LISTY LANŠKROUNSKA 3: ZÁMECKÉ ZAHRADY SE OTEVÍRAJÍ 12-13: JSEM HRDÝ, ŽE JSEM NEZKLAMAL. R ozhovor s Janem. Špičákem. Aktuality na

Transkript

1 LISTY LANŠKROUNSKA 12/XV ČERVEN 2015 CENA 12 Kč Česká závodnice Tereza Sásková těsně před startem časovky Malého závodu míru. Foto: F. Teichmann 3: ZÁMECKÉ ZAHRADY SE OTEVÍRAJÍ 12-13: JSEM HRDÝ, ŽE JSEM NEZKLAMAL R ozhovor s Janem Špičákem Aktuality na

2 Z REDAKCE Sexuální výchova Popelkou Studentka trochu rozpačitě zvedla ruku, zaculila se a pak položila tento dotaz: A pane docente, co si myslíte o nevěře? Pedagog se usmál s šarmem, který byl pro něho pověstný a odvětil měkkým hlasem s nepatrnou vadou výslovnosti písmene r: Víte nevěru já nemám rád!...jenže zimu taky nemám rád a každý rok tu je! Tahle autentická situace se odehrála před dvaceti lety na pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové na přednášce doc. Vladimíra Täubnera. Předmět už si nepamatuji, ale určitě to souviselo se sexuální výchovou, kterou se snažil pan docent propagovat. Budoucí kantory všech aprobací učil, jak k tomuto poněkud choulostivému tématu přistoupit. S humorem, otevřeností a především citlivě vysvětloval a zasvěcoval do nelehké učitelské práce. Nabyl jsem tak dojmu, že sexuální výchova, byť už samotný název působí až příliš explicitně, si vydobude prostor mezi tradičními předměty, nebo alespoň bude včleněna jako významná složka občanské výchovy. Dvacet let poté je však vzdělávání ve věcích sexu a erotiky na středních školách spíš výjimkou. Automaticky se počítá s tím, že druhé stupně a nižší ročníky gymnázia si s tématem poradí. Cosi se v tomto ohledu zvládne v předmětu Výchova ke zdraví, který se nabízí deváťákům a šmytec. Co taky vysvětlovat těm, co už mají občanku, že. A tak tu máme model sexuální výchovy osmdesátých let obohacený o bezbřehý internet. Sexuální výchova se může dělat různě a docela snadno i blbě. Výcvik navlékání prezervativů na násadu od koštěte může ve slabších jedincích vzbudit k dané problematice odpor, tím spíš, pokud nebohou žačku povzbudí učitel větou: Macháčková, co se s tím tak cicmáš, koukej natahovat, jinak máš za čtyři! Bohužel pedagog, pokud se pustí na pole sexuálního vzdělávání, může opravdu snadno šlápnout vedle. Třeba jako angličtinářka v Kuklenách, která chápala sexuální výchovu jako průřezové téma a na hodinu konverzace zařadila ukázky z filmu Padesát odstínů šedi. Vyděšený ředitel se vyučující pro jistotu hned zbavil za hrubé porušení kázně. Poněkud přísné rozhodnutí na 21. století. Pokárat ji měl za nedostatek vkusu, a pak se zamyslet nad tím, jak celou věc dělat lépe. František Teichmann šéfredaktor Jak se Vám líbí nová podoba Zámeckého parku? Jindřiška Čápová, důchodkyně Rozhodně se mi líbí. Mám radost, když vidím, že se místa v Lanškrouně opravují a zkrášlují. Tento park si pamatuji jako zcela opomíjené místo, ale i prostranství, kam jezdívaly dříve kolotoče. Když za mnou přijely na návštěvu moje sestry, parkem jsme se prošly a bylo vidět, jak je toto místo nadchlo. Miroslav Mirga, student Park je bohužel ještě zavřený, ale to, co je vidět za branami, vypadá moc dobře. Bude to jistě příjemné místo, kam mohou zajít jak mladí, tak i starší lidé. Dovedu si představit, že si zamilované páry půjdou do parku najít chvíli soukromí. Bylo by fajn, kdyby byl park přes léto otevřený i večer. Jana Hajzlerová, koreanistka Na nové Zámecké zahrady se moc těším. Nějakou dobu jsem teď v Lanškrouně nebyla, a tak mě zajímá, jak nové zahrady promění tvář města. Je to, co do odpočinkových míst v našem městě vzhledem ke své poloze v centru, klíčová lokalita, snad dobře poslouží těm, kteří se přes den pohybují v centru a hledají místo ke krátkému zklidnění, stejně tak i ostatním, kteří sem cíleně přijdou z různých částí Lanškrouna. Zámecké zahrady se otevírají: Historie zahrad i projektu...s. 3 Evropský pohár se létal také v Sázavě: Soutěž termických větroňů na ovládání...s. 4 K překonání rekordu na Zámečku stačí pouhých 80 tis. knoflíků...s. 4 Být součástí něčeho velkého: Oslava 70 let skautingu v Lanškrouně...s. 5 V těžkém tahu zvládl vítěz 1950 kg: Závody chladnokrevných koní Chlaďas s. 6 Čermenské slavnosti přichystaly programové změny: Sloučení akcí pomůže divákům...s. 7 Chrámy se rozezněly hudbou, Husův dům vsadil na paradoxy: Noc kostelů...s. 8 Pravečkův Lanškroun má široký repertoár: Reportáž z akce...s. 9 Jsem hrdý, že jsem nezklamal: Rozhovor s Janem Špičákem...s GMS garantují maximální spokojenost Představujeme Vám...s. 15 Poděkování Touto cestou bychom rádi poděkovali Vám všem, kteří jste se přišli rozloučit s naším drahým, panem Janem Plockem. Děkujeme Pohřební službě Hlaváčkovi Lanškroun a hudebnímu doprovodu s krásným zpěvem v kostele - p. Mrázkové, Bártové a Štefanové. Děkujeme kolektivu řidičů DZS Lanškroun. Rodina Listy Lanškrounska vydává TG TISK, s.r.o. Adresa: 5. května 1010, Lanškroun, tel.: , , fax: Archiv starších čísel: redakce@tgtisk.cz; Šéfredaktor: Mgr. František Teichmann, redakce: Mgr. Linda Netušilová. Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: , vychází v pátek Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo texty redakčně krátit. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E

3 AKTUÁLNĚ ZÁMECKÉ ZAHRADY SE OTEVÍRAJÍ V nejbližších dnech se odemknou brány i branky Zámeckých zahrad. Otevře se tak kouzelné místo spojující Jiráskovo náměstí s ulicí vedoucí do Dolního Třešňovce. Za kamennou zdí najdete kašnu, amfiteátr s jevištěm pod širým nebem, stínící stromy, lavičky i pohodlné trávníky pro odpočinek. Trochu z historie zahrady V době středověku, kdy zámek sloužil jako klášter, je možné předpokládat, že klášterními zahradami byl prostor mezi hradbami a budovou kláštera. Dnes nazýváme tato prostranství nádvořími. Zámecká zahrada, jak ji teď vnímáme, byla vytvořena později v takzvaném parkánu, tedy v ploše před hradbami, na kterém se z obranných důvodů nestavělo. Přestože byla hradba později proražena a nahrazena stávající budovou konírny, nedošlo nikdy k výraznějšímu propojení nádvoří s parkánovou zahradou a vrchnosti ani jako park nesloužila. Teprve v devatenáctém století bylo toto místo parkově upraveno, vybaveno cestami a plastikou připomínající život a dílo místního rodáka Petra Wursta, podle kterého se park jmenoval. Dvacáté století tuto okrašlovací snahu po druhé světové válce zcela smazalo. Zámek byl zdevastován, nádvoří rozježděné traktory bylo jedno bláto a ze zahrady se stalo provizorní sportoviště školy. Tehdy park dostal i nový název - Rudý šátek. Před Sametovou revolucí byl prostor nádvoří i zmíněné tzv. parkánové zahrady zcela zdevastovány a veřejnosti sloužily jen omezeně. Teprve rekonstrukce zámku pro potřeby kulturního centra a městského muzea dala alespoň části nádvoří přijatelný vzhled. Po rekonstrukci náměstí A. Jiráska v roce 2002 se došlo k záměru pokračovat s další úpravou přilehlého zámeckého nádvoří s jeho zahradami. Projektový záměr Klíčovou myšlenkou bylo propojení nádvoří zámku s parkánovými zahradami a sjednocení jejich názvu, tak i užité hodnoty. Architekt celého projektu Přemysl Kokeš navrhl jméno Zámecké zahrady a po dlouhém hledání konsenzu se zástupci Národního památkového ústavu bylo povoleno proražení branky mezi parkánem a nádvořím. Hierarchie prostor a jejich charakter byly podřízeny konceptu tří na sebe navazujících míst. Náměstí A. Jiráska je koncipováno jako dlážděná městská plocha. Nádvoří rozvíjí více motivy rostlin a parkán je již plnohodnotnou parkovou plochou. Ta však musela být oddělena od poměrně rušné Třešňovecké ulice jak vizuálně, tak hlukově. Jako nejvhodnější se jevil odkaz na pozůstatky hradeb, a tak vznikla v roce 2009 až 2010 kamenná stěna. Tím byl položen základ k novému rozvoji Zámeckých zahrad. Vedle propojení obou míst do jediného partnerského celku je klíčovým prvkem návrhu prostupnost. Hradba, stejně jako konírna omezovaly prostup z historického centra města do jeho nejrozsáhlejšího předměstí Dolního Třešňovce. Proražením branky a vytvořením druhé branky v nově navržené zdi podél Třešňovecké ulice byly Zámecké zahrady připraveny na vytvoření spojnice vedoucí přes jedno z nejkouzelnějších míst města, kde se slévají snad všechny stavební slohy, které město utvářejí. Dojít na Jiráskovo náměstí z Dolního Třešňovce lze tedy přes park nejen kolem budovy muzea, ale i po chodníku podél zdi kostela, kde vznikla jeho menší moderní přístavba. Stavební etapy V roce 2013 rozhodlo město Lanškroun o významné investici a realizovala se I. etapa úprav Zámeckých zahrad. Jednalo se o vytvoření žulou dlážděné cesty a schodiště, překonávající prudký val pod hradbou přímo k nově proražené brance. Cesta byla dále doplněna mlatovým chodníkem. V první etapě byly vytvořeny další podstatné prvky vycházející z původního návrhu, a to v první řadě amfiteátr, který využívá přirozeného terénního zlomu pod městskými hradbami. Kolem konírny byla realizována prostorná promenáda, která svou vysoko položenou rovinou nad zahradami umožňuje divákovi dobrý rozhled nejen na zahrady, ale i na město. Promenáda je u dělnického domu navázána na rampu se sklonem a zjednodušuje lidem s omezeným pohybem a dětským kočárkům vstup do zahrad. V druhé etapě, která byla nedávno dokončena, byly zahrady doplněny vodním prvkem. Jedná se o kašnu s výtryskem, u které je instalován sluneční disk, který se roztáčí a tím je určována výška výtrysku od 20 cm až po jeden metr. Autorem kašny i regulovatelného zařízení je Přemysl Kokeš, jeho záměrem bylo vtáhnout uživatele parku do interakce s navrženými prvky. V neposlední řadě jsou v této závěrečné etapě doplněny cesty, lavičky a zvětšeno jeviště. Samozřejmostí je i osvětlení, a to jak LED pásky kolem chodníků, schodiště, kašny, tak i zemní nasvícení stromů a obvodové zdi. Osvětlený je i vodní výtrysk kašny. Toto sehraje svou roli samozřejmě až ve večerních a nočních hodinách. Zelené plochy jsou osety trávou a díky instalovanému systému závlahy bude trávník vysoce zátěžový a vytvoří prostor pro možný odpočinek či piknik. Na závlahu je počítáno jak s dešťovou vodou z poloviny střechy konírny, tak hlavně s vodou z hloubkového vrtu. Toto provozně technické zázemí, jako je zavlažování, vrt, údržba kašny, je umístěno pod dřevěným pódiem. Provozní informace Správa Zámeckých zahrad bude v nejbližších dnech předána Technickým službám, které se budou starat o údržbu zeleně a ostatních ploch. Provozní řád včetně otevíracích hodin v letních i zimních měsících se aktuálně řeší. Dále musí být dořešena koordinace kulturních akcí, které se budou v místě konat. Letošní letní sezóna přinese několik hudebních, tanečních i divadelních vystoupení pro děti i dospělé a jen čas ukáže, jaké další možnosti zahrady kulturním akcím nabídnou. (V článku jsou použity informace MgA. Přemysla Kokeše, které vyjdou ve sborníku Lanškrounsko č.13, které vydává městské muzeum.) Text: Linda Netušilová, foto: František Teichmann

