únoru 1948 dochází k plnému převzetí moci komunisty. Diktátem dochází k orientaci na těţký a zbrojní průmysl. Průmysl se rozvíjí extenzivně zejména v oblastech elektrotechniky, strojírenství, zpracování kovů, chemikálií z azbestu, kaučuku a hutnictví ţeleza. Hospodářství je pod diktátem RVHP. Je zaveden paritní silně nadhodnocený Rubl (12 Kč/Rb), který znamená totální výprodej produkce. Jsou drancovány loţiska Uranu, jehoţ bohatství je v podstatě celé uloupeno. Uhlí v mostecké pánvi, ale i v Ostravě a na Kladně pro odvětví hutnictví a energetiku. Československo se vyvíjí samostatně, je zbaveno moţnosti získávat moderní technologie. V hospodářství je neúspěšně a nedostatečně investováno. Vše se projevuje postupným zaostáváním, nízkou produktivitou práce, nedostatečnou specializací a inovací výrobků. Celková devastace společnosti vyvrcholí obdobím tzv. praţského jara 1968, kdy dochází k oprávněné kritice všech oblastí, zejména však hospodářské situace státu. Jsou naznačeny základní ekonomické trendy, následně však dochází k totálnímu potlačení tohoto procesu vojsky Varšavské dohody a tak upadá Československo do dalších dvaceti let pasivní rezistence a dále se rozvíjí tak jak se rozvíjelo. Nelze však toto období hodnotit jen negativně. Byla realizována celá řada děl, která svojí promyšleností úspěšně slouţí a bude slouţit dalším generacím. Je to zejména řešení dopravy v Hl. městě, budování infrastruktury, aţ na výjimky (např. nádr. Těšnov, odstřelení domů na Pankráci - např. dům Moderna a mnoho dalších) je historický unikát města zachován Doba po roce 1989 Koncem devadesátých let dochází zejména vlivem sjednocení Německa k převratným dějům v Evropě. Dochází k rozpadu vojenských, hospodářských a politických uskupení. Stávající země socialistického zřízení nastupují různé cesty přechodu k trţnímu hospodářství v České republice, po sametové revoluci a po pádu komunismu postupně dochází k privatizaci a restituci. Dochází k rozdělení federace a osamostatnění obou států. Přechod z plánovaného hospodářství k trţnímu je velmi obtíţný. Stávající podniky, z nichţ některé jsou některé velmi rozsáhlé jsou předluţené, nemají provozní kapitál a chybí jim odbyt pro své výrobky, protoţe padly jejich vazby na stávající trhy. Rovněţ chybí 34

35 management, který by měl dostatek zkušeností s jejich řízením. Z tohoto důvodu a z důvodů špatně provedené privatizace zaniká celá řada i světově proslulých firem. Zaniká celá řada tradičních výrobců s ryze českými komoditami, u kterých se předpokládalo, ţe hospodářské změny ustojí. Výrazně klesá textilní průmysl, výroba skla, strojírenství, hutnictví a výroba ţeleza. Přichází však období konce 20. století a počátkem 21. století, kdy do hospodářství na základě investičních pobídek a iniciativou jednotlivých výrobců přichází velké mnoţství zahraničního kapitálu. Výrobci vyuţívají licencí, know-how a moţností, které jim poskytuje globalizovaný trh výrobců. Skokově se mění kvalita a technická úroveň některých výrobků. Rovněţ se mění orientace exportu zejména na Německo, kde např. export do této země představoval v roce 2012 celých 36% z celkového exportu. Výrazně roste zejména výroba automobilů, automobilových komponentů atd. Tato výroba je z hlediska exportu nejvýraznější. Zde však uţ hovoříme o době, kdy je Česká republika součástí Evropské unie a výrazně zapojena do mezinárodní kooperace. 35

36 4. Hlavní město Praha Vrátím se k hlavnímu městu Praze. Můj úvod sahá do doby poloviny 19. Století. To je doba, kdy vznikly zárodky současného územního rozdělení města. Veškeré průmyslové celky tehdejší doby byly umístěny v podstatě v jednotlivých městských částech. K nim byla přivedena ţelezniční doprava, která dopravovala veškerý materiál a odváţela hotové výrobky, dále do těchto míst dopravovala i pracovní sílu. Kaţdý podnik či výrobní útvar měl svoji ţelezniční vlečku a to státní, nebo privátní. Město však potřebovalo vystavět infrastrukturu a vyřešit bydlení obyvatel. Toto vyţadovalo obrovské plochy, které z důvodu nemoţnosti vystěhování výrobních kapacit, hledalo místo na svém obvodu. Postupně vznikaly městské satelity jako např. Severní město, Jiţní město, Černý most, Řepy, Dědina a další, které s různou úrovní dopravy uzavřely střed města, včetně jejich továren, ţelezniční dopravy. Druhým momentem, který do současné doby zasahuje, jsou zcela jiné postupy a charakter výroby a její doprava do zpracovatelských kapacit. Mezinárodní spolupráce a globalizace výrobků umoţňuje zásobování výrobních kapacit silniční a kontejnerovou dopravu. V některých případech i leteckou. Definitivně končí doba, kdy je ve středu města největší výrobna tramvají na světě, kdy je ve Vysočanech slévárna litiny, kdy se odlévají desítky tun těţké odlitky, vyrábí se lokomotivy na Smíchově, mnohatunové výrobky, ocelové konstrukce a mnoho dalšího. Nyní je čas a doba, která umoţňuje intenzivní revitalizaci praţského území, řešení brownfields a vyuţití územních plánů k modernímu řešení problematiky Prahy. V předešlé části mé diplomové práce jsem pro jasné pochopení záměrně uvedla poměrně rozsáhlou část o historickém vývoji průmyslu a industrializaci Českých zemí s těţištěm vývoje v praţské aglomeraci. Vznik oblastí brownfields je provázen všemi průmyslovými městy vyspělého světa. Je pravdou, ţe udrţování neefektivních výrob silou socialistické ekonomiky, posunulo řešení této problematiky do doby po roce 1989, s tím, ţe skutečné ekonomické moţnosti řešení nastávají aţ v dnešní době a současná doba plánuje realizaci v horizontu let. Je zřejmé, ţe dochází v realizaci ke zpoţdění téměř třiceti let, protoţe počátky realizace Brownfields v západních ekonomikách sahají do 70. let dvacátého století. Odhaduji, ţe v současné době má Praha nejvíce brownfields zejména v oblasti Libně, Vysočan, Holešovic a Smíchova.. Nejzajímavější a nejdiskutovanější brownfields jsou však oblasti, které jsou spojeny vţdy s ţeleznicí a řešením dopravní obsluţnosti hlavního města. 36

