MEZI KMENY A STÁTEM. Kouřimsko a Kolínsko v raném středověku

Transkript

1 MEZI KMENY A STÁTEM Kouřimsko a Kolínsko v raném středověku

2 Fofo O. Kačerovský. Regionální muzeum v Kolíně, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., MEZI KMENY A STÁTEM Kouřimsko a Kolínsko v raném středověku Autoři výstavy: Naďa Profantová, Jan Hasil Kurátor výstavy: Lenka Mazačová Konzervace a restaurování předmětů: Ludmila Barčáková, Marcela Nováková, Eva Sedláčková, Jiří Urban Grafický návrh: Zdeněk Mazač Výtvarná spolupráce: Petra Schindlerová, Ondřej Kačerovský Realizace výstavy: Lenka Mazačová, Naďa Profantová, Jan Hasil, Zdeněk Mazač kolektiv pracovníků Regionálního muzea v Kolíně ATELIÉR LONGIN AVALON reklamní studio Josef Kulifaj truhlářství Lotech design, spol. s r. o. Všemal Jiří Šrámek Zvláštní poděkování za zapůjčení exponátů, odbornou spolupráci a poskytnutí obrazových materiálů: Römisch-Germanisches Zentralmuseum Mainz (Falko Daim) Museen der Stadt Regensburg Historisches Museum (Andreas Boos) Matěj Forst (Kolín), Martin Gojda (Praha), Jiří Košta (Praha), Roman Křivánek (Praha) Při přípravě výstavy byla využita data obsažená v páteřním informačnícm systému české archeologie Archeologická mapa České republiky ( Výstavní projekt byl podpořen z programu Strategie AV 21: Spičkový výzkum ve veřejném zájmu (

3 Výstava zasazená do prostředí regionu Kolínska a nabízí návštěvníkům bližší pohled na státní a kmenovou společenskou organizaci v raně středověké střední Evropě. Toto mnohovrstevnaté téma je představeno na základě několika případových sond. První z nich představuje Řezno jako politickou, kulturní a náboženskou metropoli, rezidenci říšských vládců, jež měla četné vztahy k západoslovanskému prostředí. Druhé, navazující téma je věnováno kolínskému knížecímu hrobu a potažmo skupině mocných mužů, vůdcům kmenů při vnější hranici říše. Poslední téma prezentuje raně středověká hradiště, která jsou nejen významným fenoménem v krajině Kouřimska a Kolínska, ale především mimořádně výmluvným dokladem schopnosti vlastní organizace lokálních společností v období před vznikem, resp. v době formování středověkého státu pod vládou Přemyslovců. Výstava je doplněna předměty, obrazovými i filmovými dokumenty, které představují minulost i současnost archeologického poznávání dávné minulosti regionu. Kamenný pohanský idol ze Staré Kouřimi nejspíše zachycuje svět bohů. Čtyři tváře symbolizují vševidoucnost a vševědoucnost bohů, a okruh lidí, případně žreců, jako prostředníků mezi světem bohů a lidí. Foto O. Kačerovský. 3

4 Evropské souvislosti lokální módy Kolekce šperků z lokality Matzhausen, Ldkr. Neumarkt in Oberpfalz. Foto M. Preischl, Museen der Stadt Regensburg. Důležitou součástí výstavy, která se zaměřuje na nadregionální a mezikulturní vazby raně středověkého Kouřimska a Kolínska, jsou přirozeně zahraniční zápůjčky výstavních předmětů, které výmluvně zasazují nálezy ze středních Čech do jejich evropských souvislostí. Jedním z ikonických nálezů z Kouřimska je kolekce stříbrných šperků z ženského hrobu na pohřebišti u Libušina jezírka, v němž nalezla svůj poslední odpočinek vznešená dáma, jíž bývá přezdíváno Kouřimská kněžna. Soubor dvou párů bubínkovitých a páru košíčkovitých náušnic s řetízky a čtvero kulovitých ozdobných spínadel, tzv. gombíků, bohatý náhrdelník, tvořený mimo jiné trojicí bohatě zdobených schránek na amulety, tzv. kaptorg, i ozdobná jehlice představují jednu z nejbohatších výbav raně středověkého ženského hrobu v Čechách. Zároveň ji můžeme považovat za do- 4