4 REPORTÁŽ Evropský pohár se létal také v Sázavě května Sázava - Kdo se poslední květnovou sobotu vydal směr Sázava, jistě nepřehlédl letadla vznášející se za fotbalovým hřištěm. Mezinárodní soutěž rádiem řízených termických větroňů zde jako součást Evropského poháru v kategorii F5J pořádal Leteckomodelářský klub Česká Třebová. Na závodním poli se setkalo celkem 63 závodníků, kteří sem dorazili nejen z tuzemska, ale i ze sedmi evropských států Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska nebo Německa. Jak uvedl jeden ze závodníků, kromě chumelení se v sobotu vystřídaly všechny druhy počasí. O co v takovém závodě vlastně jde, jsme se zeptali ředitele závodu Václava Jeništy: V pracovním čase, který je deset minut, mají závodníci za úkol nalétat co nejvíce. Pracovní čas však nesmí být překročen, protože za to by následovalo penále. Součástí bodového hodnocení je také výška, ve které se létá. Není problém nastoupat např. 300 metrů nebo ještě výš, ale je umění vypnout motor ve sto metrech a letadlo tam udržet, vysvětlil Jeništa. K tomu závodníci využívají termické proudy. Při závodu mi určitě pomohla znalost terénu, neboť zde trénujeme poměrně pravidelně. Své letadlo jsem stočil na druhou stranu než ostatní soutěžící, protože už mám svoji zkušenost s tímto terénem, vysvětlil závodník Věnek Beran z LMK Česká Třebová, který zároveň přiznal, že domácí závod podcenil. Nejvyšší počet bodů nakonec získal Jiří Ducháň z LMK Františkovy Lázně, druhou pozici vybojoval Peter Jurkovič mladší ze Slovenska a třetí místo si zaslouženě vylétal Ján Ivančík rovněž ze Slovenska. Na další závody se můžeme těšit na podzim, kdy se v rámci Evropského poháru bude soutěžit ve stejné kategorii. Text: Martina Teichmannová, foto: malcateam K překonání rekordu na Zámečku stačí pouhých 80 tis. knoflíků 6. června Zámeček u Rudoltic - 4. ročník Knoflíkiády byl zahájen ve venkovních prostorách Nového zámku u Rudoltic. Kastelánka Krasava Šerkopová připravila pro přítomné diváky mnoho atrakcí tak, aby si přišli na své jak děti, tak rodiče. Vstupné bylo symbolické, a tak jste za částku dvaceti korun mohli zhlédnout vystoupení Bleskového Jacka a jeho partnerky, ukázky jezdeckého výcviku klisny Jitany, zaposlouchat se do písní Jirky Hurycha nebo se pokochat umem pardubicko-hradecké šermířské skupiny Garde Gris. Na Zámečku šermujeme poprvé a moc se nám zde líbí. Hlavně jsme obdivovali prolézačku Eldorádo, to se hned tak nevidí, zhodnotil místní krásy jeden ze šermířů a dodal důvod, proč je paní kastelánka pozvala: Paní Krasavě se líbilo, že zajistíme program i pro nejmenší. Ti dostanou kartičku, a když obejdou všechny atrakce, jsou pasováni na rytíře. Pro děti bylo také připraveno tvarování z balónků či svezení na poníkovi. Vnitřní prostory Zámečku nabídly výstavu starých mincí a předmětů, které se našly v útrobách lichtenštejnské stavby a drátenických výrobků, o které projevilo zájem i Městské muzeum v Lanškrouně. Samozřejmě nemohly chybět ani knoflíky. Těch se na Zámečku nashromáždilo 920 tisíc, a tak se bohužel nepodařilo zdolat český rekord. V letošní soutěži o nejvíce nasbíraných knoflíků zvítězila paní Šafářová z Jablonného nad Orlicí: Můj děd Hugo vedl 60 let galanterii a nám zbyla spousta knoflíků na půdě. Když jsem se z médií dozvěděla o projektu paní Krasavy, neváhala jsem a hned jsem knoflíky přivezla. Byl jich přesně metrák, prozradila jablonecká učitelka českého jazyka a historie v důchodu. A kdo byl vítězem dalších kategorií? Na třetím místě se umístila knoflíková kabelka místních výrobců a druhé i první místo obsadily výrobky dětí z Dětského domova v Dolní Čermné. Druhá rodinná skupina vyrobila knoflíkový strom a získala za něj druhé místo, první rodinná skupina polepila malými knoflíčky do krásných vzorů hned dvoje dětské botičky, jedny nazvala Veselé botičky a druhé botičky Pro princeznu. Všichni členové poroty, mezi které patřil i moderátor a zpěvák Jiří Hurych, se shodli, že za oboje jim právem patří první místo, shrnula verdikt poroty kastelánka. A protože na Knoflíkiádě jde především o charitu, konala se i letos dražba různých předmětů. Tou se nakonec získala částka 1111 Kč, která poputuje postiženému Kubíkovi Řehořovi a poslouží jako příspěvek na ozdravné pobyty. Kolik přišlo v parných letních teplotách diváků? Účast mě trochu zklamala, neboť přišlo něco přes 100 návštěvníků, což je na Knoflíkiádě zatím nejmenší počet. Příští rok však plánuji změnu termínu na 28. května. Snad se v těchto dnech volna opět nepotkáme s žádnou jinou akcí, která by nám diváky odlákala, prozradila své plány Krasava Šerkopová. Text a foto: Martina Teichmannová

5 REPORTÁŽ BÝT SOUČÁSTÍ NĚČEHO VELKÉHO Oslava 70 let skautingu v Lanškrouně Stojím na slavnostním nástupu po boku své družiny a oddílu a zbytku střediska. Všichni jsme na kost promočení, ale stojíme dál a dál na sebe necháváme padat neúprosný déšť. A máme radost. Ani ne tak z dlouhých projevů pronášených lanškrounskými osobnostmi a vysoce postavenými členy Junáka, ale z pocitu sounáležitosti a toho, že jsme tam. Lanškrounský skauting slaví semdesátiny a my toho můžeme být součástí. Lidé, kteří se v sobotu 30. května sešli na vernisáži skautské výstavy, si možná ani nedokáží představit, kolik je za ní práce. Ani já úplně nedokážu. Většinu jí odvedlo vedení střediska a dobrovolníci, kteří pomáhali s přípravami, stavbami a výzdobou nádvoří i muzea. Ale velký díl zásluh patří všem, kteří se za ty roky podíleli jak na fungování střediska jako celku, tak na mravenčí práci s dětmi, pořádání akcí pro skautskou i neskautskou veřejnost a obětovali svůj volný čas dřině při stavění a zvelebování tábořišť a kluboven. Hodně z toho jsem si uvědomila při přípravě prezentace činnosti. Prohrabování starých fotek a vzpomínání na všechny dobré i špatné zážitky bylo pro mě asi největším přínosem celé akce. A všechno tohle jsem si vybavila stojíc v promočeném kroji na slavnostním nástupu. Když se poté počasí umoudřilo a na celé odpoledne nám dopřálo modrou oblohu a hřejivé slunce, nezbývalo než si užívat samotnou událost. Potkávat staré známé, bavit se, soutěžit a především hrát si s dětmi. Ty mohly soutěžit ve spoustě dovedností v házení míčků do tygří tlamy, hledání čísel na velké tabuli pokreslené skautskými liliemi, manévrování s indiánským balancovníkem, lovu foukací puškou i v lezení po netradičním žebříku. Jejich rodiče si zatím mohli prohlédnout prezentace činnosti, občerstvit se u stánku s jídlem nebo si zajít na pivo a klobásu a navštívit stan, ve kterém se promítaly skautské filmy a videa z táborů. Kdo ještě nebyl na táboře, mohl si prohlédnout indiánské teepee a typické české podsadové stany, které vyrostly u vstupu na výstavu. Na památku si pak každý mohl odnést placku, buď oficiální a nebo s vlastním nakresleným obrázkem. Kromě toho byl připraven i doprovodný program v průběhu odpoledne vystoupil v nové zámecké zahradě pan Jan Betlach se svou ukázkou lasování a práce s bičem. Když už se chýlilo k večeru, píšťalka svolala nás, kdo jsme zbyli, k večernímu nástupu a slavnostnímu ukončení oficiální části vernisáže. Kdo chtěl, mohl se poté připojit ke skupině Šlapák a společně se skauty si zazpívat, pobavit se a zakusit atmosféru táborového ohně. Ačkoliv se totiž skauting s léty mění a modernizuje, spousta tradic a společných zájmů zůstává všem generacím a spojuje skauty mnoha národností po celém světě. A být součástí něčeho takového je pro mě a určitě pro nás všechny velkou výhrou. Kateřina Chládková, foto: FT LÉKAŘSKÁ SLUŽBA PRVNÍ POMOCI VE STOMATOLOGII MUDr. Šrámek Petr Letohr.-Žamb.-Lanškroun Letohrad, U Dvora MUDr. Ulman Jaroslav Letohr.-Žamb.-Lanškroun Tatenice MUDr. Vacková Jana Letohr.-Žamb.-Lanškroun Lanškroun, Hradební

6 REPORTÁŽ V TĚŽKÉM TAHU ZVLÁDL VÍTĚZ 1950 KG Závody chladnokrevných koní Chlaďas Sobota patřila v areálu Školního statku Střední školy zemědělské a veterinární v Dolním Třešňovci opět chladnokrevným koním. Páteční večerní průtrž mračen poněkud vyděsila pořadatele, ale příjemné sobotní ráno slibovalo krásný den pro 11. ročník závodů chladnokrevných koní Chlaďas 2015, který se konal tradičně na kolbišti u seníku. Letos poprvé akci významně podpořil hlavní sponzor Lesy České republiky, s.p. S radostí jsme přivítali senátora Ing. Petra Šilara, absolventa SZeŠ Lanškroun, který velmi fandí pracovním chladnokrevným koním a prostřednictvím těchto soutěží je podporuje. Letošní soutěže Chlaďase měly stejně jako v minulých letech statut kvalifikace pro MČR. Startovní pole bylo oproti loňsku trochu menší, ale zároveň velmi kvalitní závodili u nás dva mistři ČR a několik účastníků finálových kol z minulých let. Letos bylo přihlášeno celkem 13 startujících s 18 koňmi z Čech i Moravy, nakonec jich startovalo 11 s 15 koňmi. Startovní pole bylo dostatečné pro celodenní program. Opět jsme pro zájemce vypsali soutěže pro dvojspřeží v ovladatelnosti v kládě i v těžkém tahu a nově i formanku pro jednospřeží. Výsledky jednotlivých soutěží mohou být použity i pro kvalifikaci pro kombinované soutěže na MČR. Tradiční je i účast studentů SZeŠ Lanškroun. Milan Broulík, Andrea Peterková a Eliška Hintnausová startovali s dospělými a rozhodně ostudu neudělali, přestože pro děvčata to byly první oficiální závody. Sbor rozhodčích tvořily Petra Šanturovová (hlavní rozhodčí) a Ing. Hana Stehlíková. Program jako vždy zahájila soutěž v ovladatelnosti koní v kládě. Tato soutěž imituje práci v lese při přibližování dřeva a je velmi technická. Letos došlo ke změně hodnocení - za chyby na překážkách a překročení stanoveného času se přidělují trestné body. Tento systém tedy preferuje technicky dobře zajetou trať v solidním tempu před rychlou jízdou, ale s chybami. Jako každý rok stavitel Ing. Jaroslav Hél vymyslel novou překážku letos to byl kolotoč. Na trati dále čekaly závodníky obvyklé překážky (osmička, podsmyk, couvání, váhy, přímé rampování se začelením a přepřažením). Nově upravený vodní příkop zvládli koně většinou bez problémů, přestože voda byla silně zakalená. Trať byla velmi technická a náročná, a přesto nedělala větší problémy, což svědčí o kvalitě startovního pole. Nejlépe se s tratí vypořádal Vladimír Hajtmar z Rovenska v jednospřeží s Grafitem, ve dvojspřeží s Grafitem a Galenem. Na začátku odpoledne proběhl tradiční slavnostní nástup s dekorováním dopoledních soutěží a všichni závodníci a čestní hosté obdrželi tradiční účastnický dárek letos to byla propiska s logem školy a nápisem Chlaďas 2015 a účastnický flot. Pro vítěze a dekorované na 2. a 3. místě byly připraveny krásné skleněné poháry s originálními obrázky Pavla Dvořáčka. Po slavnostním nástupu pokračoval program soutěžní vozatajskou jízdou dvojspřeží a jednospřeží. Na trati byly využity některé překážky z ovladatelnosti v kládě, takže koně čekala tolik oblíbená lanškrounská voda, osmička, násep, vlnovka, ulička ve tvaru U a L, ale i překážka prověřující dovednost couvání koně museli vjet do slepé uličky, srazit příčnou kládu, zacouvat a bočním průjezdem vyjet. Chyb nebylo mnoho. Dynamickou a bezchybnou jízdou vyhrál soutěž dvojspřeží Ing. Jaroslav Hél se zapůjčenými Míšou a Mikim před domácím studentem Milanem Broulíkem se Sreihunem a Jurášem. V jednospřeží zvítězil lanškrounský Jaroslav Marvan s Mikim. Uprostřed odpoledne po dešti začala poslední disciplína těžký tah, v níž záleží především na síle, ale také pracovitosti koní jde o to, který kůň (koně) utáhne největší váhu. K této velice zajímavé soutěži byly připraveny speciální saně, které koně táhnou ve vymezené dráze o rozměrech 5 x 20 m a na které se postupně přikládají závaží v podobě pytlů s pískem nebo barelů s vodou. V průběhu soutěže se využívá také traktor pro přetažení saní na start pro sjednocení podmínek při tahu vyšších hmotností. Na základní váze 700 kg se sešlo celkem 5 jednospřeží. Startovní pole bylo velmi vyrovnané, dobrým výkonům nahrával také po dešti mokrý terén, a tak všichni koně zvládli hmotnost 1500 kg, která jindy bývá i hmotností vítěznou. Teprve potom se začalo opravdu soutěžit a bylo to opravdu napínavé. Vítězkou se nakonec stala Samanta- -K vedená Jiřím Knapovským z Libchav, která dokonalým stylem utáhla 1950 kg v délce 2 m. Druhý skončil na 1800 kg plemenný hřebec Mazut 2 s Jaromírem Koutným, který startoval v této disciplíně poprvé a takový výsledek nečekal ani jeho kočí. Na závěr si ještě čtyři dvojspřeží splnila kvalifikaci pro soutěž v trojkombinaci na základní váze 1500 kg. I letos bylo vyhlášeno několik speciálních cen. Cenu rozhodčích si odnesli především za skvělou souhru koně a kočího Mazut 2 s Jaromírem Koutným. Cenu diváků pro nejsympatičtější dvojici získal Jaroslav Marvan a jeho Miki. V průběhu dne byly také vyhodnoceny divácké ankety a dva vylosovaní diváci si odnesli potravinové balíčky. Děti se mohly během dne zabavit v dětském koutku, kde mohly malovat výjevy ze závodů, pro menší děti byly nachystány omalovánky s motivy koní nebo skládanky zvířátek a připraveny byly také odměny v podobě sladkostí a drobných hraček. Obrovský dík patří všem zaměstnancům, studentům, vedení Střední školy zemědělské a veterinární Lanškroun a přátelům chladnokrevných koní za podporu a pomoc při přípravě a organizování této akce. Takto velká akce by nebyla možná bez přízně sponzorů, kteří se zasloužili o velmi pěkné ceny pro vítěze a umístěné. Všem patří velký dík. Jedenáctý ročník podpořili: hlavní sponzor Lesy České republiky, s.p., senátor Ing. Petr Šilar, Lesnické služby Jaroslav Marvan, Optima Lanškroun, s.r.o., lesnické práce a služby, obchod se dřevem, EUROGLASS Martin Šulák, sklenářství, VODO TOPO PLYN Luboš Calda, J.A.C. TRANS p. Carda, Školní statek SZeŠ Lanškroun, FIDES AGRO výroba krmných směsí, De Heus a. s. Bučovice závod Běstovice - krmiva Energys, Jezdecké potřeby Dulkaj Lanškroun, Symbiom, s.r.o., Lanškroun, ZD Mistrovice, MUDr. Skála a paní Koškové děkujeme za sklo na poháry. Letošní Chlaďas byl ovlivněn odpolední průtrží mračen, která se přihnala v průběhu vozatajské soutěže a vyhnala většinu diváků. Ti, co vydrželi, mohli sledovat závěrečný těžký tah za slunečného počasí a být svědkem lanškrounského rekordu 1950 kg tažených jedním koněm. Celá akce se velmi vydařila, spokojeni byli závodníci a věřím, že přes krátkou nepřízeň počasí i diváci. Na závěr mi dovolte pozvat všechny příznivce něžných siláků do Květné u Lukové na druhou kvalifikaci v naší oblasti a na již 12. ročník soutěží chladnokrevných koní CHLAĎAS 2016, který se bude konat na konci května nebo začátkem června příštího roku. Ing. Hana Stehlíková, foto: Jana Rambousková

