JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ HUDEBNÍ FAKULTA KATEDRA KLÁVESOVÝCH NÁSTROJŮ Hra na varhany B a k a l á ř s k á p r á c e Emanuel Štěpán Petr v kontextu českého varhanářství Autor práce: Jiří Šon Vedoucí práce: Mgr. Petr Lyko, Ph. D. Oponentka práce: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph. D. BRNO 2011

2 BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM ŠON, Jiří. Emanuel Štěpán Petr in the context of the Czech organ. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra klávesových nástrojů, rok 2011, s 30, Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Lyko, Ph.D. ANOTACE Tato bakalářská práce s názvem Emanuel Štěpán Petr v kontextu českého varhanářství pojednává o jednom z nejvýznamnějších českých varhanářů, který ţil na přelomu 19. a 20. století. Uvádím zde jeho ţivotopis a v příloze také téměř kompletní doplněný seznam jeho díla v České republice. V dalších kapitolách rozebírám problematiku vlivu romantismu na české varhanářství, uvádím také několik zajímavých Petrových varhan a popisuji technické zařízení varhan, které od 19. století procházelo velkými změnami. ANNOTATION This thesis entitled Emanuel Štěpán Petr, in the context of the Czech organ deals with one of the greatest Czech organ builders, who lived in the 19th and 20 century. We present here his biography, and nearly complete list of his works in the Czech Republic. In subsequent chapters, I analyze the impact of romanticism on the issue of Czech organ, presents several interesting Petr's organs and organ describe the technical equipment, from 19 to century was undergoing major changes. KLÍČOVÁ SLOVA Emanuel Štěpán Petr, romantické varhanářství, kuţelková vzdušnice, mechanická traktura, Barkerova páka, pneumatická traktura. KEYWORDS Emanuel Štěpán Petr, romantic organ, bowling bladder, mechanical trakture, Barker lever, pneumatic trakture.

3 Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci vypracoval samostatně pouze s pouţitím uvedených pramenů a literatury V Brně, dne 6. května Jiří Šon 3

4 Moje upřímné poděkování patří vedoucímu práce Mgr. Petru Lykovi, Ph.D, paní Daně Markové z Opočna za její neobvykle ochotnou pomoc při hledání materiálů k osobě Emanuela Štěpána Petra, varhanáři Pavlu Barbořákovi za poskytnutí odborných knih a konzultací a také všem, kteří mi poskytli jakékoliv informace a materiály k této práci.

5 Obsah ÚVOD ROMANTISMUS A JEHO VLIV NA ČESKÉ VARHANÁŘSTVÍ POUŢÍVANÉ DRUHY VZDUŠNIC A TRAKTUR V ROMANTICKÉM VARHANÁŘSTVÍ Kuţelková vzdušnice Barkerova páka Pneumatická kuţelková vzdušnice ŢIVOTOPIS EMANUELA ŠTĚPÁNA PETRA VÝBĚR ZAJÍMAVÝCH NÁSTROJŮ Z DÍLNY EMANUELA ŠTĚPÁNA PETRA Varhany v chrámu sv. Ludmily v Praze na Vinohradech Varhany v chrámu sv. Mořice v Kroměříţi Varhany v evangelickém kostele v Jasenné (okres Zlín) Varhany v evangelickém kostele v Liptále (okres Vsetín) Varhany v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Bratřejově (okres Zlín) Vsetín kostel Českobratrské církve evangelické (dolní sbor) SPECIFIKA VARHAN EMANUELA ŠTĚPÁNA PETRA Hrací stůl Traktura Intonace Varhanní skříň Údrţba a servis varhan ZÁVĚR POUŢITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Literatura: Prameny: Internetové zdroje: Pouţité zkratky: Seznam příloh: PŘÍLOHA Příloha č Soupis nástrojů Emanuela Štěpána Petra v Čechách a na Moravě

6 Příloha č Patent Emanuela Štěpána Petra na proces výroby plátů pro varhanní píšťaly Překlad patentu: Příloha č Kopie rodného listu z matriky města Opočna Příloha č Kopie křestního listu z matriky města Opočna Příloha č Fotografie Emanuela Štěpána Petra Příloha č Fotografie Emanuela Štěpána Petra... 47

7 ÚVOD Úvodem této práce bych rád objasnil výběr tématu. Českému varhanářství a jeho osobnostem 17., 18. a počátku 19. století byla v odborné literatuře věnována dostatečná pozornost. Varhanářství trvající přibliţně od 2. poloviny 19. století do 50. let 20. století, které bývá obecně označováno jako romantické, s sebou přináší velmi zajímavý technický i zvukový fenomén. V tomto období také vzniká spousta varhanářských firem, u kterých dosud nejsou zmapovány kompletní záznamy jejich prací. Jedná se např. o Josefa Melzera, Jana Tučka, meziválečnou firmu bratří Schiffnerů a bratří Riegrů, rodinnou firmu Paštiků aj. Jedním z významných představitelů tzv. romantického varhanářství v českých zemích byl i Emanuel Štěpán Petr. Tato práce pojednává o fenoménu tzv. romantického varhanářství, dále přináší informace o ţivotě Emanuela Štěpána Petra a činnosti firmy, kterou zaloţil. Rovněţ popisuje některé jeho zajímavé a významné nástroje. V příloze je uveden jeden z jeho patentů, matriční záznamy a doplněný soupis Petrových nástrojů, nacházejících se na území Čech, Moravy a Slezska.. 7

8 1. ROMANTISMUS A JEHO VLIV NA ČESKÉ VARHANÁŘSTVÍ Nástup romantismu do českých zemí s sebou přinesl velmi výrazné změny v politice, kultuře architektuře, společenském postavení obyvatel a také v hudbě 1, kde se začal uplatňovat tzv. velký romantický orchestr, který svým zvukovým sloţením zásadně ovlivnil i varhany. Ve vrcholném baroku měly varhany hlavní postavení v hudební kultuře, neboť svými zvukovými vlastnostmi byly ideálním nástrojem pro interpretaci sloţité instrumentální polyfonie. Centrem veškerého hudebního dění byly tehdy převáţně kostely a chrámy s výjimkou sídel panovníků a bohatých šlechticů. Barokní varhany byly po zvukové stránce specifické pravidelným disponováním vysokých rejstříků (2 2/3, 2, 1 1/3, 1, ½ ) a tzv. principem samostatných strojů (werk princip), kde kaţdý manuál i pedál je samostatným strojem a má svoji zvukovou korunu 2 v podobě několikařadové mixtury, cimbálu nebo akuty. Jsou zde také obsazeny rejstříky všech tří skupin-retné, jazykové a smíšené. Začátkem 18. století však získává stále větší důleţitost orchestr, coţ souviselo především a hlavně s rozvojem opery, která zhruba od poloviny 18. století získala nadvládu v celé hudební kultuře. Varhany tudíţ ustupují do pozadí, neboť svými výrazovými prostředky jiţ nemohly vyhovovat nově přicházejícímu klasicismu, ve kterém se navíc hudba přesouvá z církevních prostor do koncertních síní, zámků a šlechtických sídel. V klasicismu přišla také změna kompozičního stylu. Místo bohatě propracované polyfonie nastupuje jednoduchá homofonie, ve které se nejvíce uplatňuje sonátová 1 SCHNIERER, Miloš.: Dějiny hudby. Janáčkova akademie múzických umění, Brno 2007 str ŠLECHTA, Milan.: Dějiny varhan a varhanní hudby. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1967 str. 19