37 Jsou to místa, která jsou z hlediska své polohy k historickému jádru, které je chráněno jako součást světového dědictví UNESCO, nejbliţší a jejich návrhy řešení jednoznačně určí udrţitelný rozvoj hlavního města pro další generace. Dává jedinečnou moţnost předurčit modernizaci města při zachování jeho historické hodnoty Udržitelný rozvoj města související problémy Výzkum upozorňuje na skutečnost, ţe vzhledem k nedostatku konkrétních regulačních mechanismů je územní plán jediným rámcem vyuţívaným zainteresovanými stranami při rozvoji konkrétních území. Při tvorbě územního plánu jsou přednostně vyslyšeny poţadavky soukromých investorů, které jsou v souladu s jejich ekonomickými zájmy. Velkým problémem je nedostatek studijních programů a existence dostatečného mnoţství podkladů, které zpracovávají udrţitelný rozvoj měst a městských prostředí, zejména na odborných pracovištích a akademické půdě. K řešení situace je nezbytné, aby spolupracovaly nevládní organizace, komunální politici a lokální občanské iniciativy a usilovali o to, aby rozhodovací procesy zejména na úrovni Magistrátu hlavního města Prahy byly transparentnější a respektovaly principy udrţitelného rozvoje. V důsledku pozdního zapojení občanů do rozhodovacích procesů a obtíţnosti jak samotného zapojení, tak i příslušných procesů, vzniká jednosměrný direktivní systém městského plánování shora dolů (magistrát rozhoduje, veřejnost uţ se v podstatě pouze dozví o přijatých rozhodnutích. Všechny zainteresované strany by se měly shodnout na tom, ţe v přípravě stavebních záměrů budou přikládat velkou důleţitost opětovnému vyuţití a recyklaci celých území brownfields, stejně jako existujících budov. Město musí slouţit k tomu, pro co se historicky vyvíjelo. Musí vytvořit kvalitu ţivotního prostředí, zejména ovzduší, hlukové znečištění, nečištění půdy a výraznou regulaci vsakování dešťových vod. Musí rovněţ zajistit soulad v ţivotě celého ekologického systému. Strategie vyuţití brownfields v Praze by měla být řešena zejména směrem k tomu, o čem jednoznačně víme, ţe bylo v minulosti zanedbáno, opomíjeno a co dává jednoznačnou odpověď ke zlepšení kvality ţivota ve městě. Praha by měla mít více zelených prvků, parků, stromů v zástavbě, biotopů pro zvířata a zelených plící. Měla by řešit řadu obecně známých nedostatků, jako jsou plochy pro odpočinek a rekreaci, vznik campusů, univerzitních, konferenčních a kulturních center. Samozřejmě musí řešit odvedení dopravy z míst kde je její koncentrace neúnosná a čas na odvedení z těchto míst je neúměrně dlouhý k moţnostem a 37

38 znamená vyšší produkci skleníkových plynů a znamená neekonomické vyuţití pracovního času účastníků provozu. V Praze neexistují ţádné konkrétní strategie zaměřené na udrţitelný rozvoj brownfields. Jediným rámcem, který reguluje městskou výstavbu, je územní plán. Útvar rozvoje města i developeři chtěli, aby nový plán byl flexibilnější. Zejména v případě zastavěných území brownfields, například v oblasti Karlína, bylo obtíţné umísťování budov s novou funkcí bez toho, aby bylo nutné měnit územní plán. To vedlo k zamítání často i zajímavých projektů, které nezapadaly do původní regulace území Nejvýznamnější současná brownfields Prahy V dalším textu se budu věnovat situaci a moţnostem řešení největších a nejvýznamnějších brownfields na území hlavního města. Jsou to následující: Masarykovo nádraţí, Smíchovské nádraţí, Ţiţkovské nákladové nádraţí, oblasti Bubny Zátory. Vzhledem k tomu, ţe konečná koncepční řešení jednotlivých vyjmenovaných brownfields není dosud jednoznačně dopracována (kromě oblasti Vysočan) a prochází zejména v souvislosti s novým územním plánem úpravami, budu se v textu zabývat obecně známými souvislostmi a budu do textu vkládat i své občanské názory, které odpovídají mým moţnostem a znalostí celé široké problematiky Masarykovo nádrží Území Masarykova nádraţí lze charakterizovat jako nejcennější brownfield v Praze. První vlak na Masarykovo nádraţí přijel, jak jiţ jsem v úvodu uvedla, 20. srpna Jedná se o typ koncového nádraţí, které je povaţováno za druhé největší nádraţí v Praze a průběţnou výstavbou je propojeno a účastní se na ţelezniční dopravě praţského uzlu. Je důleţitým místem v centru města začleněním do systému PID (praţská integrovaná doprava) s vynikajícím napojením na hromadnou dopravu prostřednictvím tramvajových spojů a linku B praţského metra. V dosahu pěší chůze s centrem města a autobusovým terminálem Florenc, se vstupem na linku metra C, odbavuje denně tisíc obyvatel. 38

39 Obrázek 7 Masarykovo nádraží letecký pohled Obrázek 8 Masarykovo nádraží V budoucnu, v rámci řešení celé oblasti, se nabízí relativně levné propojení např. pohyblivým chodníkem s vestibuly metra C a odbavovací budovou autobusového nádraţí. Proti severní části Masarykova nádraţí probíhá v současné době rozsáhlá revitalizace pozemků po demolici budovy bývalého Rudého práva a optimalizací vyuţití vnitroblokových prostor. Na základě developerského projektu investiční skupiny Penta, vznikne v těchto místech největší objem administrativních ploch v Praze pod jednou střechou, celkem m 2 hrubé plochy kanceláří v devíti patrech. Společnost Penta se rozhodla zbourat budovu bývalého Rudého práva v ulici Na Florenci. Na jeho místě plánuje vystavět kancelářský a obchodní komplex za 5 miliard korun s názvem Florentium. V prosinci 2011 firma získala územní rozhodnutí, které stavbu povolilo. Ta má být dokončena v roce Projekt Florentinum vnese do oblasti nové městské prostory - náměstí a zahradu. Propojí ulice Na Poříčí a Na Florenci. Vznikne 7500 m 2 komplexních sluţeb denní potřeby i s odpočinkovou zónou v podobě obnovené historické zahrady. 39