7 Z MĚSTA Čermenské slavnosti přichystaly programové změny Dolní Čermná a Lanškroun zakrátko opět po roce ožijí 27. ročníkem Mezinárodního folklorního festivalu Čermenské slavnosti. V letošním roce dochází k významné změně. Po velmi vstřícném jednání se zástupci města došlo ke spojení festivalu s další významnou akcí. Tou je lanškrounský Hlínafest, respektive jeho druhý ročník. Díky tomu se páteční odpoledne v Zámecké zahradě hned po slavnostním zahájení Hlínafestu představí vybrané soubory festivalu se svým programem a pak ještě jednou na stejné místo všechny po 20. hodině pozvou lidové muziky zúčastněných souborů k tanci i poslechu v programu Přijďte pobejt. Jsem přesvědčen, že nádherné prostředí nově otevřené Zámecké zahrady budou více než příjemným místem pro takové setkání. Jen doplním, že dopoledne bude od 10 hodin na zámeckém nádvoří koncert pro školy a odpoledne pak ještě krátký koncert v Penzionu pro seniory. Mezitím čeká zástupce souborů přijetí u pana starosty na lanškrounské radnici. Páteční program Čermenských slavností bude tedy skutečně lanškrounským dnem a uvidíme, zda se vytvoří nová tradice. Sobotní program Čermenských slavností se pak už kompletně přesouvá do Dolní Čermné, kde začíná již od 10 hodin tradičním Hecbojem, ve kterém soutěží týmy zúčastněných souborů v zábavných disciplínách o putovní pohár festivalu. Ve 14 hodin startuje v Areálu zdraví a sportu zábavné odpoledne, které bude v letošním roce velmi nabité a své by si v jeho pestrém programu měl najít každý návštěvník. Velká pozornost je letos věnována jarmarku, který nabídne přes 12 lidových řemesel, z nichž většinu si může každý návštěvník sám vyzkoušet a vytvořit si vlastní drobné upomínky. Konkrétní řemesla jsou uvedena v programu. Představí se domácí taneční scéna DC Dance, která odpolední program zahájí. Následovat bude Divadélko JÓJO pro děti s pohádkou Sarka a Farka a od rozezvučí čermenský areál bubeníci ORdrums společně s formací Improvizace. V ní se předvede i host Marco Frangos. To vše pod vedením Petra Oravce a jeho studentů ZUŠ Lanškroun. Po celé odpoledne bude možné povozit se na koních a jezdit bude v areálu slavností také kočár s koňmi. Pro děti bude připraven skákací hrad a další atrakcí bude určitě laserová střelnice. Samozřejmě bude připraveno bohaté občerstvení, ochutnávky regionálních potravin a dobré vínko vinotéky Poklady z Moravy. Během zábavného odpoledne budou připravena k testování elektrokola e-totem, na kterých si každý bude moci vyzkoušet, co vlastně elektrokolo umí. Hlavní program festivalu Galaprogram začíná od 17 hodin a postupně se divákům představí 7 českých a zahraničních souborů - Jitřenka Dolní Čermná, Jitřenka Český Krumlov, Jaro Ústí nad Orlicí, Děcka ze Skoronic, slovenské soubory Jánošík Svit a Tepličan z Liptovské Tepličky a největším tahákem bude zcela jistě soubor skotských dudáků The Rebel Pipers. Po ukončení Galaprogramu bude k tanci i poslechu hrát brněnská country kapela Rentiers z Brna, jejíž produkci doplní okolo 22 hodiny Ohňová show a ve 23 hodin slavnostní ohňostroj. Ať už si vyberete z Čermenských slavností jakýkoliv program festivalu, jste srdečně zváni. Za tým organizátorů Petr Ryba

8 REPORTÁŽ Chrámy se rozezněly hudbou, Husův dům vsadil na paradoxy Lanškroun - Tři kostely otevřely svoji náruč, tři farnosti připravily pro návštěvníky program při třetí Noci kostelů v Lanškrouně. Kostel sv. Anny nás do svých útrob lákal převážně hudbou. Koncert Lanškrounských pištců podtrhla úžasná akustika a i vedoucí souboru paní Marta Obrová potvrdila, že tento kostel flétnám svědčí. Pištce poté vystřídaly děti z farnosti, které zazpívaly pod vedením pana Baroše. Ve večerních hodinách se se svým cestopisným promítáním zapojil do programu také Jan Šebrle, který příchozím vyprávěl o své cestě po Izraeli. Proč se pro tento rok otevřel právě málo používaný kostel svaté Anny, jsem se zeptala Zbygniewa Czendlika: Bylo to ryze z praktických důvodů. Kostel sv. Anny je blízko Husova domu i blízko pravoslavného chrámu. Navíc to byla výborná příležitost kostel opět uklidit, provětrat a ukázat ho lidem, protože bývá málokdy otevřený. Kostel sv. Cyrila a Metoděje pod vedením otce Patrika Ludvíka vsadil také na hudbu, která k pravoslavné bohoslužbě neodlučitelně patří. Místní chrámoví zpěváci odzpívali takový malý půlhodinový koncert složený z pravoslavných zpěvů, prozradil jer. Patrik Ludvík. Součástí byla také prohlídka chrámu a liturgických předmětů. Husův dům, útočiště Evangelické církve, si opět zvolil téma, do kterého svůj program sjednotil. Letos jsme se vydali cestou paradoxů. V Bibli je hodně protikladů i v teologii, v životě, ve společnosti. Hodně nás inspirovali manželé Budzákovi. Nevidět, ale zároveň vidět, to nám přišlo zajímavé, prozradil letošní téma farář Daniel Tomeš. Navštívit jste tak mohli například Kavárnu po tmě, vyzkoušet jste mohli Braillovo písmo nebo si poslechnout texty s hudbou s názvem Nevidím a přece vidím. K tomu všemu byla přichystána divadelní hra se zpěvy Otrokář v podání dětského divadla nebo vědomostní soutěž s názvem Biblické paradoxy. Celý program uzavíral svým koncertem talentovaný Jordan Tomeš. Přestože návštěvnost letos nebyla tak vysoká jako vloni, Noc kostelů si našla své příznivce a je skvělou příležitostí, jak zažít kostely tak trochu jinak a vstoupit do společenství lidí, kteří vedle nás žijí a pracují. Text a foto: Martina Teichmannová Rybářské týmy z regionu poměřily síly na Krátkém rybníku Lanškroun 6. června Tohle je regionální závod šesti šestičlenných rybářských týmů z Lanškrouna, Svitav, České Třebové, Litomyšle, Jimramova a Bystřice nad Pernštejnem. Vždycky pět závodníků chytá a jeden dělá rozhodčího. Každému mužstvu se počítají body za nachytané ryby a vítězí tým s nejvyšším počtem bodů, chcete-li centimetrů, představil stručně sobotní akci ředitel závodu Ladislav Vondra. Závod sám je rozdělen na dva poločasy. Od 7 do 11 hodin a od 12 do 15. Povolené jsou rybolovné techniky plovaná, položená a feader, který je v posledních třech letech velmi oblíbený. Lov na citlivou špičku, která reaguje i na velmi jemný záběr ryby, si získává čím dál tím více příznivců. Dnes bude záviset především na tom, kde sedíte. Fouká silný jihozápadní vítr, a tak to půjde hlavně blíž k přítoku. Jenže o výběru místa rozhoduje los, a tak někomu bude štěstí přát více a někomu méně! Každopádně našemu týmu by to mohlo jít o dost lépe! Ale nechci předbíhat, do konce ještě zbývají 4 hodiny lovu, konstatuje s úsměvem Ladislav Vondra. A skutečně výsledky ukazují, že i rybolov může být až do konce napínavý. Za prvním místem domácích lovců byla jistě krom vypilované techniky lovu i dokonalá znalost místní vody. Cenu za největší rybu si odvezl do Svitav Vladimír Velfl. Na zdárném průběhu soutěže se kromě MO ČRS Lanškroun podílely také Technické služby Lanškroun, které pokosily přilehlá travnatá prostranství. 1. místo Lanškroun 2514 b 2. Jimramov 2379 b 3. Č. Třebová 1976 b 4. Bystřice n.p b 5. Litomyšl 1194 b 6. Svitavy 1160 b Text a foto: František Teichmann

9 REPORTÁŽ Pravečkův Lanškroun má široký repertoár Hudební festival Pravečkův Lanškroun má dlouhou tradici, v neděli 7. června se konal jeho již 38. ročník. Své dobré jméno má nejen v našem městě, ale díky vysoké hudební kvalitě se jedná o festival známý v celé republice. Na dramaturgii festivalu se podílí pan Josef Pilný, který doporučí hudební kapely a o jejich pozvání a organizaci festivalu se již postará Kulturní centrum Lanškroun. Jak proběhla organizace dnešního koncertu jsem se zeptala Davida Knápka, ředitele kulturního centra: Již od rána přijížděly kapely, a protože se tady dneska představí přes 150 hudebníků, je potřeba jim připravit odpovídající zázemí. Dopoledne probíhaly hudební a zvukové zkoušky, potom všichni hudebníci odjeli na společný oběd. Budu věřit, že dnešní teplé počasí dovolí všem účastníkům předvést své vystoupení tak, jak jsou zvyklí. Opravdu rekordní letní teploty mohly odradit některé z návštěvníků, ale na nádvoří zámku byl příjemný stín a místa k sezení byla tedy od slunce uchráněna. Díky tomuto statnému stromu tu je příjemný stín a přišel jsem si sem vlastně odpočinout z rozpáleného města, svěřil se jeden z návštěvníků. Mohu jen potvrdit, že výběr kapel byl výborný. Pravečkův Lanškroun zahájila Brass Company ZUŠ Lanškroun. Bývalo zvykem, že Brass Company zahajovala jen jednou skladbou, tentokrát jim byl dán prostor pro 7 skladeb. Druhým v pořadí vystoupil Big Band pod taktovkou Josefa Pilného. Městský dechový orchestr ZUŠ Dačice vedl Milan Kubek. S Dechovou Harmonií Letohrad si zahráli a zazpívali i místní lanškrounští hudebníci. Posledním hostem byl Dechový orchestr města Hradce Králové, který má výborné jméno a téměř stoletou tradici. Aktuálně jej vede Ladislav Tyrner, hudební pedagog na ZUŠ v Žamberku. Hudebníci napříč všemi generacemi hráli skladby nejen dechové, ale i jazzové, rockové, zazněla spousta filmových melodií, ale i opera. Vyvrcholením odpoledne byl již tradiční Monstrkoncert, kde společně vystoupili hudebníci se sedmi skladbami, dvě z nich z pera Jindřicha Pravečka. Celým hudebním odpolednem provázel Karel Hegner, který učí na JAMU v Brně, hraje a zpívá v různých hudebních tělesech, bývá konferenciérem podobných akcí. Jeho vtip, bohaté hudební zkušenosti, bystrost a příjemný mluvený projev si bezesporu všichni diváci oblíbili, Pravečkův Lanškroun uvádí od roku Těším se, že za dva roky budeme slavit neuvěřitelné čtyřicáté výročí festivalu. Věřím, že se nám podaří do Lanškrouna dostat opět významná hudební tělesa, třeba i ze zahraničí, zkrátka něco, čím bude koncert nezapomenutelným, shrnul na závěr ředitel KC David Knápek. Text a foto: Linda Netušilová