9 forma 3, jejíţ myšlenkové stylizace nemohly varhany vyjádřit. Vývoj varhan v tomto období prakticky ustal. Na přelomu 18. a 19. století přišel na veřejnost se svými představami o zvuku varhan teoretik, hudební skladatel a varhaník abbé Georg Joseph Vogler ( ). 4 Jeho vystoupení přineslo tzv. simplifikační systém, který usiloval o zjednodušení varhanního systému především důsledným opomíjením smíšených hlasů. Podle Voglerových zásad jsou rejstříky v manuálech děleny na bas a diskant, jednořadé alikvoty mají niţší stopovou délku (např. 10 2/3, 5 1/3, 3 1/5 ), hluboké stopové řady jsou pouţívány pouze jako kombinační tóny, manuály začínají aţ od F, a proto jsou rejstříky v basové poloze označeny například 6, místo 8 nebo 3, namísto 4. Dále pak kaţdá stopová výška je v manuálu zastoupena pouze jedenkrát, rejstříky jsou děleny podle nástrojových skupin v orchestru - např. I. manuál je principálový, II. flétnový, III. smykavý a IV. jazykový. Všechny manuály jsou zavřeny v ţaluzii. Místo nárazných jazykových rejstříků se pouţívají jazyky průrazné, které se výborně hodí svým měkkým a kulatým tónem. Dochází také k zesílení zvuku tím, ţe měchy jsou přemístěny přímo pod vzdušnice a vzduch jde přímou cestou k nim. Abbé Vogler tímto simplifikačním experimentem bohuţel zničil mnoho starých, zvukově cenných varhan ve střední Evropě, kterou procestoval jako koncertující varhaník. Roku 1801 přijel i do Prahy, kde se zdrţel asi půl roku za účelem konání přednášek. Současně při tom ale také znehodnotil krásný Schwartzův barokní nástroj u sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. I kdyţ se Voglerovy novátorské změny ve zvukové a konstrukční stavbě varhan neujaly zcela přesně a do všech podrobností, přece jenom měly velký vliv na další vývoj varhan, které začaly směřovat svými zvukovými i technickými dispozicemi k co nejpřesnějšímu napodobení orchestru. 5 3 SCHNIERER, Miloš.: Dějiny hudby. Janáčkova akademie múzických umění, Brno 2007 str GROVE MUSIC ONLINE: hbutton_search.x=25&hbutton_search.y=7&hbutton_search=search&source=omo_t237&source=omo _gmo&source=omo_t114&search=quick&pos=1&_start=1#firsthit (citováno ) 5 BĚLSKÝ, Vladislav.: Nauka o varhanách. Editio Bärenreiter, Praha 2000, str. 12 9

10 Raný romantismus přinesl do stavby varhan řadu nových zvukových i technických prvků. Jako celek zůstává zachován pouze principálový sbor. Mixtury se disponují s niţší stopovou délkou a sniţuje se u nich počet řad. Vysoké alikvotní rejstříky (1 1/3, 1 3/5, 1/3 ) jsou nahrazovány základními osmistopými rejstříky, které přispívají k plnosti a hutnosti zvuku 6. Zcela mizí princip samostatných strojů a manuály místo zvukového kontrastu přinášejí pouze dynamické odstupňování, kde I. manuál je ve forte, II. v mezzoforte a III. v pianu. Odstraňují se sólové jazykové rejstříky, které nahrazují rejstříky smykavé. Z jazyků zůstává pouze trompeta, která však získává temnější intonaci. Pedál, který je zbaven všech vysokých rejstříků i mixtur, slouţí uţ jen jako basový základ. Změny se ovšem netýkaly pouze zvukové stránky varhan. Při neustálém zvětšování varhan se hra na ně stávala čím dál obtíţnější. Příčinou byl jednak velký tlak na poměrně malé ventily a také ne vţdy zcela dokonalá konstrukce pák a táhel. Snaha po ulehčení hry vedla k rychlému rozšíření tzv. Barkerovy páky, vynalezené anglickým varhanářem Charlesem Barkerem v roce Zavedením Barkerovy páky se hra na varhany velmi ulehčila, došlo však k malému zpoţdění mezi stiskem klávesy a ozevem tónu. Toto zpoţdění se pak ještě zvětšilo u rourkové pneumatické traktury, kde pracovní vzduch následkem větší délky konduktů potřebuje určitý čas k otevření píšťalového ventilu 7. Vrcholný romantismus vnáší do varhan další podstatné změny. Ideálem celkového zvuku se stává Tutti, které znamená zapojení všech rejstříků a spojek, aby bylo dosaţeno zvukové mohutnosti a plnosti po vzoru orchestru. Pro dosaţení efektivního kontrastu k Tutti se začaly ještě ve větší míře disponovat různé druhy nejjemnějších a nejslabších osmistopých rejstříků (např. Aeolina 8, Vox coelestis 8, Viola 8 aj.). Dynamické rozvrţení manuálů zůstává stejné, mění se však intonace jednotlivých rejstříků nebo rejstříkových skupin. I. manuál dostává velmi silně intonovaný principálový sbor a mixturu. Flétny a kryty se stavěly s širokou menzurou a vysokým 6 ŠLECHTA, Milan.: Dějiny varhan a varhanní hudby. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1967 str BĚLSKÝ, Vladislav.: Nauka o varhanách. Editio Bärenreiter, Praha 2000, str. 38

11 výřezem, aby byl zdůrazněn základní tón. Smykavé rejstříky naopak získávaly úzkou menzuru se silnějším a ostřejším zvukem. Jediným smíšeným alikvotním rejstříkem zůstal široce menzurovaný kornet. 8 trompeta zůstala na své pozici a svým silným a temným charakterem zesilovala zvuk I. manuálu. II. manuál obsahuje většinou pouze principály a flétny v 8 a 4 poloze. III. manuál je spíše smykavého charakteru. Mixtury vedlejších manuálů jsou nahrazeny smykavými mixturami. U menších varhan na vedlejších manuálech mixtury zcela chybí. Roku 1867 vznikla v německém Řezně tzv. ceciliánská reforma, která striktně odmítala jakoukoliv instrumentální i orchestrální hudbu v kostelích a varhany stavěla na úroveň pouze jako doprovodného nástroje 8. Pro liturgické účely stačily varhanám tři dynamické barvy ff pro krátké slavnostní preludium a postludium, mf pro doprovod písní a piano pro krátké mezihry Přestoţe ve druhé polovině 19. století došlo ke zvukovému úpadku, technická stránka varhan naopak získala podstatné zdokonalení v podobě rourkové pneumatiky, která usnadnila hru ještě více neţ Barkerova páka. Zavedením rourkové pneumatiky s kuţelkovou vzdušnicí se zvýšil i tlak ve varhanách aţ na 700 mm vzduchového sloupce. Tím ovšem utrpěla kvalita varhanního tónu. Vliv romantismu se v českém varhanářství prosazoval zpočátku velmi pomalu, protoţe čeští varhanáři dlouho udrţovali klasické tradice. Přestoţe docházelo ke stále většímu zdůrazňování 8 polohy, udrţovalo se klasické schéma alespoň v hlavním manuálu. 9 Přechod k romantickým varhanářským ideálům u nás začal prakticky náhle po roce 1870 pod velkým vlivem ceciliánské reformy, která byla u nás více uznávána a podporována neţ v jiných zemích. Téměř ihned se začaly stavit varhany v duchu této reformy a veškeré charakteristické rysy německých romantických nástrojů se začaly projevovat i u nás. Tendence romantického varhanářství se u nás projevily s velkou horlivostí, coţ na jednu stranu přineslo kvalitní nové nástroje, 8 NĚMEC, Vladimír.: Pražské varhany. František Novák, Praha II 1944 str ŠLECHTA, Milan.: Dějiny varhan a varhanní hudby. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1967 str

12 současně však došlo k nenávratnému zničení starých barokních varhan, které byly nevhodně zvukově upraveny podle dobového trendu. Díky pozdnímu nástupu romantických vlivů do českého varhanářství se tyto tendence u nás udrţely zhruba aţ do 50. let 20. století.