40 Tato nákladná akce bude dále klást nároky na úroveň řešení brownfields Masarykova nádraţí. Zejména na zdevastovanou severní část nádraţí přiléhající k ulici Na Florenci. Rozsah této části o rozloze cca 16 ha se dostává do mimořádné pozornosti a významu. Pro další rozvoj PIDu je také jiţ zejména 10 let diskutovaná výstavba ţelezniční rychlodráhy na Kladno s propojením na letiště Václava Havla. Toto dílo by s konečným a perspektivním řešením vyjasnilo způsob dopravy pro relativně daleko umístěné praţské centrální letiště, které odbavuje ročně miliónů pasaţérů a je třeba je na odbavení nějakým způsobem dopravit. Pro realizaci tohoto záměru musí České dráhy a správa dopravních cest umístit do nádraţí minimálně dvě kolejiště a při tom ušetřit cca 16 ha tvarem vyuţitelných pozemků pro realizaci bulváru v ulici Na Florenci. Futuristická vize jde ještě dál. V horizontu minimálně 50 let zvaţuje moţnost zbudování nové trasy ţeleznice z Karlína na Smíchov, tentokrát s tím, ţe většina trasy bude zatrubněna s podzemními stanicemi. Nadzemní obsluţní plocha Masarykova nádraţí by pak slouţila k jinému účelu. Cennost tohoto brownfieldu je nepochybná. O to sloţitější je, a to ze všech moţných hledisek, přistupovat odpovědně k řešení. Obrázek 9 výstavba Florentina Obrázek 10 vizualizace projektu - Florentinum 40

41 Nákladové nádraží Žižkov O výstavbě ţiţkovského nákladového nádraţí se začalo uvaţovat od roku 1919, v roce 1922 bylo rozhodnuto o jeho výstavbě. V roce 1927 byl vypracován projekt, jedná se o dílo architektů Cavaise a Weisse a ţelezničního inţenýra Chlumeckého. Se stavbou bylo započato následně v roce 1931 a v roce 1936 bylo uvedeno do plného provozu. Nádraţí se svým záměrem a technickým řešením se stalo jedním z nejmodernějších účelových zařízení svého druhu v tehdejší Evropě. Jaho funkcionalistická a industriální architektura ukazuje souhru stavebního a technického umu. V interiéru překvapí manipulační příhradové můstky lemující kolejiště, nákadní výtahy, celkem 5 dvojic. Záměr stavby umoţňoval přijímat velké mnoţství zboţí, skladovat a následně distribuovat sypké materiály, k dispozici byly i dokonalé chladírny pro uchovávání kazitelných potravin. Nádraţí bylo přístupné vlečkou a malešickou nově zbudovanou výhybnou dráhou, z části po kamenném mostu. Skutečností zůstává, ţe s rozvojem silniční dopravy a vznikem kontejnerové dopravy, význam nákladového nádraţí v jeho lokalitě klesá. Obrázek 11 Nákladové nádraží Žižkov Obrázek 12 Nákladové nádraží Žizkov 41

42 Tento osud podpořilo zprovoznění potravinového skladiště ve Strašnicích, otevřeného v roce V budovách postupně klesá objem realizovaného a odbaveného zboţí. Vyuţívání sluţeb a realizovaného výkonu se stává nerentabilním, s tím, ţe činnost nádraţí byla oficiálně zastavena v roce Prostory nákladového nádraţí obsazují menší firmy pro skladování zboţí případně sídla firem. Jsou zde parkoviště nákladních aut, soustřeďují se zde ilegálně bezdomovci. V srpnu 2003 byla podána ţádost na návrh na zápis budovy do státního seznamu památek. Ministerstvo kultury však řízení nezahájilo. Budovy nákladového nádraţí patří mezi rozměrově nejdelší budovy v Praze. Jejich délka přesahuje 350 m. Jejich kombinace s rozsáhlými ocelovými příhradovými konstrukcemi je sice výraznou památkou historické průmyslové architektury, avšak pro její revitalizaci velice komplikovanou. V letech zadala Rada městské části Prahy 3 několik studií na regulaci rozsáhlého území nákladového nádraţí. Studie však byly buď zpracovávány alternativně, nebo se jejich názor diametrálně lišil z pohledu další existence budov. Vlastní ponechání budov tak významně mění budoucí vyuţití brownfields, ţe si myslím, ţe o jejich existenci nebo likvidaci je nutno jednoznačně rozhodnout a potom celou oblast urbanisticky řešit. Pokud prezentuji svůj názor, který plyne z prostudování dostupných materiálů a osobní návštěvy dotyčného území, přikláním se k názoru, který byl předloţen návrhem změny územního plánu skupinou Sekyra Group Development a zpracován atelierem A.D.N.S productionarchitecture. Území nákladového nádraţí tak dá svoje území k dispozici pro vytvoření moderně urbanisticky ztvárněného území pro jedinečnou výstavbu o celkové rozloze cca m2. Obrázek 13 Nákladové nádraží Žižkov - letecký pohled 42

43 V jiţní části území nákladového nádraţí Ţiţkov na rozloze přibliţně m2 vybuduje společnost novou moderní multifunkční čtvrť s kancelářskými, obchodními a rezidenčními objekty. Dominantou celé čtvrti bude nově koncipovaný městský bulvár. Budoucí obyvatele jistě potěší rozsáhlé parky, které budou novými pěšími trasami propojeny se stávajícími velkolepými zelenými plochami. Okolí bude poskytovat dostatek moţností pro relaxaci i sportovní vyţití. Bydlení v Praze 3 v ŢIŢKOV CITY bude ideální pro rodiny s malými dětmi a pro všechny, kteří mají rádi klid a zeleň. Vzhledem k dlouhodobější rozvojové koncepci tohoto území je zde myšleno i na rozvoj dopravní infrastruktury pro potřeby městské i individuální dopravy. Toto řešení překládá prodlouţení Olšanské ulice, v současné době končící kolmo na objekt nákladového nádraţí, směrem na koridor Jarovské spojky. Dopravní obsluţnost území je v současnosti jiţ na velmi dobré úrovni (tramvajové i autobusové linky) a do budoucna se počítá i se stavbou nové trasy metra, která by učinila lokalitu ještě více atraktivní. Obrázek 14 vizualizace projektu Žizkov City Nádraží Praha - Bubny Toto nádraţí leţí na ţelezniční trati z Masarykova nádraţí do Kralup nad Vltavou a ţelezniční trati do Kladna. Severní státní dráha byla zprovozněna v roce 1850, se stavbou vlastního nádraţí se začalo v roce V této době došlo k propojení Buštěhradské dráhy s Masarykovým nádraţím. V roce 1868 byla vybudována ţelezniční spojka, která prochází Stromovkou. Pro zajímavost uvádím, ţe na této trati byla okolo roků