10 RADNICE Rada města jednala 25. května Byty Rada města rozhodla pronajmout žadatelům volný byt 2+1 v Domě s pečovatelskou službou na dobu neurčitou. Poradní orgány rady města Rada města zřídila komisi pro prevenci kriminality a jmenovala do funkce předsedkyně Jaromíru Staňkovou, tajemnice Zdenku Drozdovou a členy Petra Bilanského, Stanislava Popeláře, Hanu Minářovou, Ivu Skalickou, Kateřinu Roller, Hanu Mikulovou a Věru Ptáčkovou. Zřízení služebnosti Rada města projednala žádost společnosti JAFIS, s. r. o., o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě ve prospěch společnosti RWE GasNet na pozemku ve vlastnictví města, souhlasila s umístěním distribučního vedení v ulici Škroupova na pozemku ppč. 2330/5, rozhodla o zřízení služebnosti inženýrské sítě s obsahem dle smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Rada města rozhodla zřídit právo služebnosti spočívající v právu přístupu a příjezdu na části pozemku ppč. 3675/32 ve prospěch vlastníků stpč. 1377, jejíž součástí je dům čp. 687, Husova ulice, Lanškroun a ppč. 378/3 pod podmínkou prodeje předmětné části pozemku ppč. 3675/32. Rada města projednala žádost společnosti K energo, s. r. o., o souhlas s umístěním stavby distribučního vedení a zřízení služebnosti inženýrské sítě ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce, a. s., na pozemcích ve vlastnictví města, souhlasila s umístěním distribučního vedení v ulici Zborovská na pozemcích ppč. 1937/13 a ppč. 1919/10, rozhodla o zřízení služebnosti inženýrské sítě s obsahem dle smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o zřízení služebnosti a smlouvy o právu provést stavbu. Pronájem nebytových prostor Rada města projednala žádost Střediska sociálních služeb Salvia, z. ú., o pronájem malé zasedací místnosti za účelem zřízení detašovaného pracoviště a rozhodla pronajmout od žádajícímu ústavu v požadovaných dnech nebytový prostor v přízemí budovy čp. 5, nám. J. M. Marků za smluvní roční nájemné ve výši Kč Rada města projednala žádost Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje o výhradní užívání lehkoatletického stadionu ve dnech až , žádost o povolení umístění stánků s občerstvením na lehkoatletickém stadionu a o prominutí poplatků za jeho užívání, rozhodla vyhradit v požadovaném termínu lehkoatletický stadion pro soutěže v požárním sportu za hodinový poplatek Kč 550 a za podmínek obsažených v dohodě o užívání lehkoatletického stadionu. Rada města projednala žádost společnosti Matějík a Kopp, s. r. o., o pronájem části bývalé konírny v areálu lanškrounského zámku za účelem zřízení baru pro návštěvníky zámeckých zahrad, rozhodla předmětnou část pozemku stpč. 43/1, jehož součástí je část objektu bývalé konírny nepronajímat. Rada města rozhodla ukončit dohodou ke dni Smlouvu o nájmu nebytových prostor a movitých věcí (restaurace, bufetu a terasy na Hale B. Modrého), která byla uzavřena dne s Danou Jelínkovou a Ondřejem Vyčítalem. Vodovody Rada města schválila smlouvy se společností Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a. s. uzavírané v souvislosti s realizací stavby Ulice Zborovská a Olbrachtova, Lanškroun propojení Husova, Havlíčkova. Rada města schválila návrh Smlouvy o komplexním provozování vodohospodářského majetku s nájmem v ul. Kollárova se společností Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a. s. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katastrálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Termín příštího jednání rady města je stanoven na 22. června. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Hlásí se Městská policie Lanškroun Začátkem měsíce května se strážníci zúčastnili dvou akcí zaměřených převážně na dopravní výchovu dětí. První akce s názvem Hurá na kola, kterou pořádal BESIP a Základní škola Lanškroun, nám. A. Jiráska se konala na dopravním hřišti u Haly B. Modrého. Strážníci zde děti prověřovali ze znalosti provozu na pozemních komunikacích dopravních značek. 7. května městská policie absolvovala s dětmi Základní školy Lanškroun, ul. Dobrovského přímo na jejich škole dopoledne na podobné téma (celoškolní projekt zaměřený na dopravní výchovu). V obou případech děti prokazovaly velmi dobré znalosti. Druhý příspěvek se bude týkat událostí, které opakovaně městská policie řeší. Velmi často jsou strážníci voláni k silně podnapilým osobám, které někde polehávají a dopouštějí se tak přestupku veřejného pohoršení, za který mohou být potrestáni blokovou pokutou a v horším případě odvozem do protialkoholní záchytné stanice. Neustále jsme také voláni k případům volně pobíhajících psů. Žádáme tímto jejich majitele, aby si své psy lépe zajistili a vyhnuli se tak možné sankci. Dále chceme upozornit řidiče, aby více respektovali zónu s dopravním omezením, označenou dopravní značkou Začátek zóny (IP25a), která začíná vjezdem do ulic S. Čecha, Nádražní a 28. října. Parkování v zóně je možné pouze na parkovištích označených dopravní značkou Parkoviště (IP13c). V jiném případě se jedná o přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (zákaz stání). Tento přestupek mohou strážníci řešit blokovou pokutou až do výše Kč 2 000,-. Tuto samou sankci může řidič obdržet při porušení zákazu vjezdu nebo nezaplacením poplatku za parkování. Závěrem chceme poděkovat poctivým nálezcům, kteří nosí na služebnu městské policie nalezené věci, zejména ztracené peněženky i s jejich obsahem, které jsou pak předány jejich šťastným majitelům. Strážníci Městské policie Lanškroun

11 RADNICE DALŠÍ DOTACE ROZDĚLENY Město poskytuje dotace na veřejně prospěšné projekty, zejména v oblasti podpory mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, kultury, cestovního ruchu, vzdělávání, zdravotnictví, protidrogových aktivit a prevence kriminality. Jednotlivé subjekty podávají žádosti o dotace a rada a zastupitelstvo města pak rozhodují o uzavření veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace. Rada města na svém jednání dne 25. května rozhodla o dotacích, které budou směřovat zejména do sociální oblasti: Předmět dotace žádající subjekt schválená částka v Kč odborné služby, pomoc sociálně ohroženým dětem Fond ohrožených dětí a rodinám sociálně aktivizační služby Amalthea, o.s na sociální rehabilitaci Audiohelp na provoz - občanská poradna osobní asistence, domácí Oblastní charita Ústí nad Orlicí hospicová péče seminář Dobrý posel špatných zpráv a vzpomínková akce Dlouhá cesta Zapalme svíčku příspěvek na činnost Domov důchodců Ústí nad Orlicí podíl na úhradě nákladů za služby pro naše občany Domov pod hradem Žampach příspěvek na činnost Farní charita Litomyšl provoz linky důvěry Kontakt Ústí nad Orlicí, o.p.s na provoz azylového domu Dům na skalách a Domu Občanské sdružení Cema Žamberk na půl cesty na provoz sociální rehabilitace Péče o duševní zdraví na činnost Rodinné centrum dětský svět na činnost ROSKA Ústí nad Orlicí, regionální organizace Unie Roska v ČR sociálně aktivizační služby Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní pobočka Česká Třebová příspěvek na provoz stacionáře Stacionář Ústí nad Orlicí na osobní asistenci Středisko sociálních služeb Salvia, z. ú rekondice Svaz diabetiků ČR, územní organizace Lanškroun na činnost Svaz tělesně postižených v ČR, místní organizace Lanškroun Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

12 ROZHOVOR Jsem hrdý, že jsem nezklamal Rozhovor s bývalým polistopadovým starostou Lanškrouna a velkým skautem Kazanem Janem Špičákem Ještě před několika lety jsme spolu domlouvali inzerci v Listech. Bylo mu už dost přes sedmdesát, když chodil na zkrácený úvazek do lanškrounských Jatek. Každý den udělá šedesát dřepů a poctivě cvičí, jako zamlada. Jen málokdo by hádal, že na podzim oslaví dvaaosmdesáté narozeniny. V genech po mamince, která se dožila 105 let, má nejen zdraví, vztah ke sportu, ale i schopnost nevzdávat se a držet slovo. Jak vzpomínáte na své dětství v Uherském Hradišti a co zapříčinilo, že jste se dostal do Lanškrouna? Otec byl vyučený v pivovaře v Čisté u Rakovníka a po čtyřleté praxi navštěvoval Vyšší pivovarskou a sladovnickou školu v Praze. Poté začal pracovat v Jarošově u Uherského Hradiště. Místo to bylo tenkrát velkorysé. K práci dostal služební byt, kde měl otop a světlo zdarma. K tomu mohl denně vypít pět litrů piva zdarma. Jenže to on nikdy nevypil, to by musel být pijan, aby zvládnul deset piv denně. Nástupní plat v roce 1929 měl 1200 československých korun! A to byl královský plat! Přitom majitelé pivovaru byli Židé a ti většinou každou korunu dvakrát obrátili! V roce 1931 se otec oženil a o dva roky později jsem se já narodil. Otec pocházel z Bystřece, ale doučil se v pivovaře v Černé Hoře. Jako praktikant pak na čtyři roky nastoupil do Lanškrouna, takže místní pivovar samozřejmě dobře znal. V pětačtyřicátém na podzim po válce za ním do Jarošova přijeli pan Vašíček a pan Mechl, aby se vrátil do Lanškrouna a šéfoval tam. Dosavadní ředitel byl totiž Němec a musel do odsunu. Na rozmyšlenou táta dostal asi půl roku, a tak jsme se sem příští rok v létě v šestačtyřicátém roce stěhovali do Lanškrouna. Brácha z toho neměl moc rozum, je o čtyři roky mladší, ale mně už bylo dvanáct. V Uherském Hradišti jsem čuchnul ke skautům, měl jsem za sebou třídenní výpravu i zpívání u ohně s kytarou a mně se odcházelo špatně. Taky jsem toužil po tom tančit v Hradišťanu, tak jako můj bratranec. Pro mě bylo stěhování veliké zklamání, ale nedalo se nic dělat, rodiče jsou rodiče a život šel dál. Lanškroun byl asi úplně jiné město po odsunu Němců? To určitě byl, ale já to zas tak moc nepociťoval. Bydlel jsem v pivovaře a tam byl život tvrdý, ale veselý. Všechno se tam dalo sehnat. Taky jsem si uvědomil, že Lanškroun už v té době byl bohaté průmyslové město. Papírny, pivovar, tiskárna, mlékárna, textilky, Siemens, koželužna, plynárna, mrazírny a řada dalších menších firem a řemesel tu prosperovala. Neměl jste chuť jít v otcových šlépějích a věnovat se jako on pivovarnictví? To tedy ne, pivovar mě nechytil. Ale dělal jsem tam několikrát brigádu. Protože jsem měl z vojny řidičský průkaz i na nákladní auta, jezdil jsem pro pivovar s Pragovkou, nebo jsem zaskakoval, když někdo nepřišel do práce. My s bráchou jsme měli v pivovaře eldorádo. Celý pivovar jsme prolézali křížem krážem. A chlapi nás nechali, to víš, byli jsme synové šéfa! Já ale tíhnul k obchodu. Manžel mé sestřenice žil v Josefově, kde měl velkou drogérii. Dohodnul jsem se tedy s rodiči a v roce 1949 jsem odešel do Josefova. To už byla trochu divná doba, protože komunisti byli u moci a začali i drobné živnosti postupně likvidovat. To potvrzuje i skutečnost, že když jsem poprvé přijel do Josefova, objevil jsem krásnou a velikou skautskou klubovnu. Chodil jsem okolo, až mě oslovil nějaký starší pán, co prý tu chci. Vysvětlil jsem mu, že chci chodit tady v Josefově mezi skauty, ale on mi na to řekl: Hochu nedělej to, budeš zklamán, protože oni nás co nevidět budou likvidovat! Zatnul jsem zuby a šel domů, nezbývalo, než se s tím smířit. Jak vypadalo Vaše učení u sestřenice a jejího manžela - šéfa v drogerii? Jak se říká učení- mučení. Brzo ráno v sedm hodin jsem vyfasoval kbelík s hadrem a musel jsem setřít celé náměstí. Tak se říkalo prostranství bezprostředně před prodejním pultem. Uklidit jsem musel také za pultem a zároveň jsem otíral všechny prachovky a lékovky. V té době to byla veliká drogerie s osmi zaměstnanci, kde se vyráběly třeba i léky pro dobytek. Připravovali jsme také oleje a vazelíny na vlasy. Vyráběli jsme ale i francovku. A jaké množství! V zimě pak s francovkou jezdil majitel do Krkonoš a prodával ji místním obchodům. Dost často se vyrábělo na zakázku. To třeba přijel sedlák a řekl: Potřebuju dvacet kilo fermežového základu na nátěr! Tak se navážila běloba zinková, běloba krycí a lněná fermež a pak se to třelo ve strojku, který vypadal jako velký mlýnek na mák. A pracovali jsme třeba až do pozdních večerních hodin. Jako raritu jsme vyráběli vancin. To byl mirbánový olej, prudký jed. Míchalo se to a prodávalo v horách kočím, kteří v lese pracovali s koňmi. Ti se hrozně potili a v létě trpěli nálety bodavého hmyzu. Když se kůň ale potřel vancinem, měl na několik hodin pokoj a neměl žádné boláky po těle. To se vyrábělo v masce a rukavicích, aby se člověk nenadýchal těch výparů. A co nějaká zábava po škole? Začal jsem v Josefově hrát fotbal za dorost a průběžně jsem chodil do školy. Vždy na tři měsíce v roce. První rok to bylo do Pardubic, ve druhém a třetím roce do Českého Krumlova. Vzpomínám si na jednu soudružku učitelku, která poprvé vlítla do třídy, představila se, pak zahrozila prstem a sdělila nám: Nemyslete si, vy jste buňky kapitalismu a vás musíme vyrvat z kořenů! Seděl jsem vedle jednoho Pražáka, drcli jsme do sebe a se smíchem si řekli: A sakra, to nás něco čeká! Dávala nám to pěkně sežrat! Hlavně u zkoušek, všichni jsme dostali čtyřky z politiky. Ale taková byla na začátku padesátých let doba, s tím se nedalo holt nic dělat. Zavzpomínejte na to, jak vznikl skauting v Lanškrouně. To bylo ještě před tím, než jsme se přistěhovali, hned v pětačtyřicátém roce. Tehdy tady skauting rozjela maminka Jardy Fišera. Já se zapojil hned po nastěhování o rok déle. Měl jsem to do klubovny kousek, protože sídlila hned nad pivovarskými schody. Moc dlouho to ale nevydrželo, protože od padesátého roku až do šedesátého osmého byl zakázán. Kam Vás nohy zavedly po vyučení? V Josefově jsem zůstat nemohl, tam už všechno znárodnili a mě nepotřebovali. Na podniku jsem se šel ptát na práci a hned se mi našlo místo vedoucího drogerie v Letohradě. Bylo parádní a ne daleko domů. Ráno jsem ale musel vstávat ve čtyři, protože každý den v pět mi jel autobus. Prodávalo se do šesti, takže domů jsem se dostal někdy před osmou. Byl jsem ale mladý, tak jsem vydržel všechno. Byla tam moc dobrá parta. Během dvou měsíců jsme založili hokejový oddíl. Zajel jsem tehdy do Hradce Králové na nově vzniklý hokejový svaz a dostal jsem tenkrát neuvěřitelných pětadvacet tisíc na výstroj. Dole v bažantnici jsme stříkali led a začali trénovat hokej. Domluvili jsme si také první zápas s Dolní Čermnou. Ti nám to nandali 10:1. Nechali mě, abych jim dal alespoň jeden gól, ale jen proto, že mě znali. Kdo Vás naučil v Uherském Hradišti bruslit? Maminka, ona byla taková pro sport. Pořídila mi první brusle, říkalo se jim šeksny a kličkou se šroubovaly na boty. Chodila se mnou každý večer v Jarošově na rybník. Vždycky mi odhrnula z kusu ledu sníh a už jsem jezdil. V Letohradě jsem toho ale moc neuhrál, protože jsem tam vydržel jen rok. Nastala pitomá éra muži do průmyslu a ženy do distribuce! Na místo vedoucí drogerie dosadili manželku důstojníka vojenské správy v Ústí nad Orlicí, která o drogistice nevěděla ale lautr nic. Takové to byly paradoxy, jen aby se plnila hesla! A já musel na brigádu do Hradce Králové do mostárny! Ale i tam jsem si zvyknul, jen mi vadilo pravidelné střídání tří směn.