5 klad vytváření českého šperku inovací moravských předloh, kaptorgy jsou nejstarším dokladem tzv. animálního stylu, neboť je dekorují stylizované plastiky koníků. Svůj protějšek nalezl kouřimský soubor na území dnešního Bavorska, v oblasti, která byla zřejmě v té době obývána slovanskými federáty karolínské říše, konkrétně na lokalitě Matzhausen, Ldkr. Neumarkt in Oberpfalz. Opět se zde setkáme s lunicovými náušnicemi s řetízky a s gombíky (jediný nález na území Bavorska), soubor doplňuje filigránový koníček a kolekce větších stříbrných esovitých záušnic. I v tomto případě zacházíme s nejbohatším ženským hrobem v regionu. Obě kolekce lze zařadit do závěru 9. až první třetiny 10. století. Do obdobné skupiny šperků se zvěrným motivem a řetízky patří i náušnice ze ženského hrobu ze hřbitova ženského kláštera v Niedermünsteru v Řezně. Hrob je výjimečný tím, že se na rozdíl od kouřimského, matzhauzenského či pražských nálezů nacházel na hřbitově při kostelní stavbě, kde byl jako jediný opatřen šperky či jakoukoliv jinou výbavou. Odlišný způsob pohřbu i skladba ozdob ukazuje, že tam patrně ležela žena narozená v Čechách, již životní osudy přivedly do metropole nad Dunajem, a kterou pozůstalí uložili k věčnému odpočinku podle tradic a v kroji kmene, z něhož pocházela. Účes a šperky tzv. Kouřimské kněžny, rekonstruováno podle nálezů ze Staré Kouřimi. Kresba K. Vytejčková. Pár lunicovitých náušnic se zoomorfní výzdobou a s řetízky. Řezno-Niedermünster. Podle K. Schwarze. 5

6 Velké příběhy malých předmětů Na Kouřimsku a Kolínsku se snad vůbec nejlépe v rámci Čech dají na základě archeologických poznatků sledovat proměny raně středověké společnosti. Protože ale archeologické nálezy jen zřídkakdy dovedou vyprávět historický příběh konkrétních lidí, je třeba o to pozorněji sledovat výpověď často jen nepatrných předmětů, jimiž se tehdejší lidé obklopovali a které vyjadřovaly jejich společenské postavení, vkus, nebo náboženské představy. Svérázným způsobem se zdobili muži, kteří obývali hradiště na ostrohu nad dnešními Tismicemi. V masovém měřítku jsou zde nalézána ozdobná bronzová, někdy zlacená kování mužského opasku, koňského postroje (faléry kombinované ze železa a bronzu) i jezdeckých pomůcek (bronzové ostruhy, železné udidlo). Tyto odznaky společenského postavení kombinují typově avarské ozdoby s místními či západními vzory. Především ostruhy odlišují obyvatele Tismic od avarských jezdců známých z Panonie, ti totiž poháněli své koně pomocí biče. Obřadní úbor středočeského knížete okolo poloviny 9. století, rekonstruováno podle nálezů z Kolínského hrobu. Nejdůležitějším odznakem společenského postavení je meč s ozdobnými kováními závěsného řemene a ostruhy. Foto O. Kačerovský. Tismičtí však pěstovali i dálkové kontakty západním směrem, o čemž svědčí nález stříbrného denáru Karla Velikého z období před rokem 793. Západní importy jsou ale známy též z tzv. knížecích pohřbů, jež byly odkryty v Kolíně a především na elitním pohřebišti u Libušina jezírka na Staré Kouřimi. Tyto hroby vypovídají o velké prestiži a bohatství, mužské hroby jsou opatřeny symbolickým odznaky moci např. honosnou botkou kopí či praporce, importovanými porýnskými meči, západními typy ostruh, nebo naopak stříbrem plátovaným 6

7 čakanem, který vznik kdesi na východě, možná až v chazarském prostředí. Oproti tomu manželky těchto knížat sledovaly zejména módu vycházející z center Velké Moravy. V souvislosti s honosnými předměty, které se vztahují k duchovním či světským rituálům, nelze nezmínit karolínský kalich z Kolína. Tento původně křesťanský bohoslužebný předmět, jenž vznikl na počátku 9. století možná přímo v Cáchách, se zřejmě darem, či jako kořist dostal do rukou a později též hrobu pohanského knížete. S dnes již neznámými pohanskými obyčeji jistě souviselo též Libušino jezírko na Staré Kouřimi, při jehož břehu byli pohřbíváni významní obyvatelé tamního hradiště. K jejich kultovním zvykům se váže i nález kamenného sloupku s vyobrazením dvou pásů lidských obličejů. Expozice prezentuje špičkové šperkařské práce z 9. a 10. století, mimo jiné jehlici a honosnou kaptorgu z Kouřimi. Foto O. Kačerovský. Odkryté hroby, vlastně někdy náročně vybudované hrobky, na knížecím pohřebišti ve Staré Kouřimi. Podle M. Šolle. 7

8 D Mikroregion Kouřimska na snímku leteckého laserového skenování ukazuje posun regionálního centra století z polohy Stará Kouřim (A) na sídelní polohy století Kouřim sv. Jiří (B) a Kouřim sv. Vojtěch (C), jež nakonec vystřídalo vrcholně středověké město z první poloviny 13. století (D). B A C 10. století: čas proměn Struktura hradišť, která za svými mohutnými hradbami ukrývala rezidence mocných, kultovní okrsky a zřejmě i výrobní či skladovací objekty, prošla za půl tisíciletí svého trvání celou řadou proměn. Nejvýraznější z nich se odehrála před polovinou 10. století, tedy v době, kdy přemyslovská knížata Václav (pozdější zemský patron) a jeho bratr a vrah Boleslav I. začala rozšiřovat svou vládu i mimo území pražské kotliny, kde se na sklonku 9. století zrodila přemyslovská moc. Díky písemným pramenům, z nichž nejautentičtější a nejucelenější svědectví podává tzv. Kristiánova legenda o sv. Ludmile a sv. Václavu, víme, že dramatické události té doby se nevyhnuly ani oblasti Kouřimska. Zde v této době sídlila pospolitost, již historické zprávy označily jako kmen Zličanů. Centrem moci a sídlem jejich knížete byla Kouřim, nepochybně tedy hradiště v poloze Stará Kouřim s knížecím pohřebištěm u Libušina jezírka. Podle Kristiánova vyprávění došlo někdy mezi lety k ozbrojenému odporu Zličanů vůči 8