13 2. POUŢÍVANÉ DRUHY VZDUŠNIC A TRAKTUR V ROMANTICKÉM VARHANÁŘSTVÍ Období romantismu přineslo kromě prudkého rozvoje techniky také i nové poţadavky na zvukový ideál varhanního nástroje. Hledaly se nové cesty zdokonalování, především varhanní traktury, aby se usnadnila hra a umoţnilo provádět pomocí lehce ovladatelného rejstříkového zařízení náhlé zvukové změny a rozezvučet různý počet rejstříků. Varhany se zásuvkovými vzdušnicemi a mechanickou trakturou nebyly schopny vyhovět moderním poţadavkům tehdejší doby Kuţelková vzdušnice Zhruba v polovině 19. století nastupuje téměř u všech evropských varhanářských firem výroba kuţelkové vzdušnice, která měla i při mechanické traktuře výhody v tom, ţe stisk kláves byl velmi lehký a rejstříkové zařízení bylo snadno ovladatelné. V roce 1873 varhanářský závod Bratři Riegrové začal pracovat na zdokonalení kuţelkové vzdušnice, kterou později přivedl k vysoké dokonalosti. 11 Pro výrobce kuţelkových vzdušnic bylo nutné uplatnit nové technologické postupy. Jako materiálu pro výrobu vzdušnic bylo pouţíváno borového dřeva. Veškerá vrtání byla vypalována ţhavými ocelovými tělesy kvůli zmenšení tření proudícího vzduchu. 12 Traktura varhan se vyráběla z velké části mechanická s dřevěnými abstrakty. Rejstříkové zařízení bylo zpočátku čistě mechanické, později pneumatické, coţ umoţňovalo snadné ovládání rejstříků, zavedení kolektivního zařízení (P, MF, F, Pleno), volné kombinace do hracího stolu a také crescendo válec. 10 NĚMEC, Vladimír.: Pražské varhany. František Novák, Praha II 1944 str MORYS, Přemysl.: Základy stavby varhan-iii. díl Vzdušnice, rozvod a usazení vzdušnice s rejstříkovou kancelou. Závodní škola práce, Varhany Krnov 1982 str Tamtéž 13

14 U malých (jednomanuálových) nástrojů se pouţívala jednoduchá vzdušnicová relé. U nástrojů větších se pouţívalo vţdy dvojitého relé, které zajišťuje rychlejší a spolehlivější funkci celé vzdušnice. 13 Pro kuţelkovou vzdušnici s mechanickou trakturou se pouţíval tlak vzduchu obyčejně kolem 800 Pa (přibliţně 80 mm vodního sloupce), pro pneumatickou kuţelkovou vzdušnici se dodnes pouţívá tlak Pa. Kuţelková vzdušnice prodělala sloţitý vývoj a přesto, ţe dnešní zdokonalená zásuvková vzdušnice daleko předčí vzdušnici kuţelkovou, má pouţívání kuţelkové vzdušnice i dnes své opodstatnění Barkerova páka Barkerova páka je jakýmsi přechodem od mechanické traktury k pneumatické. Stavbou nástrojů s neustále se zvyšujícím počtem rejstříků se zvětšovala i fyzická námaha hráče. Pokud se zvětšuje počet rejstříků na jedné vzdušnici, ať zásuvkové nebo kuţelkové, zvětšují se u zásuvkové vzdušnice tónové ventily co do velikosti, a tím i tlak na ně a síla potřebná k jejich otevření. U kuţelkové vzdušnice se opět zvětšuje počet kuţelek, délky zvedacích pák a hřídelek a roste také počet úhelníků a převodů. Tím se zvětšuje také potřebná síla k obsluze funkčních mechanismů celé soustavy. Dále také mechanické spojky v hracím stole vyţadují zvětšení potřebných sil k ovládání mechanické traktury. Proto bylo nutno zmenšit námahu potřebnou ke hře na mechanické varhany pomocí tlakového vzduchu, který je ve varhanách k dispozici. Roku 1832 vynalezl anglický varhanář Charles Barker zařízení, jemuţ říkal pneumatická páka. Toto zařízení svým důmyslným zpracováním a konstrukcí zcela odstranila velkou fyzickou námahu hráče Tamtéž 14 BĚLSKÝ, Vladislav.: Nauka o varhanách. Editio Bärenreiter, Praha 2000, str. 38

15 2. 3. Pneumatická kuţelková vzdušnice Pneumatické kuţelkové vzdušnice byly zprvu vyráběny s klínovými míšky na tónových kancelách a relé. Na výrobu klínových míšků se pouţívalo jemné štípené kůţe. Později se místo míšků začalo pouţívat membrán ze speciální, velmi tenké a nepropustné blány, čímţ se značně zpřesnil chod pneumatické traktury. Pneumatická kuţelková vzdušnice se od mechanické kuţelkové vzdušnice liší pouze v tom, ţe zvedací hřídelky jsou nahrazeny tónovými kancelami. Na nich jsou přilepeny membrány z jemné blány, které mají za úkol zvedat kuţelky. 15 Tónové kancely jsou v podstatě dřevěné čtyřhranné trubice, na jednom konci uzavřené a druhým koncem jsou otvory napojeny na sekundární část dvojitého pneumatického relé. Kuţelková pneumatická vzdušnice má k ovládání tónové části tzv. dvojité pneumatické relé, jehoţ primární relé je napojeno pomocí trubiček přímo na hrací stůl. Sekundární relé má vývody do tónových kancel. Relé je na vzdušnici kvůli tomu, aby zjednodušilo celé pneumatické vedení. Jinak bychom museli vést ke kaţdému tónu vzdušnice tolik trubiček, kolik má manuál této vzdušnice rejstříků. 16 Relé je vlastně jakýmsi posilovačem, který dodává pro správnou funkci zvedání kuţelek na vzdušnici nejen potřebné mnoţství a tlak vzduchu, ale umoţňuje pouţít na vzdušnici libovolné mnoţství rejstříků. Avšak pouze jen omezeně. Při velkém mnoţství rejstříků se značně prodluţují tónové kancely a zvětšuje se počet membrán, coţ způsobuje jejich pomalé plnění a tím následně špatnou funkci vzdušnice. V takových případech se relé umísťuje doprostřed vzdušnice a tím se tónová kancela změní na dvě kancely 15 MORYS, Přemysl.: Základy stavby varhan-iii. díl Vzdušnice, rozvod a usazení vzdušnice s rejstříkovou kancelou. Závodní škola práce, Varhany Krnov 1982 str Tamtéž 15