13 ROZHOVOR Zpočátku jsem tam byl za poskoka, ale po čase jsem se zapracoval a začal přenášet výkresy na materiál. Špatné to nebylo ani na peníze, ale po roce jsem se vrátil do Lanškrouna a čekala mě vojna. Udělal jsem si díky tomu řidičák a brigádničil jsem v pivovaře. To byla paráda, v autoškole nás učil jezdit pan Cinholter a často jsme jeli na Suchák při noční jízdě na pivo. Tenkrát se za volantem mohlo pít a nikomu to nevadilo! Jak vzpomínáte na vojnu za generála Čepičky, taky jste patřil mezi ty, co jim ji prodloužil? To si piš, že jo! Nastoupil jsem ve dvaceti ve třiapadesátém stejně jako Čepička. Jéžiši, to bylo lidí naštvaných, když to protáhli! Narukoval jsem v Pardubicích s dřevěným vojenským kufrem a rychlíkem nás několik desítek nováčků odvezli do Rožmitálu pod Třemšínem. Asi po týdnu blázince - vlevo bok, vpravo bok mi oznámili: Špičák si sbalí a odjede s doprovodem! Říkal jsem si, co je, ale nikdo víc neprozradil. Jel se mnou jeden desátník, který věděl, kam jedeme, ale rezolutně trval na tom, že je to tajné a říct to nesmí. Rychlík směřoval na Českou Třebovou a pak dál na Košice. Tak jsem si v duchu říkal, buď jedu na Slovensko, nebo někam k domovu! Když jsme vystupovali v Ústí nad Orlicí, tak už jsem měl jasno. No jo, to budou chemici v Červené Vodě! Na nádraží v Ústí už byli vojáci taky v modrých uniformách, tak jim říkám: Kluci, jedeme do Červené Vody, je to sice díra světa, ale alespoň neutratíme prachy! To jste měl přes kopec domů. Jezdil jste k rodičům často? Vůbec ne, brali nás tam u huby. A víš proč, protože jsme byli u letectva a to bylo vždycky trnem v oku všem zeleným uniformám, mezi které patřili všichni ostatní. Zelenáči chodili na vycházky a my jak blbci vyváželi z důstojnických baráků popelnice! My pro ně byli jak sůl v očích. Dopadlo to ale dobře, přišel rozkaz, aby se vytvořily kulturní úderky. Dali jsme se s kluky dohromady, založili jsme pěvecký kroužek a secvičili pěvecký program. Velitel byl spokojený, mnul si ruce a hned nám říkal: To je dobře, v Postřelmově ve fabrice mají nějaké výročí, tak pojedete zpívat! Já ale říkal: To my nemůžeme, my musíme vyvážet popelnice! A hned se zařídilo, že se všechny čety musely střídat a nemuseli jsme jen my modří! Vzniklo tam i divadlo a loutky. Nastala pohoda. Každou sobotu jsme byli venku a pořád byla nějaká družba! Co jste tehdy s chemiky v Červené Vodě trénoval? Prošel jsem vším, i ostrým výcvikem s yperitem. To byl tenkrát průšvih, protože nám tam fouknul vítr a otrávili jsme jezeďákům krávy! Sedm jich pošlo! Ale nebyl jsem tu do konce vojny, po skončení poddůstojnické školy jsem byl převelen do Prostějova s přestávkou na škole důstojníků v záloze v Chrudimi. To byla paráda, každý den po škole jsme si jeli na Seč zaplavat a pak na pivo! Před Vánoci 22. prosince pak přišel rozkaz, že máme mazat domů! Chvilku to trvalo, než jsem sehnal alespoň nějaké civilní oblečení, ale na Silvestra už jsem tancoval doma v kulturáku! Pak už jste v Lanškrouně zakotvil natrvalo? Musel jsem, protože jsem potřeboval vydělat nějaké peníze. Začal jsem jako závozník na stavbě traktorové stanice v Lanškrouně. Zanedlouho jsem se ale dostal k železářům, kteří připravují kovové výztuže. To jsme si ale užili, byla zima jako v Rusku a my ručně pomocí drátků k sobě stahovali jednotlivé pruty armatury. Mrzli jsme u toho jak čuby! Stavbyvedoucí od rána do konce směny jen vařil čaje, a aby se to dalo vydržet, lil do toho rum. V červnu toho roku přišel vedoucí drogerie pan Smejkal, že je nemocný a musí do špitálu a jestli to za něj vezmu. Já to vzal, ale dobré to bylo jen po tu dobu, než se pan Smejkal vrátil. Pak mi plat snížili a stálo to za prd. Moc jsem se nerozmýšlel, dal jsem výpověď a šel dělat do Tesly. Jenže aby mě tam vzali, musel jsem na šest měsíců na brigádu k zedníkům. Támhle u té školky jsem sám kopal všechny kanalizace. Starý pan Samek se tomu smál: Sakra Honzo, ty teda jedeš! Jenže já musel makat, abych dostal zaměstnání v Tesle. Nastoupil jsem do chemické laboratoře na kontrolu. Jednou jsem zastavil celý provoz, protože materiál neodpovídal normám. To bylo zle. Kuřík lítal po fabrice, ředitel Hrdina taky lítal, ale já řekl, že to do výroby nepůjde, protože vodivost materiálu byla skoro o 50% vyšší. Pak Rok Otci Jana Špičáka bylo 44, jemu samotnému 14 (6. zprava) přišel Hrdina, podepsal to místo mě a už se vyrábělo. Po dvou letech jsem dostal nabídku do zásobování. Tomu jsem rozuměl, a tak jsem tam vydržel do roku V Tesle jsem taky čuchnul ke sportu: v létě jsem hrál fotbal, v zimě hokej. S Dymáčkem, bývalým vedoucím zásobování, jsem zakládal cyklistický oddíl, kde jezdil Míla Jirásek, Láďa Hajzler a Jirka Dvořák. Ti všichni u nás začínali. Tou dobou jsem také spolupořádal deset ročníků cyklistických závodů Jiskry Orlicka. Jezdilo tady i národní mužstvo - Jan Smolík, Rudolf Schejbal a další. Lanškrounská drogerie se Vám stejně stala osudnou. Okolnosti k tomu směřovaly. Jenže na sport už pak tolik času nebylo, protože jsem musel být ráno první v obchodě a večer jsem odcházel o šesté. To už se toho moc nestihlo. V šedesátém osmém roce jste v Lanškrouně znovu zakládal skautský oddíl. To musela být asi hodně euforická doba? To byla, jen netrvala moc dlouho. Vyhlásili jsme první skautskou schůzi do Kulturního domu a ono nás tam přišlo plný kabinet. Každý kdo alespoň trošku věděl, o co jde, přišel. A velký zájem byl hlavně od rodičů, to byly tenkrát přírůstky! Je škoda, že to nevydrželo déle, jen do roku Všechno jsme museli předat pionýrům - stany, spacáky i hotové peníze. Z brigád jsme měli ušetřených snad 40 tisíc. A změnilo se to až po revoluci v roce Tenkrát už jsme se ale nebáli. Ledy se hnuly v Sovětském Svazu, bolševik šel do háje, a tak jsme byli o dost klidnější. Jak jste si vysloužil svou přezdívku Kazan? Já si ji nevysloužil. Měl jsem ještě v Jarošově kamaráda, který měl psa Kazana. Ten pes byl úžasný, poslouchal ho na slovo! A mně ten název tak nějak zůstal v srdci, a když jsem u táborového ohně sliboval na oheň, vlajku i základy junáctví a spaloval své jméno, aby mi zůstalo to skautské, vybral jsem si jméno Kazan. Jak se dnes díváte na popularitu skautingu v Lanškrouně? Těší mě to moc a mám z toho radost a především jsem nadšený z toho, že se konečně skauti dočkali pořádného baráku, který je jen pro ně! Jen mě mrzí, že je ta skautská idea trošku jinde a už tam není taková spjatost s přírodou, jakou já pamatuji. Doba je holt jiná. V roce 1991 jste byl zvolen prvním porevolučním starostou za Občanské fórum. Jak jste se k tomu dostal? Jako skautský náčelník jsem vstoupil do Občanského fóra a dělal jsem mluvčího i pokladníka. Byl jsem nominován a později i zvolen. Hodně lidí mně za to ale nemohlo přijít na jméno. Oni mě mnozí doslova nenáviděli. Darmo mluvit, ještě dnes by se museli stydět! Radši o tom nechci mluvit! Uff! Slyšel jsem, že se vás právě tyhle souvislosti hodně dotkly a že už jste se v politice po skončení mandátu nechtěl dál angažovat. V zásobování Tesly jsem měl kamarády na život a na smrt. Ti všichni se ke mně otočili zády! Všechno to byli soudruzi, ale to nevadilo. Já soudruh nikdy nebyl, i když mě celá léta estébáci tlačili ke spolupráci. Já odolal, ale všichni tihle kluci, se kterými jsem seděl patnáct let v jedné kanceláři, se ke mně neznali. Přitom mi doma pomáhali na baráku! Míchali se mnou beton a škváru! Jak jsem vstoupil do Občanského fóra a stal jsem se starostou, tak jsem pro ně přestal existovat. To mě strašně mrzelo, jaký my jsme blbí lidi! Neodeznělo to časem, nenašli jste k sobě nakonec cestu? Ne, to by každý musel zažít na vlastní kůži, aby mohl pochopit, jak hrozné to bylo. Nevšímali si mě po celou dobu až do své smrti! Ani jsem jim nebyl na pohřbu. Myslím, že by si to byli ani nepřáli. Jenže s tím jsem se setkal i ve skautu. To by jeden žasnul! Kruci, když mám jednou přesvědčení a něčemu věřím, tak si za tím stojím! Když měl před časem Zbigniew Czendlik narozeniny, tak jsem mu věnoval obrázek papeže se známkou s přetiskem Prahy a na obraz jsem nechal umístit dovětek: Ve dvanácti jsem sliboval, ve třiceti jsem přísahal a dnes v osmdesáti jsem hrdý, že jsem nezklamal. Celý život jsem zůstal takový, jaký jsem byl a nikomu jsem nechodil prdýlkovat, na to jsem hrdý ještě dnes! František Teichmann JAN ŠPIČÁK (1933) Ženatý, dvě dcery. Bezmála dvacet let jste ho mohli potkávat jako vždy dobře naladěného vedoucího drogerie. V roce 1991 byl na čtyři roky zvolen starostou města Lanškrouna. Od dětství se věnoval skautingu. V Lanškrouně se v roce 1946 zapojil do skautingu a pak znovu v letech 1968 a 1989 jako náčelník střediska Zubr.