44 vybudována ţelezniční zastávka, která zajišťovala nástup účastníků Národopisné výstavy Československé v roce Nádraţí Bubny představuje původní koncové nádraţí bývalé Buštěhradské dráhy. K dalšímu rozšíření došlo v následujících letech, kdy se okolní pole a pastviny Státní dráhy proměnily v nákladové a seřaďovací nádraţí s dílnami, výtopnou pro lokomotivy, točnou a dvěma podélnými remízami. Později ke stavbám přibyla staniční budova a domek s vodojemem. V posledních dekádách 20. století nádraţní prostory slouţily zejména jako remíza vládních salonních vozů, význam ţelezniční stanice v Bubnech po dokončení nádraţí Praha-Holešovice však poklesl. Významné jsou především objekty nádraţí, na kterých pracovali württemberští architekti Theodor Hoffmann a Franz Wilhelm. Budova nádraţí pochází z roku Největší část nádraţí, resp. výtopny parních lokomotiv, depa a dílny na tomto místě, vzhledem k nedostatečnosti prostor v místě Masarykova nádraţí, postavila společnost Státní dráhy v letech Poslední rekonstrukcí opraven, které v části tohoto území sídlily, prošly rekonstrukcí v letech a tvořily poměrně velkou kapacitu pro opravy ţelezničních vagónů a některých druhů elektrických jednotek. Budovy byly prohlášeny národními památkami aţ v roce Památková ochrana byla následně na ţádost Orca sejmuta, chráněn zůstal pouze jediný objekt. Zcela ukončena činnost dílen byla okolo roku Obrázek 15 Nádraží Bubny Obrázek 16 Nádraží Bubny 44

45 Celé území je o rozloze cca 100 ha, z kterého vlastní asi 30% developerská společnost Orco Prosperity Group a skupina Prominecon Group. Celá tvář této oblasti tvoří černou díru v zástavbě Prahy. Protoţe se v této oblasti staví největší současné silniční dílo v ČR, tunel Blanka, je zde vysoká koncentrace dopravy a to z několika důvodů. V oblasti severního města je vysoká koncentrace obyvatel, která dojíţdí do města auty a přes tuto oblast je z Prahy vedena silniční doprava na dálnici D8, směr Teplice a na Praţský okruh, který navazuje na dálnice na Mladou Boleslav a Hradec Králové, dále pak na Jiţní spojku. Ulicí Argentinskou projíţdí denně 55 tisíc aut, ulicí Bubenskou 30 tisíc aut. Okolo vyuţití tohoto území bylo zpracováno jako podklad pro změnu územního plánu několik studií. Konečná studie počítá s vytvořením severního vestibulu stanice metra C Vltavská, uzpůsobení stanice metra C Holešovice, opravou komunikací v oblasti Zátory. Na západním okraji území je navrhován vznik parkoviště pro potřebu výstavního areálu, sportovní haly a nástupu návštěvníků parku Stromovka. V této části má vzniknout i nová vlaková zastávka trati Masarykova nádraţí Kladno s nástupem na odbočku letiště Václava Havla. Řešení dopravy spolu s odvedením části dopravy do tunelu Blanka je výstavba městského bulváru v Brazilské ulici, který je rovnoběţný s Argentinskou ulicí, rovněţ změněnou na víceproudý bulvár. V jiţní části bude lávka směřující na ostrov Štvanice. Hlavní město Praha nechává zpracovávat změnu územního plánu, která by mohla v horizontu dvou let být přijata. Lokalita Bubny Zátory je velkou rozvojovou oblastí na samém okraji centra města, s realizací v horizontu let. Předpokládá se, ţe do revitalizace oblasti bude nutno nainvestovat z veřejných prostředků 5 7 miliard Kč na zajištění dopravní obsluţnosti a vybudování příslušných inţenýrských sítí. Na úpravu kolejišť spojenou s rekonstrukcí ţelezničních tratí a vytvoření podpory pro odbočku letiště Václava Havla, musí správa ţelezničních tratí investovat 3 4 miliardy Kč. Rovněţ ze strany developerů si realizace projektu vyţádá obrovské investice. Pozemek, který je největší brownfield na samém okraji historického centra Prahy nabízí unikátní ztvárnění tohoto území na výstavbu bytů, kanceláří, obchodů, zdravotnických zařízení. V záměru je i výstavba kampusu pro vysoké školy, kulturu a samozřejmě plánované území pro sport a rekreaci. 45

46 Obrázek 17 vizualizace budoucího stavu Nádraží Praha Smíchov Vyměřování ţeleznice z Prahy na Plzeň a dále do Bavorska se začala v roce 1847 a to s tím, ţe bylo Masarykovo nádraţí povaţováno za centrální ţelezniční uzel Prahy. Nakonec bylo rozodnuto o vybudování nového nádraţí a v roce 1862 byl zahájen provoz ţeleznice a nádraţí. V roce 1872 byla dokončena Praţská spojovací dráha, která vedla přes vltavský ţelezniční most a ţelezniční stanici Vyšehrad na Hrabovku a praţské Hlavní nádraţí. V letech byla původní budova zbořena a nahrazena budovou novou. Další úprava nádraţí přišla v roce 1985, kdy byla dokončena výstavba trasy metra B a vestibul byl na tuto trasu přímo napojen. Obrázek 18 rozsah území Smíchovského nádraží letecký pohled 46