16 poloviční délky a umoţní se přívod vzduchu do nich ze dvou stran sekundárního relé, coţ má výhodu v lepším plnění membrán ŢIVOTOPIS EMANUELA ŠTĚPÁNA PETRA Emanuel Štěpán Petr byl jedním z nejvýznamnějších českých varhanářů koncem 19. a počátkem 20. století 18. Dle křestního listu se narodil se 25. prosince 1853 v Opočně jako syn místního kantora Jana Petra jeho manţelky Alţběty 19, roz. Šumpikové. Vyučil se v nedaleké Dobrušce u Františka Jiráska a dále se zdokonaloval u praţských varhanářů Karla Eisenhuta i Heinricha Schiffnera. Při cestách po zahraničí pracoval mimo jiné v polské Wroclavi. Z nepodloţených informací se také uvádí i to, ţe pobýval nějakou dobu u jednoho z nejslavnějších francouzských varhanářů 19. století Aristida de Cavaillé-Colla 20 Samostatně pracoval jiţ od roku V roce 1881 zaloţil v Praze dílnu se sídlem nejprve v Karlíně a od roku 1882 na Ţiţkově v Chodské ulici, 22 ze které se v krátké době stal vedle podniku H. Schiffnera největší varhanářský závod v Praze s širokým okruhem působnosti. Za více neţ 40 let trvání Petrovy dílny vyšlo z jeho ruky celkem 351 varhan 23 od jednomanuálových nástrojů o několika málo registrech aţ po velké chrámové varhany se třemi manuály a několika desítkami registrů, od nástrojů s čistě mechanickou hrací a rejstříkovou traktrou přes nástroje s tzv. Barkerovou pákou aţ po varhany s čistě pneumatickou trakturou. Z nejvýznamnějších nástrojů Emanuela Štěpána Petra můţeme zmínit varhany v kostele sv. Ludmily v Praze na Vinohradech (1898, III/46), sv. 17 MORYS, Přemysl.: Základy stavby varhan-iii. díl Vzdušnice, rozvod a usazení vzdušnice s rejstříkovou kancelou. Závodní škola práce, Varhany Krnov 1982 str (citováno ) 19 Viz. příloha č. 4 - křestní list 20 Ústní sdělení pražského varhanáře Víta Čespíra 21 HORÁK, Tomáš.: Varhany a varhanáři Jičínska. Regionální muzeum a galerie v Jičíně 2008 str Ústní sdělení varhanáře Víta Češpíra 23 MYŠKA, Rudolf.: Varhany v Praze. Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s str. 229

17 Cyrila a Metoděje v Praze Karlíně (1898, III/61), sv. Mořice v Kroměříţi (1910, III/46), sv. Ignáce v Praze (1912, II/50), sv. Prokopa v Praze na Ţiţkově (1912, III/42), dále nástroje v Klatovech, Jičíně, Hořicích, Roudnici nad Labem, Čáslavi, Plzni a jinde. 24 Kromě českých zemí postavil Petr několik desítek varhan v Polsku, Rumunsku, Rusku a také v zámoří. V jeho dílně se vyučila řada varhanářů, z nichţ se posléze stali jeho kmenoví zaměstnanci, kteří přispívali k dobrému jménu firmy. Emanuel Štěpán Petr měl nesporně velký talent. Jiţ jeho současníci oceňovali jeho intonérské a ladičské schopnosti. Kromě toho byl i velmi ctiţádostivý, vynalézavý a nepochybně podnikatelsky zdatný. Neváhal jít do tvrdých konkurenčních sporů, patentoval řadu vynálezů nejen v rámci habsburské monarchie, ale i v Německu, Francii a Anglii. Účastnil se řady výstav, z nichţ si přiváţel různá ocenění (mimo jiné státní diplom na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891). Byl jmenován příseţným znalcem císařsko-královského Zemského soudu v Praze a byl činný i veřejně jako dlouholetý člen výboru Obecné jednoty Cyrilské a Ředitelství křesťanské akademie. Emanuel Štěpán Petr zemřel v Praze dne 26. února 1930 ve věku 77 let. Téhoţ roku firmu převzali dva jeho spolupracovníci Jan Frýdl a Matěj Pomahač, ale jiţ pod svými jmény TOMŠÍ, Lubomír, LUKEŠ, Jan, TOMÍČEK, Jan, UHLÍŘ, Václav.:Historické varhany v Čechách. Nakladatelství Libri 2000 str HORÁK, Tomáš.: Varhany a varhanáři Jičínska. Regionální muzeum a galerie v Jičíně 2008 str

18 4. VÝBĚR ZAJÍMAVÝCH NÁSTROJŮ Z DÍLNY EMANUELA ŠTĚPÁNA PETRA Pro tuto kapitolu jsem zvolil popis několika nástrojů, které patří mezi Petrovy největší varhany u nás, ale také všechny varhany, které se nacházejí nejblíţe mému rodišti, coţ je okres Zlín a Vsetín Varhany v chrámu sv. Ludmily v Praze na Vinohradech Varhany byly dokončeny pět let po dostavbě kostela sv. Ludmily v roce Byl to tedy první nástroj postavený v tomto kostele a zachoval se v původní podobě aţ dodnes. Jejich kolaudace proběhla 3. října Varhany stojí na hlavním kůru v bohatě vyřezávané dubové skříni v novogotickém stylu a absolutně korespondují s ostatním interiérem. Není vyloučeno, ţe na návrhu skříně se podílel architekt kostela Josef Mocker. V prospektu stojí původní cínové píšťaly, které unikly válečné rekvizici drahých kovů v roce Varhany v kostele sv. Ludmily mají opusové číslo 117. Na třech manuálech a pedálu se nachází celkem 46 rejstříků. Traktura je mechanická s Barkerovou pákou. Jejich vzácnost je umocněna především tím, ţe ze čtyř dochovaných Petrových třímanuálových nástrojů v naší republice je v nejpůvodnějším stavu. V Praze ještě existují dva Petrovy nástroje této velikosti, z nichţ jeden je nyní v demontovaném stavu v kostele Sv. Ignáce na Karlově náměstí, kde část je jiţ skladováním zničena a zřejmě nekompletní. Druhé varhany, nyní v havarijním stavu, nejsou úplně dílem Petrovým, ale přebudovaným nástrojem Josefa Predigera v kostele Sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí. Třetí třímanuálový Petrův nástroj je v kostele Sv. Mořice v Kroměříţi, kde však došlo při opravě před přibliţně deseti lety k některým nevhodným změnám. Více Petrových varhan této velikosti neexistuje. Varhany u sv. Ludmily jsou tedy unikátem. I proto byly zapsány do seznamu chráněných kulturních památek ČR.

19 Dispozice varhan 26 I. manuál II. manuál III. manuál pedál Principál 16 Bourdon 16 Principál Principál 16 houslový. 8 Principál 8 Principál 8 Kryt jemný 8 Subbas 16 Kryt 8 Kvintadena 8 Flétna jemná 8 Violone 16 Flétna Flétna 8 Aeolina 8 Salicet 16 harmonická 8 Viola alta 8 Salicionál 8 Vox coelestis 8 Kvinta 10 2/3 Roh lesní 8 Gamba 8 Oktáva 4 Oktávbas 8 Kvinta 5 1/3 Oktáva 4 Flétna jemná 4 Kryt 8 Oktáva 4 Flétna 4 Pikola 2 Cello 8 Flétna Houslovka 4 Mixtura 2 2/3 2x Salicet 8 harmonická 4 Roh lesní 4 Oktáva 2 Vox humana 8 Pozoun 16 Kornet 4 4x Mixtura 2 2/3 4x Mixtura 2 2/3 4- Klarinet 8 6x Cimbál 2 Trompeta 8 Spojky: I/II, III/II, I/P, II/P Pevné kolektivy: Pleno I, Pleno II, Piano, Mezzoforte, Forte, Tutti Další pomocná zařízení: Volná kombinace, Rejstříkové crescendo (válec), Ţaluzie III. manuálu Varhany mají krásný a mohutný zvuk a jsou názorným příkladem ideálu romantických nástrojů a dokladem Petrova intonačního mistrovství. Stav nástroje v současnosti vyţaduje generální opravu, a proto bylo zřízeno občanské sdruţení, které bude tuto opravu finančně podporovat. 26 Vlastní prohlídka nástroje dne