14 Z REGIONU Novinka vydavatelství Oftis Ústí nad Orlicí Právě vychází kniha Rok 1989 v dokumentech Komunistické strany Československa, okresního výboru Ústí nad Orlicí, která dokládá názory a činy vládnoucí, mocné a všehoschopné politické strany. Popisuje politickou činnost KSČ na okrese Ústí nad Orlicí výlučně na základě dokumentů předsednictva a pléna okresního výboru KSČ. Zajímavým doplněním jsou dálnopisy Ústředního výboru KSČ, ukázky článků okresních novin Jiskry Orlicka, fotografie ze soudního procesu Stárek-Vojtková, faksimile dopisů, letáků, prohlášení a výzev. Začala sezóna cyklobusů Několik set stran textu nabízí čtenáři výlučně autentická fakta k poznávání a otevření cesty především k vlastnímu hodnocení posledního roku totalitního režimu. Kniha je věnována k poctě politickým vězňům a jejich rodinám. OFTIS Pardubice ( ) O sobotách, nedělích a státních svátcích mohou milovníci cykloturisticky v Pardubickém kraji i letos využít autobusové linky s přepravou jízdních kol. Provoz cyklobusů začíná už tuto sobotu 30. května, jízdné je stanoveno podle tarifu IREDO a přeprava jízdního kola stojí 20 korun bez ohledu na tarifní vzdálenost. Jízdní řády cyklobusů v Pardubickém kraji se letos výrazně změnily. Byly zrušeny málo využívané nebo nevyužívané úseky jednotlivých linek. Proto jsme mohli zavést nové úseky a dokonce jednu novou linku z Chrudimi na Šerlich v Orlických horách, uvedl vedoucí oddělení dopravní obslužnosti krajského úřadu Martin Prouza. Cyklobusy v roce 2015 najedou v Pardubickém kraji zhruba 35 tisíc kilometrů, což je asi o čtyři tisíce kilometrů méně než v loňském roce. Provoz cyklobusů financuje Pardubický kraj částkou přibližně 800 tisíc korun ročně, na provoz linky přispívá i dobrovolný svazek obcí Českomoravské Pomezí. Cyklobusy do Orlických hor jsou provozovány ve spolupráci s Královéhradeckým krajem. Na zajištění této dopravy se podílejí čtyři dopravci na osmi linkách. Jízdní kola jsou přepravována většinou na speciálních cyklobusových přívěsech, na lince uvnitř upraveného autobusu. Obecně platí, že cyklobusy jsou určené pro přepravu jízdních kol do hmotnosti 15 kilogramů, na tuto zátěž jsou totiž dimenzovány úchyty na kola. Přeprava tedy není určená pro elektrokola. Cyklobusy jezdí o sobotách, nedělích a státních svátcích od 30. května do 28. září 2015, pouze linka je v provozu od 3. července do 30. srpna 2015 a jezdí navíc v pátek. Všechny jízdní řády jsou k dispozici na idos.cz. PŘEHLED CYKLOBUSŮ V PARDUBICKÉM KRAJI: Chrudim Pardubice Třebechovice pod Orebem Opočno Dobruška Deštné v Orlických horách, Šerlich Pardubice Chrudim Seč Hoješín Jablonné nad Orlicí Letohrad Žamberk Deštné v Orlických horách, Šerlich Rychnov nad Kněžnou Žamberk Letohrad Jablonné nad Orlicí Suchý vrch

15 PŘEDSTAVUJEME VÁM GMS garantují maximální spokojenost 20 let společnosti GMS hadice a pryž, s.r.o. Areál bývalé lanškrounské cihelny vypadal po léta dost neutěšeně, ale v současné době zde sídlí úspěšná obchodní firma GMS hadice a pryž, s.r.o. Začínala před dvaceti lety doslova na koleně, ale dnes patří mezi dvě nejvýznamnější české firmy na poli obchodu s hadicemi a souvisejícím sortimentem zboží. Za své jistě hovoří také čísla. Firma s ročním obratem cca 200 milionů korun má 45 zaměstnanců a krom Lanškrouna dvě další dceřiné pobočky v Pardubicích a Praze. Svým zákazníkům nabízí na 20 tisíc položek od mnoha předních, převážně evropských výrobců hadic, pryží, koncovek a příslušenství. V posledních letech se firma zaměřila na nabídku hydraulických hadic a hydraulických komponentů, které připravuje a upravuje podle přání zákazníků. Společnost však podporuje i celou řadu projektů, sportovních a neziskových aktivit. Její závodní GMS Racing team v loňském roce byl tím úplně nejúspěšnějším týmem v českém seriálu závodů automobilů do vrchu a v nabité evropské konkurenci skončil jezdec Miloš Beneš se speciálem Osella na vynikajícím druhém místě. I proto bylo na co se ptát jednoho z jednatelů a zakladatelů firmy Milana Stejskala. Když jste se kdysi rozhodoval o založení firmy, co rozhodlo o tom, že jste se vrhnul právě na tohle odvětví podnikání? Pracoval jsem původně ve Východočeských papírnách na dopravě a jednoho dne nám bylo řečeno: Končíte, doprava se rozpouští. Budeme si to zajišťovat externě! Tak mě napadlo, že bych mohl začít podnikat, koupit auto a tuhle externí službu zajišťovat. Tak jsem se stal soukromým autodopravcem. Stále jsem tou dobou jezdil na Slovensko, odkud jsem nejčastěji vozil hadice do různých firem jako Řempo, ZNZ, atp. Všechny jsem už v té fabrice znal, a tak mě napadlo, zkusit hadice také přímo prodávat. Uběhlo pár let a ono to skončilo firmou s čtyřiceti pěti zaměstnanci a položkami na skladu. Za posledních deset let Vaše firma výrazně rostla a to nejen obratem, ale i rozsahem skladů, počtem zaměstnanců a pestrostí služeb. Který moment byl během těch několika let pro Vás klíčový? My jsme hned na začátku potkali člověka, který nám dokázal pomoci a velmi dobře nás nasměroval. Ptal se nás tehdy: Jakou děláte reklamu? No, žádnou Jezdíte na veletrhy? Ne, nejezdíme... Ale to byste měli. Jinak se neprosadíte jinde než v regionu! My jsme vůbec takové ambice neměli, ale on se ptal dál: To prodáváte hadice jen od jednoho výrobce? Proč nezkusíte něco v zahraničí? My s tím nemáme zkušenosti a neumíme to. Tak jsme se s ním domluvili a rozjeli spolupráci. Začali jsme dovážet věci, které nikde v republice nebyly. Zároveň jsme vyrazili na první strojírenský veletrh do Brna. To nebylo vůbec levné, ale nám se podařilo už na veletrhu všechny náklady zaplatit a neuvěřitelně nás to nakoplo. Zároveň jsme si uvědomili význam reklamy a porozhlédli jsme se po výrobcích ze světa. Dnes dovážíme zboží prakticky z celého světa a poskytujeme servis firmám, které hadice potřebují pro své výrobky, stroje nebo zařízení. Asi nejvýznamnější, přímo výkladní skříní firmy GMS, představuje na poli reklamy její závodní tým GMS racing team, který je v závodech do vrchů úspěšný i v evropské konkurenci. V roce 2014 skončil jezdec Miloš Beneš druhý v absolutním pořadí mistrovství Evropy. Je to ta investice do reklamy, která vám v rozvoji pomohla? Samozřejmě se to nedá spočítat do podrobností, ale reklama do motoristického sportu je pro nás dobrá. Hlavně proto, že s motorismem celá řada těch našich věcí, ať už přímo nebo nepřímo, souvisí. Dnes už díky tomu všichni vědí, že GMS jsou hadice, a každý ví, kam se může obrátit. Do motosportu investujeme už řadu let a vím, že když potřebujeme získat nebo přetáhnout zákazníka, tak ta rychlá auta neuvěřitelně fungují. Když mu slíbíte, že ho bude moci svézt v závodním autě jeden z nejlepších jezdců v ČR, tak je váš. Máme dokonce závodní BMW, které půjčujeme a ve kterém se můžou naši partneři svézt na okruhu. To opravdu zabírá! Sám se motosportu věnujete také, chcete v tomto směru své sportovní ambice ještě zvyšovat? Ne, vůbec ne. Už se ježdění věnuji jen okrajově a hodně si vybírám, kde se svezu. Ale je to jen pro zábavu s kamarády. Sportovní ambice už mě opustily. Pokud bych měl více času, tak bych raději vyrazil někam na výlet nebo za zábavou s manželkou. Třeba na nějaký pěkný hrad. Máte dnes po dvaceti letech ještě chuť každý den přijít do firmy a nést tíhu spolurozhodování s pocitem, že by to bez Vás nešlo, nebo už se chystáte na období, kdy budete mít od starostí pokoj? Trochu to teď je, jak říkáte. Sice už jsem část povinností delegoval na syna Michala, ale stále ještě mám pocit, že tu každé ráno v sedm musím sedět. Někdy už, pravda, odcházím ve dvě, ale většinou tu jsem i v době, kdy ostatní už jsou doma. Asi jsem postižený pocitem, že by to beze mě nešlo, ale není to pravda, ono by to fungovalo. Zdá se mi, že firma je neuvěřitelně konsolidovaná a vyladěná. Až si říkám, jaké cíle a motivace Vás dnes ženou do další práce? V první řadě nejde vůbec jen o mě, ale o celý tým. Řada zaměstnanců zde pracuje od prvních let firmy a právě o ně se dnes opíráme především. Jim patří dík za to, že firma ustála i nejisté a těžké roky. Jim vděčím za to, jakou má dnes GMS na trhu pozici. A máte pravdu, že firma je dnes dobře nastavená. Hodně jsme v několika posledních letech investovali a čekají nás v tomto ohledu skutečně už jen drobnosti, nebo záležitosti průběžné obnovy. Rozvíjeli jsme se především v segmentu osazování hadic koncovkami a výrobou hydraulických hadic. To je velmi specifický a pestrý sortiment, kde je potřeba nabízet zákazníkům sofistikovaný servis a především širokou škálu délek a koncovek. Už jsme tím dosáhli určitého vrcholu a nechceme se vydávat do jiného sortimentu. Spíše budeme vylepšovat služby zákazníkům a pracovat na marketingu podle hesla GMS garance maximální spokojenosti. I když kdysi to znamenalo něco úplně jiného. Počkejte, co to bylo? Kdysi, než jsme začali prodávat hadice, tak jsme prodávali gumu a výrobky z ní. Takže to byla zkratka slov Guma Milan Stejskal. František Teichmann

16 KALEIDOSKOP Moniky Duškové Chtěla bych se s vámi podělit o několik delikates Podkůžovek. Prvním je zážitek z filmu Perfect Sense. Tato Podkůžovka, tak totiž nazval tento film známý, kterému jsem ho doporučila. Film se vám zaryje pod kůži a musíte na něj několik dní myslet. Dokonalý smysl, tak zní v českém překladu film britského režiséra Davida Mackenzieho, není to typický americký katastrofický film o zkáze lidstva. Nákaza, která se šíří v různých částech světa, lidem postupně odebírá jednotlivé smysly nejprve čich, potom chuť a potom další z nich... Nechybí ani milostná linka, víc prozradit nechci. Možná ztratíte vy chuť se na film podívat, ale stojí za to si ho nechat pár hodin i dnů zalézt pod kůži a užívat si plného pocitu vnímání všech svých vlastních smyslů. Silným zážitkem pro mě byla kniha Oskar a Růžová paní autora Erica-Emmanuela Schmitta. Jedná se o první ze tří úchvatných příběhů na téma třech náboženství, to se dočtete o knize všude na internetu. Pro mě tu nejde o náboženství, ale hlavně o víru, o něco velmi soukromého, osobního, vnitřního. Tři velmi působivé příběhy o lidské víře bez jakékoli propagandy náboženství. První příběh vás možná odradí první větou, protože se hned na začátku dozvíte, že za několik dnů musí zemřít desetiletý chlapec. Ale příběh má v sobě tolik síly, víry a humoru, že nemůžete přestat ani dýchat. Takže opět kniha Podkůžovka. Ráda cestuju. Na Zemi je spoustu krásných míst, více či méně exotických, více či méně zajímavých, více či méně malebných...ale návrat domů, třeba vlakem směr Praha Česká Třebová (tak od Chocně) si užívám krásné krajiny a hladím si oči pohledem na lesy, kopce, louky... obzory. To je teprve ta pravá delikatesa. Základní škola Lanškroun, Dobrovského ul. 630 Vědu se učíme tím, že ji děláme Zveme širokou lanškrounskou veřejnost na 8. ročník Vědy u školy a Veselou zahradu Kdy: v pátek 19. června 2015 od 9.00 hod. do hod. Kde: v areálu Základní školy na Dobrovského ulici Program: 9.00 hod. slavnostní zahájení Vědy u školy vystoupení tanečního kroužku Sluníčko a pěveckého sboru Notičky prezentace projektů z VIII. ročníku soutěže Festival vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji výstava klubu AMAVET při základní škole konstrukční stavebnice fischertechnik, robotické systémy, robotická vozítka zábavné chemické pokusy Gymnázium Lanškroun jednoduché pokusy SOŠ a SOU Lanškroun - mechatronika výukové panely (iqpark Liberec) soutěžní výstavka legomodelů prezentace Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany v Moravské Třebové v případě příznivého počasí se můžete odpoledne těšit na horkovzdušný balón hod. zahájení Veselé zahrady Hrátky se sněhuláky vystoupení tanečního kroužku Sluníčko (13.00, 14.00, a hodin) vystoupení pěveckého sboru Notičky atrakce, hry a soutěže pro děti stánek s občerstvením Srdečně zveme všechny zájemce SOUTĚŽNÍ OTÁZKA Vážení čtenáři, přinášíme novou soutěžní otázku. Správné odpovědi zasílejte do mailem na linda.netusilova@tgtisk.cz nebo na naši adresu: 5. května, Lanškroun, Uveďte prosím své celé jméno a město/obec. Z úspěšných odpovědí vylosujeme 3 výherce, které odměníme cenami od kosmetické firmy ANNABIS. Výrobky s léčivým konopím této firmy si můžete zakoupit v lékárnách U Milosrdného Samaritána a REGENA a v obchodě Angelos (Strážní 18, Lanškroun). Jména výherců zveřejníme v následujícím čísle LL, které vychází Soutěžní otázka: Jaké dva názvy nesl v minulosti park, který teď nazýváme Zámeckými zahradami? Jiří Faltus Nabídka Máte-li zájem, tento prostor je velice vhodný na pronájem. Vězte, že škodní být nemůžete, ani v zimě, ani v létě, zkrátka čas celý. Pod mostem neprší, nechumelí a kopřiv pro zdraví rostou zde šiky. Nemějte obavy a změňte své zvyky, jinde nenajdete, co je tak vhodné! Neplatí se stočné, natož vodné. Najde se někdo, komu to bodne?