47 Obrázek 19 současný stav Smíchovského nádraží V současnosti nádraţí obsluhuje spoje na trati Plzeň a Písek. Z taktzvaného severního nástupiště, které je uvedeno jako samostatná stanice, jezdí malý motorový vláček na kopcovitou trať zvaný Praţský Semmering. Nádraţí je výborně napojeno na hromadnou dopravu a je významným účastníkem PID. Do roku 1999 platný územní plán vylučoval jakoukoli zástavbu na pozemcích nádraţí Smíchov. Jak důleţitý je udrţitelný rozvoj, ukazuje provedené řešení půmyslového brownfields v přilehlé oblasti smíchovského nádraţí - na Andělu. Zde byla ukončena v devadesátých letech výroba ve stísněných podmínkách ČKD Tatra, respektive za I. Republiky firmy Ringhofer. V těchto továrnách se na začátku devatenáctého století vyrábělo největší mnoţství kolejových vozidel na světě, později za dob ČKD zde byl největší světový výrobce tramvajových vozitel. Na tomto území vznikla moderní část města s velkým počtem administrativních budov, s nákupními centry a obytnými domy. Celá oblast má kvalitní dopravní obsluhu a únosné zázemí pro automobilovou dopravu. Brownfields Smíchovského nádraţí se jiţ brzy dočká své revitalizace. V současnoti se na území nádraţí o velikosti cca 70 h nachází 42 ţelezničních zděných objektů, které jsou v nuzném technickém stavu. Stáři některých budov přesahuje dobu 100 let, průměrné stáří všech objektů je 60,1 let. Původní účel, pro které byly tyto budovy vystavěny jiţ pozbyl svého významu. Praţský magistrát připravuje změnu územního plánu, který byl schválen praţskou radou, a který umoţňuje přeměnu zhruba 50 ha, v okolí a v prostorách Smíchovského nádraţí. 47

48 K první konverzi části kolejiště došlo jiţ v souvislosti s výstavbou silničního tunelu Hrabovka, který navazuje na silniční Strahovský tunel spojující Prahu 6 a Prahu 5. Revitalizace tohoto cenného území lze očekávat v horizontu 15 let. Jiţ nepotřebné ţelezniční sklady a částečná konverze stávajícího kolejí, spolu s přestavbou Nádraţí Smíchov, novým autobusovým terminálem a zachytným parkovištěm umoţní vznik polyfunkční a bytové výstavbě, náměstí, pěší zóně, centrálnímu parku a obchodně zábavné centrum. Investorem akce má být společnost Smíchov Sation Development, společný podnik Českých drah a Sekyra Group. Projekt nese pracovní název SMÍCHOV CITY. Vzniklá společnost hodlá investovat do realizace miliard Kč. V kontextu plánu na výstavbu komplexní moderní městské čtvrti s dosud pouţíváným projekčním názvem SMÍCHOV CITY se nabízí do výstavby zahrnout realizaci dvoreckého mostu přes Vltavu. Most by spojil v úrovni Lihovaru a Jeremenkově ulici levý a pravý břeh Vltavy. Po mostě by, mimo běţné dopravy, v budoucnosti jezdily trmavajové a autobusové linky hromadné dopravy. Došlo by tak rovněţ ke zklidnění dopravy na Barandovkém mostě. Obrázek 20 vizualizace projektu Smíchov City Obrázek 21 vizualizace projektu Smíchov City 48

49 Dále se nabízí ve vazbě na tuto oblast vyuţít levého břehu Vltavy k výstavbě velké rekreační oblasti přístupnou pěší chůzí z oblasti SMÍCHOV CITY, ale i dobře napojenou na ostatní městské části Prahy linkou B metra a ţelezničním spojem PID. V těchto místech by mohl vzniknou prostor i pro vybudování bazénového areálu s letním i zimním provozem. Současně by se řešil problém, který Praha oproti jiným metropolím má, a to je aktuální nedostatek sportovních a rekreačních ploch. 49

50 5. Revitalizované území Ve své předposlední části své diplomové práce bych se ráda zaměřila na část území, kde jiţ proběhla úspěšná revitalizace. Jedná se o významnou praţskou průmyslovou část rozhraní Libně a Vysočan. Celé toto území prochází v současné době velkou obměnou, bývalá průmyslová zóna, lemovaná ulicemi Kolbenova, Freyova, Poděbradská a Průmyslová, se stává moderním místem pro ţivot, podnikání, ale i odpočinek O2 Arena Bývalý závod ČKD Lokomotivka byl součástí tzv. libeňské oblasti závodů ČKD a je vymezen ulicemi Ocelářská a Českomoravská a od rovněţ bývalého závodu Kompresory jej oddělovala ulice U Mostárny. Areál Lokomotivky vznikal od druhé poloviny 19. století aţ do období 30. let 20. století. V tomto období, které se vyznačovalo velkým rozmachem investičních akcí, byl dán architektonický vzhled stavebních objektů. Pro areál byl významný rok 1945, kdy byla většina průmyslových objektů narušena bombardováním. Po válce byly provedeny jenom nejnutnější opravy a od té doby se ţádné podstatné zásahy v této libeňské oblasti neuskutečnily. Výroba (ve velkém rozsahu) skončila v tomto areálu na konci minulého století. Výroba skončila nejenom v souvislosti se společenskopolitickými změnami, ale také jako zákonitý krok vyjadřující končící průmyslové 20. Století. Ze sociologického hlediska lze tvrdit, ţe nebyl předpoklad vrácení se těţkého průmyslu do dané lokality. Z tohoto důvodu bylo nutno uvaţovat o novém vyuţití pro začínající postprůmyslové 21. Století a současně zabránit postupné devastaci území se všemi průvodními sociálními problémy. Obrázek 22 ČKD Lokomotivka 50

51 Obrázek 23 ČKD Lokomotivka Vzhledem ke skvělé poloze k centru Prahy ( cca 8 km) a vzhledem ke skvělé dopravní obsluţnosti městskou i mimoměstskou dopravou (stávající metro, tramvaje, vlakové nádraţí,,, autobusové nádraţí) bylo území předurčeno pro výstavbu zařízení a objektů předpokládající nárazově velkou koncentraci lidí a současně nepřetrţitě ţijící v symbióze s obyvateli sousedního sídliště. Tyto předpoklady bezezbytku naplnil záměr vybudování víceúčelového centra, s náplní odpovídající danému území a současně umoţňující zachovat jeho genia loci s připomenutím, pro toto území, slavného 20. století Projekt vybudování SAZKA ARÉNY byl výjmečný svým rozsahem, univerzálností vyuţití pouţitými technologiemi i komplexností a úrovní nabízených sluţeb v České republice i v evropském měřítku. Obrázek 24 O2 Arena 51