20 4. 2. Varhany v chrámu sv. Mořice v Kroměříţi Varhany v chrámu sv. Mořice v Kroměříţi patří mezi jedny z největších nástrojů Emanuela Štěpána Petra v České republice. Tento nástroj postavený do původní skříně varhanáře Jakuba Deutschmanna v roce nese opusové číslo 165 a má na třech manuálech s pedálem celkem 46 rejstříků. Do nového nástroje pouţil Emanuel Štěpán Petr 16 rejstříků z původních Deutschmannových varhan. 28 Traktura je pneumatická tlaková, ovšem vzdušnice jsou výpustkové. Rozsah manuálů je C - f 3, 54 tónů, pedálu C - d 1, 27 tónů. Hrací stůl stojí volně na vyvýšené plošině těsně pod varhanní skříní. Varhaník je při hře otočen čelem k oltáři, coţ je praktické zvláště při doprovodu liturgie. Mohutná varhanní skříň je neogotická, štafírovaná a místy i tapetovaná. Prospektové píšťaly jsou vyrobené z cínu. V roce 1990 bohuţel došlo k přestavbě v duchu pseudobaroka varhanářem Josefem Stavinohou z Valašské Bystřice. Byly přidány některé dvoustopé hlasy, Cimbál na I. manuálu a také 4 Chorálbas v pedálu. Problém představovaly zvláště zborcené nohy prospektových píšťal. Touto opravou měl být pověřen závod Varhany Krnov. K tomu však z neznámých důvodů nedošlo a firma Josefa Stavinohy poškozené píšťaly zlikvidovala. 29 Kolaudace varhan proběhla Nástroj slouţí jak pro liturgické, tak i pro koncertní účely. Probíhají zde varhanní koncerty studentů Konzervatoře Pavla Josefa Vejvanovského a taktéţ varhanní recitály v rámci festivalu soudobé hudby Forfest. Varhany mají docela pěkný plný zvuk, který dobře vyniká zvláště v prostředí gotického chrámu. Bohuţel je však znát necitlivý zásah do dispozice, který se projevuje hlavně při hře na Pleno nebo Tutti, kdy jsou slyšet především vysoké a ostře naintonované rejstříky, které běţně nebyly součástí romantických dispozic. V současné době jsou varhany v poměrně dobrém stavu. 27 SEHNAL, Jiří.: Barokní varhanářství na Moravě: díl 2. Varhany. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2004 str SEHNAL, Jiří.: Barokní varhanářství na Moravě: díl 2. Varhany. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2004 str Tamtéž

21 Dispozice: 30 I. manuál II. manuál III. manuál pedál Principál 16 Bourdon 16 Kryt jemný 16 Contrabas 32 Principál 8 Principál 8 Principál 8 Subbas 16 Corno 8 Viola d Gamba 8 Flétna rourková 8 Violonbas 16 Flétna harmonická Salicionál 8 Kryt jemný 8 Bourdonbas 16 8 Kryt 8 Flétna koncertní 8 Aeolina 8 Kvintbas 10 2/3 Viola da alta 8 Dolce 8 Vox coelestis 8 Oktávbas 8 Kvinta 5 1/3 Kvintadena 8 Oktáva 4 Bordun 8 Oktáva 4 Oktáva 4 Flétna 4 Chorálbas 4 Flétna 4 Flétna 4 Mixtura 2 2/3 2x Pozoun 16 Oktáva 2 Oktáva 2 Hoboj 8 Mixtura 2 2/3 4x Mixtura 2 2/3 3x Cimbál 2 3x Klarinetto 8 Tromba 8 Corneto 4 4x Spojky: I 16, I 4, II 4, III 4, II/I 4, II/I 8, III/I 8, III/II 8, I/P 8, II/P 8, Pevné kolektivy: Piano, Mezzoforte, Forte, Pleno, Tutti Další pomocná zařízení: Ţaluzie pro III. manuál, Crescendo válec, Anulátor pedálu, Tremolo III. manuálu Varhany v evangelickém kostele v Jasenné (okres Zlín) Tyto jednomanuálové varhany postavil Emanuel Štěpán Petr v roce jako svůj 169. opus. Nástroj má 12 rejstříků, pneumatickou hrací i 30 Vlastní prohlídka varhan dne

22 rejstříkovou trakturu s kuţelkovou vzdušnicí. V 90. letech proběhla generální oprava a rekonstrukce, při které byla zhotovena nová pedálová klaviatura. Tyto práce provedl varhanář Stanislav Bíca z Prahy. Nástroj má velice kvalitní dispozici, která nese především romantické prvky, ovšem nalezneme zde několik dvoustopých rejstříků a velmi pěkně intonovanou tercii, coţ u typicky romantických varhan není zcela obvyklé. Nutno podotknout, ţe celá dispozice je původní. V současné době je nástroj ve velmi dobrém stavu. Varhany jsou velmi vkusně a příjemně naintonovány, při hře nedochází ke zpoţděnému ozevu tónů, i kdyţ je hrací stůl umístěn poměrně daleko od skříně. Tutti zní plně a uceleně. Tento nástroj opět dokazuje vysokou kvalitu práce jednoho z našich nejvýznamnějších romantických varhanářů. Dispozice: 32 Manuál Pedál Pevné kolektivy Principál 8 Subbas 16 piano Flétna 8 Oktávbas 8 mezzoforte Kryt 8 forte Salicionál 8 Spojky pleno Oktáva 4 spojka oktávová 4 Flétna 4 spojka oktávová 16 Superoktáva 2 spojka pedálová 8 Flétna 2 spojka pedálová 4 Tercie 1 3/5 Mixtura 1 3/5 31 ŠEVČÍK, Bohumil.: Varhany na jihovýchodní Moravě. In: Zprávy Oblastního muzea v Gottwaldově 1985, str Vlastní prohlídka nástroje dne

23 4. 4. Varhany v evangelickém kostele v Liptále (okres Vsetín) Tento nástroj postavila Petrova firma v roce 1906 jako svůj 167. opus. Varhany i se skříni se na kůru kostela zachovaly v nezměněné podobě do současnosti. Mají jeden manuál, 11 rejstříků, hrací trakturu s Barkerovou pákou, rejstříkovou pneumatickou trakturu a kuţelkovou vzdušnici. Jsou vsazeny do vkusné skříně, jejíţ návrh odsouhlasil stavitel kostela Josef Zlatohlávek z Vídně. Hrací stůl je umístěn uprostřed prostorného kůru kostela. Tónový rozsah manuálu C-f 3, pedálu C-d 1. Z pomocných zařízení jsou k dispozici 4 pevné kombinace, které jsou citlivě odstupňovány. 33 Varhany v roce 1963 ladili, čistili a intonovali pracovníci závodu Varhany v Krnově. Dle archivních pramenů poté nebyl po následujících 32 let opravován, pouze čištěn. V roce 1988 provedl generální opravu varhanář Jiří Vaculín ze Vsetína (oprava pneumatické části traktury, čištění a ladění). V roce 2007 byla provedena zatím poslední generální oprava nástroje, kterou byla pověřena varhanářská firma Poukar Eliáš. Varhanáři provedli opravu pneumatické traktury, varhany byly vyčištěny, naladěny a především ošetřeny proti dřevokaznému hmyzu. Oprava si podle vyjádření místního faráře Jana Hudce vyţádala částku asi Kč. Varhany mají příjemný hutný zvuk a na svoji velikost jsou i překvapivě dost silné. V současné době jsou ve velmi dobrém stavu. Jedná se o zdařilý romantický nástroj s kvalitním řemeslným zpracováním, který i po 100 letech provozu dělá svému tvůrci dobré jméno. V době vzniku za něj farnost dle nalezené stvrzenky zaplatila 3240 K Vlastní prohlídka nástroje dne FÚ Liptál.: bal. 13. R-III-F/4 Varhany v Domažlicích (navrh) + Účet pro evangelický sbor v Liptále. Uloženo na faře v Liptále. 23