17 INZERCE Centrum pro zdravotně postižené a seniory Pardubického kraje, o. p. s., detašované pracoviště Ústí nad Orlicí NABÍZÍ TYTO SLUŽBY: Sociální rehabilitace Jste senior nebo osoba se zdravotním postižením a chcete umět pracovat na počítači? Dostal/a jste tablet a nevíte, jak ho ovládat? Přejete si komunikovat s blízkými přes ovou poštu a nevíte jak na to? Pracovníci Vás proškolí v požadované oblasti, pomohou Vám pochopit výpočetní techniku. Projdou s Vámi základní obsluhu počítače/tabletu, provedou Vás krásami internetu, naučíte se ovládat základní programy jako je Microsoft Word, Excel nebo Power- -Point a mnoho dalšího podle Vašich potřeb. Naším cílem je zapojit seniory a zdravotně postižené do běžného života. Služba je poskytována ZDARMA. Služba dále zahrnuje tyto činnosti: Nácvik obsluhy běžných zařízení a spotřebičů, nácvik péče o domácnost, nácvik péče o děti nebo další členy domácnosti, nácvik samostatného pohybu, nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, doprovody (na úřad, do zaměstnání, k lékaři), nácvik schopnosti využívat dopravní prostředky, nácvik efektivního hledání pracovního místa a vystupování při pracovním pohovoru, nácvik komunikačních dovedností a práce s informacemi, nácvik základů znakového jazyka, podávání informací o možnostech získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek a informační servis a zprostředkování dalších služeb. Osobní asistence Poskytováním této služby se snažíme, v co největší míře umožnit zdravotně postiženým občanům, dětem a seniorům žít soběstačný a plnohodnotný život v jejich přirozeném prostředí. Za pomoci osobních asistentů se mohou realizovat v osobním, společenském a případně i pracovním životě. Osobní asistenti pomáhají uživatelům při zvládání každodenních běžných činností, jako je pomoc v domácnosti, v práci, ve školách, v mateřských školkách, doprovody k lékaři, na úřady, na nákupy a další, dle individuálních požadavků uživatele. Hlavním cílem je větší množství služeb pomáhajících občanům se zdravotním postižením a seniorům při začleňování do společnosti a při řešení jejich osobních problémů vyplývajících z jejich handicapu a pomoci člověku se zdravotním postižením zvládnout prostřednictvím osobního asistenta ty úkony, které by zvládal sám, kdyby neměl postižení. Osobní asistenci poskytujeme nepřetržitě, občanům od 1 roku. Cena za službu je do 18 let- 60 Kč za hodinu, od 18 hodin a o víkendu 120 Kč za hodinu, od 18 let -70 Kč za hodinu, od 18 hodin a o víkendu 130 Kč za hodinu. Odborné sociální poradenství Můžete nás kontaktovat s nejrůznějšími dotazy a problémy. Jedná se například o pomoc v orientaci v systému sociálního zabezpečení ČR a to zejména v oblasti státní sociální podpory, příspěvku na péči, dávek pomoci v hmotné nouzi, průkazů osob se zdravotním postižením, příspěvku na mobilitu, příspěvku na zvláštní pomůcku atd. Můžete se na nás také obrátit při sepisování žádostí, námitek, odvolání a s vyplňováním formulářů. Naše pomoc také spočívá v podpoře při hledání vhodného pracovního místa a při sepisování strukturovaného životopisu. Při řešení situace vám bude umožněna práce na počítači, využití scanneru, tiskárny a telefonu. Neváhejte se na nás obrátit od pondělí do pátku, od 8 do 16 hodin. Výběrové řízení na pozici PRACOVNICE/PRACOVNÍK PŘÍMÉ OBSLUŽNÉ PÉČE Příspěvková organizace zřízená Městem Lanškroun Sociální služby Lanškroun vypisuje výběrové řízení na pozici pracovnice/pracovník přímé obslužné péče. Pracovní poměr bude uzavřen na dobu určitou s možností prodloužení na dobu neurčitou s nástupem od , ev. dle možností. Požadavky na uchazeče: Kvalifikační požadavky: Způsobilost k právním úkonům. Občanská bezúhonnost doložena výpisem z rejstříku trestů. Odborná způsobilost podle 116 zákona č. 108/2006 Sb., O sociálních službách. Osobnostní předpoklady: Základní informace o oboru, sociálních službách, systému zdravotnictví a sociálních služeb. Komunikativnost a empatický lidský přístup ke klientům s ohledem na jejich potřeby. Dobré organizační schopnosti v práci s lidmi. Zájem o profesní a osobnostní rozvoj, zájem přinášet a aplikovat nové ošetřovatelské postupy v praxi. Ochota pracovat v nepřetržitém provozu. Dobrý vztah ke starším lidem. Schopnost pracovat v týmu lidí a vyhodnocovat a předávat důležité informace. Aktivní znalost práce s PC MS Office Word. Přihláška musí obsahovat tyto náležitosti a doklady: jméno, příjmení a titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, telefonický kontakt na uchazeče, datum a podpis, životopis, ve kterém budou uvedeny údaje o dosavadních zaměstnáních, odborných znalostech a dovednostech, kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce. Nabízíme: příjemné pracovní prostředí, 5 týdnů dovolené, závodní stravování, platové zařazení dle nařízení vlády ČR č. 564/2006 Sb., v platném znění a dalších platných mzdových předpisů. Další informace poskytne: Anna Tručková, vedoucí zdravotního úseku tel.: , Přihlášky můžete podávat do v obálce označené VÝBĚROVÉ ŘÍ- ZENÍ PPOP na adresu: Sociální služby Lanškroun, Janáčkova 1003, Lanškroun. Po skončení výběrového řízení budou nevyzvednuté doklady obsahující osobní údaje skartovány. Kde nás najdete Čs. armády 1181 (vysoká budova Rieter 3. podlaží), ÚO, tel: , , web:

18 ZE ŠKOL Šance pro mladé lidi Strašák stres Žáci 4. a 5. ročníku základní školy v Žichlínku se na konci března zúčastnili celostátní výtvarné soutěže Strašák stres, kterou vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jan Motl, žák 4. třídy, se umístil v 1. kategorii (6 10 let) na třetím místě. 19. května proběhlo na Výstavišti v Brně slavnostní předávání všem vítězům. Jéňův úspěch jsem jako Regionální průmyslové podniky, ale i většina českých podniků prožívá v současné době velmi úspěšné období konjunktury a zvyšování objemu výroby. Nejedná se však o výrobu ledajakou. Výrazné konkurenční prostředí současného trhu pozitivně přijme pouze výrobky špičkové technické úrovně s inovačními prvky vyrobené za předem definovaných podmínek. Průmyslové podniky zpravidla disponují velmi kvalitním výrobním zařízením. Avšak ani stroj s nejvyšším stupněm automatizace se nerozjede bez přítomnosti pracovníka s potřebnou kvalifikací. Každý stroj navíc potřebuje čas od času údržbu a poruchy, které se nevyhýbají ani strojům s nejvyšší inteligencí, zase řeší servisní technici. Řada firem uplatňuje na trhu výrobky, jejichž vývoj a následně konstrukce vznikly tvůrčí činností konstruktérů ve vlastních projekčních kancelářích. Je zřejmé, že se podniky neobejdou bez nových technicky vzdělaných pracovníků, se kterými budou realizovat nárůst výroby i řešit generační obměnu pracovníků. Mladým lidem se zde nabízí životní šance. Po kvalitním technickém vzdělání na střední nebo vysoké škole mohou nalézt stabilní, velmi perspektivní a zpravidla dobře hodnocené zaměstnání. Skutečnost je však taková, že současné vzdělávací podmínky neposkytují vzdělané techniky v dostatečné míře, navíc je třeba poněkud upravit vzdělávací programy, aby absolventi byli co nejlépe připraveni pro práci ve firmě. Je nutné také zdůraznit, že pro tato povolání by měli být mladí lidé připravováni a motivováni polytechnickou a přírodovědnou výchovou od útlého věku. Z uvedených důvodů se několik velmi dobře prosperujících průmyslových podniků v našem regionu rozhodlo pro aktivní spolupráci při přípravě pracovníků ve čtyřletých maturitních oborech mechanik elektronik a mechatronik pro své provozy. Firmy SOMA Lanškroun, RIETER Ústí nad Orlicí, Bühler Žamberk a KOMFI Lanškroun založily společný vzdělávací projekt MOSTY PRO BU- DOUCNOST, v jehož rámci se spojily se SOŠ a SOU Lanškroun pro obor mechatronik a s VOŠ a SŠT Česká Třebová, kde budou připravováni mladí lidé oboru mechanik elektronik. Na výchově mechatroniků participuje i firma FOREZ Ostrov. Spolupráce firem i obou středních škol je mnohostranná. Učitelé navštěvují podniky a seznamují se nejen s výrobním programem, ale i s používanými technologiemi a materiály, aby mohli vhodně upravit svou výuku. Odborníci všech firem podrobně analyzovali současnou náplň odborných předmětů ve školních vzdělávacích programech a navrhli úpravu učebních programů. Konkrétní úpravy budou obě strany konzultovat na připravovaných poradách. Společenství firem však přichází s dalšími novými myšlenkami, jak zkvalitnit výuku mladých lidí. Nabízí realizaci odborného výcviku ve vyšších ročnících na svých pracovištích, spolupráci se školami při výběru specialistů pro výuku některých odborných témat i stáže žáků v zahraničních firmách a školách. Firmy prosazují znalost anglického jazyka na konverzační úrovni při opouštění střední školy. O absolventy střední školy neztrácí firmy zájem ani v případě, že se rozhodnou pokračovat ve studiu na některé z technických vysokých škol. Aby mladí lidé uspěli v náročném studiu na technické vysoké škole, prosazují firmy, aby školy věnovaly zvýšenou pozornost ve čtvrtém ročníku výuce matematiky např. formou nepovinného předmětu. Motivaci mladých lidí pro studium zmíněných oborů budou firmy podporovat připravovaným systémem stipendií. Na začátku školního roku 2015/2016 budou zástupci firem postupně seznamovat rodiče žáků 8. a 9. tříd základních škol se svojí nabídkou. Žijeme v regionu, který díky řadě úspěšných českých i zahraničních firem nebojuje s nezaměstnaností. I české firmy většinu svých výrobků uplatňují na náročných zahraničních trzích. Pro mladé lidi odcházející ze základních škol se nabízí velmi reálná šance pro perspektivní uplatnění v těchto firmách. Schopní a iniciativní absolventi naleznou vytouženou seberealizaci a mnozí i poznají svět při cestách za servisem firemních produktů. doc. Ing. Ladislav Maixner, CSc. Žáci podpořili Noc kostelů Ostrov V pátek 29. května se farnost Dolní Dobrouč s filiálním kostelem sv. Mikuláše v Ostrově připojila k celonárodnímu projektu nazvanému Noc kostelů. V tento den se po celé zemi otevírají kostely, kaple a další církevní stánky, které mají pro návštěvníky připraven bohatý program. V Ostrově začal program pro děti na prostranství před kostelem, kde si mohly vyzkoušet svoji šikovnost v rozličných hrách a soutěžích. Návštěvníci měli možnost prohlídky kostela doplněnou výstavou nejen dobových fotografií. Následoval komponovaný program, kde se představili hudebníci z Dolní Dobrouče a Ostrova. Na úvod účinkovali v krátkém pásmu Martin Špinler (varhany), Anežka Špinlerová (zpěv), Romana Marková (flétna), po nich následovalo zpívání žáků místní základní školy. V úvodu posluchačům děti zahrály na zobcové flétny a následovaly dva bloky lidových písní, které obohatil Vojtěch Holubec, žák 4. ročníku, svým sólem na trubku. Dalším účinkujícím byla Rytmika z Dolní Dobrouče, skupina mladých pod vedením paní Jitky Šolcové, která zazpívala hudební chvály. Jejich hudební vystoupení bylo doplněno liturgickým tancem děvčat, který s nimi nacvičila Anežka Matyášová. U příležitosti Noci kostelů byla pro návštěvníky připravena také brožura Z historie ostrovské farnosti autorů Jaroslava Jansy a Jany Kutnarové, kteří mapují události a vzpomínky učitelka výtvarné výchovy jela společně oslavit i s jeho maminkou Zdenou Motlovou. Trochu té nervozity před vyhlášením všech oceněných snad stálo za to. Kromě diplomu a dalších drobností Jeník získal MP3 přehrávač a velmi hodnotnou sadu výtvarných potřeb. Po předání cen jsme se přesunuli z Kongresového centra BVV do pavilonu s vystavenými vítěznými obrázky, které jsme si společně prohlédli. Kdo chtěl, mohl se na zpáteční cestu posilnit dortem a koláči. Po návratu domů jsme sice byli ze všech dojmů trochu unaveni, ale hřálo nás vědomí, že naše snaha byla po zásluze oceněna. Iva Rozsívalová pamětníků od první písemné zmínky o obci z roku 1292 až do současnosti. Zájemci si o publikaci mohou napsat nebo ji stáhnout v elektronické podobě na webových stránkách farnosti (farnostdobrouc.cz). Bohatý program přilákal do kostela sv. Mikuláše v Ostrově na 200 návštěvníků. Díky ochotě a pracovitosti dobrovolníků z celé farnosti Ostrova, Dolní a Horní Dobrouče, Hnátnice a Lanšperku jsme zaznamenali skvělé ohlasy na vydařenou akci i pochvalná slova duchovního správce P. Jána Kubise. Všichni si zaslouží velké poděkování za přípravu programu, občerstvení a samotnou realizaci, návštěvníkům projektu děkujeme za hojnou účast i podporu! Petr Lipenský, ZŠ Ostrov a Kateřina Rýznarová, koordinátorka projektu (Foto Martin J. Rýznar)