52 Impulsem ke vzniku tohoto projektu bylo rozhodnutí o konání MS v ledním hokeji v České republice a termín jeho odsunutí na rok 2004 z důvodu nesplnění hlavní podmínky pro pořádání ( tj. výstavba nové moderní hokejové haly). Po komplikacích projektu výstavby nové hokejové haly na Hagiboru se ujala Sazka, a.s., jako tradiční sponzor českého sportu i jako silná společnost s dobrým finančním a organizačním zázemím, realizace výstavby hokejové haly na místě bývalého závodu ČKD Lokomotivka v Praze 9 Vysočanech. Přípravou projektu a rolí investora se ujala společnost BESTSPORT akciová společnost se stoprocentní majetkovou účastí společnosti SAZKA, a.s.. Hlavním cílem bylo poskytnutí co nejširšího výběru z moţností návštěv akcí sportovního, zábavního i kulturně společenského charakteru. Optimální náplní byla stavba multifunkční sportovní a kulturní haly, která by v oblasti sportovní, zahrnovala tyto plochy hokejový stadion s kapacitou diváků, tréninkovou halu ( deset hokejových šaten s návaznostmi, šatny pro rozhodčí), tiskové centrum, TV centrum, restaurace a jiné sluţby, VIP zázemí, sídlo hokejového svazu, technické zázemí, šatny pro bruslící veřejnost atd.. V oblasti kulturní a společenské stavba zahrnuje plochy pro pořádání koncertů, spol. akcí vyţadujících velké prostory, šatny účinkujících, zázemí pro kulturní akce atd.. Dále pak ubytování různé úrovně a kapacity s moţností přechodu do kongresového centra, navazující obchodní plochy pro kulturní a zábavní vyţití. Spolu s tím bylo nutno rovněţ zajistit dostatečné zázemí pro diváka, který tu kterou akci, pořádanou v hale navštíví (pohoda sezení, dopravní dostupnost a moţnost parkování, dostatečná nabídka občerstvení). Důleţitým bodem byla i kvalita výstavby. Byly pouţity moderní konstrukce a stavební materiály, zajišťující ekonomický a efektivní provoz, snadnou údrţbu a záruku trvanlivosti budovy bez poruch. Projekt celého centra splňuje ekologické poţadavky dané příslušnými zákony a vyhláškami projekt v rámci územního řízení prošel procedurou EIA (hodnocení vlivu stavby na ţivotní prostředí). Navrţeny byly moderní technologie odpadového hospodářství, rekuperace unikajícího tepla, oddílná kanalizace atd. Technické a technologické zařízení vyhovuje nárokům vyplývajícím ze struktury a charakteru akcí. Projekt plní poţadavky na příkony energií, kapacity informační a počítačové sítě, světelné pohody a klimatu v diváckých prostorách technologie kuchyňského 52

53 vybavení, rychlost a přestavitelnost haly pro určité typy vyuţití (hokej, atletika, výstavy apod.). V současné době dostal celý projekt název O 2 ARÉNA Galerie Harfa Na vedlejších pozemcích následně vznikal další projekt, jedná se o obchodně administrativní centrum GALERIE HARFA, které bylo slavnostně otevřeno Nachází se v něm 160 obchodů na třech podlaţích o celkové výměře 49 tisíc m 2, dále pak sportovní areál s vlastním bazénem. Zvláštní atrakcí je střešní zahrada přístupná z restaurací a food courtu, která nabízí velké dětské hřiště, ledové kluziště, zábavní vodní prvky a multimediální atrakce, do značné míry zde supluje chybějící zelenou plochu. Autem je moţné vjet do dvoupodlaţního podzemního parkingu centra, který má kapacitu parkovacích míst. V nákupním centru se pravidelně koná řada zábavných akcí, které tak zajišťují další moţnost vyţití v této revitalizované lokalitě Cyklostezka Obrázek 25 Galerie Harfa Vznik CYKLOSTEZKY z bývalé tovární vlečky, která vznikla v roce 1965, která vedla z výtaţné koleje v ranţíru Libeňského horního nádraţí a po přechodu Poděbradské ulice v Hloubětíně ústila do předávacího Východního nádraţí a po přechodu Poděbradské ulice v Hloubětíně ústila do předávacího Východního nádraţí (nádraţí Praha východ), do nějţ byly vyústěny vlečky ČKD Kompresory a ČKD Lokomotivka, vysočanské spalovny, továrny Praga a několika dalších závodů ČKD z okolí Kolbenovy ulice. Díky dotacím z fondů Evropské unie a finančního zajištění Hlavního města Prahy tak vznikla na těchto jinak těţko vyuţitelných pozemcích cyklostezka, jeţ se stala součástí rekreační zóny této silně 53

54 urbanizované a rychle se rozvíjející části města, včetně odstranění staré ekologické zátěţe, která rovněţ přispívá k rozsáhlé revitalizaci a humanizaci prostředí Přínos revitalizace Obrázek 26 cyklostezka Jaké byly přednosti stavby víceúčelového centra a obchodního centra v dané lokalitě Vyřešeny majetkové poměry k pozemkům Stavba víceúčelového centra byla v souladu s územním plánem, který předpokládal v dané lokalitě smíšenou výstavbu Celé území (bývalý závod ČKD Lokomotivka) bylo urbanizování, výstavbou tedy nedošlo k záboru volných ploch, ale došlo k výrazné REVITALIZACI celého území Před výstavbou se provedla ekologická sanace území byly odstraněny stávající ekologické zátěţe Celé území mělo dokonale připravenou vazbu na MHD, nachází se v těsné návaznosti na stanici metra Českomoravská a oboustranně dostupné byly tramvajové linky Území mělo skvělou vazbu na stávající městskou infrastrukturu (policie, zdravotnictví, obchody) Území mělo skvělou vazbu na stávající technickou infrastrukturu. Pro závod ČKD byly vybudovány kapacitně velmi dobře dimenzované vodovodní, plynovodní řady, síť rozvodů elektrické energie a kmenová stoka odpadních vod v Ocelářské ulici. Území mělo zdroj tepla. Stavba víceúčelového komplexu tedy neznamenala výrazné zásahy do městské infrastruktury se změnou dimenzí atd. Výstavbou víceúčelového centra se tato uzavřená a pro obyvatele a návštěvníky Prahy neprostupná zóna stala integrální součástí města včetně zeleně s moţností rekreačního a sportovního vyuţití a rozšíření nabídky sluţeb. Celý záměr bylo nutno chápat jako 54