24 Dispozice: 35 Manuál: Pedál: Pevné kolektivy: Principál 8 Subbas 16 Piano Flétna 8 Oktavbas 8 Mezzoforte Kryt 8 Forte Salicionál 8 Spojky: Pleno Gamba 8 Pedálová spojka Anullator pedálu Vox coelestis 8 Spojka oktávová 4 Oktáva 4 Spojka suboktávová 16 Flétna 4 Mixtura 2 2/3 3x Varhany v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Bratřejově (okres Zlín) Zajímavou a poněkud pohnutou historii má nástroj opus č. 140, který se nachází v obci Bratřejov na Zlínsku. Jak vyplývá z farní kroniky ve Vizovicích, pod které Bratřejov územně spadá, získala farnost roku 1976 vyřazené dvoumanuálové varhany z Poličky. Uvedený nástroj byl roku 1901 původně postaven pro gymnaziální kapli sv. Václava. Varhany mají 2 manuály, mechanickou trakturu a kuţelkovou vzdušnici. V současné době disponují 13 rejstříky. (Původně bylo v dispozici 15 rejstříků). Při instalaci na kůr bratřejovského kostela byla upravena skříň původních varhan, která byla vyvýšena na konzoly. Původní varhany byly odstraněny, ale bylo pouţito některých dřevěných dílů ve varhanách současných. Neví se jistě, zda bylo pouţito i původního píšťalového fondu. V tomto stavu varhany slouţily aţ do roku 1997, kdy byla provedena oprava varhanářem Karlem Hajmanem z Brna. 35 Vlastní prohlídka nástroje dne

25 Byla provedena změna dispozice prvního manuálu: původní Burdon 16, byl nahrazen Flétnou 4 ; Roh anglický 8 byl odstraněn a nahrazen Superoktávou 2 Ve druhém manuálu byl Portunál 8 nahrazen Lesní flétnou 2. Z varhan bylo odstraněno tremolo, které bylo dle mínění varhanáře nevhodné, ale nebylo vybudováno nové. Změna dispozice nebyla šťastná. Varhanář byl veden úmyslem upravit romantickou dispozici nástroje na současné poţadavky, ale dělat z ryze romantického nástroje pochybný kompilát plný flétnových hlasů, nebylo zcela rozváţné. Varhanář v závěrečné zprávě k tomu uvedl: Jedná se o dvoumanuálové mechanické varhany s kuželkovými vzdušnicemi. Tyto varhany byly složeny ze asi ze 3 různých starších varhan ( ) Protože píšťaly ve varhanách byly pomíchané, takže žádný rejstřík neodpovídal svému názvu, bylo nutné varhany celkově předisponovat a intonačně přizpůsobit velikosti a akustice kostela. 36 Zůstává záhadou, co varhanář provedl s odstraněnými píšťalami. V závěrečném vyúčtování není uvedeno, ţe by byly vzaty jako protihodnota či nějak jinak zaúčtovány. Coţ nevrhá dobré světlo na práci uvedeného varhanáře. V roce 2007 byly varhany vyčištěny a naladěny a v roce 2009 byly svépomocí doplněny chybějící lavičky do prvního manuálu. Dispozice: 37 I. manuál II. manuál pedál Principál 8 Kryt jemný 8 Subbas HAJMAN, Karel.: Kolaudační zpráva varhan v Bratřejově. Brno Uložena na faře ve Vizovicích. 37 Vlastní prohlídka nástroje dne

26 Flétna 8 Vox coelestis 8 Oktávbas 8 Oktáva 4 Salicionál 8 spojky Burdon 4 Roh 4 I/II, I/P Roh anglický 2 Portunal 2 pevné kolektivy Mixtura 2 2/3 2x piano, forte, pleno Vsetín kostel Českobratrské církve evangelické (dolní sbor) Současný nástroj postavil v roce praţský varhanář Emanuel Štěpán Petr jako svůj opus 101. Jedná se o dvoumanuálové varhany s mechanickou trakturou a kuţelkovou vzdušnicí. K dispozici je 18 rejstříků. Tónový rozsah manuálu C-f 3, pedálu C-d 1. Hrací stůl je v těsné blízkosti zábradlí kůru a je spolu s varhanní skříní situován uprostřed kůru. Podle vyjádření místního faráře nebyla na varhanách minimálně za posledních 16 let provedena ţádná údrţba ani ladění. I přes velmi zanedbanou údrţbu jsou varhany v poměrně dobrém stavu. Intonace varhan je velmi pěkná, to samé se ale nedá říct o ladění. Ţaluzie hracího stolu se dá otevřít pouze s vynaloţením velké síly. Mechanika manuálů a pedálu by potřebovala seřídit. Při prohlídce nástroje byly nalezeny stopy aktivního červotoče. Nástroj je nutno po letech důkladně vyčistit a naladit, aby mohl dále slouţit svému účelu. Je třeba s podivením konstatovat, ţe aţ na malé technické závady jsou v tak překvapivě dobrém stavu. Varhany disponují poměrně velkorysou romantickou dispozicí. Mají majestátní pleno a díky výborné akustice kostela taky nosný zvuk. Rejstříky mají pěkné barvy a velmi dobře se spolu pojí. Vedle původních rejstříkových manubrií je vyveden ještě jeden, u kterého nebyla zjištěna jeho činnost, ale 38 Evangelický sbor Vsetín.: Památeční knížečka o stavu věcí církevních v evang. a.v. sboru Vsetínském. Presbyterstvo evangelického sboru ve Vsetíně, Vsetín 1898, s. 3.

27 pravděpodobně se jednalo o spínač tremola. 39 Nástroj je postaven do vkusné skříně s novogotickými prvky. Ventilátor se nachází ve zvukotěsné skříni navíc ještě umístěné v samostatné místnosti za varhanní skříní, která je od prostoru kůru oddělena dveřmi, proto svým chodem neruší hru na nástroj. Zásobník vzduchu je součástí varhanní skříně. Dispozice nástroje: 40 I. manuál II. manuál Pedál Pevné kolektivy Burdon 16 Principál houslový 8 Subbas 16 Piano Principál 8 Kryt jemný 8 Violon 16 Mezzoforte Roh 8 Salicionál 8 Oktávbas 8 Forte Fléta 8 Vox coelestis 8 Violoncello 8 Pleno Gamba 8 Fugara 4 Spojky Oktáva 4 Doublette 2 2/3 Manuálová Fléta 4 Pedálová Mixtura 2 2/3 39 Existenci dodatečně přidaného tremola zmiňuje ve své dokumentaci Ševčík, který navíc uvádí Barkerovu páku, která však nebyla objevena při prohlídce nástroje dne a která tam patrně nikdy neměla své místo. ŠEVČÍK, Bohumil (1985).: Vsetín dolní evangelický sbor. Signatura Vlastní prohlídka nástroje dne

28 5. SPECIFIKA VARHAN EMANUELA ŠTĚPÁNA PETRA Hrací stůl Hrací stoly vynikají precizním řemeslným zpracováním. 41 Jsou vyrobeny především z měkkého dřeva. Dílna Emanuela Štěpána Petra vyráběla jednotný typ hracích stolů, který se vyznačoval několika znaky: Rejstříková manubria byla ve formě táhel (i u pneumatické traktury) Spojky a pevné kolektivy u mechanické traktury byly ve formě malých pedálů, které byly umístěny na podélné desce nad pedálnicí. U pneumatické traktury se pevné kolektivy zpravidla umísťovaly na manubria. Ţaluzie byla většinou umístěna v pravé části hracího stolu nad pedálnicí a ovládala se rovněţ pedálem, který ovšem nebyl plynule regulovatelný jako u moderní ţaluzie, nýbrţ měl pouze ve střední části své dráhy zaráţku, kde byla ţaluzie otevřená na polovinu Traktura Emanuel Štěpán Petr pouţíval ve svých varhanách zpočátku mechanickou trakturu s kuţelkovou vzdušnicí, která byla občas nahrazena Barkerovou pákou. Přibliţně od roku 1904 Petrova firma více aplikovala výrobu pneumatická traktury s kuţelkovou nebo výpustkovou vzdušnicí. Všechny druhy vzdušnic a traktur se vyznačovaly kvalitním řemeslným zpracováním a 41 TOMŠÍ, Lubomír, LUKEŠ, Jan, TOMÍČEK, Jan, UHLÍŘ, Václav.:Historické varhany v Čechách. Nakladatelství Libri 2000 str. 196