19 ZE ŠKOL ATLETICKÉ PŘEBORY PRO I. STUPEŇ Ve středu 27. května se uskutečnil první ročník Atletických přeborů I. stupně, které pořádala ZŠ Bedřicha Smetany Lanškroun. Nápad pořádat takovou akci vznikl před rokem při cestě vlakem z vodáckého kurzu. Podnětem pro pořádání této akce byly chybějící atletické závody pro I. stupeň ZŠ. Ty v minulosti pořádala ZŠ v Rudolticích. Pozvánky se rozeslaly do všech škol Lanškrouna a okolí. Účast šesti škol na prvním ročníku nás velmi potěšila a věříme, že kdo přišel, nelitoval stráveného dopoledne na atletickém stadionu Romana Šebrleho v Lanškrouně. Více než dvě stovky žáků soutěžily v běhu na 60 m, hodu kriketovým míčkem, skoku z místa, skoku dalekém a vytrvalostním běhu od 400 m 800 m. Odměnou těm nejlepším byl potlesk od soupeřů, kamarádů a v neposlední řadě i krásné medaile a diplom. Odměněni byli i pořadatelé a to zejména nadšením dětí pro pohyb a soutěživost. Neméně také tím, že se akce povedla. Po slavnostním nástupu byla připravena pro všechny žáky společná rozcvička za doprovodu hudby. Hromadná spartakiáda na úvod? Skvělé. Zahřáté a protažené tělo připraveno k výkonům, řekli si organizátoři a soutěžení mohlo začít. Na těchto závodech pro menší je příjemné sledovat, že každý výkon je oceněn potleskem z řad dětí, rodičů nebo pedagogického doprovodu (který fandil, seč mu síly stačily), ať už se povede nebo ne. Hlasivky dostaly zabrat. Přes chladnější počasí se dopoledne vyvedlo na výbornou. Spousta hodnotných výkonů, které by se určitě neztratily ani na okresních či krajských soutěžích. Pro žáky bylo připraveno drobné občerstvení a hudba po celou dobu závodů. A na závěr malé zamyšlení: začala dneškem nová tradice? Věříme, že ano a počet soutěžících škol každým rokem poroste. Poděkování za povedenou akci zaslouží všichni, kteří se na ní podíleli. DĚ- KUJEME. Mgr. Pavel Dobšíček Výsledky celostátního kola soutěže ZUŠ v Liberci ZOBCOVÁ FLÉTNA 2.kategorie Tereza Slezáková 2.CENA žákyně paní učitelky Marty Obrové KLARINET 5.kategorie Andrea Petrová 2. CENA žákyně pana učitele Oleha Stepasyuka 7.kategorie Michaela Holubářová 2. CENA žákyně pana učitele Oleha Stepasyuka Děkuji všem soutěžícím a jejich učitelům za velmi úspěšnou reprezentaci školy a přeji jim chuť do další práce! Jiráskovka opět v Anglii Žáci 2. stupně ZŠ A. Jiráska po roce opět navštívili zemi, jejíž jazyk se učí, Anglii. A co se dalo za čtyři dny pobytu stihnout? Zábavní park Chessington World of Adventure s různými atrakcemi, ZOO i podmořským světem. Winchester (kdysi hlavní město Anglie) s nejdelší katedrálou v Evropě, Great Hall s replikou Artušova kulatého stolu. Prehistorická památka Stonehenge. Jižní pobřeží s křídovými útesy Three sisters a Beachy Head, dokonce i rychlé vykoupání v mořských vlnách. Hastings s pašeráckými jeskyněmi Smuggler s Adventure. Prohlídka části Londýna se střídáním královských stráží u Buckinghamského paláce, prohlídka slavných studií Warner Bros, kde po deset let vznikala nejúspěšnější filmová série o Harry Potterovi. Jízda trajektem, metrem, vlakem, dvoupatrovým autobusem. Tři noci v hostitelských rodinách. A hlavně: vidět, slyšet, pozorovat, srovnávat, mluvit anglicky. A říci si: Zájezd opravdu stál za to. Učit se angličtinu se vyplatí. Text i foto: Eva Pallová Chemie a fyzika v mateřské škole? Určitě ano. Naše družstvo Heřmánci z mateřské školy se účastnilo druhým rokem mezinárodního Poháru vědy, tentokrát pod názvem NEURON Na zadání úkolů z fyziky, přírodních věd se podíleli lektoři z Katedry didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Soutěž organizuje Asociace malých debrujárů ČR a probíhá pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, za podpory Nadačního fondu Neuron a dalších partnerů a sponzorů. I letos se našemu družstvu dařilo a děti získaly 3. místo. Čeká nás společná oslava s rodiči. Čtyři měsíce jsme plnili úkoly, bádali. V prvním kole jsme kreativně vytvářeli 3D model místa, které je dobrým orientačním bodem v naší vesnici. V našem případě to byl kostel Sv. Jiří. V prvním kole se projekt i výzkum zabýval mosty. Malovali jsme, modelovali, stavěli, skládali. Rovněž jsme vyhledávali mosty v našem okolí a děti zjišťovaly, proč tam jsou postavené. V druhém kole jsme vytvářeli znak týmu. V badatelské části jsme se zabývali vodou. Prováděli jsme celou řadu pokusů, voda byla všude. Jak tlačí voda a zda se to nějak mění s hloubkou, do které se ponoříme - toto jsme zjišťovali pomocí trychtýře. V třetí části poháru kreativita - jsme měli ztvárnit neurony. Děti se dozvídaly, co to jsou neurony. Vyhledávali jsme společně informace v encyklopediích, ale i na internetu. Pak už se děti pustily do vytváření modelu sítě neuronů. V ostatních částech soutěže jsme se rovněž zabývali lidským tělem. Z čeho se skládá lidské tělo? Kolik obsahuje vody? Jak se voda dostane do těla a z těla aj. Potřebujeme vodu k životu? V části praxe a projekt jsme se zabývali jak měřit, když nemáme metr. A tak jsme využili jako měrnou jednotku opět lidské tělo. V posledním kole se mělo družstvo kreativně představit. Děti kašírovaly své portréty a daly si opravdu záležet. V části teorie, výzkum, praxe jsme se věnovali smyslům. Vytvářeli jsme optické klamy, čichové a chuťové hádanky. Děti si vyzkoušely, jaký mají svůj sluch a zda ovlivní sluchové vnímání, když jedno ucho zaděláme a oči zavážeme. Některé úkoly byly jasně dané. Jiné nás směřovaly, kam se máme ubírat. I když členy našeho družstva tvořili předškoláci, často jsme zapojovali celou třídu. Některé pokusy nejstarší děti učily a praktikovaly s mladšími. Vládla badatelská nálada, děti se stále dotazovaly, co ještě nás čeká. Už se těšíme na další ročník. Marcela Cacková, DiS - ZŠ a MŠ Horní Heřmanice

20 SPORT Hráči si nedarovali ani bod zadarmo Tradiční DĚTSKÝ TURNAJ Poslední květnovou sobotu se u nás uskutečnil tradiční dětský turnaj pro mládežnické kategorie od 9 do 13 let. Zúčastnilo se 47 dětí z blízka i dáli. Své hráče do Lanškrouna vyslaly oddíly Pardubic, Hradce Králové, Holic, Rychnova nad Kněžnou, Dolní Čermné, Šumperka, ale i severomoravských Klimkovic. Lanškrounští svěřenci se neztratili a ve všech kategoriích atakovali stupně vítězů. Celý turnaj proběhl hladce a v přátelském duchu, přestože si hráči na kurtech nedarovali ani bod zadarmo. Hrálo se 7 kategorií. HORNOTŘEŠŇOVSKÉ HASIČKY SE BLÝSKLY PRVNÍM MÍSTEM NA DOMÁCÍ PŮDĚ Hasičské závody v Horním Třešňovci letos 6. června oslavily už 12. narozeniny. Povětšinou platí, že doma nikdo není prorokem, ale domácím děvčatům se podařilo tohle prokletí pořadatelů dokonale prolomit. Vynikajícími výsledky v nástřiku i průstřiku suverénně zvítězil jejich tým v modrých dresech v konkurenci dalších osmi. Pro vysvětlenou, průstřik znamená trefit co nejrychleji střed terče a při nástřiku jde o to malým otvorem terče dopravit do zásobníku předem definované množství vody. Ale aby to nevypadalo, že muži Třešňováci nezabojovali, i oni dokázali 9 místem mezi 21 týmy, že závodit umí. V nástřiku byli dokonce druzí, ale průstřik se jim už nepovedl podle představ. Všichni závodníci museli smeknout před vynikajícím výsledkem družstva mužů Bystřece A, kteří bez zaváhání zvítězili v nástřiku a v průstřiku byli druzí. Divácky atraktivní závody se započítávají do Velké ceny Ústeckoorlicka. Probíhají na dvou drahách, a tak má soutěž bezvadný spád. Skákací hrad pro děti, zmrzlina, gril, pečené prasátko a letos i mimořádně příjemné počasí přilákalo na hřiště mnoho místních i přespolních. O zábavu se během závodů starají také doprovodné soutěže. V tradiční pivní štafetě letos na účastníky čekalo 129 půllitrů a čas 23 min a 50 vteřin. Horké počasí asi pomohlo, že rekordní čas nevydržel a byl pokořen. Soutěž o uzenou kýtu, která už v duchu zábavy vyplňuje prodlevu mezi posledním závodem a vyhlášením výsledků, je standardním závodem v požárním útoku jen s tím rozdílem, že pozice jednotlivých členů družstva se losují. Jedna kýta zůstala díky Hornotřešňovačkám doma a druhá putovala zásluhou mužů do Kunčic. Soutěž veteránů, kde jediné kritérium představuje průměrný věk závodníků nad 35 let, opanovali tentokrát lanškrounští hasiči. Úspěch děvčat nás nadchl, ale moc slavit jsme nemohli, večer nás čekal úklid a ráno jsme jeli soutěžit do Bystřece, zhodnotil závody druhý den jeden z organizátorů a moderátor odpoledne Petr Jirásek. Text a foto: František Teichmann Výsledky: nejmenší U9 1. Vít Popelář - Lanškroun 2. Tereza Seidlová - Lanškroun 3. Justýna Pazderková - Lanškroun chlapci U9 1. Daniel Nyč - Rychnov nad Kněžnou 2. Ondřej Šolar - Hradec Králové 3. Adam Šembera - Lanškroun dívky U11 1. Tereza Šolarová - Hradec Králové 2. Barbora Mrázková - Lanškroun 3. Aneta Vašíčková - Holice chlapci U11 1. Štěpán Kozelský - Klimkovice 2. Pavel Jeništa - Pardubice 3. Filip Slach - Pardubice dívky U13 1. Kristýna Kyselová - Holice 2. Adéla Kaisrlíková - Holice 3. Julie Seidlová - Lanškroun chlapci U13 1. Tomáš Jurča - Lanškroun 2. Ondřej Veisner - Rychnov nad Kněžnou 3. Adam Nyč - Rychnov nad Kněžnou dívky U13 Profi 1. Kateřina Valentová - Pardubice 2. Veronika Veselá - Lanškroun 3. Barbora Nešetřilová - Holice 4. Nicole Pazderková Lanškroun Podrobné výsledky a vše o badmintonu v Lanškrouně na: Jan Kostelecký, trenér badmintonu