55 výraznou HUMANIZACI městské části, která byla intenzivním vyuţíváním tzv. vybydlená. Pro území, které bylo intenzivním vyuţíváním v době průmyslového 20. století vytěţeno, byla revitalizace šancí k nalezení nové náplně pro postprůmyslové 21. století, zastavila devastaci a naopak vytvořila mnoho nových pracovních příleţitostí a podmínek pro rozvoj sluţeb, obchodu atd., vtáhla do území nový ţivot Vývoj cen pozemků dle cenové mapy v dané lokalitě Vlivem velmi dobře vyřešeného následného vyuţití zmiňovaných revitalizovaných pozemků, došlo v dané lokalitě k značnému nárustu cen okolních pozemků. Pro jasnou představu byl vývoj cen zobrazen v následujícím grafu: Obrázek 27 Vývoj cen v dané lokalitě U cenových map však mezi hlavní problém patří především jejich problematická extrakce ceny pozemku z ceny celkové a to především v centrálních částech města, kde volné stavební pozemky prakticky nejsou. Ve většině případů se obchoduje s pozemky jako s celky, tudíţ nelze přesně rozlišit cenu pozemku a cenu stavby. Z tohoto důvodu můţou být cenové mapy značně zkreslené. Jednoznačně ale lze z vývoje cen vyčíst jasný vzestup. 55

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE

TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE, KTEROU SE MĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SOBĚŠOVICE Obsah A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Změna Z1 ÚPO SUCHÝ. Návrh

Změna Z1 ÚPO SUCHÝ. Návrh Změna Z1 Suchý návrh Strana 1 (celkem 19) Změna Z1 ÚPO SUCHÝ A. Návrh Změna ÚPO je zpracována ve smyslu zák.č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zejména zák.č.191/2008

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

MĚSTA NĚMČICE NAD HANOU Č. 1/2005 KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NĚMČICE NAD HANOU

MĚSTA NĚMČICE NAD HANOU Č. 1/2005 KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NĚMČICE NAD HANOU OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA NĚMČICE NAD HANOU Č. 1/2005 KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NĚMČICE NAD HANOU MĚSTO NĚMČICE NAD HANOU Zastupitelstvo města Němčice nad Hanou OBECNĚ ZÁVAZNÁ

Více

Základy investování. Terminologie

Základy investování. Terminologie Základy investování Terminologie Terminologie investování Investice obecně kapitálový vklad do budoucích výnosů. Jsou to hmotné a finanční zdroje vynakládané na pořizování nového hmotného majetku ( investičního

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY

POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY Odbor územního plání, MěÚ Černošice vedoucí: Ing. Helena Ušiaková referent: Ing. arch. Kristýna Jirsová ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný

Více

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Dolní Hořice Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Obec Dolní Hořice Oprávněná osoba pořizovatele:

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO Dotčené orgány, KrÚ, obec Velký Karlov, sousední obce Dle rozdělovníku Váš dopis zn. naše značka vyřizuje tel.: 515

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

OBSAH. Seznam použitých zkratek... XIII Předmluva...XVII O autorech... XXI Úvod... XXIII

OBSAH. Seznam použitých zkratek... XIII Předmluva...XVII O autorech... XXI Úvod... XXIII OBSAH Seznam použitých zkratek............................................ XIII Předmluva........................................................XVII O autorech........................................................

Více

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník Obec Hnačov Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník ZÁZNAM O ÚČINNOSTI a) označení správního orgánu, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Hnačov b) údaje o vydání: datum nabytí

Více

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám.

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Datum: Srpen 2011 1 Obsah zadání: a) Požadavky

Více

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) ZMĚNA Č. 1 TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u

Více

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Faktory úspěšného územního rozvoje Právní prostředí, politické prostředí,

Více

Moţnosti financování přírodních zahrad

Moţnosti financování přírodních zahrad Moţnosti financování přírodních zahrad Zuzana Krpálková Operační program Ţivotní prostředí OP Ţivotní prostředí Prioritní osa 6 Zlepšení stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2

Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2 Územní plán obce Křtiny I. ZMĚNA Č. K2 Název díla : ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KŘTINY ZMĚNA č. K2 Identifikační číslo zhotovitele: 28-001-249 Objednatel: Pořizovatel: Městys Křtiny Městský úřad Blansko, stavební

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE Městský úřad Ivančice, odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování, který na žádost města Oslavany pořizuje v souladu s ust. 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Oddělení úřad územního plánování Určený zastupitel: Ing. Marie Ježková ZPRACOVATEL: Svatopluka Čecha 513,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán Zastupitelstvo obce Kosoř datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis starosta

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA

o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA Obecně závazná vyhláška č. 2/2005 o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA Změna č. 4 ÚPN města Napajedla schválená podle ustanovení 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním

Více

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE Příloha usnesení Zastupitelstva obce Vodice ze dne... č.... o schválení zadání Změny č. 1 Územního plánu Vodice NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE Pořizovatel : Městský úřad Tábor, odbor rozvoje

Více

STAŘÍČ NÁVRH ZADÁNÍ PRO ZMĚNU Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

STAŘÍČ NÁVRH ZADÁNÍ PRO ZMĚNU Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NÁVRH ZADÁNÍ PRO ZMĚNU Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STAŘÍČ zpracovaný v souladu s 11 a s přílohou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací

Více

N Á V R H Z A D Á N Í Z měny č. 1 Ú z e m n í h o p l á n u H o r k a u S t a r é P a k y

N Á V R H Z A D Á N Í Z měny č. 1 Ú z e m n í h o p l á n u H o r k a u S t a r é P a k y N Á V R H Z A D Á N Í Z měny č. 1 Ú z e m n í h o p l á n u H o r k a u S t a r é P a k y Pořizovatel: Zpracoval: Obecní úřad Horka u Staré Paky 512 34 Horka u Staré Paky Obecní úřad Horka u Staré Paky

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE Zpracování změny č.1 ÚPO Rebešovice bylo zadáno firmě Urbanistické středisko Brno, spol.s.r.o., Ing.arch.Emilu Přikrylovi. Pořizovatelem

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

OHLÁŠENÍ ODSTRANĚNÍ. stavby terénních úprav zařízení. Věc:

OHLÁŠENÍ ODSTRANĚNÍ. stavby terénních úprav zařízení. Věc: Příloha č. 7 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad:. Městský úřad Lipník nad Bečvou stavební úřad Ulice: náměstí T.G.Masaryka 89 (sídlo Bratrská 358-zámek) PSČ, obec: 751 31 Lipník nad

Více

Záznam o účinnosti :

Záznam o účinnosti : STUDIO KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1

Obsah složky: 2. Přílohy Seznam příloh: Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1 Brownfields Libereckého kraje, Továrna, Dolní Řasnice, krok 2 1 Obsah složky: 1. Tabulka zjištěných informací: Identifikace lokality Regionální informace Vazba na ÚPD Vlastnické vztahy Limity a omezení

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE Zpracováno v souladu s ustanovením 47, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, podle přílohy

Více

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel :

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : ŘIMOVICE k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Vlašim Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha 7 a územního plánování

Více

změna č. 1 územního plánu Vráto

změna č. 1 územního plánu Vráto změna č. 1 územního plánu Vráto zpracovaný v souladu s 47 odst. (1) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů stupeň dokumentace NÁVRH

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOLANY. ZMĚNA č. III A. NÁVRH ZMĚNY ÚPNO B. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚPNO TEXTOVÁ A GRAFICKÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOLANY. ZMĚNA č. III A. NÁVRH ZMĚNY ÚPNO B. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚPNO TEXTOVÁ A GRAFICKÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOLANY ZMĚNA č. III A. NÁVRH ZMĚNY ÚPNO B. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚPNO TEXTOVÁ A GRAFICKÁ ČÁST Zadavatel Pořizovatel Zpracovatel Obec DOLANY Obecní úřad DOLANY ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s. Ing.arch.