29 vysokou trvanlivostí jednotlivých dílů 42, u pneumatické traktury zvláště taštiček, míšků a membrán, které zajišťovaly téměř bezporuchový chod bezmála 100 let Intonace Petrovy varhany snad nejvíce vynikaly výbornou intonací jednotlivých i celých skupin rejstříků. Tato skutečnost je s největší pravděpodobností zapříčiněna Petrovým pracovním pobytem u francouzského varhanáře Aristida de Cavaillé-Colla. Velmi kvalitní intonaci nesou zejména jeho smykavé a kryté rejstříky, konkrétně Salicionál, Gamba Vox coelestis a různé druhy Krytů. Ze samotných názvů rejstříků je třeba zmínit např. Roh anglický, který se u Petra řadí do skupiny smykavých rejstříků a nikoliv do jazykových, jak by se dalo podle názvu předpokládat Varhanní skříň Varhanářská firma Emanuela Štěpána Petra stavila varhanní skříně dvojího typu. V prvním případě se jednalo se o skříň, která byla rozdělena do tří (u větších nástrojů i více) obloukových píšťalových polí oddělených pilastry s typickými klasicistními liniemi. Koruna prospektu byla většinou zakončena bohatší řezbou a popřípadě kříţem. Druhá varianta Petrových varhanních skříní spočívala také v rozdělení prospektu na několik částí, ovšem s pseudoantickým trojúhelníkovým portálem nebo pseudogotickým lomeným obloukem. Oba typy skříní byly jednolité a nevystupovaly do prospektu. Při přestavbě nástrojů docházelo k tomu, ţe nový nástroj byl postaven do staré skříně, která mohla být uvnitř nebo vně upravena podle potřeby. 42 Vlastní prohlídka několika Petrových nástrojů 43 Ústní sdělení varhanáře Pavla Barbořáka ze dne

30 5. 5. Údrţba a servis varhan Jistým problémem u Emanuela Štěpána Petra byl servis, opravy a údrţba varhan, které postavil. Citace z dopisu prosetínského faráře (Prosetín u Olešnice) evangelickému sboru v Huslenkách na Vsetínsku: Velevážený pane faráři. Račte laskavě prominouti, že jsem spěšně nepodal zprávy o varhanách firmy p. Urbanovy. Dotazník Váš pro p.uč. Plachého jsem totiž založil a nemohl ho hned nalézt. Ale račte být ubezpečen, že varhany jsou dobré. ( ) Zvuk je velice příjemný. Principál má krásný plný zvuk, gamba je skvělá, salicionál jemný. Ovládání rejstříků i kombinací je nadmíru snadné, ozev tónu okamžitý, celý stroj veskrze solidně zpracován. Každému se zamlouvají. Cena je velmi nízká. My máme zcela jiné rejstříky než si přejete Vy a při našich 9 rejstřících cena 2550 kor. není vysoká. Petr žádal 3600 K za 9 rejstříků a jak slyším odevšad, varhany postaví, a dál se o ně nestará. 44 Jak jiţ bylo řečeno, Petrovy nástroje se vyznačovaly a dosud vyznačují velkou technickou i zvukovou kvalitou. Je proto aţ s podivem, ţe firma tak vysokých kvalit nebyla schopna udělat dostatečný záruční i pozáruční servis FÚ Huslenky.: Sig. 12, pořadové číslo 63. Korespondence mezi farním úřadem Huslenky a Prosetín. Uloženo na faře v Huslenkách. 45 K tomuto tvrzení je k dispozici jako přímý důkaz pouze tento citát z dopisu, ve kterém samotný prosetínský farář říká, že tuto informaci odevšad slyší. Z toho usuzuji, že ani on tuto informaci neměl nikde písemně či jinak podobně ověřenou. Jiné přímé důkazy bohužel nebyly nalezeny.

31 ZÁVĚR Varhanářská firma Emanuela Štěpána Petra reprezentovala ve své typ jedné z největších varhanářských dílen, která zaměstnávala několik desítek pracovníků (přesný počet ovšem nebyl zjištěn). V konkurenci varhanářských firem na přelomu 19. a 20. století byla hlavně díky svému zakladateli velmi progresivní a úspěšná, o čemţ svědčí skutečnost, ţe za 50 let své existence firma vyprodukovala přes 350 nástrojů. Většina těchto nástrojů do dnešní doby funguje spolehlivě a svým řemeslným zpracováním a zvukovými dispozicemi dělá firmě Emanuela Štěpána Petra dobré jméno jak u nás, tak i v zahraničí. 31

32 POUŢITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Literatura: BĚLSKÝ, Vratislav: Nauka o varhanách. Praha BĚLSKÝ, Vratislav Fukač, Jiří: Varhany. Slovník české hudební kultury, ed. Fukač Jiří Vyslouţil, Jiří, Praha CULKA, Zdeněk: Krnovský závod jubiluje. Hudební nástroje č. 2, 1973 s , č. 3, s , č. 4 s FUKS, Jiří: Dobrušské varhany. In Orlické hory a Podorlicko, č. 15, Muzeum a galerie Orlických hor, Rychnov nad Kněţnou 2008, s. 79, 93. FUKS, Jiří: Rychnovské varhany. In: Orlické hory a podorlicko 13, Sborník vlastivědných prací, Ústí nad Orlicí FUKS, Jiří: Rokytnické varhany. In: Orlické hory a podorlicko 14, Ústí nad Orlicí HORÁK, Tomáš: Varhany a varhanáři Jičínska, Jičín LYKO, Petr: Varhany na Jesenicku, Olomoucku, Prostějovsku, Přerovsku a Šumpersku v letech ; Modelová sonda do vývoje jejich konstrukčních specifik na pozadí středoevropského varhanářství dané doby. Disertační práce UP, Olomouc METZLER, Wolfgang: Romantischer Orgelbau in Deutschland. Ludwigsburg MORYS, Přemysl: Vzdušnice, rozvod a usazení, vzdušnice s rejstříkovou kancelou. Ediční řada Základy stavby varhan, Krnov MYŠKA, Rudolf: Varhany v Praze. Havlíčkův Brod NEKUDA, Vladimír (red.).: Okres Vsetín: Roţnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. Muzejní a vlastivědná společnost Brno a Hvězdárna Valašské Meziříčí. Valašské Meziříčí 2002.