9 přemyslovskému knížeti, pozdějšímu svatému Václavu. Obě vojska vytáhla proti sobě, Václav si však nepřál všeobecné krveprolití, a proto vyzval zlického vévodu Radslava k osobnímu souboji. Když však k němu mělo dojít, uviděl prý zlický kníže nad Přemyslovcovou hlavou znamení kříže, odhodil daleko zbraň, vrhl se mu k nohám a přísahal mu věrnost. Zlický kníže tak již v této době akceptoval křesťanskou víru. Václav mu ponechal majetky i vládu nad jeho lidem. Své postavení však neuchránil na dlouho. Před polovinou 10. století byla Kouřim dobyta, nejspíše knížetem Boleslavem I. O tomto násilí svědčí mělké pohřby padlých v příkopu hradiště. Vítězní Přemyslovci přesunuli oporu své moci na protilehlý břeh Výrovky, kde se od poloviny 10. století vzmohla dvě nová opevněná centra v poloze u sv. Jiří a u sv. Vojtěcha. Jak samotné jejich názvy napovídají, přišla v této době na Kouřimsko jedna z výrazných inovací přemyslovského státu, tedy křesťanská víra dostupná i širším společenským vrstvám. O obecném přijetí křesťanských rituálů svědčí nejvýmluvněji proměna v pohřbívání: na svatojiřském ostrohu již nebyli mrtví ukládáni do samostatných hrobů s bohatou výbavou demonstrující jejich společenské postavení, nýbrž v jednoduchých, opakovaně užívaných hrobech na hřbitovech při křesťanských svatostáncích. Jazykovité kování k závěsu staromaďarské jezdecké tašky z 1. poloviny 10. století, jež bylo nalezeno na hradišti Kouřim sv. Jiří. Foto L. Svobodová. Pohled na odkrytý hřbitov při kostelíku sv. Jiří. Foto ARUP. 9

10 Opevněná krajina Pro oblast středních Čech (a zejména její východní část) je charakteristický vysoký výskyt pravěkých i raně středověkých výšinných sídlišť a opevněných hradišť. Intenzitu tohoto jevu přibližuje velkoformátová mapa umístěná v centru největší z výstavních místností. Obrazně je tak možno v souvislosti s Kouřimskem a Kolínskem hovořit o opevněné krajině, neboť její ne nepodstatnou část v minulosti obepínaly dlouhé kilometry dřevozemních hradeb. Rekonstrukce mladší fáze hradiště v Klučově. Podle J. Kudrnáče. Výstavba podobných opevnění rozhodně nepředstavovala pro pravěké či raně středověké komunity triviální úkol, vždyť bylo třeba těžit či přemisťovat zeminu, kámen i dřevo v takovém objemu, že by to i dnes představovalo náročný projekt. Samotné budování, udržování i obrana podobných pevností bylo nepochybně důležitým prvkem vytváření povědomí o vzájemné sounáležitosti (nebo naopak rozdílnostech) jednotlivých skupin obývajících v minulosti středočeskou krajinu. Podobnou úlohu pak studium slovanských hradišť (a samozřejmě též jejich hradeb) představovalo a představuje pro naši moderní společnost, jak to ukazuje krátký film Objevená Kouřim z roku 1954, který je možno zhlédnout v předsálí. Život jedné takové hradby (a zejména lidí okolo ní) představuje návštěvníkům výstavy čtyřdílná karikatura v čele výstavního sálu. Na panelech a ve vitrínách umístěných na okraji hlavní výstavní místnosti je představeno osm vybraných raně středověkých hradišť, která ukazují proměny těchto lokalit od 7. do 12. století. Prezentovány jsou tak jedny z vůbec nejstarších hradišť v Čechách (lokality Klučov a Doubravčice a ve své starší fázi zřejmě též Tismice), hradiště 8. a zvláště 9. století, tedy z období historicky doložených českých kmenů (Přistoupim, Radim, Stará Kouřim, Hryzely a Tismice), i hradiště Kouřim Sv. Jiří, jež spadá do horizontu hradů spojených s počátky přemyslovského středověkého státu. 10

11 Jazykovité kování k závěsu staromaďarské jezdecké tašky z 1. poloviny 10. století, jež bylo nalezena na hradišti Kouřim sv. Jiří. Foto L. Svobodová. 11

12 Součást tzv. avarské opaskové garnitury autoři: Naďa Profantová, Jan Hasil s motivem bájného gryfa, grafická spolupráce: Zdeněk Mazač Tismice, okr. Kolín. Vydal Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Foto M. Fikrle. ve spolupráci s Regionálním muzeem v Kolíně roku 2016.