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více

A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST

A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST 1. Vymezení zastavěného území V platném Územním plánu obce Kamenná jsou vymezeny hranice zastavěného území (hranice současně zastavěného území obce - k r. 2005). Touto změnou

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky

Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky N Á V R H Z A D Á N Í Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky zpracovaný podle ustanovení 47 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

Více

B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA

B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA B. P R Ů VODNÍ ZPRÁVA 1. Charakteristika území a stavebního pozemku 1.1 Poloha v obci zastavěná část nezastavěná část obce 1.2 Údaje o vydané (schválené) územně plánovací dokumentaci 1.3 Údaje o souladu

Více

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Minulé a nové dotační programy pro oblast brownfields v ČR Původní program (2004-2006) Program na podporu rozvoje průmyslových zón OP Průmysl a

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1 ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ O B J E D N A T E L M Ě Ř Í T K O O B E C B A T Ň O V I C E - B A T Ň O V I C E 4 5 4 2 3 2 B A T Ň O V I C E PŘÍLOHA ČÍSLO Z

Více

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O OCHRANNÉM PÁSMU

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O OCHRANNÉM PÁSMU Příloha č. 8 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad: Městský úřad Hornídolní, odbor výstavby Ulice: Horní 321/8 PSČ, obec: 444 00 Hornídolní V Hornídolní dne 2.5.2007 Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ

Více

Územní plán obce Čímice

Územní plán obce Čímice Územní plán obce Čímice Návrh zadání územního plánu Sídelní jednotka: Obec Čímice, Čímice 63, 342 01 Sušice 1, 376 596 477, cimice@seznam.cz Statutární zástupce: Jaroslav Kučera, starosta obce Pověřený

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD LITOMYŠL ODBOR VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ODDĚLENÍ ÚŘADU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Bří Šťastných 1000, 570 20 Litomyšl, tel. +420 461 653333, fax+420 461 612 218 Návrhzadání změnyč.2územníhoplánuobce

Více

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři,

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři, Město investorům MĚSTO INVESTORŮM Vážení investoři, dostává se Vám do rukou prezentace investičních příležitostí města Jeseníku, nacházejícího se v severní části Olomouckého kraje v blízkosti hranic s

Více

I ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU

I ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán sídelního útvaru Prostějov VIII. změna I ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU KNESL+KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/ 15 602 00 Brno květen 2012 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI: Správní orgán, který změnu

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ

ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boţí 11, 586 01 Jihlava -------------------------------------------------------------------- ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ MEZIŘÍČÍ NÁVRH zakázkové číslo: 24-38

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený

Více

NÁVRH ZADÁNÍ Změna č.1 Územního plánu Kočí (dále jen Změna č.1 ÚP Kočí)

NÁVRH ZADÁNÍ Změna č.1 Územního plánu Kočí (dále jen Změna č.1 ÚP Kočí) NÁVRH ZADÁNÍ Změna č.1 Územního plánu Kočí (dále jen Změna č.1 ÚP Kočí) ZADÁNÍ OBSAHUJE HLAVNÍ CÍLE A POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ZMĚNY č.1 ÚPO KOČÍ Zadání vypracoval: Městský úřad Chrudim odbor územního

Více

Brownfields - dosavadní výsledky projektu Strategie regenerace brownfields

Brownfields - dosavadní výsledky projektu Strategie regenerace brownfields Příloha č. 1 Brownfields - dosavadní výsledky projektu Strategie regenerace brownfields Agentura CzechInvest Praha 13. dubna 2004 Hana Chlebná Co jsou Brownfieds? Brownfield je : Původně ekonomicky využívané

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu D.2.3.3 Regulační plán Obsah i postup pořizování regulačního plánu dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se výrazně od dosavadního obsahu i postupu pořizování dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Regulační

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OBCE KŘEPICE ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU KŘEPICE ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU KŘEPICE SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ZMĚNU Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU KŘEPICE VYDAL: Zastupitelstvo obce

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje SLUŠTICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání Objednatel: Obec Sluštice Starosta obce: Jaroslav Pavlíček Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje Duben

Více

Změna č. 7/A. Územní plán sídelního útvaru Hory. k.ú. Hory plochy dopravy - cyklostezka. návrh

Změna č. 7/A. Územní plán sídelního útvaru Hory. k.ú. Hory plochy dopravy - cyklostezka. návrh Územní plán sídelního útvaru Hory Změna č. 7/A návrh k.ú. Hory plochy dopravy - cyklostezka Obec: Obec Hory, Hory 47, 362 11 Jenišov zastoupená p. starostou Jiřím Paterou IČ: 0049750500 Datum: červenec

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona

Více

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly ZMĚNA č. 1 územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti

Více

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ a urbanismus venkova ING. JANA ŘÍMSKÁ NÁMĚŠŤ NA HANÉ, 29.11.2011

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ a urbanismus venkova ING. JANA ŘÍMSKÁ NÁMĚŠŤ NA HANÉ, 29.11.2011 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ a urbanismus venkova ING. JANA ŘÍMSKÁ NÁMĚŠŤ NA HANÉ, 29.11.2011 ÚZEMNÍ PLÁN JAKO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ NÁSTROJ ROZVOJE OBCE ZÁKON Č. 183/2006 SB. (STAVEBNÍ ZÁKON) VYHLÁŠKA Č. 500/2006 SB., VYHLÁŠKA

Více

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST Ing. František

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 pořizovatel Městský úřad Kroměříž odbor rozvoje města Velké náměstí 115 767 01 Kroměříž datum 05/2008 zakázkové číslo 2008-021-07 kopie strana 1/6 OBSAH 1. VYMEZENÍ

Více

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH

Více