33 NEKUDA, Vladimír (red.).: Zlínsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno, NĚMEC, Vladimír: Praţské varhany. Praha PLÁNSKÝ, Bohumil: Píšťaly a intonace. Ediční řada Základy stavby varhan, Krnov QUOIKA, Rudolf: Der Orgelbau in Böhmen und Möhren. Mainz 1966 SEHNAL, Jiří: Barokní varhanářství na Moravě, díl I. Varhanáři. Brno 2003 SEHNAL, Jiří: Barokní varhanářství na Moravě, díl II. Varhany. Brno 2004 SEHNAL, Jiří: Varhanářství. Slovník české hudební kultury, ed. Fukač, Jiří Vyslouţil, Jiří, Praha 1997 SYROVÝ, Václav: Kapitoly o varhanách. Praha ŠEVČÍK, Bohumil.: Varhany na jihovýchodní Moravě. In: Zprávy Oblastního muzea v Gottwaldově ŠLECHTA, Milan: Dějiny varhan a varhanní hudby. Praha TOMŠÍ, Lubomír, LUKEŠ, Jan, TOMÍČEK, Jan, UHLÍŘ, Václav: Historické varhany v Čechách UHLÍŘ, Václav: Varhany královéhradecké diecéze. Hradec Králové 2007 Prameny: ŠEVČÍK, Bohumil (1990).: Huslenky evangelický kostel (Vsetín), signatura ŠEVČÍK, Bohumil (1990).: Liptál evangelický kostel (Vsetín), signatura ŠEVČÍK, Bohumil (1985).: Vsetín dolní evangelický sbor, signatura 288. FÚ Huslenky.: Sig.12, pořadové číslo 63. Korespondence mezi farním úřadem Hovězí a Prosetín. Uloţeno na faře v Huslenkách. Bal. 13. R-III-F/4 Varhany v Domaţlicích (navrh) + Účet pro evangelický sbor v Liptále. Uloţeno na faře v Liptále. 33

34 Evangelický sbor Vsetín.: Památeční kníţečka o stavu věcí církevních v evanj. a.v. sboru Vsetínském. Presbytersvo evangelického sboru ve Vsetíně, Vsetín SOkA Rychnov nad Kněţnou, Archiv města Opočno, Matrika sousedů a příslušníků města Opočno, , inv. č. 187, kn. č. 157, fol. 23. SOkA Rychnov nad Kněţnou, Druhopisy matrik okresu Rychnov nad Kněţnou, FÚ Opočno, matrika NOZ 1852, inv. č. 6582, kn. č. 6578, ukl. č. 134, fol Internetové zdroje: (citováno ) eorg+joseph+vogler&hbutton_search.x=25&hbutton_search.y=7&hbutton_s earch=search&source=omo_t237&source=omo_gmo&source=omo_t114&se arch=quick&pos=1&_start=1#firsthit (citováno ) (citace ) Pouţité zkratky: SOkA: Státní okresní archiv FÚ: Farní úřad Seznam příloh: 1. Soupis nástrojů Emanuela Štěpána Petra v Čechách a na Moravě 2. Patent Emanuela Štěpána Petra na proces výroby plátů pro varhanní píšťaly 3. Kopie rodného listu z matriky města Opočna

35 4. Kopie křestního listu z matriky města Opočna 5. Fotografie Emanuela Štěpána Petra PŘÍLOHA Příloha č. 1 Soupis nástrojů Emanuela Štěpána Petra v Čechách a na Moravě Jedná se o téměř kompletní doplněný soupis varhan na území Čech a Moravy 46, na kterých se jakýmkoliv způsobem podílela firma Emanuela Štěpána Petra. Zahrnuje nejen stavbu nových nástrojů, ale také běţný servis, ladění, návrhy na opravu či stěhování varhan z místa na místo. Opusový seznam Petrových děl se nám nezachoval. Zjištění kompletního seznamu díla, které by sahalo i za hranice naší republiky, není v silách jednotlivce. Vysvětlivky k jednotlivým zkratkám: V stavba nových varhan ov oprava varhan nov návrh na opravu varhan čv+lv čištění a ladění varhan Vs stavba nového nástroje do staré skříně nv návrh na stavbu varhan rozš.v rozšíření varhan MK mechanická kuţelka PV pneumatická vzdušnice Bk Barkerova konstrukce M mechanika PK pneumatická kuţelka 46 (citace ) 35

36 trfv transfer varhan z místa na místo rekv.v rekvizice prospektových píšťal přv přestavba varhan E/E varhan existují dodnes/skříň se dochovala E3/E3 varhany existují v původním, ale špatném stavu/skříň existuje v původním, ale špatném stavu ne/ne varhany ani skříň se nezachovaly E-pn varhany se zachovaly-píšťalový materiál je však částečně nepůvodní tv-e/e-trf varhany byly přeneseny do jiné lokality, kde existují dodnes/totéţ platí o skříni E1-R varhany byly restaurovány E-!neh na varhany nelze hrát P pneumatika PP pneumatická páka?/ - není informace o stavu varhan ne/e varhany se nezachovaly/skříň se dochovala E2/E2 varhany existují v původním stavu dobře zachovalé/skříň existuje v původním a dobrém stavu pře varhany byly přestavěny pe1 původní skříň se zachovala nepřestavěná E3-mp -varhany existují dodnes, ovšem s většími odchylkami od původního stavu Enz varhany se zachovaly s nestylovými změnami nereal./ - návrh nebyl realizován rok město, lokalita, práce trakt. Vzdu š. Op. Man. Rejst. Stav stroje/ skříně? Praha-Karlín, synagoga V II/13?/? Praha Dolní Počernice, V MK I/6 E/E Nanebevzetí P. Marie? Otradov, sv. Bartoloměje V MK 42 I/8 ne/e? Hostomice, Nastolení sv. Petra V MK 46 II/11 E/E? Zruč nad Sázavou, Povýšení V MK 53 I/8 E/E sv. Kříţe? Dlouhá Lhota, sv. Jana V MK 76 I/5 E/E2 Evangelisty? Zvole, sv. Markéty V MK 82 I/5 E/E? Hořovice, sv. Jilji V MK 97 I/10 E/E2? Praha-Vysočany, Krista Krále V PV 351 I/9 E/E 1879 Opočno, farní kostel ov Nejsvětší Trojice 1879 Sedloňová, kostel Všech ov svatých nákl Borotín, Nanebevstoupení V I/9?/

37 Páně 1882 Černilov, děkanský kostel V ne/ne Nalezení sv. Štěpána 1883 Praha-Staré Město, Matky Boţí před Týnem ov Cítoliby, sv. Jakub Větší nov Horní Ročov, Narození P. Marie V MK I/8 pře/e Měčín, sv. Mikuláše V MK I/9?/ 1884 Praha-Nové Město, sv. čv+lv 38 Vojtěcha 1884 Dolní Ročov, augustiniánský kostel Nanebevz. P. Marie ov Dobřany, farní kostel sv.mikuláše ov Čáslav, děkanský kostel sv. V MK II/27 pře/e2 Petra a Pavla 1886 Praha-Malá Strana, P.Marie V II/19 ne/e ustavičné pomoci a sv. Kajetána 1886 Velvary, kostel sv. Kateřiny V MK II/19 E2/E Louny, děkanský kostel sv. Mikuláše V MK 25 II/20 E/E Dolín, sv. Šimona a Judy V MK I/6 E/E 1887 Svaté Pole, sv. Alţběta V MK I/8 E2/E Mladá Boleslav, sv. Jana V MK 37 I/9?/ Nepomuckého 1888 Praha-Staré Město, sv. Jiljí Vs Bk 30 II/24 pře/pel Holohlavy, děkanský kostel V ne/ne sv. Jana Křtitele 1889 Praha-Malá Strana, nov sv.mikuláše 1889 Borotín, Nanebevstoupení ov Páně 1889 Hájek, kaple P. Marie ov Loretánské 1889 Praha-Nové Město, sv. Petra V MK 32 II/21?/ Jirny, sv. Petra a Pavla V MK 33 I/6 E/E 1889 Slatina nad Zdobnicí, kostel V MK 31 I/9 E/E Proměnění Páně 1889 Zdebuzeves, sv. Anna V MK 34 I/6 E/E